PŘEMĚNA LÁTEK A ENERGIE V LIDSKÉM TĚLE

 

přeměna látek spočívá v těchto dějích:

1. z  jednoduchých látek  - látky tělu vlastní – vznik stavebních součástí buněk a tkání

2. vytváření látek biologického významu – hormony, enzymy, krevní barvivo ….

3. uvolňování energie

4. ukládání látek do zásoby

 

PŘEMĚNA LÁTEK = METABOLISMUS

 

2 složky:

-         KATABOLISMUS – štěpení složitých organických látek na jednoduché, E se uvolňuje

-         ANABOLISMUS – tvorba složitějších látek z jednoduchých, E se spotřebovává

 

-         nejdůležitější zdroj E – biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku)

 

Enzymy

-         bílkovinné povahy

-         účinné katalyzátory (biokatalyzátory)

-         nutné pro dílčí metabolické reakce

 

Pro metabolismus živin platí:

-         živiny se mohou navzájem přeměňovat (bílkoviny jsou nezastupitelné – obsahují dusík, který žádná jiná živina neobsahuje)

-         všechny živiny jsou zdrojem E

-         přeměny neprobíhají izolovaně (meziprodukty přeměny jedné živiny důležité pro metabolismus jiných živin)

 

ŘÍZENÍ METABOLISMU

 

-         v dospělosti – katabolismus a anabolismus v rovnováze

-         v období růstu – metabolismus se zvyšuje

-         ve stáří – snižuje

 

řízení – hormonální i nervové

 

Hormony – zajišťují souhru přeměny látek a činnosti různých tkání

-         uplatňuje se při udržení stálého vnitřního prostředí

 

Nervstvo

-         prostřednictvím hormonů, jejichž sekreci řídí (hypotalamo – hypofyzární systém)

-         prostřednictvím mediátorů = látky, které se uvolňují na nervových zakončeních

 

PŘEMĚNA JEDNOTLIVÝCH ŽIVIN

 

GLUKÓZA

-         v krvi – 5,5 mmol/l, po požití potravy se zvyšuje

-         nejpohotovější a nejdůležitější zdroj E, E se z ní uvolňuje nejrychleji

 

-         štěpení probíhá:

a/ Anaerobní glykolýza – bez přítomnosti kyslíku – přes několik meziproduktů až na kyselinu mléčnou

b/ Aerobní glykolýza – v přítomnosti kyslíku – produkty CO2 a O2

-         některými meziprodukty mohou být i tuky

-         glukóza v zásobě – ve formě glykogenu – ukládá se v játrech, kosterním svalstvu

-         v případě potřeby se glykogen přeměňuje zpět na glukózu – zajišťuje homeostázu

 

TUKY

-         stavební součást všech buněk (cytoplazma, membrány)

-         zásobní látka – vydatný zdroj E

-         v krevní plazmě – určité stálé množství tuku – z potravy, ze zásobní tukové tkáně

-         neutrální tuky se štěpí na: - glycerol – zužitkován jako glukóza

-         mastné kyseliny – štěpí se až na kys. octovou – oxiduje se v Krebsově cyklu na CO2 a H2O

-         nadbytečný tuk – zásoby v buňkách tukové tkáně – 10 – 20 % tělesné hmotnosti

 

BÍLKOVINY

-         hlavní stavební součást všech buněk

-         štěpení – na aminokyseliny – vstřebávají se

-         v krvi – určité množství aminokyselin – pochází z potravy + z vlastních orgánových bílkovin

-         aminokyseliny – použity k tvorbě vlastních buněčných bílkovin, k tvorbě enzymů, hormonů

-         mohou být zdrojem E, při přeměně se první uvolní aminové skupiny -NH2, zbytek se štěpí na CO2 a H2O

-         z -NH2 skupin se v játrech vytváří močovina CO (NH2)2 – vylučuje se močí

-         z aminokyselin mohou vznikat cukry, tuky

-         bílkoviny se neukládají do zásoby

 

Bazální metabolismus – látková přeměna potřebná pro udržení života při tělesném

                                          i duševním klidu

 

SLOŽENÍ POTRAVY

 

-         ovlivňuje růst, vývoj, činnost a zdraví organismus

-         musí obsahovat – bílkoviny, sacharidy, tuky, vodu, minerální soli a vitamíny

 

Bílkoviny

-         denní příjem bílkovin – 1 g na 1 kg tělesné hmotnosti (u dospívajících 4 g na 1 kg hmotnosti) – odpovídá úhradě nepostradatelných esenciálních aminokyselin (organismus si je nedokáže vyrobit)

-         živočišné bílkoviny jsou výživnější než rostlinné – obsahují esenciální aminokyseliny

-         ostatní aminokyseliny – organismus si je sám vytvoří (především ze sacharidů v játrech)

-         podíl v potravě – 15 %

 

Sacharidy

= nejpohotovější zdroj E v potravě

-         podíl v potravě – 40 - 50 %

-         přijímány ve formě polysacharidů – brambory, rýže, pečivo

-         nestravitelné sacharidy – vláknina – podporuje pohyb střev, brání zácpě, snižuje výskyt střevních nádorů, ischemické choroby srdeční (snižuje hladinu cholesterolu v krvi)

 

Tuky

-         rozpouštějí některé vitamíny

-         obsahují esenciální nenasycené mastné kyseliny (př. linolová, arachidonová) – obsaženy v rostlinných tucích (snižují hladinu cholesterolu v krvi)

-         podíl v potravě – 20 – 30 % - nadměrný příjem zvláště živočišných tuků – vznik aterosklerözy

 

Minerální látky

-         nejsou zdrojem E

-         nezbytná součást buněk, tělních tekutin

-         udržují homeostázu

-         součást kostí a zubů

 

Voda

= rozpouštědlo, ve kterém probíhají všechny biochemické reakce organismu

-         podílí se na udržení stálého pH vnitřního prostředí

-         zdroj H a O

-         denní příjem – 1,5 l v tekutinách, potrava obsahuje až 1 l vody

 

Vitamíny

-         nejsou zdrojem E, tělo si je ve většině případů nedokáže vyrobit

-         účinné složky některých enzymů

-         hypovitaminóza – onemocnění způsobená nedostatkem vitamínů

-         hypervitaminóza – onemocnění způsobená nadbytkem vitamínů

-         avitaminóza – úplný nedostatek některého vitamínu