A co dálnice D8?

Povzdech...

V průběhu devadesátých let vykrystalizovala řada konfliktů mezi zájmem na výstavbě velkých infrastrukturních projektů (vodní cesty, dálnice) a zájmem na ochraně přírody a krajiny.
Tato skutečnost je do značné míry způsobena tím, že vláda rozhodla bez podstatnějších změn prosazovat několik desítek let staré koncepce, aniž by zohlednila současné nároky na ochranu životního prostředí.

Výběr článků -
Názory a komentáře -
Děti Země - tiskové zprávy -
Linky -
Mapa sporného úseku D8 -
Petice: "ANO výstavbě tunelu Kubačka na dálnici D8 v Českém středohoří" -

Výběr článků

Ani šest let soudů nestačí. Spor o D8 se znovu otevírá
20.5.2009 Pavel Baroch (Aktuálně.cz)
Brno - Ani po šesti letech není jasné, zda bylo územní rozhodnutí pro dálnici D8 přes České středohoří vydáno v souladu se zákony. Nejvyšší správní soud totiž znovu vyhověl stížnosti dvou ekologických organizací a jedné soukromé osoby a zrušil verdikt Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Podruhé a stejně
Ten už dvakrát legalizoval postup úředníků z Ústí, kteří územní rozhodnutí pro kontroverzní dálnici vydali. „Rozsudek Krajského soudu se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení," je napsáno ve verdiktu senátu Nejvyššího správního soudu vedeného předsedkyní Marií Žiškovou. Nejvyšší správní soud už přitom ekologům vyhověl podruhé. Celý spor se vleče už šest let, první žaloba padla už v roce 2003. Soud se podle stížnosti ekologů nedokázal vypořádat se čtyřmi námitkami. „Stěžujeme si na to, že soud opět ignoroval naši klíčovou žalobní námitku o nezákonném výběru koridoru pro dálnici D8 bez účasti veřejnosti v roce 1995, kdy několik vyvolených lidí z dalšího posuzování vyřadilo koridory s dlouhými tunely," uvedl již loni Miroslav Patrik z Dětí Země. Ekologům také vadí podle nich nezákonné rozhodnutí vlády z roku 1996, sporné rozhodnutí ministra Miloš Kužvarta z února 2001, který vydal výjimku postavit dálnici v CHKO České středohoří bez porovnání variant a rozhodnutí Správy CHKO České středohoří o zásahu do krajinného rázu z května 2001.

Výhoda pro stavitele
A i když soud ekologům vyhověl, šestileté spory o územní rozhodnutí nahrávají stavitelům dálnice. Pokud totiž není rozhodnutí zrušeno, může stavba dál pokračovat. „Územní rozhodnutí sice jednou čeká zrušení, ale to už bude dálnice D8 zřejmě postavená, i když v rozporu se zákony," uvedl Patrik. Nejnovější rozhodnutí soudu zatím kvůli tomu, že soud zveřejnil pouze stručný verdikt, nechtějí zástupci kraje komentovat. Soudní spory ale mohou výstavbu dálnice ještě výrazně zkomplikovat. U soudů totiž leží sedm žalob proti stavbě šestnáctikilometrového úseku přes České středohoří. Podle sdružení Děti Země, největší odpůrce stavby přes chráněnou oblast, navíc se nepodaří dálnici dokončit v příštím roce, jak se plánuje. Organizace k tomu dospěla ve své analýze současného stavu výstavby. Problémy s jedním úsekem autostrády - tunelem Radejčín - přiznává i investor, státní Ředitelství silnic a dálnic. Zatím ovšem trvá na tom, že by první auta mohla jet po dálnici ještě na konci roku 2010.

Dálnice přes Středohoří se může zpozdit o několik let
23.3.2009 Pavel Baroch (Aktuálně.cz)
Kdy po nové dálnici? Už příští rok, nebo později?
Praha - Dokončení dálnice přes České středohoří na konci příštího roku už není reálné.
Tvrdí to sdružení Děti Země, největší odpůrce stavby přes chráněnou oblast. Organizace k tomu dospěla ve své analýze současného stavu výstavby.
Problémy s jedním úsekem autostrády - tunelem Radejčín - přiznává i investor, státní Ředitelství silnic a dálnic. Zatím ovšem trvá na tom, že by první auta mohla jet po dálnici ještě na konci roku 2010. "Všechny práce pokračují podle plánu, například tunel Prackovice se razí každý den," řekla deníku Aktuálně.cz mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková. Dodala, že výjimkou je právě tunel Radejčín, kde se státu ještě nepodařilo vykoupit všechny pozemky. Navíc ještě nemá souhlas s pokácením stromů. "Je to stále napadáno žalobami," řekla Vápeníková. Z těchto důvodů tudíž úřady ještě nemohly vydat investorovi příslušné stavební povolení.

Reálné je 2012 či 2013
Podle ekologického hnutí Děti Země už ovšem není možné otevřít novou dálnici pro motoristy ještě napřesrok. "Z technického hlediska to nejde," řekl Aktuálně.cz Miroslav Patrik z Dětí Země. Dodal, že už teď má dálnice několikaměsíční skluz. Patrik považuje za reálný termín rok 2012 nebo 2013. Jen tunel Radejčín se podle Patrika má stavět 117 týdnů, tedy více než dva roky. "Žádné dosavadní termíny zprovoznění D8 nelze brát příliš vážně a jde jen o falešné sliby a matení veřejnosti," tvrdí Patrik.
Napřed chyběla výjimka, pak přišly žaloby
Vláda přitom v roce 1993 předpokládala, že dálnice přes Středohoří bude otevřena v roce 2000. Jenže v 90. letech se zahájení stavby stále odkládalo. Nejprve ministerstvo životního prostředí nechtělo vydat výjimku pro stavbu v Chráněné krajinné oblasti, pak dálnici napadly organizace u soudů.

Fakta o dálnici D8
* Stavba přes Středohoří začala na podzim 2007
* Je dlouhá 16,4 km
* Součástí jsou i 3 mimoúrovňové křižovatky, 2 tunely a 29 mostů
* Náklady jsou 11,7 miliardy, stát na dálnici získal peníze z EU

"Politicky motivované termíny nemohou být vůbec určující, neboť trasa vedená přes chráněné území musí mít nadstandardní ekologické parametry a musí být schvalována podle zákonů, takže stále pečlivě kontrolujeme rozhodování úředníků," poznamenal Patrik.
Zastaví soudy výstavbu?
Patrik připomněl, že u soudů stále leží sedm žalob proti stavbě šestnáctikilometrového úseku přes České středohoří. A právě soudní rozhodnutí mohou dokončení autostrády ještě významně ovlivnit. Úsek přes Středohoří je přitom jediný nedokončený na trase z Prahy na hranice s Německem a dále do Drážďan. "Pokud některá z našich žalob prokáže zásadní porušení zákonů, pak se můžeme na D8 dočkat i zastavení stavebních prací na několik měsíců, jako se to stalo tunelu Libouchec na krušnohorském úseku v prosinci 2004, kdy soud zrušil stavební povolení," dodal Miroslav Patrik z Dětí Země.

Stát nesmí stavět dálnici. Odkládá se dokončení D8?
12. 5. 2008 Pavel Baroch (Aktuálně.cz)
Praha - Stát už s největší pravděpodobností zastavil práce na stavbě tunelu Prackovice na dálnici D8 přes Středohoří, jak mu to ve svém předběžném opatření nařídil soud.
Na vlastní oči se o tom přesvědčil Miroslav Patrik ze sdružení Děti Země, který se do Chráněné krajinné oblastiČeské středohoří vypravil, aby zkontroloval, jak stavbaři dodržují rozhodnutí soudu, na nějž se jeho organizace obrátila.
"Nic se tady neděje, takže to je v pořádku," řekl Aktuálně. cz Patrik. Mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková ještě ve středu tvrdila, že stavební práce postupují podle harmonogramu.
Ministerstvo dopravy, proti němuž žaloba na udělení stavebního povolení mířila, totiž do té doby Ředitelství neoznámilo, zda má hloubení prackovického tunelu zastavit.

Dělníci i stroje zmizeli
Podle Patrika ovšem okolí plánovaného tunelu nese stopy, že se tu ještě nedávno pracovalo.
"Jsou zde vykácené stromy a také terénní úpravy. Teď tu ale nikdo nepracuje, nejsou tady ani žádné stroje," konstatoval Patrik.
Soudní rozhodnutí, které minimálně na nějaký čas zastavilo ražbu prackovického tunelu, ovšem přišlo včas.
K vlastnímu hloubení se dělníci ještě nedostali.
Patrik tvrdí, že tak by to mělo fungovat i v jiných případech. Několikrát se totiž stalo, že soud námitku nevládních sdružení uznal, jenže pozdě - a stavba už nešla zastavit.
"Soudní rozhodnutí má smysl pro pedagogy, studenty, historiky, ale nemá význam pro ochranu přírody a stavbu dálnice," okomentoval Patrik poslední verdikt Nejvyššího správního soudu, který dal za pravdu odpůrcům D8.

Kdy pojedou po dálnici auta?
Otázkou nyní je, nakolik se soudní spor o tunel Prackovice promítne do stavby dálnice přes České středohoří.Soud nakonec může zcela zrušit stavební povolení, takže se dokončení posledního úseku D8 z Prahy do Ústí nad Labem a na hranice s Německem může minimálně výrazně opozdit.
Zatím platí, že první auta by po dálnici přes Středohoří měla projet na konci roku 2010.A ministerstvo dopravy žádný jiný termín oficiálně neoznámilo. Tvrdí, že žalobu důkladně prozkoumá, aby na ni mohlo co nejrychleji reagovat. Zatím chce stavět tam, kde tomu soud nezabránil.

Jen další obstrukce, zlobí se kraj a obce
Miroslav Patrik z Dětí Země je ovšem přesvědčen o tom, že se v prosinci 2010 dálnice neotevře."Poslední uvažovaný termín dostavby je už nyní málo reálný, neboť zpoždění je kolem šesti až osmi měsíců, a může být ještě delší," tvrdí Patrik.
Pro Ústecký kraj i obce je současný soudní spor o prackovický tunel jen další obstrukcí ze strany ekologických hnutí. Po dokončení dálnice volají radnice i krajský úřad už roky.
Očekávají od ní, že vyřeší vážnou dopravní situaci v obcích, kterými nyní projíždí jeden kamion za druhým.Kvůli sporům o podobu dálnice přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří se přitom její stavba v minulostiněkolikrát odložila.

Soud zastavil hloubení tunelu na D8 přes Středohoří
5. 5. 2008 Pavel Baroch (Aktuálně.cz)
Praha - Odpůrci dálnice D8 přes Středohoří zaznamenali další dílčí úspěch.
Poté, co Nejvyšší správní soud v Brně prakticky zrušil územní rozhodnutí, přišel s dalším verdiktem Městský soud v Praze.
Vyhověl stížnosti sdružení Děti Země a do definitivního rozsudku zakázal hloubit tunel Prackovice v Chráněné krajinné oblasti České středohoří.
"Veřejný zájem na ochraně přírody a krajiny převažuje nad veřejným zájmem okamžité výstavby nové dálnice," uvádí se v rozsudku, který má Aktuálně.cz k dispozici.
Státní Ředitelství silnic a dálnic, které D8 staví, soudní verdikt zaskočil. Úřad se o něm dozvěděl od redakce Aktuálně.cz.
"Máme pravomocné stavební povolení, tunel stavíme," řekla Martina Vápeníková, mluvčí Ředitelství.Dodala, že žaloba míří na ministerstvo dopravy. "Vyčkáme, jak rozhodne ministerstvo," řekla Aktuálně.cz Vápeníková, podle níž by úplné zastavení stavby mohlo způsobit obrovské škody.

Ministerstvo: Nic se neděje
Ministerstvo dopravy zatím zůstává v klidu. Náměstek ministra Jiří Hodač je přesvědčen, že soudní rozhodnutí neohrozí výstavbu dlouho očekávaného posledního úseku dálnice D8 z Prahy do Ústí nad Labem a do Německa.
"Tam je několik stavebních povolení, je jedno, jestli se staví první nebo třetí úsek," řekl Aktuálně.cz Hodač. První auta by po dálnici měla projet na konci roku 2010.
Podle Miroslava Patrika ze sdružení Děti Země se ovšem Hodač plete. V okolí tunelu Prackovice, jedné z klíčových staveb přes České středohoří, se podle předběžného soudního rozhodnutí nemůže kromě terénních úprav dělat prakticky nic.
Pražský městský soud ovšem nakonec může žalobu Dětí Země zamítnout, takže se stavba dálnice přes chráněné území může "pouze" opozdit.
"Už teď má stavba několikaměsíční skluz," tvrdí Patrik.

Vítězství, která nic neřeší
Odpůrci dálnice sice už několikrát uspěli se svými stížnostmi, ovšem zahájení stavby jediné dálnice v republice, která protíná chráněnou krajinou oblast, stejně nezabránili."Soudní rozhodnutí má smysl pro pedagogy, studenty, historiky, ale nemá význam pro ochranu přírody a stavbu dálnice,"okomentoval Miroslav Patrik nedávné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které dalo za pravdu odpůrcům dálnice, že územní rozhodnutí vydaly úřady neoprávněně. S rozhodnutím Městského soudu v Praze je ovšem Patrik spokojen.
"Nemělo by se stávat to, aby správní soudy řešily nějaký spor, když už pominul jeho účel, když je stavba už rozestavěná nebo dokonce dokončená," konstatoval Patrik.
Hnutí Děti Země uspěli v minulosti také u veřejného ochránce prác Otakara Motejla, podle něhož úřady při povolování D8 několikrát zákon porušily,protože stavba nebyla dostatečně posouzena podle vlivu na životní prostředí. U soudů ještě leží několik žalob na D8. Leží u Nejvyššího správního soudu v Brně a u Městského soudu v Praze.

Odpůrci D8 uspěli u soudu. Pozdě, dálnice se už staví
20. 4. 2008 Pavel Baroch (Aktuálně.cz)
Brno/Ústí nad Labem - Sdružení Děti Země a další odpůrci dálnice D8 přes České středohoří uspěli se svou žalobou proti této stavbě u Nejvyššího správního soudu.Jenže verdikt přišel pozdě: široká silnice přes chráněnou krajinnou oblast se už od loňského podzimu staví.

"Soudní rozhodnutí má smysl pro pedagogy, studenty, historiky, ale nemá význam pro ochranu přírody a stavbu dálnice," řekl Aktuálně.cz Miroslav Patrik z Dětí Země.
Nejvyšší správní soud rozhodl už v únoru, ale teprve nyní dorazil písemný rozsudek.
"Prakticky to skutečně neznamená nic, to je na tom to nejsmutnější," konstatoval Patrik. V krátké době to už je druhý případ, kdy soudy rozhodly pozdě. V Olomoucisice tamní krajský soud zrušil územní rozhodnutí o umístění prodejní halyHornbachu, jenže největší český obchod pro stavbu, dům a zahradu je od loňského podzimu otevřený.

"Je to hra na soudy, připadá mi to jako systémová chyba správního soudnictví," tvrdí Miroslav Patrik z Dětí Země. Soudy . krajský v Ústí nad Labem a pak nejvyšší správní v Brně - o námitkách odpůrců dálnice rozhodovaly pět let.

Soud uznal šest ze sedmi námitek
Brněnský Nejvyšší správní soud uznal šest ze sedmi námitek. Podle Miroslava Patrika to je výjimečné, protože soudy obvykle uznají jednu nebo dvě stížnosti.
"Jsme velice překvapeni, že soud v Brně v podstatě uznal téměř všechny naše námitky proti tozsudku krajského soud, což nepřímo znamená, že tento soud rozhodoval jakoby amatérským způsobem, což se mi nechce ani veřit," konstatoval Patrik.
Správní soud například uznal, že před vydáním územního rozhodnutí krajského úřadu v Ústí nad Labem chybělo důležité podkladové rozhodnutí o povolené výjimce k zásahudo biotopů zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin v Chráněné krajinné oblasti Český středohoří.
Dále souhlasil i s námitkou, že krajský soud nepřezkoumal, zda územní plán vyššího územního celku okresu Litoměřice byl nařízením vlády přijat v únoru 1996 podle zákona, když obsahoval pouze jeden koridor dálnice D8.

Odpůrce podpořil Motejl
Ačkoli ministerstvo dopravy a Ředitelství silnic a dálnic od počátku tvrdilo, že při přípravě D8 nebyly porušeny žádné zákony, opačný názor vyjádřil veřejný ochránce práv Otakar Motejl.
Ombudsman před třemi lety uznal kritiku odpůrců dálnice a konstatoval, že úřady při povolování D8 několikrát zákon porušily, protože stavba nebyla dostatečně posouzena podle vlivu na životní prostředí.
Verdikt Nejvyššího správního soudu znamená, že krajský soud v Ústí nad Labem musíúzemní rozhodnutí o umístění dálnice zrušit. Jenže to už podle Miroslava Patrika z Dětí Země stejně nebude mít žádný vliv na dokončení čtyřproudé silnice přes Středohoří, po níž by první auta měla projet na konci roku 2010.
U soudů ještě leží šest žalob na D8. Nejvyšší správní soud v Brně řeší jednu stížnost a Městský soud v Praze dalších pět.

Dálnice D8 má problém. Při povolení byl porušen zákon
14.2.2008 Tomáš Fránek (Aktuálně.cz)
Brno - Ústecký krajský úřad porušil zákon, když schvaloval trasu dálnice D8 přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří. Chybu udělal i Krajský soud v Ústí nad Labem.
Rozhodl tak Nejvyšší správní soud, když posuzoval stížnost ekologů.
Pro ekology je to ale vítězství, které s největší pravděpodobností přichází pozdě. Sporná část dálnice se totiž už staví a není pravděpodobné, že by se kvůli verdiktu soudu zastavila.
Podle ekologů však mohou chyby úřadů zkomplikovat snahu získat na stavbu D8 peníze z Evropské unie.

Zrušte rozhodnutí o trase
Kauza se nyní vrací k ústeckému soudu a ten musí podle Nejvyššího správního soudu rozhodnutí krajského úřadu o trase dálnice v úseku Lovosice-Řehlovice zrušit.
O zmíněnou trasu dálnice se bojuje už od 90. let.
Stížnost ekologů směřovala k výjimce, které bylo třeba pro vedení dálnice před Středohoří a kterou vydalo ministerstvo životního prostředí až poté, co kraj o trase dálnice rozhodl.
"Pokud o výjimce nebylo pravomocně rozhodnuto, nemohla být v daném území ani umístěna stavba," uvedla předsedkyně senátu Nejvyššího správního soudu Marie Žišková.
Chybou krajského soudu v Ústí bylo podle soudců Nejvyššího správního soudu zase to, že se odmítl zabývat zákonností nařízení vlády, kterým byl vyhlášen územní plán velkého územního celku Litoměřice.
"Podle Ústavy je povinností soudu zkoumat, zda tento předpis není v rozporu se zákonem nebo s mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu. Pokud by krajský soud dospěl k závěru o nesouladu zmíněného nařízení se zákonem, musel by zrušit napadené územní rozhodnutí, vycházející z takového nezákonného nařízení vlády," rozhodl soud.Podle Nejvyššího správního soudu je už v tuto chvíli jasné, že rozhodnutí krajského úřadu o umístění stavby bude muset krajský soud zrušit.

Po deseti letech sporů
"Je to určitě morální vítězství, potvrdilo, že úřady i soud chyboval," řekl deníku Aktuálně.cz Miroslav Patrik z Dětí země. Ekologové ještě napadli u soudu i stavební řízení a požádali v něm o pozastavení stavby dálnice, o tom soudy ale dosud nerozhodly.
Stavba D8 přes České středohoří se začala koncem loňského roku po deseti letech sporů.Úsek přes Středohoří je poslední nedostavěnou částí D8 z Prahy do Ústí nad Labem a na hranice s Německem, kde se spojuje s německou dálnicí do Drážďan a Berlína.

Zlom po 10 letech: Stavba D8 přes Středohoří začala
6. 11. 2007 Pavel Baroch (Aktuálně.cz)
Lovosice - Stavitelé dálnic dnes pokořili další metu.
Po více než deseti letech sporů se začala stavět dálnice přes České středohoří. Silnice s označením D8 sestane první českou dálnicí, která povede přes Chráněnou krajinnou oblast. Pro řidiče se otevře v roce 2010.

Úsek přes Středohoří je poslední nedostavěnou částí D8 z Prahy do Ústí nad Labem a na hranice s Německem, kde se spojuje s německou dálnicí do Drážďan a Berlína.
"V celé řadě případů nesmyslné požadavky ze strany ekologů celou stavbu protáhly až o několik let a prodražily o miliardy korun," řekl šéf Ředitelství silnic a dálnic Alfred Bruclík.
Podobný názor mají i starostové v obcí v Českém středohoří, přes jejichž obce nyní vede hustá tranzitní doprava.
Sdružení Děti Země, které se v D8 nejvíce angažovalo, se proti tomu ohradilo. "Naopak se ukázalo, že při přípravě dálnice byly porušovány zákony," řekl Aktuálně.cz Miroslav Patrik z Dětí Země. "Vysoký státní úředník by měl ctít zákony."

Motejl: Při přípravě byly porušeny zákony
Spor o šestnáctikilometrovou dálnici přes Středohoří se vedl vlastně od počátku 90. let. Odpůrci napřed zcela odmítali, aby chráněné území proťala široká silnice. Pak chtěli prosadit aspoň to, aby se dálnice "ukryla" do dlouhého, více než tříkilometrového tunelu.
Neuspěli, i když před dvěma lety získali mocného spojence- veřejného ochránce práv Otakara Motejla. Ombudsman uznal kritiku odpůrců dálnice a konstatoval, že úřadypři povolování dálnice několikrát porušily zákon, protože stavba nebyla dostatečně posouzena podle vlivu na životní prostředí.
"Veškerá řízení probíhala podle platných zákonů," reagovalo okamžitě ministerstvo dopravy.

Zastupitelé dlouhý tunel odmítli
Právě i Motejlův posudek měl kritikům dálnice pomoci přesvědčit zastupitele ústeckého kraje, aby změnili územní plán a souhlasili se stavbou dlouhého tunelu,který by zmírnil dopady nové dálnice na krajinu Českého středohoří.Jenže naprostá většina zastupitelů v březnu 2005 podpořila platnou variantu Ředitelství silnic a dálnic, která počítá pouze se dvěma krátkými tunely.
Miroslav Patrik z Dětí Země tvrdí, že to byl zásadní zlom, od něhož bitva o dálnici směřovala k porážce. Ačkoli u soudů ještě leží několik žalob, odpůrci stavby v posledních měsících už jen čekali, kdy se ve Středohoří začne kopat.

Už aby tady dálnice (ne)byla!
Na novou dálnici se těší především lidé v obcích, přes které se nyní valí jedno auto za druhým včetně kamionů. Například obyvatelé Velemína už roky čekají na to, až nová dálnice odvede z jejich obce nekončící proud vozidel.
"Jsme tu jako pokusní králíci," postěžovala si před časem Jitka Koťová, která ve Velemíně žije bezmála dvacet let. Když si tady kupovala dům, dostalo se jíubezpečení, že dálnice přes České středohoří bude postavena za několik let.Na novou dálnici se naopak vůbec netěší mnozí obyvatelé nedalekých Dobkoviček, které autostráda mine jen o kousek. Například manželům Adámkovým vezme autostráda klid i krásný výhled na zvlněné vrcholky Českého středohoří.
"To jsme seděli v kuchyni, koukali ven a já povídám manželovi: Panoramata už neuvidíme," postěžovala si Eva Adámková.

Dálnice přes Středohoří
Jak se bude stavět:
2007: Zahájení stavby mostů Opárno, Dobkovičky a tunelu Prackovice
2008: Zahájení stavby mostu Vchýnice, tunelu Radejčín a hlavní trasy dálnice z Lovosic do Řehlovic
2010: Dokončení celého úseku

Bude to unikátní stavba, slibují silničáři
Podle Ředitelství silnic a dálnic bude úsek přes České středohoří technicky výjimečnou stavbou. Budou zde tři mimoúrovňové křižovatky, dva tunely a 29 mostů.
"V českých podmínkách je technické řešení tahu D8 unikát. Obdobný průchod dálnice jako v případě Krušných hor a Českého středohoří zatím v České republice nemáme," řekl šéf Ředitelství silnic a dálnic Alfred Brunclík.
"Největší význam bude mít dostavba posledního úseku z Lovosic do Řehlovic přes České středohoří pro obyvatele Ústí nad Labem," dodal Brunclík. Nová dálnice odvede kamionovou dopravu mimo město.

Dálnice přes středohoří bude hotová do tří let
ÚSTÍ NAD LABEM (MF Dnes, 2007)
Tahanice okolo dostavby posledního úseku dálnice D8, který povede přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří, se možná už brzy stanou minulostí. Investor stavby, Ředitelství silnic a dálnic, totiž plánuje, že by se mohlo s prvními přípravnými pracemi na stavbě začít už letos na jaře nebo v létě. Šestnácti kilometrová část dálnice by mohla být dokončena už v roce 2009. Stát bude okolo 8 miliard korun. Po jejím dokončení bude D8 z Prahy až k německé hranici dlouhá 92 kilometrů. Zatím je hotová část z Prahy do Lovosic a z Trmic na hranice. „Počítáme s tím, že ještě letos získáme stavební povolení.
V nejbližších měsících chceme předat staveniště na vytvoření dvou tunelů a dvou mostů. V příštím roce bychom se měli vrhnout na zbytek trasy,“ říká tiskový mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Hoření. „Termín dokončení jsme stanovili na rok 2010. Reálný je ale i rok 2009,“ dodává. Ekologové navrhovali proražení více jak tříkilometrového tunelu pod kopcem Kubačka. Tato varianta neprošla. Tunel bude nahrazen mostem,“ doplňuje Jan Hoření. Šestnáct kilometrů dálnice se napojí v Lovosicích.
Pokračovat bude v současné trase silnice I/8. Za obcí Vchynice, která se překlene mostem, se stočí okolo vrchu Lovoš. U obce Bílinka vznikne křižovatka a odtud dálnice povede dlouhým mostem přes Opárenské údolí kolem Chotiměře a Dobkoviček.Pak se dálnice dostane pomocí dvou mostů k okraji údolí Labe. Hlavní stěnou bývalého prackovického čedičového lomu prochází 270 metrů dlouhý tunel, který ústí na dalším mostu přes údolí. Silnice se pak znovu vnoří do 620 metrů dlouhého tunelu Radejčín. Poslední úsek se napojí na již existující dálnici u Řehlovic.

Výsadba stromů začala
Zdroj: Litoměřický deník Datum: 28.12.2006
Podtitulek: Nahrazují dřeviny kácené za účelem stavby D8 Autor: Michal Závada
Velemín - Náhradní výsadba dřevin kácených v souvislosti s výstavbou posledního úseku dálnice D8 přes České středohoří začala nedaleko Velemína.Zástupci Ředitelství silnic a dálnic České republiky začali žádát dotčené obce, kterých se výstavba dálnice týká, o povolení k odstranění konkretních dřevin.Obecní úřady vydávají k požadavkům rozhodnutí. Současně určují také lokalitu a počet stromů a keřů, který musí být vysázen."Obecní úřad Velemín určil, že každý pokácený strom, nebo keř musí být nahrazen pěti novými kusy," informoval starosta Velemína Jiří Skalický Výsadbu dřevin financuje Ředitelství silnic a dálnic.
Terénní práce a výsadbu provádí konkrétní zahradnické firmy, které vybírá investor."Kompletní balík ekologických opatření, do kterého je tato výsadba zahrnuta, bude stát Ředitelství silnic a dálnic přibližně jednu miliardu korun," uvedl tiskový mluvčí Ředitelství silnic a dálnic České republiky Jan Hoření.Velemínský obecní úřad má plochy určené pro výsadbu vytypovány, na některých již byly práce ukončeny.Na území Velemína a dalších obcí pod jeho samosprávou bude vysázeno více než patnáct tisíc kusů náhradních dřevin."Po konzultaci se zástupci Chráněné krajinné oblasti České středohoří jsme vybrali původní zde rostoucí dřeviny jako je dub, buk, nebo bříza," říká Skalický. Osázení větších ploch je již ukončeno nedaleko Března, Režného Újezdu a Milešova.
Kromě větších ploch se Velemínští chystají nechat osázet pásy dřevin podél silnic, cest a potoků. Výsadba bude pokračovat podle vývoje počasí v nadcházejících měsících.Ředitelství silnic a dálnic České republiky se kromě výsadby stromů zavazuje, že zajistí péči o vysázený porost po dobu dalších pěti let a případné uhynulé rostliny nahradí novými.

Výstavba dálnice D8 přes Krušné hory byla s potížemi
20.12.2006BRNO [Děti Země - Klub za udržitelnou dopravu] Autor: Miroslav Patrik, tel: 603 574 289
Přestože část dálnice D8 z Trmic přes Krušné hory má být zítra otevřena, provázelo její výstavbu řada nezákonných zásahů do přírody, které řešila ústecká Česká inspekce životního prostředí. Například v roce 2003 Děti Země upozornily, že na místě zařízení staveniště u tunelu Panenská pro společnost Metrostav, a. s. došlo k nezákonnému vykácení asi hektaru lesa. V roce 2005 pak ČIŽP této společnosti dokonce uložila miliónovou pokutu za znečištění Jílovského potoka důlními vodami z tunelu Panenská.„Chápu, že při výstavbě velkých staveb se občas stane nějaké nedopatření, ale v případě tohoto úseku dálnice D8 byla evidentní snaha vše zrychlit bez ohledu na zákony,“ myslí si Miroslav Patrik z Dětí Země. ČIŽP v minulosti řešila čtyři stížnosti na porušování zákona o ochraně přírody a krajiny, které Děti Země podaly.
Například v listopadu 2002 nahlásily, že jižní portál průzkumné štoly tunelu Panenská leží na lokalitě ohrožené rostliny koprník štětinolistý, aniž byl tehdejším okresním úřadem povolen zásah do jeho biotopu.V červenci 2003 pak oznámily, že u severního portálu tohoto tunelu došlo k předčasnému vykácení hektaru lesa, aby si zde společnost Metrostav, a. s. zřídila své zařízení staveniště. V květnu 2004 Děti Země zase zjistily, že v trase dálnice v Přírodním parku Východní Krušné hory byly narychlo vykáceny stovky stromů, neboť se nikomu nechtělo čekat až v říjnu skončí vegetační období.Kromě toho dokonce občané Libouchce v dubnu 2005 objevili, že v Jílovském potoce vymizeli ryby a že potok je znečištěn důlními vodami, které vytékaly z jižního portálu tunelu Panenská, kterou budovala společnost Metrostav, a. s. V září ji pak ČIŽP uložila miliónovou pokutu.„Co se týče přípravy dálnice D8 přes České středohoří, tak vše probíhá podle našeho harmonogramu. Na podzim roku 2007 může být vydáno posledního stavební povolení, takže by dálnice byla hotova během roku 2010,“ myslí si Patrik, který připomněl, že Nejvyšší správní soud ještě řeší dvě žaloby s nejistým výsledkem.Podle představ Ředitelství silnic a dálnic ČR z ledna 2005 mělo být poslední stavební povolení pro dálnici D8 v Českém středohoří vydáno v lednu 2007. Celá stavba by tak měla být hotova v prosinci 2008.

Soud zrušil výjimku ze zákona na trasu D8 přes České středohoří
22. června 2005 12:27
ÚSTÍ NAD LABEM/PRAHA (ČTK)
Městský soud v Praze zrušil výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny nezbytnou pro stavbudálnice D8 přes České středohoří. Výjimku před časem udělilo ministerstvo životního prostředí investorovi stavby. Ředitelstvísilnic a dálnic musí nyní o výjimku žádat znovu, sdělil dnes ČTK Miroslav Patrik z Dětí Země. Rozhodnutí soudu podle ŘSD nemá vliv na celkovou dostavbu dálnice.Příprava stavebního řízení na povrchovou variantu trasy může pokračovat, ale teprve po udělení výjimky mohou úřady vydat stavební povolení na jednotlivé úseky.
Výjimka se týká zásahu do biotopu stromu jeřábu českého a pěti ohrožených druhů živočichů. "Soud uznal naše procesní a věcné námitky. Rozhodnutí ministerstvo totiž vydalo bez vyjádření účastníků řízení a také nebylo jasné, kolika druhů rostlin a živočichů se verdikt týká," uvedl Patrik.
Mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová ČTK řekla, že vydání nové výjimky bude trvat krátkou dobu. "Obešleme všechny účastníky řízení a výjimku vydáme znovu během několika týdnů," řekla. Důležité podle ní je, že pochybení bylo pouze formální, nikoliv věcné. "Žádný odkladný účinek rozhodnutí soudu nemá," dodala.
Zdržení na D8 se neobává ani investor. Podle pracovníků krajské správy ŘSD schvalovací proces postupuje podle plánu a trasa přes České středohoří by mohla být zprovozněna v roce 2008.
Podle ekologických aktivistů však řízení může trvat i několik měsíců. "Je tak stále pravděpodobnější, že 16,4 kilometru dlouhý úsek přes České středohoří bude zprovozněn až v roce 2010," uvedl Patrik.Ústecký kraj se dohodl s ekologickými organizacemi, že nebudou bránit stavbě D8 v úseku z Trmic na Ústecku k česko- německé státní hranici. Úsek dálnice D8 k hranicím má být zprovozněn na konci roku 2006.Děti Země trvají na tom, aby přes České středohoří vedl 3,5 kilometru dlouhý tunel Kubačka. Územní rozhodnutí vydaly úřady na povrchovou variantu, kterou navrhlo ŘSD a podpořili ji zástupci severočeských měst a obcí a krajští zastupitelé.

Ekologičtí aktivisté neuspěli u soudu s žalobou na D8 přes České středohoří
9. června 2005 10:36
ÚSTÍ NAD LABEM (ČTK)
Ekologická sdružení neuspěla u ústeckého krajského soudu s žalobou na umístění stavby dálnice D8 přesČeské středohoří. Územní rozhodnutí na trasu z Lovosic na Litoměřicku do Řehlovic na Ústecku je tak pravomocné a přípravastavebního řízení pro povrchovou variantu může začít. ČTK o verdiktu soudu dnes informovala mluvčí Ústeckého kraje Romana Žatecká. Ekologičtí aktivisté chtěli část dálnice skrýt do tunelu.

Zpoplatnění dálnice obcím přitíží
Ústecký deník - 17.5.2005
Chabařovice, Přestanov
V případě, že by mezi zpoplatněné úseky dálnic a rychlostních silnic byla zařazena čtyřproudákomunikace mezi Ústím a Teplicemi včetně dálničního úseku Trmice - Řehlovice, zesílí provoz na okresních komunikacích. Návrh vzešel z vyhlášky k zákonu o pozemních komunikacích.
Chabařovický starosta Jiří Záhořík řekl, že už nyní praskají ve městě lidem domy kvůli těžké dopravě. "V případě, že by se ve zmíněném úseku platilo, je logické, že by řidiči hledali jinou cestu. Už teď jsou ale Chabařovice zahlceny dopravou," řekl Jiří Záhořík.
Přestanovský starosta Jiří Černý doplnil, že sám žádal na krajském úřadě zákaz průjezdu těžkých kamionů obcí. Již nyní si obyvatelé obce stěžují na špatný stav svých domů kvůli dopravě. "OdpověÔ úřadu zněla: Až bude dálnice, ulehčí se vám. Alepokud by tady doprava ještě zesílila, bylo by to neúnosné. Špatná situace je i v Krupce a Dubí, o Teplicích ani nemluvím," řekl Jiří Černý. Získat peníze za každou cenu podle něj není řešení.
Ústecký hejtman Jiří Šulc (ODS) odmítá zpoplatnění zmíněných úseků. I on předpokládá, že řidiči pak raději pojedou po již přetížené silnici I/13.Ústecký kraj dostal návrh vyhlášky k připomínkám. Hejtman poslal ministru dopravy Milanu Šimonovskému dopis, v němž nesouhlasí se zařazením těchto úseků mezi komunikace, na nichž má být vybírán poplatek. "Tyto úseky nemají přímou vazbu na zprovozněnou část dálnice D8 Praha - Lovosice," zdůvodňuje Jiří Šulc.
Placený úsek Trmice - Teplice
* Pokud bude zařazena do zpoplatněných úseků i čtyřproudá komunikace mezi Ústím a Teplicemi včetně dálničního úseku Trmice - Řehlovice, zesílí provoz na okresních komunikacích.
* V Chabařovicích a v Přestanově už nyní praskají lidem domy kvůli těžké dopravě. Přestanovský starosta Jiří Černý sám žádal na krajském úřadě zákaz průjezdu těžkých kamionů obcí. Špatná situace je i v Krupce a Dubí.

Ombudsman navrhuje zvážit vedení D8 středohořím dlouhým tunelem
5. ledna 2005 12:45
PRAHA (ČTK)
Ombudsman Otakar Motejl dal za pravdu ekologickým aktivistům, kteří tvrdí,že úřady postupovaly nezákonně při prosazování trasy dálnice D8 z Čech do Drážďan přes České středohoří.Ve stanovisku z konce prosince, které dnes sdružení Děti Země předalo novinářům, ombudsman tvrdí,že byl porušen zákon o posuzování vlivu na životní prostředí a doporučuje znovu zvážit variantu, podle které by dálnice chráněným územím vedla 3,35 kilometru dlouhým tunelem Kubačka namísto dvěma kratšími.

Motejl tak podpořil ekologické aktivisty na cestě ke kompromisu, který se po dlouhých letech sporů sdruženís ministerstvem dopravy o dálnici rýsuje. Před Vánoci sdružení v jednání s Ústeckým krajem a ministerstvemslíbilo, že pokud úsek dálnice přes nejcennější část středohoří povede tunelem Kubačka, stáhne všech šest žalob, které podalo v souvislosti se schvalováním tohoto úseku dálnice.

O změně trasy bude 26. ledna hlasovat zastupitelstvo Ústeckého kraje."Pokud zastupitelé rozhodnou pro Kubačku, změní se územní plán a ministerstvo začne pracovat na územnímrozhodnutí. To by mohlo trvat přibližně 2,5 roku," řekl novinářům Miroslav Patrik z Dětí Země. Už nyní podle něj není reálné, že by stavba mohla být dokončena v roce 2008, jak tvrdí ministerstvo.
Stavba tunelu pod vrchem Kubačka by podle Patrika prodražila projekt nanejvýš o dvě miliardy korun.Začít jezdit by se podle něj mohlo nejdelším dálničním tunelem v Česku někdy v roce 2011.Termín výstavby povrchové varianty je sice podle aktivistů kratší, stavbu by ale komplikovaly průtahy způsobené soudními spory.

Ekologičtí aktivisté se ohrazují proti tvrzení, že výstavbu dálnice, která má ulehčit od těžké dopravy obcím nasilnici E55, blokují. "Stavbu zdržuje ten, kdo se dopustil nezákonnosti," uvedl na tiskové konferenci Pavel Doucha z Ekologického právního servisu.
Výjimku pro vedení dálnice chráněným územím vydal exministr životního prostředí Miloš Kužvart, podmínil ji splněním mnoha požadavků, z nichž některé už nyní ministerstvo dopravy neplní.

Podle ombudsmana měla být koncepce rozvoje dálniční sítě do roku 2005, do které D8 spadala, posouzena podlezákona o vlivech na životní prostředí, což se nestalo. Stanovisko zaslal Motejl soudům, které mají na stole žaloby aktivistů. Sdružení ho chce zaslat i nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešové.
V stanovisku ombudsman doporučuje účinně prosazovat takové úpravy stavby, které zmírní její vliv na krajinnýráz. Kritizuje také skutečnost, že vláda na severu Čech nepodporuje přepravu kamionů po železnici,jak slíbila v roce 2000. Tehdy se zavázala posílit systém přepravy kamionů z Lovosic do Drážďan po železnici, ten však naopak přestal existovat.

Přechod dálnice Českým středohořím zůstává jediným sporným bodem mezi aktivisty a ministerstvem dopravy v případě D8.Děti Země totiž již stáhly všechny žaloby podané na úsek dálnice v Krušných horách. Dálnice měla podlepůvodních dohod s Německem začít fungovat před třemi lety, později byl termín její dostavby odložen na rok 2005,pak na rok 2008. Komunikace je částečně rozestavěná, už nyní se ministerstvo dopravy chystá na variantu, kudy vést dopravu v okamžiku, kdy bude hotova část z Německa jen do Ústí nad Labem.

Dálnici D8 by dlouhý tunel prodražil až o tři miliardy
30. prosince 2004
ÚSTÍ NAD LABEM (Právo)
Dálnice D8 (Praha-Ústí nad Labem-Krásný Les) se má v roce 2006 propojit hraničním mostem s německou A17,budovanou od Drážďan. Dokončena však D8 zřejmě nebude dříve než v roce 2012. Ekologičtí aktivisté totiž trvají na tom, že na jejím úseku přes České středohoří musí vyrůst dlouhý dálniční tunel.
"Když bude dlouhý tunel Kubačka namísto dvou kratších, stáhneme všech šest žalob na stavbu dálnice D8 v Českém středohoří," slibuje Miroslav Patrik z ekologického hnutí Děti Země.
Na dotaz Práva, kolik by varianta s dlouhým tunelem stála, odpověděl v úterý Alois Lichnovskýz Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD): "Podle ekologů to má být tunel o délce 3,35 kilometru.Odhadujeme, že proti našemu projektu dvou krátkých tunelů, na nějž už je územní rozhodnutí, by se výstavba prodražila o dvě až tři miliardy na až 11,5 miliardy korun."
K nárůstu ceny by došlo nejen v důsledku délky tunelu, ale i kvůli finančně mnohem náročnějšímu systémuodsávání zplodin. Navíc by se musela změnit trasa, a tedy i územní plán. ŘSD odhaduje, že stavební řízení by trvalo čtyři až pět let.
"Představou Ředitelství silnic a dálnic bylo zprovoznit dva krátké tunely v roce 2007 a dokončit je v roce 2008.
Pokud ale ekologové místo toho prosadí dlouhý tunel, nelze s dokončením počítat dříve než v roce 2012," konstatoval Lichnovský.

Dálnici D8 ve Středohoří mohou ohrozit sesuvy
28. prosince 2004 11:11
BRNO (Děti Země - Klub za udržitelnou dopravu)
Geologové varují o možných problémech povrchové trasy
Výstavba uvažované varianty dálnice D8 s tunelem Kubačka délky 3,35 km v Českém středohoří je podle vyjádřeníodborníků z České geologické služby reálná. U této varianty ale doporučují v každém případě provést ražbu průzkumné štoly k získání podrobnějších informací.
U schválené povrchové varianty dálnice pak upozorňují na rozsáhlé sesuvné území v její trase kolem lomu Prackovice, které si vyžádá náročné technické řešení a vysoké finanční náklady.
„S průzkumnou štolou samozřejmě počítáme, neboť by šlo o nejdelší dálniční tunel u nás. U tunelu Panenská v Krušných horách délky dva kilometry byla také nutná,“ komentuje závěry geologů Miroslav Patrik z Dětí Země.
K obdobnému hodnocení obou variant dálnice D8 došel již v lednu 2001 i RNDr. Vladimír Cajz zGeologického ústavu Akademie věd ČR. Děti Země odhadují, že by se průzkumná štola pro tunel Kubačka razila asi rok souběžně se zpracováním podkladů pro vydání stavebního povolení.
„Nyní je ale nutné přerušit ražbu průzkumné štoly pro tunel Prackovice u povrchové trasy dálnice,dokud nebude zcela jasné, zda se bude či nebude stavět trasa s tunelem Kubačka,“ upozorňuje dále Patrik na zbytečné vyhazování peněz.

Co geologové napsali k tunelové variantě dálnice D8:
- je nutné provést ražbu průzkumné štoly
- je nutné provést hydrogeologické posouzení
- je nutné provést několik hlubokých průzkumných vrtů

Co geologové napsali k povrchové variantě dálnice D8:
- je nutné v sesuvném území mít před zahájením stavby detailní průzkum stability svahů
- je nutné v sesuvném území provést finančně nákladnou pilotáž
- je nutné v sesuvném území provádět po celou dobu existence dálnice monitoring

Stavba tunelu Kubačka délky 3,35 km by znamenalo:
- pozastavení průzkumných prácí na štole pro tunel Prackovice, než se rozhodne o dlouhém tunelu
- prověření, zda krajské zastupitelstvo musí kvůli dlouhému tunelu změnit územní plánu Litoměřicka
- vydání nového územního rozhodnutí, což může trvat dva až tři roky
- prodloužení dostavby úseku přes CHKO asi do roku 2011, u stávající trasy se očekává spíše rok 2010
- zvýšení nákladů o dvě miliardy korun na 10 miliard korun
- urychlené vybudování technických opatření ke zklidnění dopravy v dotčených obcích na E55
- urychlené zavedení mýtného pro kamionovou dopravu pro silnice I. třídy

Další informace:
RNDr. Pavel Kopecký – Česká geologická služba Praha: tel. 257 089 500, secretar@cgu.cz

Dálnice D8 přes České středohoří asi nebude dostavěna v roce 2007
23. listopadu 2004 16:13
ÚSTÍ NAD LABEM (ČTK)
Úsek dálnice D8 přes České středohoří s největší pravděpodobností nebude dostavěn v roce 2007, jak bylo původně v plánu. Důvodem jsou spory mezi Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) a ekologickými sdruženími o variantu vedení trasy.Novináře o tom dnes informovali zástupci ŘSD, ministerstva dopravy a ekologických aktivistů. ŘSD prosazuje povrchovou dálnici. Na to ale nechtějí přistoupit ekologičtí aktivisté, podle nichž je nejlepším řešením výstavba tunelu.Pokud by se začal stavět tunel, přes České středohoří by řidiči jezdili nejdříve za tři roky.Jestliže ŘSD prosadí povrchové řešení, aktivisté mohou stavbě téměř neomezeně dlouho bránit.Pro stavbu jednoho 3,35 kilometru dlouhého tunelu Kubačka namísto dvou kratších tunelů a několika mostů je také ministerstvo životního prostředí. "Jeden tunel podle architektů lépe ochrání krajinný ráz v chráněné krajinné oblasti.Lépe vyhoví také požadavkům na zachování biotopů dvou zvláště chráněných rostlin a pěti živočichů a navíc zkrátí řidičům o několik kilometrů cestu, která bude bez převýšení," vypočítal výhodu tunelu Miroslav Patrik ze sdružení Děti Země.Ke stavbě se dnes vyjádřil také geolog Vladimír Cajz z Akademie věd ČR. Podle něj je geologické složení vrchu, skrz který by tunel vedl, jednodušší než na jeho povrchu. "Z ekologického i geologického hlediska je jednodušší postavit tunel," řekl ČTK.Podle něj jsou pak již téměř zanedbatelné rozdíly v nákladech na stavbu povrchové a tunelové varianty.Úsek dlouhý 16,4 kilometru z Lovosic na Litoměřicku, kde nyní dálnice končí, do Trmic na Ústecku by podle ŘSD přišel asi na 8,5 miliardy korun."Plán počítá s povrchovou stavbou se dvěma kratšími tunely a mosty," uvedl Alois Lichnovský z ŘSD. Pokud by se stavěl jeden tunel, stál by podle Patrika asi dvě miliardy korun.Navržené úpravy by si vyžádaly změnu územního rozhodnutí. Podle Jiřího Nouzy z ministerstva dopravy by pak úsek přes České středohoří byl postaven nejdříve za tři roky.Pokud ministerstvo přistoupí na variantu tunelu Kubačka, ekologičtí aktivisté nebudou již stavbě bránit žalobami, kterých je na tento úsek zatím šest."S výsledkem setkání jsem spokojen, konečné řešení by mělo padnout na schůzce těsně před Vánocemi," doplnil Patrik.Děti Země dnes také stáhly první ze šesti žalob podaných na rozhodnutí o trase dálnice D8 z Trmic na státní hranice. Aktivisté se s ŘSD na konci října dohodli, že již nebudou bránit stavbě tohoto úseku.Impulsem pro řešení situace byly časté nehody na trase mezinárodní silnice E55 z Lovosic přes Teplice na hraniční přechod Cínovec.Dálnice by měla tuto trasu nahradit.

Ekologové ustupují z požadavků k D8
Ústecký deník - 22.11.2004
Ekologická sdružení, která jsou proti výstavbě dálnice D8, konkrétně části, která povede přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří, hodlají stáhnout všechny žaloby a upustit od svých aktivit.Podmínkou je přijetí jejich požadavků, které by však podle hejtmana Ústeckého kraje celou dostavbu jen zbrzdily. Ze všech svých původních požadavků, od kterých ekologové již odstoupili, se nyní snaží prosadit alespoň dva zásadní."Jde nám o to, aby se místo dvou kratších tunelů a dvou velkých estakád postavil jeden tunel Kubačka o délce 3,35 km a také chceme zmenšit velkou křižovatku Bílinka," upřesnil Miroslav Patrik z ekologického hnutí Děti Země."Pak jsme ochotni ukončit veškeré aktivity a stáhnout všech 11 žalob," dodal. Podle hejtmana Ústeckého kraje Jiřího Šulce by však přistoupení na požadavky ekologů znamenalo časové průtahy i zdražení."Je to obtížné realizovat, výstavba by se prodloužila o dva až tři roky. Také by se to prodražilo o dvě miliardy. Nevyužitím peněz z Evropské unie bychom o ně přišli a další schvalovací proces trvá dva roky. Silnice už je takhle neúměrně drahá.Všechny ekologické parametry jsou naplněny až po samou hranici ekonomickou," upřesnil Jiří Šulc. Zbrždění stavby by však způsobilo dopravní kolaps. "Pokud by se dříve dostavěla část dálnice z Trmic na státní hranici, došlo by ke katastrofě.Veškerou dopravu do Lovosic by pak musela převzít silnice podél Labe nebo by se jezdilo přes Velemín. Ani jedna varianta není myslitelná," vysvětlil starosta Trmic Oto Neubauer.Ekologické snahy jsou trnem v oku všem, kterým by dostavba ulehčila život. "Bojkotování stavby považuji za neseriozní jednání. Konkrétně v Telnici zprovozněním dálnice odpadne velmi intezivní růst dopravy zejména v letních měsících, zmírní se také důsledky nehod na úseku zvaném Paškapole," sdělil Jaroslav Doubrava, starosta obce Telnice.Severočeské sdružení obcí (SESO) se ohledně urychlení dostavby dálnice obrátilo i na vládu. "Podle našeho názoru by dostavba měla být maximální prioritou vlády, a to nejen s ohledem na rozvoj Ústeckého kraje, ale i budoucí zvýšení intenzity dopravy v rámci nově vzniklého transevropského koridoru," řekl výkonný ředitel SESO Pavel Tošovský.Miroslav Patrik z ekologického hnutí Děti Země: "Jde nám o to, aby se místo dvou kratších tunelů a dvou velkých estakád postavil jeden tunel Kubačka o délce 3,35 km a také chceme zmenšit velkou křižovatku Bílinka." 

Poslanecká sněmovna podpořila kontroverzní návrh zákona o výstavbě dálnic
Poslanecká sněmovna se drtivou většinou přítomných poslanců vyslovila pro návrhzákona o výstavbě dálnic a rychlostních silnic/1, který tak postoupil do druhéhočtení. Pro přijetí této právní úpravy se vyslovili téměř všichni přítomní poslanci ČSSD, KSČM a KDU-ČSL/2.
Od tohoto kontroverzního návrhu si jeho předkladatelé/2 slibují urychlení výstavbydálniční sítě v ČR. Za tím účelem se v něm mimo jiné zkracují lhůty pro všechnyúkony v rámci příslušných správních řízení a znevýhodňují se vlastníci nemovitostí v trasách plánovaných komunikací.
Návrh zákona dále u vyjmenovaných dálnic deklaruje,že se jedná o stavby ve veřejném zájmu a stanoví, kudy mají jejich trasy vést.Takto pojatý zákon se však podle názorů právních expertů pohybuje za hranicí souladus ústavním pořádkem České republiky. Poslaneckým klubům byl při rozhodování kdispozici například posudek předloženého návrhu zákona, který vypracoval odborník na ústavní právo, Prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc.
Návrhu zákona vytýká nejen to, že neodůvodněně tvrdě zasahuje do vlastnického právamajitelů pozemků dotčených stavbou dálnic, ale upozorňuje i na skutečnost, že případné schválení zákona nejspíše k žádnému urychlení výstavby dálnic nepřispěje,
cit.: "je dosavadní právní úprava natolik neúčinná, že brání výstavbě silnic a dálnic?Lze se domnívat, že není. Je sice možné, že celá stavba se značně prodlužuje kvůlidlouhým správním a případně i soudním řízením, nicméně tento problém navrhovanýzákon jednoznačně neodstraní. Právní řád zná dostatek institutů, jež umožňují stavbu realizovat, ať už jde o vyvlastnění či věcná břemena."
V rozpravě k návrhu zákona vystoupili s tvrdou kritikou ekologických občanskýchsdružení poslanci Hanuš a Schling. Poslanec Schling, jako bývalý ministr dopravypřímo zodpovědný za nedodržování zákona při plánování výstavby některých dálničníchkomunikací/3, se ve svém projevu důrazně žádal omezení práv veřejnosti vyslovit seprostřednictvím účasti ve správních řízeních k vlivům těchto staveb na životní prostředí."Poslanec Schling šíří mýty o tom, že občanská sdružení mohou zablokovat výstavbu dálnic.
Skutečným důvodem pro zpožďování různých staveb je však na prvním místěnedostatek finančních prostředků ve státním rozpočtu, dále pak nesmyslný výběr trastak, že mnohdy zasahují chráněná území/4 a v neposlední řadě neschopnost úředníkůŘeditelství silnic a dálnic a různých státních orgánů povolit stavbu dálnicev souladu se zákonem," komentoval Schlingův projev Pavel Doucha z Ekologického právního servisu, který právně v několika případech zastupuje ekologická občanská sdružení.
1/ plný název: Zákon o výstavbě dálnic a rychlostních silnic a o změně některých zákonů, sněmovní tisk č. 373
2/ výsledky hlasování
3/ viz kauza stavby dálnice D47 do Ostravy
4/ některé trasy dálnic zasahují i do území, která mají být vyhlášena jako chráněnáv souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie. Jedná se tedy o lokality celoevropskéhovýznamu. Je to především dálnice D8 v Krušných horách, dálnice D47, rychlostní silnice R35 a další.
3. 12. 2003

Dálnice: zmizí tisíce stromů
U Petrovic se chystá velké kácení
Petrovice
Dva tisíce podťatých stromů v Krušných horách - taková bude daň za rychlejší cestu z Čech do Německa. Zmizí z čtyřkilometrového úseku u Petrovic na Ústecku, kudy povede dálnice D8. Bude tak pokácen rekordní počet stromů od doby, kdy se před více než pěti lety stavěla dálnice D5 u Plzně.
"Původně se měly stromy kácet už letos v květnu, v době, kdy hnízdí ptáci. To se nám naštěstí podařilo odvrátit. Jsme realisté, stavbě dálnice přes Krušné hory už asi nezabráníme. Snažíme se proto alespoň dbát, aby stavbaři respektovali zákony," říká Miroslav Patrik ze sdružení Děti Země.
Aby skutečně mohli přijít do Petrovic dřevorubci, musí ještě udělit výjimku ministerstvo životního prostředí, což se očekává příští týden. I podle Patrika je však nepravděpodobné, že by kácení zamítlo.
"Očekáváme, že se proti výjimce ochránci přírody odvolají. Odhaduji, že kácet začneme v březnu. Když to nestihneme. budeme muset rok čekat, protože kácet můžeme jen mimo vegetační období," uvedla včera mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková.

Na nové stromy není místo a ani je nikdo nechce
Investor, který pokácí stromy, musí obvykle na jiném místě vysadit nové. Stavitelé dálnice toho budou možná v Krušných horách ušetřeni, protože se nenašel žádný volný pozemek. Děti Země viní kraj a obec z toho, že žádný neobjevily, když už je tu možnost z investora peníza na výsadbu "vytáhnout".
"Obec opravdu žádný vhodný pozemek nevlastní," argumentuje starosta Petrovic Zdeněk Kutina. "Ani se do výsadby nehrneme, potýkáme se naopak s náletovými dřevinami, kterými zarůstají pastviny. V obci, která leží v dolíku, je pak větší stín a vlhko," dodal.
Podle původních plánů by se měla dálnice D8 propojit s německou v Krušných horách v roce 2005 nebo 2006. Podle Patrika to už dnes ale investor nemůže stihnout.
Jakub Pokorný - Mladá fronta Dnes - 13. 11. 2003

Ekologové podali novou žalobu proti stavbě D8
Ústí nad Labem
Ekologické organizace podaly k ústeckému krajskému soudu žalobu proti územnímu rozhodnutí o umístění stavby dálnice D8 přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří.
Děti Země a Společnost přátel ochrany životního prostředí Litoměřice svou žalobu podle Pavla Douchy z Ekologického právního servisu, který organizace zastupuje, postavily na výsledcích šetření ombudsmana Otakara Motejla.
Ten minulý týden kritizoval přípravu dálnice přes CHKO České středohoří a vyzval státní orgány, aby hledaly ekologicky přijatelnější řešení.
"Shromážděné podklady dokazují, že při výběru nejvhodnější trasy dálnice byl mnohonásobně porušen zákon," řekl Doucha.
Investor stavby, Ředitelství silnic a dálnic, nejeví podle Douchy zájem situaci řešit, proto se organizace obrátily na soud.
"Obsah žaloby neznám, proto se k ní nemohu vyjádřit," řekl generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Pavel Laušman. Územní řízení procházelo podle Laušmana složitým procesem schvalování a odvolání, která příslušné orgány vyřizovaly.
"Námitky ekologů uznaly úřady za nepříslušné, podobné argumenty budou zřejmě i obsahem žaloby. My jsme se nijak proti českému zákonodárství neprovinili," dodal.
Podaná žaloba nemá odkladný účinek, proto přípravné práce ke stavbě mohou pokračovat. Na české straně má dálnice měřit 92km. Zbývá dokončit úsek 23,3km z Trmic na státní hranici, kde chybí ještě 16 stavebních rozhodnutí, a průchod Českým středohořím dlouhý 16,4km.
Podle Ředitelství silnic a dálnic nebude dohodnutý termín propojení dálnic s německou stranou v roce 2005 kvůli protestům ekologů dodržen.
Proti zdržování dostavby dálnice D8 se nedávno postavili odpůrci kamionové dopravy přes Cínovec. Obyvatelům Dubí a obcí kolem silnice E55 se nelíbí, že denně projede kolem jejich oken 2700 kamionů.
"Vše by vyřešila dálnice," řekl mluvčí občanské iniciativy Krušnohorský koprník Jindřich Pech.
Odpůrci kamionové dopravy jsou také ochotni pomoci při přemístění chráněných živočišných a rostlinných druhů z plánované trasy dálnice D8. Od ekologů očekávají aktivisté z Dubí a okolí, že přestanou vznášet malicherné požadavky, aby dálnice mohla být dokončena v plánovaném termínu 2005.
(ČTK) Mladá fronta Dnes - 4.9.2003

Ombudsman kritizuje dálnici D8
Brno, Ústí nad Labem
Kritici dálnice D8, vedoucí přes chráněná a cenná území na severu Čech, našli zastání hodně vysoko. Přípravu autostrády přes České středohoří včera kritizoval veřejný ochránce práv Otakar Motejl.
"Nelze připustit, že tato pochybení měla jít k tíži životního prostředí," uvedl Motejl v textu, který zaslal Ekologickému právnímu servisu.
Motejl v textu vyzval státní orgány, aby se v součinnosti s investorem stavby a občanskými sdruženími zasadili o nalezení ekologicky přijatelnějšího řešení dálnice D8. Podle právníka ekologů Pavla Douchy ombudsman kritizoval skutečnost, že na začátku 90. let, kdy se vybírala nejvhodnější trasa pro budoucí dálnici, nebyly zvažovány jiné možnosti jejího vedení přes chráněnou oblast, například tunelem.
Vinu vidí Motejl zejména na straně investora, Ředitelství silnic a dálnic, které odmítlo respektovat úkol od vlády a posoudit vhodnost jednotlivých variant vedení dálnice. Ombudsman se v rámci šetření věnoval i postupu ministerstva životního prostředí při udělování výjimky ze zákazu stavět v chráněné oblasti nové dálnice.
Ještě před rokem bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart uvedl, že vedení dálnice přes České středohoří je nejlepší ze všech špatných variant.
"Nenalézám rozumný důvod pro to, aby úpravy, které zmírní vliv stavby D8 na krajinný ráz, nebyly realizovány," napsal v dopise Motejl. Dálnice vedoucí k hranicím by měla být hotova zhruba v roce 2005.
(ČTK, ula) Mladá fronta Dnes - 29.8.2003

Výbor zahrnul do zákona o D8 i další dálnice
Ústí nad Labem
Hospodářský výbor sněmovny vrací speciální zákon, který byl původně navrhnut pro dálnici D8 z Prahy přes Ústí n. Labem do Drážďan, do dolní parlamentní komory. "Do návrhu zahrnul i další rychlostní komunikace, jako je D11 a D47," řekl včera náměstek hejtmana Foldyna.
Poslanecký návrh vzešel na začátku roku z iniciativy Ústeckého kraje. Hospodářský výbor ho začal projednávat v květnu. Podle Foldyny by mohl zákon začít platit na jaře 2004. Norma má urychlit a zjednodušit výstavbu vybraných komunikací, kdy samosprávy schválí, že jsou to komunikace ve veřejném zájmu.
Modelem pro vytvoření návrhu byl zákon, který umožnil dostavbu obchvatu Plzně. Zákon má zjednodušit procesy v územním a stavebním řízení a zkrátit úřadům lhůty pro rozhodování z 30 na 15 dní. Vydání stavebních povolení na výstavbu dálnice při průchodu Českým středohořím a Krušnými horami totiž již několik let brání odvolání ekologů. Omezit má zákon vstup ekologických organizací do správního řízení. Obsahuje také ochranu při spekulacích o majetku či cenách pozemků.
(fi) - Deník Směr - 11. 7. 2003

Ekologové mají proti dálnici novou zbraň
Litoměřice
Ekologičtí aktivisté trvají na vybudování dlouhéhé tunelu na dálnici D8. Své požadavky předkládají všem zodpovědným institucím i obyvatelům Českého středohoří v Litoměřické výzvě. Podle ekologů předložená trasa závažně narušuje krajinný ráz a zahrnuje jen dva ani ne kilometr dlouhé tunely. "V naší výzvě apelujeme na státní orgány a instituce, aby zahájily jednání o změně trasy ve prospěch tunelu dlouhého alespoň 3,35 kilometru," řekl Miroslav Patrik z Dětí Země. Pokud by požadavek ekologů byl vyslyšen, dálnice by byla dostavena až v roce 2010 a cena by se zvýšila na téměř deset miliard korun.S tím ale rozhodně nesouhlasí Ústecký kraj. "Musíme udělat maximum pro to, aby dálnice byla dostavena v co nejkratší době," konstatoval hejtman Jiří Šulc. "Jde o narušení rovnováhy mezi výkonnou a zákonodárnou mocí," komentoval situaci právník Pavel Doucha z Ekologického právního servisu. Podle jeho slov by přijetí zákona znamenalo, že povolení dálnice je pouze politickým rozhodnutím.
(fi) - Deník Směr - 24. 1. 2003

Na dálnici atomový kryt asi neprojde
Litoměřice
Návrhem protiatomového krytu v 11km dálničním tunelu oponuje Společnost pro ochranu ivotního prostředí Litoměřice proti vybrané trase dálnice v Českém středohoří. Společnost zpracovala jedno ze šesti odvolání podané proti územnímu rozhodnutí k D8. >>>

Dálnice je o krok blíže dostavbě
Lovosice
Další překážka, která stála v cestě výstavbě dálnice D8 přes ChKO České středohoří, včera padla. Stavební úřad v Lovosicích totiž vydal územní rozhodnutí, kterou výstavbu kontroverzního úseku dálnice v chráněné oblasti povoluje.Nejspornějším bodem se během připomínkového řízení ukázal být výskyt kriticky ohroženého jeřábu českého, jehož několik exemplářů stojí přímo v místě uvažovaného dálničního tělesa.. "Úřad rozhodl, že případná výjimka bude projednána až ve stavebním řízení. Z podkladů nebylo zřejmé, jaký počet stromů bude trasou dotčen," uvedl včera vedoucí lovosického stavebního úřadu Petr Soldon.Další připomínky ekologů - například návrh Dětí Země na tzv. tunelovou variantu - úřad zamítl z formálních důvodů. "V územním řízení se jednalo o konkrétním návrhu - v tomto případě o trase navržené Ředitelstvím silnic a dálnic. Pochopitelně nikdo nebrání tomu, aby ve stavebním řízení kdokoliv připravil svou variantu a předložil ji k projednání," řekl Sidon. Zklamání a překvapení včera neskrýval vedoucí dopravní sekce Dětí Země Miroslav Patrik. "Jsme zaskočeni. Očekávali jsme, že máme čas na podání připomínek do konce března. Proto jsme ještě dnes odeslali další námitky," uvedl Patrik. Dětem Země vadí, že nebyla vypracována studie vlivu stavby na krajinný ráz. Také skutečnost, že výjimka pro jeřáb český bude projednána až ve stavebním řízení, považují Děti Země za nestandardní. Děti Země se v každém případě proti včerejšímu rozhodnutí stavebního úřadu hodlají odvolat.
(Robert Malecký) - Deník Směr 29.03.2002

Úřad posunul rozhodnutí o dálnici D8
Lovosice
Lovosický stavební úřad rozhodne do konce března 2002 o tom, zda povolí plánovanou trasu dálnice D8 (z Prahy na Ústí nad Labem a státní hranici s Německem) přes chráněnou krajinnou oblast České středohoří, nebo zda územní řízení přeruší. Původně tak měl učinit o měsíc dřív. "Okresní úřad nám prodloužil lhůtu pro rozhodnutí," řekl včera (t.j. 21. 2. 2002) šéf stavebního úřadu Petr Soldon. Zdržení je podle Soldona důsledkem veřejného projednání územního řízení v listopadu 2001. Jeho účastníci upozornili na možné ohrožení chráněného jeřábu českého, které by vyžadovalo výjimku MŽp. Bez problémů podle nich není ani průchod dálnice vytěženým lomem v Prackovicích. Úřad musel o těchto připomínkách informovat všechny účastníky řízení. Úřad již podle Soldona má od báňského úřadu souhlas ke stavbě dálnice v lomu. "Stále je to chráněné ložiskové území, ale to by výstavbě nemělo bránit," uvedl. Protože dálnice není ještě zcela přesně vyznačena, je možná varianta, že stavbou bude zničen pouze jeden exemplář jeřábu, uvedl Soldon. Ostatní rostliny půjdou ochránit. "Výjimka pro průchod by se pak řešila až ve stavebním řízení," dodal.
(nol) - Deník Směr 22.02.2002

Dálnici D8 zastaví ohrožené stromy?
Výskyt kriticky ohroženého druhu jeřábu českého je důvodem, který zkomplikuje výstavbu dálničního úseku z Lovosic do Řehlovic. Lovosický stavební úřad totiž pravděpodobně přeruší územní řízení a počká na vyjádření ministerstva životního prostředí.
Velemín (okr. Litoměřice)
Překvapivým závěrem skončilo dne 29.11.2001 ústní projednávání připomínek k výstavbě dálničního úseku z Lovosic do Řehlovic. Provedený dendrologický výzkum, který byl součástí připomínek ministra životního prostředí pro povolení stavby, totiž prokázal výskyt kriticky ohroženého druhu jeřábu českého přímo v trase dálnice. Územní řízení proto bude s největší pravděpodobností přerušeno. Na výskyt chráněného stromu v několika lokalitách upozornil Jiří Kinský ze Správy ChKO České středohoří."Na rozdíl od jiných připomínek, které nebyly tak závažné, abychom je nemohli zamítnout, je stanovisko Správy ChKO důvodem pro přerušení řízení. Je totiž natolik vážné, že mu musí být vyhověno," uvedl po jednání vedoucí lovosického stavebního úřadu Ing. Petr Soldon. Protože nemá Správa ChKO pravomoc sama rozhodnout o vykácení nebo přemístění stromů, musí v této věci požádat o stanovisko ministerstvo životního prostředí.. Podle některých odhadů to konečné rozhodnutí v územním řízení může posunout až o jeden rok.Stanovisko Správy ChKO způsobilo mezi přítomnými účastníky řízení značné překvapení. Předpokládalo se totiž, že nejzávažnější připomínky vzejdou od představitelů ekologických organizací, zejména Dětí Země."Jsem překvapen z toho, že se výskyt kriticky ohroženého druhu ukázal až na poslední chvíli. Správa ChKO totiž již dříve vyslovila se stavbou souhlas," řekl vedoucí dopravní sekce Dětí Země Miroslav Patrik. Uvedl, že očekávanou soudní žalobu proti povolení výstavby dálnice zatín Děti Země nepodají. "Počkáme až na konečné územní rozhodnutí. Rozhodnutí ministra udělit výjimku ze zákona na ochranu přírody totiž podle právníků napadnout nemůžeme, můžeme ale podat žalobu na jakékoliv rozhodnutí správního orgánu," vysvětlil Patrik. Podle něho výsledek schůzky ze dne 29.11.2001 bude znamenat posunutítermínu dokončení dálnice až na hranici roku 2010.
Robert Malecký - Deník Směr 30.11.2001

Televize mapuje názory na dostavbu dálnice
Litoměřice
O problematice dostavby dálnice D8 bude pojednávat nový publicistický pořad, který po celý uplynulý týden natáčela v Českém středohoří Česká televize. Průvodcem pořadu se stal Ludvík Vaculík a v dokumentu dostaly prostor osobnosti stranící jak dostavbě dálnice, tak horující proti ní.Podle Rodericka Slavíka ze sdružení Poutníci Českého středohoří většina lidí hovoří proti dostavbě dálnice. "Musíme si uvědomit, že stavba zničí část přírody, která je nám vzácná a která navždy zmizí vniveč. Zapomíná se na variantu navrhovanou Dětmi země, která zvažuje trasu přes Chomutov, nebere se v úvahu varianta tunelová, která by ušetřila část krajiny Českého středohoří", argumentuje Slavík. Z pořadu by mělo vyplynout, že na dostavbě dálnice schválenou variantou má zájem zejména betonářská lobby. Podle všeho zvítězily soukromé ekonomické zájmy nad zájmy ostatními.
roe - Deník Směr 04.05.2001

Zrušte chráněná území
Kužvartovo rozhodnutí povolit dálnici přes České středohoří je možná nejhorším krokem, jakého se porevoluční ministr životního prostředí dopustil. Nejen proto, že rezignoval na svůj úkol ochránit poslední zbytky relativně neporušené přírody, které tu po komunistech ještě zbyly. Dalším důvodem je pokrytectví, kterým se zdejší ekologická politika vyznačuje. Třetí špatnou zprávou celého případu je zjištění, jak jednoduše lze v Česku různými vyděračskými metodami pasovat zájem lobby na zájem veřejný. Nechtít stavět dálnice není žádný zelený radikalismus. Jde o zcela legitimní a racionální názor, vyplývající z logiky věci. Před čtyřmi lety prohlásil dosud nejliberálnější český ministr životního prostředí Jiří Skalický, že největším ekologickým problémem České republiky je automobilismus. Jde o vážné tvrzení a dalo by se očekávat, že politici nějak zasáhnou. Stejně jako dříve zasáhli proti otrávenému vzduchu v severních Čechách, proti špinavým řekám, usychajícím lesům a v řadě dalších ekologických patálií. Přitom v případě aut nemusíme chodit cestou zákazů. Je možné jejich používání zdražit (pro začátek alespoň v neustále ucpaných městech) a nestavět nové silniční trasy. Zkušenost ze západní Evropy totiž ukazuje na jednoduchou rovnici: více silnic rovná se více aut - a tak pořád dokola.Bestie zvaná automobilismus Moderní stát má mít samozřejmě kvalitní silnice, má mít kvalitně fungující dopravní spojení, která umožní dostat se rychle za prací a přepravit zboží z jednoho místa do druhého. Nikde ale není psáno, že tak malá a ve srovnání se Západem chudá země musí utrácet desítky miliard korun za komfort v podobě čtyřproudých dálnic. Pro začátek by stačilo vyspravit stávající silnice, v kopcích je rozšířit o jeden pruh a kolem obcí postavit obchvaty. A ušetřené peníze pak vložit do vylepšení veřejné dopravy. Jistě, jezdilo by se pomaleji. Je ale podstatný rozdíl překonávat trasu mezi Mnichovem a Frankfurtem nebo mezi Prahou a Ústím nad Labem. Ostatně proč mít západní dálnice a nemít po vzoru Západu pro každého zájemce místo na vysoké škole? To je pravděpodobně pro budoucí prosperitu důležitější. Shrnuto: veřejným zájmem Česka je dobře fungující dopravní spojení, ale ne konkrétně stavba dálnic. Naopak. V zájmu těsné střední Evropy je co nejrázněji zatnout tipec rozpínavé bestii zvané automobilismus. Nazíráno tímto pohledem je tedy zcela scestné hovořit o veřejném zájmu v případě Kužvartem povolené dálnice přes naši zřejmě nejunikátnější přírodní oblast - České středohoří. Na prvním místě je komfortV čase rozhodování o trase Praha - Drážďany nabízeli Němci několik možností, jak propojit jejich dálnici s naší. Na Berlín se tak z Prahy mohlo docela dobře jezdit směrem na Louny a Most, tedy kolem Českého středohoří. Znamenalo by to sice několik kilometrů navíc, ochrana vzácného kusu přírody ale za to stojí. A zde jsme u jádra Kužvartova "provinění". Stavaři se rozhodli zákony na ochranu přírody, které stavbu dálnice v chráněné krajinné oblasti zakazují, bezostyšně ignorovat a za státní miliardy natáhli asfalt až na samý okraj Českého středohoří. A pak začali vydírat. Jde tedy o principiální věc a ministr životního prostředí měl dokázat tento konflikt ustát. Nestalo se tak a Kužvart (a z velké části i jeho předchůdci) tím dali silniční lobby najevo, jak má v podobných případech postupovat příště. Pokud se totiž tato taktika vyplatila v případě Českého středohoří, bude se vyplácet kdekoliv jinde. Již dnes se ostatně stavaři dálnic chystají podle stejného receptu převálcovat idylické údolí dolního toku Sázavy, které zatím brzdí stavbu dálnice Praha - České Budějovice. Pokud pravidla hry v případě potřeby neplatí, pak je raději zcela změňme. Nejde přece mluvit o Šumavě jako o nedotknutelné rezervaci a pak první vážný problém s kůrovcem řešit motorovými pilami. Stejně tak nelze cepovat návštěvníky Českého středohoří za pošlapanou louku a pak v něm povolit stavbu dálnice. Jinými slovy - neměli bychom se ve statistikách chlubit, kolik kilometrů čtverečních chráněného území máme a jak přísný režim ochrany fauny a flóry v nich panuje. Lepší je poctivě si přiznat, že na prvním místě jde v Česku o komfort lidí a jejich okamžité, značně pomíjivé potřeby.
Marek Švehla - Lidové noviny 21. 02. 2001

Advokát Petr Kužvart: Ekologové budou stavbě D8 dál bránit
PRAHA (ČTK) - Za velice optimistický odhad považuje advokát ekologů Petr Kužvart názor Ředitelství silnic a dálnic, že bude moct se stavbou dálnice D8 přes České středohoří začít v roce 2002. Potvrdil, že ekologická sdružení budou proti stavbě, kterou jeho bratr, ministr životního prostředí Miloš Kužvart, minulý týden povolil, nadále brojit. "Může to trvat řádově měsíce, ale i roky," řekl ČTK ke správním řízením, kterými musí projekt ještě projít.Rozhodnutí zatím nečetl, ale domnívá se, že případ může skončit jako obchvat Plzně, kterému brání spory ekologů s vedením města ve výstavbě už několik let. "Povolování je na samém počátku," uvedl s tím, že se ekologové správních řízení zúčastní a budou se odvolávat. Proti udělení výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou ministr Kužvart minulý týden potvrdil, se odvolají k soudu.Udělení výjimky Miloš Kužvart zdůvodnil převahou jiného veřejného zájmu nad zájmem přírody. Rozhodnutí podmínil splněním tří desítek podmínek směřujících k ochraně krajinného rázu a přírody. Ekology odmítané rozhodnutí odůvodnil také tím, že dálnice už je postavena z obou stran chráněné oblasti a stavba dálnice lokalitě ulehčí.Plán Ředitelství silnic a dálnic začít se stavbou už příští rok se odvíjí mimo jiné od domluveného úvěru od Evropské investiční banky , jehož čerpání by bylo dalším otálením ohroženo. Česko váže také smlouva s Německem o dokončení D8 do roku 2005. Dálnice má spojit Prahu přes Lovosice a Ústí nad Labem s německými Drážďany. Na české straně je dálnice dlouhá 92 kilometrů, z nichž je v provozu 36 kilometrů a dalších 16 kilometrů bude dostavěno letos. Vedle úseku přes České středohoří Lovosice-Řehlovice, zbývá postavit přes 23 kilometrů z Trmic na státní hranici s Německem. Na německé straně by měla na D8 navázat dálnice A 17. Saská strana minulý týden potvrdila, že s dokončením 45kilometrového úseku do Drážďan počítá do roku 2005.
Sona Remešová - 19. 02. 2001

Kužvart pustil dálnici přes chráněnou oblast
Dálnice přes unikátní České středohoří přece jen povede. Stavbu, proti které se bouří ekologové, definitivně schválil ministr Miloš Kužvart.PRAHA - Dálnice D 8 z Prahy do Drážďan povede přes Chráněnou krajinou oblast České středohoří. Rozhodl o tom ministr životního prostředí Miloš Kužvart, když ve středu potvrdil výjimku, kterou této stavbě loni udělil jeho úřad. Rozhodnutí pobouřilo ekologické aktivisty, kteří se hodlají odvolat k soudu. Spor o tuto dálnici se táhne od roku 1990 a jde v něm o vážný precedens: zda má přednost ochrana cenného přírodního útvaru, nebo stavba silnice. Dosud se ekologové přikláněli k první variantě s tím, že v budoucnu bude mít zachovalá příroda stále větší hodnotu, a je tedy lepší vést silnici či dálnici kolem ní. Kužvartovo rozhodnutí ale tento princip mění. "Zájem stavět dálnici Českým středohořím převážil nad zájmy ochrany přírody," řekl včera Kužvart s tím, že dal na doporučení rozkladové komise ministerstva. Výstavbu dálnice podmínil splněním 30 podmínek. "Součástí stavby například nesmí být parkoviště, čerpadla, reklamní plochy ani odpočívadla, která by narušovala ráz krajiny," řekl Kužvart. Dálnice D 8, která by měla vést z Prahy přes Ústí nad Labem do Drážďan, prochází CHKO České středohoří v úseku dlouhém 16 kilometrů. Nejvíce chráněnou, tzv. 2. zónou CHKO, má být komunikace podle plánů ministerstva vedena dvěma mosty a tunelem. Přes dálnici by měly být postaveny mosty pro zvěř. Rozhodující úlohu při rozhodování, zda povolit výstavbu dálnice D 8 přes CHKO České středohoří, sehrál také fakt, že komunikace je na obou stranách chráněné krajinné oblasti již vystavěna. "Pasírování dopravy přes CHKO po stávajících komunikacích má negativní dopady na přírodu," řekl vedoucí S právy CHKO České středohoří Zdeněk Janda. S tím souhlasí také Kužvart. Nepovolení výjimky by prohloubilo negativní vlivy současných silnic v oblasti," řekl Kužvart. V minulosti se neposuzovala výstavba dálnice jako celku, ale pouze jednotlivých částí, a tak se podle Kužvarta dospělo do současného stavu. Dálnice sice začíná a končí před hranicí CHKO, veškerý tranzit je však přes jeho území veden po místních, často přetížených silnicích. "Tato takzvaná salámová taktika je právě ten kostlivec, který na nás při přebírání ministerstva vypadl," řekl Kužvart. "Dálnice je východisko z reality, před kterou jsme byli postaveni," dodal Janda.

Ekologové jsou zděšeni
S výstavbou dálnice nesouhlasí některé ekologické organizace, které hodlají podat žalobu k vrchnímu soudu. " Nikdy jsme nezpochybňovali potřebu dálnici postavit, dokonce jsme navrhli a vyprojektovali vlastní plán trasy, který by byl k přírodě mnohem ohleduplnější," řekl LN Miroslav Patrik z organizace Děti Země. Aktivistům nejvíce vadí, že dálnice povede chráněnou krajinnou oblastí, kde se stavět nesmí. "Zákon neurčuje, jestli se smí stavět ve čtvrté nebo druhé zóně, ale zakazuje výstavbu na území CHKO jako celku," řekl Patrik. O připomínkách nejenom ekologů k záměru povolit výstavbu dálnice přes CHKO České středohoří ví ministr Kužvart dlouho. "Pravidelně se scházím s ekologickými aktivisty a se zástupci tamních obcí a o problémech spojených s výstavbou diskutujeme," řekl Kužvart. Děti Země však tvrdí, že ministr na jejich připomínky nereflektoval. "S ministrem Kužvartem jsme mluvili v prosinci a předložili jsme mu naše připomínky. On je však nevzal na zřetel," řekl Patrik. I proto se chtějí Děti Země obrátit s celou věcí na vrchní soud. "Je to jejich svaté právo se v právním státě odvolat k soudu," řekl Kužvart. Rozhodnutí ministra životního prostředí naopak uvítali zástupci Ředitelství silnic a dálnic. "Výstavba šestnáctikilometrového úseku dálnice D 8 přes chráněné České středohoří začne zřejmě až v příštím roce," řekl ČTK ředitel výstavby Ředitelství silnic a dálnic Petr Laušman s tím, že letos stavba určitě zahájena nebude kvůli stavu přípravných prací. Pokud by však Ředitelství silnic a dálnic kvůli možným soudním průtahům nezahájilo stavbu ani v příštím roce, ohrozilo by to čerpání domluveného úvěru od Evropské investiční banky. "Nelze předjímat výsledky dalších řízení, která budou výstavbu sporného úseku dálnice doprovázet," řekla tisková mluvčí ministerstva dopravy a spojů Ludmila Roubcová. V současné době je zatím v provozu 36 kilometrů dálnice D 8.. Vedle úseku přes České středohoří mezi obcemi Lovosice - Řehlovice zbývá ještě postavit přes 23 kilometrů z Trmic na státní hranici s Německem. Česká republika se již dříve smluvně zavázala představitelům Spolkové republiky Německo, že dálnice D 8 bude hotová nejpozději do roku 2005. Na českou D 8 má na německé straně totiž navazovat obdobná komunikace A 17. Ta však také zatím dokončena není. Saská strana však v tomto týdnu potvrdila, že s dokončením úseku dlouhého čtyřicet pět kilometrů do Drážďan do roku 2005 počítá. Němci přitom mají s výstavbou tamních dálnic problémy. Například plánovaná dostavba dálnice A 6, která měla vést z Norimberku směrem na Rozvadov a být hlavním tahem na Prahu, měla být rovněž dokončena v roce 2005, podle prosincového vyjádření spolkového kancléře Gerharda Schrödera to bude nejspíš o tři až čtyři roky později. Pro úsek dálnice mezi Ambergem a Pfreimdem se totiž zatím nenašel investor, který by dostavbu zaplatil.

Chronologie výstavby dálnice D 8
* 1984 zahájeny přípravné práce stavby dálnice
* 6. 11. 1990 do provozu byl uveden první dálniční úsek
* 10. 11. 1993 vláda přijala usnesení o dokončení dálnice do roku 2002
* květen 1995 - první protesty ekologů
* únor 1996 - Děti Země se obrátily na Ústavní soud
* 18. 10. 1996 - byl otevřen úsek Úžice - Nová Ves
* 5. 1997 - vláda souhlasila s návrhem česko-německé smlouvy o výstavbě hraničního mostu na dálnici D 8
* 26. 10. 1998 - D 8 je prodloužena o 13,5 kilometru
* 26. 11. 1998 MŽP neudělilo dálnici v úseku mezi Lovosicemi a Řehlovicemi výjimku ze zákona o CHKO
* 22. 2. 1999 ministr Kužvart zrušil rozhodnutí ve věci neudělení výjimky pro průchod dálnice Českým středohořím a záležitost vrátil k novému projednání
* 6. 1. 2000 ministerstvo dopravy souhlasilo s prodlouženou tunelovou variantou
* 22. 5. 2000 vláda schválila návrh smlouvy s Německem o propojení dálnice D 8 a německé A 17 mostem na hranici
* 14. 7. 2000 ministerstvo životního prostředí vydalo výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny pro průchod dálnice D 8 v šestnáctikilometrovém úseku přes České středohoří
* 16. 2. 2001 ministr Kužvart potvrdil výjimku pro vedení dálnice D 8 přes České středohoří

Dálnice Praha - Drážďany povede přes CHKO
V současnosti neexistuje žádný platný projekt trasy dálnice přes České středohoří. Ekologičtí aktivisté pro ni požadují 8 km dlouhý tunel, silničáři trasu po povrchu. Před vydáním výjimky ministerstvo nehodnotilo žádný projekt, ale vydalo pro něj jen podmínky. Aktivisté se však obávají zneužití takové výjimky.
Jan Pavelka - Lidové noviny 17.02.2001

Strana zelených nesouhlasí s výjimkou pro dálnici D8
PRAHA (ČTK) - Strana zelených nesouhlasí s udělením výjimky, kterou pro vedení dálnice D8 chráněnou krajinou oblastí České středohoří tento týden udělil ministr životního prostředí Miloš Kužvart."Považujeme tento případ za vzorový a upozorňujeme veřejnost na rozporuplný přístup ministra pro životní prostředí z řad ČSSD, který se nyní nachází v ohnisku střetu zájmů ochrany přírody a zájmů silných nátlakových lobby," uvedl ve stanovisku zaslaném ČTK předseda Strany zelených Jiří Čejka. Podle něj jsou postupně poškozována tak cenná území, jako je Národní park Šumava nebo v tomto případě chráněná oblast České středohoří.Kužvart tento pátek potvrdil výjimku pro vedení dálnice D8, ovšem podmínil ji splněním třiceti podmínek ochrany přírody a krajinného rázu. Své rozhodnutí ministr vysvětlil tím, že zájem vést dálnici touto lokalitou převážil nad zájmy ochrany přírody. Trasa dálnice povede přes čtvrtou a třetí ochrannou zónu, druhou zónu protne dvěma tunely a mostem. Projekt počítá s vybudováním mostů pro živočichy.Proti Kužvartovu rozhodnutí se hodlají odvolat odpůrci dálnice z řad nevládních organizací. Podle Miroslava Patrika z ekologické organizace Děti Země se tato organizace odvolá k soudu a bude informovat evropské správní orgány. Kužvartovo rozhodnutí je podle něj ostudou celé vlády, která před volbami slibovala ochranu životního prostředí. Podle vedoucího správy CHKO Zdeňka Jandy bude vybraná varianta co nejcitlivější. Na území chráněné oblasti nebudou stavěny čerpací stanice, odpočívadla a vyvěšovány reklamní tabule. Živočichům budou složit ekokoridory, některá místa mají být oplocena.
17.02.2001

Ústecký primátor potvrzení výjimky pro dálnici D 8 vítá
ÚSTÍ NAD LABEM (ČIA) - Primátor Ústí nad Labem Miroslav Pátek (ODS) neskrývá radost a potěšení nad dnešním rozhodnutím ministra životního prostředí Miloše Kužvarta, který potvrdil výjimku pro dostavbu kontroverzního úseku dálnice D 8 před chráněnou krajinnou oblast Českého středohoří. "Dostavba dálnice D 8 jako součásti mezinárodní magistrály mezi Skandinávií a Balkánem je pro další rozvoj severozápadních Čech naprosto klíčová. Doufám, že po udělení výjimky se práce na úseku mezi Lovosicemi a Řehlovicemi včas rozeběhnou a z Prahy do Drážďan budeme moci jezdit v roce 2005," řekl ČIA primátor Pátek. Vedoucí referátu životního prostředí Okresního úřadu v Ústí nad Labem Jiří Mareček konstatoval, že udělení výjimky ze strany ministra Kužvarta považuje při dodržení všech navržených ekologických opatření za rozumné. Dodal, že při prosazení výstavby dálnic ve veřejném zájmu se vždy musí nějaká oběť životnímu prostředí přinést, ale musí být minimální. Podle zkušeného odborníka ze Správy chráněné krajinné oblasti České středohoří z Litoměřic, který si nepřál být jmenován, ministr Kužvart nepochybně zvážil důsledky svého rozhodnutí.
16.02.2001

Kužvart potvrdil výjimku; dálnice D8 povede Českým středohořím
PRAHA (ČTK) - Ministr životního prostředí Miloš Kužvart potvrdil výjimku pro vedení dálnice D8 Chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) České středohoří . Povolení podmínil splněním třiceti podmínek ochrany přírody a krajinného rázu. Jak ČTK řekl Miroslav Patrik z ekologické organizace Děti Země, proti jeho rozhodnutí se odvolají odpůrci dálnice z řad nevládních organizací. "Je to jejich svaté právo," uvedl Kužvart na dnešní tiskové konferenci.Rozhodnutí Kužvart vysvětlil tím, že zájem vést dálnici touto lokalitou převážil nad zájmy ochrany přírody. Trasa dálnice povede přes čtvrtou a třetí ochrannou zónu, druhou zónu protne dvěma tunely a mostem. Projekt počítá s vybudováním ekoduktů, což jsou mosty pro živočichy."Je to pro přírodu nejhorší varianta," zhodnotil rozhodnutí Patrik s tím, že se jeho organizace proti rozhodnutí odvolá k soudu a informovat bude i evropské správní orgány. Kužvartovo rozhodnutí je podle něj ostudou celé vlády, která před volbami slibovala ochranu životního prostředí.Podle vedoucího správy CHKO Zdeňka Jandy ovlivnil rozhodnutí nejvíce fakt, že dálnice je dostavěna na obou stranách chráněné lokality. "Šlo o to, jak dopravu přes oblast propasovat," řekl na tiskové konferenci a potvrdil Kužvartovo mínění, že vybraná varianta bude co nejcitlivější. Ministr zdůraznil, že na území chráněné oblasti nebudou moct být stavěny čerpací stanice, odpočívadla a vyvěšovány reklamní tabule. Živočichům budou složit ekokoridory, nejproblémovější místa budou oplocena.Že jde o mezi ekology nepopulární rozhodnutí, si ministr uvědomuje. "Je to zděděný kostlivec," uvedl při oznámení svého rozhodnutí s tím, že o udělení výjimky pro úsek rozestavěné dálnice měli rozhodnout už tři jeho předchůdci. Situace by se podle něj neměla opakovat při průchodu dálnice D3 Posázavím, o jejíž trase nyní Kužvart jedná. "V české kotlině se pro liniovou stavbu nenajde řešení, které by vyhovovalo všem," uzavřel.Rozhodnutí přivítalo město Ústí nad Labem. Jeho mluvčí Milan Knotek ČTK řekl, že město vždy usilovalo o výstavbu dálnice D8 Praha - Ústí nad Labem - Drážďany, protože považuje tuto komunikaci za podmínku dalšího rozvoje celého regionu. "Věříme, že toto rozhodnutí již umožní pokračovat ve výstavbě dálnice tak, aby ji bylo možné co nejdříve dokončit," uvedl Knotek. Dálnice D8 má do roku 2005 spojit Prahu přes Lovosice a Ústí nad Labem s německými Drážďany.
Soňa Remešová - 16.02.2001

Dálnice D 8 z Prahy do Drážďan může být dostavěna do roku 2005
ÚSTÍ NAD LABEM (ČIA) - Plánovaný termín dokončení mezinárodní dálnice D 8 z Prahy do saských Drážďan s návazností na další evropské silniční magistrály - rok 2005 by mohl být dodržen. ČIA to potvrdil Petr Laušman pověřený řízením Ředitelství silnic a dálnic Praha. Do konce května bude podle Laušmana zprovozněn více než šestnáctikilometrový úsek dálnice mezi Novou Vsí na Mělnicku a Doksany v okrese Litoměřice. Náklady na výstavbu tohoto úseku budou včetně inflačních vlivů činit kolem 1,4 miliardy korun. Motoristé budou poté moci po dálnici D 8 plynule jezdit z Prahy do Lovosic, po trase v délce 56 kilometrů. Jak dále Laušman uvedl, může být ještě letos zahájena výstavba závěrečného úseku D 8 z Lovosic na státní hranice s Německem, s připojením na dálniční přivaděč Trmice na Ústecku. "Tento náročný úsek je na české straně rozdělen zhruba na devět částí. Již letos by mohly být zahájeny například stavby dvou mostních objektů nebo průzkumné štoly pro tunel," dodal Laušman.
08.02.2001

Stavba dálnice D8 přes středohoří začne asi v roce 2002
PRAHA (ČTK) - V roce 2002, tedy o rok později, než dosud plánovalo, počítá Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se zahájením výstavby 16kilometrového úseku dálnice D8 přes České středohoří. Dokončena by měla být v roce 2006, kdy bude hotova celá dálnice z Prahy na státní hranici s Německem. "Vliv ekologických občanských sdružení na dodržení těchto termínů však není možné odhadnout," uvedl technický náměstek ŘSD Jan Švarc.Ekologičtí aktivisté, kteří se v srpnu odvolali proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí udělit výstavbě průchodu dálnice přes středohoří výjimku ze zákona o ochraně přírody, předpokládají zahájení výstavby za tři až čtyři roky.V příštím roce chce ŘSD dokončit rozestavěný úsek Nová Ves - Doksany v délce 16 km. Posledním úsekem, který dosud nebyl vybudován, je 23 kilometrů dlouhá trasa z Trmic na státní hranici, na které by se mělo začít pracovat v příštím roce. S jejím dokončením investor počítá v roce 2006. Letos v červenci ministerstvo dopravy a spojů vypracovalo seznam opatření, kterými MŽP udělení výjimky pro dálnici podmínilo. Jejich realizace si vyžádá 323 miliónů korun. Projekt výstavby dálnice D8, která bude dlouhá 92 kilometrů, zatím stál přes sedm miliard korun.
Jan Sadílek - 04.09.2000

Na trasu dálnice D8 nemají občané jednotný názor
PRAHA (ČIA) - Na nedávné schválení trasy dálnice D8 přes České středohoří ministerstvem životního prostředí nepanuje mezi českou veřejností jednotný názor. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury Sofres-Factum, jehož výsledky dnes obdržela ČIA.Veřejné mínění je v této otázce rozděleno do čtyř srovnatelně velkých částí. V největší míře (31 %) považují občané rozhodnutí ministerstva za špatné. Přibližně jedna čtvrtina (25,6 %) veřejnosti se domnívá, že je dobře, že se konečně rozhodlo, ať už je rozhodnutí jakékoliv. 22,3 % občanů považuje rozhodnutí ministerstva za dobré a zbytek neví nebo nemá na daný problém žádný názor.Poměrně velké názorové rozdíly na rozhodnutí vlády ohledně stavby dálnice D8 se projevily mezi obyvateli jednotlivých krajů. Zatímco obyvatelé Prahy a středních Čech s rozhodnutím ministerstva přibližně dvakrát více nesouhlasí než souhlasí, názor obyvatel jižních a západních Čech je přesně opačný. V severních Čechách, kterých se stavba nejvíce dotýká, je počet příznivců i odpůrců přibližně vyrovnaný. "Větší počet sympatizantů na západě a jihu Čech může být dán především jejich přesyceností či negativním postojem k tamním aktivitám ekologických sdružení, ať již jde o stále neexistující dálniční obchvat Plzně nebo stavbu jaderné elektrárny Temelín," uvedl Květoslav Havlík z agentury Sofres- Factum.
22.08.2000

Ekologové spojují síly proti dálnici D8 přes České středohoří
DUCHCOV (okres Teplice) (ČTK) - Nesouhlas s udělením výjimky ze zákona o ochraně přírody pro stavbu dálnice Praha- Drážďany (D8) v úseku přes chráněnou krajinnou oblast (CHKO) České středohoří vyjadřují v otevřeném dopise ministru životního prostředí Miloši Kužvartovi představitelé 15 ekologických a občanských sdružení a čtyři samostatní ekologičtí aktivisté. Text dopisu dnes poskytla ČTK Věra Bartošková ze Společnosti přátel města Duchcova, která byla zmocněna dopis za všechny podepsat.Ochránci přírody, ale například i členové duchcovské Jednoty severočeské, Sdružení obce baráčníků Vitoraz v Duchcově a litvínovské Alternativy 99 protestují ve svém dopise Kužvartovi proti tomu, aby "v České republice opět zvítězila vidina ekonomické prosperity nad zachováním přírodního a kulturního bohatství dalším generacím".Představitelé ekologických a občanských sdružení v dopise tvrdí, že "nebylo vůbec prokázáno, že dálnice D8 přes CHKO České středohoří je jednoznačně veřejným zájmem převyšujícím zájmy ochrany přírody a krajiny". Proto se přimlouvají za alternativní řešení, tedy za rychlostní komunikaci Praha-Slaný-Most-státní hranice-Německo.Ministerstvo životního prostředí vydalo v červenci výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny pro průchod dálnice D8 v šestnáctikilometrovém úseku přes České středohoří, kterou podmínilo splněním řady podmínek. Dálnice spojující Prahu přes Ústí nad Labem s Drážďany je na české straně o délce 92 kilometrů rozestavěna asi ze 60 procent. Vedle úseku přes Středohoří zbývá postavit dvacetikilometrový úsek z Trmic na státní hranici s Německem. Projekt zatím stál kolem sedmi miliard korun.
Eliška Cesarová - 01.08.2000

Kužvartovy podmínky pro dálnici D 8 si vyžádají více než 300 milionů
PRAHA Realizace opatření, kterými ministerstvo životního prostředí (MŽP) podmínilo vydání výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny pro průchod dálnice D 8 Českým středohořím, si vyžádá odhadem náklady 323 milionů korun. Včera to sdělil vedoucí výstavby Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Petr Laušman. Celkové náklady na opatření pro ochranu životního prostředí na úseku D 8 Lovosice Řehlovice tak vzrostou z 546 milionů Kč, již zahrnutých v dokumentaci, na 869 milionů korun. Stavební náklady vybudování celého 16kilometrového úseku vyjdou dle odhadů Ředitelství silnic a dálnic na 4,75 miliardy korun. Skutečné náklady budou podle Laušmana výsledkem výběrového řízení na tuto stavbu. Podle zástupce ředitele výstavby ŘSD Aloise Lichnovského si může další náklady vyžádat odvolání proti udělení výjimky od ekologických aktivistů. Celý projekt zatím stál 7 miliard korun. Ředitelství silnic a dálnic chce začít s výstavbou úseku v příštím roce a dálnici přes České středohoří otevřít v roce 2005.
čtk - Lidové noviny 21.07.2000

Kužvart ustoupil: dálnice povede Českým středohořím
PRAHA Projekt mohutné dopravní trasy spojující sever a jih Evropy přes Českou republiku se o krůček přiblížil svému závěru. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) totiž vydalo výjimku, která umožní dokončení dálnice D 8. Část dálnice má podle plánů vést přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří. Dálnice je nedokončená, protože o úsek přes chráněné území se už od roku 1995 hádají ekologičtí aktivisté se silničáři. D 8 má být první dálnicí, která s posvěcením ministerstva životního prostředí povede přes chráněné území. Ani vydáním výjimky však spory nekončí aktivisté se proti němu odvolají. Když včera ministr životního prostředí Miloš Kužvart oznámil, že jeho úřad už před několika dny vydal výjimku povolující stavbu, současně dodal, že si stanovil i "řadu podmínek". Ty však nejsou pro aktivisty dostatečnou zárukou."Neznáme přesný text výjimky a stanovené podmínky. Už jsem si ověřil, že nám ten dopis leží na poště, takže zítra budeme moudřejší. S největší pravděpodobností se ale odvoláme," řekl včera Miroslav Patrik z organizace Děti Země. Ministerstvo životního prostředí totiž vydáním výjimky de facto ztrácí kontrolu nad plánovanou stavbou. Vše pak bude v rukou stavebního úřadu, který je podle ekologických aktivistů slabým protivníkem mocných silničářských a stavebních lobby a politických tlaků. Děti Země tvrdí, že ministerstvo má výjimky ze zákona vydávat jen na konkrétní projekty. Žádná konečná verze dostavby dálnice ale neexistuje. Ekologičtí aktivisté považují rozhodnutí Kužvartových úředníků za ústupek. "Ministerstvo se zaleklo lobbistických zájmů a tlaků nejen investora (Ředitelství silnic a dálnic), ale i sociálnědemokratických poslanců, zejména ze severních Čech. Ti se už před časem nechali slyšet, že pokud si neprosadí svou právně, půjde to jinak," tvrdí Miroslav Patrik. Aktivisté po dlouhých letech sporů silničářům několikrát ustoupili.Nejprve požadovali dálnici, která by se Českému středohoří zcela vyhnula. Pak navrhli dálnici vedenou středohořím v jedenáctikilometrovém tunelu. I od toho ustoupili a požadují nyní tunel osmikilometrový. Silničáři naopak navrhli projekt se dvěma krátkými tunely, který však podle Dětí Země dopady provozu neřeší. Takový názor měl i Kužvartův úřad, který před dvěma lety k tomuto návrhu odmítl vydat výjimku. Děti Země pak vypracovali přesné podmínky (i s osmikilometrovým tunelem), které by další projekt měl splňovat. Kdyby je silničáři splnili, nic by už nestálo dálnici v cestě. Žádný nový projekt však neexistuje. Ministerstvo životního prostředí vydáním výjimky pouze ustoupilo z cesty. Podmínky, které stanovilo, nejsou pro odpůrce silničářů zárukou. "Pak už do toho nebude mít ministerstvo co mluvit. Rozhodovat bude stavební úřad a my máme obavu, že se podmínkami nebude buď vůbec řídit, nebo v nich poleví. Jsou v tom obrovské politické tlaky a tlaky stavebních firem a silničářů," tvrdí Patrik.Dálnice D 8 má v budoucnu spojovat Prahu přes Ústí nad Labem s Drážďany. Stane se tak součástí mohutné transevropské magistrály z Hamburku do Istanbulu. Na české straně má být dálnice D 8 dlouhá celkem 92 kilometrů a je zatím rozestavěna asi ze 60 procent.Ekologičtí aktivisté se obávají podobné situace, jaká nastala v Rakousku v Brennerském průsmyku. Tamní obyvatelé byli dlouho ujišťováni, že dálnice vedoucí průsmykem je nijak zvlášť nepoškodí. Dopady dopravy jsou ale tak těžké, že letos místní vyprovokovaly dokonce k zablokování dálnice. "Dálnice D 8 se staví řekněme na sto let. A myslím, že České středohoří si investici do dlouhého tunelu určitě zaslouží," dodal Patrik z Dětí Země.
David Garkisch - Lidové noviny 21.07.2000

Dálnice do Ústí nakonec povede přes středohoří
Po povrchu chráněného území povede dálnice do Ústí nad Labem a Drážďan. Ministr životního prostředí Miloš Kužvart včera ustoupil od nápadu, že by dálnice přes České středohoří vedla tunelem.
PRAHA - Představa, že dálnice D 8 do Drážďan povede přes chráněné území Českého středohoří tunelem, včera zřejmě definitivně padla. Ministr životního prostředí od tohoto nápadu ustoupil. S ministrem dopravy Antonínem Peltrámem se dohodli, že dálnice povede přes chráněné území po povrchu. Jinými slovy: Ředitelství silnic a dálnic dostane od Kužvartova úřadu povolení k této stavbě. Kužvart nepovažuje svůj ústupek za prohru. Argumentuje tím, že se mu na včerejším jednání podařilo dohodnout změny proti původním plánům silničářů. "Nedojde ke zbytečným zásahům do krajiny, k narušení tras volně migrujících živočichů. Žadatel bude upravovat projekt. V tom je úspěch tohoto jednání," odůvodnil Kužvart svůj ústupek. Sebejistý Antonín Peltrám si to vyložil po svém. Pro Český rozhlas zažertoval a prohlásil, že ministr Kužvart bude muset učit zvířátka chodit přes cestu. Ještě v lednu ministerstvo životního prostředí prosazovalo vlastní variantu, při níž by sice dálnice vedla také přes České středohoří, ale v 3,5 kilometru dlouhém tunelu. Proti tomu se však postavili nejen silničáři, ale i ekologičtí aktivisté. Ti nechtějí žádnou dálnici. Tvrdí, že ke spojení Prahy a Drážďan by plně postačila rychlostní silnice přes Most a v chráněném území by se nemuselo stavět vůbec. Podle Kužvarta měla i "tunelová varianta" nevýhody. Průduchy z tunelu měly totiž ústit na povrch uvnitř chráněného území. Kužvart navíc tvrdí, že Česko bude muset při stavbě splnit ekologické normy Evropské unie, aby mohlo z jejích fondů získat peníze na stavbu. Své rozhodnutí vést dálnici Českým středohořím se včera snažili ministři Peltrám a Kužvart omluvit sliby, že z dálnice odvedou těžkou kamionovou dopravu. "Doprava bude převedena na železnici a na vodu," řekl Kužvart. Tento systém na severu Čech funguje už šest let. Z Lovosic do Drážďan přepravila za tu dobu železnice už téměř půl milionu kamionů a nákladních aut. K tomu, aby řidiči systém využívali, je chce Peltrám donutit "ekonomickými nástroji". Připustil například vybírání vyššího mýtného. Stavba dálnice D 8 by mohla začít koncem letošního roku a Peltrám odhaduje, že by mohla být dokončena kolem roku 2005. Na české straně je dálnice o celkové délce 92 kilometrů rozestavěna asi z 60 procent a náklady zatím dosáhly zhruba sedmi miliard korun. Odhad konečné ceny však účastníci včerejší schůzky nechtěli vyslovit. "Hledá se řešení, které bude ekologicky příznivější, ale zároveň co nejúspornější," řekl místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík.
David Garkisch - Lidové noviny 19.02.2000

Silničáři odmítli "tunelovou variantu" dálnice do Drážďan
Ustoupit nehodlá ministr životního prostředí ve sporu o dálnici do Drážďan. Když silničáři odmítají tunel, bude Kužvart prosazovat dopravu po železnici.
PRAHA - Ředitelství silnic a dálnic nezapracovalo do své žádosti o výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny pro průchod dálnice D 8 Českým středohořím tunelovou variantu navrhovanou ministerstvem životního prostředí. Před dnešní schůzkou na toto téma s ministry Antonínem Peltrámem, Jaromírem Císařem a místopředsedy vlády Pavlem Mertlíkem a Vladimírem Špidlou to včera novinářům řekl šéf resortu životního prostředí Miloš Kužvart. Naznačil, že ve sporu o vedení dálnice chráněnou krajinnou oblastí bude dál zastávat pozice ochránce přírody. Ze zákona o ochraně přírody a krajiny podle něj vyplývá povinnost snižovat dopravní zatížení v chráněné oblasti. Na schůzce pravděpodobně přednese návrhy na dopravní odlehčení dané oblasti, a to i v návaznosti na dopravní situaci na německé straně hranice. Pozornosti kolegů z vlády doporučí možnost přeložit dopravní nároky na železnici. Dnešní schůzka se uskuteční téměř přesně rok poté, co Kužvart vrátil svým podřízeným rozhodnutí o neudělení výjimky pro D 8 přes České středohoří a silničářům naznačil možnost spolupráce, pokud vezmou za své podmínky jeho úřadu. Počátkem letošního ledna ministerstvo dopravy a spojů naznačilo, že by průchod komunikace územím mohl jít dvěma kratšími tunely a zastřešeným úsekem, na což Kužvart nepřistoupil. V polovině ledna dalo ministerstvo dopravy silničářům za úkol vypracovat studii o finančních a časových nárocích Kužvartovy varianty s dlouhým tunelem. Z porovnání vyplývá, že varianta silničářů je levnější a časově méně náročná než k přírodě šetrnější řešení Kužvartovo.
čtk - Lidové noviny 18.02.2000

Tunel zpozdí dokončení dálnice do Drážďan o roky
Nedostatek peněz a snaha nenarušit životní prostředí brání výstavbě dálnic v Česku. Z těchto důvodů se zřejmě odkládá i dostavba dálnice D 8.
PRAHA - V nedohlednu je v současné době rozšíření dálniční sítě v České republice. O plánovaných dálnicích buď ještě není rozhodnuto vůbec, nebo jejich dostavbě brání nedostatek peněz, či jsou plány výstavby v rozporu s ochranou životního prostředí. Naději na dokončení má dálnice D 47 z Ostravy do Lipníku nad Bečvou. I tam však jsou úseky, které nemají všechna nutná povolení.
Spojení do Drážďan je stále v nedohlednu
Až o osm let může být odložena dostavba dálnice D 8. V dlouho zablokované kauze její výstavby přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří sice podle ministra životního prostředí Miloše Kužvarta nastal pozitivní zlom, dokončení celé dálnice se však zřejmě příliš nepřiblížilo. Pokud bude rozhodnuto o nově navrhované "tunelové variantě", podle níž by měla dálnice procházet nejcennějšími částmi chráněného území, přípravy stavby se podle Ředitelství silnic a dálnic vrátí o osm let. "Většina příprav a projednání, která jsme dosud uskutečnili, bude k ničemu. Budeme muset začít znovu od začátku. I když nám ministerstvo vyjde vstříc, další příprava potrvá tři roky. V případě, že bude jednat jako dosud, může trvat až osm let," řekl náměstek pro výstavbu dálnic Alois Lichnovský.
Obchvat Plzně se řeší dvanáct let
Jiná varianta než použití navrhovaného tunelu však zřejmě nedostane výjimku kvůli průchodu chráněnou krajinnou oblastí. Tu by nyní navrhované řešení mohlo podle ředitele odboru ochrany přírody ministerstva Petra Rotha získat během několika měsíců. Dvanáct let se úřady na vládní i místní úrovni a několik občanských sdružení nemůže dohodnout na trase dálničního obchvatu Plzně. Kauzu již podruhé řeší Vrchní soud v Praze. Stále však není jasné, kdy bude tento obchvat zprovozněn. O první variantě rozhodl kabinet již v roce 1988. Než se však stačila realizovat, začaly se o konkrétní trasu vést spory. Do nynějška proto frekventovaný tah prochází středem Plzně. Zatím pouze ve snech jihočeských starostů zůstává plánovaná dálnice D 3 z Prahy do Českých Budějovic, případně až k rakouským hranicím. Vláda nejprve v roce 1997 nepochopitelně vyjmula D 3 z harmonogramu výstavby dálnic, aby ji tam současný kabinet ČSSD po ostrých protestech jihočeských poslanců a radních loni v červnu znovu vrátil. I tak je ale dálniční spojnice mezi Prahou a Českými Budějovice zatím v oblasti utopických představ. "Největším problémem samozřejmě zůstávají peníze," řekl LN poslanec ODS a zároveň jeden z nejhorlivějších "bojovníků" za realizaci D 3 Miroslav Beneš. Výstavba určitých částí by podle něj snad mohla začít napřesrok. Podobně jako u jiných dálnic však navíc čeká stát zřejmě zdlouhavé jednání o konečné trase. Reálně se tak skutečně staví pouze dálnice vedoucí z Ostravy směrem na Brno. Ve fázi příprav je dálnice D 11, ale tam se začne stavět nejdříve v roce 2001. To jsou však spíše optimistické odhady.
dom - Lidové noviny 21.01.2000

Peltrám ustoupil, dálnice do Drážďan povede tunelem
Kužvart přesvědčil Peltráma o změně trasy dálnice přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří.
PRAHA - Ministr dopravy Antonín Peltrám dá vypracovat novou variantu stavby dálnice D 8 přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří. Dobudování dálnice zdržovalo ministerstvo životního prostředí. Tomu se nelíbilo, že přes chráněné území povede most a nedalo ke stavbě souhlas. Ministr dopravy Peltrám se s ministrem životního prostředí Milošem Kužvartem dohodl, že investor předloží zhruba do 14 dnů studii o vedení dálnice přes chráněnou oblast v tzv. tunelové variantě východně od vrchu Kletečná.Investorem výstavby je Ředitelství silnic a dálnic. Tunel má být zhruba 3,5 kilometru dlouhý a jeho trasa bude navíc znamenat zkrácení dosud plánovaného průchodu nejcennější částí oblasti. "To, k čemu nyní došlo, považuji za vítězství prostého rozumu, logiky a zodpovědnosti před severočeskými spoluobčany," zhodnotil včerejší jednání Kužvart. Studie má obsahovat předběžné odhady nákladů i času, který si stavba vyžádá. Ředitel odboru ochrany přírody Petr Roth odhadl, že řízení o udělení výjimky podle zákona o ochraně přírody a krajiny, na jehož základě může stavba začít, by mohlo být záležitostí několika měsíců. Kužvart uznal, že nová varianta bude jistě dražší než původní. Rozhodně však podle něj nepůjde o násobky dříve zvažované ceny. Nová varianta je totiž výrazně kratší. Původní verze navíc vedla například územím s aktivními sesuvy, čímž by se podle ministra Kužvarta náklady na její stavbu zvýšily. Včera přislíbená varianta, která už ovšem byla na začátku 90. let zvažována, nebude podle Kužvarta zbytečně zasahovat do krajiny ani narušovat trasy volně žijících živočichů. Peltrám nedávno Kužvartovi nabídl možnost tzv. prodloužené tunelové varianty. Původní projekt v ní byl doplněn o zastřešení mostu spojujícího dva tunely, čímž by vznikl souvislý tunel v délce asi 900 metrů. Tuto možnost však Kužvart označil za "aprílový žert". Dálniční spojení z Prahy přes Ústí nad Labem do Drážďan má být dokončeno zhruba do roku 2010. Na české straně je dálnice o délce 92 kilometrů rozestavěna asi z 60 procent. Projekt zatím stál kolem sedmi miliard korun.
dom, čtk - Lidové noviny 20.01.2000

Dohoda o mostu stavbu dálnice neuspíší
Do Drážďan po dálnici se zatím hned tak nesvezeme. Výstavbu důležité komunikace přes České středohoří úspěšně blokují ekologičtí aktivisté.PRAHA - Nedaleko krušnohorského Špičáku by se měly spojit německá dálnice A 17 s českou D 8 a vytvořit tak hlavní tah Praha Drážďany. Smlouva, která vytyčila jako styčný bod hraniční most poblíž obce Krásný Les, je připravena k podpisu. Podle tiskového mluvčího ministerstva dopravy a spojů Martina Švába by se se stavbou hraničního mostu mohlo začít v roce 2002. Ekologičtí aktivisté však považují podobné úvahy za předčasné, protože o definitivní trase dálnice na českém území ještě není zdaleka rozhodnuto. Předmětem sporu mezi ochránci přírody a investorem stavby, ministerstvem dopravy, jsou především dva úseky: Trmice státní hranice a Lovosice Řehlovice, který vede Chráněnou krajinnou oblastí České středohoří. Aktivistům se podařilo odvoláním k ministerstvu pro státní rozvoj zastavit vydání územního rozhodnutí na úsek k hranici. "Chystají tedy smlouvu na most uprostřed lesů, který také nemusí nikam vést," tvrdí Miroslav Patrik z Dětí Země. Aby mohlo řízení o stavbě pokračovat, musí investor do března roku 2000 dodat další požadované doklady. Jejich vypracování je podle zástupce Dětí Země otázkou delšího času. "Podle mne to do termínu nemohou stihnout," těší se Patrik. Pokud se jeho přání vyplní, územní řízení bude zastaveno. Dalším kontroverzním bodem stavby dálnice je průtah Českým středohořím. Rozhodnutí visí už delší dobu na odboru ochrany přírody ministerstva životního prostředí. Stavbaři potřebují získat výjimku z ochranných podmínek CHKO. "Správní řízení o její udělení trvá už čtyři a půl roku," podotýká Martin Šváb. Podle něj je výjimka posledním dokladem, který schází pro vydání příslušného územního rozhodnutí. Ekologičtí aktivisté si od ministerstva životního prostředí hodně slibují. "Očekáváme, že výjimka nebude udělena," prorokuje Patrik. Podle jeho názoru se toto řízení může táhnout ještě několik let, a zbývá tak prostor pro vedení hlavního tahu jinou trasou. Děti Země navrhují využít rychlostní komunikace přes Most. S tím ale ministerstvo dopravy zásadně nesouhlasí. "Změna trasy dálnice D 8 v současném stadiu přípravy není reálná. Na její přípravu bylo dosud vynaloženo 48 milionů korun," připomíná Šváb.
Petr Kučera - Lidové noviny 19.11.1999

Názory a komentáře

Na následujících fotkách je významná krajinná dominanta Koštova u Trmic v okrese Ústí nad Labem -originálně umístěná, zdaleka viditelná kaplička, umístěná nedaleko již dokončeného úseku dálnice D8 na okraji Českého Středohoří.




Palčivé otázky ekologického hnutí - Dálnice D8 a České středohoří
17.6.2005 Martin Škabraha, Britské Listy
České environmentální hnutí nedávno prohrálo další velkou kauzu. Přes CHKO České středohoří, krajinu evropského přírodního i kulturního významu, která inspirovala nejeden romantický verš, povede komunikace, jejíž označení je v duchu spíše surrealistické poetiky: "dálnice D8".
Stane se tak bez toho, že by zodpovědné (neboť volené) orgány vyvinuly v posledních letech jakoukoliv výraznější snahu najít alternativní řešení. Dominanta utvářená milióny let geologických pohybů a stovkami let estetického vnímání byla překážkou dopravní tepně, kterou musíme mít rychle, pokud možno hned, "bez zbytečných průtahů!", neboť čas nás tlačí – stačí totiž zmeškat byť jen jeden jediný rok a hospodářský růst se požene jiným koridorem, nebo nás, nedejbože, opustí a nám zbudou jen oči pro pláč. (A krajina, která žádné miliardy nevydělává.) Na celé kauze je asi nejpozoruhodnější a podle mého soudu i nejvíce symptomatické to, že většina zainteresovaných, včetně úředních obhájců stavby, se shoduje na jednom: je to špatné, ale nemáme jinou možnost.
Svoboda volby v tomto případě neexistuje a ti, kdo ji hájí, se dostávají do pozice extremistů a jsou oficiálními orgány zastupitelské demokracie přirovnáváni k teroristům.
Je-li výběr mezi nároky krajiny, kterou sjednala vyšší (opravdu, ze své podstaty, nikoliv jen úředně vyšší) moc, a požadavky kamionové dopravy, je údajně třeba zvolit druhou variantu, protože kamióny se jeví jako historická nutnost, které nelze klást odpor, jinak nás křivka hospodářského růstu, její dnešní ukazatel, okamžitě potrestá.
Nároky krajiny lze oproti tomu pominout "beztrestně". Aspoň to tak na první pohled vypadá. Jenže trest nás nemine a jeho výkon už nastává.
Nebude jím to, že stavba dálnice se beztak protáhne a prodraží (i bez "obstrukcí ekoteroristů"), ani to, že potenciální ropná krize v dohledné době možná prokáže neperspektivnost automobilové dopravy; ba dokonce ani to, že nějaká přírodní katastrofa, třeba spící vulkány Českého středohoří, smete arogantní stavbu z povrchu zemského. Nic tak pavlačově apokalyptického nás snad nečeká. Trest bude daleko nenápadnější a rafinovanější – a bude jím právě to, že dálnice se nakonec postaví a že to bude dálnice, jak se patří. Kamiony po ní budou vesele svištět a zhulení truckeři budou troubit svá klaksonová blues, plná volnosti a osamění. Švédi, kteří neumí hrát hokej, Dánové, kteří neumí pít pivo, Němci, kteří umí jenom poslouchat, Rakušané, kteří neumí ani to, a taky Řekové, kteří neumí hrát fotbal, všichni se budou jezdit dívat, jací jsou Češi pašáci. A Češi si budou říkat, jak to všechno báječně zmákli. A historická nutnost si bude mnout ruce.

Posvátno jako jádro kultury
Ze stránek Ředitelství silnic a dálnic cituji oficiální stanovisko k údajně negativnímu dopadu D8 na krajinný ráz:"Hodnocení krajinného rázu je subjektivní záležitost. O vztahu jedince k určitému technickému dílu rozhoduje nejen samotné konstrukční řešení a charakteristika krajiny, ale i osobní životní zkušenosti, postoje, asociace a celkový vztah k danému dílu. O složitosti objektivního hodnocení hovoří i skutečnost, že i když existuje řada dílčích návrhů na metodiku hodnocení krajinného rázu, Ministerstvo životního prostředí nevydalo za 10 let platnosti zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (na jehož základě se krajinný ráz posuzuje), platnou metodiku na jeho hodnocení, přestože je v zákoně tato možnost avizována. Z toho tedy vyplývá, že předložený posudek nemá oporu v žádném schváleném metodickém pokynu a že celá použitá metodika i formulované výsledky vyjadřují pouze osobní názor autorů." Pominu v tuto chvíli fakt, že citovaný text zná jen dvojí pojetí hodnocení – subjektivní a objektivní.
To, že tuto dichotomii zdaleka není třeba přijímat jako absolutní a jedinou možnou a že je dokonce z velké části falešná, je filosofický problém, kterým čtenáře nechci zatěžovat, protože na jeho teoretickém řešení v tuto chvíli zas až tolik nezáleží. Smysluplnost ochrany krajinného rázu lze vysvětlit daleko jednodušeji.Při posuzování dopadu té či oné stavby na historicky nebo přírodně významný kus krajiny (významností se tu myslí konsensus daný tradicí, případně vyjádřený institucionální záštitou typu různých rezervací) nejde o to, zda krajina bude s touto stavbou "hezčí" nebo "ošklivější", ale o to, zda typický ráz daného místa, to, co poeticky vyjadřujeme termínem genius loci, bude nebo nebude narušen. Nevhodnost dálnice v daném případě nevyplývá z toho, že estetická hodnota velké komunikační tepny je vždy spíše negativní (je to symbol pokroku, spěchu, bezohlednosti, bezmyšlenkovitosti, smrti), ale z toho, že nepominutelným a jen stěží návratným způsobem narušuje jedinečný ráz daného místa, který vešel do obecného povědomí. Když se někomu líbí krajina s dálnicí, může se jít dívat na nějakou jinou dálnici – je jich dost, a všechny jsou si docela podobné. České středohoří je jenom jedno. Ale opravdu nejde jen o to, co se komu líbí.
Princip zachování a nezasahování má daleko hlubší důvod, což úzce souvisí i s rolí environmentálního hnutí v dnešní společnosti.Ačkoliv politická realita přinutila ekologické aktivisty využívat takových prostředků jako právní obstrukce nebo parlamentní lobbing, smysl jejich jednání nelze redukovat na hájení specifických zájmů jistých skupin (třeba těch, kdo mají rádi pěší výlety po Českém středohoří), ale ani nějakého "národního bohatství".
Abych záležitost objasnil, vypůjčím si myšlenku Václava Bělohradského, že ve 20. století musela moderní společnost čelit třem velkým kritikám: rudé, bílé a zelené.
První kritika útočí na sociální nespravedlnost plynoucí z nadřazenosti kapitálu nad prací. Druhá kritika poukazuje na odlidštění světa našimi umělými výtvory, ať již technikou nebo anonymní byrokracií (vzpomeňme na Chaplinův film Moderní doba nebo Kafkovy romány).
Obě tyto kritiky jsme dokázali vtáhnout do moderních institucí prostřednictvím konceptů sociální politiky a občanské společnosti. Třetí kritika je kritikou ekologické neúnosnosti našeho způsobu života a je nejaktuálnější, zároveň ovšem nejhůře akceptovatelná, protože zpochybňuje neotřesitelnou premisu obou předchozích kritik: antropocentrismus čili přesvědčení, že člověk je středem vesmíru – přesvědčení, které je nejzákladnějším pilířem modernosti.Domnívám se, že smysl všech těchto kritik je v zásadě stejný, a spočívá v ochránění středu, kolem nějž se utváří naše kultura jako taková. Jádrem každé kultury je vztah k posvátnému. Nemám tím na mysli, že kultura je svou podstatou náboženská – mohl bych to tvrdit, kdyby v našem slovníku slovo náboženství neznamenalo již jen jeden z mnoha společenských subsystémů, navíc subsystém kolonizovaný byrokraty nejrůznějších církví a sekt. Mám na mysli to, že kultura se odvíjí od svého vztahu k nedotknutelnému, k něčemu, co vyvolává (posvátnou) úctu a co je nedotknutelné nikoliv proto, že se toho nelze "dotknout", ale naopak proto, že to stojí v neustálém nebezpečí lidského zásahu a že jeho jedinou skutečnou ochranou je lidské rozhodnutí nezasahovat; rozhodnutí nadmíru těžké, neboť situace člověka je ta, že jej neustále všechno tlačí k tomu, aby zasahoval – a "získával výhody". A jakkoliv paradoxně to zní, tím skutečným poškozeným je pak v případě zásahu vždycky poškozující, tedy člověk sám; tím, že nedokázal nezasahovat, ztrácí jeho schopnost rozhodovat se veškerou váhu a člověk, těšící se těm či oněm dílčím výhodám, přichází o to nejdůležitější: o vlastní svobodu.Nedotknutelné je středem lidské krajiny, jejím epicentrem. Ačkoli v něm působí ne-lidská moc, musí jej ustanovit člověk sám, jako jakousi mezní hranici, jejíž překročení by vedlo k bezmezné vládě dílčích výhod,jejichž naléhání si neumíme odpustit (čtěte toto slovo v obou jeho významech!) a do jejichž vleku jsme strháváni. Otevřít se vyššímu ne-lidskému zůstává pro člověka jediným způsobem, jak zůstat lidský, totiž nepodléhající slepému imperativu toho, co je prý nutné a co je třeba udělat BEZ ZBYTEČNÝCH PRŮTAHŮ. Debata, v níž vítězí tato slova, je sama o sobě příznakem krize.
Stav, v němž NENÍ ČAS promýšlet alternativy, je stavem, v němž spěchavá každodennost natolik zakryla jakoukoliv stopu (vždy jen stopu) věčnosti, že nad člověkem drtivě vítězí smrt a zánik – rychle si užívej a buduj, než tě pohltí hrob, jinou perspektivu nemáš! Vlastní konečnost, jež měla být zdrojem úcty a ostýchavosti před vším živým, stává se člověku vyděračem, který ho zbavuje svéprávnosti.

Modernost neboli doba Velké transformace
Česká hospodářská transformace je jen drobným středoevropským výhonkem globálního procesu, jenž naplňuje novodobé západní dějiny. Moderní doba je fascinována myšlenkou Velké transformace,která původní křesťanskou vidinu spásy transformuje v revoluční projekt pozemského ráje, a současně transformuje zemi v obří laboratoř a továrnu, v níž křesťanská naděje, tedy horizont spásy na základně volby,se transformuje na historickou nutnost vyžadující plnění direktiv pro dodržení plánu a transformující všechno a všechny v křivku hospodářského růstu. Velkým kritikům modernosti nikdy nešlo v prvé řadě o obhájení zájmů těch či oněch ohrožených skupin, ale o poukaz k ohrožení posvátného středu lidské kultury; jejich cílem bylo obnovit smysl pro nedotknutelné a vymezit chráněná území, jež musí být vyňata z totálního nároku Velké transformace. A to ne pro tato území samotná, ale proto, že jedině lidské rozhodnutí o jejich nedotknutelnosti, může vrátit člověku tu nejbytostnější svobodu, kterou dnes a denně vlastní vinou ztrácí. Rudá kritika odmítla obětovat odvěkou mezilidskou solidaritu (jež je právem i povinností) potřebám kapitalistického podnikání, podporovaného státem a přinášejícího dílčí výhody celé společnosti.
Možná mají pravdu liberální ekonomové, když tvrdí, že deregulovaný růst (který je ale vždy státem placený!) přinese bohatství a prosperitu i těm nejchudším, neboť se rozhodně budou mít lépe než bez něj. O to ale nejde. Jde o to, že jisté meze jsou nepřekročitelné a že některé statky prostě není možné proměnit ve zboží. Největší zločin kapitalismu není v tom, že chudí chudnou a bohatí bohatnou, ale v tom, že svojí tržní logikou bezohledně vykrádá lidskou důstojnost. I nejlépe placený nádeník je pořád jenom nádeník, jehož osobní identita je trhu lhostejná, a i ten nejzazobanější kapitalista je pořád jenom kapitalista, který si svůj novodobý hrad obklopí depresivním plotem a ponižujícím kamerovým systémem a který bude svými obchodními partnery při nejbližší příležitosti přiveden bez výčitek svědomí ke krachu; a když se pak půjde zpít do dělnické hospody, ostatní si odsednou. Agenda bílé kritiky byla v mnohém podobná, avšak upozornila mj. na to, jak odcizenou formu může nabýt konkrétní realizace předchozí kritiky, když v ideálu "socialismu s lidskou tváří" odmítla byrokratizované a diktátorské soukolí sovětského socialismu.

Co je smyslem třetí, zelené kritiky?
Prostor pro "kritickou distanci"
Americký filosof Fredrick Jameson napsal v knize Postmodernismus neboli kulturní logika pozdního kapitalismu toto: "Jakkoliv mohou být tyto koncepce (tzv. kulturní politiky, tj. kritiky kapitalismu na bázi angažované kultury – M. Š.) rozdílné, všechny sdílejí jeden bytostně prostorový předpoklad, který lze shrnout formulí "kritická distance"."
Je otázka, zda v pozdním kapitalismu je taková distance stále ještě možná, neboť "nesmírná nová expanze nadnárodního kapitálu završila pronikání do a kolonizování těch výsostně předkapitalistických enkláv (Přírody a Nevědomí), které skýtaly vně (systému) stojící archimédovské základy účinné kritiky."
Každá velká kritika předpokládá cosi jako refugium. Podobně, jako se v křesťanském světě podařilo v chráněných územích posvátných hájů, hor či pramenů uchovat – byť často pod falešnými jmény – pohanská božstva a s nimi spjaté rituály, tak i každý radikální kritik předpokládá reálný pozemský prostor, který ztětelesňuje jakýsi ontologický zdroj a do jisté míry tak i ospravedlnění kritiky.
Pro mnohé levicové intelektuály byl takovým refugiem Sovětský svaz nebo některé oblasti Latinské Ameriky.Někteří představitelé bílé kritiky zase často spatřovali svůj vzor v "přirozených" komunitách amerických Indiánů či v tibetských klášterních panstvích, případně ve vlastních idealizovaných dějinách. Bez ohledu na faktickou falešnost všech těchto představ je tu podstatná myšlenka neobsazeného, nekolonizovaného prostoru, který – ať je jakýkoliv – nepodléhá vládě kritizovaného systému a dává tak naději, že moc systému není totální.
Předpokládá se, že svět nemůže nikdy ovládnout jedna jediná síla, jeden jediný hegemon. A že tedy – fyzicky i symbolicky – máme kam (se) utéct.
Každé takové refugium je ovšem jen moderní verzí posvátného chrámového okrsku, v němž se nedotknutelným stává i zločinec; ne proto, že by přestal být zločincem, ale proto, že lidská moc, včetně lidské spravedlnosti, musí mít své meze. Nikdy nesmí ovládnout všechen prostor.
Zelená kritika modernity se vynořuje v okamžiku, kdy se obě předchozí kritiky ukazují jako nedostatečné, neboť systém je dokáže natolik vtáhnout do svého provozu, že sice dosáhnou jeho dílčích, hmatatelných úprav, ale ztrácí to podstatné: bitvu o prostor. Fyzický i imaginární, jakýkoliv. Systém, nikoliv oslabený, ale posílený akceptováním předchozích kritik se plíživě stává všepokrývající totalitou. Dokáže ekologické hnutí svou bitvu o prostor neprohrát? Zdá se, že všechny trumfy jsou na straně protivníka. Zalidnění roste a hospodářské požadavky s ním.

Vynořuje se leninská otázka: CO DĚLAT?
Odpovězme na ni leninsky: nepropadat revizionismu!
Ústecký hejtman Jiří Šulc, poté co zvítězil nad "potížisty" v další bitvě o (doposud) chráněné území, vyzval smířlivě představitele ekologických hnutí, aby vzdali marný boj a pomohli konstruktivně chránit životní prostředí tam,kde je to – z jeho hlediska – zapotřebí daleko více: "Pomozte kraji a jeho občanům při jednáních o budoucnosti hnědouhelné těžby, postavte se za obyvatele našeho kraje při plánovaných výstavbách nových elektráren,pomáhejte při rozvoji větrných elektráren a jiných alternativních zdrojů energie nebo se podílejte na revitalizaci území dotčeného těžbou.“ Jde o výzvu, jež je zcela v souladu s nárokem, který na ekologická hnutí vznáší Šulcův stranický kolega Bedřich Moldan, když v "zelené" kapitole Modré knihy hovoří o nutnosti opustit konfrontační aktivistickou strategii ve prospěch komunikativního řešení veřejných ekologických kauz.
Na citované výzvě hejtmana Šulce jistě není nic, co by samo o sobě bylo v rozporu se zelenými ideály. Co z jejího akceptování přesto dělá revizionismus, nejsou požadavky jako takové, ale jejich kontext. Revizionisty se kritikové systému stávají v okamžiku, kdy přestávají rozumět své agendě jako kritice celku systému a začleňují se beze zbytku do jeho provozu. V něm pak pomáhají odstraňovat konkrétní "nehody", vzdávají se však možnosti interpretovat tyto incidenty jinak než právě jako nehody, tj. dílčí pochybení jednotlivců nebo institucí. Zcela mizí horizont kritiky založené vně systému a tedy zpochybňující jeho totální nárok na celek prostoru, o jehož ovládnutí usiluje. Tedy: není nic špatného na tom, jestliže ekologové ve spolupráci s hejtmanem začnou plnit jím naznačené úkoly. Rozhodující je, v jakém ideologickém kontextu to učiní.
Každá akce – a tady selhává každý "pragmatický" či "realistický přístup" k ekologickým problémům! – je vždy více než jen souborem individuálních výkonů majících měřitelné výsledky. Každá akce totiž něco znamená. Není to jedna a ta samá akce, pokud je projevem loajality a spolupráce (ideologicky řečeno kolaborace), nebo naopak projevem rebelie.
Situace ekologických iniciativ je z tohoto hlediska prekérní (ne že by tomu tak u podobných hnutí nebylo vždy). Na jedné straně musí být do té míry loajální, aby mohla vůbec existovat, a aby případným radikalismem nepoškodily i to, co hodlají chránit a co je přeci jen natolik součástí systému, že bez určité míry kolaborace není možná účinná agenda na jeho ochranu (např. není možné chránit určité přírodní území bez odborných argumentů).
Na druhou stranu musí toto hnutí, chce-li si zachovat nejpůvodnější smysl své existence, zůstávat natolik vně systému, aby neztratilo onu "kritickou distanci" a s ní i odpor proti systémovému ovládnutí totality prostoru.Hájit smysl ekologického hnutí dnes znamená hájit – i za cenu konfrontace (nekonfrontační kritika není kritika!) – nedotknutelný prostor, ať už ve sféře fyzické nebo imaginární, proti tlaku revitalizované formy historické nutnosti; tou je nesmlouvavý hospodářský růst, kterému musí všichni a vše ustupovat.
Nejde o přírodu. Příroda si poradí – zašlápne nás jako červy, bude-li chtít. Jde o člověka a o jeho svobodu, totiž o nahlédnutí toho, že nutnost každé historické nutnosti je chiméra, která za jakousi anonymní "vyšší moc" skrývá něco svým původem lidského, příliš lidského, a tedy něco, co je závislé na lidském rozhodnutí.Z tohoto hlediska byla bitva o České středohoří správnou bitvou. Byl to střet o střed lidské kultury, bitva o chráněné území, jež chrání nás samy před námi samotnými. Zřejmě skončila. Bohužel a bohudík nebyla bitvou poslední.

Proměny obrazu "České krajiny s Milešovkou"
09.03.2005, Jiří Zemánek, Hnutí DUHA Česká Lípa
aneb naruší dálnice D8 nevratně ráz Českého středohoří?
Legendární zakladatel národních přírodních parků v Americe a ochránce divoké přírody John Muir napsal v jedné ze svých knih: "Na světě musí existovat místa, která naplňují lidského ducha. Potrava a voda - to není všechno."
Němečtí a někteří čeští umělci doby romantismu objevili takové silné místo v Českém středohoří s jeho kuželovými sopečnými horami, v nichž německý básník Heinrich von Kleist spatřoval "kolosální pyramidy".
Německý historik umění Karl-Ludwig Hoch ukázal, že ti ze severu přicházející němečtí romantici objevovali jedinečný půvab této krajiny jako krajiny jižní a veselé, krajiny povznášející lidského ducha a dávající člověku radost ze života.
K prvním z nich patřili básníci Ludwig Tieck a Novalis, Theodor Körner, Heinrich von Kleist a Johan Wolfgang Goethe, architekt Karl Friedrich Schinkel, z malířů pak Caspar David Fridrich, Carl Gustav Carus, Adrian Ludwig Richter, Johan Christian Dahl ad..
Z našich umělců připmeňme v této souvislosti básníka Karla Hynka Máchu a grafika Karla Antonína Balzera. Nejvýraznější umělecké svědectví o Českém středohoří podal bezesporu Caspar David Friedrich, který ztvárnil všechny významné hory severních Čech. Jeho slavné obrazy "Česká krajina" (Wirttembegrische Staatsgalerie ve Stuttgartu) a "Česká krajina s Milešovkou" (Staatliche Kunstsammlungen v Drážďanech) z roku 1808, dokládají jak silně ho krajina Českého středohoří oslovila. Ještě jako starý muž napsal roku 1835 v dopise svému synovci: "Krajina kolem Teplic je krásná ... a povznáší srdce." Carl-Ludwig Hoch to chápe jako Friedrichův skutečný kompliment této krajině, protože, jak uvádí: "Friedrich nepřisoudil "povýšení srdce" žádné jiné krajině než Českému středohoří." Oba zmíněné obrazy C.D. Friedricha patří k jeho vrcholným dílům a zároveň k nejlepším a nejtypičtějším projevům romantického malířství. Jsou skutečnou oslavou Českého středohoří a zároveň jedinečnou oslavou samotné české krajiny jako svého druhu "českého ráje". Vzhledem ke světové proslulosti svého tvůrce jsou beze všech pochyb i světově neznámějšími obrazy české krajiny vůbec, což si my Češi bohužel neuvědomujeme. V obraze "Česká krajina s Milešovkou" ztvárnil Caspar David Friedrich ústřední motiv jedinečného panoramatu Českého středohoří, totiž ty spolu navzájem jakoby provázané dominanty hor Milešovky a Kletečné, do podoby monumentální dvojhory, jež obsahuje zřetelně religiózní podtext. Podařilo se mu v něm skvěle vyjádřit vzájemné prostupování země a nekonečného prostoru nebe, do něhož obě hory svými vrcholy pronikají a zároveň jej jakoby pojímají do sebe, do mělkého mísovitého prostoru, který mezi sebou vytvářejí. Toto pozoruhodné horské panorama představuje v kontextu všech českých krajin jejich svého druhu "hradčany", které se při cestě od našich německých sousedů z Drážďan jeví zároveň jako vstupní monumentální brána do Čech. Zdá se skoro nepochopitelné, že právě toto neobyčejné panorama pro nás tolik kulturně cenné krajiny má být znešvařeno plánovanou dálnicí D8, která má procházet těsně kolem hory Kletečné s téměř osmisetmetrovou zdaleka viditelnou dálniční estakádou.
Tato nová dopravní spojka k našim severním německým sousedům, jíž se chceme otevírat okolnímu světu, tak bude necitlivě devalvovat to nejcennější, co u nás naši němečtí sousedé, ale nejen oni,nejvíce obdivovali a pravděpodobně dosud stále obdivují - nádhernou krajinu Českého středohoří. Nelze to nevnímat než jako ztrátu citu pro genia loci, ztrátu citu pro krajinu a její kulturní paměť. Zjevně jsme zapoměli příběhy této krajiny číst a přestali jí v důsledku toho vnímat a rozumět ji.
Bohužel se nepodařilo prosadit celkovou změnu trasy dálnice D8 tak, aby se Českému středohoří úplně vyhnula, což by bylo nejlepší řešení.
Za této situace se to, s čím nedávno přišlo ekologické sdružení Děti Země, jeví jako jediná rozumná jakkoli kompromisní varianta řešení. Totiž nahradit mezi obcemi Dobkovičky, Prackovice nad Labem a Radejčín zmíněnou obrovskou estakádu a dva krátké povrchové tunely, zahloubeným více než tři kilometry dlouhým tunelem, který by prošel pod horou Kubačka. Umožnil by, aby dálnice v tomto pohledově exponovaném místě nezničila evropsky unikátní ráz Českého středohoří, včetně jeho zmíněného panoramatu, které patří bez nadsázky k tomu nejvíce cennému co můžeme do společné evropské kulturní pokladnice nabídnout. Ostatně, jak jsem to již částečně připoměl, České středohoří získalo status evropsky cenné krajiny již na konci 18. a na počátku 19. století.
Obdivovali ji nejen Caspar David Friedrich, Johan Wolfgang Goethe nebo náš Karel Hynek Mácha, ale také například proslulý cestovatel Alexander von Humboldt, Frederic Chopin, ad..
Ve 20. století pak specifické kráse této krajiny asi nejvíce porozuměl český malíř Emil Filla.
Domnívám se, že dnes před námi stojí úkol naučit se vnímat, co je naše skutečné bohatství, respektive stupnici jeho hodnot. Příklad budování dálnice D8 Českým středohořím názorně ukazuje, že to, v čem spatřujeme hospodářskou prosperitu (budování dálnic, supermarketů, apod.), může způsobit nenávratnou ztrátou našich nevíce cenných hodnot, totiž krajiny, aniž si to jsme schopni vůbec uvědomit. Příjdeme-li o krajinu, přicházíme bez nadsázky o všechno. Anebo dnes objevujeme nové krajiny "kauflandů", krajiny supremarketů a k nim vedoucích dálnic? Je pro nás právě toto ta nová vize "rajské krajiny Čech"? Připomínám, že zastupitelé Ústeckého kraje mají o trase tunelu definitivně rozhodnout již ve středu 9. března.

Vážený pane Vaculíku
Dovolte mi, abych Vám popřál všechno nejlepší k Vašim pětasedmdesátým narozeninám.
S Vašimi texty, které reflektovaly situaci šedesátých až osmdesátých let,jsem se setkával od dětství. Později, po vzniku Charty 77, jsem se s nimi - byť pod nimi Vaše jméno někdy přímo nefigurovalo - měl možnost setkávat v samizdatu.
A ke konci osmdesátých let znovu, v samizdatových Lidových novinách.
Váš pohled na svět, způsob sdělování názorů a pocitů je mi velmi blízký.Nesmírně si cením Vašeho boje za zachování české krajiny, jejíž historickou paměť tak citlivě vnímáte.
Tento pohled na českou krajinu plně sdílím.Při svých cestách republikou si uvědomuji, že jsme tvář země zohavili mnohýmiranami dálnic, velkokapacitních sil, v poslední době pak i velkoplošnými,v noci osvětlenými billboardy, které nás tupě přesvědčují o výhodách tu minerálních vod, jindy dámských střevíčků.
Před necelými třemi lety jsem kromě jmenovánído funkce ministra životního prostředí obdržel několik kostlivců ve skříních ministerstva životního prostředí.
Jeden z nich má název "Dálnice D 8". V létě roku 1998 se již dalo proti výstavbě dálnicepřes CHKO České středohoří dělat minimum. Vždyť právě toto ministerstvo v roce 1996ve svém stanovisku k posouzení vlivů na životní prostředí samo zamítlo takzvanou tunelovouvariantu. Rok nato, v roce 1997, vydalo ministerstvo pro dnes realizovanou trasu povrchové varianty této dálnice souhlas s vynětím ze zemědělského půdního fondu.
Přesto pro mne nebylo rozhodování jednoduché: při zachování právní kontinuity včetněúzemního plánu Litoměřicka, schváleného již řadu let, byla možnost manévrování praktickynulová. Podařilo se podmínit výstavbu šestnácti kilometrů dálnice v CHKO celkem třicetidodatečnými podmínkami, které zásah do krajiny zmírňují.
Ostatně tohle jsem se vám snažil vysvětlit na naší nedávné schůzce s tím, že bych velmi přivítal jakoukoliv pomoc apodporu u jiné dálnice - nyní projektované D 3. To, co lze v roce 2001 uskutečnit, jezdvihnout odpor všech, kterým leží na srdci ochrana české krajiny. a rozdíl od dálnice D 8, která je již bohužel kapitolou uzavřenou, je dálnice D 3 kapitolou, kterou teprve píšeme.
Píší ji starostové obcí, občané a zastupitelé v krajích.Právě pomoc při obraně zachovalého kusu české krajiny za humny Prahy -vždyť Luka pod Medníkem nebo kaňon Sázavy s nezapomenutelným posázavským Pacifikem jsou místy, za která má smysl zdvihnout hlas a bojovat - má nyní obrovský význam.
Pevně věřím, že náš pohled na spoustu témat týkajících se politiky či devastacekrajiny nám umožní spolupracovat tam, kde to má smysl, kde má smysl burcovat veřejné mínění. A k tomu bych společně s Vámi rád přispěl.
Proto Vám do dalších let přeji spoustu elánu pro obranu české krajiny a zdraví.
Miloš Kužvart - LN 04.06.2001

Neštěstí
A nakonec ministr povolil výjimku: dálnice povede skrz České středohoří tím nejškodlivějším směrem kvůli penězům. Rozhodnutí zdůvodnil veřejným zájmem. Podívejme se na tu zradu blíž.
Veřejnost je užší a širší. Užší například souhlasí s tím, aby za městem byla postavena cementárna, protože mnoho lidí tam najde práci.
Širší veřejnost, přesahující obvod obce, bude proti tomu, jelikož takový podnik zhorší životní prostředí pro lidi, zvířata i rostliny v celém okolí, sníží esteticky hodnotu toho místa. Vliv a zájmy podniku přitáhnou cizí lidi, kteří budou působit proti tradicím směrem k zestejnění a k různému lumpačení. - Soudím podle místa, které znám. Dále je veřejnost dnešní a budoucí. Dnešní, například, postaví v Jihlavě na náměstí nebo v Olomouci vedle kostela do očí bijící ohavnost obchodního domu pro potřeby nejužší veřejnosti. Budoucí veřejnost se bu de ptát, který hňup to tam dovolil, a bude se snažit tyto nádory odstranit. Ta doba přichází! Vypárat z krajiny dálnici bude velice drahé! A ta budoucnost nastane, až všecko, co se po dálnici dopraví, bude snězeno, roztrháno nebo zahozeno, až lidé změní názor na hodnoty a bude úplně jedno, jak rychle se kdysi dojelo do Drážďan.
Zájem té dnešní svaté veřejnosti není nic jiného než součet velikého počtu sobeckých zájmů: dopravců, spotřebitelů, turistů... Co to je proti Českému středohoří? Co to tenkrát bylo za lidi, bude si budoucí veřejnost říkat. Proč to dnes většina lidí nevidí a nepoznává?
Napsal jsem před časem, že státní ochrana nějaké krajiny u nás je jenom lež: krajina je chráněna, dokud jí nic nehrozí. Pan ministr na to napsal, že přece jen existuje účinná ochrana, a jako příklad uvedl Bílé Karpaty. Pane ministře, provedl jste strašný precedens. S Bílými Karpaty bude to takto: nejprve Slováci postaví dálnici až po Horné Srnie a nějaký český Betonstav se po kouskách dostane přes Uherský Brod až ke Slavičínu, takže příštímu ministrovi nezbude pro osiřelost jeho názoru ve vládě a pro váhu Vašeho příkladu nežli pustit dálnici do Vlárského průsmyku.Toto vše ale není vina jednoho ministra, a tedy ani vina jenom Vaše. Je to vina bezprogramové vládní politiky, která se neopírá o budoucnostní myšlenky a předpověď dále vidoucích lidí, a vlastně jen couvá, couvá...Nechci se ovšem hlásit k primitivní ekologistické agitaci: myslím si, že kdo chce zachránit Tlustec, musí přijmout účast a odpovědnost v hledání kamene jinde, protože stavět se musí. Věc nejveřejnější, důležitější nežli Česká televize, je teď České středohoří. Půjde pro ně někdo na náměstí? Já ano.
Ludvík Vaculík - Lidové noviny 6.3.2001

Těm čistým
Zvonil telefon, zvedl jsem sluchátko a uslyšel: "Dosud jsem si vás vážil, ale když jste se teď zaprodal..." Zavěsil jsem a řekl: "Vole." Druhého dne podobně, zvedl jsem sluchátko a ozvalo se: "Vždycky jsem si vás vážil, ale teď jste se zaprodal..." - "Vole," řekl jsem a zavěsil. To byli lidé, kteří můj názor odlišný od jejich považovali za mou charakterovou vadu. Bylo takových asi pět. Pak byli jiní, kteří písemně jenom politovali, že jsem je zklamal. Je to zvláštní, jak si lidé jistého druhu myslí, a estébáci si to myslívali úředně, že svůj názor musíte mít jistě od někoho jiného: od Tigrida, z nějakého vysílání, z podvratné centrály... Nad takovými cítím pohrdání, ale jsem k nim férový: vím, že jsou blbí sami od sebe. Vím odevždy, že má obliba u čtenářů je většinou omyl: u těch, kteří si váží toho, že se mnou souhlasí. Oni si vlastně váží svého názoru u mne. "Jenže já bych to tak nedokázala vyjádřit..." Směšné! Za naší televizní vzpoury a stávky se ukázalo ještě něco jiného: zjevila se skupina lidí, kteří proti tomu, oč šlo, hájili čistotu politiky. Ukazovali nám svou ctnost nenázoru na věc ve sporu neb o ušlechtilé povýšení nad oběma stranami. Principiálně ctili princip! Pohoršovala je vzpoura proti zákonu: snad si nechtěli udělat například bolest nalezením jeho sprostoty anebo zjištěním, že i na té lepší straně sporu jsou lidé malí a hloupí, tedy bolest, s níž my musíme principiálně počítat, a trpět tím. Ovšemže může člověk být nestranný, ale pak ať zůstane i neúčastný a neposmívá se zápasníkům: zasmrádlá stávka, povadlé stužky...Nezávislost, jež si sebe váží nad všecko, na čem je nezávislá, zasluhuje vlastně útrpnost. Nezávislý je ten, kdo svou strannou účast řídí svými důvody, vybíraje si ovšem, co mu za to stojí. Komu nic, sám za nic nestojí.Já teď, například, nezávisle na čtenářích, na ochráncích přírody, na ministru pro životní prostředí myslím, že jeho poslední rozhodnutí není jen chybné, je i zbabělé. On zase doložil, co tvrdím dávno: že státní ochrana krajiny selhává, kdy má nejvíce fungovat.Pro mnohé z nás nebyla tou "věcí veřejnou" jenom Česká televize, ale byla to při té dobré příležitosti věc důležitější: že nemusíme mezi volbami mlčet a že před instancí svědomí je zákon odpovědný nám, a ne my jemu. Společnost, ve které by se už ani neprobudilo toto svědomí a tato vůle, patří rovnou do hrobu, a po dálnici půjde tam pohodlněji.
Ludvík Vaculík - Lidové noviny 20.02.2001

Pro budoucí generace
Přírodovědec Alexander von Humboldt prohlásil, že České středohoří patří mezi nejromantičtější kouty na světě. Zaujalo ho tvarem kopců, skalními útvary, kamennými sutěmi. Před Českým středohořím se s úctou skláněl i Johann Wolfgang Goethe. Malíř Emil Filla ho považoval za kolébku naší budoucí kultury. V době, kdy byl vězněn v koncentračním táboře, mu vzpomínky na České středohoří dodávaly sílu přežít veliké útrapy. Jaký vztah k Českému středohoří, které je oázou klidu a naším velikým kulturním bohatstvím, máme my?
V současné době jsme bohužel svědky urputných bojů za udělení či neudělení výjimky ze zákona pro stavbu dálnice D8 přes CHKO České středohoří. Má být v budoucnosti hlavním mezinárodním tranzitním tahem Skandinávie-Balkán. Zastánci dálnice chtějí obejít zákon, který výslovně zakazuje stavbu dálnic v chráněných krajinných oblastech. Domnívají se, že právě tato trasa (a žádná jiná) přinese severočeskému regionu prosperitu a zvýšení zaměstnanosti. Zatím však žádná studie u našich západních sousedů, kteří mají dlouhodobé zkušenosti s dálnicemi, tyto efekty neprokázala. Mohlo by se stát, že by nám postavená dálnice nepřinesla to, co je od ní očekáváno. Navíc by byla nenávratně zničena krajina nedozírné hodnoty, která by měla zůstat zachována i pro další generace.
Jana Haasová, Praha - Lidové noviny 04.03.2000

Občan je vosk (?)
Naše současná společnost trpí stále více vleklou nemocí, kterou bych diagnostikoval jako občanskou chudokrevnost. I když se její příznaky objevují hned tu, hned onde, její etiologie je jediná nedostatek občanských prvků. Občan je u nás stále jen jaksi vosk, i když smálem jediného atributu a náplně a ohánějí. Zbožštěním voleb jako e jím politikové rádi zaštiťují demokracie zapomínáme, že její skutečnou podstatou není její fixace, ale neustálý proces vývoje. Nedivme se proto, že občasné více či méně zdařilé připomínky nejde, prohlašuje většina právě těch už zabydlených občanů, že to takhle už dál veřejných činitelů rovnou za ohrožení samých základů demokracie. Nebudu mluvit o právem kritizovaném politikaření místo politiky jako starosti o blaho společnosti ani o parlamentokracii. O tom se už hovořilo a psalo dost.Chci si dnes všimnout jiného příznaku zmíněné nemoci. Je jím malá váha, kterou naši politici přisuzují životnímu prostředí. Pochvalovali jsme si rozhodný přístup současného ministra životního prostředí, pokud jde o záchranu chráněné oblasti České středohoří při plánované výstavbě nové dálnice.A ejhle! Mocná lobby byrokracie, průmyslu nebo koho sfoukla naše naděje jako lehounké peříčko. Ještě že se naší "zelené lobby", byť stranicky neorganizované (nebo právě proto!), podařilo zachránit naši zemi před bezohledným zlatokopectvím. Ekologická katastrofa v Tise a Dunaji dala našim ochráncům životního prostředí za pravdu. Také o reklamě se toho už právem namluvilo a napsalo dost. O jejím konzumerismu a materialistickém charakteru. Nic se však nestalo. Když se ovšem pokusili použít této zbraně přátelé a ochránci zvířat, vadí najednou jakýmsi nadřízeným orgánům billboardy s údajně neesteticky působícími mrtvými těly zvířat, zabitých jen proto, aby kožišníci došli svých zisků. Nemorálnost a pokleslá estetická úroveň jiných reklam ctihodné komisi nevadí? I kdyby měli naši politikové pravdu a nejvlastnější náplní demokracie byla jen pravidelná výměna držitelů všelikých pašalíků (obdařených nadměrnými výsadami), i v tom případě by byl občan zase vosk. S potřebou úcty ke všem formám života, čistého a zdravého životního prostředí, občanské slušnosti a odpovědnosti vůči voličům se ve volebních programech našich politických stran setkáváme leda okrajově. V praxi jsou potom popelkou, která nakonec ustoupí. Vlk slibů se nažral a koza nadvlády mocných zůstala celá. A to zdaleka nejen pokud jde o zaneřádění Českého středohoří.
Zdeněk Janík - Lidové Noviny 2.3.2000

Prozatímní vládo!
Vládo, jsi pracovitá. Děláš, co můžeš, ale úkoly jako by se kotily, a ty nevíš, kam skočit dřív. Neradostné na tom je, že jsi vládou prozatímní: pro toto období, toto desetiletí... Ale i příští vláda bude taková, protože nemáme politickou stranu pro budoucnost.Všecky evropské vlády jsou takové: připravují lidem budoucnost tím, že obsluhují jejich přítomnost. Pokud vím, nikde nemají ministerstvo pro záležitosti, na něž nikdo nemyslí pro krátkost svého pohledu. Kde je někdo, kdo politicky myslí na skutečnou budoucnost? Není tu žádná "vyšší vláda" a není jí ani dnešní parlament. Budoucnost pro příští lidstvo se slepuje z kusů přítomnosti:jako když někdo postupuje blátem tak, že před sebe hodí vždycky jeden nebo dva kameny, jež bere za sebou, takže kráčí pořád po tomtéž. Marně se ohlížíme, kde se někdo dívá dál dopředu; krom několika filozofů, kteří by si však, po zkušenostech, nevzali odpovědnost za činy už ani za Boha. Měla by to být nějaká Akademie. Takový sbor, jež by podával zprávy a doporučení, jimiž by se parlament povinně zabýval.Takový sbor by měl být založen v ústavě. Kdo a jak by ho sestavoval, je jiná věc.Naše vláda potvrdila sou prozatímnost tím, že zas ustoupila vyděračské přítomnosti: povolila stavbu dálnice chráněnou krajinou Českého středohoří. Vyhověla spotřebitelům, byznysmenům a Sasům. Nepomyslela na to, že pro příští lidi bude nejvzácnější kus poměrně zachovalé krajiny se vším, co do ní patří, zatímco z toho, co bude dopraveno po této dálnici, nezbude nic, nic, nic! A voda bude jedovatá. Všecka díla hmotné kultury za tisíciletí vznikla z toho, co lidé nespotřebovali, protože jim to jejich páni nedovolili. Dělali to ovšem pro svou slávu, jenže spojovali ji se slávou Vyššího. S čím vy ji , páni, spojujete? Pro příští věky vzniká dnes NIC, což vymýšlejí ekonomové a technici.Když se připravovala dnešní ústava, byl tu návrh, aby do ní bylo zapsáno, že příroda a všecko bytí je rovnoprávné s člověkem, jenž je jejich součástí. Už nic bychom nesměli pro své existenční a luxusní potřeby nenávratně zničit, smazat ze světa. Žili bychom zapojeni do přírodního koloběhu energie a hmoty, který bychom zdobili a obohacovali prací, jíž by se dostalo na každého. Místo formulace o podřízení člověka jeho prostředí vešla do ústavy věta, že člověk má právo na zdravé životní prostředí. Kdo a odkud mu je doveze? Tak se téma budoucnosti shodilo hluboko dolů, tam, kde o něm zas rozhodují spotřebitelé, byznysmeni, Sasové a prozatímní vláda.
Ludvík Vaculík - Lidové noviny 29.2.2000

Věc povahy
Zajímavé je, a jestli jste si všimli, že lidé se v sporné věci, na niž je možno mít dva názory, rozhodují spíš podle své povahy nežli podle důvodů: ty si hledají. Poslouchal jsem v neděli, jak předseda vlády Zeman vytýkal předsedovi lidové strany Kasalovi, že jel do Rakouska mluvit se stranickými kolegy. Je dobré, že se celá Evropa staví proti rakouské vládě, v níž jsou Haiderovi nacionalisté. Ale co se teď po Rakousku žádá, co mají udělat Rakušané: donutit vládu, aby odstoupila? To by bylo dobré, ale co když to haiderovcům dá ještě víc síly? Je tedy možné, že nakonec bude Evropa muset rakouskou vládu nechat Rakušanům. A tu mi napadá, že Klaus to řekl rovnou, bez této okliky: Evropská unie se nemá vměšovat do záležitostí členského státu. Ač tedy bych si přál, aby Rakušané sami opravili svou volbu, nelíbí se mi možnost, že bychom si ani my nesměli někdy upravit nějakou věc odlišně. A abych nevzbudil dojem, že hájím svobodu zla, uvedu nevinný, strašně konfliktní případ: ochranu ticha a noční tmy před byznysem! Kdyby se v této zemi už nikdy nesmělo zvednout myšlenkové hnutí mířící k jiné právní úpravě, bylo by na takovou společnou Evropu správné bez ohledu na Klause dlouho dopředu nakašlat. Já bych se tedy na Kasalově místě pana předsedy vlády zeptal, co teď tedy Evropa od Rakouska skutečně čeká. Co když bude muset věc vzít na vědomí? Jediné, čeho se dá mírnými způsoby dosáhnout, je to, aby rakouská vláda jednala s odpovědností k Evropě bez ohledu na to, co říkají nacionalisté. Tu vládu je třeba opracovávat, a takováto dílčí jednání budou muset začít. Bude našim lidovcům ke cti, že to poznali první. Ale kdybych já diskusně seděl proti předsedovi vlády, řekl bych mu jinou věc: Proč nakonec vláda dovoluje stavět dálnici skrz České středohoří? To je u nás už příznačné: chráněná krajina je chráněna, dokud jí nic nehrozí. Transport napříč kontinentem má se omezovat. V budoucí, rozumně organizované Evropě má každý region být relativně soběstačný a autonomní. Toto dnes má vědět každé děcko moudrých rodičů. Já se tu už delší čas vyhýbám ostrým politickým problémům, o nichž se píše dost. Je zdravé obracet myšlenky k jiným otázkám života. Ale několik rázně politických názorů také mám. Například si myslím, že příštím prezidentem by mohl být Tomáš Halík. Vidíte, ještě neznáte moje důvody, a už je odmítáte. Máte jinou povahu. Ale to až příště.
Ludvík Vaculík - Lidové noviny 22.02.2000

Děti Země - tiskové zprávy

Dálnice D8 - Deset důvodů pro vybudování alternativní trasy Dětí Země

V květnu 1994 vydala sasko - českáEkologická rada pro integrovanou dopravní koncepci obsáhléMemorandum. Odmítla v něm jednostranné řešení dopravníhospojení mezi oběma státy formou ekologicky nejméně šetrnésilniční dopravy, nejnákladnější trasou - dálnicí a vekologicky nejcennějším ze všech zkoumaných koridorů, tj.údolím Labe nad Drážďanami, Východním Krušnohořím a Českým středohořím.

V návaznosti na závěryMemoranda zpracovává sekce Za ekologicky čistou dopravu DětíZemě ve spolupráci se členy Českého a Slovenského dopravníhoklubu návrh alternativní trasy hlavního silničního spojeníČechy - Sasko. Alternativní trasa vyhovuje Evropské dohodě ohlavních silnicích s mezinárodním provozem (AGR), a zároveň jetechnicky jednodušší, levnější, ekologicky méně nepřízniváa stala by se klíčovým impulsem pro rozvoj území a ekonomikna obou stranách sasko - české hranice, dokonce převezmeprovoz dálkových kamiónů z Cínovce dříve než dálničnípropojení D8-A17.

1. Alternativní trasa Dětí Země je umístěna do území, které potřebuje impuls pro hospodářský rozvoj (v ČR okresy Chomutov, Most a Louny, v Sasku území mezi Drážďanami, Saskou Kamenicí a státní hranicí).
2. Koridor Lovosice - Pirna ležící v ekologicky citlivém území nebude zatížen dálnicí a v budoucnu ho bude možné využít pro vysokorychlostní železniční trať, jejíž povrchovou trasu nelze vést jinudy, přičemž nejcennější oblasti by prošla dlouhými tunely.
3. Alternativní trasa bude optimálně řešit spojení z Čech nejen směrem na Berlín, ale i na Lipsko a Erfurt. Proti dnešnímu stavu zlepší spojení i do Drážďan, a to jak pro dálkovou dopravu, tak (díky uzavření přechodu na Cínovci pro dálkové kamióny) pro regionální dopravu z okresů Teplice, Ústí nad Labem a Litoměřice.
4. Bude mnohem méně atraktivní pro přesun nové tranzitní dopravy do ČR než dálnice D8/A17 vlivem západnější polohy trasy a jejích nižších technických parametrů (jde jen o rychlostní silnici).
5. Ve značné míře využije stávající silnice v ČR i v Sasku, včetně jejich modernizace a přeložek, např. v Sasku modernizovanou plánovanou trasu spolkové silnice B101 přeloženou na východ od Freibergu a v ČR využije modernizovanou silnici R7 v úseku Praha - Slaný - Louny - Postoloprty a silnice v okolí Mostu.
6. Stavěla by se postupně od nejméně zatíženého úseku u státní hranice směrem do vnitrozemí. Hraniční přechod na Cínovci by byl uzavřen pro kamióny již po výstavbě úseku délky pouhých 26 km a s polovičním profilem. K uzavření by došlo dříve než při výstavbě dálnice, protože její potřebný úsek Lovosice - Drážďany má délku 84 km a v důsledku opačného směru výstavby (z vnitrozemí) je nutné jej vybudovat hned v plném profilu.
7. Alternativní trasa u nás ani v Sasku neprochází přes chráněná a krajinářsky cenná území, místo přes CHKO České středohoří vede pánevní oblastí a urbanizovanou krajinou.
8. Na rozdíl od dálnice D8/A17 překonává jen jedno pohoří, pokud se přibližuje k obytnému území, je umístěna na jeho závětrné straně, a neprochází povodím žádného významného zdroje pitné vody.
9. Ve srovnání s dálničním propojením D8-A17 alternativní trasa přináší úsporu provozních nákladů silniční dopravy vlivem dřívějšího opuštění dopravně nekvalitní trasy E55 přes Cínovec a České středohoří.
10. Alternativní trasa má v současné době dvě pracovní varianty, které se liší technickými parametry, polohou a stupněm technické obtížnosti (jedna je povrchová, druhá tunelová). Obě varianty jsou však navrženy jako dlouhodobě dvoupruhové s územní rezervou pro eventuální pozdější rozšíření na čtyřpruhový profil, se všemi křižovatkami mimoúrovňovými.

Děti Země

---

! Připojte svůj podpis proti dálnici D8 !

Petice protiudělení výjimky ze zákona na průchod dálnice D8 přes chráněnou krajinnou oblast České středohoří

Vážení přátelé, v současné době naministerstvu životního prostředí vrcholí správní řízenío udělení výjimky ze zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírodya krajiny. Podle něho je nová výstavba dálnice v CHKO zakázána, pokud není udělena výjimka.
Ředitelství silnic a dálnic jako investor přes toto evropskycenné území již několik let prosazuje vybudovat téměřpovrchovou trasu dálnice, přestože je možné CHKO obejít nebo trasu dálnice vybudovat v dlouhém tunelu.
Děti Země se domnívají, že stávající trasa dálnice D8 jev rozporu s tímto zákonem. Proto sepsaly petici, která jeadresována přímo ministru Miloši Kužvartovi, který o celé věci nakonec během tohoto roku rozhodne.
Pokud souhlasíte s jejím textem, vytiskněte si ji, podepištea pošlete ji panu ministrovi. Do 30 dnů by Vám měl podle petičníhozákona odpovědět. Myslíme si, že i Váš podpis můžeovlivnit rozhodnutí o tom, v jaké podobě předáme České středohoří dalším generacím.

Děkujeme Vám za pomoc. Miroslav Patrik

V Brně 5.4.2000

Text petice:

ministr ŽP Miloš Kužvart Vršovická 65 100 10 PRAHA 10 Dne.........………… P e t i c e proti udělení výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny na průchod dálnice D8 přes chráněnou krajinnou oblast (CHKO) České středohoří Vážený pane ministře, v roce 1992 se Vašemu předchůdci Ivanu Dejmalovi podařilo schválit důležitý zákon č. 114 o ochraně přírody a krajiny. Ten v §26 zakazuje stavět nové dálnice na celém území CHKO. Podle §43 však může Vaše ministerstvo (MŽP) udělit výjimku jen v případě, že veřejný zájem vybudovat dálnici VÝRAZNĚ převaží nad zájmem ochrany přírody. Podle mého názoru však předložená trasa dálnice D8, která jde z cca 95 % po povrchu této chráněné oblasti jednoznačně nesplňuje podmínky pro udělení výjimky. Proto Vás žádám, abyste se zasadil o URYCHLENÉ ukončení správního řízení a VÝJIMKU na předloženou trasu dálnice D8 NEUDĚLIL. Ředitelství silnic a dálnice jako investor tak v novém navazujícím správním řízení bude jistě konečně přinuceno předložit jinou trasu, a to s tunely pod CHKO. Chci Vám také připomenout, že v listopadu 1998 ředitel odboru ochrany přírody Petr Roth, který vede správní řízení, již výjimku na tuto trasu neudělil, protože investor mj. nedoložil, že veřejný zájem na výstavbu této trasy dálnice D8 VÝRAZNĚ převažuje nad zájmem ochrany přírody v CHKO. V únoru 1999 jste celou věc vrátil zpět k projednávání s tím, že jste stanovil kritéria, podle nichž musí investor předložit NOVOU trasu dálnice. z Vašeho stanoviska cituji: “Je tedy třeba připravit celý úsek navrhované trasy tak, aby nedošlo ke zbytečným zásahům do krajiny, k narušení krajinného rázu, k přerušení migračních cest živých organismů, ke zbytečnému omezení pohybu turistů, k další doprovodné výstavbě a dalším negativním zásahům. Je zřejmé, že řešením vedení dálnice D8 přes CHKO je vyprojektování nové trasy s tunelem či tunely (optimálně v délce dvou třetin celé trasy), neboť tak je možné zajistit ochranu evropsky ceněné přírody Českého středohoří před níž se klaněli Alexandr von Humbolt či Johan W. Goethe. Pravděpodobně nejlepším a nejlevnějším řešením je však obejití celého Českého středohoří výstavbou rychlostní silnice R28 přes Mostecko podle již několik let známého návrhu Dětí Země. Velmi jsem také uvítal Váš názor, že nechcete a nebudete pokračovat v protizákonném rozhodování v této kauze, kterým byl za působení Františka Bendy na MŽP např. výběr koridoru podle tzv. krajinářského hodnocení či schválení územní plánu Litoměřicka. Oceňuji proto, že se MŽP od některých z nich již veřejně distancovalo. Je proto také nutné odmítnout hrozby o finančních a časových důsledcích Vašeho rozhodování. Tyto argumenty jsou nejméně spolehlivé a ověřitelné a jsou součástí jen politického nátlaku. Ochrana Českého středohoří si totiž naopak zaslouží velkorysé finanční a technické řešení! Bohužel investor jako žadatel o výjimku za uplynulý rok nebyl schopen splnit Vaše podmínky a novou trasu s tunely nepředložil. Je proto nutné, abyste jako současný představitel ústředního orgánu státní ochrany přírody adekvátně reagoval a výjimku neudělil. Zákon Vám to umožňuje! Ve smyslu zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním Vás žádám, abyste mi písemně k uvedené věci zaslal Vaše osobní stanovisko, nikoliv Vašich úředníků. S pozdravem Jméno a příjmení: ........................…………………….. Adresa: ........................…………………….. Podpis: ........................……………………..

Pochybnosti Dětí Země o dálnici D8 přes Krušné hory
24. ledna 2002
Už více než měsíc leží na odboru územního plánování astavebního řádu Krajského úřadu v Ústí nad Labem podnětDětí Země, které v něm z právních důvodů požadují zrušeníúzemního rozhodnutí pro příhraniční úsek dálnice D8. Územnírozhodnutí vydal v říjnu 2000 odbor regionálního rozvojeOkresního úřadu v Ústí nad Labem a je tedy nutné rozhodnout, zda při tom neporušil zákon.

"V odvolání uvádíme, že jsme před vydáním rozhodnutínebyli písemně informováni o pokračování územního řízenína tento úsek dálnice, takže jsme se nemohli vyjádřit k různýmmateriálům, vysvětlil hlavní důvod vedoucí dopravní sekce Dětí Země Miroslav Patrik.

Odbor regionálního rozvoje okresního úřadu pokračování územníhořízení oznámil v srpnu 2000 pouze vyvěšením na úřednídesku, což je v rozporu se stavebním zákonem a se zákonem o správním řádu.

Úředníci na okrese se patrně řídili pouze stavebním zákonem,když oznámení vyvěsili a nedoručili. Avšak i podle tohoto zákonamělo být oznámení posláno všem účastníkům řízení písemně,neboť jejich seznam je všeobecně znám. Podle Dětí Země se však celé rozhodování mělo řídit zákonem o správním řádu.

Vzhledem k tomu, že se o podnětu nerozhodlo do měsíce,Děti Země uvažují podat stížnost na ministerstvo pro místnírozvoj, informoval o dalším postupu Pavel Doucha z Ekologického právního servisu.

---

Tisková zpráva DětíZemě - Dětí Země si kvůli dálnici D8 stěžují na ústecký Krajský úřad
22. února 2002 [Ústecký kraj]
Podnět Dětí Země na prověření zákonnosti územníhorozhodnutí pro úsek dálnice D8 přes Krušné hory, který vříjnu 2000 vydal okresní úřad v Ústí nad Labem, byl Krajskýmúřadem Ústeckého kraje odložen jako neodůvodněný. S tímtopostupem se však Děti Země nehodlají smířit, a proto na úřad poslaly stížnost na Ministerstvo pro místní rozvoj.

“S jejich stanoviskem nejsme vůbec spokojeni, protože nám nanaše připomínky neodpověděl. Nezbylo nám tedy, než podatstížnost,” řekl k tomu vedoucí dopravní sekce Dětí ZeměMiroslav Patrik. Jedině tak lze prý očekávat, že se jejich podnětem budou krajští úřadníci lépe zabývat.

Děti Země v něm upozorňují na to, že před vydáním územníhorozhodnutí nebyly písemně informovány o pokračování územníhořízení, takže se nemohly vyjádřit k řadě materiálů,které měly velký vliv na podobu rozhodnutí. Jako účastníciúzemního řízení tak byli tímto způsobem výrazně zkráceni na svých právech.

Povinnost správního orgánu písemně informovat o pokračovánířízení vyvozují Děti Země z toho, že jak v zákoně o správnímřízení, tak ve stavebním zákoně není striktně stanoveno,jak mají být účastníci řízení informování o jeho pokračovánínáhradním způsobem, kromě vyvěšením veřejné vyhlášky na úřední desku.

---

Tisková zpráva Dětí Země - Jak řešit nákladní dopravu v severních Čechách
15. ledna 2002

DětiZemě se ptají ústeckého hejtmana na dálnici D8 a vodní díla na Labi

U příležitosti jednáníčeské vlády ve středu 16. ledna 2002 v Ústí nad Labem,zaslaly Děti Země ústeckému hejtmanovi Jiřímu Šulcovi otevřenýdopis s otázkami o stavu řešení reorganizace dopravy v kraji.Vláda totiž předloni 11. října přijala usnesení č. 993, vněmž navrhuje několik způsobů, jak omezit a přesměrovat nákladnípřepravu z úseku dálnice D8 v chráněné krajinné oblasti České středohoří.

Je chvályhodné, že vládu zajímá, jakým způsobem jemožné v severních Ćechách přerozdělit dopravu tak, aby conejméně škodila přírodě a životnímu prostředí. Obávámse však, že po více než roce a půl není zřejmé, jak tochce udělat a hlavně kolik to bude stát," upozornilvedoucí dopravní sekce Dětí Země Miroslav Patrik na hlavní rozpory ve vládním materiálu.

Dětem Země se rozhodně nelíbí, že vláda uvažuje předevšímv jednoduchém a zastaralém schematu: kvůli výstavbě dálniceD8 a dvou přehrad na Labi vylít beton do přírody dvou chráněnýchoblastí a tím považovat vše za vyřízené. Navíc samotnývládní materiál otevřeně přiznává, že převedení přepravyna ekologičtější druhy dopravy není možné bez dalších opatření, která bude obtížné politicky prosadit.

Rozhodli jsme se proto oslovit ústeckého hejtmana, aby násinformoval o dalším vývoji řešení dopravy v jeho kraji, kdyžuž si pozval členy vlády k sobě na úřad, doplnilPatrik. Děti Země se domnívají, že odpovědi budou jistě zajímat jak místní politiky, tak i občany.

Přestože MŽP loni definitivně povolilo výstavbu dálnice D8přes CHKO České středohoří, Děti Země a další ekologickéorganizace chtějí v rámci probíhajícího územního řízeníprosadit aspoň výstavbu dlouhého tunelu, který by také ochránilvýskyt kriticky ohroženého stromu jeřábu českého, který byl v trase dálnice nedávno potvrzen.

V případě výstavby dvou přehrad na Labi jsou rozhodně protitomuto záměru v předložené podobě. Společně s dalšímičeskými a německými organizacemi proto doufají, že MŽP vydázáporné stanovisko, jak mu doporučil odborník z pražskéAgentury ochrany přírody a krajiny. Během připomínkovacíhořízení k návrhu reorganizace dopravy v severních Čecháchse totiž MŽP silně ohradilo proti jejich stavbě. Jejich námitka však nebyla ministerstvem dopravy a spojů přijata.

Hlavní otázky Dětí Země:
1) Jaké jsou všechny skutečné finanční náklady na sníženípočtu kamionů, které by jinak jeli po dálnici D8 v CHKO České středohoří?,
2) Kdo a z čeho zaplatí všechna tato opatření na snížení počtu kamionů na dálnici D8?,
3) Kolik tun nákladu (popř. kolik kamionů) bude skutečně převedeno z dálnice D8 do ostatních druhů dopravy?,
4) Jak je zdůvodňováno, že po výstavbě dvou plavebníchstupňů na Labi se přeprava vodní dopravy zvýší o stovky procent vůči stávajícímu stavu?,
5) Jaké zboží by se po vodě vozilo a odkud by se získalo,když stávající využití vodní dopravy je jen 40 % její celkové kapacity.

Tisková zpráva DětíZemě - Rozhodování o dálnici D8 je obtížnější než se očekávalo
8. ledna 2002

Po vícenež měsíci od veřejného projednávání trasy dálnice D8 přesČeské středohoří je jisté, že rozhodnutí stavebního úřaduv Lovosicích hned tak nepadne. Připomínky účastníků řízeníjsou totiž natolik závažné a komplikované, že je musel vyzvat, aby je doplnili o další důležité podklady.

O desítku různých starších rozhodnutí své připomínkyrozšířily i Děti Země. Z nich totiž vyplývá, že předčasnévyloučení koridoru dálnice s tunelem z dalšího rozhodovánív polovině devadesátých let bylo nezákonné, včetně schváleníúzemního plánu Litoměřicka s dálnicí a vydání výjimkyze zákona o ochraně přírody a krajiny ministerstvem životního prostředí.

Myslím, že stavební úřad správně odhadnul, žetak náročnou stavbu v chráněné oblasti nelze jen tak lehce odbýt, uvedl s uspokojením vedoucí dopravní sekce DětíZemě Miroslav Patrik, který nevěří, že termín dostavby dálniceD8 v roce 2005 bude splněn. Podle něho lze očekávat, že výskytvzácného a kriticky ohroženého stromu jeřábu českého vtrase dálnice nebude jediným důvodem k přerušení územního řízení.

Děti Země například ve svých připomínkách upozorňují naprávní nesrovnalosti dvou stanovisek státních orgánů - územníhoodboru ministerstva životního prostředí o dobývacímprostoru kameniva lomu Prackovice a územního odboru ministerstva zemědělství o odnětí lesních pozemků.

Stavební úřad by měl v nejbližší době písemně vyzvat všechnyznámé účastníky územního řízení, aby se vyjádřili kevšem novým doplňkům ve spisu. Teprve potom podle zákona osprávním řádu může vydat rozhodnutí, což může být nejdříve v únoru.

---

Tisková zpráva DětíZemě - Dostavba dálnice D8 v Českém středohoří je ohrožena
5. prosince 2001

Plánovaný termín výstavby dálnice D8 přes chráněnoukrajinnou oblast České středohoří do roku 2005 je vzhledem kvýskytu kriticky ohroženého stromu jeřábu českého v jejítrase silně ohrožen a to ještě nejsou známé všechny závažnénedostatky. Ty totiž může na základě připomínek účastníkůúzemního řízení ještě zjistit stavební úřad v Lovosicích,takže bude mít další důvody k přerušení řízení. DětiZemě podle podkladů Ředitelství silnic a dálnic odhadují, že reálná doba dokončení dálnice se blíží roku 2010.

V současné době je téměř jisté, že na řešenístřetu dálnice s chráněným jeřábem českým bude musetministerstvo životního prostředí udělit výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny, uvedl Miroslav Patrik zdopravní sekce Dětí Země. Správní řízení povede opětodbor ochrany přírody, který již pět let řešil udělení výjimkyna umístění trasy dálnice v chráněné oblasti. Jak dlouho bude trvat toto správní řízení nelze odhadnout.

Podle názoru Dětí Země se tak postupně naplňují jejich několikaleténámitky, že prosazení dálnice D8 bez dlouhého tunelu na územíCHKO České středohoří bylo hazardní. Proto ve svých připomínkáchk územnímu řízení připomněly svou kompromisní trasu stunelem délky 3,35 km, která výskyt jeřábu českého v okolí lomu Prackovice neohrožuje. Při udělování výjimky budeme opět požadovat výstavbu tunelu, předpokládá další postup Dětí Země Patrik.

Děti Země ve svých připomínkách pro vydání územníhorozhodnutí také uvedly, že v letech 1995-6 byl z dalšíhohodnocení variant dálnice nezákonně vyloučen koridor stunelem. Příkladem je vládou schválený územní plán Litoměřickav únoru 1996, v němž je přes CHKO České středohořízakreslen pouze jeden koridor dálnice, takže si MŽP při následnémudělování výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny nemohlo vybrat a muselo akceptovat jen jednu trasu bez tunelu.

Podle Pavla Douchy z Ekologického právního servisu tak lze předpokládat,že spor o trasu dálnice D8 v CHKO bude řešit Vrchní soud, nakterý jsou Děti Země a další ekologická sdružení odhodlány se obrátit soudní žalobou.

Tisková zpráva Dětí Země - České středohoří si zaslouží dálnici v tunelu
27. listopadu 2001

Děti Země a dalšíobčanská sdružení, která se účastní probíhajícího územníhořízení na dálnici D8 přes České středohoří, se jižpilně připravují na čtvrtek 29. listopadu, kdy v motorestu veVelemíně proběhne ústní jednání o konečné podobě trasydálnice v úseku Lovosice - Řehlovice. Tento den je taképosledním, kdy účastníci územního řízení mohou podat své připomínky k předložené téměř povrchové trase dálnice.

Je domluveno, že ekologická sdružení odevzdají svépřipomínky najednou až poslední den a že se aktivně zúčastní ústního jednání, uvedl Miroslav Patrik z dopravnísekce Dětí Země, která dálnici kritizuje již osm let. Najednání chtějí Děti Země znovu upozornit, že když už mápřes chráněnou krajinnou oblast vést dálnice, pak to má být jedině v tunelu.

S dálnicí jsme se sice byli nuceni se smířit, ale stáletrváme na tom, že si toto evropsky jedinečné území zaslouží její vedení v dlouhém tunelu na něm stále trváme,upozornil Patrik. V tomto smyslu Děti Země ve svých připomínkáchopět ke zvážení předloží kompromisní trasu s tunelem délky3,35 km, která podle nich lépe ochrání krajinu a přírodu Českéhostředohoří a také díky tunelu např. i život v obcích jako jsou Prackovice nad Labem a Litochovice nad Lanem.

Výhodou alternativní trasy by také byla levnější, pohodlnáa bezpečná jízda pro řidiče, protože je kratší o 640 metrů,má nižší převýšení o 24 metrů a menší sklon v tunelu sdvěma tubusy. Kromě toho je navržen obchvat obce Vchynice vevzdálenosti 90 m od jejího okraje, naproti tomu předloženátrasa obcí prochází na mostě délky 230 metrů a likviduje několikdomů. Trasa je také odsunuta 25 metrů od obce Řehlovice, takže její negativní vliv bude nižší.

Samozřejmě nevýhodou naší varianty je její cena adoba výstavby, která by však podle mě neměla hrát rozhodující roli, pokud se nacházíme v chráněném území, připustilMiroslav Patrik. Náklady na výstavbu tunelové varianty jsouodhadnuty na 12,3 miliard korun, což je asi o 60 % více než má plánovaná trasa se 7,8 miliardami korun.

Doba dostavby by se prodloužila asi o dva roky, ale tento údaj je velmi obtížné přesně předpovědět. Jestližeinvestor předpokládá dostavbu své povrchové varianty v dubnu2006 a už teď má rok zpoždění a navíc je stále ve hřesoudní spor, pak je opravdu nesmyslné se přít o její definitivní termín v jakékoliv variantě, tvrdí Patrik.

---

Na dálnici D8 přes České středohoří probíhá územní řízení
22. listopadu 2001

V současné době probíhá na stavebním úřadu vLovosicích dlouho očekávané územní řízení na kontroverznítrasu dálnice D8 přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří.Mezi účastníky řízení jsou i občanská sdružení jako DětiZemě a Sdružení pro přírodu, která kritizují ministremMilošem Kužvartem v únoru schválenou trasu dálnice bez dlouhého tunelu.

Stále se nevzdáváme našeho názoru, že proobyvatele a přírodu ve Středohoří je nejlepším řešením vést dálnici v tunelu v délce aspoň čtyři kilometry, uvedl vedoucí dopravní sekce Dětí Země Miroslav Patrik.

V tomto smyslu chtějí Děti Země ve svých připomínkáchupozornit stavební úřad na předchozí nesrovnalosti a nezákonnosti procesu výběru povrchové trasy. Naše argumenty připravujemespolečně s právníky a odborníky jako jsou například geologové, doplnil Patrik. Uzávěrka všech připomínekje stanovena na 29. listopadu, kdy v motorestu ve Velemíně proběhne ústní jednání.

Na základě podkladových materiálů sice většina účastníkůřízení s trasou souhlasí, avšak objevuje se v nich řada závažnýchpřipomínek. Ta mohou celou věc zkomplikovat a konečné rozhodnutí stavebního úřadu ještě více oddálit.

Podle Miroslava Patrika je už nyní zcela zřejmé, že termínvýstavby dálnice do roku 2005 nebude splněn a že dojde nejméně k ročnímu skluzu. Nevím však, jak dlouho se ještě potáhne soudní řízení, pokud budeme nuceni podat soudní žalobu,upřesnil ještě Patrik. Ta podle něho stále hrozí, protožezatím nikdo nedoložil, že výstavba dálnice po povrchu je veřejným zájmem převažujícím nad zájmem ochrany přírody.

---

Tisková zpráva Dětí Země - sekce Za ekologicky čistou dopravu - Brno 16.2.2001

Kužvart povolil dálnici D8 přes Středohoří, další její osud bude mít v rukou soud

Ministr životníhoprostředí Miloš Kužvart na dnešní tiskové konferenci oznámil,že dne 14. února 2001 potvrdil povolení výjimky ze zákona oochraně přírody a krajiny na trasu dálnice D8 přes CHKO České středohoří.

Proti povolení výjimkyna povrchovou trasu dálnice se v září loňského rokupostavilo téměř sedmdesát občanských sdružení ainiciativ, které jako kompromis požadují vybudovat dálnici s dlouhým tunelem.

”Skutečnost, žeministr Miloš Kužvart podpořil hanebné udělení výjimky napovrchovou trasu dálnice D8 přes chráněnou krajinnou oblastČeské středohoří, kterou udělil jeho náměstek zodpovědnýza ochranu české přírody Josef Běle, je podle mě Kužvartovýmosobním selháním,” uvedl vedoucí dopravní sekce DětíZemě RNDr. Miroslav Patrik. Náměstek Běle je proto za tentoakt navržen na Ropáka roku 2000. Jde také ale i o velkouostudu této vlády, která před volbami slibovala svou podporutrvale udržitelného života a ochraně životního prostředí.

Kromě toho je opravdusmutné, že MŽP není schopné zajistit skutečnou ochranu našípřírody, zvláště tam, kde je to nejvíce potřeba, tj. v chráněnýchoblastech, a zvláště, když je to potřeba, tj. v tomto případě při rozhodování o trase dálnice D8.

V nastalé situaci vidíDěti Země dva hlavní směry svého působení v této kauze.Za prvé o potvrzení výjimky budou informovat evropské vládnía nevládní instituce a za druhé se obrátí na soud, který byměl rozhodnout o tom, zda ze strany MŽP došlo k porušení zákona o ochraně přírody a krajiny udělením této výjimky.

Pikantní také je, žerozhodnutí ministra bylo vydáno necelý týden před obrovskoukonferencí o stavu naší přírody, kterou zaštiťujeprezident republiky Václav Havel. ”Ministr toho měl využíta velkorysým gestem zvolit alespoň kompromis v podobě dlouhéhotunelu pod nejcennější částí chráněné oblasti, se kterým by se Děti Země smířily,” řekl zklamaně Patrik.

Podle Dětí Země jeargumentace ministra o tzv. přísných ekologických podmínkácha omezeních nedostačující, v některých případech je i smyšlená.”Silně pochybuji o tom, že skutečně existuje studie o pečlivémposouzení vlivů této trasy dálnice na krajinný ráz Středohoří,”tvrdí Patrik. Podle něho krajinu nejlépe ochrání tunel délkyaspoň 4km, jehož výstavbu několikrát podpořili geologové z různých vědeckých institucí.

Tisková zpráva DětíZemě - sekce Za ekologicky čistou dopravu - Brno 12.9.2000

Odpor proti udělení výjimky na dálnici D8 pokračuje

Proti povolení výjimkyze zákona o ochraně přírody a krajiny na průchod povrchovétrasy dálnice D8 přes České středohoří se dosud postavilojiž téměř sedmdesát občanských sdružení a iniciativ, znichž necelá dvacítka je ze severních Čech. Jako kompromisnívariantu požadují vybudovat dlouhý tunel, který ochrání nejcennější část Středohoří.

Výzvu ministru MilošiKužvartovi, aby výjimku zrušil, také spontánně poslal i ředitelSprávy CHKO Broumovsko a bývalý aktivista Hnutí DUHA Jan Piňos.V dopise upozornil, že povolením výjimky na povrchovou trasu dálniceD8 by došlo k morálnímu, legislativnímu a politickémuprecedentu s nedozírnými následky pro ochranu přírody v celérepublice. ”Doufáme, že tato iniciativa nebude ojedinělá a že se připojíi ředitelé dalších CHKO,” prohlásil s uspokojením Miroslav Patrik z Dětí Země.

Kdy ministr Kužvart opovolení výjimky definitivně rozhodne zatím není známo. Dokonce tohoto týdne se mají všichni účastníci správníhořízení vyjádřit k odvoláním brněnských Dětí Země, ústeckýchPřátel přírody a obce Řehlovice. Po té se rozkladovákomise ministra seznámí se všemi podklady a navrhne ministrovitext rozhodnutí. ”Výsledek očekáváme nejdříve někdy nakonci října,” odhaduje další vývoj Patrik.

Děti Země jako výraznýkompromis navrhují vybudovat dálnici D8 s tunelem o minimálnídélce 7,7 km za 10,65 miliard korun, což je dvakrát více nežjsou náklady na současnou povrchovou trasu. Potřebné peníze by mohla poskytnout Evropská unie z různých svých programů.

Tisková zpráva DětíZemě - sekce Za ekologicky čistou dopravu - Brno 14.8.2000

Zrušení výjimky na dálnici D8 podporují občané i organizace

Proti povolení výjimkyze zákona o ochraně přírody a krajiny na průchod povrchovétrasy dálnice D8 přes České středohoří se již zvedá vlnaodporu od jednotlivých občanů i občanských sdružení.Jednotícím motivem je její zrušení a jako kompromis vybudováníjednoho dlouhého tunelu, který ochrání nejcennější část této chráněné oblasti a vyhne se obci Vchynice.

”Odvolání proti výjimcedosud podpořilo téměř padesát organizací, z nichž sedmnáctpracuje v severních Čechách,” řekl s uspokojením Miroslav Patrik z Dětí Země. Denně prý přicházejí další dopisy.

Text stanoviska proti dálnicilze do konce srpna získat na adrese Dětí Země (Panská 7, 60200 Brno), které ho jako účastníci správního řízení o povolení výjimky zašlou přímo ministrovi Miloši Kužvartovi.

”Pro jednotlivce mámetaké ještě připravené petice, které může každý získatz naší internetové stránky,” informuje dále Patrik. Peticiuž ministrovi poslalo několik stovek signatářů, mezi nimijsou např. profesoři Jan Keller a Dalibor Povolný či PetrSvoboda z Fyziologického ústavu AV ČR. Tato petiční kampaňpotrvá do té doby, dokud ministr nerozhodne. Na internetové stránce www.detizeme.cz je také celý text odvolání proti výjimce.

Dětem Země dokoncepodporu vyjadřují i automobilisté, kterým se nelíbí, že kvůlidálnici D8 má být zničeno tak ojedinělé sopečné pohoří.Smířili by se prý i s dlouhým tunelem, neboť trasa by bylakratší a bez velkého převýšení, čímž by ušetřili za benzín.

Děti Země navrhujívybudovat dálnici s tunelem o minimální délce 7,7 km za 10,65miliard korun. Potřebné peníze by mohla poskytnout Evropská unie z různých svých programů jako je např. ISPA.

Přehled severočeskýchobčanských sdružení a iniciativ proti dálnici D8: OS k. ú.Boreč, Different Life, Staří ochránci Jizerských hor,Lunaria, Sdružení ZO ČSOP Liberec, 36. ZO ČSOP Liberec, Pro přírodu,Přátelé přírody, Společnost přátel města Duchcova, 37.ZO ČSOP Lovosice, Jednota severočeská, Sdružení Ex AnimoDuchcov, Společnost za obnovu Libkovic, Společnost zaobnovu Jezeří, Obec baráčníků Vitoraz, Otevřený svět, Alternativa 99, Krušnohorská iniciativa.

Přírodní park v Krušných horách bude dálnicí D8 zlikvidován(22.2.2000)

Podle odborníků z pražské Agentury ochrany přírody a krajiny trasa dálnice D8 přesKrušné hory vážně naruší krajinný ráz, a proto doporučují změnit její trasu vybudováním dlouhého tunelu. Vyplynuloto z jejich odborného stanoviska, které si pro správní řízenío zásahu dálnice do krajinného rázu nechal zpracovat referát životního prostředí okresního úřadu v Ústí nad Labem.

“Posuzovanou trasu dálnice D8 nelze v žádném případě považovat za definitivní,a proto nelze udělit souhlas se zásahem do krajinného rázu vesmyslu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajinynedoporučujeme, hodnotí celou věc odborník agentury na krajinný ráz Igor Míchal. Proto navrhuje vybudovat buď tunel dlouhý cca 10 km, namísto stávajících dvou tunelů v celkové délce téměř dva a půl kilometrů, nebo trasu vést zcela mimo přírodní park Východní Krušné hory.

Děti Země jsou s tímtohodnocením zcela spokojeny, protože ve svém rozsáhlém stanovisku z prosince loňského roku požadovaly to samé. “Jsmepříjemně překvapeni, že i odborníci z agentury mají stejnýnázor na trasu dálnice D8 přes Krušné hory, která je podle nás nepřijatelná. Je to tím cennější, čím častějijsme napadáni, že jako laici tomu nerozumíme," prohlásilMiroslav Patrik z Dětí Země, které jsou účastníky správního řízení.

Děti Země také předpokládají, že vedoucí referátu životního prostředí Jiří Mareček,který jednak vede správní řízení a jednak právě on ostřekritizuje domnělý amatérismus ekologických organizací, sebude tímto odborným stanoviskem řídit a že souhlas se zásahem do krajinného rázu neudělí. Tím by se samozřejmě termínvýstavby dálnice přes Krušné hory posunul nejméně o další dva až tři roky.

Hlavními důvody kritiky je, že trasa dálnice je vedena svahy Krušnýchhor, kde dálnice zničí cenné lesní porosty a tím narušíestetické hodnoty celé oblasti. v přírodním parku, kterýbyl okresními úřady v Ústí nad Labem a v Teplicích vyhlášenv roce 1995 právě kvůli ochraně krajinného rázu, dálnicevytváří novou mohutnou stavbu, která je v rozporu s důvody jeho vyhlášení.

Správní řízení v tétověci probíhá od listopadu 1999. Udělení souhlasnéhostanoviska je nutné pro vydání územního rozhodnutí, kterése brněnským Dětem Země a ústeckým Přátelům přírody podařilo v srpnu 1999 zrušit.

Miloš Kužvart zbytečně vyklízí pole, když chce výjimku udělit (19.2.2000)

Dětí Země k výsledkujednání čtyř ministrů o trase dálnice D8 přes CHKO České středohoří:

Děti Země vyjadřují údiv nad tím, že čtyři ministři socialistické vlády,kteří nejsou účastníky správního řízení o udělení výjimkyna průchod dálnice D8 přes chráněnou krajinnou oblast České středohoří, neznají správní řád a nejsou seznámeni snázory účastníků řízení, mohou rozhodovat o tom, že výjimka bude udělena. Zdá se, že tím se odlišují o minulýchliberálně-konzervativních vlád, které v tomto případě do průběhu správního řízení politickým tlakem nezasahovali.

“Je zřejmé, žeministr Kužvart opět použil svou osvědčenou taktiku na zmatení svého okolí i sebe samotného. Kdybychom si totižposkládali všechny jeho výroky k dálnici D8 za poslední rok, tak z toho vyjde skutečný guláš hodný pejska a kočičky.Jeho tvrzení, že udělování výjimek tu bylo už za komunistů,kdežto teď chceme skutečnou ochranu přírody, je už dávnozapomenuto, ironicky tvrdí Miroslav Patrik z Dětí Země.

Dětí Země jsou přesvědčeny o tom, že ministr Kužvart vůbec nechápe, že podle zákona je tu “prosebníkem Ředitelství silnic a dálnic atím, kdo si diktuje podmínky a rozhoduje je ministerstvo životníhoprostředí. Nikoliv naopak. Podle zákona je totiž výstavbanové dálnice v chráněných krajinných oblastech zakázána.Výjimku lze udělit, pokud jiný veřejný zájem výrazně převažujenad zájmem ochrany přírody. To stávající povrchová trasanesplňuje a těžko ji může splnit její jakákoliv modifikace.Řešením je podle Dětí Země buď žádná dálnice nebo zcela jiná trasa s bazálním tunelem délky 10,5 km.

“Je pro mě stále záhadou,že se pořád argumentuje s nejméně spolehlivými a ověřitelnýmiúdaji jako je doba výstavby a investiční náklady,neskrývá svůj údiv Miroslav Patrik. Například podle vládníchmateriálů z roku 1996 měla být dálnice D8 od Lovosic ke státní hranici postavena s náklady 10,6 miliard korun do roku 2003.O tři roky později se termín posunul o pět let dále k roku 2008 a náklady vzrostly téměř dvakrát na 20 miliard korun.

Investor trvá na své trase dálnice D8 přes České středohoří(15.2.2000)

To byl jeden z hlavních výsledků narychlosvolaného ústního jednání účastníků správního řízenío udělení výjimky na trasu dálnice D8 přes chráněnoukrajinnou oblast České středohoří, které proběhlo v pondělí14.2.2000 na MŽP. od předcházejícího ústního jednání v květnu 1999 se tak v celém řízení vůbec nepokročilo. “Je topro mě trochu zvláštní, že správní orgán se snaží různýminávrhy přinutit Ředitelství silnic a dálnic, aby předložilo jinou variantu, diví se vedoucí dopravní sekce DětíZemě Miroslav Patrik, který je jedním z největším kritiku této trasy dálnice v CHKO.

Podle představyministra životního prostředí v rozhodnutí z února 1999 by investor měl předložit trasu dálnice tak, aby “nedošloke zbytečným zásahům do krajiny, k narušení krajinného rázu,k přerušení migračních cest živých organismů, ke zbytečnémuomezení pohybu turistů, k doprovodné výstavbě a k dalším negativním zásahům.

Podle Dětí Zemětoto zadání splňuje jedině dlouhý tunel přes České středohoří, optimálně ve dvou třetinách celé trasy. “Opravdu dlouhý tunel v délce 10,5 km užv roce 1998 navrhla pražská firma ILF, takže se nejedná o nic nereálného, prohlašuje Patrik.K variantě dlouhéhotunelu se také přiklonili i zástupci některých obcí, včetně Správy CHKO České středohoří.

Ministerstvo životního prostředí ještě do čtrnáctidnů přijímá stanoviska účastníků správního řízení apak pravděpodobně celé více než čtyřleté projednávání ukončí. “Očekáváme stejné rozhodnutí jako v listopadu 1998, kdy výjimka nebyla udělena, protože od té dobyinvestor nepředložil jinou, přijatelnou trasu, předpokládá Patrik.

Výstavbu případné trasy dálnice D8 v tunelu délky 10,5 km Děti Země předpokládají do roku 2012, náklady odhadují na 13 miliard korun, což jedvakrát více než by stála stávající trasa. “Myslím, žesi můžeme na ochranu přírody dovolit velkorysé řešení apokusit se tak získat potřebné finance od některých zprogramů Evropské unie, které jsou určeny pro ochranu přírodya výstavbu infrastruktury, navrhuje Miroslav Patrik z Dětí Země.

Nelze také věřittvrzení, že se dálnice D8 v Českém středohoří začne stavět tento rok. “Toto lze kvalifikovat jako navádění k porušovánízákona, tvrdí Patrik. “I kdyby šlo vše hladce, jak sito socialističtí ministři vyfabulovali, tak dálnici v Českémstředohoří začnou stavět za tři až čtyři roky. ještě doplňuje.

O názoru na dálnici D8 si rozhodují obce samy nebo musí poslouchat stát? (13.2.2000)

Na pondělí 14.2.2000 odbor ochrany přírody MŽP pozval na ústní jednání všechnyúčastníky správního řízení k žádosti Ředitelstvísilnic a dálnic na udělení výjimky pro průchod dálnice D8 přes České středohoří. Důvodem je skutečnost, žeinvestor předložil studii se dvěma variantami, k níž se mají všichni účastníci vyjádřit.

“Na jednání jdeme s pozitivním návrhem rychleukončit celou několikaletou diskusi o předložené trase dálnice, která se dostala do slepé uličky. Proto zopakujeme náš požadavek, který snad také podpoří i některé obce, aby ministerstvo výjimku neudělilo. Tím od čistého stolu ananovo může začít jednání o jiné trase dálnice přes CHKOČeské středohoří, samozřejmě v nějaké skutečně tunelovévariantě, prohlásil vedoucí dopravní sekce Dětí Země Miroslav Patrik.

Děti Země se však zároveňobávají toho, že by “odbojné obce, kterým by stávajícítrasa dálnice způsobila značné ekologické potíže, mohly býtzmanipulovány okresními úředníky, kteří mají vliv na finanční dotace. “Živě si dokážu představit, že siokres pozve starosty, aby jim vysvětlil, jaký mají mít ten správný názor na dálnici. a když ne, tak peníze nebudou,uvažuje Patrik.

V současné době je zřejmé, že MŽP jednoznačně preferuje nějaký dlouhý tunel.Zatím se mluví o délkách kolem 4 km nebo 10,5 km. Podle odhadůDětí Země by investiční náklady na první variantu byly 6,8miliard korun, na druhou 13 miliard korun. s úsekem přes Krušnéhory by celkové investice byly ještě o 14 miliard korun vyšší.Termín dostavby je odhadován v roce 2010, resp. 2012. Naprotitomu rychlostní silnice R28 přes Most ve srovnatelné délce as tunelem dlouhým 3,5 km by stála jen 12,9 miliard korun, termíndostavby by byl v roce 2010. “ Z ekologických hledisek jsou podle nás ve hře pouze dvě akceptovatelná řešení, buďnaše silnice přes Most nebo dálnice s tunelem za třináct miliard korun, upozorňuje Patrik.

Úředníci ústeckého okresu se podvolili trase dálnice D8

Referát životního prostředí okresního úřadu v Ústí nad Labem vydal souhlas se zásahem trasy dálnice D8 do krajinného rázu na území okresu, včetně do přírodníhoparku Východní Krušné hory, který byl právě kvůli ochraně krajinného rázu v roce 1995 vyhlášen.

Tento souhlas byl udělen navzdory tomu, že všechna vyjádření účastníků správního řízení požadovala souhlasné stanovisko neudělit. Někteříúčastníci dokonce aktivně navrhli změnu trasy dálnice výstavboutunelu minimální délky 5 km. Projektanti totiž dosud vliv tělesa dálnice na krajinný ráz zcela ignorovali.

Kromě toho dvěze tří odborných stanovisek se rovněž ke stávající trase vyjádřily odmítavě. Dalo se tedy očekávat, ževedoucí referátu Ing.Jiří Mareček bude mít ulehčenoupozici a bude skutečně hájit zájmy ochrany přírody a prosadízměnu trasy. Zvláště když má k dispozici stanoviskorespektované státní organizace Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která s předloženou trasou dálnice nesouhlasí.

”Jde o typický příklad byrokratického postupu, kdy státní úředník řeší jen politickézadání úkolu bez ohledu na jeho odborný a právní stav. Akdyž se k tomu připojí vlastní strach ze zodpovědnosti, pakse nelze divit, že hájí zájmy investora a ne veřejný zájem,” domnívá se Miroslav Patrik z Dětí Země.

”Děti Země se proti tomuto rozhodnutí odvolají, protože jejichpodrobné stanovisko s mnoha přílohami a návrhy na odstraněnípoškození krajinného rázu okresní úřad ignoroval, čímžsprávní řízení proběhlo zcela formálně,” sdělil jejichprávní zástupce Pavel Doucha z brněnského Ekologického právního servisu. Konečné rozhodnutí lze očekávat nejdříve za dva měsíce. <

Tiskové zprávy Dětí Země - sekce Za ekologicky čistou dopravu

Děti Země chtějí jinou trasu dálnice D8 i na Ústecku (11.2.2000)

Děti Země zaslalydvě odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Ústí nad Labem, který vyslovil souhlas se zásahem dálnice D8 v úsekuTrmice - státní hranice do krajinného rázu v okolí města ado významných krajinných prvků jako jsou lesní porosty.Rozhodování se tak přesune na Ministerstvo životního prostředí.

“Vznikne tím prostor pro objektivní zhodnocení našichodborných a procesních připomínek, kterými chceme dosáhnout změny trasy dálnice. na úřednících magistrátu je bohuželznát, že je ochrana přírody příliš nevzrušuje. v tom aledělá chybu, neboť jsme schopni se domáhat svých požadavků dlouhou dobu, tvrdí Miroslav Patrik z Dětí Země.

Ve svých odvoláních Děti Země požadují, aby MŽP zrušilo obě souhlasná rozhodnutía správní řízení tak dále pokračovala. Obě řízení byla totiž vedena zcela formálním způsobem, řada odbornýchpodkladů jako například zásah do krajinného rázu nebylo kdispozici, jiné jako inventarizace významných krajinných prvkůzase odbor ochrany přírody magistrátu ignoroval. na druhé straně naopak argumentoval údaji, které vůbec s problémem nesouvisejí.

“Od těchto správníchřízeních jsem čekali skutečný zájem o ochranu přírody naÚstecku, kterou dálnice jistě nevylepší. o formálnosti celé věci jistě svědčí i to, že se investor ani neobtěžoval těchto řízení písemně účastnit, neboť si je patrně jistý jeho snadným výsledkem, postěžoval si Patrik.

Součástí odvolání je i návrh prozkoumat změnu trasy dálnice u Předlic.Ta by zde totiž měla vést po vysokém mostě nad železničnítratí, čímž by došlo k ještě většímu narušení měřítkastávajících stavebních a přírodních prvků. Přitom existuje levné a reálné technické řešení v podobě změnytrasy v celém úseku Trmice - Český Újezd. Trasa by šla blížek Předlicím a v souběhu po východní straně se železniční tratí Ústí nad Labem - Chabařovice./p>

“Náš námět by znamenal kromě ekologických aspektů hlavně snížení investičních nákladů o nejméně 100 miliónů korun,protože by se nestavěly některé mosty a hlavně mimoúrovňovákřižovatka u Předlic, která je dopravně zbytečná," vypočítává výhody Patrik.

Společnátisková zpráva Dětí Země - sekce &Za ekologicky čistou dopravu a sdružení Pro přírodu

Dostavba dálnice D8 do pěti let je nereálná (23.1.2000)

Dnešní tvrzeníministrů Antonína Peltráma a Miloše Kužvarta na tiskové konferenci severočeské ČSSD o tom, že dálnice D8 v úseku Lovosice - státní hranice bude hotova v roce 2005 je podle členů ústecké ekologické organizace pro přírodu a brněnských Dětí Země silně podhodnocené a slouží spíše k politickým záměrům ČSSD pro krajské volby. Obdobně nesplnitelné sliby totižpředkládali i někteří ze tří předchozích ministrů obou resortů a nic nebylo splněno.

“Je chvályhodné, žese poslanec Vladimír Laštůvka obávásyndromu zablokované Plzně, kde důvodem tohoto patového stavuje porušování zákonů ze strany státních orgánů a ne odpor ekologů. na druhou stranu, však chce urychleně stavět dálnici D8 právě bez ohledu na právní a odborný stav věci - nejlépe asi obejitím správního řízení o udělení výjimkyna úsek přes České středohoří. Je to klasický případsebenaplňujícího se proroctví, kdy člověk chce, aby se něconestalo, ale sám tomu vydatně napomáhá, tvrdí ironickyMiroslav Patrik z Dětí Země při své dnešní návštěvě v Ústí nad Labem.

Podle Lenky Dvořákovéze sdružení pro přírodu je ministry uváděný termíndostavby dálnice v rozporu s údaji ministerstva dopravy aspojů, podle nichž se dálnice D8 od Lovosic ke státnímhranicím má dostavět až v roce 2008, přičemžinvestiční náklady mají být 20miliard korun.“Stále nás nikdo nepřesvědčil o tom, že alternativnítrasa kapacitního silničního spojení do Saska přes Most mimoČeské středohoří po silnici R28 je nevýhodná, doplňuje Dvořáková.

Podle odhadů Dětí Země by investiční náklady na vybudování rychlostní silnice R28v délce asi 40 km a s tunelem délky 3,5 km v Krušných horách byly jen kolem 13 miliard korun a termín přijatelného spojení na saskou silniční a dálniční síť by byl určitě do roku 2010. Pokud by chtělo Ředitelství silnic a dálnic prosadit dálnici D8, pak lze v Českém středohoří snad jedině akceptovat tunel v délce 10,5 km. Celkové investiční náklady by tak byly 27,4 mld. Kč a termín dostavby kolem roku 2012. “Byla by to daň za naše ignorovánípřírodních hodnot evropsky jedinečného Českého středohoří, uvádí Patrik.

Politická dohoda o dálnici D8 udělení výjimky nezaručuje(21.1.2000)

Politická dohodaministrů Miloše Kužvarta a Antonína Peltráma ze středy 19.1.2000o tom, že Ředitelství silnic a dálnic do 14 dní předložínovou trasu dálnice D8 přes České středohoří s tunelem o minimální délce 3,5 km a optimalizaci stávají trasy vůbecneznamená, že správní orgán v rámci správního řízení na některou z těchto tras vydá souhlasné stanovisko .

Je také poněkud zvláštní, že investor po osmi měsícíchnečinnosti s tvrzením, že jeho předložená trasa s dvěma krátkýmitunely je ta nejlepší, najednou do dvou týdnů na odbornéúrovni předloží novou trasu s dlouhým tunelem. Lze toto považovat za obvyklý postup?

Připadá mi, že dálničářis námi i s oběma ministry hrají nějakou svou vlastní hru, avšak s neznámými pravidly. Dovedu si ale představit, ženarychlo spíchnutá tunelová varianta nebude pro ochranu přírody rovněž přijatelná a výjimka ze zákona tak stejně nebude udělena. Investor se však akorát bude ohánět svýmalibi, že splnil, co po něm chtěli oba ministři, tvrdíMiroslav Patrik z Dětí Země, které dálnici v Českém středohoří několik let odmítají.

Děti Země se stále přesvědčujío tom, že vybudování kvalitního silničního spojení do Saska má pouze dvě rovnocenné řešení. Buď po dálnici D8 u nás a A17 v Sasku, tzn. České středohoří projít tunelem o minimální délky 10,5 km a Krušné hory tunelem v délce 5 km, nebo po rychlostní silnici R28 přes Most mimo České středohoří a Krušné hory překonat tunelem délky3,5 km. První řešení je zbytečně drahé, technicky složitéa potřebuje několik výjimek ze zákona, druhé zase nemáoficiálně dohodnuté napojení v Sasku. Jiná řešení by MŽP nemělo vůbec připustit.

“Náš návrh je už šest let stále stejný: u nás ukončit výstavbu dálnice D8 v Lovosicích, přičemžÚstí nad Labem bude na ni napojeno silnicí podél Labe s funkcí přivaděče, a v Sasku zase v Pirně, čímž dálnice A17vytvoří tolik žádaný obchvat drážďanské aglomerace. Souběžnězačít s přípravnými pracemi na výstavbě tunelu přes Krušné hory na silnici R28, čímž bude vyřešen její nejsložitější úsek, tvrdí Patrik.

O dálnici D8 má být rozhodnuto v polovině ledna (4.1.2000)

Děti Země jako účastnícisprávního řízení žádosti o udělení výjimky ze zákona oochraně přírody a krajiny pro výstavbu dálnice D8 přes Českéstředohoří předpokládají, že ředitel odboru ochrany přírodyMŽP RNDr. Petr Roth vydá své rozhodnutí už v polovině ledna a nebude tak prodlužovat agónii této kauzy. Ředitelstvísilnic a dálnic totiž od února 1999 bojkotovalo průběhtohoto řízení, neboť nepředložilo jinou trasu dálnice. Udělenívýjimky tak nemůže připadat v úvahu. Předložená trasa jitotiž v listopadu 1998 nedostala, nemůže ji tak logicky dostatnyní. Kromě toho se prokázalo, že existují lepší trasy přes České středohoří.

“Pokud má být někdoobviňován, že celou situaci kolem dálnice neřeší, pak jeto investor a nikoliv ministerstvo životního prostředí. To senaopak téměř po celý rok pro nás až překvapivě snažilo ovstřícný přístup, uvedl jeden z hlavních odpůrců dálniceD8 Miroslav Patrik z Dětí Země. Účastníci správního řízeníbyli totiž odborem ochrany přírody vyzváni, aby do 5.1.2000nahlédli do spisu, což je jasný signál pro blížící se ukončení celého řízení.

Proti udělení výjimkyjsou kromě Dětí Země z Brna a Přátel přírody z Ústí nad Labem ještě obce Řehlovice a Prackovice. Kriticky se vyjádřilai obec Vchynice, neboť dálnice přes ní prochází, takže bybylo nutné zlikvidovat tři domy. Ostatní účastníci s trasoudálnice souhlasí, přičemž okresní úřad v Litoměřicíchnavíc navrhuje další optimalizaci stávající povrchové trasy.

Poněkud vnitřně nekonzistentní je stanovisko Správy CHKO České středohoří,které na jednu stranu považuje návrh trasy “za pečlivězpracovaný po technické a ekologické stránce, na druhéstraně “uznává, že je možné i jiné řešení například tunelová varianta, která byla předčasně vyřazena.

“Je opravdu smutné,že Správa CHKO se chová tak defenzívně. Vnucuje se tak otázka, zda cílem práce některých jejích pracovníků je skutečně chránit přírodu nebo mít jen klid a pohodu , diví se Patrik.

Dálnice D8 přes České středohoří má reálné varianty (30.12.1999)

Téměř dva roky staré tvrzení Dětí Země o tom, že existují lepší variantytrasy dálnice D8 přes chráněnou krajinnou oblast České středohoří, potvrdila dopravně-technická studie pražské firmy ILF.Studii se třemi tunelovými variantami si nechalo zpracovatministerstvo životního prostředí pro správní řízení žádostiŘeditelství silnic a dálnic k udělení výjimky ze zákona pro průchod dálnice přes CHKO. Jak se tedy zdá, tak výjimka nebude udělena.

“Nezávislá studie jednoznačně potvrdila naše argumenty, že tunelovévarianty přes CHKO jsou technicky reálné a že celkové finanční náklady jsou srovnatelné se stávající povrchovou trasou.Investor si tak pravděpodobně definitivně uzavřel cestu kprosazení své varianty, prohlásil Miroslav Patrik z DětíZemě, které od podzimu 1993 odmítají výstavbu dálnice D8 od Lovosic ke státní hranici.

Studie srovnává tři varianty dálnice mezi Lovosicemi a Řehlovicemi, které se především liší délkoutunelů. První varianta (tzv. tunelová) má dva tunely v celkovédélce 10,6 km, druhá (Labská) má čtyři tunely v délce 7 kma třetí (modifikovaná) má jeden tunel v délce cca 4 km.Trasa investora má dva krátké tunely v celkové délce jen 0,7 km.

Pokud se do celkových nákladů započítají nákladyna výstavbu, provoz, údržbu a na odstranění ekologických důsledků,pak za prvních třicet let existence dálnice by celkové nákladyu první varianty byly 55,2 miliard korun, u druhé 45,8 mld. Kč a u třetí jen 44,2 mld. Kč. Varianta investora by byla druhá nejdražší se svými 50,1 mld. Kč.

“Je zřejmé, žeinvestor několik let bez skrupulí mystifikoval veřejnost apolitiky, že tunelové varianty jsou několikanásobně dražšía že jsou neekologické. Investiční náklady jsou sice oprotijeho variantě o 40 až 270 % vyšší, ale toto finančníhledisko zase méně zatíží budoucí generace nižšímiprovozními náklady a ekologickými důsledky, doplnil Patrik.

Lze tak s velkoujistotou očekávat, že odbor ochrany přírody MŽP i sámministr Miloš Kužvart udělají v této kauze už jediné rozumné řešení - výjimku ze zákona neudělí.

Děti Země však nadáletrvají na silničním spojení mezi ČR a Saskem přes Most po rychlostní silnici R28, která se vyhne CHKO České středohoří.Její dopravní, ekologické a finanční přednosti totižnebyly dosud trasou dálnice D8 od Lovosic ke státní hranici překonány.

Také v Krušných horách se dálnice D8 potýká s potížemi (29.11.1999)

Dětem Země se společně s Přáteli přírody podařilo na konci srpna zrušit územní rozhodnutí na úsek trasy dálnice D8 přes Krušné hory. Tímdošlo k výraznému zpomalení dalších procesů. Oběorganizace se totiž nemohly vyjádřit k zásahům tělesa dálnice do významných krajinných prvků (VKP) a do krajinného rázu postiženého území. Tato správní řízeníprobíhají až nyní a řeší je Magistrát města Ústí nad Labem a okresní úřad.

“Trasa dálnice protínánebo ovlivňuje čtyřicet ploch významných krajinných prvků.My jsme u 18 z nich ve svém stanovisku ze dne 20.11.1999 požadovali jejich vysokou ochranu, což prakticky znamená provéstznačnou změnu trasy dálnice v tomto úseku, upřesnil celou věc vedoucí dopravní sekce Dětí Země Miroslav Patrik.

Největším problémemúseku přes Krušné hory je obrovský zářez jejího tělesa do svahu lesa nad obcí Libouchec. Děti Země proto požadují úplnou ochranu tohoto svahu výstavbou dlouhého tunelu v délce nejméně 5 km namísto dvou tunelů délky 510 metrů a 1.945 metrů.

Druhým vážným problémemje umístění dálniční křižovatkyv rozsáhlém lesním komplexu u Petrovic. Zde je požadováno buď křižovatku zrušit nebo ji přemístit mimo les. za třetí je nepřijatelný průtah trasy dálnice jádrovou zónou Špičák na územípřírodního parku Východní Krušné hory u státních hranic. Zde je navržen posun trasy na sever.

“Je zřejmé, že našekritika v roce 1996 při posuzování tohoto úseku dálnice naživotní prostředí byla oprávněná. Investor s projektantem však naše připomínky nevzal vážně, takže opětnesplní slibované termíny dostavby dálnice, uvedl Patrik.

Stanovisko Dětí Zeměk posouzení vlivu dálnice na krajinnýráz v okrese Ústí nad Labem se stane předmětem dalších jednání a lze plně očekávat, že bude silně kritické. Dálnice totiž prochází územím přírodního parku v délce 4,1 km.

Dálnice D8 se stává předmětem vydírání (26.11.1999)

Ministerstvo dopravya spojů se chystá k dalšímu útoku proti ministerstvu životního prostředí, které nemůže ze zákonných důvodů pustitstavbaře do chráněné krajinné oblasti České středohořína spornou trasu dálnice D8. do boje tentokrát vytáhlo požadavek, aby česká vláda rozhodla, že MŽP dosud naběhlé nákladyna přípravu tohoto kontroverzního úseku dálnice musí zaplatit ze Státního fondu životního prostředí.

“Je samozřejmě zcela absurdní, aby ministr Miloš Kužvart přistoupilna tento infantilní způsob argumentace, který nemá vážné opodstatnění a navíc je v rozporu se zákonem o fungování tohoto fondu. pro mě to je známka právníhonihilismu, když jedno ministerstvo požaduje po druhém protizákonné jednání, prohlásil Miroslav Patrik z Dětí Země.

Děti Země se naopak domnívají, že hlavním viníkem zablokování celé kauzy je MDS, které nepřinutilo Ředitelství silnica dálnic jako investora jednat s MŽP. To v roli nezávisléhoarbitra musí o stavbě na území CHKO České středohořírozhodovat podle zákona. “Celé je to absurdní divadlo.Je to jako kdyby viník obviňoval soudce, že nerozhoduje vjeho prospěch a zároveň požadoval, že za tuto neposlušnost musí ještě zaplatit, diví se Patrik.

Podle Dětí Země by seministr Peltrám měl se svým požadavkem na odškodnění zapřípravné práce na dálnici D8 obrátit na skutečný soud.Ten ho buď uzná nebo ne a popř. stanoví výši škody. Jít s tímto problémem do vlády je vyloženým nesmyslem.

“Je poněkud zvláštní,že generální ředitel ŘSD Jaroslav Čipera neslyší, když mu již šest let tvrdím, že salámová metoda přípravy výstavbydálnice D8 a zejména úsek přes České středohoří jsou nevětší omyly celého procesu, dodal k tomu Patrik.

Ministerstvo dopravy aspojů argumentuje tím, ŘSD dosud splnilo všechny ekologicképodmínky. MŽP by tak mělo udělit výjimku ze zákona o ochraněpřírody a krajiny, aby se dálnice D8 v Českém středohořímohla urychleně stavět. Pokud výjimka nebude udělena, tak prýdojde ke zpoždění nejméně o osm let a bude zmařeno kolem 47 milionů korun.

Ředitelství silnic a dálnic si samo blokuje dálnici D8 (25.11.1999)

Dne 20.11.1999 uplynulojiž rok od doby, kdy ředitel odboru ochrany přírody MŽP PetrRoth neudělil v rámci správního řízení výjimku ze zákonač. 114/1992 Sb. na záměr vést trasu dálnice D8 přes chráněnoukrajinnou oblast (CHKO) České středohoří podle návrhuŘeditelství silnic a dálnic (ŘSD). Dne 19.2.1999 ministr MilošKužvart vydal další rozhodnutí, v němž investorovi doporučilpředložit jinou trasu, která by mohla mít větší šanci na schválení.Od té doby je celá věc na mrtvém bodě, zejména z důvodu neochoty investora jednat s MŽP .

“Jsem překvapen sjakou benevolencí se MŽP trpělivě snaží o schůdné řešení s investorem, který za celý rok nebyl vůbec schopen předložit jinou trasu. Vždyť je všem zřejmé, že na tu stávajícívýjimku nemůže v žádném případě dostat, podivil sevedoucí dopravní sekce Dětí Země Miroslav Patrik. “My jsmejiž v květnu předložili 25 dopravních, urbanistických aekologických kritérií, podle nichž by se trasa posuzovala.Splnění těchto kritérií by mělo být lepší, než jaké jeu naší alternativní trasy silnice R28 z Postoloprt přes Mostaž ke státní hranici, která České středohoří obchází, doplnil Patrik.

Děti Země očekávají od MŽP rozhodný postoj a doporučují výjimku opět neudělit,protože Ředitelství silnic a dálnic nerespektuje jakrozhodnutí ministra Miloše Kužvarta z února 1999, tak iusnesení české vlády z července 1999 o “urychleném řešení trasy dálnice D8.

Generální ředitel ŘSDJaroslav Čipera byl za celou dobu schopen napsat pouze zmatečnýdopis, v němž odmítá předložit jinou trasu v CHKO, např.tunelovou, aniž to řádně zdůvodnil. s Dětmi Země seshoduje pouze v jednom - MŽP by mělo stanovisko vydat co nejdříve.

Důvody neudělení výjimky na trasu přes České středohoří:

1. Investor neposoudil celou trasu v různých koridorech.
2. Investor nedoložil, že neexistuje jiná silniční trasa spojující Prahu s Berlínem. Naopak bylo zjištěno, že lze nalézt trasu dokonce mimo CHKO (koridor rychlostních silnic R7+R28 ).
3. v konfliktu s ochranou přírody je kromě úseku v Českém středohoří také tzv. děčínský přivaděč blízko hranic.
4. Nebyla podepsána a ratifikována mezistátní dohoda o hraničním bodu.
5. Schválený územní plán VÚC Litoměřicko s koridorem dálnice D8 vyjadřuje pouze územní ochranu a veřejnou prospěšnost této stavby, nikoliv její realizaci v nějaké konkrétní podobě. Tento plán lze navíc kdykoliv bez větší újmy změnit.

---

Chce ministr Kužvart stavět dálnici v CHKO ? (23.2.1999)

Stanovisko k rozhodnutí ministra životního prostředí Miloše Kužvartaze dne 19.2.1999, kterým ruší rozhodnutí odboru ochranypřírody MŽP ze dne 20.11.1998 o neudělení výjimkyze zákona č. 114/1992 Sb. pro průchod dálnice D8 přesCHKO České středohoří a celou věc vrací správnímu orgánu k novému projednání a rozhodnutí.

Děti Země nesouhlasí s argumentací rozkladové komise i rozhodnutímministra pokračovat ve výstavbě dálnice přes chráněnoukrajinnou oblast České středohoří. Ministr nejennepotvrdil neudělení výjimky, ale dokonce pokládá průchoddálnice tímto územím za zdůvodněný, přestože jeznámé jiné řešení, které se CHKO vyhýbá, je dokonce levnější a dříve uskutečnitelné.

Udivuje nás, že ministr své rozhodnutí opírá o některá předchozírozhodnutí, o nichž je známo, že z právního i věcnéhohlediska vykazují závažné nedostatky. Jde zejména ovládní usnesení o koncepci sítě dálnic a rychlostníchsilnic z roku 1993, které nemá právní účinnost,protože bylo přijato v rozporu se zákonem č. 244/1992Sb., když tato koncepce nebylaposouzena z hlediska vlivů na životní prostředí,komentuje své rozladění RNDr. Miroslav Patrik, vedoucí sekce Za ekologicky čistou dopravu.

Zcela pochybné je svévolné rozhodnutí bývalého odboru územníchvazeb MŽP o výběru koridoru pro dálnici přes CHKO,kterým byl znehodnocen navazující proces EIA a účineksouhlasného stanoviska MŽP z listopadu 1996. Totostanovisko má navíc i závažné procesní nedostatky aDěti Země proti němu podaly stížnost s návrhem najeho zrušení. Tím se však po celé dva roky a ani po urgenci v říjnu 1998 MŽP nezabývalo.

Děti Země jakoúčastníky správního řízení, v němž hájí zájmyochrany přírody v CHKO proti jejímu poškození dálnicí,také překvapuje požadavek ministra, aby cit.: správníorgán v součinnosti s ostatními účastníky řízeníbyl nápomocen investorovi v hledání vhodného řešeník realizaci základního záměru, tj. průchodu CHKO.K této spolupráci však není MŽP jako správníorgán vybaveno ani odborným zázemím, ani kompetencemi.

Ministr také ve svém rozhodnutí zavázal správníorgán 1. stupně - odbor ochrany přírody svéhoministerstva, aby investorovi cit.: sdělil podmínky,za nichž by bylo možné o udělení výjimky uvažovat,to znamená, jak dálnici v CHKO postavit. Přitom jeparadoxní, že o tom, zda podmínkám MŽP pro průchoddálnice přes CHKO vyhoví investorovo řešení, bypodle ministrova rozhodnutí měl rozhodnout sáminvestor. Není to ústupek ministra životního prostředí dálniční lobby?

Podle názoru DětíZemě však ministr nemůže rezignovat na povinnosti,které pro něho vyplývají ze zákona o ochraně přírodya krajiny a odmítat řešení, která zákon beze zbytkurespektují. Vzhledem k tomu, že ani na německé straněnení výstavba dálnice optimálním řešením, je v každémpřípadě nutné dopracovat a podrobně posoudittaké řešení jiná, koncepčně odlišná. Jedním znich je i návrh Dětí Země na levnější, stavebnějednodušší a ekologicky šetrnější přeloženítrasy E55 do koridoru Most - Freiberg. Tento návrh jižtaké získává podporu na Mostecku i u německých oficiálních činitelů.

---

Alternativak dálnici D8 do Drážďan existuje - úvod do problému (7.1.1999 )

Po zásadní politicko-hospodářské změně v roce 1989 bylo zřejmé,že bude třeba podstatně zlepšit hlavní silničnítrasy mezi Čechami a Německem, tzn. E50 do Bavorska a E55do Saska. České úřady si tehdy nedovedly představitnic jiného, než výstavbu dálnic v plném profilu ažke hranicím. Jako první byla vybrána dálnice doBavorska, která se (avšak s výjimkou obchvatu Plzněse známými spory o jeho trasování) nyní dokončuje.

V Sasku byla se stejnou představou zpracována v letech 1991-1992 vyhledávacístudie tras nové dálnice do Čech, která navrhlacelkem pět základních variant. Těm odpovídaly čtyřipřeshraniční koridory Saská Kamenice (Chemnitz) -Chomutov, Freiberg - Teplice, Drážďany - Ústí nadLabem a Budyšín (Bautzen) - Liberec, které byly na územíSaska podrobně vyhodnoceny. Jako nejvýhodnější bylyoznačeny koridory freibergský a budyšínský, zatímconejvíce konfliktů bylo zjištěno v koridoru drážďanském.

České úřady se řešením variant raději vůbec nezabývaly a trvaly na starém gigantickém záměru ze 60.let vybudovat dálnici v trase Lovosice - Ústí nad Labem - Drážďany, která vede kromě Krušných hor ještě přes České středohoří. Území tohoto pohoří však bylo v roce 1976 prohlášeno za chráněnou krajinnou oblast, přičemž podle zákona je zde od roku 1992 zakázáno stavět novou dálnici. Navíc bylo toto území zahrnuto do Evropské ekologické sítě (EECONET) jako jeden ze základních článků (tzv. key-stone area).

Děti Země proto zásadně nesouhlasí s pokračováním dálnice D8 z Lovosic směrem na Drážďany (jako A17). Proto navrhují její výstavbu zde ukončit a pro budoucí hlavní spojení se Saskem postupně modernizovat stávající silnici (R7), která západně obchází CHKO České středohoří a do Saska se dostává přes Mostecko.

Dvě pracovní varianty konečného řešení alternativní trasy v úseku Postoloprty - Sayda:

b) varianta P (povrchová) směřuje kolem Nové Vsi v Horách na přechod u Deutscheinsiedelu, návrhová rychlost 100 až 120 km/h, min. 80 km/h v délce 7 km, podélný sklon do 6 %, od Postoloprt využívá stávající silnice v ČR v délce 6 km (přechodně ještě silnice I. třídy Louny - Most),

c) varianta T (tunelová) má stejnou polohu a parametry jako var. P s tím, že hřeben Krušných hor překonává tunelem délky 3,5 km v podélném sklonu 4 %.

Závěr

Děti Země, další ekologické organizace a odborníci jsou přesvědčeni, že starý záměr bývalých ČSSR a NDR na výstavbu dálnice D8 z Lovosic do Saska již neodpovídá dnešním podmínkám a jeho dopady na životní prostředí jsou v rozporu s veřejným zájmem obyvatel Čech i Saska. Nevyhovující situaci na silnici E55 přes Cínovec je proto výhodné řešit postupnou modernizací silniční trasy ve směru Praha - Louny - Most - Freiberg - dálnice u Drážďan (v ČR jde o část R7 a v Sasku o B101), která bude méně atraktivní pro novou tranzitní dopravu.

Děti Země věří, že jejich alternativní trasa bude příznivě hodnocena nejen obyvateli regionů na obou stranách hranice, ale že ji nakonec přijmou také vlády v SRN i ČR jako náhradu za dosavadní nevyhovující a příliš finančně nákladný návrh dálničního propojení D8-A17.

Děti Země, Jan Rovenský

---

Deset důvodů proti propojení Lovosice - Pirna dálnicí D8-A17 (7.1.1999)

1. Silniční doprava mezi Čechami a Saskem je rozptýlena na řadu přechodů od Liberce po Cheb, přičemž přístupové silnice mají značnou kapacitní rezervu a postupně se modernizují. Proto není třeba stavět novou čtyřpruhovou trasu, neboť stačí taková přeložka silnice E55, která svými parametry vyhoví mezinárodní dohodě AGR o silničních trasách “E“.
2. Přesun stávající trasy E55 vedoucí přes Cínovec od něj na východ na novou dálnici D8 již po roce 1989 neodpovídá novým dopravním vztahům, neboť dálková doprava směřuje převážně na západ od Cínovce.
3. Dálnice by zavedla novou dopravu do údolí řeky Bíliny a na návětrnou stranu Ústí nad Labem, které trpí špatnými rozptylovými podmínkami.
4. Dálnice by zničila biologické a estetické hodnoty krajiny evropského významu v jejích nejcennějších částech - ve východních Krušných horách (v ČR jde o přírodní park a v Sasku o chráněnou oblast) a hlavně v Českém středohoří (chráněná krajinná oblast, která je nyní začleněna i do Evropské ekologické sítě).
5. Navrženým průchodem dálnice v hraniční oblasti ČR by v délce téměř 5 km vzniklo riziko ohrožení významného zdroje pitné vody - nádrže Gottleuba v Sasku.
6. Do stávajícího dopravního koridoru s dálkovou dopravou vodní a železniční by se zbytečně umístila další infrastruktura - dálnice D8.
7. Výstavba dálnice v úseku Lovosice - Pirna by také znevýhodnila jiné oblasti, které mají díky nekvalitní infrastruktuře horší podmínky pro hospodářský rozvoj - zejména Mostecko a sousední oblast v Sasku.
8. Protože jde o přeložku silnice E55 Praha - Berlín a dohoda AGR nestanoví přesnou polohu této trasy, není zdůvodněn její zbytečný přechod přes jedno pohoří navíc (České středohoří), které znamená mj. vyšší stavební a provozní náklady.
9. Úsek Lovosice - Pirna má být dobudován jako poslední, takže čtyřpruhový profil je nezbytný, aby dálnice byla po otevření provozuschopná. Dohoda AGR ani nově projednávané tzv. multimodální koridory však nevyžadují ani dálniční parametry ani okamžité budování čtyřpruhového profilu. Vysoké finanční náklady pro spojení Čechy - Sasko ve skutečnosti nejsou obecně zdůvodněny.
10. Celá dálnice D8/A17 by s plzeňskou dálnicí D5 a strakonickou silnicí R4 vytvořila zkratku pro velkou část vnitroněmecké dopravy mezi Saskem a Bavorskem. Na ni není česká síť dimenzována a také by se tím u nás zbytečně zhoršilo životní prostředí. Pro ČR však není výhodné vytvářet atraktivní spojnice pro dálkovou silniční dopravu ani v jiných směrech. Podle moderní dopravní politiky Evropské unie mají dálkové dopravě sloužit šetrnější druhy dopravy, u nás především železnice.

---

Dálnice D8 - mýty a skutečnost (10.12.1998)

V souvislosti s neudělením výjimky ze zákona č.114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny pro stavbu dálnice D8 0805 se rozpoutal mediální souboj o to, zda toto rozhodnutí je správné nebo ne. Děti Země již od roku 1994 upozorňují na to, že předložená trasa dálnice přes chráněnou krajinnou oblast (CHKO) České středohoří je v rozporu s tímto zákonem, a proto považují rozhodnutí odboru ochrany přírody MŽP ČR za jedině rozumné řešení.

Co vlastně zastánci vedení dálnice přes České středohoří žádají ? Odpověď je jednoznačná - výjimku ze zákona v zemi, která za minulého režimu na různé výjimky dlouho doplácela. Co chtějí, je vlastně pokračování v raktikách komunistických vlád před rokem 1989 (trasování dálnice D8 bylo schváleno již v roce 1963) či v antiekologické politice vlády v letech 1992-1996 s ministrem Františkem Bendou v čele MŽP ČR založené na obcházení platných zákonů.

Je také si nutno uvědomit, že výjimka na průchod dálnice přes CHKO je jednou z mnoha výjimek ze zákona č.114/92 Sb., o kterou investor musí požádat. Například je také nutné mít:

1. souhlas se zásahem do přírodního parku Východní Krušné hory
2. souhlas se zásahem do významných krajinných prvků, které dálnice protne
3. výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů atd.

Pokud si investor bude stěžovat na protahování výstavby dálnice D8 ze strany MŽP ČR, pak je nutné vzít v úvahu i to, že zatím neučinil výše uvedené potřebné kroky.

Argument, že vedení dálnice má podporu německé strany zatím nemá právní opodstatnění, neboť mezistátní smlouva o hraničním bodu dálnice D8 a A17 mezi českou a německou stranou dosud nebyla podepsána a ratifikována. Tento stav se dokonce pokusil změnit samotný ministr Antonín Peltrám, když před několika dny odjel do Drážďan tuto věc urychlit.

Je také poněkud zvláštní, že saská strana příliš důvěřuje tvrzení MDS ČR, že dálnici D8 přes CHKO prosadí. Je totiž známo, že například tamní dálnice vedená přes chráněné území Severní Eifel v Porýní-Falcku byla zrušena a rozbourána, tzn. že v Německu plánovat dálnici přes území s vysokým stupněm ochrany je velice riskantní krok.

Pokud by MŽP ČR jako ústřední orgán státní správy v ochraně přírody povolilo trasu patrně jediné dálnice přes území CHKO, popřelo by samo sebe. Chráněné krajinné oblasti hospodářský život nevylučují, ale jenom regulují. Stavby typu dálnice však do nich podle zkušeností ze zahraničí nepřinesou kýžený rozkvět. Naopak ničí jejich krajinu a pří-rodu a snižují tak jejich rekreační potenciál. Považujeme proto za správné, že je zákonem v těchto oblastech stavba dálnic zakázána, ob-zvláště pokud existuje jiné řešení, jak tomu je v případě dálnice D8, říká o předložené trase dálnice D8 přes CHKO České středohoří předseda Dětí Země RNDr.Jindřich Petrlík.

Děti Země již několik let jako vstřícné gesto navrhují jinou variantu dopravního spojení mezi Prahou a Berlínem, a to bez průchodu CHKO České středohoří a přírodním parkem Východní Krušné hory. Jde o trasu rychlostních silnic R7 a R28 v úseku Praha - Louny - Postoloprty - Most - státní hranice, na níž byla zpracována vyhledávací studie. Tyto dva dopravní koridory - dálnice D8 a silnice R7+R28 - nebyly před žádostí o výjimku porovnány z hlediska jejich vlivu na životní prostředí podle §14 zákona č.244/1992 Sb. To je praktický projev nedůsledného vymáhání litery zákona, které nám vytýká Evropská unie, jíž je Německo členem, říká další argument Dětí Země RNDr.Miroslav Patrik, vedoucí sekce Za ekologicky čistou dopravu.

Předloženou trasu dálnice D8 přes území CHKO České středohoří již v roce 1996 také kritizovali geologové z Českého geologického ústavu. Z hlediska geologické stavby jde o velice složité území, které obsahuje velké množství potenciálních sesuvů. Řada zásahů do něj tak končí likvidací daleko větší plochy než bylo zamýšleno, právě díky jejich následnému oživení.

Děti Země, RNDr.Miroslav Patrik

Dálnice D8 - mýty a skutečnost (příloha tiskové zprávy z 10.12.1998)

Hlavní důvody pro neudělení výjimky ze zákona č.114/1992 Sb.:

1. Nekoncepční a neúčelné rozložení výstavby dálnice D8 na úseky, aniž byla posouzena celá trasa. Je totiž nutné hodnotit ideová plán nového dopravního spojení mezi Prahou a Berlínem, nikoliv mezi Lovosicemi a Řehlovicemi na území CHKO České středohoří.
2. Nebylo investorem doloženo, že neexistuje jiná trasa z Prahy do Berlína než přes CHKO. Místo předložení důvodů o výjimečnosti a nevyhnutelnosti dálnice přes CHKO, byla jjeí trasa pouze obhajována.
3. Příkladem spojení mezi Prahou a Berlínem, které lze v ČR realizovat bez průchodu CHKO dálnicí, je rychlostní silnice R28 v úseku Postoloprty - Most - st. hranice, která navazuje na silnici R7 od Prahy.
4. Další problémovou stavbou je tzv. dálniční přivaděč mezi Děčínem a obcí Libouchec. Jeho navrhovaná trasa je v ostrém konfliktu s velmi cennými partiemi CHKO České středohoří.
5. Nebyla podepsána a ratifikována mezistátní smlouva o hraničním bodu dálnice D8 a A17 mezi českou a německou stranou.
6. Dne 21.8.1998 byla ve stopě dálnice A17 zahájena výstavba obchvatu Drážďan, který sníží dopravní zatížení města. Tato skutečnost však nezakládá nutnost vybudování dálnice A17 až k českým hranicím, neboť obchvat Drážďan není závislý na spojení mezi Prahou a Berlínem,stejně tak jako na průchodu dálnice D8 přes CHKO.
7. Trasu dálnice D8, která se na územním plánu VÚC Litoměřicko nachází v CHKO, je nutné chápat jako územní ochranu schváleného koridoru, což nepředjímá její skutečnou realizaci.

Tiskové zprávy Dětí Země - sekce Za ekologicky čistou dopravu

DálniceD8 přes CHKO České středohoří nedostala výjimku ze zákona (30.11.1998)

Dne 16.5.1995 podalo Ředitelství silnic a dálnic Praha (investor) na odbor ochrany přírody (OOP) MŽP ČRžádost k vydání výjimky ze zákonač.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny na předloženou trasu dálnice D8 mezi Prahou a Berlínem (stavba 0805), kteráv úseku Lovosice - Řehlovice prochází chráněnou krajinnouoblastí (CHKO) České Středohoří. Vydání výjimky je proinvestora jednou z nutných podmínek k zahájení územníhořízení na předmětnou stavbu dálnice (bez ní nemůže být územní řízení zahájeno).

V paragrafu 26, odst. 1, písm. f zákona č.114/1992 Sb. se totiž uvádí, žena celém území CHKO je zakázáno stavět nové dálnice....Zákon však přiznává možnost změkčení tvrdosti tohotoustanovení, a to prostřednictvím postupu, kodifikovaného v paragrafu 43, který umožňuje ve zvláště chráněných územích vydánívýjimky, pokud jiný veřejný zájem výrazně převažuje na zájmem ochrany přírody.

Odbor ochrany přírodyMŽP ČR v souladu s paragrafem 18, odst. 13 zákona č.71/1967 Sb. o správním řízení (správní řád) dne 5.12.1996 informoval dotčené a dosud známé subjekty (devět obcí, okresní úřadyv Ústí nad Labem, Teplicích a Litoměřicích, Správu CHKO Českéstředohoří, MDS ČR, ČIŽP, občanská sdružení Děti Zeměv Brně a Přátelé přírody z Ústí nad Labem, zpracovateledokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí dle zákonač.244/1992 Sb. a odbor posuzování vlivů na životní prostředíMŽP ČR) o zahájení správního řízení v této věci. Zároveň je vyzval, aby do 30.12.1996 zaslaly své vyjádření.

V rámci správního řízení např. Děti Země poskytly osm stanovisek a podnětů,v nichž doložily, že neexistují odborné a právní důvody k vydání výjimky. Mezi zaslanými materiály jsou např.studie o značném narušení krajinného rázu CHKO dálnicí D8,předběžné výsledky odborné studie s potvrzením reálnosti trasy rychlostní silnice R28 v úseku Postoloprty - Most - státní hranice jako alternativy k dálnici D8, předběžné výsledkyposouzení vlivů dopravních sítí ČR do roku 2010 z hlediskavlivů na životní prostředí (preferují vybudování silniceR28 mimo CHKO než dálnici D8), na vědomí stížnost na porušenízákona č.244/1992 Sb. o výběru koridoru dálnice D8 přesCHKO, na vědomí studii o možnosti vést dálnici D8 přes CHKO dlouhými tunely atd. Proti udělení výjimky ze zákona č.114/1992Sb. se ve svých stanoviscích také vyjádřily Přátelé přírody a obec Řehlovice.

Správní řízení bylopo 3,5 letech ukončeno dne 20.11.1998, kdy MŽP ČR jako ústředníorgán státní správy ochrany přírody na základě stanovisek a podkladů všech účastníků vydalo rozhodnutí, v němž na předloženoutrasu dálnice D8 v úseku Lovosice - Řehlovice (stavba D8 0805)přes CHKO České středohoří výjimku ze zákona č.114/1992 Sb. neudělilo. Přitom nikdo z účastníků správníhořízení nijak výrazně nezpochybnil, že výstavba dálnice D8 je veřejným zájmem.

K neudělení výjimky přispěly např. tyto důvody:

1. Za veřejný zájem, který by výrazně převyšoval zájem ochrany přírody, je považován ideový záměr vybudovat dálnici mezi Prahou a Berlínem, nikoliv konkrétní trasa mezi Lovosicemi a Řehlovicemi (předložená stavba 0805), tedy jen na území CHKO České středohoří. V tomto případě bylo zcela nekoncepční a neúčelné, že investor rozložil výstavbu dálnice na úseky, aniž byla posouzena celá trasa.
2. Investor průkazně nedoložil, že při vybudování dopravního spojení mezi Prahou a Berlínem, neexistuje jiná trasa než přes CHKO České středohoří. Naopak někteří účastníci správního řízení, aniž by byli tomu povinni, doložili, že alternativní řešení existují. Investor se tedy chybně zaměřil na obhajobu svého záměru, přestože měl spíše předložit důvody o jeho výjimečnosti a nevyhnutelnosti.
3. Z podkladů Dětí Země mj. vyplynulo, že dopravní spojení mezi Prahou a Berlínem lze na českém území realizovat bez průchodu CHKO České středohoří dálnicí v parametrech D 26,5/120. Jde o trasu rychlostní silnice R28 v parametrech R 24,5/80-100 v úseku Postoloprty - Most - státní hranice, na níž byla zpracována vyhledávací studie. Předložená trasa navazuje na silnici I/7 v úseku Praha - Slaný - Louny - Postoloprty - Chomutov, na níž je českou vládou od Slaného plánována postupná modernizace na čtyřpruhovou komunikaci (R 22, 5/80-100). Děti Země také jako námět předložily vybudování dlouhého tunelu přes CHKO jako jiné technické řešení, které by bylo k přírodním hodnotám tohoto celoevropsky cenného území šetrnější. Toto řešení však nebylo během přípravných prací detailně posuzováno, přestože ho od počátku preferovala Správa CHKO.
4. Velmi spornou doprovodnou stavbou, která je < v konfliktu s ochranou přírody, je tzv. dálniční přivaděč mezi Děčínem a obcí Libouchec (resp. dálnicí D8). Jeho navrhovaná trasa prochází ve velmi cenných partiích CHKO České středohoří, a proto ho vedení CHKO zásadně odmítá.
5. Dosud také nebyla podepsána a ratifikována mezistátní smlouva o hraničním bodu dálnice D8 a A17 mezi českou a německou stranou. V současné době je její konečná verze německou stranou ještě projednávána. Z hlediska vynaložených finančních nákladů by příp. změna jejího textu nepředstavovala zásadní překážku pro využití jiného spojení mezi Prahou a Berlínem, k čemuž již v minulosti došlo (německá strana nabídla několik reálných koridorů, přičemž definitivní rozhodnutí o využití původního ústeckého koridoru, avšak s jiným hraničním bodem, padlo na české straně).
6. V srpnu 1998 byla ve stopě dálnice A17 zahájena výstavba obchvatu Drážďan, který sníží dopravní zatížení města a který se napojí na saskou silnici B170 (tzn. E55) od Cínovce. Tato skutečnost však nezakládá nutnost vybudování celé dálnice A17 v navrhované trase až k českým hranicím, neboť obchvat Drážďan není závislý na dopravním spojení mezi Prahou a Berlínem, stejně tak jako na průchodu dálnice D8 přes CHKO České středohoří.
7. Přestože je dálnice D8 v územním plánu velkého územního celku Litoměřicko, který byl schválen nařízením české vlády č.64/1996 Sb., zakreslena na území CHKO a vedena jako veřejně prospěšná stavba, investor musí během územního a stavebního řízení při vyvlastňování rovněž prokázat tento veřejný zájem. Trasu dálnice je proto nutné chápat jen jako územní ochranu schváleného koridoru, což nijak nepředjímá její skutečnou realizaci.

Děti Země, RNDr.Miroslav Patrik

---

Tisková zprávaDětí Země - Brno a Českého a slovenského dopravního klubu 8.9.1998

Dopravní koridor do Saska způsobuje největší ekologické škody

Vedení MDS ČR v těchtodnech obdrželo předběžné posouzení rozvoje dopravních sítív ČR do roku 2010 z hlediska jejich vlivů na životní prostředídle zákona č. 244/1992. Odborníci pod vedením RNDr. MiroslavaMartiše posuzovali tři varianty - návrhy MDS ČR a Dopravního klubu a nulovou variantu.

Z dosavadních výsledků vyplývá, že mezinejvětší střety se životním prostředím a krajinou patřímultimodální dopravní koridor ve směru Linec - Praha - Berlínpodle varianty MDS ČR. Ta počítá s vybudováním dálnice D3z Rakouska přes Posázaví do Prahy a dálniceD8 z Prahyna Ústí nad Labem a do Drážďan přes chráněnou krajinnouoblast (CHKO) České středohoří a dále s výstavbou několikapřehrad na dolním toku Labe, rovněž v CHKO. Tento problém setak pravděpodobně bude muset řešit na úrovni ministrůdopravy a spojů Antonína Peltráma a životního prostředí Miloše Kužvarta.

Závěry studie pozhodnocení tohoto koridoru proto doporučují realizovatalternativní návrh Dopravního klubu, který na jihu předpokládávybudovat silniční spojení s Prahou raději přes Písek (po R20a R4), neboť dálnice D3 by v Posázaví (úsek Mezno - Praha) způsobila nenapravitelné škody na přírodě.

Na severu výsledkystudie preferují ukončit výstavbu dálnice D8 v Lovosicích předCHKO České středohoří (výstavba dálnic v CHKO je dle zákonač. 114/1992 Sb. zakázána), zbývající úsek silnice č. I/8na Cínovec modernizovat pro regionální dopravu a plně využítlinky kombinované dopravy RO-LA. Lovosice by se tak stalydopravním uzlem pro dálnici, železnici, vodní a kombinovanoudopravu. Jako alternativu protranzitní dopravu do Saskastudie upřednostňuje postupné vybudování čtyřpruhovéhospojení dle návrhu ekologického sdružení Děti Země v trasePraha - Slaný - Louny - Most - státní hranice (R7 + R28) spokračováním až na dálniční křižovatku u Drážďan.Trasa se vyhýbá CHKO České středohoří a má i dopravní, urbanistické a ekonomické přednosti.

Ve vodní dopravěstudie upozorňuje na negativní ekologické důsledky vybudováníněkolika přehrad mezi Ústím nad Labem a státní hranicí vCHKO České středohoří a Labské pískovce. Z tohoto důvodurovněž preferuje návrh Dopravního klubu, který s dalšími přehradami (i z dopravního a finančního hlediska) nepočítá.

RNDr. Miroslav Patrik zDětí Země k tomu uvedl: Zastaralou dálniční koncepciz roku 1963 kritizujeme již pět let, zejména v souvislosti strasou dálnice D8 přes CHKO České středohoří. Proto vítámevýsledky této studie, které potvrzují naše obavy a doporučují vyhnout se CHKO. Ve hře je také další varianta - vést dálnici D8 přes nejcennější část CHKO v jednom dlouhém tunelu (cca 2,9 km) a ne po povrchu. <

ČS dopravní klub, Martin Robeš

Další informace o ...

Informace o dálnici D8 - dlouhý tunel Kubačka
Dálnice D8 v chráněné krajinné oblasti
Další tiskové zprávy
Informace o Dětech Země
Ekologický právní servis
Pro přírodu