> WEB_2.0 Morava metaustava metaspolek metaspráva html <

Globalisací proběhlá metanoia (změna smýšlení založená v systémovosti coby globálním právu) zakládá noosféru a v jejím rámci Web2.0 metaspolky příslušného metastátu.  

METAUNIVERSITA

(Universita Synergismu)

veřejně prospěšná metaspolečnost (v. p. ^ms.)

Moravská sekce MetaÚstava je kódována v duchu Web2. 0 nové civilizace

Po vychytání chybiček aktuální změny označeny vyhledatelným návěštím §§+

Probíhá vysláním aktivního identifikačního nebo registračního řetězce od člena metaspolku (+metaspolek) a jeho vyhledáním vyhledavačem nebo také na poskytnutou nouzovou e-adresu metaspolku.

Vlastní metařetězec pro žádost o kontakt:

Člen spolku nemusí používat ke komunikaci nefungující synchronizaci přes řetězce, ale přes klíče a vyhledávací funkce.

Vyslání identifikačního řetězce na registrační stránku poštou:

Moravská MetaÚstava metaspolek pro Web2.0:
>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Web2.0_Morava_metaustava_metaspolek.HTM<

Člen

Kliknout na tlačítko <= pro návrat

Jak stránku Metaústava na Webu2.0 sdílet je jednoduché. Každý člen si může prostřednictvím vyhledávacích funkcí prohlížet ostatní stránky metaspolku včetně správce. Sdílené stránky je možno asynchronně vyhledávat pomocí klíčů. Blíže viz na stránce Vzorník.

odtud je (přirozeně vládou Logu) každá ústava základním zákonem jakožto společný způsob organizace a organizovaného fungování společenství v úctě k vládě Logu skrze Listinu práv a svobod člověka či občana; takto založená ústava jakožto formální dokument splňuje úplnost každého neúplného formálního systému a metaústavně koncipovanou ústavou stává se každému společenství lidí a občanů adekvátním obrazem poznání kosmického řádu a jeho praktikování; koncepce vzorové metaústavy a z ní odvozené ústavy každé lidské osobě, fyzické či právnické, ukládá povinnost svou moc omezovat autoritou vládou Logu; formálnost každé ústavy odvozené z metaústavy je přivedena k životnosti poukazem na praktikování autority vlády Logu jejíž specifika jsou uvedena v MetaBibli, MetaTeorii a v demokratismu metasprávy noosféry jejími metastáty; takto metaústavně založená ústava je specifikována v preambuli každé ústavy a může tím spravedlivě a správně vyjadřovat zájem každé osoby fyzické či právnické; metaústavně uvedeným způsobem nekoncipovaná ústava pomáhá legalizovat masové potlačování práv a svobod lidí či občanů označené za masové zločiny; metaústavním způsobem konstituovaná společenská smlouva lidí či občanů má právo mluvit za všechny lidi či občany a to formulací "My občané" v preambuli; každý člověk nebo občan může metaústavní koncepcí ústavy souhlasit s formulací "My občané" a společně s jinými si uložit povinnost budovat, chránit a rozvíjet občanskou společnost v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jakožto vlasti rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svobody vůle v demokratismu vůči sobě, druhým i vůči společenskému celku jakožto součásti jakkoli velké lidské rodiny coby společenství; každá veřejně činná osoba si v tomto svobodném a otevřeném společenství uvědomuje povinnost realizovat prohlášení o shodě na svobodě praktikováním podmínek svobodného výběru; tímto prohlášením stává se každá volená osoba ve funkci zastupitele občanů důvěryhodnou v souladu se zájmy voličů; prostřednictvím takto svobodně zvolených zástupců může mít každý občan spoluúčast na záležitostech veřejných a obecného blaha; každý svobodný občan může vzorovou metaústavou přijmout správně koncipovanou ústavu; každý svobodný občan metaústavně správně koncipovanou ústavou může uskutečňovat odhodlání společně střežit, bránit a rozvíjet zděděné bohatství přírodní a kulturní, hmotné a duchovní; každý svobodný občan metaústavně koncipovanou ústavou může uskutečňovat odhodlání řídit se principem demokratismu a metamanažmentu žití, životem a prací; pro uvedení preambule ústavy v život je nezbytné specifikovat ono "My občané" a to specifikací svobodným společenstvím občanů coby svobodného státu či soustátí alias unií států; stát či soustátí má metaústavně jednotící společnou ústavu; svobodný stát, stát svobodných občanů, je svrchovaný, jednotný a právní celek založený demokratismem na úctě k právům a svobodám občana či člověka skrze společnou metaústavně koncipovanou ústavu založenou přirozeným právem na vládě Logu; svrchovaný stát znamená suverénnost celku vnějšně vůči jiným státům a vnitřně vůči svým částem, jednotný stát znamená nedílnost metaústavně nastavenou ústavou společně sdílenou pro osoby fyzické i právnické; stát či soustátí i každý jejich orgán je osobou právnickou; stát či soustátí lze dělit na podřízené celky coby právnické osoby podřízené společné ústavě a od ní odvozeného společného ústavního a právního pořádku; autorita přirozeného práva činit vládou Logu zakládá implicitně sociálnost státu jakožto jeho nedílný atribut; svrchovaná moc svobodného lidu založená v autoritě přirozeného práva činit vládou Logu je zdrojem veškeré moci státu; moc státu slouží svobodnému lidu skrze přirozené právo společně sdílenou autoritu Logu; stát společně sdílenou autoritou vlády Logu svou moc přirozeným právem dokáže vykonávat v souladu se zájmem občanů prostřednictvím dělby moci svými orgány mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní; ústavní zákon případně stanoví, kdy svobodný lid vykonává státní moc přímo referendem; státní moc založená přirozeným právem na sdílené vládě Logu slouží zájmu všech občanů a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, který stanoví zákon odvozený a založený na nejvyšším zákoně jímž je metaústavně založená ústava; moc zákonodárná přijímá zákony založené a odvozené ze základního metaústavně založeného ústavního zákona; zákony nezaložené a neodvozené ze základního ústavního zákona ruší ústavní soud; každý občan může přirozeným právem sdílenou vládou Logu činit, co zákonem není zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co takový zákon neukládá; zákon musí podléhat přirozeným právem autoritě vlády Logu založené v Listině základních práv a svobod, která je součástí metaústavně založené ústavy; základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci; soudy jsou nezávislé přímou autoritou přirozeného práva vlády Logu; prevencí proti zneužití moci, především zákonodárné a soudní, zábranou proti páchání masového potlačování svobody masovými zločiny ze strany vykonavatelů státní moci je jejich prohlášení o shodě na svobodu praktikováním podmínek svobodného výběru v podobě metamanažmentu žití coby vzor občanům přičemž toto prohlášení mají plnit ústavním slibem a stejný požadavek dodržení metaústavnosti se vztahuje na autory nebo upravovatele ústavy; politický systém svobodných osob je založen na svobodném vzniku a svobodné soutěži politických stran respektujících metaústavně založenou ústavu státu svobodných občanů; politická rozhodnutí jsou záležitostí svodných politiků dbajících přirozeného práva vlády Logu a vycházejí z vůle volící většiny vyjádřené svobodným hlasováním na základě veřejného prohlášení o shodě na svobodu praktikováním svobodného výběru ze strany každého voleného zastupitele; stát demokratismem dbá přirozeného práva vlády Logu ve všech oblastech činnosti svých občanů; stát přirozeným právem vládou Logu a tedy demokratismem dbá samosprávou ochrany svých částí, zemí, krajů, měst, obcí, menšin; stát přirozeným právem vládou Logu a tedy demokratismem dbá ochrany přírody, přírodního a kulturního dědictví.

Metaústavně koncipovaná ústava každé osobě, fyzické či právnické, zajišťuje stejné sdílené právo a spravedlnost metarealisticky nutícím způsobem založená v žití a tedy žádným způsobem neodejmutelná a žádnou mocí nezadatelná. Jedině vztah osob na základě přirozenosti metarealismu může sdílenou vládou Logu vytvářet spravedlivě správný svět práva. Tím, že právo k sobě váže jednotlivou osobu, společenství a prostředí žití, tvoří nosnou konstrukci schopnou výstavby a životnost rozvoje právního řádu coby systému v evoluci týkající se každého jejího elementu. Protože přirozené právo musí ctít metarealismus osob mezi sebou i s přírodou, musí dbát vlády Logu jíž podléhá vše. Člověk přirozeně vstupuje globalisací a noosférou do právního vztahu s přírodou, s vývojovou evolucí a genetikou. Přirozené právo koncipované na metarealitě není svévolnickou množinou norem, ale systémem odpovídající naléhavým požadavkům žití každého člověka. Právo ustavené na přirozené systémovosti reality je přirozené, nezadatelné a nezcizitelné a právě proto je ho nutné šířeji specifikovat v součásti metaústavy zvané Listina základních práv a svobod. Je přirozeným právem i povinností každé osoby svobodně činit vládou Logu. To však předpokládá určitou způsobilost vyžadující kultivaci či výchovu ke svobodě metamanažováním žití. Metaústavou nejde o uctívání zákonů, ale o praxi systému zákonů vystavěného na přirozenosti každého systému tedy ve vládě Logu. Praxe přirozeného práva jakožto jednání má svůj smysl už samo v žití. Pohnutka k jednání člověka nespočívá v úctě k zákonům, ale k úctě ve vládu Logu druhotně zajišťované systémem zákonů. Být činný znamená zachovat se mocí přirozeného výběru zachováváním vlády Logu. Praxe přirozeného práva nachází své ospravedlnění z vývojové evoluce založené ve vládě Logu. Proto přirozené právo odvozené z metareality zajišťuje lidem bezpečnost a od člověka požaduje lásku metarealismu založenou v Logu. Základem spravedlivého a správného práva je přirozené právo svobodně činit duchem vlády Logu. Přirozené právo je však také přirozená povinnost svobodně činit duchem vlády Logu. Metaústavou nejde jen o nárok, ale i o povinnost a s ní i o způsobilost svobodně činit duchem vlády Logu. Globalisací řád právní musí odpovídat řádu bytí. S metaústavou přichází nutnost vymezit také pojem způsobilosti činit právo či dostát záležitosti právní způsobilosti. Globalisací jde o právní způsobilost osoby dostát přirozenému právu coby základní lidské povinnosti. Základem právního státu je ústava coby základní zákon založený přirozeným právem na základních právech a svobodách. Odtud smysluplná právní způsobilost je v první řadě schopnost činit základní práva a svobody coby přirozenou lidskou povinnost. Právní způsobilost svobodně činit předně znamená činit nikoli pouze otrocky podle právního pozitivizmu nýbrž na základě základních práv a svobod člověka či občana. Formální podobou právní způsobilosti je prohlášení o shodě na svobodu praktikováním podmínek svobodného výběru. Kdo není způsobilý deklarovat prohlášení o shodě na svobodu praktikováním podmínek svobodného výběru není ani právně způsobilý. Právně nezpůsobilý neznamená být pouze duševně nemocný, ale také duchovně nemocný, právní nezpůsobilost neznamená výlučně člověka neschopného logiky práva, ale také neschopnosti etiky metaústavnosti a z ní odvozené ústavnosti coby neschopnosti práva precedentu a pro duchovní nemoc neschopnosti metalogiky práva vycházejícího z přirozeného práva. Masové páchání skutků právní nezpůsobilostí znamená páchat masové zločiny. Masové ignorování přirozeného práva žít vládou Logu zakládá masové zločiny. Veřejnost žádá těsnější přítomnost přirozeného práva. To lze poskytnou vícero způsoby.

Globální metasoud proti diktatuře práva a právnímu psychoterorizmu precedenčně zakládá metasoudy: eurounijní, český, moravský, jihomoravský a brněnský. Je tu také časná příležitost připomenout si odedávna ctění autority přírody, kterou tak arogantně potlačila katolická církev. Už ode dávných věků lidé podvědomě oslavují vládu Logu nastavenou metarealismem Země a Slunce a symbolizovanou metakřížem protikladů: jaro – podzim a léto - zima. Tímto metakřížem protikladů si lidé od pradávna připomínají význam průběhu vlády Logu mezi Sluncem a Zemí ve dnech rovnodennosti a slunovratu kolotáním nekonečného cyklu ročního koloběhu jaro – léto – podzim - zima. Je zvrhlostí církve přetvářet si tento řád reality ke svému svévolnému účelu. Vstupem do epochy vlády noosféry je globalisovanému lidstvu potřeba zejména vrátit se k původním významům oslavy řádu přírody i lidí. Připomeňme alespoň letmo vládu Logu kolotáním Země kolem Slunce: Letní slunovrat (nejdelší den) coby začátek léta (obvykle 21. června), zimní slunovrat (nejkratší den) coby začátek zimy (obvykle 21. prosince), letní rovnodennost (stejně dlouhá noc i den) coby začátek jara (obvykle 21. března), podzimní rovnodennost (stejně dlouhá noc i den) coby začátek podzimu (nejčastěji 21. září). Takto universálně je vláda Logu autoritou nad každou lidskou mocí, nad věděním a věřením lidí, nad každým svátkem i náboženstvím. Návrat lidstva ke kořenům se nestane sám o sobě, je mu třeba pomoci. Globální soud stanoví metaústavu noosféry přirozeným právem na žití vládou Logu za závazný vzor všem ústavám a zákonům. Globální metasoud noosféry stanoví každou moc, tedy také státní moc výkonnou, zákonodárnou a soudní, založit na metaústavě noosféry. Globální metasoud noosféry každému metastátu či kultuře ukládá metasprávu a metasoud založené na metaústavě noosféry. Globální soud noosféry stanoví nezávislost každého soudu založit na metaústavě noosféry. Globální metasoud noosféry se zavedením metaústavy noosféry a významem výchovy ke svobodě (s náhradou významu genetiky kulturou) zavádí zvláštní živočišné druhy: člověka odchovaného šimpanzy, lidi odchované v izolaci od lidí, lidi izolované od jiné lidské kultury, lidi neschopné metaústavy tedy přirozeného práva na vládu Logu. Globální metasoud noosféry se zavedením metaústavy noosféry a úlohou výchovy ke svobodě každé ženě ukládá právo a povinnost své dítě ve svobodě počít, odnosit, porodit, odkojit a vychovat. Globální metasoud noosféry se zavedením metaústavy noosféry a úlohou výchovy ke svobodě zavádí omezení psychoteroru reklamy, když každá reklama musí být z hlediska svobodného výběru opatřena hlavičkou a patičkou s ukazatelem na podrobné parametry reklamy. Globalisací jde lidstvu o globální nastolení demokratismu. Demokratismus ve svých atributech coby globální bezpečnostní standard musí platit pro vše a všechny. V epoše globalisace nemůže být právní řád záležitostí pozitivistické svévole, nýbrž musí být v souladu s řádem bytí ba přímo z tohoto řádu odvozen, m-li se lidstvo zachovat a nepodlehnout svévolnému sebezničení. Toho se dosáhne universálně metaústavou coby vzoru každé ústavě. Globálně universální právo nadřazené všem právním řádům je přirozené právo svobodně činit vládou Logu. Přirozené právo nadřazené všemu právu vyžaduje na přirozeném právu vystavět metaústavu a z ní odvozenou každou ústavu coby základní zákon nadřazený všem zákonům. Součástí metaústavy tedy musí být nezbytně Listina práv a svobod. Globální soud stanoví metaústavně založenou Listinu práv a svobod;

přirozené právo svobodně v žití činit vládou Logu je nezadatelné, nezcizitelné protože odpovídá lidské přirozenosti a smyslu života; nezadatelné je nadřazenou autoritou vlády Logu vlastní všemu jednotlivému a je nadřazeno lidmi stanovenému právu pozitivistickému; přirozené právo je přirozenou povinností svobodně činit vládou Logu; přirozené zachovávání života sledováním vlády Logu je povinností člověka a přirozené právo zakládá; nutnost sledovat vládu Logu je u člověka dáno nezbytností kultury; člověk a lidstvo se globalisací mohou zachovat pouze přirozeným právem coby povinností svobodně činit vládou Logu; globalisační požadavek metařízené vývojové evoluce člověka a přírody vyžaduje nezbytnost přirozeného práva coby povinnost svobodně činit vládou Logu; přirozené právo lze uplatňovat pouze jakožto chtění povinnosti svobodně činit vládou Logu; přirozené právo svobodně činit vládou Logu zakládá ostatní odvozená lidská práva a svobody; lidská práva a svobody stojí v základu práv občana; svrchovanost přirozeného práva coby základního lidského práva, lidských práv a svobod a práv občana zakládají svrchovanost každého zákona poplatného vládě Logu; přirozené právo založené na praktikované vládě Logu je universální hodnotou lidství, demokratismu a každé správy a samosprávy společenství lidí či občanů; vládou Logu jsou metalogicky odvozeny lidská práva, základní svobody, občanská práva a zákony; zabezpečení těchto práv a svobod je uskutečněno metaústavně koncipovanou ústavou, jejíž součástí je i Listina základních práv a svobod; ústavně praktikovanou vládou Logu je matalogikou každému společenství zajištěno sebeurčení; svrchovanou vládou Logu je zajištěna odpovědnost stávající generace vůči budoucím generacím i odpovědnost za osud veškerého života na planetě Zemi; tato odpovědnost je zabezpečena svrchovaností Listiny základních práv a svobod coby metaústavně koncipovaná součást každé ústavy; lidé jsou sdílenou praxí vlády Logu svobodní a rovní v důstojnosti i v právech coby povinnosti svobodně činit vládou Logu; základní lidské právo a svoboda jsou vládou Logu nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné; svoboda a právo není zvůle, ale sdílená praxe vlády Logu; zvůle narušuje sdílenou praxi vlády Logu a působí tím zlo a zločiny; stát může omezovat práva a svobody jen v mezích stanovených zákony odvozených praxí vlády Logu, přičemž způsobem, který vládou svrchovaný zákon výslovně stanoví; svrchovaný zákon mohou stanovit pouze lidé způsobilí přirozeným právem svobodně činit vládou Logu; každý může praxí vlády Logu činit, co není metaústavně založeným zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co metaústavně založený zákon neukládá; zákon mohou ustanovit pouze osoby způsobilé činit vládou Logu; nezpůsobilost k základnímu lidskému právu coby povinnosti žít vládou Logu zakládá právní nezpůsobilost vůbec; vykonavatelem státní moci či soustátí může být pouze osoba způsobilá žití vládou Logu; výkon každé jiné moci podléhá taktéž způsobilosti základní lidského práva coby povinnosti svobodně činit praxí vlády Logu; způsobilost základního lidského práva se právně nastaví prohlášením o shodě na svobodu jejím praktikováním coby způsobu svobodného výběru jiných lidí; masový výkon moci odporující způsobilosti základního lidského práva zakládá skutkovou podstatu masového zločinu případně smrtelně masového zločinu a lze proti němu postupovat právem sebeobrany.

přirozené právo svou povahou zakládá základní lidské právo coby povinnost každé osoby v žití činit vládou Logu. Globální metasoud noosféry stanoví metaústavně zaručené náležitosti základního lidského práva coby povinnosti svobodně činit vládou Logu; svoboda je podmíněna zachováváním základního lidského práva; každý člověk má být vychován a vzdělán k svobodnému činění vládou Logu coby metamanažmentu žití; každý člověk má být vychován ve věření a vědění vlády Logu; každý člověk má být intuicí a rozumem kultivován ve věření a vědění vlády Logu; věření a vědění vlády Logu zakládá praxi svobodného činění vládou Logu; věření a vědění vlády Logu se v komplementárním vztahu tj. navzájem doplňují; vědění a věření vlády Logu se zakládá na MetaTeorii všeho coby metainvariantu všeho lidského poznání; vědění a věření vlády Logu se zakládá na MetaBibli všeho coby metainvariantu všeho lidského písemnictví; vědění a věření vlády Logu předpokládá způsobilost k logice a metalogice; v demokratismu věření intuicí doplňuje rozumové vědění a znamená stálé obracení se k podstatnému, k vládě Logu; věření znamená následování autority vlády Logu; víra znamená svobodné odevzdání se v činění vládě Logu; víra je rozhodnutí pro svobodné činění vládou Logu; bytostným základem víry je základní lidské právo coby povinnost svobodně činit vládou Logu; vědění a věření vlády Logu si intuicí a rozumem činí nárok na pravdu; víra pravdivě orientuje člověka ve smyslu praktické jistoty, věrohodnosti a mínění; náboženství a náboženská víra odmítáním všemu nadřazené moci vlády Logu znamená odmítání základního lidského práva a tedy i svobody; náboženství či náboženská víra jsou neslučitelné se svobodou a základním lidským právem; svoboda myšlení, svědomí s vyznáním vědy a víry jsou základním lidským právem zaručeny; zachováváním základního lidského práva svoboda vědy a víry je zaručena; svoboda vědeckého a věroučného bádání je zachováváním základního lidského práva zaručena; teologie je porušením svobody vědeckého a věroučného bádání; tvůrčí svoboda je základním lidským právem zaručena; nikdo nesmí být nucen k víře znamenající odmítání základního lidského práva; nikdo nesmí být nucen vykonávat státní službu vojenskou či jinou, je-li to v rozporu s jeho svědomím zachovávat základní lidské právo; církevní a náboženské společnosti masovým potlačováním základního lidského práva páchají masové zločiny; vyučování náboženství ve školách je masovým zločinem; vyučování náboženství ve státních školách je smrtelným masovým zločinem; veřejné praktikování náboženství je smrtelným masovým zločinem; masová činnost církve je organizovaným smrtelným masovým zločinem; výchova k náboženství je omezováním svobody; vzdělávání v teologii je omezováním svobody; každá ideologie nezaložená na základním lidském právu je zločinná v usilování o masové potlačování svobody; kapitalizmus je grandiózním podvodem s DPH, která je hodnotou vlády Logu založená. Člověk moudrý, homo sapiens, je charakterizován schopností kulturou tvořit vlastní vývojovou evoluci metamanažovaným žitím. K tomu mu slouží vědění a věření vlády Logu. Moudrost není libovolné vědění a věření, ale vědění a věření o bytostném, o smyslu všeho časného ve světle věčnosti vládou Logu. Moudrost ve vědění a věření vlády Logu prokazuje svou tvůrčí plodnost tím, že všem jednotlivostem vesmírného řádu vykazuje jim náležející místo. Pro moudrost není podstatná vědecká či věroučná forma, ale shoda myšlení a jednání věřením a věděním vlády Logu. Pro způsobilost svobodně činit vládou Logu lidem moudrým plným právem přísluší právo pořádat svět věcí, zvířat a lidí. Moudrý člověk ctí základní lidské právo coby povinnost svobodného činění vládou Logu. Opakem člověka moudrého je člověk hňupský, ve své svévolnosti odmítající řídit se vládou Logu. Moudrého lze mimo půdu noosféry rozpoznat snadno prohlášením o shodě na svobodu praktikováním podmínek svobodného výběru. Svou bytostnou povahou odkazující k metarealitě je základní lidské právo zárukou řádnosti, ústavnosti, spravedlnosti a právnosti každé moci. Projevem vlády Logu je řádnost, řád, a proto metarealita stojí vůči myšlení a poznání člověka v mnoha řádech a uspořádáních. Proto už kdysi staří Řekové vše v jednotě mnohotvárnosti nazývali kosmos a jeho duch Logos. Místo řádu je příhodnější používat vládu Logu. Potom uskutečnit vládu Logu ve vlastním myšlení, poznání a chtění je úkolem každého moudrého člověka.

vazbou na základní lidské právo jsou základní lidská práva a svobody nikým nezadatelná, neodejmutelná, nezcizitelná a nepromlčitelná; obecně ustavená základní lidská práva a svobody jsou nadřazeny všem zadatelným právům a svobodám; obecné ustanovení základních lidských práv a svobod znamená, že informování, zastupování, spravování, obhajování, opatrování, vzdělávání, výchova, léčení, ošetřování a souzení kterékoliv osoby je svěřeno lidem moudrým tedy ctícím ”základní lidské právo” a nikoliv hňupolidem; všechna zadaná práva a všechny zákony musí být vytvořeny lidmi kompetentními činit ”základní lidské právo”; zastupitelem lidí se může stát pouze člověk kompetentní činit ”základní lidské právo”; kandidátem na zastupování lidí se může stát pouze člověk kompetentní činit ”základní lidské právo”; odborník na právo či odborník na zákony nezpůsobilý základního lidského práva a základních lidských práv a svobod tedy v důsledku neschopnosti činit precedenční právo je nezpůsobilý práva vůbec protože není schopen správně, pravdivě, spravedlivě, svobodně a nezávisle posuzovat, usuzovat a soudit; pohrdání základním lidským právem a základními lidskými právy či svobodami je pro právního neodborníka přitěžující okolností s úmyslem páchat zlo; základní práva a svobody se zaručují všem lidem; každý má právo svobodně rozhodnout o své kulturní příslušnosti a pěstovat svou kulturu; nepřipouští se nátlak či násilí směřující k odvykání základním lidským právům a svobodám; pro uplatňování základních lidských práv a svobod nesmí být žádné osobě způsobena újma na právech a svobodách; povinnosti mohou být kterékoliv osobě ukládány jen na základě zákonů v mezích zachovávajících základní lidská práva a svobody; meze platnosti základních lidských práv a svobod mohou být upraveny pouze zákonem zákonodárců kompetentních ”základního lidského práva”; omezení základních lidských práv a svobod je možné pouze zákonem neznajících výjimek a užívaného pouze k stanoveným účelům; právní řád a zákony jsou ustanoveny lidmi kompetentními a způsobilými ”základním lidským právem”; právní pozitivizmus nedbající základních lidských práv a zákonů zakládá masové zločiny; obecná ustanovení základních lidských práv vytváří ostatní specifická lidská práva a svobody stejně jako specifická práva a zákony; metapřísahu na základní lidské právo a z něho odvozených práv i svobod nutno považovat za akt pravdivosti výpovědi přísahající osoby přičemž porušení této přísahy nutno považovat za těžký zločin; každý má právo vypovídat pod metapřísahou, každý má právo aby podobně pod metapřísahou vypovídali ostatní účastníci soudní pře či kauzy; za akt důvěryhodnosti nutno považovat prohlášení o shodě na svobodu praktikováním podmínek svobodného výběru, porušení tohoto prohlášení nutno považovat za těžký zločin proti základnímu lidskému právu jakož i právům a svobodám z něj vyvozených. Záležitost základního lidského práva stává se globalisací prestižní úlohou metavědy, především úlohou vlády Logu v záležitostech chápání vývojové evoluce alias metaevoluce a jejího směrování. Odtud plyne úkol v metakomentářích omezit pozornost na hňupolidi a více prostoru věnovat odhalení metaevoluce a nevědeckosti pozitivistické evoluce. Je k tomu výhodná situace - vyšla knížka Zamrzlá evoluce, čerstvá vítězka soutěže Magnesia Litera v kategorii Naučná literatura. Je třeba podrobit ji metapřekladu. Každý si může pořídit její originál a srovnat ho s metapřekladem. Důvod je nasnadě. Hňupověda rezignovala na existenci vlády Logu a proto její projev začala pouze popisovat, když přestala vytvářet systém poznání a vše z něho vysvětlovat. Hňupověda přestala existovat jakožto systémový celek a rozpadla se na spoustu vědních oborů poplatných diktatuře kapitálu. Hňupověda se už věnuje prostituci diktatury kapitálu, tím zradila lidstvo a zpronevěřila se svému poslání. Z postmoderní vědy se stala hňupověda, z vědců hňupovědci. Postmoderní vědci rezignovali na moudrost, stali se z nich sběratelé znalostí - každý na svém omezeném písečku vysoce specializovaného vědního oboru. Hňupovědci rezignovali na celistvost vědy, stali se z nich omezenci učené nevědomosti vlády Logu. Ochotně pracují ve službách každé diktatury, především diktatury kapitálu, veřejnosti přestali sdělovat poznání vědy.

základní lidské právo a z něj odvozená základní lidská práva a svobody tvoří základ demokratismu coby přirozeně právního řádu lidstva epochy globalisace; demokratismus je právní řád lidstva epochy globalisace založený na základním lidském právu coby povinnosti svobodně činit vládou Logu a tím i na základních lidských právech a svobodách z něj odvozených; právní základy demokratismu nabývají okamžité účinnosti jejich zveřejněným ustanovením; demokratismus je svým založením přirozeně společný všem lidem planety Země, nejen těm či oněm občanům; každá osoba je způsobilá mít práva přirozeně založená v demokratismu; kterákoliv moc ve státě podléhá demokratismu; kterákoliv moc nadřazená státu podléhá demokratismu; každý může činit, co vyhovuje demokratismu, nikdo nesmí být nucen činit, co demokratismus výslovně neukládá; člověk či lidé, občan či občané mají právo postavit se na odpor coby nutné obraně proti každé osobě, fyzické nebo právnické, která by demokratismus odstraňovala nebo porušovala za podmínky, že tak na upozornění neučiní kterákoliv moc výkonná, zákonodárná nebo soudní; moc vlastnění podléhá základům demokratismu; každý má právo vlastnit majetek při dodržování právního řádu odvozeného ze základů demokratismu; vlastnictví zavazuje k základům demokratismu, nesmí být zneužito na újmu základních práv demokratismu; vlastnění čehokoli je závazkem ctít skrze vlastnění základy demokratismu; vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu a za náhradu; tímto veřejným zájmem může být i úhrada škod vlastněným majetkem na demokratismu páchaná; vlastnické právo má universálně stejný zákonný obsah a ochranu; dědění se zaručuje a bere v úvahu úhradu škod vlastněným majetkem na demokratismu spáchané; zákon právního řádu demokratismu blíže stanoví, který majetek smí být jen ve vlastnictví státu, obce nebo určených právnických osob; zákon demokratismu stanoví, které určité věci mohou být pouze ve vlastnictví občanů nebo právnických osob; výkon vlastnictví nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou základy demokratismu; vlastnění, podnikání ani jinak pozitivisticky ustanovená moc nemohou ohrožovat základy demokratismu; nelze vlastnit patenty na výtvory přírody; poplatky lze občanům či osobám ukládat jen na základě právního řádu demokratismu; na podnikání se nahlíží jako na vlastnění a svou veřejnou povahou i svoboda podnikání musí splňovat právní řád demokratismu; podnikání je podmíněno prací a práci využívající, z hlediska veřejného zájmu musí využití práce vyhovovat právnímu řádu demokratismu; práce je prostředkem žití, musí splňovat náležitosti základů demokratismu; stát organizuje náhradní práci, která musí splňovat základní náležitosti demokratismu; nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám vymykajících se základům demokratismu; stát poskytuje podporu v nezaměstnanosti bez ekvivalentu práce pouze výjimečně; výjimečně ukládané práce jsou v souladu s právním řádem demokratismu; zaměstnanci mají demokratismem právo na spravedlivou odměnu za práci a právo na uspokojivé pracovní podmínky; každý má v demokratismu právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost; zákon demokratismu může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností; každý má v demokratismu právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací a stát občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje přičemž podmínky stanoví zákon demokratismu, ten může stanovit odchylnou úpravu pro cizince; každý má základem demokratismu právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů především v odborech; odborové organizace vznikají nezávisle na státu; omezovat počet odborových organizací je nepřípustné, stejně jako zvýhodňovat některé z nich v podniku nebo v odvětví; smyslem odborových organizací a jim podobným je zajistit působnost základů demokratismu mezi zaměstnavatelem či zaměstnavateli a sdruženými zaměstnanci; činnost odborové organizace jakož i činnost zaměstnávající organizace musí splňovat základy demokratismu; činnost odborových organizací a vznik a činnost jiných podobných sdružení na ochranu hospodářských a sociálních zájmů mohou být omezeny zákonem demokratismu, jde-li o opatření v společnosti demokratismu nezbytná pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých; právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem demokratismu: toto právo na stávku nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů při zachování jejich práva na odpor; základem demokratismu zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v společnosti demokratismu; občané mají demokratismem právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele; každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění důstojných životních podmínek umožňujících praxi základů demokratismu, podrobnosti stanoví zákon demokratismu; každý má v demokratismu právo na ochranu zdraví i při práci; občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon demokratismu; každý má právo na příznivé životní prostředí podmíněné dodržováním základů demokratismu; každý má v demokratismu právo na veřejně včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů; při výkonu svých práv demokratismu nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou základy demokratismu nebo zákonem demokratismu; každý má v demokratismu právo na veřejně včasné, úplné a pravdivé informace umožňující výkon základů demokratismu; každé veřejné informování (včetně reklamy) musí ctít základy demokratismu; pro povědomí práv demokratismu má každý právo na výchovu vzdělání v duchu základů demokratismu; školní docházka má za povinnost vychovávat a vzdělávat v duchu základů demokratismu; školní docházka v demokratismu je povinná po dobu, kterou stanoví zákon; občané mají v demokratismu právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách; zřizovat jiné školy než státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem demokratismu, na takových školách se může vzdělání poskytovat i za úplatu vždy však při zachovávání základů demokratismu; zákon demokratismu stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu; rodičovství a rodina jsou v demokratismu pod ochranou zákona; zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena; ženě v těhotenství je v demokratismu zaručena zvláštní péče, ochrana v pracovních vztazích a odpovídající pracovní podmínky podmiňující zdravý vývoj plodu; děti narozené v manželství i mimo ně mají stejná práva vycházející ze základů demokratismu; péče o děti a jejich výchova zůstává právem rodičů při zachovávání základů demokratismu; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči v duchu základů demokratismu; práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím nezávislého soudu na základě zákona demokratismu; rodiče, kteří pečují o děti v duchu základů demokratismu, mají právo na pomoc státu, podrobnosti stanoví zákon demokratismu; v demokratismu ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky; mladiství a osoby zdravotně postižené mají v demokratismu právo na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě k povolání, podrobnosti stanoví zákon demokratismu; občané mají základy demokratismu právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců věrných základům demokratismu; volby se musí konat ve lhůtách nepřesahujících pravidelná volební období stanovena zákonem demokratismu; volební právo je demokratismem všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním, podmínky výkonu volebního práva stanoví zákon demokratismu; občané mají za rovných podmínek při věrnosti základům demokratismu přístup k voleným a jiným veřejným funkcím; každý se může domáhat svého základního lidského práva a z něho odvozených práv a svobod u demokratismem nezávislého a nestranného soudu; každá osoba vykonávající funkci soudce nebo státního zástupce je povinna učinit veřejné prohlášení o své nezávislosti coby metapřísahy na věrnost základům demokratismu; každý se může obrátit na demokratismem nezávislý vyšší soud, aby přezkoumal zákonnost rozhodnutí nižšího soudu; z pravomoci kteréhokoliv soudu nesmí být nikdy vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základů demokratismu; každý má právo na náhradu škody způsobené mu v demokratismu nekompetentním rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem; každý má v demokratismu právo odepřít výpověď, jestliže by touto způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké; každý má v demokratismu právo na právní pomoc věrné základům demokratismu v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení; všichni účastníci jsou si sdíleným základem demokratismu v řízení rovni; kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka; nikdo nesmí být odňat svému specializací zákonně příslušejícímu soudci kompetentnímu v základech demokratismu; každý má základy demokratismu právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům; veřejnost může být přítomna, vyloučena může být jen v případech stanovených zákonem demokratismu; jen zákon poplatný základům demokratismu stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy na právech nebo majetku, lze za jeho spáchání uložit; jen nezávislý soud kompetentní základy demokratismu rozhoduje o vině a trestu za trestné činy; porušení základů demokratismu přísluší metasoudu a ten rozhoduje o vině a trestu; pokud porušení základů demokratismu není akceptováno trestem soudu, pak na řadu přichází ustavení o právu na odpor; veřejné klamání veřejnosti porušováním základů demokratismu zakládá masový zločin, opakování veřejného klamání veřejnosti porušováním základů demokratismu stává se smrtelným masovým zločinem s uvalením metakarantény Posledního soudu; kdo veřejně pohrdá základy demokratismu je už implicitně vinen; každý kdo odmítne metapřísahat na základy demokratismu je už vinen pohrdáním lidstvem či všelidským bezpečnostním standardem; každá osoba vykonávající kteroukoliv veřejnou moc nad lidmi je povinována vykonat na Internetu veřejnou přísahu zavazující sloužit základům demokratismu, pokud tak neučiní dopouští se smrtelně masového zločinu a tím na sebe uvaluje metakaranténu Posledního soudu; každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem nezávislého soudu nebyla jeho vina vyslovena; obviněný má právo, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přípravě obhajoby a aby se mohl hájit sám nebo prostřednictvím obhájce; jestliže si obviněný osobu obhájce nezvolí, bude mu zákonně ustanovena nezávislým soudem; zákon demokratismu stanoví, v kterých případech má obviněný právo na bezplatnou pomoc nezávislého obhájce; obviněný má právo odepřít výpověď a tohoto práva nesmí být žádným způsobem zbaven; nikdo nemůže být trestně stíhán za čin, pro který již byl nezávislým soudem pravomocně odsouzen nebo zproštěn obžalob což nevylučuje uplatnění mimořádných opravných prostředků v souladu se zákonem demokratismu; trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona vyhovujícího základům demokratismu a účinného v době, kdy byl čin spáchán; pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější; praktikované základy demokratismu soudcům a státním zástupcům zaručují nezávislost, přesto zákon demokratismu může soudcům a státním zástupcům omezit právo na podnikání a jinou hospodářskou činnost a právo účasti v politických stranách; zaměstnancům státní správy a územní samosprávy, příslušníkům bezpečnostních sborů a příslušníkům ozbrojených sil vykonávajícím službu a osobám v povoláních, která jsou bezprostředně nezbytná pro ochranu života a zdraví, může zákon demokratismu omezit právo na stávku; zákony demokratismu nemohou porušovat základy demokratismu; povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona odvozeného z demokratismu a v jeho mezích a jen při zachování jeho základu; lidé jsou základy demokratismu svobodní a rovní v důstojnosti i v právech; základy demokratismu jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné; stát je založen na hodnotách daných základy demokratismu; státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem demokratismu, a to způsobem, který zákon stanoví přičemž každý může činit, co zákonem demokratismu není zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon demokratismu neukládá; vyučovat ve školách ideologii nepřátelskou demokratismu je zakázáno; každý má právo svobodně projevovat své uctívání nebo víru poplatné základům demokratismu buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně; věroučné společnosti věrné základům demokratismu spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a jiné instituce nezávisle na státních orgánech; zákon demokratismu stanoví podmínky vyučování základům demokratismu na státních školách; výkon práv na praktikování věrouky může být omezen zákonem demokratismu, jde-li o opatření v společnosti demokratismu nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých; svoboda projevu a právo na informace a metainformace jsou v demokratismu zaručeny; každý věren základům demokratismu má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu; cenzura je dodržováním základů demokratismu nepřípustná; svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem demokratismu pouze jde-li o opatření v společnosti demokratismu nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti; státní orgány a orgány územní samosprávy jsou v demokratismu povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace a metainformace o své činnosti, podmínky a provedení stanoví zákon; právo svobodného sdružování je v demokratismu zaručeno; každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích; občané mají sdílenými základy demokratismu právo zakládat politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich a výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem demokratismu, jestliže to je ve společnosti demokratismu nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých; politické strany a politická hnutí, jakož i jiná sdružení jsou věrná základům demokratismu a jsou odděleny od státu.

každý člověk ctící základy demokratismu a také jimi žijící má právo na život; lidský život je metamanažmentem žití hoden ochrany již před narozením; nikdo ctící a žijící základy demokratismu nesmí být zbaven života; trest smrti se nepřipouští; každý člověk neschopný žít základy demokratismu má právo na smrt; porušením lidských práv podle není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které smrtelně porušuje základy demokratismu jako je porušení metakarantény Posledního soudu; příslušnost ke kterékoli kulturní menšině nesmí být nikomu na újmu; občanům tvořícím kulturní menšiny se zaručuje všestranný rozvoj, zejména právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, dále právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyku a sdružovat se v kulturních sdruženích přičemž podrobnosti stanoví zákon demokratismu; občanům příslušejícím ke kulturním menšinám se za podmínek stanovených zákonem demokratismu zaručuje též právo na vzdělání v jejich jazyku, právo užívat jejich jazyka v úředním styku, právo účasti na řešení záležitostí týkajících se kulturních menšin; základy demokratismu se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a věroučného, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti ke kulturní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení; každý má právo svobodně rozhodovat o své kulturní příslušnosti; zakazuje se jakékoli ovlivňování rozhodování o kulturní příslušnosti a všechny způsoby nátlaku směřující k potlačování základů demokratismu příslušností k jeho kultuře; nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování základů demokratismu jeho kulturní příslušností; osobní svoboda je zaručena; nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon demokratismu; nikdo nesmí být zbaven svobody pouze pro neschopnost dostát smluvnímu závazku; obviněného nebo podezřelého z trestného činu je možno zadržet jen v případech stanovených v zákoně demokratismu; zadržená osoba musí být ihned seznámena s důvody zadržení, vyslechnuta a nejpozději do 24 hodin propuštěna na svobodu nebo odevzdána soudu; základy demokratismu nezávislý soudce musí zadrženou osobu do 24 hodin od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě, nebo ji propustit na svobodu; zatknout obviněného je možno jen na písemný odůvodněný příkaz základy demokratismu nezávislého soudce; zatčená osoba musí být do 24 hodin odevzdána soudu; základy demokratismu nezávislý soudce musí zatčenou osobu do 24 hodin od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě nebo ji propustit na svobodu; nikdo nesmí být vzat do vazby, leč z důvodů a na dobu stanovenou zákonem demokratismu a na základě rozhodnutí na základech demokratismu nezávislého soudu; zákon demokratismu stanoví, ve kterých případech může být osoba převzata nebo držena v ústavní zdravotnické péči bez svého souhlasu a takové opatření musí být do 24 hodin oznámeno na základech demokratismu nezávislému soudu, který o tomto umístění rozhodne do 7 dnů; nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena a omezena může být jen v případech stanovených zákonem demokratismu; nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu; každý člověk má ctěním a žitím základů demokratismu právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno; každý má právo na ochranu před neoprávněným shromaždováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě a to včetně svého DNA; obydlí je nedotknutelné a není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí; domovní prohlídka je přípustná jen pro účely trestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz základy demokratismu nezávislého soudce; způsob provedení domovní prohlídky stanoví zákon demokratismu; jiné zásahy do nedotknutelnosti obydlí mohou být zákonem demokratismu dovoleny, jen je-li to v společnosti demokratismu nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku; pokud je obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, mohou být takové zásahy zákonem demokratismu dovoleny je-li to nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy; nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon demokratismu; stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných veřejným komunikačním zařízením; svoboda pohybu a pobytu je zaručena; každý, kdo se oprávněně zdržuje na území státu, má právo svobodně je opustit a tyto svobody mohou být omezeny zákonem demokratismu, jestliže je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých a na vymezených územích též z důvodu ochrany přírody; každý občan má právo na svobodný vstup na území státu; občan nemůže být nucen k opuštění své vlasti; cizinec může být vyhoštěn jen v případech stanovených zákonem demokratismu; svoboda myšlení, svědomí a věroučného vyznání je zachováváním základů demokratismu zaručena; každý člověk má dodržováním základů demokratismu právo změnit své věroučné vyznání anebo být bez vyznání; svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena dodržováním základů demokratismu; práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti jsou chráněna zákonem demokratismu a mají za účel ochranu proti zneužití diktaturou kapitálu; právo přístupu ke kulturnímu bohatství je zaručeno za podmínek stanovených zákonem demokratismu; právo pokojně se shromažďovat je zaručeno, přičemž ho lze omezit zákonem demokratismu v případech shromáždění na veřejných místech či jde-li o opatření v demokratismu nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu; konání shromáždění nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy; petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi; peticemi se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu či vyzývat k porušování základů demokratismu; azyl se poskytuje cizincům pronásledovaným za uplatňování práv a svobod demokratismu; azyl může být odepřen tomu, kdo jednal v rozporu se základy demokratismu; ustanovení základů demokratismu nabývají všelidské platnosti a účinnosti datem 7.7.2007 coby MetaÚstava noosféry.

Listina základních práv v obecném ustanovení deklaruje, že lidé jsou svobodní v důstojnosti i v právech, což znamená předně v důstojnosti a potom i v právech. Lidská důstojnost je víc než právo! Lidská důstojnost znamená základ ochrany osobnosti coby naprostý základ svobod a práv. Lidé jsou svobodní přednostně v důstojnosti a tato základní svoboda je nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná a nezrušitelná jednoduše proto, že znamená svobodu přirozeně činit vládou Logu. Lidé jsou v důstojnosti rovni, to znamená včetně zastupitelů lidí či orgánů státu. K ponížení důstojnosti lidí stačí degenerovat jejich duchovní mozek a činit tak z člověka duchovně zdravého duchovně nemocným. Výlučná ideologie psychoterorizmu je tou mocí, která masově potlačuje svobodu lidí ponižováním jejich důstojnosti. Důstojnost nalézá člověk v duchovním zdraví. Listina základních práv a svobod, coby základ Ústavy, ve svém úvodu správně odmítá vázat stát na výlučnou ideologii nebo náboženství což se dá spojit do ústavního odmítání výlučné ideologie psychoterorizmu, neboť mocensky využité náboženství není nic jiného než forma výlučné ideologie psychoterorizmu. Mocensky užitý psychoterorizmus je výlučnou ideologií! Je společným jmenovatelem nejrůznějších diktatur včetně demokracie založené na despocii většiny. Takový úvod Základní listiny práv a svobod je nezbytný, neboť stát založený na výlučné ideologii je neslučitelný s právy a svobodami. Vnucuje se otázka sankcí z porušování Základní listiny práv a svobod. Z konstrukce správné Ústavy vyplývá postih jedině z MetaÚstavy tedy z práva na odpor a z práva na sebeobranu. Kdo tedy vykonává výlučnou ideologii psychoterorizmu dopouští se porušování Základní listiny práv a svobod a tím potlačování práv a svobod občanů sankcemi odpovídajícími spíše metakaranténě Posledního soudu s důsledky jejího porušování. Proti zneužití výlučné ideologie psychoterorizmu slouží dva instituční nástroje, jednak Prohlášení o shodě na svobodu, jednak ústavní slib. Ze správné konstrukce Ústavy sankční důsledek porušení Základní listiny práv a svobod přísluší metakaranténě Posledního soudu. V rámci MetaKomentářů bylo o institutu Prohlášení o shodě na svobodu pojednáno dříve, nezbývá než se zabývat ústavním slibem. Ústavní slib není jakousi formalitou či paušálem, ale týká se každé ústavní funkce v souladu s obecně přijatou nezávislostí moci zákonodárné, výkonné a soudní. Ústava není jen o právech, ale také o povinnostech. Obecné ustanovení jádra Ústavy spočívá v konstatování, že lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti (činit vládou Logu v povinnostech) i v právech tedy přísahat na Ústavu nebo se dovolávat jejích práv znamená uvážit uvedenou ústavní povinnost. Svoboda není pouhým právem, je taktéž povinností. Odtud to, že lidé jsou svobodní a rovní v důstojných povinnostech i právech znamená, že jakkoli pozitivisticky nastavená povinnost či právo nemohou omezovat svobodu a rovnost. Důstojná povinnost znamenající činit vládou Logu předchází právům, protože jedině tak lze vyhovět nezadatelnosti základních lidských práv a svobod. Je to důstojná povinnost činit vládou Logu, která základním lidským právům a svobodám zajišťuje atributy nezadatelnosti, nezcizitelnosti, nepromlčitelnosti a nezrušitelnosti. Je to lidská důstojnost, která v povinnostech činit vládou Logu umožňuje přezkoumatelnost dodržování základních práv a svobod. Je to důstojná povinnost činit vládou Logu, která umožňuje přezkoumat úroveň dodržování základních práv a svobod a také činit sankce za jejich porušování. Důstojná povinnost činit vládou Logu je úhelný kámen posuzování dodržování základních lidských práv a svobod. Důstojná povinnost činit vládou Logu je tou lidskou vlastností, která umožňuje činit svobodu a rovnost při dodržení základních lidských práv a svobod. Důstojnost je tou lidskou vlastností, která umožňuje činit svobodu a rovnost vládou Logu a dostát atributům základních lidských práv a svobod. Vstupem do kosmické civilizace nutno i lidskou důstojnost povýšit na kosmickou úroveň a kvalitu. V tom je nutno založit příslušný precedens. Globální protiteroristický metasoud stanoví zásady existování globalizovaného lidstva; za duchovně nemocnou nutno považovat každou osobu neschopnou dostát důstojné povinnosti činit vládou Logu coby předpokladu akceptování základních lidských práv a svobod uložených ústavním systémem; lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti podmíněné duchovním zdravím; lidé potlačující vlastní svobodu ponižováním vlastní důstojnosti jsou duchovně nemocní; člověk potlačující vlastní svobodu ponižováním své důstojnosti je duchovně nemocný; měřítkem důstojnosti člověka je úroveň metamanažování jeho žití; člověk duchovně nemocný působí psychoterorizmem jiným lidem újmu v ponižování jejich důstojnosti; člověk duchovně nemocný vykonávající moc působí jiným lidem újmu na důstojnosti s potlačením jejich práv a svobod; před zneužitím moci lidmi duchovně nemocnými je lidstvo ochráněno institutem metakarantény Posledního soudu a při jejím porušování uplatněním přirozeného práva konce existování; proti metatřídě duchovně nemocných je určen globální metatřídní boj námezdnictva za důstojnější pracovní a životní podmínky odpovídající potřebám důstojnosti ve svobodě a rovnosti daných základními lidskými právy a svobodami; pro prevenci před zneužitím moci lidmi duchovně nemocnými slouží předně ústavní slib a potom také Prohlášení o shodě na svobodu. Globální protiteroristický soud, činíc protiteroristická opatření, stanoví obecný či všelidský ústavní řád (odvozený z přirozeného práva coby povinnosti, tedy z MetaÚstavy, z Listiny základních lidských práv a svobod) v podobě ústavního slibu ústavního činitele (poslance, senátora, prezidenta republiky a ústavního soudce) bez ohledu na pohlaví; duchovně nemocný člověk a zvláště ústavní činitel odmítá akceptovat obecné ústavní ustanovení být svobodný a rovný v důstojnosti i v právech činěním vlády Logu coby přirozenou povinností i přirozený právem; přísahat ústavním slibem na ústavu republiky coby základní zákon a zákony z ní odvozené znamená přísahat na přirozené právo coby povinnost tedy na Listinu základních lidských práv a svobod tedy i na MetaÚstavu; dodržováním ústavního slibu ze strany ústavního činitele bude garantován duch demokracie vystavěné na nezávislých pilířích moci zákonodárné, výkonné a soudní; dodržováním ústavního slibu ústavním činitelem bude preventivně zajištěno dodržování vlády ducha zákonů v základním zákoně (ústavě) i v zákonech z ní odvozených; sankce za porušení ústavního slibu přísluší institutu metakarantény Posledního soudu; ústavní činitel porušující ústavní slib na sebe uvaluje metakaranténu Posledního soudu a absolutní trest z jejího porušování; v demokracii každý z pilířů nezávislé moci má svůj ústavní slib, přičemž prezidentovi republiky (státu či soustátí) přísluší zvláštní slib vyplývající současně z moci výkonné i zákonodárné; duchovně nemocná osoba ústavního činitele republiky (státu či soustátí) vykoná ústavní slib implicitně s výhradou znamenající odmítnutí obecného ústavního ustanovení, tím i ústavy a zákonů z ní vyplývajících a výkonem ústavní funkce skutek zločinné praxe psychoterorizmu; ústavní slib poslance nebo senátora republiky (státu či soustátí) zní: ”Slibuji věrnost republice. Slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony (z ní odvozené). Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.”; ústavní slib prezidenta republiky (státu či soustátí) zní: ”Slibuji věrnost republice. Slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony (z ní odvozené). Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.”; ústavní slib člena vlády republiky (státu či soustátí) zní: ”Slibuji věrnost republice. Slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony (z ní odvozené) a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení.”; ústavní slib ústavního soudce republiky (státu či soustátí) zní: ”Slibuji na svou čest a svědomí, že budu chránit neporušitelnost přirozených práv člověka a práv občana, řídit se ústavními zákony a rozhodovat podle svého nejlepšího přesvědčení nezávisle a nestranně.”; kterýkoliv ústavní činitel republiky (státu či soustátí) bez ohledu na pohlaví je povinen složit příslušný ústavní slib podle tohoto ustanovení a tento slib dodržovat, jestliže tak neučiní je povinen na svou ústavní funkci rezignovat a pokud tak neučiní pak pro masový akt psychoterorizmu ztrácí imunitu a jakoukoliv ochranu; ústavní činitel musí být duchovně zdravý jednoduše proto, že svou veřejnou funkci musí vykonávat čestně neboli důstojně, správně, spravedlivě, svobodně a nezávisle tedy být takto všemu lidu dobrým vzorem i správcem věcí veřejných; všechna moc patří lidu a lid se v rámci přirozeného práva sebeobrany a obrany demokracie musí postarat o rychlou náhradu duchovně nemocných ústavních činitelů zdravými a to i mimo obvyklé standardní postupy; osoba ústavního činitele jakožto člověka páchajícího psychoterorizmus je globálně sankčně stíhaná bez hranic států; globalisací má toto globální ustanovení prioritu před všemi ustanoveními lokálními; celá duchovní bída lidstva spočívá v špatném nastavení fungování ústavních činitelů a teprve tímto globálním ustanovením je zajištěna náprava člověka, lidí, elity, lidu, lidstva a světa. Globalizované lidstvo pohrdá vládou Logu a tak se zákonitě ocitá v globální duchovní krizi. Pandemií duchovní nemoci nastupuje globální totalita duchovně nemocných. V Česku tuto novou totalitu názorně předvádí odeessácký bolševizmus pravicového typu. Není lepší ukázky nové totality. Duchovně nemocní čeští ústavní činitelé coby poslanci a senátoři zvolili novým prezidentem duchovně nemocného ústavního činitele. Jde o záměr, zvolený duchovně nemocný prezident naplní jejich totalitu, bude jim podepisovat duchovně vadné zákony a protlačovat další duchovně nemocné ústavní činitele. Duchovně nemocní zákonodárci totalitním prezidentem zastřešili svůj psychoterorizmus. Zákonodárná totalita praktikující psychoterorizmus je na světě. Skrze psychoterorizmus zákonů duchovně nemocná totalita zákonodárců ovládá všechny. Duchovně nemocná zákonodárná moc činí moc výkonnou i soudní závislou. Jasný profil nové totality. Touto novou totalitou padá vláda ducha zákonů a nastupuje diktát zákonů ustanovený duchovně nemocnými zákonodárci. Nastupuje diktatura duchovně nemocných, která totalitně udržuje společnost duchovně nemocných občanů. Je to ovšem totalita nelegální, porušuje totiž obecné ustanovení ústavy tím, že v rámci státu skrze totalitní zákony praktikuje výlučnou ideologii psychoterorizmu. Jak se takové činění nové totality liší od totalitní diktatury fašizmu nebo komunizmu? Diktátem zákonů nijak. Demokraticky většinově či bolševicky zvolená reprezentace lidu vždy nastoluje diktaturu svévolně stanovených zákonů. A zákony musí totalitně poslouchat všichni. Demokracie se stává tyranií hňupoelity.

Jako je počítač k ničemu bez software, tak i člověk bez kultury. Jedině kultura dělá Homo sapiens tím čím je. A kultura je fenoménem vlády Logu. Stačí aby Homo sapiens coby živočišný druh byl ponechán zvířecí péči a stane se z něho zvíře, stačí ho ponechat spárům hňupolidí a bude z něho hňup. A stačí ho ponechat moudrým lidem a bude z něho moudrý člověk. Postačí, aby byl ponechán zvrhlé kultuře a stane se z něho zvrhlík. Vstupem do epochy globalisace rizikem sebezničení vzniká potřeba definovat pojem živočišného druhu Homo sapiens. Globální metasoud stanoví upřesnit kulturou člověka a lidí coby fenoménu vlády Logu jakožto lidskou vlastnost k moudrosti dbající vlády Logu v metamanažmentu žití, společnosti, přírody, své kultury, svého kulturního a přírodního dědictví. Globální metasoud stanoví nazývat hňupočlověkem lidského jedince, který odmítá přijmout vesmírnou moc vlády Logu a hňupolidmi označovat skupinu lidí odmítajících přijmout vesmírnou moc vlády Logu za podstatu své kultury; nápodobně založit i pojmy hňupoelitníka a hňupoelitu, arcihňupa a extrahňupa, či jiné jako třeba vlastnost hňupství. Precedenčně třeba vyjmenovat některé hňupoelitnické osoby. Globální metasoud noosféry odmítáním vesmírné moci vlády Logu stanoví jmenovat hňupočlověkem osobu manažera, zaměstnavatele, investora, vlastníka kapitálu, hráče na burze, osobu rodiče či pedagoga, boháče či chudáka. Globální metasoud noosféry stanoví člověku dobré vůle nedělat ze sebe hňupa a aktivně bojkotovat hňupočlověka a hňupolidi v oblasti mediální, politické, ekonomické a obecně kulturní, v oblasti moci výkonné, zákonodárné a soudní, v oblasti moci správy státu i samosprávy, v záležitostech voleb zastupitelů všech stupňů. Zlu hňupolidí nutno vystavět hráze a založit příslušné precedenty. Globální metasoud noosféry každou osobu vládnoucí nad lidmi mocí duchovní, zákonodárnou, výkonnou nebo soudní a samu nepodřízenou vládě Logu usvědčuje ze smrtelného masového zločinu a masovým pohrdáním základním lidským právem (coby povinností svobodně činit vládou Logu) na ni uvaluje metakaranténu Posledního soudu. Globální soud usvědčuje každého představitele Vatikánské alias Římskokatolické církve z masového potlačování základního lidského práva coby povinnosti svobodně činit vládou Logu a proto na něho uvaluje metakaranténu Posledního soudu a tím i na ty osobu, která tuto karanténu porušuje. Globální metasoud noosféry na každého člověka coby představitele kterékoliv ideologie (-izmu), odmítajícího uznat nadřazenost a praxi základního lidského práva coby povinnosti svobodně činit vládou Logu, uvaluje metakaranténu Posledního soudu jakož i na každou osobu tuto metakaranténu porušující. Globální metasoud noosféry na každého voleného hňupského zástupce občanů, odmítajícího uznat nadřazenost a praxi základního lidského práva coby povinnosti svobodně činit vládou Logu, uvaluje metakaranténu Posledního soudu jakož i na každou osobu tuto metakaranténu porušující. Zlu volného trhu je třeba také učinit přítrž, učinit ho svobodným a tím spravedlivým. Globální metasoud činí základním lidským právem trh svobodným a stanoví jakýkoliv tržní produkt každé hňupoosoby zatížit přirážkou, clem či daní za klamavou přidanou hodnotu a tím vyloučit manažerský diktát levných pracovních sil. Globální soud vymezuje kapitalizmus za trh hňupů neboť povyšovat zákon zisku nad vládu Logu je hodný pouze hňupolidí. Globální metasoud noosféry každou webovou stránku odmítající přijmout základní lidské právo (coby povinnost svobodně činit vládou Logu) stanoví označit webovskou hňupostránkou, hňupowebem a podobně.

Pozitivističtí soudci a státní zástupci nechápou co znamená soudnost a nezávislost. Nezávislá soudnost je schopnost lidského myšlení vše posuzovat metalogikou tedy metarealismem a jeho vládou Logu. Nezávislý a správný soud metalogikou poznání završuje, protože obsah poznání vztahuje k bytí tedy metalogikou k metarealismu a jeho vládě Logu. Takové usuzování, soudnost a soud poznání završuje, protože vytváří systém. Prostřednictvím duchovního poznání správný soud proniká k metarealismu jednotlivostí, od jednotlivostí k jejich bytostnosti, bytování v bytí. Správný tedy nezávislý soud povznáší poznání do sféry bytí, vše metalogikou pojímá z nejvnitřnějšího základu bytí. To zakládá pravdu, spravedlnost a nezávislost soudu. K čemu soudci a státní zástupci potřebují správnou soudnost je zřejmé - k nezávislosti bez svévolnosti a k zakládání precedentů. Správná soudnost je podmínkou spasit lidstvo od sebezničení. Správná soudnost je podmínkou nastolení nového kulturního paradigmatu kosmické civilizace noosféry jejímž nervovým systémem je Web2.0 a za tím účelem je třeba založit precedens. Globální protiteroristický metasoud všem dodavatelům počítačů ukládá nabízet operační systémy se zachováním svobodného výběru tedy jak pro Windows, tak pro Linux jakožto hlavní podmínku praxe Webu2.0; neuposlechnutí nechť je kvalifikováno jakožto napomáhání psychoterorizmu se zápisem do Černé listiny psychoterorizmu. Metalogicky chápaná soudnost tvoří základ přirozeného práva totiž být svobodný a rovný v důstojnosti činit vládou Logu. Od potlačování takto vymezeného přírodního práva se pak odvíjí původ páchání zla psychoterorizmu a povinnost proti němu právem nutné sebeobrany bojovat. Proti psychoterorizmu a za nastolení nové kosmické civilizaci nutno nastavit jisté preventivní kroky. Globální protiteroristický metasoud prodej počítačů, reklamu a internetový obchod podmiňuje vlastněním certifikátu ZxZ; porušení tohoto uložení nechť je důvodem obvinění z páchání psychoterorizmu se zápisem do Černé listiny psychoterorizmu. Lidstvo demokratismem dosáhlo vyššího stupně demokracie založené na přírodním právu dávajíc tím vzniknout novému společenskému řádu následujícím po kapitalizmu. Pouhá parlamentní demokracie je už tak leda pro hňupoelitníky. Vše podléhá evoluci a metaevoluci tedy také svoboda a demokracie. Demokratismus je dosud historicky nejvýše dosažený stupeň společenského řádu, protože je zajištěn přirozeným právem znamenajícím pro každého člověka být volným a rovným v důstojnosti činit vládou Logu. Demokratismus garantuje praxi přirozeného práva nejen v rámci parlamentní demokracie, ale šířeji v rámci Internetu coby Web2.0. Odtud potlačování Webu2.0 rovná se potlačování demokracie demokratismu. Demokratismus je ústavně zaručené nejvyšší naplnění svrchovanosti lidu. Lid je zdrojem veškeré státní moci. Svrchovaná moc lidu je vykonávána přímo prostřednictvím orgánů státní moci zákonodárné, výkonné a soudní při dodržování přirozeného práva a bezprostředně také skrze metaspolky Web2.0. Státní moc je poprvé v dějinách provozována rovněž skrze metaspolky orgánů státní moci zákonodárné, výkonné a soudní. Státní moc v demokratismu není takto oddělena od lidu, naopak je jeho integrální součástí. Politický systém demokratismu je neoddělitelně spojen s činností metaspolků Web2.0 a je založen na přirozeném právu, na svobodném a dobrovolném vzniku a na respektování svobodné soutěže a na ústavně zaručeném přirozeném právu. Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním a podmíněné uznáváním sdíleného přirozeného práva. Rozhodnutí většiny při zachovávání přirozeného práva přirozeně dbá ochrany menšin. Stát dbá ústavně nastaveného přirozeného práva tím dbá a šetrně využívá přírodních zdrojů a ochrany přírodního bohatství. Ze stejné příčiny stát zaručuje samosprávu územních samosprávných celků obcí, zemí i krajů. Ústavní činitelé ve svém ústavním slibu stvrzují vykonávat svou funkci či úřad dodržováním přirozeného práva jak ukládá obecné ustanovení ústavy. Překonání diktatury kapitálu a kapitalizmu demokratismem je dáno tím, že přirozené právo má universální moc, není založené na svévolnosti, je přirozeně závazné tedy oslovující svědomí každého člověka neboť je založeno v přirozenosti všech jednotlivostí včetně člověka a tím nakonec převedeno na realitu a její podstatu spočívající ve vládě Logu. Právní řád demokratismu je založen v přirozenosti světa i člověka. I když lidé v kulturní metaevoluci růstem vlastnictví svobody neustále koncipují právní řád svého spolužití, ten však vždy zůstává vázán základním lidským právem být svobodným a rovným v důstojnosti činit vládou Logu. Bez přirozeného založení práva právní pozitivizmus a formalizmus dosáhl téměř nesporné tyranie vyjádřené formou psychoterorizmu. Přirozeným právem existuje prepozitivní a metapozitivní lidská práva. Lidská práva nezakládá OSN, Eurounie ani žádný jiný zákonodárce, ale jsou dána přirozeným právem jakožto práva nezadatelná a nezrušitelná. Bez založení práva v přirozeném právu se lidem žije v domnělé jistotě a řádu coby státním psychoterorizmu. Krize globalizovaného lidstva stále naléhavěji před lidstvo staví nutnost zakotvit právo v přirozeném právu a to ve vládě Logu a tím lidstvu zajistit vítězství v boji s terorizmem všeho druhu.

1. Aktivace - motivační propagace
2. Distribuce - příprava vyhledávačem
3. Oznámení - evidence účastníků (záloha i bez vyhledávače)
4. Integrace - synchronizace účastníků
5. Společné řešení - kvantovaný stav
6. Kvitování - potvrzení řešení účastníky
7. Deaktivace - likvidace komunikačních řetězců

Ze samotné podstaty MetaSpolku zkusme prvně první konferenci o vlastnostech Webu 2.0.

Kterýkoliv člen metaspolku může převzít úlohu kterékoliv bezprizorní nebo zaniklé stránky metaspolku, převzetí podle hierarchie má přednost.