Historie Ostravského maratónu
Maratón …
přehlídka vůle, neobyčejného sportovního odhodlání, rozvoje psychických a fyzických sil
schopnosti
člověka. Čeká je vždy dlouhá cesta … asfalt, kámen, dlažba a prach snoubený
s únavou.
Co je žene
vpřed? Radost, vnitřní uspokojení, potěšení z běhu, nebo vítězství nad
sebou samým?
Maratónský
běh je jednou z nejnáročnějších atletických disciplín a jeho
popularita rok od roku roste.
Právem se
maratón stal vyvrcholením olympiád.
I. Slezský maratón 31 km
Nejdelší
běžecký závod na Ostravsku 31 km dlouhý se konal 12. srpna 1923 pod názvem „I.
Slezský maratón
31
km“.Start tohoto maratónu byl v Opavě na náměstí před divadlem. Cíl byl na
výstavišti živnostenské
a
průmyslové výstavy mezi Mariánskými Horami a Vítkovicemi. Výbor výstavy věnoval
každému závodníkovi
Slezského
maratónu bronzovou plaketu od akademického sochaře Kafky. Necelý týden před
maratónem,
když
všechny přípravy byly skončeny, nepovolila ČAAU uskutečnění tohoto závodu.
Dodnes si nelze vysvětlit
příčinu
tohoto zákazu. Závod se i přes zákaz uskutečnil. Na 15 000 diváků sledovalo
závod na trati a u cíle
pozdravilo
závodníky dalších 15 000 diváků. Startovalo 17 závodníků a všichni proběhli
cílem.
Zatímco
slezský maratón měl být podnětem pro rozvoj atletiky na Ostravsku, ČAAU
distancovala všechny
závodníky
a pořádajícímu klubu zastavila činnost. Teprve za půl roku po protestní kampani
vedené tiskem,
musela
Unie zrušit všechny tresty.
II. Slezský maratón 42
200 m
Ještě
v roce 1931 se lehkoatletický odbor SKMO v Ostravě osvědčil jako
spolehlivý pořadatel velkých podniků.
Pod
záštitou Slezské matice osvěty lidové uskutečnil dne 28. června 1931 „Slezský
maratón“ na trati
Český
Těšín - Slezská Ostrava, dlouhé 42 200 m.
Z dvaceti
startujících zvítězil: 1. Schlezinger
(ČSS Olomouc) 2:58:20 hod.
2. Alina (ŽSK Hagibor Praha)
3:04:45 hod.
3. Gebauer Karel (SSK Vítkovice)
3:07:13 hod.
Jak se zrodil Maratón budovatelů Ostravska
Bylo
to začátkem dubna roku 1953, kdy tajemník TJ Tatran Ostrava Slávek Mozga, při
náhodné rozmluvě
s jednímz mála
ostravských maratónců Marionem Pachutou,
přišli na myšlenku uspořádat maratónský
běh
v Ostravském kraji.
Během
dvou dnů po této rozmluvě byla určena a vyměřena trať a dne 26. dubna 1953
odchází na Státní výbor
pro
tělesnou výchovu a sport do Prahy žádost
o uskutečnění maratónu v Ostravě na Den horníků pod názvem
„Maratón
budovatelů Ostravska“. Maratón v roce 1953 se však konal v Úpici,
která měla závod řádně předem
naplánovaný
v rámci slavnostního otevření stadionu. TJ Tatranu bylo však sděleno, že
mu bude svěřeno
uspořádání
maratónského běhu v příštím roce a hned jako přebor ČSR. Státní výbor
svoje slovo dodržel.
Proč
byl zvolen název „Maratón budovatelů Ostravska“ a proč na Den horníků.
Závod byl
volen tak, že trať vedla největšími stavbami v našem kraji a Den horníků
při volené trati zajišťoval
Takovou
účast diváků, jako málokterý závod tohoto druhu na světě. Přesto, že naši
odborníci nevěřili, že zvolená
trať
je v důsledku znečištěného ovzduší vhodná, po projetí tratě změnili svůj
názor a bylo konstatováno,
že
trať je jednou z nejkrásnějších v republice.
V neděli
12.září 1954 v 9.00 hodin Jaroslav
Kovařík (vítěz Slezského maratónu v roce 1923) odstartoval
I.
ročníkMaratónu budovatelů Ostravska. Trať vedla od památníku Rudé armády
v Komenského sadech
v Ostravě,
přes vítkovické hutě, Jižní město, NHKG, Vratimov, Šenov, Šumbark, Důl Dukla,
Orlová II,
do
Karviné.
Na
této trati se běžel maratón ještě v roce 1955 a 1957. V důsledku
poddolování museli organizátoři od této
trati
upustit.
Vítěz
I. ročníku, důstojník Jaroslav Šourek po závodě řekl: „Takovou návštěvu jsem na
maratónu neviděl
ani na
olympijských hrách!“ Počet diváků na trati a v cíli v parku Zdeňka
Nejedlého v Karviné, byl odhadnut
na
čtvrt miliónu.
Maratónský
běh v Ostravě se stal radostnou skutečností. A ti, kteří položili základy
maratónského běhu
v Ostravě
v roce 1954, věřili, že Maratón budovatelů Ostravska se stane nedílnou
součástí tradičních oslav
hornické
práce.
Šest
ročníků Maratónu budovatelů Ostravska
(1958, 1960, 1961, 1962, 1964 a 1965) se běželo na zkrácené
trati
25 km. Další maratón na klasické trati 42 195m se běžel v roce 1959 se
startem a cílem na stadiónu
TJ
VŽKG Vítkovice.
V roce
1963 byl maratón odstartován na náměstí ve Vratimově. Běželo se po trati
Vratimov, Hrabová,
Nová
Bělá, Zábřeh, stadión VŽKG, Nová Ves, Svinov, Poruba. Z Poruby se běželo
zpět na Opavskou
k vodárně
do Hulváků, Mariánských Hor, Vítkovic, Hrabůvky, Hrabové do Vratimova .
Organizace
maratónu je velmi náročná a vyžaduje každoročně mnoho času, sil a prostředků. Nelze vyjmenovat
Dlouhý
seznam jmen dobrovolných pracovníků, podniků, závodů a institucí zapojených do
práce „okolo“
maratónu.
Již od svého zrodu musel maratón a všichni, kteří ho organizovali, překonávat
nejrůznější obtíže.
Ne
vždy se podařilo organizátorům plně realizovat jejich záměry.
První
až dvanáctý ročník (1954-1965) byl pořádán každoročně. Třináctý ročník se konal
až v roce 1974,
po
osmileté přestávce. K přerušení došlo v důsledku úmrtí zakladatele
maratónu Slávka Mozgy. Hlavní příčinu
tohoto
přerušení nutno vidět v tom, že se nepodařilo získat garanta – pořadatele.
Základní
kádr organizačního štábu se při změně pořadatele neměnil, pouze doplňoval o nové členy. Velmi
dobré
podmínky měli organizátoři v letech 1962 až 1965, kdy pořadatelství bylo
svěřeno TJ Vítkovické stavby,
a kdy
ředitel Vítkovických staveb ing. Drahomír Lipina věnoval organizaci a propagaci
maratónu mimořádnou
pozornost.
Od
roku 1974 pořadatelství převzal Atletický svaz Městského výboru ČSTV pod
záštitou Městské odborové
rady
v Ostravě. Od tohoto roku se maratóny konají na klasické trati 42 195m se
startem a cílem na stadiónu
TJ
VOKD Poruba, za účasti zahraničních závodníků.
Dochází
k podstatnému zvýšení počtu startujících a to svědčí o stále větší
popularitě a oblibě Ostravských
maratónů.
Od
roku 1990 se Ostravský maratón přestěhoval do Bělského lesa. Od roku 2002 se
pořadatelství ujal
„Maratón
klub Seitl Ostrava“. V roce 2005 se opět podařilo dostat Ostravský maratón
do centra města.
Přibývá stále více zahraničních závodníků a
také příznivců, kteří dovedou ocenit výkony maratónců.
Věříme,
že tomu tak bude i nadále.