Modul 043
Autor / Majitel Ondřej Tomša
Velikost Šířka 500mm, úhel 15°, poloměr 1.725mm
Rozhraní Fremo

západ B96 (vysoká strana na severu)
východ F96
jih na vnitřním oblouku
Elektrická výbava X1
Uvedení do provozu předpoklad 08.2003
Celková délka kolejí 452 mm
Provozní délka kolejí 452 mm
Popis Přechodový modul mezi rozhraním typu B96 a F96.
Zajímavosti Ve spojení s modulem OTom042 může vytvořit dvojmodul s rozhraním 2xB96 nebo 2xF96. Ve spojení s modulem OTom042 tvoří buď malý transportní komplet (krajinou proti sobě), popřípadě v kombinaci s modulem OTom017 velký transportní komplet. Moduly OTom043 a OTom042 lze použít k ohraničení většího souvislého úseku s rozhraním B96 nebo F96.
Plán
Stručná historie vzniku modulů OTom042 a OTom043
24.06.2003 Týden po setkání v Milevsku jsem začal uvažovat o stavbě dalšího modulu. Měl to být doplněk mého staršího OTom017 tak, aby jejich spojením krajinou k sobě vznikla kompaktní transportní bedna. Zároveň to však měl být modul samostatně přepravitelný vlakem, abych si pro transport na vzdálenější setkání a zejména pak na podzim a v zimě nemusel půjčovat auto. Mé odhodlání podpořil také nález čerstvých škrábanců na kufru, které jsem přivezl nejspíš z Milevska, a taky bych nerad znovu kupoval stěrače, o které jsem přišel při podzimním setkání 2002 v České Lípě.
Schéma modulů OTom042 a 043 Volba tedy logicky padla na dva obloukové moduly 15°, 1725 mm, které samy o sobě půjdou spojit do malé "vlakové" transportní bedny. Navíc chci zneužít fakt, že dle platných právních norem nemusí mít moduly do 500 mm délky vlastní nohy :-). Po vzájemném spojení pak vytvoří dvojmodul 30°, který za použití identických čel vytvoří spojením s modulem OTom017 velkou "automobilní" bednu. Zbývalo pouze rozmyslet, jaká zvolit pro moduly rozhraní.
Že "vnější" rozhraní dvojmodulu mají být identická s modulem OTom017, pouze opačně orientovaná (tedy B96 s vyšší stranou vně oblouku"), bylo vzhledem k výše uvedeným předpokladům jasné. Nad "vnitřními" rozhraními visel otazník do chvíle, než jsem si detailně prostudoval sestavu H0, provozovanou v Milevsku - nejvíce modulů má rozhraní B96 a F96, přičemž přechodové moduly zatím neexistují, takže "vnitřní" rozhraní budou F96. Oba typy v nízkém provedení vzhledem k materiálové náročnosti a s přihlédnutím k minimalizaci hmotnosti pro přepravu vlakem.
Materiál na kostry modulů byl jasný - zbavím se zbytků laťovky, které se už několik let povalují v garáži od doby, kdy jsem své deskové kolejiště lety rozřezal na nudli vinoucí se podél stěn. Starší desku mám zhruba 15 let, novější asi 5, takže jde o materiál dostatečně proschlý a časem prověřený. Zbývalo sehnat pouze vruty a čtyřmilimetrovou překližku, kterou mi při cestě do Českých Budějovic přivezli táta s bráchou. Zbytků pěnového polystyrenu mám více než dost. Zbývá pouze vypracovat projektovou a konstrukční dokumentaci.
25.06.2003 Dokumentace je hotova, zájemci se mohou podívat na PDF verzi (304 kB) Vycházel jsem ze zababovské stavebnice, ovšem přizpůsobil jsem ji použití nízkých rozhraní. Samozřejmě mě ani na okamžik nenapadlo, že bych materiál orýsovával ručně, ovšem zjistil jsem, že laťovka nepůjde zasunout do podavače tiskárny, navíc pouze áčtyřkové. Poradil jsem si proto jinak. Všechny šablony jsem rozkreslil a vytiskl na obyčejný kancelářský papír v měřítku 1:1 s tím, že šablony pro některé díly (vlastně všechny) budou dvojdílné. Pak jsem si rozmíchal lepidlo na tapety, šablony pečlivě spasoval a na laťovku přilepil.
Roli "ověřovací série" sehrála rozhraní B96 a F96, protože jsem byl sám zvědav, jak si přímočará pilka poradí se všemi jejich úskalími. Zkouška dopadla nad očekávání dobře. Drobným, avšak zvládnutelným problémem se ukázalo vrtání otvorů o průměru 12 mm desítkou vrtákem - zachránila mě kulatá rašple, jinak bych otvory na požadovaný průměr dopilovával ještě teď. Papírové šablony jsem pak odbrousil plošnou bruskou, ale jak se později ukázalo, existuje elegantnější způsob, jak je "sundat".
26.06.2003 Stejným způsobem jsem vytvořil i pásnice vnitřního a vnějšího nosníku na oba moduly. Po vyřezání jsem šablony pomocí štětce navlhčil vodou - po několika minutách šly bez problémů sloupnout.
27.06.2003 Dokončil jsem výrobu veškerých dílů.
28.06.2003 Díly jsem svrtal a pomocí vrutů nasucho spojil v jeden celek. Zdá se, že pečlivá přináší své ovoce - zatím žádný problém, vše sedí, nikde není třeba použít násilí.
29.06.2003 Dílce modulů Po opětovném rozebrání jsem sloupal zbývající šablony a díly dokončil - jednalo se hlavně o přebroušení před definitivní montáží. Fotografii finalizovaných dílů jsem pořídil na trávníku z dvoumetrových štaflí.
Pak přišlo na řadu opětovné sestavení, nyní ovšem už za použití polyuretanového nábytkářského lepidla. Přece jen nejsem truhlář a toto lepidlo díky své schopnosti vypěnit schová drobné mezery.
Při mytí štětce od PU (dělá se to nitroředidlem) jsem přišel na způsob, jak zatvrdlé ploché štětce znovu alespoň na čas přivést k vědomí: vezmete kleště, kterými rozlisujete hliníkový nástavec, ve kterém jsou zastrčené štětiny. Štětiny pak otočíte zatvrdlým koncem dovnitř a nástavec znovu zmáčnete kleštěmi ...
30.06.2003 Rendery modulů bez bočnic Kostry modulů Po sejmutí všech svěrek následovala kontrola, zda díky rozpínavosti lepidla nedošlo k nějakým škodám, obavy ale byly zbytečné. Mohl jsem proto zabrousit podloží kolejnic tak, aby lícovalo s rozhraním, a pořídit fotografii výrobně dokončených rámů bez bočnic.
02.07.2003 Šablony Cu-pražců a rozhraní X1 Cu-pražce K modulu patří také řada drobností, jako rozhraní X1 nebo Cu-pražce, pro které jsem zvolil stejnou technologii, tedy lepené šablony (viz obrázek). Lepidlo na tapety se ovšem ukázalo jako nepoužitelné, na hladkém kuprextitu houby drží, takže jsem musel sáhnout po odolnějším Ponalu. Výroba rozhraní X1 byla bez problémů, za pomoci přímočaré pilky se mi povedl i první exemlář Cu-pražců. Kamarád z Prahy mi přivezl kolejivo, takže moduly do podzimního setkání v České Lípě budou stoprocentně hotové, ač jejich výrobu teď musím přerušit kvůli výkresové dokumentaci na obloukové moduly. Jinak mi Vláďa Soukup nabeton utrhne hlavu.
05.07.2003 Rendery modulů s bočnicemi Kostry modulů s bočnicemi Připravil jsem výrobní podklady pro bočnice, prohlédněte si PDF verzi (51 kB).Vím, že se opakuju, ale výkres jsem zase nalepil na překližku a bočnice vyřízl. Modul s bočnicemi znázorňuje přiložený render. Protože se mi nechtělo pokračovat v zavedené praxi a podkládat rozhraní X1 špalíčky, vyvrtal jsem do každého západního rozhraní čtyři díry a jejich okolí odfrézoval Proxonem tak, aby zdířky šly zapustit do laťovky. Kuprextitová destička iksjedničky se tak přišroubuje přímo na mechanické rozhraní. Samozřejmě se to neobešlo bez zkrácení zdířek, ale výsledek je po estetické stránce s původním řešením nesrovnatelný. Navíc nehrozí zkratovnání zdířek zezadu.
Kromě toho jsem dokončil výrobu Cu-pražců, ani zdaleka se nemůžu srovnávat s profesionálními výrobky. Uvidíme, jak to pak bude vypadat po nabarvení a zaštěrkování. Soudím, že nějaká ta nepřesnost se ztratí. Koneckonců dřevěné pražce na skutečné trati jsou taky semtam trochu nakřivo (jenom kdyby ty ostatní plastové nebyl jeden jak druhý :-)). Napadá mě, že jsem možná místo "žebříčku" měl udělat jednotlivé obdélníčky, ty by bezesporu šly lépe zabrousit. "Žebříček" zase bude lépe držet a to je asi pro spolehlivý provoz důležitější.
06.07.2003 Místa mezi bočnicí a kostrou, která se po vzájemném slepení stanou těžko přístupná, jsem natřel dvěma vrstvami Balakrylu.
07.07.2003 Opět pomocí polyuretanového lepidla jsem bočnice nalepil na kostru. Byl to menší horor, ohnutá překližka je jako živá, ale nakonec se to za pomoci mnoha svěrek podařilo. Tím je "dřevařina" u konce, zbývá finální povrchová úprava, tmelení případných nerovností (jakož i vytlačeného kolečka od nepodložené svěrky - blbec) polyesterovým dvousložkovým tmelem a nátěr. Začal jsem pracovat na úpravě kolejiva, na jednotlivé pražce jsem rozsekal už dvě podlože z potřebných čtyř.
Tímto končím pojednání na téma moduly OTom042 a 043. Pokračování, tj. tvorba krajiny, je pro většinu obyvatel Zababova "obnošená vesta" a já se budu držet osvědčených postupů.
08.07.2003 ÷
17.07.2003 		Nedá mi to, abych neztratil ještě několik vřelých slov na téma moduly. Nerovnosti jsem vytmelil polyesterovým dvousložkovým tmelem a přebrousil plošnou bruskou.
Poprvé od začátku stavby jsem se odvážil provést kontrolní měření. Dopadlo uspokojivě, parametry kolmosti a rovinnosti rozhraní jsou dokonce lepší než na modulu ze stavebnice (odpadá broušení ochranné PVF vrstvy, navíc díly mojí stavebnice z loňského roku byly drobátko křivé). Zcela šikmo je však horní hrana západního rozhraní (B96) modulu OTom043. Položené kolejnice by tak sice měly převýšení jako ve skutečnosti, ovšem za cenu problémů při spojování modulů. Šikmou plochu jsem tedy srovnal opět pomocí PE tmelu.
Následně jsem mohl dokončit povrchovou úpravu. Každá kostra je tedy před nežádoucími účinky vlhkosti chráněna dvěma vrstvami černého matného Balakrylu, ředěného vodou v poměru 1:1. Suché léto ostatně natěračům přálo.
17.07.2003 ÷
10.08.2003 		Polystyrenové polotovary krajiny Dvě černé kostry, stojící v rohu mého pokoje jako tichá výčitka, mě donutily k další činnosti. Z bedny polystyrenových odřezků jsem vyštrachal zbytky tloušťky 80 a 50 mm, které jsem k sobě poslepoval PUR lepidlem. Zatímco lepené spoje ve svěrkách a na skleněné desce schnuly na terase, vyřezal jsem si přikopy.
Podle šablon z kladívkové čtvrtky jsem pak vyříznul obloukové výseče, které jsem nasucho zasunul do koster a přilepil k nim přikopy. Celek jsem pak zespoda obrobil na požadovaný profil.
Tyto polystyrenové slepence jsem zespoda "olaminoval" dvěma vrstvami průklepového papíru, promočeného Balakrylem. Dlužno podotknout, že papír se po zaschnutí smrštil natolik, že polystyren trochu ohnul. U krajiny to naštěstí tolik nevadí.
10.08.2003 ÷
25.08.2003 		Takto upravené polotovary jsem pak zalepil do koster. Vrchní plochu jsem v rámci možností obrobil odporovou pilou, zbytek obstarala plošná bruska s připojeným vysavačem. I tak byly kuličky všude.
25.08.2003 ÷
02.09.2003 		Sestava modulů OTom042+017+043 Nyní mám tedy krajinu objemově vytvarovanou, zbývá veskrze zimní námět se žlutým žilkováním od PUR lepidla (nebudu rozvádět, co to připomíná ... ano, správně, vypadá to jako po....né) trochu ozelenit. Skořepinu jsem vytvořil z papírových ubrousků, které jsem položil na povrch natřený sportakrylem, svrchu jsem ubrousky natřel akrylátovou barvou na okna. Není to asi umbra přírodní, ale je to hnědé (takže moduly už nevypadají jako po....né, ale jako pos..né).
Takže je potřeba s tím honem něco udělat. Nejdřív bylo ale nutné položit kolejivo, připájet kolejnice na Cu-pražce a připájet přívodní vodiče. Ve čtvrtek 28.08 jsem tak mohl modul OTom042 zatravnit a v neděli 31.08 vytvořit podkladnice na Cu-pražcích. Ve úterý 02.09 jsem pak zatravnil i modul OTom043.
03.09.2003 Transportní bedna Z obou modulů jsem odbrousil zbytky po krajinotvorbě a opatřil je definitivním nátěrem. Vyrobil jsem čela transportní bedny, aby komplet, doplněný modulem OTom017 mohl Zdeněk Valter odvézt do Ústí nad Labem. Sestava na podzimním setkání v České Lípě tak bude bohatší o dvě nová golfová hřiště.