Postřehy a komentáře

Naše výprava na maratonu Memorial Barbary Szlachetki v polském městě Jelcz - Laskowice byla úspěšná. V kat. 40 překvapivě zvítězil Ladislav Dvorský ve velmi dobrém čase 3:02:11, čímž překonal svůj únorový "osobák" o 8min. a za poslední rok se zlepšil o minut osmnáct. V současné době je to naše týmová jednička. V kat. M-50 potvrdil své kvality čerstvý padesátník Jarda Hrabuška a získal zaslouženě 3.místo. V kategorii M-55 se Vladimír Peřina a Josef Smola umístili na 4. resp. 6.místě. Z dalších českých závodníků se umístil v kat. M-30 na třetím místě kamarád Josef Kubále, a to výborným časem 2:52:32. Jirka Procházka z Ostravy se v M-60 umístil na skvělém 3.místě a Ervin Podžorný z Českého Těšína na 2.místě v kat. M-65. Miroslav Krumer obsadil v M-55 devátou příčku a Jiří Březina v M-65 příčku třetí. Otto Seitl si volně vyklusal čtvrtmaraton, aby lehce protáhnul bolavé koleno, které má po nedávné operaci. Tuto trať zaběhli také Václav Procházka a Václav Pavelka.

Rosťa Bažanowski Foto

Porubská desítka

Za slunečného, ale větrného počasí proběhl ve středu 18.4.2007 další ročník „Porubské desítky“. Tutu, jako každý rok uspořádal „Maraton klub Seitl Ostrava“ ve spolupráci s Úřadem městského obvodu Poruba.

Pořadatelé byli mile překvapeni rekordní účastí závodníků. Na start se postavilo celkem 80 běžců, včetně běžců z Polska a Slovenska. Velmi potěšující je, že v tomto startovním poli bylo 16 žen.

S velkou převahou celkově zvítězil Ján Križák, v kategorii B z pořádajícího oddílu Roman Baláž, „céčko“ ovládli bratři Kravčíci a kategorii D. vyhrál František Holec

ze Slezanu Frýdek-Místek. V ženách kralovala Hana Haroková z oddílu ACP Brno.

Jarmila Mathonová

Rybnik – 1.4.2007

Na pozvání organizátorů závodu na 15 km v Rybníku jsme se toho v neděli 1.4.2007 zúčastnili. Běžel se také závod na 7,5 km. První závod po 3 letech běžel Václav Procházka, který je „čerstvým“ členem našeho oddílu. Doběhl na 17. místě časem 1:22:52 minut ( průměr na 1km - 5:31 min.). Trať vedla lesem a po měkkém povrchu. První půlka se běžela do kopce. Potom tou samou trasou se běželo zpátky. Na start se postavilo celkem 40 závodníků. Celkově vyhrál Igor Heleš, který dvakrát zabloudil a přesto vyhrál časem 59:41 minut. Na třetím místě doběhl Wala Petr za 1:02:00 hod. Já jsem běžel pouze 7,5 km. Táňa celou trať běžela se mnou, až poslední kilometr běžela sama do cíle - 54:07 minut. Já se trápil - 55:43 minut. Spíš do byla rychlá chůze. Po závodě jsme si mohli v bazénu hodinu zaplavat a toho jsem využil. Při vyhlášení jsme dostali perfektní oběd a všichni cenu.

Otto Seitl Foto

Kobeřická dvacítka

V neděli 11.3. se za pěkného slunečného počasí běžel již 26.ročník Kobeřické dvacítky. Tento závod byl zařazen do Moravskoslezského poháru.
Na start dvacítky se postavilo 50 běžců. Mezi nimi bylo šest běžců z našeho oddílu „MK Seitl Ostrava“. V kategorií A běžel Tomáš Latka, ten však závod nedokončil. Velmi dobře běžel Roman Baláž v kategorii B, který se v této kategorii umístil na prvním místě časem1:14:02 hod. Na třetím místě v kategorii velmi překvapil Ladislav Dvorský časem 1:21:23 hodin. V kategorií C na 7. místě doběhl Alfons Vytisk za 1:25:00 hodin, na 10.místě Jura Brož výkonem 1:42:27 hod. a 11. místo patří Pavlu Mikovi za čas1:45:28 hodin.

Erich Rinka, člen našeho oddílu, momentálně pracuje v Praze. Přesto běhá a účastní se běhů v Praze a okolí. Například v sobotu 10.3. běžel Pečeckou desítku. Z 230 startujících se umístil časem 43:31 minut na 134. místě.

Otto Seitl

Prusinovice - 24.2.2007

V Prusinovicích se běžel 14. ročník Rohalovské desítky.
Na tomto závodě startovali 3. naši běžci a to Tomáš Latka, který z 313 startujících se umístil na 107. místě časem 40:19 minut. 267. doběhl Josef Smola za 50:22 minut. Byl to jeho první start po nemoci. Další náš zástupce Honza Bardoň doběhl na 283. místě za 52:22 minut. Tato trať je dost těžká a kopcovitá.
Takže v tomto týdnu startovalo z našeho oddílu 5 členů. Jak jsem psal, běželi jsme s dcerou první letošní závod v Polsku.

Otto Seitl

Můj první závod po lékařském zákroku

20.2.2007 – na tento den jsem byl na 11 hodin dopoledne objednaný do rehabilitačního centra v Petřvaldu, kde mi měli vytáhnout dva šrouby z pravé nohy. V loňském roce jsem byl totiž na operaci s nohou a při ní mi museli voperovat dva šrouby. Po roce jsem si je šel nechat vytáhnout. Věřím, že to byla moje poslední operace. Doufám také, že budu už konečně zdravý a budu zase běhat.

Měl jsem sebou veškerou dokumentaci, kterou jsem potřeboval a odevzdal je sestře. Za chvíli si mě zavolala a musel jsem vyplnit dotazník. Asi o půl dvanácté mě sestra odvedla do šatny. Svlékl jsem se, osprchoval, oblékl do pyžama a šel si lehnout do postele a čekal. Za chvíli přišel doktor, který mi píchnul injekci na umrtvení místa okolo šroubu. Sestra mi píchla do ruky hadičku a za chvíli mě už vezli na sál. Z postele jsem se přesunul na operační stůl. Zvedl jsem nohu, kterou mi celou natřeli a pak mě uspali. Probral jsem se opět v pokoji na lůžku. Vše trvalo asi půl hodiny. Po chvíli už se mnou komunikovala sestra. Ptala se mě jestli tu mám někoho na odvoz. Dala mi tabletky proti bolesti a šrouby na památku (viz. foto). O berlích jsem se šel do šatny opět převléknout a už kolem 13. hodiny byl v autě na cestě domů.
Doma jsem se musel po schodech dobelhat do 2. patra. Lehl jsem si na postel a čekal, kdy ty „oblbováky“ přestanou účinkovat. V noci, když jsem šel na záchod, jsem si uvědomil, že jdu bez berlí. Druhý den jsem berle vůbec nepotřeboval. Neměl jsem žádné bolesti a ani mi nepřišlo, že jsem byl na nějakém zákroku. Ve čtvrtek jsem na orbitreku ušlapal 3 km, v pátek 2 km a večer jsem šel zkusit běžet a uběhl v pohodě 2 km. Rozhodl jsem se, že pojedu do Polska na přespolák na 7,5 km do Wodzislawa, kde jsem byl pozvaný.
Jel jsem s dcerou Táňou. Ptal jsem se několika běžců, jestli by nejeli se mnou, ale nikdo nechtěl jet.
Na startu nás bylo 39. Táňa celou trasu běžela se mnou a dávala na mě pozor. Kopce vyběhla a na vrcholu mě čekala. Doběhl jsem na posledním místě, ale v pohodě. Ani ve snu mě nenapadlo, že po 96 hodinách od lékařského zákroku poběžím závod. Po závodě jsme dostali polévku. Při vyhodnocení dostal každý sošku běžce a diplom. Na závěr byla ještě tombola.

Foto

Otto Seitl

400 maratonů Jiřího Březiny

V listopadu loňského roku, na maratonu v Trenčianských Teplicích zaběhl svůj 400-stý maraton Jiří Březina. Tento maraton jsem běžel také a byl jsem velmi rád, že jsem byl u toho. Nedávno, na „Memoriálu Františka Ohery“ v Ostravě – Třebovicích jsem Jirkovi, jménem oddílu „100 maraton klub České republiky“ předal pohár za 400 uběhlých maratonu. Jak je vidět z fotek, Jirka svůj pohár naplnil šampusem a nechal ho kolovat.

Ještě jednou srdečně blahopřejeme.

Foto

Otto Seitl

Schůze oddílu

Ve středu 14.2.2007 proběhla v restauraci na stadionu v Třebovicích členská schůze oddílu MK Seitl Ostrava.
Předseda oddílu, Otto Seitl zahájil schůzi. Sešlo se 17 členů. V prvé řadě přivítal dva nové členy a to Ladislava Dvorského a Rostislava Bažanowského. Ve své zprávě zhodnotil činnost oddílu za loňský rok. Tento byl pro oddíl úspěšný . Dva členové oddílu vyhráli celkově maraton. Igor Heleš vyhrál maraton Jelcz-Laskowice v Polsku a Roman Baláž zvítězil na maratonu v Benešově. Hovořilo se také o připravovaných akcích na letošní rok. Pro členy oddílu byly zakoupeny jednotné soupravy, které byla potištěny názvem oddílu. Tyto byly členům na schůzi rozdány. Pak, u malého občerstvení následovala volná diskuse.

Otto Seitl Foto

Memoriál Františka Ohery - 10.2.2007

V sobotu, za pěkného počasí se konal již třetí ročník „Memoriálu Františka Ohery“. Běžel se maraton a půlmaraton. 41 maratonců a 11 běžců půlmaratonu bylo v 10.00 hodin připraveno na startu.
Velmi mile nás překvapila větší účast Slovenských maratonců. Bylo to vidět i na výsledcích, kde mezi prvními pěti byli tři Slováci.
Z našeho oddílu startovali jen 3 běžci v maratonu a jeden v 1/2 maratonu. Nejlepší byl Dvorský, který běžel velmi dobře a svůj osobní výkon zlepšil o 10 minut. Přitom v lednu běžel svůj první maraton.

Celkově doběhl na 12. místě za 3:10:21 hodin. Za ním doběhl Hrabuška za 3:14:54 hod.,Výtisk běžel za 3:30:53 hod. Na půl maratonu se představil po dlouhé době Tomáš Latka, jak říkal bez tréninku, ale čas měl dobrý 1:30:58 hodin.
Na tento maraton jsme pozvali dceru Františka Ohery, paní Wojtasovou, aby přišla předávat ceny.Byli jsme velmi rádi, že naše pozváni přijala a společně se svou dcerou sledovala průběh závodu.
Nejvíce ji překvapilo, když Janků z Olomouce si přál při dalším kole pivo. Donesl jsem mu ho. Vypil půlku a běžel další kolo. Mezi tím mu Sandokan pivo dopil, tak když Janků opět doběhl na obrátku a zjistil, že už pivo nemá, běžel rovnou do hospody, která je naštěstí jen 200 m do kopce.Tím si maraton protáhnul o 400 m.
Po závodě paní Wojtasová předávala všem medaile a byla z toho dojata. Slíbila, že příští rok opět přijde.Velmi ji překvapilo, že si jejího otce tak připomínáme.

Foto

Otto Seitl

3. ročník „ Memoriál Jaroslava Dubničky“ - 13.1.07

Je sobota 13. ledna . Dalo by se očekávat mrazivé počasí a spousta sněhu. Nic z toho se však nekoná. Je 10.⁰⁰hod. a v Ostravě – Třebovicích je odstartován další ročník maratonu „Memoriál Jaroslava Dubničky“. Za téměř ideálního počasí vystartovalo celkem 47 závodníků, z toho 7 na půl maraton. Nejstarší účastník závodu, František Zikeš, který v březnu oslaví neuvěřitelných 79 let, odstartoval po dohodě o hodinu dříve.

V půl maratonu s přehledem vyhrál Igor Heleš za 1:20:43 hod. Svou premiéru na této trati měl Tomáš Václavek. Byl to zatím jeho nejdelší závod a zvládl ho za 1:33::08 hod. Jirka Brož zaběhl čas 1:48:00 hod.

Celkově v maratonu vyhrál Petr Jadrniček, který měl také premiéru a to v kategorii nad 50 let a hned vyhrál dobrým časem 2:53:35 hod. Za ním doběhl další padesátník Kaše z Brna za 3:01:50 hod. Od nás byl nejlepší Jarda Hrabuška, také „čerstvý padesátník“ v dobrém čase za 3:12:22 hod. Škoda jen, že foukal dost silný vítr. Svou premiéru v maratonu měli hned dva běžci. Svůj první maraton běžel Josef Pěchula a Ladislav Dvorský, který zároveň poprvé běžel v dresu našeho oddílu. Maratónskou trať zvládl časem 3:20:32 hodin. Dále z oddílu běžel Alfons Vytisk, který zaběhl čas 3:31:15 hod. a Erich Rinka běžel za 3:51:10 hodin.

FOTO

Otto Seitl

Zimní běh Kobeřicemi-7.1.07

Kobeřice – závod na 9,4 km. Na startu byli opět běžci z našeho oddílu. Nejlepší, na druhém místě ve své kategorii byl Roman Baláž výkonem 33:36 minut, za polákem a to jen o 7 sekund. Poprvé v kategorii padesátníků se představil Jaroslav Hrabuška a běžel velmi dobře, čas 37:22 minut. Jirka Brož zaběhl tuto trať za 42:58 minut. Celkem vystartovalo 60 závodníků.

Otto Seitl

Silvestrovský běh Hrabovou

Konec roku jsme opět jako každoročně ukončili v Hrabové na Silvestrovském běhu. Na start hlavního závodu se postavilo 92 startujících, z toho 11 běžců z našeho oddílu. Trať měřila 9550 m.

Z našich byl tak, jako v předešlých závodech, nejlepší Roman Baláž před Hrabuškou a Výtiskem.

Do 40 let se Roman Baláž umístil na třetím místě časem 34:04 minut. Měl smůlu, že před ním měla skupinka náskok a za ním zas byla velká mezera. Neměl s kým běžet a držet tempo. Na rovince, která měřila asi jeden km, foukal dost silný vítr. Jarda Hrabuška se rozloučil v kategorii nad 40 let 7. místem časem 37:39 minut. Doufám, že se mezi námi, padesátníky neztratí. Po dlouhé době se na start postavil Jaroslav Orgoník. Trať zdolal v čase 52:21 minut. Jsem velice rád, že přišel mezi nás a doufám že se ukáže na závodech častěji. V kategorii nad 50 let nás vystartovalo pouze pět. Alfons Výtisk se umístil na 4. místě časem 39:18 minut, Erich Rinka zaběhl čas 42:43 minut., Jiří Brož 42:59 minut, Pavel Mika 47:18 minut. Já jsem na uběhnutí této tratě potřeboval čas 1:05:20, samozřejmě jako poslední. Nad 60 let Otto Rossi 50:54 minut. I mezi ženami jsme měli svou zástupkyni. Lenka Rossi, která se po zdravotní stránce opět dala do pořádku, uběhla trať za 50:58 minut. Doufám, že bude nadále dobře běhat.

Otto Seitl

Zimní běh na 7 km - 28.12.2006

Týden Ostravského pořádání běžeckých závodů bude ukončeno v Hrabové na silvestrovském běhu.
Roman Baláž uspořádal 28.12. v Bělském lese I. ročník zimního běhu na 7 km. Na tento se přihlásilo 34 závodníků, z toho jeden z Košic. Tento den byl pracovní, proto je škoda, že tento závod neproběhl v odpoledních hodinách, protože ráno bylo hodně běžců v práci. Podle mého názoru, příští rok by mohl Roman tento závod pořádat odpoledne.
Dnes bylo oproti minulým dnům o něco chladněji. Bylo -3 stupňů a silný vítr. Mezi 34 startujícími byli také 3 běžci se psy.
Trať byla členitá s pěti překážkami. Celkem se muselo 4x přeběhnout, což bylo velmi dobré zpestření tohoto běhu. Byla i početná divácká kulisa. Dívali se, jak závodníci překážky přebíhají, nebo někteří sotva přes ně lezou jako já. Museli přeskakovat i psi. Jedna závodnice musela svého psa přes překážky přenášet.
Po startu asi 100m jsme museli přeskočit pět překážek, potom 900 m běžet po pilinové dráze, opět přeskočit překážky a vydat se na 2 km okruh, který se běžel 2x. Závěrečných 900 m se opět běželo na pilinovce.
Z našeho oddílu startovali pouze 4. Opět nejlepší z nás byl Roman Baláž, který se celkově umístil na druhém místě za Alešem Mikem. Ten doběhl do cíle časem 25:25 minut. V závodě sice zabloudil, ale opět se dostal do čela. Přitom trať byla velmi dobře značena, ale Aleš přehlídl jednu odbočku. Roman měl čas 25:44 minut a s přehledem vyhrál kategorii nad 40 let. V kategorii nad 50 let jsme už startovali my. Nejlepší z nás, Josef Smola získal 2. místo časem 32:36 minut. Brož Jiří doběhl na 4. místě za 33:57 minut. Já, jako obvykle jsem uzavíral startovní pole. Byl to během jednoho týdne můj 4. závod. Před startem jsem doufal, že se rozběhnu, ale to jsem fakt jenom doufal. Hned po startu jsem byl poslední. První překážky jsem jaksi v pohodě přelezl, druhé též. Než jsem je však přelezl, tak mi na každých překážkách utekli o 100 m.
Na moje kolena byly nejhorší seběhy z kopce. Musel jsem pomalu jít a potom opět do kopce. Ani nemůžu říct, že jsem běžel. Kdyby někdo šel se mnou chůzi, tak bych mu asi nestačil. Byl to pro mě nejhorší závod, co jsem kdy běžel. Možná, kdybych šel chůzi, tak bych byl v cíli o něco dřív. Po závodě jsem byl zničený jako kdybych běžel závod na 24 hod. Čas byl 52:50 minut.
Chtěl bych poděkovat Balážovi za pěkný závod a doufám, že příští ročník bude na startu o mnohem více závodníků.

Otto Seitl

3. ročník Štědrodenního běhu Jilošovicemi (4 km) - 24.12.2006

Na start 3.ročníku Štědrodenního běhu se postavil opět rekordní počet 29 závodníků. Je to dáno asi počasím, které letos panuje. Běhá se na suchých površích.

Z našeho oddílu se zúčastnili 4 běžci. Opět nejlepší z nás byl Roman Baláž, který se celkově umístil na třetím místě a ve své kategorii obsadil 1. místo, časem 14:05 minut. Podle výsledků suverénně vyhrál Aleš Miko. Za ním běžela tříčlenná skupina, jejíž členové mezi sebou bojovali až na cílovou pásku. V kategorii nad 50 let jsme byli jen 3 a všichni z našeho oddílu. Nejlepší Erich Rinka 17:07 min., druhý Jura Brož 17:37 min. a já běžel za 21:53 min. Hned na startu jsem si dal za úkol, že bych chtěl běžet o něco rychleji než včera. Chtěl jsem porazit Ivanu Brožovou, která běžela se svým psem. Na mě jsem vystartoval velmi rychle prvních 200 m. Chtěl jsem si udělat nějaký náskok nad Ivanou. Když jsem po 300 m uslyšel její hlas, tak jsem si říkal „to není možné“. Otočil jsem se a zjistil, že mám před ní 70 m náskok. Po polovině závodu na 2 km jsem už zpomaloval. Tempo se mi však dařilo držet. Chtěl jsem běžet lepší čas, jako v loňském roce, kdy jsem tuto trať zaběhl za 23:23 minut. Konečně jsem si říkal, že běžím, i když to bylo pomalé. S časem jsem byl spokojený. Po závodě jsme dostali polévku „prdelanku“, každý, kolik chtěl, tlačenku podle libosti a pivo. Od hospodského, každý velkou štamprli rumu. Já, diky tomu, že jsme byli v kategorií pouze tři, jsem se umístil na třetím místě.

Martina Břeská se mezi ženami umístila na druhém místě časem 18:33 minut.

Otto Seitl

Vánoční kros – 23.12.2006

Na start letošního běhu na 6 km se postavil rekordní počet 88 běžců, což jsme vůbec neočekávali. Proto chceme v příštím roce tento závod zkvalitnit a zajistit hodnotnější ceny.

Závod proběhl za chladného sychravého počasí, na suché a pevné trati. Závod měl skvělou diváckou kulisu.

Tohoto závodu se také zúčastnili naši běžci. Nejlepší byl Roman Baláž, který vyhrál v kategorií nad 40 let časem 20:38 minut. Páté místo v této kategorii obsadil Jaroslav Hrabuška, časem 22:18 minut. V kategorií do 40 let měl svou běžeckou premiéru můj zeťák Tomáš Václavek. Podle mého názoru se vůbec neztratil. Trať uběhl za 24:08 minut. Doufám, že bude v běhání dále pokračovat.

V kategorii nad 50 let jsme z našeho oddílu běželi tři. Nejlepší z nás, Erich Rinka obsadil druhé místo, časem 24:49 minut, na třetím místě se umístil Josef Smola časem 26:26 minut. Já jsem se postavil na start po 3 týdnech. Vůbec jsem netrénoval a neuběhl ani kilometr, protože jsem upadl na zdravou nohu a poranil si koleno. Celý závod jsem běžel s Ivanou Brožovou úplně poslední. Mě se běželo velmi dobře, i když jsem neměl nic natrénované. Čas byl 37:16 minut.

Vyhodnocení bylo v restaurací u Bohouše. Všichni dostali v cíli pivo nebo čaj.

Otto Seitl

Maratón v Radomi – 2.12.2006

2.12. pořádal Tadeusz Kraska maratón. Byl to jeho 50. maraton. Na start se postavilo 95 maratonců a z toho 3 z naší republiky. Na maraton jsme vyjeli v pátek a to já, Hrabuška a Budík. Vzdálenost od Ostravy do Radomi byla asi 360 km. Bohužel, za Katovicemi přede mnou nečekaně zastavilo auto a já již nestačil dobrzdit a zezadu do něj narazil. Rozbilo se mi přední světlo a trochu pomačkala kapota. Zaplatil jsem 150 Zl pokutu. Jarda Hrabuška spravil světlo a jeli jsme dál. Večer jsme dojeli na místo a prezentovali se. Tadeusz nám napsal, jestli každý můžeme dát do tomboly nějaký dárek. Jarda a Karel donesli láhve alkoholu. „Dárky“ pořadatelům předali, ale Ti byli z toho v šoku. Až za chvíli jsme zjistili proč. Tadeusz je totiž vyléčený z alkoholu a začal běhat.

Zdarma jsme měli zajištěné ubytováni v internátu, 200m od startu. Start byl druhý den v 9 hodin. Běžci, kteří maratón běhají pomaleji, mohli vyběhnout už v 8 hod. Já jsem toho také využil a vyběhlo nás 20 maratonců.

Běželo se 14 kol. Počasí bylo výborné, na prosinec vynikající. Prvních 3 kola se mě běželo dobře. Právě, když jsem vbíhal do dalšího kola, bylo na startovní čáře připraveno vyběhnout hlavní startovní pole závodníků. Musel jsem se prodírat mezi běžci. Podařilo se mi dostat dopředu a běžel dál, ale nevěděl jsem, jestli mi zapisovatelky zapsaly kolo. Byly tam dvě takové vracečky asi 150 m, kde jsme se potkávali. Já jsem si hlídal své soupeře, kteří společně se mnou vyběhli dříve.

Na to, že jsem za 14 dní uběhl 14 km, se mi zatím běželo dobře. Posledních 9 km, to znamená 3 kola před cílem, jsem začal vadnout. Začali mě předbíhat soupeři, kteří byli za mnou. Nejvíce jeden, který pochodoval a začal se mi přibližovat a dokonce jsme spolu chvíli drželi tempo. Já jsem si myslel, že pomalu běžím, ale když mě předešel, byl jsem naštvaný a ani jsem se ho neudržel. Pomalu se mi vzdaloval. Když se trošku rozběhl, tak jsem ho už ani neviděl. Do cíle jsem nějak doklusal za 5:17:25 hod. V polovině závodu se Tadeusz na 20 minut zastavil. Na plotě před cílem měl vystavena startovní čísla z maratonů, kterých se zúčastnil. O každém z nich něco povyprávěl a pak běžel dál. Po závodě jsem byl dost unavený. Šel na klobásu, potom osprchovat. Navíc jsme ještě dostali oběd. Čekali jsme na vyhodnocení. Dostal jsem pohár za to, že jsem v tomto závodě měl nejvíce uběhnutých maratonů a další pohár za to, že jsem se umístil na 3. místě v kategorii cizinec.

Hrabuška běžel ze začátku moc rychle a v závěru trošku zpomalil, čas 3:24:51 hodin. Dostal pohár za to že byl z nás „cizinců“ suverénně nejlepší. Druhý nejlepší z nás byl Karel Budík, časem 3:58:24 hodin. Ten, jako vždy, měl velmi rychlý závěr a posledních 100 m sprintoval. Po závodě jsme jeli domů.

Maraton měl velmi dobrou atmosféru.

Foto

Otto Seitl

Porubský dvojmaratón 25.-26.11.2006

Letošní dvojmaratón nás velice mile překvapil. Očekávali jsme účast kolem 30 až 40 maratónců. První den se na start postavilo 67 běžců, z toho dva běželi 1/2 maratón. Závod byl opět s mezinárodní účastí. Přijeli 3 běžci z Běloruska, 1 Maďar, 13 Poláků, ale pouze 3 Slováci, což mě překvapilo. Mezi startujícími byly čtyři ženy, z toho

3 z Polska. Jsem zvědavý, kolik závodníků vystartuje druhý den.

Maratón se běžel na stejné trati, jako se běžel pětimaratón. Běželo se 14 kol o délce 3 014 metrů. Počasí bylo vzhledem k ročnímu období nádherné. Krásně svítilo sluníčko, bylo teplo, ale byl silný vítr. Tento závod byl náročný nejen pro běžce, ale samozřejmě také pro rozhodčí a pořadatelé. „Občerstvovačku“ na výbornou zvládly společně moje dcera Táňa s kamarádkou Martinou a paní Bažanowská, manželka jednoho startujícího běžce.

Hned od startu šel do čela Dan Orálek a za ním pětičlenná skupina , v čele s Igorem Helešem a Sašou Neuwirthem. Tito však v každém kole na prvního ztráceli.

První „zabalil“ Igor a za ním Saša, který uběhl 1/2 maratón. 1/2 maratón běžel také Peťa Wala.

Po prvním dnu mezi ženami vyhrála s dost velkým náskokem naše běžkyně Pavlína Procházková z oddílu Traged Team Hořovice, před triem Polek. Jsme zvědaví,

jak dopadnou druhý den.. Dost maratónců první den „zabalilo“. Na posledním místě doběhl Polák, který přijel jako řidič. Chtěl běžet 1/2 maratón, ale nakonec běžel celý. Po závodě dostal každý velmi dobrou gulášovou polévku a pivo. Maratónci, kteří běželi pouze jeden maratón, dostali po závodě medaili a diplom.

Obrovský pohár za 1. místo v soutěži „Česko-Polsko-Slovenský pohár v maratónu“ dostal Milan Celuch z Havířova. Velice zajímavé je to, že v loňském roce vyhrál Petr Wala, který je také z Havířova. Takže už druhý rok je vítěz z Havířova.

Jirka Březina běžel svůj 401 maratón a tím zahájil pětistovku.

Otto Seitl

Druhý den dvojmaratónu

Druhý den, opět za velmi pěkného počasí, startovalo celkem 60 maratónců. O jednu hodinu dříve, než byl oficiální start maratónu, se na trať vydalo 18 běžců,

kteří včera běželi pomaleji. Umožnili jsme jim start dříve, kvůli závěrečnému vyhodnocení. V 10 hod. byl start a startovní pole bylo opět větší, než minulý rok.

Tento ročník byl rekordní také v počtu startujících žen, bylo jich pět. Hned po startu šel do čela domácí běžec Roman Baláž, ale nevydržel tam dlouho.

Vystřídal ho Dan Orálek, který také jako první vběhl do cíle. Oproti včerejšku se pole roztáhlo, což bylo výhodou pro rozhodčí.

Samozřejmě, že dnes byl tento závod pro mnohé závodníky velmi náročný. Projevila se včerejší únava, ale našly se i vyjímky, běžci, kteří běželi ještě lépe jako

první den. Minulý ročník doběhlo dvojmaratón 36 závodníků, z toho 2 ženy. Dnes se tento počet zvýšil na 46 běžců, z toho 4 ženy.

Velmi zajímavý byl boj mezi ženami, kde o prvním místě rozhodla pouze 1 minuta a 11 sekund. Zvítězila naše běžkyně Procházková, druhá Mizera Agnieszka

z Wroclawi. V kategorií mužů to bylo jednodušší. S převahou vyhrál Dan Orálek před domácím Romanem Balážem. Vyhodnocení bylo v restauraci a všichni,

kdo doběhl oba maratóny dostali menší pohár, medaili a diplom. Všichni také dostali pivo a polévku. 100 piv platil Petr Hrček za to, že nedávno v Kladně uběhl

100. maratón. Tímto se zapsal do „100 maratónu klubu“ a za tento výkon obdržel pohár.

Hlavně bych chtěl poděkovat paní Mathonové za organizování maratónu, protože bych si to bez ní nedovedl představit. Každé ráno vařila doma čaj a připravovala

věci k maratónu. Chodila pozdě spát, protože se připravovala na další den.Tento maratón jsme organizovali pouze v pěti lidech.

Občerstvení : Táňa Seitlová, Martina Břeská

Rozhodčí: Vladimír Pastrňák, Otto Seitl

Prezentace, výsledky: Jarmila Mathonová

Jestli mohu hodnotit, myslím si, že letošní ročník byl velmi úspěšný. Podle ohlasu některých maratónců se tato akce zdařila a většině se líbila.

Potěšitelné je, že na startu bylo hodně nových tváří. Původně jsme byli rozhodnuti, že z důvodu nízké účasti startujících na Porubském dvojmaratónu,

již další ročníky nebudeme pořádat. K rozhodnutí nadále pokračovat, nás přiměli samotní zúčastnění běžci a jejich spokojenost.

Věřím, že o příští ročník, který se bude konat 24. - 25.11.2007, bude ještě větší zájem.

Končí však „Pětimaratón“ a Porubský maratón.

Otto Seitl

Maratón Perly Karpat - 19.11.2006

Maratónu v Trenčianských Teplicích se z našeho oddílu zúčastnili 3 maratónci.

Já jsem vyběhl o 50 minut dříve, než byl start závodu. První dva kilometry jsem běžel pod 6 minut. Prvních 5 km jsem dal

za 30:21 min., což je na mě dost rychle. Přitom asi od 2 1/2 km se běželo do kopce. Od 6 km jsem zbytečně zrychlil,

protože se běželo z kopce. Tuto pětku jsem zaběhl za 26:12 minut, což bylo rychle. 10 km jsem měl za 56:33 minut.

Po obrátce jsem běžel pořád svižně a půl maratón měl zatím pro mě nejrychleji, za 2:10:25 hod. Maratón jsem doběhl

za 4:39:24 hod.,což jsem ani nečekal. Týden před maratónem jsem trošku potrénoval a hned to bylo znát na výkonu.

Na 6. místě doběhl v novém osobním rekordu Roman Baláž za 2:45:04 hod. Nejvíce ho mrzí, že mu chybělo 5 sekund, aby měl

pod 45 min. Je vidět, že mu nejvíce vyhovuje maratón v kopcích. Po maratónu ještě 5 km vyklusal a poslední 2 km běžel

se mnou. Tyto dva poslední km jsem běžel po 5:30 min. Igor Heleš běžel opět v pohodě a doběhl na 8. místě, časem 2:47:48 hodin. Z tohoto maratónu máme také jednu zajímavost. Druhý běžec v cíli Moravec měl dostat cenu starosty Trenčianských Teplic. Ten však cenu neměl a tak nevěděl co mu dá. Dal mu litrovku coca-coly. Moravec se ho zeptal, jestli to myslí

vážně. Přidal mu ještě sáček piškotů a zeptal se, jestli už to stačí. Myslím si, že starosta si trhnul velkou ostudu.

V tomto maratónu běžel Březina svůj 400 maratón.

Otto Seitl

Igor Heleš třetí

11.11.2006 se běžel 25.ročník maratónu v Liptovském Mikuláši. Na tomto maratónu startovali 4 naši maratónci a jeden na půl maratón. Chtěl jsem také běžet maratón, ale limit byl 5 hodin a tak jsem si netroufnul a udělal dobře. Již od 5 km jsem se trápil a měl co dělat, abych došel do cíle. Čas byl jeden z nejhorších, co jsem běžel

1/2 maratón, 2:49:22 hod. Ostatní však na tomto maratónu dosáhli velmi pěkného úspěchu. Igor skončil celkově na třetím místě a Roman na 6.místě. Igor běžel stále

na druhém místě, ale bylo vidět, že se v závěru šetří na další maratón, který již za týden poběží. Říkal: „když jsem viděl, že na vítězství nemám, tak jsem to pustil“.

Tím pádem se propadl na třetí místo, ale dobíhal v pohodě. Před čtvrtým závodníkem měl dost velký náskok. V kategorii se umístil na 1. místě, časem 2:43:45hod.

Roman časem 2:47:09 hod. skončil v kategorii na druhém místě a zaběhl si „osobák“. Hrabuška běžel na 26. místě výkonem 3:15:32 hod. a Výtisk na 32. místě za 3:22:32 hod.

Otto Seitl

Hornická desítka – 4.11.2006

V sobotu 4.11. se běžela ve Frýdku – Místku „Hornická desítka“. Startovalo 296 závodníků, z toho tři z našeho oddílu. Nejlépe z nich si vedl Tomáš Latka,

který se celkově se umístil na 81. místě. Trať zvládnul za 37:53 minut. 164. místo obsadil Smola Josef za 43:21 minut, 184. místo patří Jirkovi Brožovi,

čas 45:14 minut.

Otto Seitl

Bochnia – 5.11.2006, 1/2 maraton

5.11. Jsem se zúčastnil 1/2 maratonu v Polské Bochni.

V loňském roce jsem se toho závodu zúčastnil poprvé. Neměl jsem sice natrénováno, ale když jsem si přečetl, že limit je 2:30 hod., tak jsem se toho závodu zúčastnil. Bohužel jsem doběhl 1 min. po limitu, ale byl jsem ve výsledkové listině. Letos jsem chtěl běžet o něco lépe. Také jsem měl o něco víc naběháno a věřil si.

Nevěděl jsem, jestli vydržím běžet celý půl maratón bez problémů. Den před odjezdem napadl v Ostravě sníh. Měl jsem obavy z cesty. Z Ostravy je to okolo 220 km Ráno jsme vyjeli. Polské cesty byly v dezolátním stavu, na dvou místech byl zeškrábány a ještě díry. 8 km jsem musel jet 30-ti kilometrovou rychlostí a ještě dávat velký pozor na díry. Do Bochně jsme přijeli 1 hod. před startem. Celou cestu pršelo a foukal dost silný vítr. Hned jsem se přihlásil a zaplatil 30 zlotých startovné. Potom jsem se šel převléct a pořádně se obléct. Ve 12 hodin jsme na náměstí odstartovali a běželi jedno menší kolo. Pak jsme nastoupili do přistavených autobusů a odjeli asi 3 km na „ostrý“ start. Bohužel, startovalo asi o100 běžců míň, než bylo přihlášeno. Mnohé asi odradilo počasí. Postavil jsem se na konec, ať nikomu nezavazím.

Po startu jsem běžel asi 3. od konce. Přitom jsem první km běžel za 6:06 min.a to jsem držel do 3km a pořád jsem byl na konci. Celý závod pršelo a foukal silný vítr.

Na štěstí prvních 5 km jsme měli vítr v zádech. Po 5km byl už boční vítr asi 1km. Potom jsme se točili doprava a běželi 3 km proti silnému větru.Tam jsem se snažil doběhnout dva běžce, což se mi podařilo a schoval se za ně. Běžel jsem tak asi 300m. Zdálo se mi, že je to pomalé, tak jsem šel dopředu. Ostatní se nepřidali, tak jsem běžel dál a odtrhnul se od nich. Pustil jsem se za dalšími dvěmi, kteří běželi přede mnou. Prvních 10 km jsem měl za 1:02:20 hod. Snažil jsem se tempo udržet. Dokonce se mi podařilo předběhnout několik běžců. Na občerstvení měli letos pouze vodu. Jednou jsem se napil, ale byla dost studená a tak jsem už nepil. Vloni, kdy bylo teplo, měli na občerstvení čaj. Od 16 km jsme se opět točili a běželi proti větru. Musel jsem makat, protože jsem chtěl běžet něco pod 13 min. Tento závod mě dost rychle ubíhal. Konečně jsem poslední 2km zatáčeli do města a běželi do cíle. Ještě se mě podařilo 1 km před cílem jednoho běžce předběhnout. Poslední km se běželo

do kopce. Čas byl 2:13:23 hod. Běželo se mi dobře a byl jsem spokojený. Jenom čas jsem mohl mít aspoň o 30 sekund lepší. Po doběhu jsem dostal pěknou medaili.

V cíli měli čaj, tak jsem se konečně napil. Rychle jsem se šel převléknout, protože byla velká zima. Po vyhlášení vítězů byla ještě tombola, ale na ní jsme již nečekali

a po závodě jeli hned domů.

Otto Seitl Foto

Porubský čtvrtmaraton – 28.10.2006

V sobotu 28.10. se běžel 6. ročník Porubského čtvrtmaratonu. Za pěkného počasí se na start závodu postavilo celkem 81 závodníků nejen z Ostravska a okolí, ale také z Polska a ze Slovenska.

Z našeho oddílu běželo 7. závodníků a vůbec se neztratili. V kategorii do 40 let se Tomáš Latka umístil na 22. místě, časem 40:58 min. a z našeho oddílu byl 4. nejlepší.

V kategorii do 50 let si nejlépe vedl Igor Heleš za 36:33 min. a na třetím místě Roman Baláž 37:17 min., kdy závěr už vypustil, protože byl dost unavený z předešlých závodů. Na 6.místě se umístil Jarda Hrabuška výkonem 39:36 min. a z našeho oddílu byl 3. nejlepší.

Do 60 let se Josef Smola umístil na 5. místě 41:54 min., na 9. místě Jura Brož, který měl poslední dvě kola potíže s nohou a do cíle se trápil. za 47:53 min.

10. místo obsadil Honza Bardoň 50:58 min. Dalších 6. našich členů se přišlo na závody jen podívat a povzbudit závodníky.

Věřím, že příští rok budou stát na startu také.

Otto Seitl

Maraton – Toruň 21.10.2006

Přesně po roce jsem se postavil na start Toruňského maratonu. Byl to 4. ročník „Kamus maratón“. Běží se to vše v lese na pískovém povrchu.

V některých místech se běží velmi špatně, protože na písku to prokluzuje. Běží se celkově 6 kol. Na start se postavilo 108 maratonců.

Měl jsem velké obavy, jestli to vůbec zvládnu, protože bez tréninku to nejde. Zatím jsem nejvíc odběhl půl maraton. Přesto jsem se s velkou trémou

postavil na start. První kolo, které měří 7 km jsem zvládnul za 47 minut. Chtěl jsem běžet na limit 6 hodin, a tak hned v prvním kole jsem si udělal náskok.

Druhé kolo jsem běžel ale o něco pomaleji. Do třetího kola už to bylo horší, ale půl maraton jsem měl za 2:33 hodin. Takže opět nějaký náskok na 6 hod.

Ve čtvrtém a pátém kole jsem už rychlejším tempem pochodoval. Měl jsem co dělat a dost jsem se trápil. Z posledního kola jsem měl velké obavy,

zda to ještě zvládnu. Ale k mému překvapení jsem se rozběhl a běžel celé poslední kolo a dokonce mě toto kolo uteklo nejrychleji. Do cíle jsem doběhl

za 5:41:40 hodin. Měl jsem velkou radost, že jsem to zvládnul. V cíli jsem dostal pěknou medaili a plaketu a na konec pěkný pohár.

Po závodě jsem byl zničený, jako bych běžel 24 hodinovku. Únava ustupovala a po hodině to už bylo v pořádku. Někteří si řeknou, že za takový čas

nemá ani cenu běhat. Já jsem rád, že můžu alespoň pomalu poklusávat, 7 min. km. Mnozí nemohou ani to. Věřím, že až mi příští rok vytáhnou z pravé nohy šrouby, opět začnu trénovat.

Foto

Otto Seitl

10. ročník Kobeřický 1/2 maraton – 22.10.2006

Na startu byli opět naši. Mezi 64 startujícími se neztratili.

Nad 40 let skončil na 2. místě Roman Baláž 1:18:37 hod.

3. místo Igor Heleš 1:19:08 hod.

Nad 50 let - 10. místo Josef Smola 1:39:31 hod.

13. místo Jiří Brož 1:46:00 hod.

Otto Seitl

Praha Stromovka maratón – 21.10.2006

Opět na tomto maratonu jsme měli zastoupení. Na start se postavilo 131 maratonců a z toho dva naši, Igor Heleš, který se celkově umístil na 4. místě

a ve své kategorii skončil druhý, čas 2:40:31 hod. Na 9. místě se ve své kategorií umístil Alfons Výtisk, 3:19:45 hod.

Otto Seitl

Porubská hodinovka – 17.10.2006

Za pěkného podzimního odpoledne se v úterý na dráze stadionu VOKD Poruba konala Porubská hodinovka. Svou vytrvalost si ověřovalo 27 běžců,

mezi nimi i 5 našich. Hned od startu šli dopředu Aleš Velička s Igorem Helešem, kde běželi stále spolu. Před koncem Aleš stále držel tempo a porazil

Igora o 240m.

Zvítězil Aleš Velička 16 990 m, chybělo mu pouze10 m do překonaní 17 km.

2. Igor Heleš 16 750 m

4. Roman Baláž 16 150 m

12. Jaroslav Hrabuška 15 025 m

19. Jíří Brož 13 120 m

23. Pavel Mika 12 300 m

Otto Seitl

Mistrovství veteránů – Kroměříž 14.10.2006

14.10.06 se v Kroměříži konalo mistrovství republiky veteránů v maratonu.

Tohoto maratonu se zúčastnilo celkem 47 maratonců, z našeho oddílu 4. Velmi dobře si vedl Igor Heleš, který se celkově umístil

na 3. místě, časem 2:49:23 hod. a v kategorii 45-49 let také na 3. místě. Kategorii 40-44 let vyhrál Roman Baláž, který celkově obsadil

4. místo, za 2:57:10 hod. a v kategorii nad 40 let vyhrál. Jaroslav Hrabuška se umístil na 15. místě 3:27:06 hod. a v kategorii nad 45 let 4. místo,

což je jeho letošní oblíbené místo. Na 24. místě skončil Josef Smola za 3:54:53 hod. a v kategorii nad 55 let se umístil na druhém místě.

Takže na mistrovství veteránů jsme získali jedno 1. místo, jedno 2. místo a jedno 3.místo.

Otto Seitl

Porubský maratón – 8.10.2006

Tento maraton jsme přesunuli na neděli k vůli maratonu, který se běžel v Benešově u Semil den předem 7.10. O této změně jsme informovali

s velkým předstihem na našich webových stránkách, kde byly uvedeny i propozice. Bohužel, tohoto si nevšiml Pavel Horák z Brna a jako jediný přijel

na maratón již v sobotu. Pavle, moc se omlouvám.

Start byl na stadionu dopravního podniku města Ostravy. Běžely se 4 okruhy a jeden malý přes Třebovice. Startovalo pouze 31 maratonců,

z toho velká skupina Poláků. Již od startu šel do čela Polák Marian Stefański. Každé kolo zvyšoval svůj náskok, ale v posledním kole dost zvadnul

a měl co dělat, aby zvítězil před domácím Igorem Helešem. Do cíle tak, tak doklopýtal a trať zdolal za 2:43:38 hodin.

Z našich běžců se na druhém místě umístil Igor Heleš 2:44:11 hod.

5. místo Jaroslav Hrabuška 3:15:01 hod.

8. místo Alfons Vytisk 3:20:11 hod.

10. místo Petr Minařik 3:26:24 hod.

11. místo Josef Smola 3:39:24 hod.

Otto Seitl

Horský běh Alfrédka Stará Ves – 8.10.2006

Tady závodilo celkem 90 běžců a opět na startu byli naši.

Na 48. místě skončil Jura Brož 1:09:55 hod.

85. místo Lenka Rossi 1:25:16 hod., v kategorii se umístila na třetím místě.

86. místo Otto Rossi 1:27:15 hod.

Otto Seitl

Běh na Praděd - Karlová Studánka 7.10.2006

Je to běh do vrchu. Zde na startu stálo opět dost běžců, celkem 200. Mezi nimi opět naši.

Celkově 28. Roman Baláž 45:10 min.

113. Jura Brož 55:20min.

170. Lenka Rossi 1:08:28 hod.

176. Otto Rossi 1:09:51 hod.

Otto Seitl

Zlatý podzim Vratimov – 10 km 7.10.2006

7.10. se běžel 12. ročník Zlatý podzim - Vratimov 10km. Celkem se na start postavilo 50 závodníků,

z toho 4 z našeho oddílu.

V kategorii nad 40 let skončil Hrabuška Jaroslav časem 38:51 min. na 5. místě, v kategorii nad 50 let

patřilo 7. místo Josefu Smolovi 44:34 min., 8. místo Pavelu Mikovi 48:22 min. a na 11. místě a celkově

poslední se umístil Seitl Otto 64:14 min.

Trať je velmi náročná, běží se skoro pořád do kopce a z kopce.

Otto Seitl

1.10.2006 - Katowice

Náš oddíl pořádal 1.10.2006 zájezd na půl maraton do Katovic.

Kromě 5ti závodníků z našeho oddílu se zúčastnili další běžci, hlavně z Karviné. Jeli jsme autobusem pro 49 lidí,

ale jelo nás pouze 29. Další, kteří byli přihlášeni, se omlouvali. Je to velká škoda, protože cesta do Katowic

stála 150,- Kč a startovné jsme vyřídili za 10 zlotých.

Na místo jsme přijeli asi půl hodiny před startem. Prezentace však proběhla během chvilky. Pak jsme si vyzvedli

ještě čipy a mohli jsme na start. Startovalo přes 690 závodníků. Vyběhli jsme v 11:00 hod. Běžela se tři kola - 7 km.

Z našeho oddílu se nejlépe umístil Roman Baláž na 25. místě, časem 1:18:20 hod. Dále na 31. místě Igor Heleš

za 1:19:38 hod., 111. místě Jaroslav Hrabuška 1:28:00 hod., 155. místě Petr Minařík 1:32:15 hod., 678. místě jsem

doběhl já, za 2:34:12 hod., druhý od konce. Běželo se mě prvních 14 km dobře, ale posledních 7 km jsem se už trápil

a pochodoval. Byl jsem vůbec rád, že jsem doběhl. Dostali jsme pěknou medaili a tričko. Počasí nám naštěstí vydrželo,

až na zpáteční cestě pršelo.

Otto Seitl

Ohlasy na Ostravský maraton 2006

Vážení přátelé dlouhých běhů, rád bych Vám poděkoval za kvalitní organizaci 45.ročníku Ostravského maratonu. Zúčastnil jsem se této akce aktivně podruhé a určitě nelituji a přiběhnu příště zas. Jestli dovolíte, mám zde své malé zhodnocení:

1.TRAŤ - výborná, lepší, než loni - krásně se line kolem řeky... START a CÍL - umístění výborné

2.OBČERSTVENÍ - taky za 1 - výborné – bezchybné
3.TRIČKO a MEDAILE - za 1:-) - Tričko - pěkné - zepředu decentní a hlavně medaile - ta už je oproti loňsku opravdu na úrovni

4.PREZENTACE - 2 - v sobotu jsem jel marně po 16 hod do centra v neděli – bezchybná – výborná

5.NOCLEH a ŠATNY - nemůžu hodnotit - jako místní jsem nevyužil

6.PROPAGACE - za 4 - katastrofální - neviděl jsem v centru ani v tisku jediný plakát či inzerát. Tuším, že organizace takové
                               akce je velmi náročná a že vše se točí kolem peněz sponzorů, přesto si myslím, že Magistrát Ostravy
                               v rámci akce Ostrava v pohybu zde zaspal!!! Nejen rád vystavující se primátor Zedník se start. pistolí by si zasloužil početnější
                              diváckou kulisu.

Přeji pěkný den Jan Kaštovský . Běhu zdar

Vážený pane Seitle

Váš 45. ročník maratonu se doopravdy vydařil. Jsem rád, že v Ostravě jsou takové akce. Velice mě mrzí, že jsem ten váš maraton neběžel celý. Byl jsem to já ten BLÁZEN, co po 6kolech fandil a pozbuzoval běžce. 3:05 hod pozbuzování v běhu mě ani moc nezmohlo, nevím čím to bylo, ale faktem je, že samotný závod je psychicky náročný.Nic méně mému kamarádovi jsem udělal osobák 3:24. Na odložený Budapest marathon se stále připravuji, běží se 15.10.2006 v 10:00

Přeji krásný slunný den
Sokol (Opluštil Jaroslav z Nové Bělé)

Ostravský maratón -24.9.2006

45. ročník Ostravského maratonu máme za sebou. Velice mě mrzí, že byla velmi slabá účast.

Na start se postavilo 137 maratonců, ale přitom přihlášeno bylo přes 160. Poprvé se startovalo

před Ostravskou radnicí. Větší část se běželo v parku, Komenských sadech. Maraton odstartoval

primátor města Ostravy Aleš Zedník. Mezi startujícími byli velmi dobří běžci z Polska. Například

Kasprzyk, který má nejlepší osobní výkon 2:11 hod., dále Chawawko, Janicki, z našich výborní běžci

Žák a Bukovjan. Potěšitelné je, že i v kategorii žen bylo silné obsazení.

Hned od startu se vytvořila velmi silná skupina 8 maratonců. Jenže ten den počasí maratóncům nepřálo,

protože bylo velmi teplo. Mezi prvními odpadl Orálek. V čele běžel velmi dobře Žák, který udával tempo.

Za ním běžela velmi silná skupina Poláků. Do cíle jako první vběhl Polák Kasprzyk před CHawawkem,

který posledních 50 m do cíle jen došel, když viděl, že na první místo nemá. Na třetím místě doběhl Žák

před dalším Polákem Janickim, polským reprezentantem na 100 km. Na pátém místě doběhl Bukovjan, který

v závěru velmi dobře zabojoval

Škoda velkého vedra, jinak by byly časy o něco lepší a možná by padl i rekord.

V ženách vyhrála Polka Fliegery před naší Báčovou a na třetím místě Balošákovou ze Slovenska.

Letošní ročník se oproti loňsku vydařil. Maratonci dostali pěknou medaili a tričko.

Bohužel o tomto závodě byla v Ostravě velmi malá informovanost.

Otto Seitl

Ostravský 1/2 maraton – 17.9.2006

Ostravský půl maraton vyhrál překvapivě Velička před Bitalou.

Na start Ostravského 1/2 maratonu se postavilo 63 startujících. Závod odstartoval starosta Hrabové.

Ihned po startu šel do čela Bitala a s velkým náskokem běžel včele. Asi však podcenil horko, které

panovalo během celého závodu. Od poloviny závodu se k němu přibližoval Aleš Velička a asi 8 km před cílem

šel před něho a už ho před sebe nepustil. Bitala ještě musel odrážet útok polského běžce Bukowcana.

Ten s přehledem vyhrál kategorií nad 50let. V ženách zvítězila Dostálová z Olomouce.

Na start se postavilo taky 7 domácích běžců. Nejlepší z nich byl Hrabuška.

Všichni v cíli dostali poháry a první tři v kategorii také poháry a věcné ceny.

Otto Seitl

PILA (Polsko) 1/2 maraton - 10.9.2006

Letos, na 16. ročníku 1/2 maratonu se na start postavil rekordní počet startujících. Po týdnu jsem opět v Polsku startoval, ale tentokrát na půl maratonu. Letos jsem najednou tolik kilometrů ještě neběžel. Měl jsem velké obavy, jestli to zvládnu, protože minulý týden po 15 km jsem byl zničený tak,

jako bych běžel maraton. Díval jsem se na loňské výsledky a poslední čas tam byl 2:45 hod. Říkal jsem si, že bych to mohl zvládnout, pokud vydrží nohy.

Předtím jsem moc netrénoval, za týden jsem uběhl jen 37 km.

Pila je od Ostravy necelých 500km. Na prezentaci jsem přijel den před závodem.

V 11 hod. odstartovalo více než 1 000 závodníků. Z České republiky jsem tam byl sám. Ředitel závodu Henry Paskal mi říkal, abych příště dovezl víc běžců od nás. Počasí bylo výborné. Bylo pod mrakem a asi 18 stupňů. Start byl asi 500m od cíle. Lavina běžců běžela po cestě směrem k cíli, kde po tratí bylo plno diváku. 3 km se běželo centrem města a opět jsme probíhali cílem.

Na třetím km mě předbíhal 84letý maratónec. Před hlavní tribunou, kde hlasatel

právě o něm mluvil, tak sklidil velký potlesk. První km jsem měl těsně pod

6 minut. Byl jsem spokojený a běželo se mi dobře. 5 km byl za 30:30 min.,

na 10 km jsem konečně předběhl nejstaršího účastníka a už jsem ho nepustil před sebe. 10 km čas 1:03:20 hod. – lepší jak minulý týden na 15 km. Tam byl čas 1:13:20 hod., o deset minut lepší. Do cíle jsem doběhl v pohodě i když trošku unavený, ale oproti minulém týdnu o 100% lepší. Konečně můžu říct, že jsem běžel. Počítal jsem s časem okolo 2:45 min. a já běžel za 2:14:34 hod. Dokonce poprvé jsem letos nepředběhl jenom jednoho, ale dost běžců bylo i za mnou. Za týden mě opět čeká 1/2 maraton a to doma Ostravský.

Dále v Kladně se běžel maratón. Z našeho oddílu tam startoval Alfons Výtisk. Doběhl časem 3:16:40 hod. a umístil se na 39 místě, ze 146 startujících.

Otto Seitl

Oswiecim 15km – 2.9.2006

Zúčastnil jsem se v Polsku závodu na 15 km. Limit na 7 km byl 50 min. a na 15 km 1:50 min. a tak jsem si troufnul

na tento závod přihlásit. Byl to I.ročník a na start se postavilo 202 závodníků. Odstartováno bylo v 11 hod. před stadionem. Postavil jsem se na konec startovního pole, abych se mezi běžci moc nemotal. Minulý měsíc jsem konečně natrénoval 140 km. Říkal jsem si,že bych 15 km mohl uběhnout v limitu. První kilometr to ještě šlo. Hned od startu

však se mě dostali všichni strach a utekli mi. Byl jsem třetí od konce. Asi na druhém km mě začalo bolet levé stehno

a už jsem se trápil. Na 3 km bylo stoupání, které jsem do půlky vyběhl a pak jsem pochodoval. Tady mě předběhla jedna

žena a to už jsem byl předposlední. Díval jsem se, jestli náhodou není za mnou sanitka. Naštěstí jsem ji neviděl.

Teď jsem bojoval hlavně s časem, abych na 7 km doběhl v limitě. Bylo to až neuvěřitelné, doběhl jsem tam 4s. před limitem, takže jsem mohl pokračovat dál. Na 9 km jsem doběhl na křižovatku a nevěděl, kam teď. Rozhodl jsem se běžet rovně.

Po 300m mi místní lidé říkali, že tu nikdo neběžel. Musel jsem se vrátit a dát se na druhou stranu. Zde jsem ztratil

3 min. a ty mi v cíli chyběly. Na 10km jsem doběhl dost unavený za 1:12 min. Posledních pět km jsem se dost trápil.

Necelý kilometr před cílem jsem opět zabloudil. Naštěstí mě brzy vrátili správným směrem. Na stadion jsem doběhl za 1:51:46 hod., po limitě. Nechali mě doběhnout do cíle. Byl jsem zničený, jako kdybych běžel maraton. Ředitel závodu

se mi omlouval za to, že jsem zabloudil. Po závodě jsem dostal medaili, diplom, polévku a pivo. Další závod mě čeká v Pile, kde bych chtěl běžet 1/2 maraton. Mám na to týden, abych něco natrénoval a konečně doběhl bez problému.

Otto Seitl

Primátor Aleš Zedník odstartoval štafetový běh Ostrava - Drážďany

Primátor A. Zedník odstartoval 20. července 2006 před Novou radnicí štafetový běh do Drážďan. Akce se koná u příležitosti oslav 800. výročí založení města Drážďany. Osm běžců z Ostravy uběhne za dva a půl dne 490 kilometrů.

Členové štafety před startem

Štafetu tvoří členové ostravské TJ Ligy 100 a Maraton klubu Seitl. Jedním z aktivních účastníků je náměstek primátora Jaromír Horák. Trasa vede přes Hlučín, Bruntál, Šumperk, Hradec Králové, Mladou Boleslav, Děčín a Pirnu. "Až do Děčína poběžíme bez přestávky, trasa je rozdělena do desíti úseků. Počítáme, že průměrná rychlost bude jedenáct kilometrů za hodinu. Doběh k pomníku Der Augustus Starke v partnerském městě je stanoven 22. července 2006 ve 12 hodin," řekl J. Horák.

Jako první vyběhl na trasu J. Horák

Běžci vezou z Ostravy drobné dárky, které předají pacientům dětského oddělení nemocnice v Drážďanech. Podobná štafeta z Drážďan do Ostravy se běžela loni v rámci oslav 60. výročí osvobození.

Účastníci štafety do Drážďan absolvovali téměř pět set kilometrů bez problémů

Primátor Aleš Zedník přijal 27. července 2006 účastníky štafetového běhu do Drážďan, který se konal u příležitosti oslav 800 let první zmínky o založení tohoto partnerského města. Primátor ocenil nejen výkon všech sportovců, ale také neobvyklou a velmi atraktivní formu reprezentace Ostravy.

Primátor A. Zedník předal účastníkům štafetového běhu diplom a pohár.

Tyto právě přebírá J. Hrabuška

Osm členů štafety uběhlo od 20. do 22. července 470 kilometrů. Samotný běh trval 38 hodin, průměrná rychlost běžců činila 12,36 km/hod. S drážďanskými maratonci se Ostravané setkali 13 km před cílem. K soše Zlatého jezdce doběhli společně v sobotu 22. července ve 12 hodin.

Do cíle doběhli ostravští i drážďanští běžci společně

"Největší obavy jsme měli z tropického vedra, s nímž jsme při plánování tohoto běhu vůbec nepočítali. Ale všichni účastníci absolvovali téměř půl tisíce kilometrů bez větších problémů. Krizi si však prošel každý z nás," řekl náměstek primátora Jaromír Horák, který si dlouhou trať rovněž nenechal ujít.

Dodal, že v partnerském městě právě vrcholily oslavy významného výročí. V cíli je čekali generální konzul ČR v Drážďanech i náměstek primátora města. Vyzdvihl rovněž profesionalitu řidičů z magistrátu a Dopravního podniku Ostravy, kteří skupinku doprovázeli. "Jet v úmorných vedrech dvanáctikilometrovou rychlostí vyžadovalo od řidičů velkou trpělivost. Zvládali to s humorem, i když v Drážďanech je chtěla policie pokutovat za pomalou jízdu," poznamenal náměstek.

Jedno z doprovodných vozidel běžců

"Byl to můj první maraton. Zatím jsem běžela jen půlmaraton. Nejhůř snad bylo v pátek, kdy se teploty vyšplhaly na 39 stupňů Celsia ve stínu. Kolik bylo na slunci, ani nechci vědět," uvedla nejmladší účastnice 24letá Táňa Seitlová. Hrdi na svůj výkon v tropickém počasí jsou manželé Lenka a Otto Rossi. Oba běhají s kardiostimulátory.

V partnerském městě navštívili členové štafety i dětská oddělení nemocnic, kde dětem předali

suvenýry z Ostravy

Maratón v Rybniku

V sobotu 12.08.2006 se běžel v polském Rybniku již čtvrtý ročník maratónu, který ovládli čeští účastníci,

kdy z velkým náskokem vyhrál Petr Wala z Havířova před Petrem Jadrníčkem z Ostravy a duem maratónců

z MK Seitl Ostrava Jaroslavem Hrabuškou a Petrem Minaříkem. Vítěz závodu Petr Wala se na první místo dostal

zhruba po polovině závodu, kdy předstihl domácího unaveného maratonce Rafala Linderea po té si již pouze

zkušeně hlídal první místo a svůj čas pod tři hodiny, který znamenal nový traťový rekord maratonu. Zbytek

desetičlenné české výpravy se zúčastnil kratších tratí, kdy maratónci brali tento závod především jako generálku

na 45. ročník Ostravského maratónu, který se bude konat 24.09.2006. Maratón proběhl za příjemného počasí 20-23 °C,

oblačno a bezvětří, které navíc umocňovala trasa, která vedla z velké části ve stínu lesa. Běželo se na mírně

Zvlněném 3 km krosovém okruhu, který se obkroužil celkem 14x a celý maratón má na svou délku atest. Pouze povrch,

který byl místy nerovný a vedl v jedné části po dlažebních kostkách zhoršoval maratóncům podmínky závodu a proto

se trať dala považovat svým povrchem za obtížnou.

Petr Wala

Porubský pětimaraton

Od středy do neděle pořádal "Maraton klub Seitl Ostrava" pětidenní klání maratónských běžců.

Tento náročný druh sportu stále přitahuje jistou skupinu běžeckých nadšenců, kterým ani extrémní

horko po celých pět dnů podstatně nevadilo.

Trať byla vedena převážně po silnici, po níž proudily davy lidí na koupaliště. Menší část trati vedla lesem.

Závodníci zdolávali každý den proslulých 42 195 m dlouhou vzdálenost. Mnoho přihlížejících jen nechápavě

kroutilo hlavami, kde se v člověku bere tolik nadšení pro tak náročnou činnost. A pokud se na tvářích účastníků

objevil úsměv, divení nebralo konce. Tito dobře trénovaní sportovci to ale za nijak extrémní věc nepovažují.

Je to prostě jejich koníček.

Na startu stanuli Bělorusové, Poláci, Slováci, Maďar a naši běžci.

Již třetí ročník tohoto závodu vyhrál člen pořádajícího oddílu "Maraton klub Seitl Ostrava" Igor Heleš.

Na závěrečném vyhodnocení si všichni účastníci akci pochvalovali a slíbili si, že za rok se opět v Porubě

rádi setkají.

Pikantností akce bylo, že Slovák Alexander Simon (stále populární Šaňo) slavil Silvestra!!!

Běžel totiž svůj 365.maratón.

Otto Seitl

Sokolský maratón - V. ročník

U příležitosti osvobození Poruby se konal 6.5.2006 již V. ročník Sokolského maratónu, pořádaného TJ Sokol Poruba. I když letos účast běžců nebyla největší, tak zúčastnění nelitovali a užili si náročnějšího maratonu v krásném prostředí Porubského lesoparku za vynikajícího počasí. Start byl jako tradičně u památníku obětem osvobození v blízkosti Sokolovny, kde jsme položením kytice uctili památku padlých. Maratonu se zúčastnili jako tradičně i běžci ze Slovenska. Letos scházeli borci z Polska a někteří místní, kteří startovali na Krakovském maratónu. Vyhodnocení proběhlo tradičně v restauraci Sokolovna, kde účastníci doplnili energii dobrým obědem. V rámci Sokolského dne probíhal vedle maratonu rovněž doprovodný program pro děti s hrami a opékáním.

Za pořadatele bych chtěl poděkovat všem závodníkům za účast a příjemně strávenou sobotu. Fotografie z maratónu naleznete zde.

Za podporu děkujeme Obecnímu úřadu v Porubě, Zahradnictví Poruba a MK Seitl

Klásek Jiří

Běh osvobození Ostravy

8. květen – státní svátek České republiky. Tento den se do kalendáře zapsal především jako Den osvobození od fašismu. Běžci, však již několik let, mají toto datum zapsáno také jako termín závodu.

V tento den každoročně TJ Liga 100 Ostrava pořádá závod na 15 km „Běh osvobození Ostravy“. Letos se konal již 27. ročník . Start závodu je u památníku v Hrabáni

a cíl na stadionu Arrows v Porubě. Letošního ročníku se zúčastnilo celkem 50 běžců, z toho 2 ženy. Mezi startujícími bylo 8 členů našeho oddílu: zleva stojící – Smola, Výtisk, Pastrňák, Rossi Lenka, Hrabuška, Heleš, Rossi Otto

vpředu – předseda oddílu Seitl Otto s vnučkou Terezkou a Brož

Jarmila Mathonová


	Maraton po hřebenech Beskyd - Pustevny-Radhošť-Pustevny-Martiňák-Pustevny-Radhošť-Pustevny - sobota 29.04.2006 11.01 hodin - 3.ročník
				Dogtrekking 1.ročník

poř.	příjmení	jméno	narození	oddíl	pes				čas	kategorie
						8000 m	25400 m	34200 m	42195 m

1.	BALÁŽ	Roman	07.06.1965	Maraton klub Seitl Ostrava	Sibiřský Hasky MARKÍZA	0:41:38	2:02:02	2:48:34	3:33:46	1. DTM 2
2.	STRAŇÁK	Dušan	00.00.1977		Maďar. krátkosrstý ohař AKIRA	0:41:40	2:02:20	2:50:32	3:36:40	1. DTM 1
3.	ĎURIGA	Stanislav	30.08.1961	Trenčín /SLOVENSKO/		0:41:42	2:07:43	2:55:59	3:40:38	1. /40-49/
4.	PAVLACKÝ	Miroslav	11.02.1964	Trenčianské Teplice /SLOVENSKO/		0:41:42	2:07:43	2:58:12	3:46:10	2. /40-49/
5.	REŽNÝ	Matěj	00.00.1977	SOKOL Vrútky /SLOVENSKO/		0:41:42	2:07:43	2:58:12	3:46:39	1. /do 39/
6.	TOMÁNEK	Roman	11.10.1960	Gallak Slavičín		0:43:50	2:09:10		3:59:41	3. /40-49/
7.	ONDRUŠ	Jan	11.03.1955	TJ Týniště nad Orlicí		0:43:48	2:17:58	3:15:16	4:07:25	1. /nad 50/
8.	BARBOŘÁK	Bohuš	29.11.1959	Liga 100 Olomouc		0:43:51	2:22:18	3:25:30	4:18:51	4. /40-49/
9.	OSLADIL	Miroslav	30.08.1952	IRICO Olomouc	Rad. Ohař BLESK	0:44:02	2:22:18	3:25:30	4:19:01	2. DTM 2
10.	KUBR	Václav	09.10.1955	Hvězda SKP Pardubice		0:44:49	2:22:29	3:28:20	4:22:23	2. /nad 50/
11.	PROCHÁZKOVÁ Pavlína		00.00.1964	Lokomotiva Beroun		0:47:16	2:29:03	3:28:20	4:28:24	1. /nad 35/
12.	MUZIKOVÁ	Markéta	00.00.1982	Smolotely okr. Příbram		0:49:55	2:47:57	3:51:00	4:46:35	1. /do 35/
13.	KRUMER	Miroslav	02.07.1949	MK Ostrov		0:49:27	2:41:14	3:52:45	4:49:25	3. /nad 50/
14.	ROHLEDEROVÁ Zuzana		00.00.1974		Kříženec ZACHARY		2:38:43		4:51:16	1. DTW 1
15.	KREJSA	Václav	13.02.1952	AVC Praha		0:49:27	2:41:14	3:52:45	4:58:19	4. /nad 50/
16.	WEISS	Michal	12.12.1959	AC Praha 1890		0:51:31	2:46:40	4:03:20	5:03:56	5. /40-49/
17.	NAZIEMIEC	Daria	23.06.1976	Slimak Bytkow /POLSKO/		0:48:59	2:46:25	4:00:40	5:05:46	2. /nad 35/
18.	NAZIEMIEC	Leszek	11.09.1974	Slimak Bytkow /POLSKO/		0:49:10	2:41:32	3:59:30	5:09:23	2. /do 39/
19.	MROVEC	Tomáš	00.00.1981		Dalmatin OSTIN		2:53:39		5:36:20	2. DTM 1
20.	ČIPEROVÁ	Lenka	00.00.1980		Beauceron LOGAN		3:08:20	4:30:00	5:41:51	2. DTW 1
21.	DRTINA	Jaroslav			Pyrenejský Ovčák BENJI			5:02:00	6:06:49	3. DTM 2
22.	HALFAROVÁ	Míla	00.00.1979		Americký Pitbul PERLA			5:01:00	6:09:36	3. DTW 1
23.	TÝŘOVÁ	Klára	00.00.1981		Výmarský Ohař APOLO			5:22:40	6:56:15	4. DTW 1
24.	KAZDA	René	00.00.1962		Chodský pes ZARO + Praž.Pastev.pes ZARO			5:44:00	7:03:51	4. DTM 2
25.	MACKOVÁ	Vendula	00.00.1983		NOIRETTE			6:05:00	7:34:10	5. DTW 1
26.	BĚHAL	Josef	00.00.1967		Labrad. Retrívr ĎOBEK			6:05:00	7:38:23	3. DTM 1
27.	MARKOVÁ	Zuzana	00.00.1981		Kříženec BOBÍK			6:28:00	7:45:00	6. DTW 1
	VYCHYTILOVÁ	Jitka	00.00.1982		Cane corso FEE	38 km za 7:20:05		6:28:00	NF	DTW 1
	LAMPA	Andrzej	08.10.1976	Slimak Bytkow /POLSKO/		0:49:49	2:55:14	4:23:50	NF	/do 39/
	URBANOVÁ	Lucie	00.00.1980		Belg. Ovčák ANETT			NF	NF	DTW 1
	URBANOVÁ	Marcela	00.00.1958		Pitbul ANDY			NF	NF	DTW 2
	URBAN	Jan	00.00.1953		Výmařský Ohař ATOS			NF	NF	DTM 2
	JIRKA	Stanislav	00.00.1964		Moskevský strážní pes DAR		NF	NF	NF	DTM 2
	SVOBODA	Zdeněk	00.00.1969		Howavart ARISA		NF	NF	NF	DTM 1
	KOMEDOVÁ	Kateřina	00.00.1981		Cane corso ELVIS		NF	NF	NF	DTW 1

	URBAN Jan, URBANOVÁ Marcela a URBANOVÁ Marcela startovali v 11.21 hodin

	počasí: asi 5°C , hustá mlha, skoro celou dobu déšť, sem tam mírný vítr.


			V sobotu 29.04.2006 se uskutečnil již 3.ročník Maratonu po hřebenech Beskyd, zároveň jako první ročník mistrovství republiky v dogtrekkingu.
	Po celou dobu závodu pršelo a byla hustá mlha, teplota asi +5°C. Zůčastnilo se celkem 15 běžců, z toho 3 ženy /1 nedokončil/ a dalších 20 běžců se psy, z toho 10 žen /nedokončili
	4 ženy a 3 muži. Od startu před chatou ŠUMNÁ se běželo kolem sochy Radegasta na Radhošť a zpět /8 km/, dále kolem hotelu Tanečnice na Martiňák a zpět /17,4 km/, poté
	se vydali závodníci směrem ke stanici lanovky do nejprudšího kopce na trase a po levé ruce oběhli Nořicí horu zpět k chatě Šumná /8,8 km/. Posladní úsek trati byl stejný jako na
	začátku. Z maratonců se ihned po startu usadili na čele všichni tři slováci sledováni Tománkem ze Slavičína, Ondrušem z Týniště nad Orlicí, Barbořákem z Olomouce a s nimi
	běžel známý ultramaratonec Osladil, jenže ten běžel tentokrát se psem. O něco zaostával Kubr z Pardubic. Za ním se usadila první a také jediná žena nad 35 let Procházková z
	Berouna. Za ní si prohazovali pořadí druhá žena Muziková z Příbrami a Krumer z Ostrova s Krejsou z Prahy.Další tři si taky několikrát prohodili pořadí. Byli známí poláci z Bytkowa
	manželé Naiemiecowi a s nimi Weiss z Prahy. Poslední polák Lampa, taky z Bytkowa skončil na 34 km. Poláci přijeli i s rodinami a zůstavali v Beskydech i další dny. Udělali si
	pěkný rodinný výlet i malými dětmi okolo 3-5 let. S nimi byli i další dva, kteří chtěli běžet, ale jak viděli to počasí tak to vzdali. Místy ležel na trati ještě sníh, trocha sněhu kolem
	sochy Radegasta a v lese směrem na Martiňák, ale hlavně v oblasti Nořicí hory.
			V soutěži v dogtrekkingu neby velká konkurence. Suverénně vyhrál Roman BALÁŽ se psem sibiřským haskym Markízou, následován mladým Dušanem
	STRAŇÁKEM se psem ohařem Akirou. Třetí skončil suverénně Mirek OSLADIL se psem ohařem Bleskem. Jako čtvtá doběhla první žena Zuzana ROHLEDEROVÁ s křížencem Zacharym.
	Všichni ostatní se psy doběhli až za všemi maratonci.
			PO 16 a 13 účastnících v 1. A 2.ročníku to byla největší účast, ale zradilo počasí, škoda.

	Vladimír Pastrňák

Maraton Jelcz-Laskowice (POL)

Již tradičně, jako každý rok, se 1. května v Polsku běžel V.ročník maratónu Jelcz-Laskowice. Na tento maratón jsme vypravili autobus. Celkem se na tento maratón přihlásilo 26 našich běžců. Někteří z nich přibrali také rodinné příslušníky.

Jeli s námi také tři běžci ze Slovenska. Pro nás, jako organizátory této akce, bylo velice nepříjemné, že dva dny

před odjezdem a dokonce v den odjezdu, se nám odhlásilo 10 lidí. Je to škoda, protože všichni si cestu autobusem pochvalovali. Během cesty se mohli pobavit, vyměnit si mezi sebou názory a také se protáhnout.

Z Ostravy jsme vyjeli ráno ve 4.35 hod. Do Jelczu jsme přijeli v pohodě, 50 minut před startem. Byla škoda, že během

celého závodu pršelo a byla zima. Pro samotné běžce to je vcelku ideální počasí, jenže na cestě bylo dost vody, a tak se

museli vyhýbat velkým kalužím.

Letošní ročník maratónu byl věnován památce Barbary Szlachetki, vynikající polské běžkyni, která v loňském roce po velkém boji podlehla rakovině. Ještě něž zazněl výstřel, který odstartoval závod, všichni přítomní minutou ticha uctili její památku. Následující ročníky se budou konat jako memoriál Barbary Szlachetki.

Oproti předcházejícím ročníkům byl start závodu posunut o hodinu dříve, kvůli vedru, které v minulosti závodníky hodně vyčerpávalo.

Na startu bylo nejen 108 maratónců, ale také běžci, kteří běželi čtvrt maratón, závodník na vozíčku a cyklista. Jeden okruh tratě maratónu 10,5 km si zaběhli také synové dvou našich maratónců. Patnáctiletý Samuel Minařík z Havířova, zaběhl tento okruh za 1:02:04 hod. O prsa za ním se umístil čtrnáctiletý Tomáš Hrabuška, časem 1:02:05 hod.

Ihned po startu šel do čela Igor, za ním s odstupem 300 metrů Petr Wala, společně s loňským vítězem. Běžela se 4 kola.

I do třetího kola, jako první, běžel v pohodě Igor, Petr už na třetím místě. Igor si vedoucí pozici udržel až do cíle.

Zvítězil časem 2:45:17 hod. Druhé místo si nakonec vybojoval Petr Wala, který si v tomto závodě vylepšil svůj dosavadní nejlepší výkon zhruba o 12 minut. Jeho nový osobák na maratón je 2:47:31 hod.

Naše výprava byla velice úspěšná. Nejen, že celkově obsadili 1. a 2. místo, ale také v jednotlivých kategoriích stáli na stupních vítězů. Lenka Rossi, jako naše jediná žena, ve své kategorii zvítězila. Domů jsme odváželi celkem 11 pohárů. Všichni startující dostali tričko a v cíli medaili.

Připravujeme společnou cestu autobusem na půl maratón do Katovic 1.10.2006. Bližší informace budou zveřejněny na našich

webových stránkách.

Otto Seitl

Běh Osvobození Čavisov – Dolní Lhota

Letošní ročník se běžel za deštivého počasí. Po celý závod běžcům pršelo. Startovalo 55 běžců. Mnohé asi odradilo počasí, ale v tento den se zároveň běžel maraton „Po hřebenech Beskyd“.

Z hřiště Dolní Lhoty odvezl autobus běžce do Čavisova, kde byl start závodu. Přesně v 10. hod. bylo odstartováno. Ihned po startu šel do čela největší favorit závodu, Jan Križák ze Slovenska, za ním Kostrzewski z Polska. Na třetím místě běžel Šesták z Bruntálu a o pár metrů následován domácím běžcem Alešem Mikem. V druhé polovině závodu s přehledem stále vedl Križák před Kostrzewskim, na kterého se dotahoval Miko a ním Šesták. Do cíle na stadionu v Dolní Lhotě, jako první v pohodě doběhl Križák, na druhém místě Kostrzewski, třetí Miko před Šestákem, pátý doběhl padesátník Alexandr Neuwirth . Z žen vyhrála Billíková ze Slovenska před Harokovou, na třetím místě Glovčíková. Nejstarším účastníkem závodu byl František Zikeš z Frýdku-Místku.

Běželi také závodníci z našeho oddílu. Nejlepší z nich byl Igor Heleš, celkově se umístil

na osmém místě (v kat. 2. místo), časem 43:00 min. Jaroslav Hrabuška obsadil 21. místo

(v kat. 6. místo), čas 48:48 min. Jiří Brož časem 52:18 min. skončil 31., Erich Rinka 35. místo, čas 54:13 min., Jan Bardoň 48. místo, čas 1:02:00 hod.

I v kategorii žen jsme měli zastoupení. Lenka Rossi doběhla celkově na 52. místě (v kat. 2. místo), časem 1:09:17 hod.

Otto Seitl

Zpět nahoru

Martincová vyhrála ve Wroclawi

Ve Wroclawi se v neděli 23.4.2006 běžel již 24. ročník maratónu. Startovali i Češi, celkem jich bylo 16 a z toho jedna žena.

Z našich běžců se nejlépe umístil na 18. místě Neugebauer Erich z Karviné, časem 2:47:00 hod. Na 34. místě se celkově umístila Martincová Ivana z Prahy, za 2:53:54 hod.

Na startu nechyběli ani naši stovkaři. Nejlepší z nich byl Podžorný Ervin, časem 3:25:52 hod., dále Bizoň Jiří 3:39:02 hod., Krejsa Václav, který den před tímto maratónem běžel v Mělníku, čas 4:10:33 hod., dále běžel Otakar Pachmann

4:52:33 hod.

Otto Seitl

Zpět nahoru

Mělnický maratón míru

V sobotu 22.4.06 se běžel maratón v Mělníku. Na start se postavilo 63 maratónců.

Na prvním místě se umístil Siegel Josef, časem 2:48:48 hod. před Pinknerem Michalem 2:54:13 hod. Na třetím místě doběhl Igor Heleš z našeho oddílu za 2:58:10 hod. Startovali také běžci, kteří mají odběhnuto více, jak 100 maratónů. Nejlepší

z nich, Kalát Josef se umístil na 8. místě s časem 3:07:50 hod. a vyhrál kategorii nad 50 let. Na 24. místě doběhl Kubeček Vladimír 3:44:33 hod.,dále Krejsa Václav 4:02:50 hod., Březina Jiří za 4:29:02 hod., Kabelík Jaroslav 4:48:14hod.

Na startu byl také z našeho oddílu Erich Rinka, který doběhl na 19.místě a ve své kategorii se umístil na 4. místě časem 3:37:30 hod.

Otto Seitl

Zpět nahoru

Porubská desítka – 19.4.2006

Ve středu 19.4.2006 proběhla "Porubská 10". Na start se postavilo 35 závodniků, z toho pouze 1 žena. Letošní rok závodníkům počasí přálo. Během závodu bylo teplo a svítilo slunce.

Startovalo se jako každý rok ze stadionu Start Poruba. Běželo se v Pustkoveckém údolí (4 kola). Hned po startu se do čela dostal jasný favorit tohoto závodu, Aleš Miko. Za ním skupinka pěti běžců s nestárnoucím Neuwirtem, dále Veličkou, Balážem a Škapou. Po 2 kilometrech se skupinka roztrhala. Miko si hlídal vedení před Neuwirtem, který za ním zaostával 100 m.

Na třetím místě se držel Velička. V tomto pořadí také doběhli do cíle. Neurwit který skončil celkově druhý, s přehledem zvítězil v kategorií nad 50 let. Velička zvítězil v B kategorii,

v D vyhrál s přehledem Jerakas, V kategorii žen běžela pouze Lenka Rossi a vyhrála.

Zajímavostí je, že závod běžel také Kucharčík, který je po obrně. V tomto závodě běžel Drastich Jiří, který v den závodu slavil 50 let, ke kterým mu gratulujeme.

Sponzory tohoto závodu byli KOLSPORT Děhylov, Dušan Červenec, který nám dodal věcné ceny do tomboly a obecní úřad v Porubě, který nám poskytl finanční příspěvek.

Otto Seitl

Zpět nahoru

O situaci v českém maratonu (17.3.2006)

Otakar Pachmann Praha

Ahoj, Ivo,

posílám Ti svůj další příspěvek k diskusi o situaci v českém maratonu. Jedná se o odpověď R. Čechovi. Přes http://www.spanker.cz/ se mi to nedaří odeslat. Ota P.

Pane Radovane Čechu, tak tady jde opravdu o nedorozumění a asi jste si nepřečetl všechny příspěvky do diskuse, k níž dal podnět Nikolaos Tsametis (*1942) člověk, který uběhl 100 kvalitních maratonů, který se na každý z nich poctivě připravoval a který právem není spokojen se "špičkovými" výkony dnešních českých (našich) maratonců. Róberta Štefka samozřejmě za špičkového běžce považujeme! Já jsem se po pár měsících diskuse na Spankeru k N. Tsametisovi připojil. Bohužel jsem přitom narazil na nesmiřitelného anonyma, který kdysi ty maratony velmi dobře běhal, takže A.N.onyme - přišel jsem na to, kdo jste! - a který nesmyslně a hrubě napadl Ottu Seitla za množství jím a některými z nás uběhnutých a jím kvůli tomu mnoha organizovaných maratonů v Ostravě. Zejména bezohledně zesměšnil organizaci Ostravského maratonu 4.9.2005 v Ostravě, na které se podíleli přední představitelé města Ostravy. Jistě, Otta měl před sebou cíl - 305 dokončených maratonů Gustava Peši, dnes již nežijícího. Gusta se dožil 69 let, ale on běhal mnoho let s rakovinou, o které věděl, a také věděl, nebo jen vytušil, že mu prospěje jedině běhání dlouhých běhů, zejména maratonů. Ono totiž každé tělo potřebuje ke zdraví hlavně kyslík, a ten získá jen při aerobní (kyslík spotřebovávající) činnosti! Jak jste si jistě přečetl v diskusi anonyma, který považuje utajení své osobnosti za výdobytek demokracie, ale já i Nikos Tsametis za zbabělost, možná až podrazáctví, moc si nevážím lékařského "stavu". Nepopírám, že bez lékařů společnost nemůže existovat, ale mně osobně skoro nikdy nepomohli. Téměř vždy skončili u diagnozy, musím konec konců přiznat, že v podstatě správné, ale skoro nikdy mé problémy nebyli schopni ani s mou pomocí řešit. Navíc měli řečičky, že právě ty maratony bych neměl vůbec běhat. Ten lékař, který na mé zdravotní problémy přišel jako první, mi dokonce zakázal se o ten 1. maraton pokusit, prý by se mi zhroutila páteř a prý bych skončil na vozíčku?! Ale toto bych nechal na svůj další příspěvek, kde budu o běhání maratonů a dlouhých - pomalých i rychlých - běhů mluvit jako o ozdravném procesu. A jak říkám, pro mne i pro některé z nás, "sběratelů maratónů" byl opravdu vzorem těžce nemocný Gustav Peša.

Samozřejmě máte pravdu, že běhat maraton za maratonem, jen kvůli jejich co největšímu počtu, opravdu nemá hlubší smysl a právem se bojíte toho, že to přijmou za své některé talentované děti a mladí závodníci. Pokud už člověk dělá něco závodně, a je přitom mladý a zdravý, pak opravdu existuje jediný cíl, který za něco stojí, a sice, být nejlepším na světě! Peníze jsou až na druhém místě, až když už na ten titul MS nemá. Když to nejde, tak být tak dobrý, jak jen může při poctivém přístupu ke sportu být. Každý máme svou genetickou výbavu, jejíž hranice můžeme překonat jen tvrdým tréninkem, ale jen o několik, řádově desítek, procent - 10, 20, 30? Nevím. Je pěkné a záslužné, že pracujete s dětmi, ale dávejte na ně pozor, ať Vám při tréninku některé z nich neumře nebo se nezmrzačí! A ne každý má pro závodění či pro jiný obor lidské činnosti, např. matematiku nebo hudbu, předpoklady, ale nelze nikomu jeho oblíbenou činnost zakazovat nebo jej kvůli tomu zesměšňovat! Za předpokladu, že touto činností nikomu objektivně neubližuje. Ať si lidé klušou, počítají, zpívají atd. pro zábavu a dělají to pro zdraví a pro svou spokojenost. V každém případě jim to v životě pomůže!

Před pár lety došlo na severu Moravy k úmrtí děvčete při hodině tělesné výchovy, jejíž součástí byl vytrvalostní běh. Informovala o tom TV i denní tisk. Ta dívenka byla trochu silnější, moc jí to nešlo a střídala běh s chůzí. Na příkaz paní učitelky a za posměchu spolužaček byla přinucena běžet ještě jedno - trestné kolečko. No a v tom přidaném kolečku padla mrtvá k zemi. Pak se prý ukázalo, samozřejmě dodatečně, že dívenka měla skrytou srdeční vadu, kterou před tím lékaři nezjistili. Podle mě neměli kdy! Paní učitelka tak, podle mého názoru, způsobila její smrt z neznalosti (nevědomosti). Každý, kdo vyučuje tělesnou výchovu musí vědět, co se může při tom kterém sportu stát! A zde je můj další "trumf" proti lékařům! Zátěžový test dětí by měl být vyšetřovací rutinou na všech základních a středních školách! Řekněme, každý druhý rok. Další varování: Pokud člověka něco bolí, prosím, cvičit nebo trénovat dále, ale aby konkrétní to nebolelo. Čili procvičovat jiné partie těla. Pokud bolest neodezní, navštívit lékaře a pokud na to ani on nepřijde nebo není schopen pomoci, zajít za někým, kdo provozuje alternativní medicínu, já takovým lidem říkám léčitelé. Vím o čem mluvím, protože jsem přinejmenším Ing. byť v důchodu (*1944). Znám také leccos z matematiky a fyziky.Současná teoretická fyzika, v čele s nejlepšími mozky této planety, hledá tzv. pátou fyzikální sílu, která by mohla v těchto případech působit. Někteří páni doktoři tomu prostě nemohou rozumět, protože jim právě to matematické myšlení a s tím spojený kybernetický a fyzikální přístup k léčení konkrétního pacienta, chybí. Každý z nás je jiný. Holt je to na škole neučili. Takže uznávám, že, pokud lze nějakého výkonnostního cíle dosáhnout, je třeba za ním jít, ale ne za cenu poškožení zdraví ani ne nečestným jednáním (Unfair play).

A mezi námi, není 100 maratonů, když už se k ním přiblížíte a už tím mistrem světa nemůžete býta ani mladým už se nemůžete stát, pěkný cíl?

Těm mladým však, stejně jako A.N.onym i Pavel Horák z Brna a další, doporučuji upřednostnit nějdříve nějaký ten pěkný výkon, řekněme pod 3:00 hod, čím rychleji, tím lépe!

Ještě jednou zdůrazňuji: N. Tsametisovi i mně a jistě všem osloveným i jejich fanouškům jde o to probudit naši špičku, aby konečně něco dělala! 2:20 hod. je pěkný mezistupeň, ale cíl musí být pod 2:10 hod, což již, jak jistě všichni víme, Róbert Štefko v minulosti zaběhl. Dnes už je náš - veterán. Stačí dobře se umístit např. na PIM nebo nějakém velkém světovém maratonu, kde je možné vyhrát hodně peněz, když už i o tom je řeč!

A ještě jeden můj stesk na závěr: Všem běžcům, které znám, radím, aby běhali úplně všechno. Sprintérům, ať si dají maraton, ale ne na doraz! Maratoncům, ať porazi aspoň mě (po přepočtu kolem 800 bodů) v krátkém sprintu! Každý běžec musí mít dobrý aerobní základ! A nejen každý běžec, každý člověk! Pak lépe překonáte všechny nemoci a rány osudu!

V úctě a s pozdravem

Ing. Otakar Pachmann

o.pachmann@iol.cz

Zpět nahoru

___________________________________________________________________________________________________________________________

K situaci v českém maratonu.

Otakar Pachmann Praha

Připojuji se tímto k diskusi o situaci v českém maratonu, kterou zahájil N. Tsametis na popud článku uveřejněného v časopise Maraton – běhy mimo dráhu

Zcela s ním souhlasím v tom, že situace v českém maratonu je opravdu kritická a že až na Róberta Štefka, který totálně selhal při olympijském maratonu v Aténách 2004, nemáme běžce, který by mu mohl sekundovat. Jenže tam selhala i Paula Radcliffová, bezesporu světová maratonská jednička mezi ženami. Bylo totiž horko a velká část trati se běžela do kopce. Kupodivu to nezvládli ani další papíroví favorité. Tím chci říci, že při maratonu se může přihodit téměř vše a to bez ohledu na předcházející přípravu. V Aténách došlo dokonce k napadení nakonec bronzového reprezentanta Brazílie.

Nejprve bych se chtěl zabývat úrovní současné české maratonské reprezentace. Zcela souhlasím s názorem N. Tsametise, že čas 2h 30min je v maratonu, v porovnání s výkony světové špičky, tj. silně pod 2h 10min, opravdu hodně podprůměrný, a že jeho dosažení by nemělo být konečným cílem našich předních maratonců. Dokonce si troufám říci, že i v přípravě by měli běhat podstatně rychleji. Jenže to je problém celé české vytrvalostní reprezentace. N. Tsametis má zcela pravdu v tom, že kdo chce být rychlý v maratonu, musí být především rychlý i na 5 a 10 km. Já, Otakar Pachmann, navíc tvrdím, že by takový závodník měl běhat rychle i podstatně kratší tratě, např. 400 – 1500 m a to na špičkové úrovni. Pro srovnání – Igor Heleš „dá“ 400 m za 52 sekund a to byl měl dokázat každý, kdo chce být někým jak v maratonu, tak v jiných vytrvalostních bězích!

Dal jsem si tu práci a s pomocí věkových tabulek WAMA (World Athletics Masters Association) jsem sestavil následující přehled výkonů, jejich bodového hodnocení a časů starších sportovců přepočtených na 20-35 let, kdy je přepočtový koeficient roven 1,0000, čili kdy se čas nepřepočítává. V poslední verzi těchto přepočtových tabulek je za 1000 bodů uvažován poněkud starší světový rekord Alberta Salazara, těsně pod 2h 07min. Dnes drží světový rekord Paul Tergat z Keni časem 2h 04min 55s. Přepočet dosažených časů a jejich bodové ohodnocení si může každý, koho to zajímá, provést na http://www.spanker.cz/ po přechodu na „Běh“ a kliknutí myši na WAVA kalkulačka (Zde bych prosil Zbyňka Fojtíka o opravu názvu kalkulačky na WAMA, protože nám, starším závodníkům, se dnes neříká Veterans, ale Masters).

Nejprve uvedu některé špičkové a kvalitní časy maratonských běžců od 18 do 37 let:

2:04:55 Paul Tergat 1015 bodů

2:10:00 976 bodů

2:12:35 Róbert Štefko 957 bodů - PIM 2004, těsně před olympiádou.

2:15:00 - jen čas - 940 bodů

2:17:47 Robert Krupička 921 bodů - Wroclav 2005

2:17:59 Jan Bláha 919 bodů - PIM 2005

2:18:01 Mulugeta Serbessa 919 bodů - PIM 2004

2:25:52 Jiří Wallenfels 870 bodů - PIM 2002 – Mistr České republiky 2002 !

2:18:01 Pavel Faschingbauer 919 bodů – Padova 2005

2:30:00 - jen čas - 846 bodů

3:00:00 - jen čas - 700 bodů Až sem bych navrhoval považovat dosažený čas

za něco, čemu se říká výkon - bez ohledu na věk a genetické předpoklady.

3:30:00 - jen čas - 604 bodů

4:00:00 - jen čas - 523 bodů

4:30:00 - jen čas - 478 bodů

5:00:00 - jen čas - 423 bodů

Zde uvádím časy na 10 km a jejich bodová ohodnocení pro běžce od 18 do 35 let:

ČAS: BODY:

28:00 963

28:30 946

29:00 630

30:00 899 Takže reprezentace pod 29:59 !

31:00 870

32:00 843

33:00 817

34:00 793

K tomu poslední výkon Miloše Smrčky z Kbelské „10“ 4.3.2006 – 33:55 – 900 bodů na sněhu. Souhlasím s N. Tsametisem, že Miloš je opravdu extratřída. Bodově možná ještě o něco lepší než současný R. Štefko. Pro zvídavé viz Vinařský ½ M v Pardubicích 2005.

Tolik pro ilustraci časů mladých běžců.

Nyní uvedu i výkony běžců starších 35ti let, pro srovnání uvádím i pro 30 let.

Čas v maratonu: Body dle WAMA tabulky pro běžce v kategoriích po 10ti letech:

30 let 40 let 50 let 60 let 70 let

2:30:00 846 860 926 1009 1121

3:00:00 700 717 772 841 934

3:30:00 604 614 662 721 801

4:00:00 523 537 579 631 701 totéž jako 3:00 ve 30!

4:30:00 470 478 515 561 623

5:00:00 423 430 463 505 561

Z výše uvedených přepočtených časů a bodů je vidno, že tak do 49ti let se dá maraton běhat docela rychle a že běžcům těchto kategorií se mohou časy nás, starších, jevit jako směšné a pořadatele a ostatní zdržující. Ale čas těsně nad 5:00:00 je pro sedmdesátníky dosti slušný!

Velké mezinárodní maratony se běhají většinou s časovým limitem 6:00 hod. Stejně jako Ivo Domanský si myslím, že je to zřejmě ten nejrozumnější limit. Jinak by snad starší běžci ztratili právo se maratonských běhů zúčastňovat. Loni (2005) jsem přijel na maraton do Senice na Slovensku, kde měli časový limit 4:30 a chtěli jej dodržet. Nakonec se nade mnou (jsem ročník 1944) slitovali a dali mi měkčí – 5:00. I tak jsem měl co dělat, abych se do něj „vešel“. On totiž kvůli tomuto limitu nepřijel ani František Zikeš z Frýdku-Místku, přinejmenším evropská veteránská špička nad 70 let – letos mu bude 78. A ten si vozí vysoké finanční ceny ve své kategorii z velkých maratonů v Polsku! Slovenský účastník maratonu Miroslav Kriško (Kdysi 2:27, dnes dost nad 3:00, někdy i nad 3:30) v Senici před pořadateli rezolutně prohlásil, že „Kdo stanovuje pro starší závodníky limit 4:30, projevuje tím vůči nim velikou neúctu“ a já dodávám: sprostotu.

A jsme u toho, proč my, starší lidé, běháme tak dlouhou trať a proč se při ní opakovaně, třeba 100krát, trápíme“. Pro mladé, kteří běží svůj první maraton je největší výzvou právě ta skutečnost, že, i když nezvítězí, tak těch 42,2 km doběhnou. Říká se, že „Kdo uběhnul maraton, v životě něco dokázal!“ A my, co běháme všechno, dodáváme, že „Kdo neběžel maraton, neběžel nic!“

Samozřejmě, kdo chce reprezentovat a běhat rekordy, musí tomu hodně věnovat, řekněme trénovat přes 500 km měsíčně. Přitom mu ale hrozí různá zranění a degenerativní onemocnění jako artróza, natažení Achilovy šlachy vedoucí někdy až k jejímu přetržení, atd. Podobně ale musí trénovat i olympijská vítězka v lyžování na 30 km, vytrvalkyně Kateřina Neumanová! A vyplatilo se jí to! Bohužel, v současném divném světě platí, že „Vítěz bere vše“, takže na ty další zbude relativně málo. To je pak opravdu běhání „o zdraví“ a ne „pro zdraví“. A pokud se cen, peněz a poct týče, je pro kvalitního běžce opravdu výhodnější běhat hodně krátkých závodů. Ale opět si ty větší ceny mezi sebe rozdělí pár desítek nejlepších běžců jak u nás tak i jinde ve světě. Viz např. Miloš Smrčka, Viktor Petronjuk (Ukrajinec), Ivan Čotov (Bulhar) a pár dalších. To jsou ti, kteří běhají nad těch výše uvedených 900 bodů. Já jsem můj názor na výkonnost běžců i jiných lehkoatletů již několikrát prezentoval. Ještě jej tedy jednou zopakuji:

Světová úroveň: nad 950 bodů

Reprezentace ČR: nad 900 bodů

Účast na M ČR: nad 800 bodů

Krajská úroveň: nad 700 bodů

Okresní úroveň: nad 600 bodů

Ještě běh: 500 - 599 bodů

Rekreační úroveň pod 500 bodů

Turistika (u běhů): pod 400 bodů

K tomu jednu poznámku: Všichni víme, že v současné době jsou počítače přinejmenším tak silnými hráči šachu, jako Garri Kasparov. Vyskytly se názory, že lidé by v důsledku toho měli šachy úplně přestat hrát. To je samozřejmě názor idiotů, protože, jak všichni víme, nepřestali lidé běhat proto, že auta jsou podstatně rychlejší a že by je v běhu porazila! Jak počítače, tak auta jsou jen prostředkem k postupnému dosažení nějaké vyšší úrovně života, byť často jen technické! Nikdo dnes nechce závodit při výpočtech ani s kalkulačkou, a to je relativně jednoduchý vynález.

Takže, ať se každý snaží o to, oč mu jde! Buď o „výkony“ jejichž zhodnocení uvádí tabulka relativně ke světovým rekordům, nebo o to, aby si zazávodil, setkával se s kamarády, aby si přitom zacestoval, nebo aby něco udělal sobě i druhým pro radost nebo pro zdraví.

Já jsem asi do svých 42 let vytrvalostně nikdy neběhal. Pak přišla „krize středního věku“ včetně rozvodu, a téměř psychické zhroucení. Koupil jsem si knihu Dr. Kennetha Coopera o aerobních aktivitách, někde jsem vyčetl, že „Rychlost zabíjí“ a začal jsem pomalu běhat. Dnes je pro mě radost, když uběhnu maraton pod 5 hodin, a zadostiučinění pod 4:30. Jsem jeden z těch, kterého jeden „chytrák“ na internetových stránkách http://www.spanker.cz/ označil za sběrače maratonů, prý je to úsměvné!? Jak pro koho! První maraton jsem uběhl teprve v roce 1989, přesně v ten den, kdy svůj první maraton doběhl i Václav Krejsa (Předtím jich několik vzdal!). Pak jsem jich běhal 1 až 5 ročně. Když mi bylo 58 let, daroval jsem si svůj 58. maraton a chtěl jsem s tím skončit. Dnes je mi 62 a mám jich na kontě 109 + 4 ultramaratony. Za necelé 4 roky jsem jich uběhl přes 50!! Nevím, co je na tom úsměvného. Jen díky tomu jsem dnes relativně zdravý a tvrdím, že pravidelná vytrvalostní činnost podporuje zdraví a dokonce tvrdím, na rozdíl od některých hloupých a dnes hodně přeplacených a namyšlených pánů doktorů, že prodlužuje délku lidského života. Já např. mám už být, podle zděděných genů, asi 4 roky mrtvý.

Tak nás nevyhánějte z maratonských i jiných běhů. A na ty z nás, kteří už nestíháme těch 5 či 6 hodin, zbytečně nenadávejte! Většina maratonů v ČR je pořádána jen jednou do roka. Tak snad pány pořadatele nezabije, když jednou do roka na nás tu hodinu počkají. Otta Seitl uspořádal mnoho maratonů v Ostravě, za to mu patří velký dík a obdiv. Vždy počkal i na ty nejpomalejší z nás, tak proč by nyní někdo nemohl těch 6 hodin a pár minut počkat na něj, zvláště když ví, že má něco s kolenem! Mnoho maratonů také sám uběhl, vede tabulku maratonců, kteří doběhli 100 a více maratonů. A – ty „chytráku“ z internetu, v Rajci vyběhl o hodinu dřív, takže na něj čekali pořadatelé jen několik minut!

Při maratonech v Ostravě mu věrně a ze všech sil pomáhají jeho přátelé – Vladimír Pastrňák, který většinou zastává funkci ředitele maratonu nebo vyměřovače trati, další kolegové a jak jednou napsal na slovenské webové stránce výše zmíněný Miro Kriško „Maratónsky anjel“ paní Jarmila Mathonová, která se celou dobu přípravy, konání, vyhodnocování maratonu nezastaví a díky níž vše probíhá hladce – a to skoro vždycky! Ona vyřizuje korespondenci, organizuje všechny možné před i pomaratonské činnosti, díky ní dostanou všichni účastníci ještě týž den aktuální, na počítači zpracované výsledky atd.

Pravda, 1. ročník Ostravského maratonu 4.9.2005 se moc nepovedl kvůli rozkopané silnici, takže trať musela být na poslední chvíli operativně měněna. On tam totiž v týdnu před maratonem tu silnici někdo rozkopal! Ani primátor města Ostravy o tom nevěděl! Ve čtvrtek, než jsem odjel z Prahy do Ostravy, jsem brouzdal po internetu a zaujala mě zpráva na ostravských webových stránkách informující o tom, kde bude v Ostravě o následujícím víkendu omezena MHD. Byla tam jmenována tatáž ulice, která byla součástí maratonské trati. Někdo si prostě tu silnici, aniž by kohokoliv informoval, rozkopal. Pak jsem na to zapomněl.

Jen pro informaci: Nicose Tsametise znám od slyšení déle než běhám a od vidění pár let. Skoro každý maraton běžel nad těch magických 900 bodů!

Prozatím končím, snad ještě pošlu něco příště! Otakar Pachmann

o.pachmann@iol.cz

Zpět nahoru

__________________________________________________________________________________________________________________________

Maratón memoriálu Františka Ohery

V sobotu 11.2.2006 se běžel „II. ročník memoriálu Františka Ohery“. Na start se postavilo 32 maratónců. Byli mezi nimi běžci, kteří u nás ještě nestartovali.

Opět se muselo běžet na náhradní trati. Během maratónu padal sníh a dost to klouzalo. Nedalo se nijak moc dobře běžet. Běželo se pouze o umístění.

Pro první místo si doběhl Igor Heleš, ale celý závod musel bojovat s dobře běžícím Janem Škrdlou z TJ Sokol Velká. Odstup v cíli byl pouze 32 sekund.

Na maratón přijeli také manželé Tomalski z Polska. Na tom není až tak nic podivného. Jenže oni přijeli již v pátek a spali v autě. Přitom kdyby se nám ozvali, mohli jsme jim zajistit ubytování.

Také jsem ještě v pátek pozdě večer jel do Polska do Chalupek pro Bělorusa. Vlak měl přijet v 23.28 hod., měl však 30 min. zpoždění. Přijeli jsme na celnici,

kde jsem museli k vůli němu čekat 45min.

Byl jsem rád, že opět přijel k nám na maratón. Slíbil, že přijede na Ostravský pětimaratón a že přijede z dalšími dvěmi kolegy. Tady jde vidět, že když někdo

jezdí až z takové dálky, musí se mu u nás na maratónech líbit.

Otto Seitl

Zpět nahoru

Maratón memoriálu Jaroslava Dubničky

Letošní rok napadlo tolik sněhu, že jsme museli změnit trať maratónu a běžet více okruhů. Na tradiční trať napadlo půl metru sněhu.

Na start se postavilo 25 maratónců z pěti států, Polska, Slovenska, Maďarska, Běloruska a naši. Nejvíce nás těší, že na maratóny jezdí Maďar Maczó András. Každý rok u nás startuje alespoň na 6 maratónech. Cesta z Budapešti do Ostravy není levná a přece jezdí rád. Dokonce se už sám vyzná i v Ostravě.

Dále nás těší zájem dalšího běžce ze zahraničí, a to Bělorusa Asayeviche, který u nás běžel již třetí maratón. Víme, že z Minsku to má k nám nejdál a má potíže

se k nám dostat, protože potřebuje vízum. Jedno vízum stojí 16 dolarů. Jezdí z Minsku do Waršavy. Přitom musí v Brestu čekat 6 hod, kde se mění podvozky na vagónech. Ve Waršavě přestupuje na vlak do Katowic a z Katowic jede do Chalupek na naši hranici. Kdyby jel přímo z Waršavy do Ostravy, tak se mu cesta prodraží o 20 %.

V sobotu 14.1. ve čtyři ráno u mě někdo zvonil. Byl to Bělorus, který přišel z Chalupek do Poruby pěšky. Byl celý promrzlý, tak jsem mu dal čaj atd.

Problém je v tom, že je hluchoněmý. Domluva s ním je jen pomocí papíru a tužky.

Já jsem se sním setkal na maratónu v Toruni. Pozval jsem ho k nám na dvojmaratón. Byl jsem mile překvapen, když přijel. Problém je však v tom, že ho musíme na každý maratón zvát, aby dostal vízum. Opět nám slíbil, že přijede na další maratón, který se běží v únoru.

Jak máte možnost vidět výsledky, vyhrál Igor Heleš, který běžel těsně pod tři hodiny.

Při běhu byla dost velká zima a foukal studený vítr.

Otto Seitl

Zpět nahoru

__________________________________________________________________________________

Ostravský maraton

44. ročník Ostravského maratonu již máme za sebou. Poprvé se nám podařilo dostat trať maratonu do centra města. Přestože s uzavřením komunikací byly zpočátku velké problémy, nakonec se vše vyřešilo.

Velkou podporu jsme získali z Moravskoslezského kraje a ze Statutárního města Ostrava. Velký zájem o tuto akci projevili i novináři. Snahou organizátorů bylo, aby běžci Ostravu poznali více a věděli, že i v Ostravě máme pěkný hrad. Z tohoto důvodu jsme trať připravili tak, aby se obíhalo okolo hradu. Měli jsme zpracovanou studii, kterou schválila policie, město i komunikace. Nikdo nás však neinformoval, že za hradem se bude opravovat cesta. Den před závodem jsme museli znovu vyměřit trať a improvizovat. Vím, že není rozumné při tolika okruzích je měnit, ale jinak to nešlo. Správně měli běžci první 3 kola běžet menší okruh a od 4.kola již delší okolo hradu. Bohužel právě tam nastaly zmatky. Velice mě to trápí už z toho důvodu, že jsme přípravě obětovali spoustu času. Já jsem vybral 5 dnů dovolené a vše ostatní šlo stranou.

Budu velice rád, když zúčastnění běžci na Ostravský maraton nezanevřou a zúčastní se i dalších ročníků. Budeme se snažit, aby k podobným zmatkům již nedošlo a vybereme trať tak, aby se běželo na okruhzích stejné délky.

Po vyhodnocení letošního ročníku maratonu začneme s přípravou dalšího ročníku, který bude tak trochu jubilejní 45. ročník. Přípravě tohoto ročníku budeme věnovat ještě více úsilí a na organizaci se bude podílet více lidí.

Ještě jednou se všem maratoncům omlouvám za zmatky, které vznikly v průběhu 44. ročníku Ostravského maratonu.

Děkuji Otto Seitl

Zpět nahoru

Team-Marathon Berlín

22.1.2005

Tak, jako každý rok jsme jeli na maratón do Berlína. V tomto roce jsme dokonce sestavili dvě družstva. První družstvo ve složení Baláž-Slowioczek- Wala, druhé Šašek-Kopecký-Krumer.

Do Berlína jsme odjížděli v pátek 21.1.2005 ráno. Je škoda, že se nedostavil Igor Heleš, který měl s námi také jet. Věřím, že, by se umístil velmi dobře. Do Berlína jsme přijeli okolo 15 hodin. Ubytovali jsme se ve škole, kde jsme měli zajištěný nocleh. Posílili jsme se a jeli se podívat do centra na Alexander platz. V sobotu se běžel maratón. Ve 12.00 hod. odstartovalo 73 tříčlenných družstev. Mezi německými běžci bylo šest našich a také dva Slováci (Kriško a Simon), kteří jeli společně s námi. Alexander Simon v tomto závodě běžel svůj 300 maraton. Tento závod je specifický tím, že tříčlenné družstvo má jednotné číslo. Tito tři musí v závodě běžet spolu a také společně doběhnout do cíle. Závod se běžel v parku na pětikilometrovém okruhu a jeden okruh kratší. Počasí bylo pro běh vynikající. Svítilo sluníčko a bylo teplo. Za celou dobu, co na tento závod jezdím (25 let), ještě tak krásně nebylo. Naše první družstvo běželo velmi dobře a umístilo se celkově na 4. místě, v čase 3:05:42. Zvítězilo německé družstvo, za 2:56:19. Naše druhé družstvo doběhlo s časem 4:01:00 na 35 místě. Večer bylo vyhlášení výsledků. Všichni dostali pěkné věcné ceny a diplom. Večer se také konal večírek s hudbou a tancem. Je neuvěřitelné, kolik energie závodníkům po maratonu ještě zůstalo. Ve svém živlu byl hlavně Zdeněk Kopecký, vyhlášený skvělý tanečník. Saša Simon řádně oslavil svoji třístovku. Bouchalo šampaňské, pilo se pivo až do dvou hodin. Ráno jsme dostali bohatou snídani a začali se chystat na cestu zpět. Pro mě je velice důležité, že kromě Šaška a Simona, kteří jezdí na tento závod již několik let, se zúčastnili další běžci. Byli z toho nadšeni, protože kromě závodu, měli i pěkný výlet, za nízké náklady. Hradili si pouze cestu a jídlo. Startovné nocleh a snídani jsem pro všechny zajistil zdarma. Většina se již těší na příští rok.

První družstvo zleva - Wala, Slowiozcek, Baláž

Otto Seitl

Zpět nahoru

Píše Josef Kalát, který v sobotu 27.11.2004 běžel svůj stý maraton.

Porubský dvojmaraton

Tento maratón byl pro mě příležitostí k ohlédnutí zpět. Dodnes si docela živě vzpomínám na svůj první start před 16 lety v Košicích. Tehdy tam odtud jela celá výprava a já, jako nováček, jsem ještě přesně nevěděl, co všechno lze od tohoto závodu očekávat. Vzdálenost jsem samozřejmě uběhl již předtím, takže jsem věděl, že to uběhnu, ale závod je přeci jen něco jiného. A taky mě tehdy ani nenapadlo, že počet maratónů budu někdy evidovat. Přestože jsem je měl zapsané mezi jinými závody, jejich seznam jsem si udělal teprve nedávno. Popravdě řečeno, ještě na začátku letošního roku jsem věděl pouze to, že jich je něco kolem devadesáti. Konkrétní číslo jsem neznal. Do další stovky (?) chci vykročit zase v Ostravě. Předpokládám, že přijedu v únoru na Třebovický maratón (memoriál). Nyní však asi potřebuji trochu více odpočinku, v těchto dnech docela pociťuji únavu a do běhání moc chuti nemám. Tak snad se to brzy spraví.

Ještě jednou děkuji Vám i Ottovi za pořádání rozsáhlé série takto náročných závodů. Dovedu si živě představit, kolik je v tom nekonečné práce (zajištění činností před závodem, ve vlastním závodě i po něm) a kolik času to spolkne. A mnohdy se najdou i nespokojenci (jen doufám, že jich je skutečně jen několik), kteří možná sami žádný závod nepořádají.

Ještě si dovolím popřát Vám, Ottovi i všem vašim blízkým příjemné a klidné prožití adventního času.

S pozdravem J. Kalát

Zpět nahoru

SLEZSKÝ MARATON 2004

Průvodce maratonem:

Start maratonu proběhne před novou víceúčelovou halou BULY ARÉNA v Kravařích Koutech nedaleko kostela..........

Prvních 2,5 km běžíme po okruhu v Koutech v okolí BULY ARÉNY, znovu probíháme startem a zamíříme do centra.

Probíháme hlavní silnicí okolo obchodů a prosnulé místní cukrárny Jařábová (doporučuji navštívit doprovodu

závodníků). Před námi vidíme Kravařský kostel, dominantu města, my ale odbočíme doleva a přes náměstí

okolo radnice se blížíme k 5 km. Probíháme okolo stadionu a bránou vbíháme do zámeckého parku. Před námi

je nádherný barokní zámek a park s golfovým hřištěm.............

Po proběhnutí parku se vracíme do ulic města, poprvé přebíháme řeku Opavu a části Dvořisko, opouštíme město.

Po necelých 2 km vbíháme do Štítiny, rodiště generála H. Píky a máme za sebou desátý kilometr. Následuje

několik obcí za sebou. První jsou Mokré Lázce, sportovní obec, kde se mimo jiné hraje 1. liga stolního tenisu,

následuje Lhota, Smolkov a jsme v Háji ve Slezsku, rodišti V. Vančury.....

Odbočíme doleva, podruhé přebíháme řeku. Okolo jezera se blížíme k Dolnímu Benešovu. Po krátkém stoupání

před zámkem odbočíme doleva a asfaltovou cestičkou běžíme okolo rybníka Nezmar. Čeká nás krátký úsek po

hl. cestě a u kaple odbočíme doprava směrem na Bolatice. Ještě před tím nás před žel. přejezdem u místní cukrárny

čeká občerstvení a 20-tý km.

Vlevo je letiště Zábřeh a nám začíná kopcovitý úsek okolo Bolatic, do kterých se pomalu blížíme. Z dálky vidíme

kostel a co nevidíme je nádherné koupaliště..........

25 km nás mine u hráze před lesem, kterým probíháme směrem na Chuchelnou, my ale za žel. mostem odbočíme

doleva na lesní cestu. Běžíme stále rovně a před námi je Albertovec, známý chovem koní, několika vítězy

Velké pardubické........a jsme na 30 km. Za pěkného počasí vidíme v dálce vlevo Beskydy, vpravo Jeseníky

(někteří už skoro nevidí...)

Po trati Štěpánkovické 10 (v prúběhu maratonu probíháme ůseky několika místních závodů, také Bolatické 20,

Kobeřické 20, Běhu zámeckým parkem v Kravařích) se dostáváme do Štěpánkovic.

Vracíme se do Kravař a po stejné trase jako na začátku probíháme městem, parkem, tentokrát neodbočíme

k řece, ale běžíme rovně, dostaneme se na malý okruh v Koutech, přibíháme k BULY ARÉNĚ a do cíle nám chybí

oběhnout parkoviště a....cíl !!!!!!

Shrnutí:

START BULY ARÉNA, malý okruh v Koutech

5 km Kravaře

10 km Štítina

15 km Smolkov

20 km Dolní Benešov

25 km Bolatice

30 km Albertovec

35 km Kravaře

40 km Kravaře

CÍL BULY ARÉNA

Upozornění:

Závod se koná za každého počasí, závodnící jsou povinní dodržovat pravidla

silničního provozu a řídit se pokyny pořadatelů. Závodníci jsou odpovědní za

svůj zdravotní stav a startují na vlastní nebezpečí.

Závod se uskuteční 14. listopadu 2004.

Propozice se připravují. E. Rinka hl. pořadatel, tel.: 553 671 129

KRAVAŘE

Zpět nahoru

Porubský pětimaraton

100 maraton klub České republiky a MK Seitl Ostrava uspořádali ve dnech 3.7. -7.7.2004 v lesoparku Poruba Porubský pětimaraton. Každý den se běžel klasický maraton 42 195 m. Běžci se sami mohli rozhodnout, kolik maratonů poběží. Celkem startovalo 19 maratonců a 7 z nich běželo všech 5 maratonů. Přijeli také běžci ze Slovenska, jeden z Polska a Maďarska. Startovné dohromady za všech 5 maratonů činilo pouze 200,- Kč, na jeden 50,- Kč. Nocleh byl zajištěn zdarma.

Každý den se běželo na stejné trati. Bylo krásné letní počasí, vysoké teploty však ubíraly běžcům hodně sil. Čtvrtý den se ochladilo a pršelo skoro celý den. Běžcům to ovšem vůbec nevadilo.

Absolutním vítězem se podle očekávání stal Igor Heleš. Jeho výsledné časy byly vyrovnané, běžel v rozmezí 3 minut. Igor vyhrál ve výborném čase 14:39:09 hod. (součet časů z pěti maratonů).

Všichni závodníci dostali drobné věcné ceny (sponzor "Rádio ČAS"). Samostatně pak byli vyhodnoceni běžci, kteří běželi všechny maratony. Taktéž dostali věcnou cenu, medaili a o další losovali v tombole. Losovalo se také o hlavní cenu závodu. Tím byl týdenní pobyt v Chorvatsku, který věnovala cestovní kancelář "DUHA TOURS" . Šťasným výhercem se stal Karel Budík. Navíc Karel mezi svými kolegy oslavil své narozeniny (4.7.) - Všechno nejlepší !

Dalším "jubilantem" se stal také Jiří Březina, kterého známe jako sympatického a milého člověka. Vžy ho najdeme v pohodě a s úsměvem. Ve středu 7.7.2004, ve svých 65 letech, doběhl do cíle svého 300. maratonu. Tímto se v tabulce celkově posunul na 3. místo v republice. Ihned po doběhnutí do cíle přijímal gratulace. Následovalo nezbytné foto a přípitek šampaňským. Všichni mu přejeme hlavně pevné zdraví, aby plný síly načal další stovku.

Tento nezvyklý závod úspěšně skončil. Příští rok chceme "Pětimaraton" opět uspořádat. Přijďte si to vyzkoušet.

Otto Seitl - předseda MK Seitl Ostrava

Zpět nahoru

Karel Tužinský mezi "stovkaři"

Mezi běžce, kteří mají uběhnuto 100 a více maratonů, se také zapsal Karel Tužinský z MK Pardubice. Svou vysněnou "stovku" uběhl dne 26.6.2004 na maratonu v Klimkovicích. Se startovním číslem 100 se společně s dalšími 35 běžci postavil na startovní čáru. S jakými pocity a myšlenkami asi vybíhal? Do cíle přiběhl za 3:55:22 sice unavený,ale nesmírně šťastný. Pokořil svou první 100. Od "100 maraton klubu České republiky" dostal pohár, který získavají všichni běžci z České republiky, kteří uběhnou 100 maratonu. Následovaly gratulace a nechybělo ani šampaňské. Karlovi přejeme, aby mu to i nadále běhalo.

III. ročník Klimkovického maratonu pořádala Dělnická tělovýchovná jednota (DTJ) Klimkovice. Mezi 36 startujícími byli také běžci ze Slovenska a Polska. Běželo se za teplého slunečného dne. Trať byla velmi dobře připravena a výrazně označena. Účastníci maratonu ze vzdálenějších míst, kteří přijeli již v pátek mohli zdarma přespat v místnosti DTJ. Organizátoři pro ně připravili výborný guláš. Taktéž ráno je čekala snídaně, vše zdarma. Po ukončení závodu dostali všichni závodníci oběd: zabijačková polévka (prdelanka), zelí, jelitový a jitrnicový prejt, bučková roláda a chleba. K pití pivo, kávu nebo nealko, vše dle váběru a to vše za startovné 100,- Kč.

Vyhodnoceni byli první tři běžci v každé kategorii. Obdrželi pohár a věcné ceny. Všichni závodníci dostali pamětní list. Poděkování patří všem, kteří tento maraton připravovali, především panu Jahodovi a panu Gerlichovi.

Díky

Otto Seitl - předseda MK Seitl Ostrava

Zpět nahoru

Vabroušek vyhrál 3. ročník Sokolského maratonu

Celý letošní rok v TJ Sokol Poruba je ve znamení oslav 110. výročí založení této jednoty. Součástí oslav byl také již 3.ročník „Sokolského maratonu osvobození Poruby“, pořádaný ve spolupráci s ÚMob Poruba. Letošního ročníku se zúčastnili nejenom tuzemští, ale také zahraniční závodníci z Polska, Slovenska a Maďarska. Závodníci byli podle věku rozděleni do čtyřech kategorii, kdy nejstaršímu účastníkovi bylo 76 let. Zárukou kvalitních výsledků bylo vedle krásného počasí rovněž kvalitní úroveň startujících. 3.ročníku se vedle loňského vítěze Romana Baláže zúčastnil rovněž reprezentant v triatlonu Petr Vabroušek z Autor teamu, který se stal traťovým rekordem 2:47:11 celkovým vítězem a vítězem kategorie A.

Závodníci před startem uctili památku padlých u památníku v Porubě na Vřesinské ulici položením kytice a po úvodním slovu starosty jednoty Antonína Balnara se vydali na třináctiokruhovou trasu dlouhou 42 195 m v prostorách lesoparku. Přes svou náročnost trati, která je místy spíše krosová, doběhli do cíle, až na jednoho, všichni borci. Každý účastník obdržel diplom, medaili a první v kategorii originální keramické poháry. Že to nebylo jen sportovní klání, dokazuje i družná zábava, kdy si mohli závodníci sdělit dojmy při obědě a slavnostním vyhodnocení v restauraci Sokolovna.

Nezbývá, než obdivovat všechny účastníky a poděkovat všem, kteří se na přípravě toho maratonu podíleli včetně Zahradnictví Poruba spol. s r.o. a žákyním 9.A ZŠ Porubská 832.

Kategorie A : 1. Vabroušek Petr CZ

2. Hýzl Jaroslav CZ

3. Baláž Roman CZ

B : 1. Heleš Igor CZ

2. Slowioczek Roman CZ

3. Pavlacký Miroslav SK

C : 1. Dziuk Waclaw PL

2. Smola Josef CZ

3. Simon Alexandr SK

D : 1. Kopecký Zdeněk CZ

2. Seltenreich Jan CZ

3. Březina Jiří CZ

Celkové : 1. Vabroušek Petr CZ

2. Heleš Igor CZ

3. Hýzl Jaroslav CZ

Klásek Jiří

Zpět nahoru

Zpět na hlavní stranu

- Maratón po hřebenech Beskyd

- Maraton Jelcz-Laskowice (POL)

- Běh Osvobození – 29.4.2006

Primátor Aleš Zedník odstartoval štafetový běh Ostrava - Drážďany

Účastníci štafety do Drážďan absolvovali téměř pět set kilometrů bez problémů

Běh Osvobození Čavisov – Dolní Lhota

Maratón memoriálu Františka Ohery

Maratón memoriálu Jaroslava Dubničky