Triky v přírodě

Najdi sever podla hodinek

   Pokud nemáš kompas, můžeš místo něj použít hodinky. Natočhodinky tak, aby malá ručička mířila ke slunci. Přímka, která půlí úhel mezi malou ručičkou a dvanáctkou*, ukazuje k JIHU!!!
*Pokud je letní čas, tak půlíme úhel mezi malou ručičkou a dvanáctkou, ale pokud je zimní čas tak půlíme úhel mezi malou ručičkou a jedničkou.

 

 

Víš za jakou dobu přijde bouřka?

Změř si jak rychle se bouře blíží!
   Světlo se šíří nesmírnou rychlostí (světlo - 300 tis. Km/s), a proto nejdříve uvidíš blesk. Dunění hromu (zvuk - 300 m/s) se oproti tomu šíří mnohem pomaleji, takže ho slyšíš teprve chvíli po zablesknutí. Pokud chceš zjistit, jak daleko je právě bouře a jak rychle postupuje, spočítej vteřiny, které plynou od zablesknutí po zahřmění, a pamatuj, že jedna vteřina představuje asi 350 metrů. Dvě vteřiny tedy znamenají, že je bouřka 700 m. daleko, tři vteřiny:1500 m. atd. A pokud během pěti minut zjistíš že bouřka je dvakrát blíže (čas mezi bleskem a hromem se sníží na polovinu), utíkej se schovat.

Jedle není smrk…

...a naopak.
Jedle nemá tak pichlavé jehličí a její (mladé) šišky rostou vzhůru. Smrk má naproti tomu pichlavé jehličí a šišky rostou obráceně - dolů. Patří k nejběžnějším vánočním stromečkům a smrkové větévky převládají ve vánoční výzdobě. Nevýhoda je, že brzy opadává!

Odhad vzdálenosti šířkovou metodou

  Musíš znát v blízkosti objektu, ke kterému chcešodhadnout vzdálenost, rozměr nějakého předmětu (např. výšku telegrafního tyče, domů, lesa apod.) Jako pomůcku můžeš použít stéblo nebo tužku. Vezmi např. stéblo do pravé ruky a drž jej svisle před pravým okem na vzdálenost 65 cm (přibližně natažená ruka). Levé oko zavři a okraj stébla zaměř na okraj objektu, jehož vzdálenost chceš odhadnout. Potom zavři pravé oko a dívej se levým okem, aniž pohneš paží. Pozoruješ, že stéblo se odchýlilo o určitou vzdálenost vpravo. Na obr. je tato odchylka značená 1. Poblíž objektu si najdi nějaký předmět, jehož rozměry nanes na známou odchylku o rozměru 1. Kolikrát ji naneseš, tolikrát násob délku známého předmětu v metrech. Výsledek znásob deseti a dostaneš hledanou vzdálenost objektu v metrech.

Předpověď počasí - I. část

  Umění krátkodobě předvídat počasí Ti umožní provést podrobnější časovou a terénní kalkulace, volbu cesty, přípravu úkrytu apod. V té situaci budeš odkázán na předpovídání počasí podle přírodních úkazů. Jsou jimi např. dotěrnost hmyzu, klesající koř z komínů, let ptáků při zemi a jiné znaky, které signalizují zhoršení počasí. Důležitým ukazatelem je směr větru, který pro předpověď počasí má již objektivnější význam. Směr větru posuzuj podle směru pohybu oblaků, protože u země bývá prodění vzduchu ovlivněno terénem. Západní a severozápadní vítr přináší zpravidla srážky a při vyšších teplotách bouřky. Na jaře, na podzim a v zimě mlhy. Severní a severovýchodní lze usuzovat znamená zpravidla ochlazení, déšť v zimě vichr, vánice a mlhy. Z východního větru lze usuzovat na vyjasnění, v létě na teplo, v zimě na mráz. Jižní a jihozápadní vítr přináší v létě náhlé prudké bouře, v zimě déšť, oblevu a zvyšuje na horách nebezpečí lavin. Na příznivé počasí můžeme usuzovat, utichá-li na noc mírný denní vítr. V horách je příznakem příznivého počasí mírný vítr vanoucí ve dne z údolí vzhůru a v noci naopak. Zhoršení počasí signalizuje silnější vítr za svítání a krátce po východu slunce.

Orientace v přírodě bez buzoly

  Správný turista se umí v přírodě orientovat i tehdy, nemá-li u sebe buzolu nebo kompas. K tomu nám napomáhají různé přírodní jevy a úkazy. Způsobů jak se za této situace orientovat je mnoho. Určení severu podle Slunce a hodinek je jednou z nejpřesnějších metod. Hodinky natočíme tak, aby malá ručička ukazovala na Slunce (pozor s ručičkami hodinek nehýbáme! Otáčíme celými hodinkami). Úhel mezi malou ručičkou a dvanáctkou rozpůlíme a tato osa nám ukazuje na jih. Pouze musíme dát pozor na letní čas, protože podle středoevropského času (a ten je pro určení rozhodující) je o hodinu více. Určení severu podle Slunce je méně přesná metoda. Použijeme ji např. tehdy, máme-li hodinky digitální a nebo víme-li čas jen přibližně. Platí, že Slunce je v 6 hodin na východu, v 9 hodin na jihovýchodu, ve 12 hodin na jihu, v 15 hodin na jihozápadě a v 18 hodin na západu. Podle hvězd určujeme sever v noci. Na obloze si najdeme Severku, která je jak asi víte na severu. Najdeme ji, když pětkrát prodloužíme vzdálenost zadních kol Velkého vozu. Venuše je při východu Slunce na východu a při západu Slunce na západu. Také se jí říká Jitřenka nebo Večernice. Je to nejjasnější hvězda na obloze. Podle lišejníků na osaměle stojích stromech se orientujeme podle toho, že tyto lišejníky rostou na severozápadu. Tyto osaměle stojící stromy mají na severozápadě i hrubší kůru. Koruny těchto stromů jsou nakloněny na jihovýchod. Toto vše je dáno tím, že u nás převažují severozápadní větry. Z této strany jsou tedy stromy chráněny lišejníky, na této straně mají rozpraskanou kůru a na opačnou stranu mají vlivem větrů skloněnu korunu. Z toho samého důvodu se střechy horských chalup dělají na severozápadu až k zemi. Pařezy mají na severu hustší léta. Pozor však na to, aby nešlo o pařez na kraji lesa. Podobné je to u mravenišť, které jsou k severu sráznější, zatímco k jihu, kde je tepleji jsou pozvolné. I tady platí to, že je-li mraveniště na kraji lesa, nemusí tato zásada platit. Bude-li mraveniště na jižním kraji lesa bude buď souměrné a nebo může být tvarované obráceně. Proč? To je celkem jasné. Toto mraveniště je lesem chráněno a naopak jižní strana je pro něj drsnější. To samé platí o pařezech. V zimě se můžeme orientovat podle toho, že na jižních svazích taje sníh dřív. Orientace je možná i podle kostelů, které mají oltář na východ, podle včelínů, které jsou otočeny česlem k jihu, podle ptačích budek, které se umísťují otvorem k východu. Slunečnice otáčí svůj květ stále za Sluncem, a to i tehdy, když není Slunce vidět. Břečťany mají na severu vzdušné kořínky. Vidíme, že orientačních vlastností, podle kterých se můžeme přírodě orientovat je velmi mnoho.

Předpověď počasí - II. část

  Vedle větru jsou dobrou pomůckou pro předpověď počasí tvar a změny oblaků. Jemné, řasové obláčky bez vlastních stínů prozrazují za jasného počasí přibližující tlakovou níži. Pravděpodobnost deště do 3 dnů lze odhadnout, táhnou-li rychle ve směru své podélné osy od jihu k západu. Vytvoří-li se na obloze vějířovité uskupení obláčků, lze usuzovat na brzký déšť. Táhnou-li pomalu a kolmo ke směru podélné osy od severu na východu a rozplývají se k večeru, je pravděpodobnost deště malá. Z řasových obláčků vznikají beránky. Oznamují zpravidla příchod srážkové fronty. Objeví-li se za jasného počasí, lze očekávat během dne zhoršení počasí. A naopak, objeví-li se za při roztrhávání oblačnosti po dešti, lze usuzovat na pěkné počasí. Vyvýšené kupy jsou větší než beránky a mají již vlastní stíny. Jsou předpovědí srážky. Vyvýšená kupa ve tvaru cimbuří se objevuje na obzoru převážně za časného rána. Je to dlouhý oblak s rovnou základnou, ze které vystupují pravidelné vyvýšeniny jako cimbuří na hradbách. Pak celý oblak mizí. Lze očekávat v nejbližší době bouřku. Kupovitý oblak vzniká většinou v létě. Vytvoří-li se v poledních hodinách a k večeru se rozplyne, je známkou pěkného počasí. Objeví-li se však hned zrána a k večeru se nerozplyne, ale naopak se shlukuje v hustší kupy, lze příští den očekávat déšť. Za dusných letních dnů se někdy kupy rozrostou v věžovitých tvarů a často se obalují řasnatým závojem. Pak můžeš očekávat bouřku během několika hodin. Je-li na obloze několik vrstev oblaků s různou rychlostí a někdy i s různými směry pohybu, je možno počítat s nestálým, přeháňkovým počasím.

Víte, jak správně připravit ohniště, aby jste neškodili přírodě?

Víte, jaký oheň kdy použít?
   Důležitou činností při přípravě ohniště je jeho úprava. Ideálním místem pro budování ohniště je hlinitý, kamenitý nebo písčitý podklad. V tomto případě ohniště pouze ohraničíme kameny. Velikost a tvar ohniště odpovídá účelu, ke kterému bude oheň sloužit. Budujeme-li ohniště na trávě, musíme nejprve z prostoru vlastního ohniště odstranit drny. Nejlepší je pomocí lopatky odloupnout vrstvu drnu 5 až 10 cm silnou a odložit ji někde stranou (dále od ohniště) na travnatou zem, popřípadě zalít vodou (při likvidaci ohniště se drn usadí zpátky na místo odkud byl vyjmut). Místo je vhodné ohraničit kameny. Nesmíme zapomenout na bezpečnost, protože i při dodržení všech bezpečnostních zásad se může stát, že se nám oheň vymkne z kontroly. Proto musíme mít vždy po ruce dostatek vody, písku, hlíny, nebo zelených větví, pomocí nichž bychom oheň uhasili. Před zapálením ohně si zajistíme dostatečnou zásobu suchého dřeva na topení. Množství však zbytečně nepřeháníme, při likvidaci je třeba ho uklidit. Na podpal si připravíme suché, tenké větvičky (nejlépe olámané těsně u kmene stromu), suchou trávu, suchý mech, popřípadě si naděláme třísky z vnitřku polena. Výborně se na podpal hodí březová kůra (ta hoří i mokrá). Velikost a žár ohně se řídí množstvím a hrubostí přikládaného dřeva nebo druhem (tvrdostí) dřeva. Pro rychlé uvaření vody potřebujeme prudký žár, kterého docílíme přikládáním tenkých větviček z měkkého dřeva (suché jehličnaté stromy), pro déletrvající vaření jsou vhodnější silnější polena. Tvrdého dřeva (dub, buk, javor), které dává dostatek popela a má velkou výhřevnost, se používá při pečení a smažení. Ohniště a ohně zakládáme především podle účelu, ke kterému mají sloužit.Z tohoto hlediska je můžeme rozdělit na:

Předpověď počasí - III. část

  Na pravděpodobnost nastávajícího počasí můžeme taky usuzovat podle stavu ovzduší. Daleká viditelnost a slyšitelnost ukazuje na zhoršení počasí do tří dnů. Také zvýšení třpyt hvězd signalizuje horší počasí. Kola okolo měsíce a slunce (moc se do slunce nedívejte ničí sítnici v oku) se již odedávna považují za příznak srážek zpravidla do tří dnů. Zvláště malá kola svědčí o pravděpodobnosti srážek.Zlatově růžové zbarvení oblohy při západu slunce těsně nad obzorem, přecházející přes žlutý odstín do zelena, je předzvěstí stálého pěkného počasí. Rudé, nachové zabarvení s kulisou červánků, mezi nimiž procházejí svazky slunečních paprsků, je příznakem srážek a větru. Rosa a nízká mlha nad rybníky, řekami a údolími, která se objevuje po západu slunce a po jeho východu rychle mizí, je předzvěstí pěkného počasí. Značné noční ochlazení po teplém letním dnu je rovněž znakem pěkného počasí. Zůstane-li však i v noci dusno, lze očekávat bouřky.

Jít na triky v přírodě v roce 2001 - 2002
Jít na stránky Péčka

Zpět na Hlavní stranu

poslední aktualizace: 31.10.2002