Okoř

Nyní vás zvu na určitě známou zříceninu hradu Okoře,
která je cca 20 km na severozápad od Ruzyně.
Na hrad Okoř se musíte dopravit pěšky do kopce
a pak chvíli čekat na průvodkyni nebo průvodce.
Prohlídka zříceniny trvá okolo 60 minut.
Zřícenina hradu Okoře, jedné z nejznámějších pamětihodností
v okolí Prahy, pochází ze 14. století.
Předchůdcem hradu byla samostatně stojící stavba.
Hrad byl postaven roku 1359 a stavebníkem se stal
František Rokycanský - bohatý měšťan ve Starém Městě.
Františkův hrad zaujal horní část skalky obtékané Zákolanským potokem
a za malým předhradím měl výstavné jádro v čele s velkou obytnou věží,
která pohltila starší kapli a srostla s komplexem dvou palácových křídel
do bloku okolo obdélného nádvoří.
Ve své době byl jedním z nejvýstavnějších a nejnáročnějších měšťanských sídel.
Pozdně gotická přestavba v roce 1494 umožnily majitelům pohodlné obývání až do konce 18. století.
Po zrušení řádu Josefem II. v roce 1773 byl hrad ponechán svému osudu a velmi rychle zchátral.
Nezaměnitelná silueta jeho působivé zříceniny v 19. století inspirovala množství romantických umělců,
jejichž zájmu Okoř vděčí za to, že je jedním z našich v té době nejčastěji zobrazovaných hradů.
Nejpozději v této době se stal součástí obranného systému hradu i rybník, který jej ze tří stran obklopil.
Nástup renesance přinesl změnu životního stylu i názorů na pohodlné a reprezentativní bydlení.
Nový majitelé - Bořitové z Martinic upravili hrad v pohodlný renesančí zámek s fasádami pokrytými sgrafity.
Jako mnoho dalších českých hradů byla i Okoř těžce postižena za třicetileté války a nový majitelé -
jezuitská kolej u Sv. Klimenta na Starém Městě jej musela pro své potřeby barokně upravit.
Se záchranou rychle se rozpadající zříceniny započal v roce 1920 Klub českých turistů
a sanační práce zde s několika nepříliš šťastnými přerušeními probíhají doposud,
aby tento krásný a výmluvný svědek naší národní minulosti zůstal zachován i pro příští generaci.
Tímto vás zvu na zříceninu hradu Okoře.
Šťastnou cestu.

    G
1. Na Okoř je cesta jako žádná ze sta,
     D7               G
   vroubená je stromama,
   když jdu po ní v létě, samoten na světě,
    D7              G G7
   sotva pletu nohama,
    C                 G       A7               D7
   na konci té cesty trnité stojí krčma jako hrad,
    G
   tam zapadli trampi, hladoví a sešlí,
    D7             G
   začli sobě notovat.

    G               D7
R: Na hradě Okoři světla už nehoří,
    G          D7           G
   bílá paní šla už dávno spát,
                     D7
   ta měla ve zvyku podle svého budíku
   G           D7          G G7
   o půlnoci chodit strašívat,
   C                          G
   od těch dob, co jsou tam trampové,
    A7             D7
   nesmí z hradu pryč,
   G                      D7
   a tak dole v podhradí se šerifem dovádí,
   G            D7           G
   on jí sebral od komůrky klíč.

2. Jednoho dne zrána roznesla se správa,
   že byl Okoř vykraden.
   nikdo neví dodnes, kdo to tenkrát vodnes',
   nikdo nebyl dopaden,
   šerif hrál celou noc mariáš s bílou paní v kostnici,
   místo aby hlídal, vášnivě jí líbal,
   dostal z toho zimnici.