Kudy vede cesta ke Světlu ?
( Jiří Mašek )
Jak najít pravdu, jak dospět k poznání ? To je otázka, kterou si kladou
statisíce lidí na celém světě. S počátkem Věku vodnáře a změnou vibrací planety
Země bude jejich počet stoupat geometrickou řadou. Kudy však jít, kterou cestu
zvolit?
Nejprve je nutné podotknout, že všechny cestou jsou správné.
Některé sice přinesou různé objížďky a zpátečky, ale v důsledku by měly všechny
dojít "do Říma" - tedy ke Světlu, osvícení, nirváně, jednotě (dosaďte
dle svého).
Začleňujeme se často prvotně do určitých
náboženských směrů či církví. Je to cesta pro lidi, kteří nejsou schopni nebo
ochotni objevovat cestu sami. Dostávají určitá schémata, která často ani
nechápou a nemohou si v praxi ověřit jejich fungování. V této fázi je to spíše
záležitostí jejich víry. Víry v to, že tato schémata jsou správná. Je zde však
nebezpečí toho, že vykladačem těchto náboženství je zase jenom - člověk !
Člověk, který obyčejně touží po moci, touží ovládat druhé. Šance, že v
historickém vývoji dojde ke zneužití jakéhokoliv, byť sebelepšího učení je tedy
velmi vysoká až jistá. A historie (a zřejmě i budoucnost) to jen potvrzuje. Z
tohoto pohledu jsou zřejmě odlišná různá východní učení, která reinkarnační
teorií prakticky paralyzují možné negativní vlivy na duchovní cestu člověka. Je
však důležité, že zlo jakoby mávnutím kouzelného proutku ztrácí svou démonickou
moc právě v okamžiku, kdy lidé ztrácejí strach ze smrti.
Jinou cestou je cesta esoterických nauk.
Je to prakticky celoživotní vzdělávání a studium, ale i
ověřování v praxi. Občas člověk jakoby "vypadává" ostatním z
tohoto světa, cítí se dočasně osamělý a nepochopený. Tím více je schopen se
soustředit na svoji vlastní duchovní cestu. Je však odměněn poznáním, že studované
jevy či principy naprosto přesně nejen fungují, ale i do sebe zapadají. Jako
kdybychom si skládali obří skládačku. Dílky do sebe navzájem zapadají, ale
občas prostě nevíme jak dál. Pak dílek odložíme a vrátíme se k němu po čase.
Skládačka roste pomalu, ale pod rukami nám vyrůstá skvělé dílko. Pro esoteriky
zřejmě stále platí: "hledati - poznati - mlčeti", které prakticky
shrnuje jejich vztah k okolnímu světu. Je třeba věděti, že vydáte-li se na
cestu, začnou se dít pro někoho nepříjemné věci v jeho okolí. Budete se odcizovat
svým blízkým a kamarádům, často budete velmi nespokojeni v zaměstnání, začnete
s hrůzou sledovat počínání vědeckotechnických hrátek pokroku, budete chtít
utéct od "tohoto světa a těchto lidí". Ale i vy přeci jste
jejich součástí ! Budete považováni za blázna, snílka či idealistu a většinová
společnost nad vámi zlomí hůl, při nejhorším vás totálně izoluje, abyste
nemohli dál šířit své "bláznivě zhýralé nápady". Nemohli hlásat to,
že každému se dostane podle toho, co si zaslouží, abyste nemohli posílat své
děti do alternativních škol, kde se učí spolupracovat místo soutěžit, abyste
nemohli jíst pouze přírodní produkty, místo geneticky upravených umělotin,
abyste nemohli být zdraví, ale nemocní a živili tak ohromnou spoustu
farmaceutických firem, abyste, abyste, abyste......... A vy, rozpačitý z této
izolace, často později umíráte nepochopen v ústraní, stranou od lidí, stranou
od života, který tolik milujete. A zjistíte-li po smrti, že to bylo tak, jak
jste celý život žili, je to určitě velkým zadostiučiněním za ten
"celoživotní boj" s mlýny nepochopení a lhostejnosti. Dovedete si
představit ten pocit ?
A přesto tato životní cesta stojí za to ! Vždyť nejste sami, jsou nás statisíce
! Vždyť Ježíš zemřel na kříži za lidstvo, které nevěřilo (a nevěří
stále), za lidstvo, které odmítlo spásu. "Blahoslavení ti, kteří neviděli,
a přesto uvěřili......."