Příloha Péčka

V této příloze Péčka najdete: Voda, stovka, voda pro Prahu, slohovka,

Voda a něco málo o ní

…pokračování z minulého čísla…

Několik základních zásad pro extrémní situace

Pijte vždy, když máte žízeň a neodkládejte to na později. Je zbytečné plýtvat vodou, ale vždy se napijte podle vašich potřeb. Tělo si vytvoří zásoby a budete je využívat když přísun vody přestane. Lidské tělo snese najednou pojmout i víc než dva litry vody. Studenou vodu je lépe pít zvolna, protože může způsobovat žaludeční potíže. Vodu můžete ušetřit jen tehdy, když zabráníte, aby ji tělo zbytečně ztrácelo. Je proto dobré předcházet nadměrnému pocení. Za denního parna se zdržujte co nejvíce ve stínu, odložte nadbytečné části oblečení, ale zároveň se nevystavujte průvanu či větru. Cestujte hlavně na večer, v noci nebo brzo ráno. Omezujme pocení, ne však pití.
I za velkých veder si snažte oblečením chránit co největší část těla. Platí, že za velkých veder se nesvlékáme do půli těla a trenýrek, ale necháme si lehké dlouhé kalhoty a košili s rukávem, což brání rychlému přímému odpařování potu přímo z povrchu těla do vzduchu a ztrátě tělesných tekutin. Zvlášť za větru je to velmi rychlé a často i příjemné. Musíme ale mít v zásobě neomezený zdroj pitné vody, protože jinak je nutné i s potem šetřit a jeho odpařování co nejvíc zpomalit. Balancujte mezi přehřátím, zbytečnou ztrátou vody až nachlazením v případě, že by odpařování bylo příliš rychlé. Životadárná voda musí zůstat alespoň na těle i když ve propoceném oblečení se nebudete cítit právě nejlépe. Oblékněte si co nejsvětlejší oblečení. Pohybujte se co nejméně. Noste pokud možno suché, nestudící prádlo, abyste nenastydli a příliš nemočili. Tím dochází k ztrátám největšího množství vody. Pokud se nemůžete před přímým žárem slunce ukrýt (například na moři), pak si alespoň namáčejte čepici i hlavu nepitnou (mořskou) vodou. Její odpařování vás ochladí.
Pokud to je možné postavte si primitivní přístřešek na ochranu před přímým sluncem a držte se ve stínu. Ve velkých vedrech si nelehejte na rozpálenou zem. Sedněte si na zvýšené sedátko kde je vzduch už chladnější.
V žádném případě nepijte alkohol ani nekuřte. Tekutiny jako alkoholické nápoje, slaná voda, krev či moč dehydrataci zvyšují. Aby tělo rozložilo alkohol, spotřebuje velké množství vody. Vysoké koncentrace soli v mořské vodě, krvi či moči zpomalují v těle krevní oběh, zvyšují ztráty vody a zvyšují tak, stejně jako kouření, žízeň.
Udržujte pocit žízně v přijatelných mezích, pomocí různých triků: sucho v ústech je možné potlačovat zvlažováním rtů a dásní. Žvýkejte jedlé listy, kousky dřeva, ořechy, cibule nebo nějaké jedlé, kysele chutnající rostliny. Dejte si do úst malý oblázek aby se vám vytvářely co nejvíc sliny. Dýchejte vždy nosem ne ústy. Mluvte jen tehdy když je to opravdu nutné.
Při nedostatku vody omezte nebo úplně přerušte jídlo! Na moři nejezte mořské ryby, když nemáte pitnou vodu, ale pouze z nich vymačkávejte tělesné tekutiny. V žádném případě nepijte nekontrolovatelně mořskou vodu. Nečekejte ale, až vás k pití mořské vody donutí opravdu velká žízeň, začněte hned, když taková potřeba nastane! Denně jí ale nesmíte vypít více než 0,8 litru a toto množství je nutné si rozdělit do 8 až 10 dávek za celý den. Tedy ne více najednou, než 2 – 3 doušky. Celková doba pití nesmí překročit 6 – 7 dnů. Během této doby si musíte opatřit zdroj neslaných tekutin (tekutina z ryb, dešťová voda ap.). Přerušení pití mořské vody prodlouží vaši schopnost přežít.
Po určité době žízně není možné pít, protože se tělo přísunu vody brání. Pomáhá namočení kůže ve vlažné vodě, tělo se vodě opět přizpůsobí a můžete normálně pít.

Tři čtvrtě veškeré pitné vody přichází do Prahy z úpravny vody Želivka, která odebírá surovou vodu z vodárenské nádrže Švihov na řece Želivka. Úpravna vody Želivka je největší úpravnou nejen pro hl. m. Prahu, ale i ČR. Nachází se cca 65 km jihovýchodně od Prahy. Druhou vodárnu, která se významně podílí na zásobování Prahy je vodárna Káraný. Je jednou z mála evropských vodáren na podzemní vodu. Do pražského distribučního systému dodává směs velmi kvalitní podzemní vody a infiltrované vody z řeky Jizery.Důležitým rezervním zdrojem pro případ poruch na úpravnách vody Želivka a Káraný je úpravna vody v Praze Podolí, která upravuje říční vltavskou vodu.

Převážná většina vody je do Prahy dopravena štolovým přivaděčem, který přivádí vodu z úpravny vody Želivka. Je dlouhý téměř 52 km a končí vodojemem v Jesenici. Odtud je voda pomocí vodovodních řadů distribuována po celé Praze. Z vodárny Káraný je voda dopravována pomocí výtlačných řadů.Voda prochází více než 4000 km vodovodních sítě s téměř 93 000 vodovodními přípojkami. Distribuce vody je pro složitou terénní konfiguraci obtížná a zajišťuje ji velký počet tlakových pásem a čerpacích stanic.

Aby při cestě pitné vody do domácnosti nedošlo k jejímu, přidává se do vody chlór. Chlór zabraňuje množení zárodků bakterií ve vodních sítech. Působí jako potravní konzervační prostředek a zaručuje uchování kvality vody dodávané spotřebitelům z hlediska zdravotní nezávadnosti.

Odpadní voda je pomocí kanalizačního systému, jehož délka je větší než 3700 km, odváděna do čistírny odpadních vod. V Praze je vybudován kanalizační systém jednotné soustavy, v okrajových částech nové bytové výstavby pak většinou systém oddílné soustavy (dešťové vody odcházejí přímo do řeky).Čištění odpadní vody zajišťuje Ústřední čistírna odpadních vod na Císařském ostrově (95 %), zbývající část pobočné čistírny odpadních vod umístěné v okrajových částech Prahy.

1 l vody z vodovodu – 0,4143 Kč1,5 l balená láhev pitné vody stojí v průměru 10 Kč1,5 l pitné vody z vodovodu stojí 0,62145, tj. cca 6 hal.

Dodávám, že Voda z kohoutku je nejlevnější potravina, která je však nejvíce kontrolována

Byl jednou jeden Pán, který chtěl, aby se na něj po jeho smrti nezapomnělo. A tak se rozhodl, že udělá něco, co ještě nikdo před ním neudělal. Nad tím, čím by se mohl proslavit, přemýšlel celé dny a noci. Nakonec ale přišel na to, čím by se mohl proslavit. Vymyslel totiž, že založí první muzeum. A jak řekl, tak udělal.
Hned druhý den poslal své podřízené do savan a do buší, aby přivezli lva, který má nejdelší ocas. Chtěl totiž mít nejdelší lví ocas na světě. Aby mohl lví ocas změřit bez toho, aby musel obětovat svého podřízeného, museli lva zabít. A když pak po smrti lví ocas změřili a zjistili, že je moc krátký, museli jet pro dalšího lva. Než našli ten pravý ocas, muselo v jejich rukou padnout desítky lvů. Nakonec však ten onen ocas našli. Měřil celých 150 centimetrů. Jeho bývalý majitel na něj musel být velice hrdý. Kromě nejdelšího lvího ocasu měl Pán ve své sbírce i jiné přírodní giganty.
Všichni lvi, kteří byli zabiti kvůli tomuto výmyslu, se po své smrti vzbouřili a rozhodli se, že se Pánovi pomstí. Jedné noci, když všichni spali, se duchové všech lvů vkradli do sálu muzea, kde byl vystaven onen nejdelší ocas a zkrátili ho o 50 centimetrů. Když pak přišla do muzea kontrola a zjistila, že ocas který měl měřit 150 centimetrů měří pouhých 100 centimetrů, musel Pán odevzdat všechen svůj majetek, včetně své ženy. Pán byl tak zoufalý, že spáchal sebevraždu. Z tohoto příběhu plyne poučení: KDO CHCE VŠECHNO, NEMÁ NIC. Tak nebuďte takový jako Pán a chovejte se ke zvířatům alespoň v hranicích mezí.

	Průměrné denní hodnoty v l	Průměrné denní hodnoty v Kč
Wc	37	1,53
Osobní hygiena	64	2,65
praní	8	0,33
mytí nádobí a příprava jídla	12	0,50
venkovní použití	6	0,25
ostatní	8	0,33
Celkem	135	5,59