index1

Hudební psychologie

Marek Franěk

vyšlo v Nakladatelství Karolinum, Praha 2005.
ISBN 80-246-0965-7

Objednat je možné na adrese http://www.cupress.cuni.cz/

Obsah:

1 Fyzikální podstata hudebního zvuku
1.1 Kmitání a vlnění
1.1.1 Kmitání a jeho přenos prostředím
1.1.2 Fyzikální charakteristiky kmitání
1.1.3 Hudební a nehudební zvuky
1.1.4 Vznik zvuku na hudebních nástrojích
1.2 Jednoduché a komplexní tóny
1.2.1 Fourierova analýza
1.2.2 Vnímání výšky komplexního tónu
1.2.3 Chybějící složky komplexního tónu

2 Základy sluchového vnímání
2.1 Struktura a funkce sluchového systému
2.1.1 Ucho
2.1.2 Sluchový nerv
2.1.3 Rozpoznávání výšky
2.1.4 Rozpoznávání rozdílů mezi výškami
2.2 Tónová výška
2.2.1 Fyzikální stupnice
2.2.2 Psychologická stupnice tónové výšky
2.2.3 Stupnice hudební výšky
2.3 Hlasitost tónu a její vnímání
2.3.1 Fyzikální podstata hlasitosti tónu
2.3.2 Neurofyziologický mechanismus vnímání hlasitosti
2.3.3 Měření hlasitosti zvuku
2.3.4 Vyjadřování hlasitosti v praxi
2.3.5 Hlasitost v hudbě
2.3.6 Poškození sluchu nadměrným hlukem
2.4 Tónová barva
2.4.1 Spektrální složení tónu
2.4.2 Časové charakteristiky tónu
2.4.3 Konstantnost tónové barvy
2.4.4 Multidimenzionální charakter tónové barvy
2.4.5 Vnitřní kódování tónové barvy
2.5 Absolutní sluch
2.5.1 Teorie vysvětlující původ absolutního sluchu
2.5.2 Některé jevy spojené s absolutním sluchem
2.5.3 Souvislost s jazykem
2.5.4 Existuje gen pro absolutní sluch?
2.5.5 Absolutní sluch je založen na dlouhodobé paměti
2.5.6 Výhody a nevýhody absolutního sluchu

3 Psychologické základy hudebních systémů
3.1 Základy kognitivní psychologie hudebního slyšení
3.1.1 Perceptuální organizování zvukových podnětů
3.1.2 Přínosy Gestalt psychologie
3.2 Auditory scene analysis
3.2.1 Využívání schémat
3.2.2 Prvotní analýza sluchového prostředí
3.3 Konsonance a disonance
3.3.1 Hudebně teoretický pohled v antice a středověku
3.3.2 Fyzikální vysvětlení
3.3.3 Helmholtzova teorie založená na existenci rázů
3.3.4 Tónová fúze
3.3.5 Úloha rychlosti kolísání amplitudy při rázech
3.3.6 Poznatky neurofyziologie
3.3.7 Konfrontace psychologického a muzikologického pojetí
3.4 Tonalita
3.4.1 Pohled hudebně?teoretického myšlení
3.4.2 Hudebně psychologický pohled
3.4.3 Vysvětlení původu tonality
3.4.4 Je možné vytvořit novou tonalitu „uměle“?
3.4.5 Vnímání finality v tónině
3.4.6 Kognitivní vysvětlení účinku modulace
3.5 Melodie
3.5.1 Poznatky Gestalt psychologie
3.5.2 Uplatnění jednotlivých Gestalt zákonů
3.5.3 Schémata a prototypy
3.5.5 Velikost a směr melodických kroků - empirické výzkumy
3.5.6 Úloha očekávání při vnímání melodií
3.5.7 Naučená x vrozená pravidla výstavby melodie

4 Některé otázky vnímání hudby
4.1 Pozornost při poslechu hudby
4.1.1 Jev „koktailové party“ a hudební vnímání
4.1.2 Teorie pozornosti v obecné psychologii
4.1.3 Úloha předpozornostního stádia
4.1.4 Zaměřená a bezděčná pozornost
4.1.5 Rozdělená pozornost
4.1.6 Pozornost při koordinaci hry více hudebníků
4.1.7 Fluktuace pozornosti
4.2 Paměť
4.2.1 Krátkodobá a dlouhodobá paměť
4.2.2 Výzkumy krátkodobé paměti pro výšku a tempo.
4.2.3 Pracovní paměť
4.2.4 Deklarativní a procedurální paměť
4.2.5 Výcvik paměti

5 Čas v hudbě
5.1 Vnímání času
5.1.1 Vnitřní hodiny
5.1.2 Vnímání časové délky
5.1.3 Subjektivní délka
5.1.4 Prahové a podprahové změny času
5.2 Vnímání tempa
5.2.1 Počet prvků nezbytně nutných pro vytvoření vnitřní představy tempa
5.2.2 Nejmenší postižitelná změna tempa
5.2.3 Je rozdíl v citlivosti na směr změny tempa?
5.2.4 Vliv hudební zkušenosti
5.3 Rytmus
5.3.1 Definice rytmu
5.3.2 Fúze a vnímání pořadí
5.3.3 Perceptuální integrace
5.3.4 Seskupování a akcentace
5.3.5 Rytmické a metrické členění
5.3.6 Puls a rytmické vzorce
5.3.7 Působení monotónního rytmu

6 Neurofyziologické základy hudební činnosti
6.1 Mozek hudebníků
6.1.1 Corpus callosum
6.1.2 Mozeček
6.1.3 Funkční mozková diference mezi hudebníky a nehudebníky
6.1.4 Implicitní hudební schopnost lidského mozku
6.2 Cerebrální dominance
6.2.1 Cerebrální dominance a hudební činnost
6.2.2 Novější pohledy na cerebrální dominanci
6.2.3 Existuje v mozku hudební centrum?
6.3 Neuronální podklady učení
6.3.1 Vliv způsobu učení
6.3.2 Neuronální plasticita - základ pro hudební učení

7 Hudební vývoj
7.1 Prenatální zkušenost
7.1.1 Může sluch plodu zachytit zvuky pocházející z vnějšího prostředí?
7.1.2 Před narozením
7.1.3 Po narození
7.1.4 Prenatální zkušenost a emocionální význam hudby
7.1.5 Proč mají prenatální podněty obzvláštní důležitost?
7.2 Hudební vývoj v raném věku
7.2.1 Učení z hlediska neurofyziologie
7.2.2 Každé dítě je disponováno pro hudbu
7.2.3 Vývoj akustického vnímání
7.2.4 Vnímání času
7.2.5 Rytmický výkon dětí
7.2.6 Vývoj v chápání hudební struktury - vnímání melodie
7.2.7 Hudební paměť
7.2.8 Vývoj emocionální reakce na hudbu evropského kulturního okruhu
7.2.9 Hudební komunikace s novorozenci

8 Hudební talent a vliv hudební výchovy
8.1 Hudební talent a hudební schopnosti
8.1.1 Dědičnost hudebnosti
8.1.2 Proměna pohledu na hudební nadání a schopnosti
8.1.3 Příklad mimoevropských kultur
8.1.4 Projeví se výjimečné hudební schopnosti předurčující profesionální kariéru již v raném věku?
8.1.5 Hlavní faktory určující úspěšnou profesionální hudební dráhu
8.1.6 Hudební géniové
8.1.7 Hudební schopnost - problém definice a pojetí
8.1.8 Různorodost hudebních aktivit
8.1.9 Hudební schopnosti ve vztahu k obecným schopnostem
8.1.10 Specializované hudební testy
8.2 Hudební výchova a rozvoj nehudebních dovedností
8.2.1 Vliv „lepší rodiny“
8.2.2 Vliv hudby na rozvoj kognitivních schopností a některých složek obecné intelligence
8.2.3 Hudební schopnosti a matematika
8.2.4 Hudební výchova a školní prospěch
8.2.5 Vztah hudby a kognitivních dovedností v pozdějším věku
8.2.6 Behaviorální a sociální vliv hudby
8.2.7 Efekt transferu
8.3 Mozartův efekt
8.3.1 Experiment Rauscherové
8.3.2 Pokusy o vysvětlení Mozartova efektu
8.3.3 Specifika klasické hudby
8.3.4 Praktické využití Mozartova efektu

9 Působení hudby na člověka
9.1 Emoce v hudbě
9.1.1 Kategoriální a dimenzionální přístup k pojetí emocí
9.1.2 Vztah hudebních emocí ke každodenním emocím
9.1.3 Spor hudebních psychologů: Jsou hudební emoce skutečně prožívány?
9.1.4 Přínos fyziologických metod
9.1.5 Jak jsou emoce vyjadřovány hudbou?
9.1.6 Strukturální očekávání
9.1.7 růběžné změny emocionální reakce během poslechu
9.1.8 Pojem proto-emocí
9.1.9 Vnější zdroje emocí v hudbě
9.2 Mimořádně silný hudební prožitek
9.3 Hudba a změna chování
9.3.1 Hudba definuje prostředí
9.3.2 Pozitivní nálada vyvolaná hudbou ovlivňuje prosociální chování
9.3.3 Rozdílný vliv excitační a uklidňující hudby
9.3.4 Hudba, agresivní a asociální chování

10 Hudba v každodenním životě
10.1 Přirozené zvukové prostředí člověka
10.1.1 Dopady hlukového zatížení
10.1.2 Proměny akustického prostředí člověka
10.1.3 Akustická ekologie
10.1.4 Akustická senzitivita
10.2 Hudba jako zvuková kulisa
10.2.1 Působí zvuková kulisa při duševní práci pozitivně nebo negativně?
10.2.2 Faktory ovlivňující účinek zvukové kulisy
10.3 Hudební preference v každodenním životě.
10.3.1 Stupeň aktivačního potenciálu a hudební preference
10.3.2 Příklady z experimentálních výzkumů
10.3.3 Stupeň aktivace a přiměřenost hudebního podnětu
10.3.4 Prototypičnost
10.3.5 Vhodnost hudby
10.4 Hudba v obchodním prostředí a reklamě
10.4.1 Vliv hudby na spokojenost zákazníka s obchodním prostředím
10.4.2 Vliv hudby na vnímání času
10.4.3 Vliv intenzity a tempa hudby na rychlost chování zákazníků
10.4.4 Vliv hudby na výběr zboží
10.4.5 Hudba v reklamě

Literatura

Odkazy