Obec Milíře tvoří Milíře a část Zadní Milíře. Obec leží na výběžku, který vybíhá z hlavního hřebene Českého lesa, na východě je ohraničen Lužním potokem, na západě Sklářským potokem a na severu vodním dílem Lučina na řece Mži. Obec leží 7 km západně od Tachova a přibližně stejná vzdálenost je na státní hranici ČR s Horní Falcí. Dominatu obce tvoří vrch Javořina 691,9 m, další vrchy přesahují rovněž 600 m (Pastvina 624,9 m, Dlouhý vrch 692 m a další) a nejvyšší bod je Kamenný vrch 714,3 m, naopak nejnižší bod je hladina vodní nádrže Lučina 535 m. Průměrná výška obce se udává 612 m.

Katastr obce činí 1 613 ha (z toho 290 ha Lučina), výměra se upřesňuje, protože dochází k delimitaci bývalé katastru obce Lučiny, která zanikla výstavbou vodního díla Lučina jako zdroj pitné vody pro zásobování Tachovska a části Plánska a Borska. Lesy zaujímají z celkové výměry 624 ha. Obec sousedí na východě a jihu s Lesnou - Písařova Vesce, Lesnou a Lesnou - Pavlův Studenec I, na východě s Tachovem - Mýto, na severu s Halží - Svobodka, na severu a západě s Oborou - Lučina (část), Obora a Obora - Pavlův Studenec II.

Spojení s městem Tachovem je možné po cestách třetí třídy přes Mýto (9 km) nebo přes Dolní Výšinu a Svobodku (12 km). Z obce vede cesta do Lesné (6 km) a směrem na bývalou Pavlovu Huť. Za úvahu ovšem také stojí, že obě části obce jsou roztaženy podél cesty do Lesné na čtyřech kilometrech.

Společenský život
Od listopadu 1990 jsou Milíře opět samostatnou obcí. Poslední volby do obecního zastupitelstva (mimořádné) se konaly 12. ledna 2000. Do obecního zastupitelstva byli zvoleni: M. Fišer (nestraník za KDU-ČSL), Ing. F. Kovářík (KSČM za ČSSD/KSČM), V. Lenděl (nestraník za KDU-ČSL), E. Lotko (ČSSD za ČSSD/KSČM), H. Špotová (nestraník za SOS), J. Terela (nestraník za SOS), V. Terela (nestraník za SOS). Za starostu obce zvolili zastupitelé J. Terelu a za místostarostu E. Lotku.

V obci je na dobré úrovni díky paní Haně Špotové práce s dětmi, do které se zapojují i děti z ÚSP. V místě působí organizace ČSSD, která má 13 členů, předsedou se stal Jan Terela. Letos oslavila patnáctileté působení Tělovýchovná jednota Milíře, která se věnuje aktivně stolnímu tenisu, předsedou TJ je p. Štrunc. Z 20 členů hraje aktivně stolní tenis 12 členů. V místním hostici se konají společenské akce, soutěže v mariáši a taneční zábavy, kdy k tanci hraje tradičně dvoučlenná hudba Pralesanka z Lázní Kynžvart.

Společenským životem žijí občané pravoslavné víry. Podle sčítání v roce 1991 se k této víře přihlásilo na 40 občanů. Tito občané si udržují také původní zvyky a tato komunita byla předmětem etnografického výzkumu. Život se soustřeďuje kolem kostela sv. Petra a Pavla, který si pronajala Pravoslavná církev od Římskokatolické církve. Bohoslužeb se zúčastňuje na 60 věřících z Milířů, Obory, Výšiny a Branky. Farářem je Mgr. Vladimír Kulakov, který bydlí v Tachově.

Ostatní objekty a útvary
Kostel sv Petra a Pavla
Základní kámen byl položen 1814, na počátku devadesátých let byl opraven. Je v majetku Římskokatolické církve, slouží však pro místní občany pravoslavné víry.

Hřbitov
Je umístěn jižně od kostela a ležel na katastru bývalé obce Lučina. Je udržován a hřbitovní kaple má v současné době novou střechu a fasádu. Uprostřed hřbitova je kamenný kříž Zde je nutné uvést, že v první polovině 19. století působil ve zdejším kraji kameník Georg Böhm, který se narodil ve Svobodce a žil ve Studánce (zemřel 1853). Z jeho dílny mohou tedy pocházet kamenická díla z tohoto období. Typické jsou boží muka, křížky.

Pomníky, křížky, boží muka 
Pomník padlým v 1. světové válce je na historickém středu obce u kostela, v roce 1996 byl renovován. Jsou zde uvedeni padlí z Milířů i přifařených obcí. Vedle pomníku je zbytek pomníku z černého leštěného kamene padlému občanu Milířů ve válce 1866. 
Nejstarší křížek z roku 1827 se nachází u domu čp. 192, v vlevo od polní cesty na Mýto, poblíž bývalého čp. 1 je fundament kříže, který leží vedle. Typická jsou boží muka. Z roku 1852 jsou u domu čp. 109 (byla sem přenesena), další stojí u cesty u domu čp. 53 z roku 1815, další jsou vlevo uprostřed cesty mezi Milíři a Zadními Milíři a v lese za Zadními Milíři nad Lučním potokem. Křížky se nachází také vlevo od cesty z křižovatky z Lučiny do Milířů. Ve skupině stromů vlevo pod kótou 624,9 Pastvina je křížek z roku 1867 (Träger z bývalého čp. 61, a u cesty křížek z roku 1912 (Ueberlacker z bývalého čp. 62, u čp. 101 Milíře (Zadní) je rovněž křížek. Poslední hmotnou památkou po bývalé obci Lučina je kříž v lesním porostu u křižovatky. Patrně by se při bedlivém hledání našly ještě další. 

Obecní vodovod a čistírna odpadních vod
Původní vodovod byl vybudován pro potřebu armády, vodojem byl vlevo od nynějšího vodojemu, který byl napájen z dosud se používané tzv. vojenské studny poblíž čp. 56. Na počátku sedmdesátých byla na tento vodojem připojena také obec. V souvislosti s výstavbou dalších objektů sloužících armádě, byl vybudován nový vodojem a západně od vodojemu u lesa dvě nové studně a zároveň čistírna odpadních vod vpravo od hřbitova. Odkanalizované jsou bývalé vojenské objekty a jen malá část obce. Část Zadních Milířů má vodovod z jímky v lese na cestě ze Z. Milířů k bývalé hájovně Sýkorovna.

Rozvod elektrické energie a telefonů
Přívod elektrické energie se děje linkou 6 kV od Mýta a Studánky. V obci je trafostanice uprostřed obce vlevo u průchozí komunikace, další je nad ÚSP, která byla zřízena pro vojenské objekty. Zadní Milíře mají vlastní trafostanici.
Telefonizace v dostatečné míře byla udělána v dubnu 1998, ústředna je na Obecním úřadě a je spojena radioreleovým spojem. Zadní Milíře jsou připojeny na ústřednu v Lesné. 

Autobusové zastávky
Obcí Milíře prochází autobusová linka z Tachova přes Svobodku, Dolní výšinu, Oboru, Milíře a končí na Zadních Milířích.

Vojenský objekt na vrchu Javořina
Na počátku padesátých let byla na vrchu Javořina vybudována vidová hláska protivzdušné obrany státu, 1959 byl vybudován objekt radiového průzkumu. Protože po roce 1968 působila v obci také jednotka Sovětské armády, byla vybudována přístavba objektu.

Zbytky po těžbě nerostných surovin
Na území obce se nachází jámy po těžbě vápence. Dvě jsou na území bývalé Lučiny, které jsou známé jako Račí rybníky a další je vpravo od polní cesty z Milířů na Mýto. Mezi Milíři a Zadními Milíři vpravo od cesty byla pískovna, která posléze sloužila jako skládka komunálního odpadu, nyní čeká na rekultivaci.

Vodní zdroj
V samotné obci není významější zdroj vody. Pouze na konci Milířů u cesty pod čp. 27 je zarostlý rybníček.

Ing. František Kovářík