Buddha miloval své žákyně stejně jako své žáky

Proto zde nabízím jeho následující promluvu o různých typech jeho stoupenců
— tato promluva je východiskem textů a odkazů mých stránek

Proč „Buddhismus v ženském pohledu“

Otázka vztahu mezi pohlavími byla Buddhou vyřešena tehdy zřejmě neslýchaným způsobem. Tvrdil, že muži i ženy jsou si rovnocenní v možnostech duchovního pokroku. I dnes se najdou tací, kteří by rádi tuto rovnocennost zpochybnili. Buď vedou ženy k tomu, aby chtěly být stejné (nikoliv rovnocenné!) jako muži a měřily se s nimi, anebo k tomu, aby se vnímaly jako méněcenné a chovaly se dle toho. V obou případech dochází ke konfliktům, ženy se měří s muži, bojují s nimi, nebo z nich dělají pachatele násilí, kterým se podřizují nebo mstí. Při četbě skvělé knihy Isaliny Hornerové: Women under Primitive Buddhism (London 1930, Delhi 1999) jsem dospěla k názoru, že vztah ženy a muže byl jako dnes i za dob Buddhových problematický, ale zřejmě nezacházel do takových extrémů, úchylností a komplikovaností jako v naší dnešní společnosti. Hledala jsem v buddhistických klasických textech (Páli) a v českých materiálech dostupných v literatuře a na internetu, abych si udělala jasno, jak to je se ženami ve vztahu k buddhismu. Nejvíce mne oslovily dvě pasáže z kanonického Páli, uvedené v učebnici Mirko Frýby: Páli – jazyk, texty, kultura (Boskovice 2001), které jsem se rozhodla popularizovat na svých webových stránkách:

1. Co řekl Buddha o svých stoupencích mužských i ženských

2. Co řekla ctihodná Soma pokušiteli Márovi, který tvrdil, že ženy mají menší možnosti pokroku

Když jsem vyhledala autora učebnice Páli, zjistila jsem, že je mnichem, který se jmenuje Áyukusala Thera a má webové stránky www.ayukusala.org

Většina materiálu presentovaného na mých stránkách, je se svolením webmasterky převzata ze stránek www.volny.cz/buddha_czech a ze stránek www.ayukusala.org nebo jim podřízených stránek www.volny.cz/dhamma

Pokud na svých stránkách píšu něco vlastního, tak je to jen o mém pohledu. Nepíšu o ostatních osobách a přeji si jako osoba zůstat incognito ve své občanské a profesní identitě. Chci být známa pod svým uměleckým pseudonymem jako Nangi, tj. Sestra, žákyně Buddhy Gotamy.

S přáním dobrého všem bytostem
Upásiká Nangi

Pokud máte zájem, kontaktujte mne e-mailem:

nangi@volny.cz

Následující je převzato ze stránek www.volny.cz/dhamma

Dhamma kompletně

(Proč je nutné trénovat mnichy i mnišky, jakož i laiky.)

Buddha jasně říká, že je možné vést vznešený život (brahmačariya) podle Dhammy naplno, jen pokud je jeho nauka přístupná mužům i ženám, jak v laickém, tak v klášterním prostředí. Výuku přizpůsoboval jednak podle toho, jak pokročilí byli jeho mniši a mnišky, jednak podle toho, do jaké míry laičtí stoupenci chtěli užívat příjemné prožitky smyslnosti (káma-bhogí).

Pro toto téma je relevantní text Pásádika-Sutta ze Sbírky dlouhých promluv Dígha-Nikáya. Tento text a jeho překlad je vysvětlen v učebnici M. Frýba: Páli – jazyk, texty, kultura (str. 121, 148n), Nakladatelství Albert, Boskovice 2001.

Zde je uveden jen páli originál a překlad dvou pro téma nejdůležitějších paragrafů, citovaných z edice kánonu Čattha-Sangáyana, dostupné na webové stránce www.vri.dhamma.org

Takže jsem, Čundo, nyní ve světě přítomný učitel, arahat, plně probuzený Buddha.

Nauka Dhamma je dobře vyložena… moji žáci jsou poučeni v dobré Dhammě. Vznešený život brahmačariya je jim ukázán v úplnosti. Jsem však starý učitel, zkušený, dlouho v bezdomoví, pokročilého věku, před odchodem.

Mám však, Čundo, taktéž jako žáky seniorní mnichy, trénované, zkušené, dovedné, poučené, kteří se zbavili pout yoga. Jsou schopni dobře učit Dhammu.

Mám však taktéž jako žáky středně pokročilé mnichy… nové mnichy… seniorní mnišky… středně pokročilé mnišky… nové mnišky…

Mám však taktéž jako žáky bíle oblečené muže a ženy žijící domácky vznešeným životem…

Mám však taktéž jako žáky bíle oblečené muže a ženy žijící domácky a užívající smyslnost…

Proto nyní, Čundo, vznešený život zde vzkvétá, rozvíjí se, šíří se dobře vysvětlen mezi bohy i lidmi.

(Tento Buddhův výrok je nutno znát v souvislosti s jeho výrokem předchozím):

Jsou-li však, Čundo, přítomny tyto podmínky vznešeného života, je tu učitel, seniorní, zkušený, dlouho v bezdomoví, pokročilého věku, jakož i jeho žáci seniorní mniši…

Avšak nejsou mnišky, nejsou tu jako žáci bíle oblečení muži a ženy žijící domácky vznešeným životem…, nejsou tu jako žáci bíle oblečení muži a ženy žijící domácky užívající smyslnost…

To pak není možný vznešený život, který zde vzkvétá, rozvíjí se, šíří se dobře vysvětlen mezi bohy i lidmi, který by vedl k tomu nejvyššímu zisku.

Tak tento vznešený život za takových podmínek není v úplnosti.

Ayukusala Central European Sangha – ACES
e–mail: ayukusala@web.de or ayukusala@centrum.cz