Otázky ze Dne Země roku 2003
Toto jsem připravil pro Ty, co nestihli obejít okruh, nebo na
nějakým pracovali, ale i pro ty, kdo neměl čas se na Den Země podívat.
Návod: Po přečtení otázky, si typněte svojí odpověď a najeďte myší na
políčko, pokud to bude správná odpověď, políčko se vyžlutí a ztuční. Pokud ne
zkoušejte dál.
| Číslo | Otázka | A | B | C |
| 1 | Pomáhá vypalování stařiny (loňské uschlé trávy) lepšímu růstu nové trávy? | Ano, zem se pohnojí popelem, což přispívá k jejímu růstu. | Ne, jen na černém (spáleném) podkladě jsou čerstvé rostliny lépe vidět, což působí opticky jako rychlejší růst. Ve skutečnosti tráva roste pomaleji - rašící rostliny měly spálené konce nových stonků. | Ne, stařina zpočátku chrání nové rostliny (např. před pozdními mrazíky, před vysycháním), do senoseče se potom stará tráva rozkládá na hnojivo, které se postupně vsakuje do půdy. |
| 2 | Proč na jaře ptáci více zpívají? | Samečci zpěvem lákají samičky a ohraničují si jím svůj hnízdní prostor | Samičky zpívají, aby daly najevo, že už snesly vajíčka a sedí na hnízdě | Není to pravda - všichni ptáci zpívají celý rok stejně intenzivně - prostě se tak domlouvají |
| 3 | Proč opyluje hmyz květy rostlin? | Hmyz vyhledává v květech nejvíce sladký nektar, přenos pylu probíhá mimochodem, když se pyl uchytí na těle hmyzu a ten je pak přenese na další rostlinu. | Hmyz opyluje květy rostlin proto, aby rostliny uzrály a měly plody, kterými se potom hmyz živí | Hmyz květy rostlin neopyluje - to se děje působením větru a vody. Hmyz na květech pouze saje sladký nektar. |
| 4 | Kde si staví hnízdo čápi? | Čápi si staví hnízdo na vysokých komínech či stožátech vždy v blízkosti lidí | Čápi si staví hnízdo vždy na zemi u vody, aby mohli snadno lovit žáby | Čápi si staví hnízda na komínech , stožárech, osamělých stromech v blízkosti lidí i na stromech v uprostřed lužních lesů. |
| 5 | Který náš pták má největší vejce? | Labuť | Čáp | Káně |
| 6 | Starají se ryby o svá mláďata? | Ne nikdy, samice nakladou jikry, samci je oplodní a pak už se o vývoj plůdku nestarají - jiker kladou ryby velké množství, aby se alespoň některé dokázaly vyvinout v dospělou rybu | Ryby se o své potomky starají velmi svědomitě - vychovají jen několik potomků o které se starají až do dospělosti | Některé ano, ale jen krátkou dobu. Např. candátí samec hlídá před nebezpečím snůšku jiker do doby než se vylíhne plůdek (a někdy i první dny života plůdku). |
| 7 | Jak se vyvíjejí žáby? | Žáby rodí na souši živá mláďata | Malé žáby se pod vodou líhnou z vajec | Z vajíček se ve vodě vylíhnou pulci, těm narostou nohy a vstřebá se ocásek - tak se vyvinou malé žabky |
| 8 | Zajímavou rostlinou je kopytník evropský - jeho květy jsou velmi nenápadné - mají zeleno fialovou barvu, voní pepřem a jsou ukryty v hrabance. Jakým způsobem je rostlina opylována? | Kopytník je rostlina "slimákosnubná" - slimáci okusují dužnaté okvětní lístky a přitom na svém lepkavém těle přenášejí pyl. | Kopytník opylují vosy, které se vyhrabávají ze svých zimních úkrytů v zemi. | Kopytník roste vždy na březích vod a je opylován vodou zjarních potoků posílených vodou z tajícího sněhu. |
| 9 | Dává čmelák žihadla? | Ne, čmeláci žádná žihadla nemají | Málokdy, čmeláci žihaldla mají, ale pouze samičky a dělnice. Nejsou ale útočné a bodají jen v obraně |
Ano, žihadlo mají pouze samci a používají jej při souboji o samičku i při vlastní obraně před nepřáteli. |
| 10 | Jedním ze symbolů jara jsou zajíčci březňáčci. Rodí se holí a slepí? | Ano, jako všichni savci | Ne, malí zajíčci vidí a mají srst - je to proto, že nemají noru a musí být chráněni před chladem a musí vidět nepřítele. | Malí zajíčci se rodí osrstění, aby byli chráněni před chladem, ale jsou slepí, aby v prvních dnech života neutekli zaječici z pelíšku |
Možnost si otázky stáhnout
(v *.pdf - 69 kb)
Otázky, či nesrovnalosti k odpovědím napište
Zpět na Hlavní stránku