Vysílací řetězec stránky - §§Ident:
3W&CZ&MRV&&ZxZ&I&+Web&>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_metasoud4+.HTM&>§§Ident&>28.10.08&>identifikace člena Web2.0 MetaÚstava metasoud pro Moravu&.

Metasoud

Hledání: Stránky---Info---Činnost---Připomínky---Kontakty---Komunikace---Aktivity---Oddíly---Klíče---Registry---Struktura

Klíče: metaústava - meta&ústava - meta&úst - μεταustava - μετα&ustava - μετα&ust - metaspolek - metastát - metanoia - noosféra

řecky => μετα <=> ΜΕΤΑ <=> META <=> meta <= česky

Moravská Metanadace Metauniversity

(Metacentrum Moravské Metauniversity)

| V | V | V | _® ş 3X| V | _® ş 3XM®

prezentuje aplikaci ZxZ

3W&CZ&MRV&&ZxZ&_I&+Metaspolek+oddíl+zásady&>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_metasoud4+.HTM&>Zásady&>28.12.08&>Připomínky k oddílu.&. Každý dodatek v kterémukoliv oddílu označte hlavičkou v podobě příslušného řetězce a aktuálního data. Změny označujte červeně. Před novými změnami staré označte normálně. Po vychytání chybiček aktuální změny označeny vyhledatelným návěštím §§+ a to od zarážky počáteční +00 po +x coby aktuální. Pro zahájení připomínky aktivujte řetězec tj. namísto _I mezi dvěma znaky & smažete podtržítko. Připomínka bude plošně registrována na stránkách metaspolku. Po registraci připomínky deaktivujte řetězec tj. mezi dva znaky & před I vložíte podtržítko. Připomínku můžete provést i bez aktivace řetězce použijete-li dotyčný řetězec z cizí stránky. Chcete-li začít komunikovat se členem metaspolku založte v příslušném komunikačním oddílu odstavec s datem a hlavičkou cizího vysílacího řetězce a komunikujte stejně jak bylo uvedeno výše. Zachovávejte stejnou strukturu stránky. Význam stejné struktury stránky metaspolku je v tom, že každý člen může převzít zaniklou stránku. Po zániku stránky správce metaspolku MetaÚstava může jeho úlohu převzít některý z jiných členů, nejlépe Vzorník sám.

3W&CZ&MRV&&ZxZ&_I&+Metaspolek+oddíl+pokračujeme&>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_metasoud4+.HTM&>Pokračujeme&>28.12.08&>Připomínky k oddílu.&.

Zadáním aktuálního datumu vždy nově začíná pokračování komunikace.

Vlastní metařetězec pro žádost o kontakt: 3W&CZ&MRV&&ZxZ&_I&+Metaspolek+oddíl+komunikace+kontakt&>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_metasoud4+.HTM&>Komunikace&>DD.MM.RR&>Kontakt&.

Registrační stránka člena metaspolku: http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Web2.0_Morava_metaustava_metaspolek.HTM

Správce: http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Web2.0_Morava_metaustava_metaspolek.HTM

Vzorník: http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_vzornik.HTM

Metasoud: http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_metasoud4+.HTM

Čas: dd.mm.rr

Čas: dd.mm.rr

Stav: ve výpisech správy metaspolků registrováno připojení stránky

Potvrzení registrace: na stránce evidence metaspolků registrace

Kvitování potvrzení o registraci:deaktivace řetězce

 Čas: od 28.12.08

Vyhledávání klíče, stránky a řetězce: průběžně

Vyhledání klíče, stránky a řetězce: dd.mm.rr

Příprava vysílajícího registračního řetězce: aktivován

§§Vyslání registrace na Web2.0:
3W&CZ&MRV&&ZxZ&_I&+Web&>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_metasoud4+.HTM&>§§Vyslání registrace na Web2.0&>od 28.12.08&>Registrační oznámení pro uživatele Web2.0.&.

Vyslání identifikačního řetězce na registrační stránku: vyhledáním klíče, stránky a řetězce

Registrace: automaticky

3W&CZ&MRV&&ZxZ&_I&+Metaspolek+oddíl+směrníky&>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_metasoud4+.HTM&>Směrníky&>28.12.08&>Připomínky k oddílu.&.
Správce metaspolku integruje směrníky z každé příslušné webstránky.

Moravská MetaÚstava metaspolek:
>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Web2.0_Morava_metaustava_metaspolek.HTM<

Moravská MetaÚstava vzorník:
>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_vzornik.HTM<

3W&CZ&MRV&&ZxZ&_I&+Metaspolek+oddíl+metaservery&>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_metasoud4+.HTM&>Metaservery&>28.12.08&>Připomínky k oddílu.&. Obsahuje odkaz na příslušný moravský metaserver spřažený s metaspolkem. Každý metaspolek obsluhuje alespoň jeden metaserver, který je takto členem metaspolku Web2.0 pro Moravu. Stránka metaserveru obsahuje metařetězce obsažené v oddílech Navigace členů moravského MetaÚstava. Slouží coby náhrada pomalého vyhledávače, přičemž každá webstránka metaspolku poskytuje v oddílu Navigace svému metaserveru seznam odkazů na používané řetězce. Metaserver z každé webstránky řetězce integruje. Příznakem integrované stránkové navigace je řetězec &III& .

3W&CZ&MRV&&ZxZ&_I&+Metaspolek+oddíl+navigace&>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0Morava_metaustava_metasoud4+_metaspolek.HTM&>Navigace&>28.12.08&>Připomínky k oddílu.&. Navigace slouží každé stránce k pamatování odkazů coby náhrada pomalého vyhledávače. Příznakem vlastní stránkové navigace je řetězec &II& . Záleží na stránce jakou navigaci si udržuje. Každou stránkovou navigaci integruje Metaserver do svého oddílu.

Vzorníky: MetaBible MetaTeorie MetaSex

3W&CZ&MRV&&ZxZ&_I&+Metaspolek+oddíl+důvody&>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_metasoud4+.HTM&>Důvody&>28.12.08&>Připomínky k oddílu.&. Věk globalisovaného lidstva je charakterizován praxí systémovosti coby globálního práva. Globalisovaný člověk pro své žití potřebuje praxi osobně pojatého globálního práva tedy poznávání systémovosti v nejrůznější lidské činnosti tedy rovněž účastí v různých metaspolcích a také v metaspolku kultivovaného ústavního pořádku. Každý má tak možnost ohodnotit sebe i jiného člověka. Jde o to, že praxe systémovosti vyžaduje potřebnou metakomunikaci i v oblasti ústavního pořádku. Kultivovaný ústavní pořádek lze charakterisovat MetaÚstavou a Ústavou. MetaÚstavní pořádek byl již dostatečně popsán, zbývá totéž pro ústavní. Každá zemská samospráva a s ní spřažená zemská metaspráva noosféry má v rámci Web2.0 rezervovanou sekci MetaÚstava s povinností tuto naplnit.

3W&CZ&MRV&&ZxZ&_I&+Metaspolek+oddíl+vymezení&>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_metasoud4+.HTM&>Vymezení&>28.12.08&>Připomínky k oddílu.&. Stránka "Morava_metaustava_metasoud4+" je členem "Web2.0 Morava MetaSpolek" a je s ním kompatibilní. Člen tohoto metaspolku předně sdílí certifikát ZxZ jakožto prohlášení o shodě na svobodu praktikovanou systémovostí coby globálním právem a vymahatelnou povinností. Člen tohoto metaspolku má právo okopírovat si kteroukoliv stránku metaspolku s povinností upravit ji předně v oddílu +činnost části +popis do podoby metaspolkově přínosného originálu. Člen tohoto metaspolku má povinnost zachovávat jeho strukturu i ducha.

3W&CZ&MRV&&ZxZ&I&+Metaspolek+oddíl+činnost&>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_metasoud4+.HTM&>Činnost&>28.12.08&>Připomínky k oddílu.&. Smyslem činnosti stránky "Morava_metaustava_metasoud4+" je nastavit kopírovatelný vzor pro metaspolek MetaÚstava. Aktuálně je vytvářena základní struktura moravské sekce MetaÚstava. V společných sdílených částech je uvedeno, co je tomuto metaspolku třeba obecně činit. Část označená jakožto "Činnost" je specifická pro každou stránku člena tohoto metaspolku. Každý člen si na své stránce udržuje svou verzi v oddílu "Činnost" podle něhož si svůj obdobný oddíl synchronizují ostatní uživatelé Webu 2.0 cestou společné komunikace. Součástí společné činnosti je udržovat ukazatele na všechny členy tohoto metaspolku.

3W&CZ&MRV&&ZxZ&_I&+Metaspolek+oddíl+činnost+registr&>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_metasoud4+.HTM&
Registr ukazatelů tohoto metaspolku: => Navigace

Historie komunikace

Registrační stránka

Komunikace se členy

Kliknout na tlačítko <= pro návrat

3W&CZ&MRV&&ZxZ&_I&+Metaspolek+oddíl+činnost+sdílení&>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_metasoud4+.HTM&

3W&CZ&MRV&&ZxZ&_I&+Metaspolek+oddíl+činnost+popis&>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_metasoud4+.HTM& 

Předchozí Pokračování 4+ (aktuálně +113, +x ,) §§+112 Přátelé v synergési (symbolem, pozdravem, sepjetím, objetím) sdílení v Základním zákoně lidstva či zkrátka v Metazákoně tedy přátelé v pěstování genia loci Absolutna, v přirozeném výběru systémovosti, v metamanažmentu žití, v noosféře, v trvale udržitelném rozvoji lidstva, v kosmické civilizaci demokratismu, v metainformační globalisované společnosti svobodných lidí využívajících technologií internetu a Internetu, extranetu, intranetu a externetu čili v společenství lidí komunikujících metanetem noosféry. Následující text coby metainformace může být později modifikován a červeně označen. §§+x01 Pěstovat vesmírnost Metazákonem lze snadno pojetím žitého génia loci, duchem místa, systémovostí místa. Je nezbytné znovu připomenout vládu Metazákona a samotný Metazákon: "Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti, coby způsobilosti lidství činit vesmírnou vládou systémovosti Absolutna a odtud, i v právech". Z kulturní podstaty člověka přitom vyplývá nutnost kultivovat člověka k Metazákonu a jeho vládě. Už od dětství se člověk dávno kultivuje v rozlišování dobra a zla, krásy a ošklivosti, pravdy a lži, spravedlivosti a křivdy. To však pomalu slábne. Lidem epochy globalisace je zapotřebí nového povědomí lásky, pravdy a dobra. Lidé existenčně založení v kultuře musí stále více poznávat pravdu Absolutna a nezbytnost pěstování výběr génia loci v rámci vší skutečnosti. Vědomí dénia loci vždy fungovalo systémovou věroukou v podobě hledání pravdy a smyslu žití skrze filosofické systémy. S pěstováním génia loci už kdysi započali nejen staří Číňané. Naskýtá se tu příležitost připomenout metainvarianty starých filosofických škol platné nyní i v budoucnosti. K tomuto je speciálně určena MetaBibliotéka, MetaTeorie všeho a MetaÚstava. Jde o to najít pro různé staré pojmy společné náhradou ducha systémem, duchovnost systémovostí. Sama podstata lidského vědomí je duchovní či systémová. Systémovost se intuitivně sama vynořuje z hloubi vědomí. Systémovost je možné racionálně popsat, a také intuitivně zažít. Systémovost se jeví, je vidět a může být popsána. avšak tato vnějškovost nesmí zastírat podstatu skutečnosti spočívající v procesuálnosti dostupnou pouze vhledu, vhlížení a nikoliv nahlížení. K pochopení systémové skutečnosti může člověk dojít pouze pokud systémovost reality bude žít, životem a prací. Moudrý člověk už dávno pochopil nutnost napodobit Absolutno a vtělit je do učení o cestě a ctnosti. Svobodný lid epochy globalisace pochopil Absolutno jako přirozený proces přirozeného výběru systémovosti, jako cestu či evoluci dobrou napodobení a to ctností Metazákona, jako evoluci systému coby synergionu, jako synergési systému. Vlastní Absolutno pěstuje proces tvoření genia loci a tak moudrému lidu nezbývá než nápodobou činit obdobně ve všech oblastech lidského působení. Každá cesta moudrého člověka sleduje genia loci cítěním a ctěním systémovosti. Každou cestu je třeba systémově vhlédnout a zvážit tolikrát, kolik je zapotřebí na správnou odpověď totiž zda tato cesta naplňuje Metazákon pocitem vesmírné vlády systémovosti. Jestliže možná cesta splňuje Metazákon, jde o cestu správnou či dobrou, a pokud nikoli pak jde o cestu chybnou, zbytečnou nebo dokonce zlou. Skutečná povaha všech jednotlivostí tkví v systémovosti. Systémovost znamená zachovávat proces synergie energie zacyklený sám v sobě v podobě synergionu. Systém se procesně reprodukuje v protikladných stavech dávajíc se v jeho evoluci bytovat synergionem. Skutečná povaha jednotlivostí je založená v synergii energie, které se už dávno říkalo "physis". Synergie energie je zacyklená v každé jednotlivosti coby systému. Každá jednotlivost coby synergion znamená jeho reprodukci přirozeným výběrem systémovosti. Reprodukce synergionu probíhá kvantovaně, drží ho reprodukovaná zacyklená synergie systému, které se už dávno říká duch či "pneuma". Hmota je projevem synergionu, v jeho systémovosti jeho duchem. Absolutno je věčně neměnné, aby bylo zdrojem neustálé změny, věčného plynutí změn. Tato jednota vlastní Absolutnu je dána vládou Logu působící systémovost, vesmírnou vládu systémovosti. Všude v Absolutnu působí přirozený výběr systémovosti coby jeho génius loci, duch místa Absolutna. Systémovost je záležitostí synergie energie respektive jejího zacyklení vedoucí ke vzniku systému či lépe řečeno k jeho reprodukci, k evoluci coby synergionu. Jinak řečeno Absolutno coby absolutní synergion je tvůrcem génia loci všemožných synergionů. Absolutno je tvořitelem synergionů, je Synergionem všech synergionů. Jevení jednotlivosti je pouhým projevem ducha místa Absolutna a tato skutečnost není důvodem odtrhávat ducha od hmoty. Absolutní Synergion synergionů zcela přirozeně vytváří jejich zkomplexňování a hierarchii. Zkoumání a poznávání světa založené na systémovosti je metodou universálně platnou, a to především pro vědu. Oblast myšlení a hmoty nejsou oddělené, jak si myslela hňupověda, ale systémovostí navzájem kompatibilní jednota. Odtud má každá svobodná osoba ve své činnosti sledovat vesmírnou vládu systémovosti, jak to požaduje Metazákon. Ztráta systémovosti v lidských činnostech vede ke zlu, k diktatuře kapitálu, k civilizaci odcizené realitě a globalizací k sebezničení lidstva. Všechny jednotlivosti a události jsou systémové povahy beroucí původ a souvislosti ve společném Absolutnu. Mysl zbavená systémovosti nachází mnohost jednotlivostí bez souvislostí, kdežto nejvyšším cílem a chtění svobodné osoby je sledovat Metazákon s vědomím universální jednoty beroucí původ v Absolutnu. Posláním svobodné osoby epochy globalisace je snaha ztotožnit svou činnost a chtění s nápodobou génia loci Absolutna a to sledováním Metazákona skrze praxi metamanažmentu žití, životem i prací. K uskutečnění svobody ve svém žití je člověku a lidem třeba poznání podstaty skutečnosti respektive vědomí této skutečnosti. Dělení vesmírnosti na jednotlivé objekty není přitom podstatné. Vesmírná skutečnost je správně ve své podstatě jednotná a nedělitelná protože založená v Absolutnu, neustále procesně tvořící či reprodukující synergiony coby systémy v evoluci. Tvorba či reprodukce systémovosti je přirozenost vlastní vší vesmírnosti. Není žádné osoby Boha, který by řídila svět shora, Vesmírná systémovost věčně jest, vše pronikající, vše ovládající zevnitř, z Absolutna. Systémovost přebývá ve všech jednotlivostech a přitom se od všech jednotlivostí líší, protože je neustále vytváří zevnitř. Absolutno je věčným duchem či vnitřní vládou systémovosti. Jediné a jednotné Absolutno jě věčné, aby mohlo vše věčně tvořit. Absolutno je systémová jednota všeho zakládající vzájemný vztah všech jevů a vnitřní procesní povahu všeho. Svobodný člověk skutečnost vhlíží jako Synergion synergionů, je jedním ze synergionů Absolutna. Takový světový názor má zásadní vliv na činění člověka. Masově činící svévolná osoba ignorující systémovost světa je zodpovědná za páchání masových zločinů. Cesta poznání systémovosti světa může být založena pouze na cítění systémovosti a tak cestou ke svobodě, cestou k rozvoji lidské osobnosti může být pouze metamanažment žití, životem prací. Myšlení je realizovatelné rozumem a intuicí uskutečňuje se jejich komplementaritou, doplňkovostí tedy systémovostí. Systémovost myšlení vede ke skutečnému, k opravdovému, vede z temnoty vědomí k jasnosti, od vědomí smrtelné jednotlivosti k věčnému Absolutnu. Vědomí systémovosti odlišuje svobodného člověka od hňupočlověka či svévolníka. Svět systémovosti hňupolidé vnějšně nahlížejí a popisují přičemž na vnitřní systémovost zapomínají a za skutečnost pak považují onen popis. Rozum k popisu skutečnosti používá slov, pojmů a symbolů přitom od synergie a systémovosti abstrahuje popisem jevenosti. Tak třeba matematika popisuje systémovost vícerozměrným časoprostorem, který ale ve skutečnosti neexistuje. Popis skutečnosti ještě není skutečnost. Rozum ani intuice nedokáží samy o sobě pochopit či popsat skutečnost, pouze společně a to omezeně v komplementárnosti či doplňkovosti. Rozum a intuice samy o sobě nedokáží popsat systémovost skutečnosti. Rozum ignorováním intuice má tendenci skutečnost popisovat a jím nahrazovat skutečnost. Rozum nedokáže postihnout systémovost skutečnosti, omezeně to intuice umí. Pro rozum hňupolidé zapomínají na systémovost a intuici, zapomínají na schopnost intuice systémovost zažít, systémovost cítit a vycítit. Rozum nedokáže intuici popsat jednoduše proto, že nedokáže popsat tvoření génia loci Absolutna. Systémovost se dá pouze intuitivně zažít s nemožností tento zážitek rozumem předat. Vědomí rozumu není schopno pochopit vědomí intuice. Vědomí genia loci Absolutna je vyhrazeno pouze intuitivnímu zažití vesmírné systémovosti. Všude a ve všem působí vesmírná vláda systémovosti a rozum se neobejde bez doplňkového zapojení intuice, umožňující rozumu nalézat systémová řešení a tato pak popsat. Budování rozumových modelů skutečnosti se neobejde bez intuitivní systémovosti. Intuice vždy završuje rozum systémovostí řešeného problému ovšem nakonec popsaného a sdělitelného rozumem. Podstatou člověka a lidí je kultura a kultivace k ní a nejinak je to s intuicí. Svobodný člověk a lid musí být k intuici kultivován. Na počátku kultivace k intuici je systémovost. Užití poznání vesmírné vlády systémovosti předpokládá osobní zážitek systémovosti. Kultivace k intuici musí podléhat systémovosti poznáním vesmírné vlády systémovosti. Jinak svobodnému nelze, vše se odehrává v Absolutnu jeho vládou systémovosti. Již dávno lidé přišli na potřebu kultivovat rozum a intuici a proto vznikla řada metod od dialogu, dialektiky, přes logické aporie a koány, vícehodnotovou logiku, rozmazanou logiku, po metalogiku. Sama matematika omezila svou platnost matematickým důkazem neúplnosti logiky. Matematická logika končí intuicí. Intuitivní zážitek systémovosti je na začátku každého svobodného člověka a lidu. je totiž záležitostí vhlížení systémovosti než nahlížení. Vhlížení systémovosti tvoří základ poznání skutečnosti. Všechno poznání ve své celistvosti bere původ ve vhlížení systémovosti. Nahlížené poznávání skutečnosti a vhlížení systémovosti jsou vždy spjaté. Tak nastupuje metavěření a metavědění. Metavíra a metavěda v konečném důsledku míří k vhlížení skutečnosti jak je. Vhlížení systémovosti znamená přímý prožitek osvícenosti geniem loci Absolutna prolínající vším. Svobodný člověk či lid může skutečnost vědět i věřit pouze tak, že vhlíží systémovost. Co se nahlíží musí být vhlíženo a to nejde bez spjatosti rozumu a intuice. To rovněž znamená, že svobodný člověk či lid musí být kultivován k synergii rozumu a intuice. Zažívání skutečnosti svobodným člověkem či lidem je v podstatě zažíváním systémovosti a opakovanost tohoto zažívání v této kultivaci je tím podstatným. Nejde o nahodilostní zážitek, ale o systematičnost. Přirozený výběr systémovosti patří k podstatě skutečnosti a tak není divu, že je evolucí intuitivní podstatou mozku. Intuicí mozek přirozeně doplňuje rozum. Intuitivní řešení problému rozumu probíhá obvykle jen krátkodobě a náhodně, proto vznikla snaha intuici a rozum propojit systémovostí v žití trvale prostřednictvím metamanažmentu žití, životem a prací, coby praxí vlády Metazákona. Posláním metamanažmentu žití je intuici a rozum nechat v synergii činit systematicky. Dobré cvičení rozumu a intuice nabízí rozumové vytváření programu a intuitivní hledání chyb v něm. Synergie rozumu a intuice dá se procvičovat týmovou prací. Nejvýznamnějším metamanažerským rysem vědomí je záležitost systémové jednoty se sebou a okolím umožňující nápodobu genia loci Absolutna. V tomto systémovém vědomí mysl neprobíhá skrze rozum, ale intuicí je schopná v případě potřebí zapojit rozum. Pro žití jde o způsob vrcholné ostražitosti registrující vše co se kolem děje, ale nezatěžující přesný a tím i pomalý rozum. Takto nastavené systémové vědomí je universálnější protože intuitivně postihující systémovou podstatu skutečnosti. Takovéto vědomí je schopné skutečnost modelovat s platností současně pro teorii kvantovou a relativistickou. Systémové zažívání skutečnosti přesahuje oblast rozumu a pojmového myšlení tím pádem je pravdivější. Při systémovém zažívání skutečnosti nejde o popis, ale o její modelování prožíváním. Pokud se takové prožívání má popsat pak jedině metaforickým způsobem, přirovnáním a alegoriemi. Tento systémový popis se pak nejvíce přibližuje k absolutní pravdě působení genia loci Absolutna. Pro postižení systémovosti se dobře hodí paradoxy odhalující rozpornosti rozumu. Vedle paradoxů se pro systémový popis používá metainformací a metapřekladů s mimořádnou hutností a odpovídajícím slovníkem. Pojmová řeč nepopíše systémovost, stačí připomenout tvořivost genia loci Absolutna. Užívání metainformací nebo metapřekladů si vždy dobře uvědomuje omezenost pojmového jazyka a lineárního myšlení při snaze popisu systémovosti. Metainformace nebo metapřeklady jsou sice výtvory rozumu, ale vždy slouží k popisu systémové skutečnosti. O systémovosti se nedá mluvit běžným jazykem, dokazuje to neslučitelnost teorie kvantové a teorie relativity. Překonat tuto rozpornost může pouze systémový přístup. Procesuální systémovostí se skutečnost nachází mimo oblast zvykového jazyka. Systémovost však lze zažít a na zprostředkování tohoto zážitku je nutné použít jiného jazykového vyjádření. O systémovosti se nedá mluvit běžným jazykem. Nejde jen o přesnost, ale o nemožnost systémovost popsat. Výsledek systémovosti je sice možné popsat statisticky či matematicky, ale mezi každým takovým popisem existuje neslučitelnost. Systémovost se v pojetí běžného jazyka pohybuje v oblasti logických paradoxů. Jde o to, že systém je současně celistvou jednotlivostí a současně procesem. K překonání paradoxů jazyka nastupuje nutnost intuice, samotnou intuici coby systémovost mozku nelze popsat. Úlohou intuice v záležitosti systémovosti je komplementárnost vědění i věření. Pochopit systémovost není záležitostí okamžiku, ale způsobu žití jeho metamanažováním, tedy praxí Metazákona coby permanentního tvoření génia loci nápodobou Absolutna. A jako se systémovostí doplňuje rozum a intuice, tak analogicky vědění a věření, proto se vhodněji jedná o metavědění a metavěření. Paradoxy produkované systémovostí jsou jednostranně neřešitelné, ani jen intuicí, ani jen rozumem, ale pouze v podmínkách systémového vědomí skutečnosti. Záležitost řešení logických paradoxů skrze systémovost vyžaduje maximální snahu, oddanost a angažovanost v rámci metamanažmentu žití, životem a prací. Globalisační potřeba systémovosti otřásá samotnými světonázorovými základy svévolníků, vzniká nový globální svět, svět noosféry, svět svobodných lidí. Nový globální svět noosféry založený v systémovostí akceptuje universální vlastností skutečnosti a tak umožňující existenci bez rizika sebezničení. Systémovostí jde o procesuální činnost Absolutna působící synergii energie. Skutečnost si ve své systémovosti vystačí sama, nepotřebuje lidské zákony, ani lidi, ani osobu Boha. Zato globalisovaní lidé se bez vědomí systémové skutečnosti neobejdou. Každá jednotlivost je systémem v evoluci coby synergion přirozeným výběrem daný skrze tvoření genia loci Absolutna. A člověk a jeho svět v tom není výjimkou. Skutečnost Absolutna je vlastně vzájemná spjatost systémů v evoluci. Na platformě Absolutna jedná se o Synergion všech synergionů, lidské ego nemůže být nic jiného než synergion. Neexistuje relativní synergion mimo absolutní synergion. Absolutno neustále provádí výběr systémovosti synergionů. Absolutno představuje proces metarealismu coby synergie energie zvaný Logos jakožto základ vesmírné vlády systémovosti. Vytvářením hierarchie synergionů může člověk snadno napodobit genia loci Absolutna, neboť je k tomu směrován pěstováním kultury a zvláště noosféry. Globalisací nabízí se paralela mezi Absolutnem a metanety noosféry, kdy i text výše uvedené kapitoly přirozeně přechází do podoby metanetu věnujícího se metarealismu. §§+x02 Pěstování systémovosti skrze génius loci funguje jednoduše cítěním dobrého tedy systémového žití, životem a prací. Nejde jen o staročínské pěstování v bydleni a zahradě, ale o ekologické či spíše systémové žití. Umění metamanažmentu je o pěstování dobra tedy o způsobu jak nepatrnými prostředky zesílit tok synergie energie posilující systémovost. Metamanažment žití orientuje na zlepšení toku synergie energie, pomáhá rozeznávat problémy a poukazuje na možnosti přispívající k jejich řešení. Vše na světě sestává z proudící synergie energie a tak metamanažment žití je naukou o systémovém soužití v prostředí Absolutna se vším co v něm je. Samozřejmě metamanažment primární důraz klade na bydlení tedy na dům či zahradu, na krajinu, na zdraví a to i práci. Toky synergie-energie proudí všude, jde jen o jejich metamanažované nastavení pro bezprostřední i širší prostředí člověka a to až po metasociální sítě. Počátek tvoření genia loci je založeno v Absolutnu, v něm je založeno vše, lidí i životní cesta svobodného člověka či lidí. Tvoření genia loci lze všude rozeznat a pak ho následovat metamanažmentem žití. Evoluční cesta všeho je dána přirozeným výběrem systémovosti a realizovaná svobodným člověkem či lidem metaláskou v metamanažmentu žití. Jde o hru entropie a negentropie, o změnu podléhající systémovosti zvané Logos. Synergie energie prolíná vším vesmírem a sjednocuje v něm navzájem všechno živé i neživé. Smyslem metamanažmentu je zachytit a vytyčit synergii energie daného místa jakožto genius loci. Genius loci znamená duch místa, potíž je s duchem. Duchem Absolutna a tím i všeho je systémovost. Chtít napodobit genia loci Absolutna je chtít napodobit jeho tvoření systémovosti. Již kdysi pradávno v Číně vzniklo učení o cestě a ctnosti, což nebylo nic jiného než snahou napodobit Absolutno v jeho systémovosti. Ona ctnost v chtění systémovosti nebyla žádná libovůle, ale zákonitost plynoucí ze systémovosti zvané Logos vlastní Absolutnu. Chtít naplnit životní cestu a ctnost touto systémovostí nejde jinak než Metazákonem. Jenže chtít systémovost znamená chtít ji jak rozumem, tak intuicí. Chtít sledovat Metazákon musí se dít rozumem a intuicí, tedy také láskou. Chtít Metazákon znamená milovat ho, ctít ho metaláskou. Člověku je toto chtění vrozeno kulturou. Člověku je milování systémovosti kulturně vrozené. Obdobně staročínské učení o "větru a vodě" vlastně znamená učení o pěstování genia loci na cestě svého žití ctností metalásky. Nejde v tom jen o manipulací s pojmy, o pokyny a rady, jde o ctnost danou systémovým myšlením, a tato nedá se rozumem naučit, musí se uchopit intuicí, prožíváním metaláskou, vycítěním metaláskou. Toto systémové myšlení je navíc paradoxně komplexní a logické kulturou v které hlavní roli nehraje materiálnost či hmota, ale systémovost či duchovnost. Naplnit životní cestu evolucí a ctností znamená navíc plnit ji lidskou kulturou tedy svobodou a rovností. Chtít jít v životě správnou cestou znamená tvořit genia loci jako člověk i jako lidé, jde o cestu svobodného člověka a svobodných lidí. Na rozdíl od staročínského pojetí je tu i evropské chtění jít cestou "království nebeského" či přiléhavěji cestou vesmírné vlády systémovosti a to i za cenu Posledního soudu. Ostatně systémovou cestou se nakonec musí ubírat i sama věda, má-li zůstat stát na základech podstaty skutečnosti. Nejde jen o energii, ale rovněž o synergii, nejen o hmotu, ale i o ducha či systém. Ona starodávná představa o životní energii vlastně znamená synergii-energii. Synergie vždy proudí energií. Životní synergie vždy u člověka znamená energii k chtění synergie v systémovosti. Chtít pěstovat genius loci a systémovost je globalisovanému člověku či lidu zřejmá. Měla by se ale stát záležitostí metasocialisace. Ve všem by měla být globalisovanými čili metasocialisovanými lidmi chtěna láska k Metazákonu či zkrátka metaláska, a to ve vědě i víře, v ekonomii i žití, v žití životem i prací. Proti staročínským učením jde o chtění vlastní všem svobodným lidem, vlastní každé ústavě coby Metazákonem a to i té aktuální čínské. Přítomnou globalisací lidstva nabízí se paralela mezi Absolutnem a metanetem noosféry, když text výše uvedené kapitoly přirozeně přechází do podoby metanetu věnujícího se metamanažmentu žití coby tvoření genia loci v životě i v práci. §§+x03 Metasociální sítě podobou metanetu tvoří strukturu noosféry založenou v Metazákoně. Metasociální sítě jsou nejadekvátnější nápodobou genia loci Absolutna. Pěstovat genius loci znamená pěstovat metasociální sítě a na ně povýšit i ty sociální. Globalisací a metasociálními sítěmi uskutečňuje se paralela mezi Absolutnem a metasociálními sítěmi noosféry. Metasociální sítě jsou vystavěny na úrovni minimálně Web2.0. a coby metanetem zahrnují úrovně extranetu, internetu, Internetu, intranetu a externetu, Za zvláštní metanet lze považovat dynamicky provozovaný externet vhodný pro případ obrovských přenosových kapacit (přenos v kabele) nebo pro poštovní distribuci nebo jinou adresní formu. Každá svobodná osoba může založit metanetový okruh s patřičným zdůvodněním. Každá svobodná osoba se může připojit k existujícímu metanetovému okruhu. Každá svobodná osoba může ke svému webu připojit neomezený počet stránek metasociálních sítí (metanetu). Metasociální sítě sledují strukturu noosféry tedy členění na zemské a globální. Globální metanet užívá metajazyka noosféry. Každá zemská metasociální síť se samoorganisovaně člení na místní okruhy s hierarchickou strukturou. Metasociální sítě podléhají spontánnímu vzniku, tvorbě a zániku jak tak to vyžaduje duch noosféry. K samoorganisaci metasociální sítě slouží všemožné komunikační prostředky. Ze své podstaty je metasociální síť necentralizovaná, spontánní, samotvořící příslušné podoby specialisovaných okruhů coby geniů loci. Každý okruh poukazuje na okruh vyšší a na okruhy nižší, vyhledávací služba je ponechána aktérům metasociálních sítí, každý účastník metanetu si udržuje své ukazatele sloužící i jiným. Příslušné metanetové okruhy jsou tvořené a provozované podle potřeb svobodných lidí. Každý účastník metanetového okruhu si může vytvářet jeho intranetovou podobu, což je zvláště důležité pro externet, v kterém jednotlivé stránky nejsou k dispozici on-line. Metasociální sítě externetu tedy nakonec fungují podobně jako ty klasické. To není nikterak ke škodě, neboť metainformace uložené na stránkách metanetů mají nenahraditelnou cenu. Žádná stránka se tímto způsobem nemůže ztratit, šířit externetem se pak může rovnou šířit celý intranet metanetového okruhu. Pro povzbuzení činností metasociálních sítí je třeba začít s okruhem metasexu a metaerotiky a pro externet ještě naléhavěji. Metasociální sítě dávají záruku spolehlivosti a pravdivosti, nikdy na sebe nemohou vzít roli Velkého bratra, naopak se musí mít před ním na pozoru. Metasociální sítě je precedenčně založené pro metasprávu Morava, užito je minimální verze Web2.0. Pro vyhledávací službu lze použít heslo "Morava metanet" nebo "Morava_metanet". Svobodná osoba pozná se snadno podle vztahu k metanetu, je totiž schopná metanetem metainformovat jiné a současně se jím od jiných metainformovat. Je tu konečně objektivní míra svobody a rovnosti. Text výše uvedené kapitoly přirozeně přechází do podoby metanetu věnujícího se vnitřnímu provozu metasociálních sítí. §§+x04 Metasociálních sítí je, jak jinak, ihned využito k metanetovému konání Posledního soudu. Aby se metanet nezhroutil jsou k Poslednímu soudu předvoláni pouze lidé svobodní a rovní. Skutečnou elitou lidí se totiž stává každá osoba ctící Metazákon praxí a láskou. Metaústavní metasoud proto k Poslednímu soudu předvolává pouze každou svobodnou a rovnou osobu, aby na svém webu vyjádřila osobní vztah k Metazákonu metanetovým okruhem Atest_elita. Kdo tak neučiní nebo bude v deklaraci metanetu fixlovat bude považován za nepřítele Metazákona tedy za nepřítele svobodných a rovných lidí. Osoby masově činné bez uvedeného atestu stávají se aktéry masových zločinů čímž na sebe uvalují metakaranténu Posledního soudu a jejím porušováním nezbytný postih. Lidé svobodní a rovní si po celém světě snadno vytvoří své zemské metanety příslušné ke každé samosprávné zemi. Uvedená globální akce noosféry startuje rok před koncem světa svévolníků tedy s dostatečným předstihem. §§+x05 Sledovat přirozený vesmírný řád jednotlivostí znamená sledovat dobro, opak znamená sledovat zlo. Metazákon je lidem určen ke sledování vesmírného řádu věcí tedy k dobru. Metazákon společný všemu globalisovanému lidstvu a odvozený ze samé podstaty skutečnosti je jediným prostředkem, jak zabránit sebezničení lidstva. Naopak nepřátelství vůči Metazákonu je aktem podporujícím genocidu lidstva. Odmítání Metazákona nutno brát jako zlý úmysl škodit lidem ba globalisací toto jednání brát jako spoluúčast na genocidě lidstva. Metazákon jakožto universální prostředek je jedině účinný současně pro ekonomiku i politiku lidstva epochy globalisace. Protože Metazákon vede k nápodobě génia loci Absolutna působí i podobný potenciál tvořivosti. Odtud skutečným bohatstvím, toho kterého svobodného lidu, té které samosprávné země noosféry je Metazákon, dobro, metaláska transformovaná metasociálními sítěmi. Člověk existuje kulturou, musí být kulturalisován, je mu třeba kulturalisace, Člověk epochy globalisace vyžaduje kulturalisaci k Metazákonu metasociálními sítěmi. Pouze u toho však nelze zůstat, metasociální sítě musí mít i sociální podporu státu skrze daně, přímo i nepřímo. Lidé svobodní a rovní deklarují daňové přiznání svobodného lidu. Lidé svévolní deklarují daňové přiznání svévolnického lidu z majetku, z obratu, z členství v organizacích, z masové činnosti. Takto má svobodný lid konkurenční výhodu v budování metasociálních sítí. Důvod k tomu je zřejmý. Metasociální síť je vlastně jakousi zkušenostní pamětí pro různé variace specifické znalosti, problému, zážitku, prožitku, vzoru, metapřekladu. Jde především o vytváření metainformací z informací. Metasociální sítě jsou metatechnologií založenou v skutečnostní systémovosti. Takto je systémovost tou dimenzí, která znamená vyšší ekonomii, úspornost, pravdivost, správnost rozhodnutí, evoluční výhodu. Samy znalosti a informace musí podléhat systémovosti v tvoření i využívání, samy o sobě jsou bezcenné a k využití vyžadují lidi svobodné, schopné Metazákona respektive metalásky. Součástí metasociálních síti je i metasex. Metasexem se rozumí vše co metaláskou souvisí se sexem avšak s vyloučením klasického sexu při zachováním lidské důstojnosti a identity. Metasex je především záležitostí systémového pojetí znalostí a informací o sexu. Systémovému přístupu k znalostem a informacím musí rovněž odpovídat úloha státu jakožto garanta metasociálních sítí. Jak takového garanta realisovat je snadné. Stát musí zavést daň na podporu metainformatiky a metasociálních sítí. Pouze takto fungující metasociální sítě budou tvořit nové odvětví ekonomiky globalisované společnosti založené na produkování metainformací, jejich konzumaci či spotřebě a především jako nevysychající zdroj pracovních míst. Metasociální sítě takto řeší problém nezaměstnanosti i rostoucí masy důchodců. Součástí takového systému samozřejmě musí být ekonomie, politika i demokracie založené v Metazákoně. Každý exponent ekonomie či politiky musí být způsobilý Metazákona, především ze strany ústavního činitele, představitele státní správy i samosprávy, veřejného činitele ekonomie či politiky. Výkonu nové demokracie přísluší patřičné okruhy metanetů. Příslušný metanetový okruh funguje pro ministerstvo, vládu, poslaneckou či senátní sněmovnu, prezidentskou kancelář, kancelář ombudsmana, ústavní soud, pro každý úřad státní správy či samosprávy. A podobně funguje i oblast trhu. Takto fungují nejrůznější metanetové okruhy tržních produktů, producentů, spotřebitelů, výrobců a prodejců. A kdo takové ekonomiky a politiky není schopen je ze sociální hry vyloučen. To platí i pro strůjce reforem. Je konečně jasné jak musí vypadat základní reforma a další reformy z ní plynoucí. Na začátku reforem musí stát metasociální sítě a jejich pomocí musí být reformy započaty a potom realizovány a rozvíjeny. §§+x06 Státu epochy globalisace přísluší povinnost rozvíjet a provozovat základní metanetové okruhy občanů. Stát se při zachovávání Metazákona zúčastní metasociálních sítí, některé zřizuje, jiné spíše metakomentuje. Mezi základní metanetové okruhy státu přísluší řízení státu a státní správa, základní metasociální sítě spolků, družeb, párů, manželství, rodin, mateřinek, školek, základních škol, středních škol, vysokých škol, universit, pracovišť, profesí, zájmů, medií veřejné služby, zdraví, grantů, nezaměstnaných, seniorů, odkazů a iniciativ. Metasociální sítě samospráv stát pouze metakomentuje. Takto je zajištěno základní pokrytí sociálních potřeb a předpoklad pro rozvoj dalších metasociálních sítí systémem grantů a především cestou metakomentářů. Pro přehled stavu Metazákona, metalásky a metasociálních sítí lidem slouží metanetový okruh Atest_elita_stav coby všeobecná metaatestace. §§+x07 Lid či lidstvo má právo zvědět v jakém stavu se nalézá, v jakém stavu se nalézá úcta k Metazákonu coby všeobecnému základnímu zákonu. Odkud je začít je nasnadě totiž od zdravotní péče. Lékařská komora coby profesní organizace lékařů odmítá metaatestaci, Odtud odmítá metaatestaci i příslušné zdravotnické zařízení, rovněž ministerstvo zdravotnictví ji odmítá. Obdobně činí příslušné ministerstvo, úřad vlády, dolní i horní komora parlamentu, ústavní soud, úřad ombudsmana, úřad prezidenta republiky, ostatní úřady, a také jiné organizace. A jedná se rovněž o úlohu členského státu Česka v Eurounii, NATO a příslušných mezinárodních organizací včetně OSN. A jako Česko tak i jiný stát. Demokracie zbavená vlády Metazákona stává se diktaturou hňupoelity coby režimu masových zločinců. Ukázkou takového uskupení masových zločinců je Nečasová vládní koalice ODS, Top09 a Věcí veřejných. Stav lidstva je alarmující, globálně činné právnické osoby masově porušují Metazákon a globalizací spolupáchají na lidstvu genocidu. Za důkaz postačí jejich webovské stránky odmítající účastnit se metasociálních sítí. Takto je skrze internet podán nezpochybnitelný důkaz i argument pro nástup konání Posledního soudu. §§+x08 Nastal příhodný čas masové zločiny osvětlit. Masové zločiny založené v porušování Metazákona jsou vlastně masovými zločiny psychoterorizmu. Příhodně je tu desáté výročí zahájení světové války proti terorizmu a tedy i příležitost podat lidstvu zprávu o globálním psychoterorizmu. Působnost psychoterorizmu dosáhla globální dimenze a válka proti němu dosáhla občanské světové války. Globální psychoterorizmus produkovaný diktaturou kapitálu a s ní spřaženou diktaturou hňupoelity praktikuje masové potlačování Metazákona a páchá tím na lidstvu masové zločiny psychoterorizmu rovnající se v konečném důsledku genocidě lidstva. Globálním působením diktatury kapitálu na politiku a ekonomiku se z demokracie stala diktatura hňupoelity vyvolávající porušováním Metazákona masové zločiny psychoterorizmu. Účinek globálního psychoterorizmu je přitom snadno prokazatelný a snadno měřitelný úrovní svobody a rovností skrze potlačování Metazákona. Globalizací jsou na tom všechny státy podobně. Za příklad tohoto sebezničujícího stavu lidstva poslouží příklad Česka. Tamní ústavní orgány porušováním Metazákona snadno páchají masové zločiny psychoterorizmu. Bez metasociálních sítí účastných v demokracii hrstka hňupoelitníků skrze psychoterorizmus zákonů snadno ovládá celou společnost. Hňupoposlanci a hňuposenátoři považují ústavní slib dodržovat ústavu tedy předně základní ústavní zákon za zbytečnou formalitu. Pokud v ústavním slibu slibují na svou čest vykonávat svůj mandát v zájmu všeho lidu pak jedině Metazákonem. Jenže čest neznají a zájem všeho lidu je jim blábolem. Bez důstojnosti založeného v lidství je jim vykonávání mandátu podle nejlepšího vědomí a svědomí pouze pohnutkou působit masovým potlačováním Metazákona masové zločiny psychoterorizmu. Hňupoposlanci a hňuposenátoři vykonávají svůj mandát v souladu se svým falešným slibem v duchu masového psychoterorizmu a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy, ani těmi morálními. Tímto usilováním však naplňují statut ztráty volitelnosti spojený se zánikem svého mandátu. Obdobné masové zločiny obdobným ústavním slibem činí i prezident republiky. A ne jinak ja na tom i člen vlády, který sice ústavním slibem slibuje, že bude zachovávat ústavu republiky tedy především její ústavní Metazákon, avšak protože jím pohrdá vlastně zachovává psychoterorizmus zákonů a uvádí ho v život. Na svou čest psychoteroristy pak slibuje zastávat úřad svědomitě a že svého úřadu nezneužije jinak než k psychoterorizmu. Hňupoposlanci věrní psychoterorizmu pak vysloví důvěru vládě psychoteroristů. Vláda psychoteroristů rozhoduje ve sboru většinově, to znamená že případný člen vlády věrný Metazákonu je pod diktaturou většiny a z vlády promptně odstraněn. Předseda vlády na návrh skrze prezidenta republiky odvolá člena vlády odmítajícího vykonávat psychoterorizmus. Předseda vlády psychoterorizmem organizuje činnost vlády, v duchu psychoterorizmu řídí její schůze, vystupuje jejím jménem a vykonává další činnosti, které jsou navozeny psychoterorizmem zákonů. K provádění psychoterorizmu je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení k působení psychoterorizmu podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády. Nařízení k páchání psychoterorizmu jsou nenapadnutelná. Ministerstva a jiné správní úřady jsou zřízena k dalšímu působení psychoterorizmu. Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech podléhají psychoterorizmu. Ministerstva a jiné správní úřady a orgány územní samosprávy vydávají právní předpisy k vykonávání psychoterorizmu. Státní zastupitelství vlastně zastupuje státní psychoterorizmus a pomáhá ho šířit. Soudci jsou vázáni psychoterorizmem státu. Soudní moc vykonávají tendenční soudy, když pohrdáním ústavním Metazákonem straní psychoterorizmu. Soudci jsou ve výkonu své funkce závislí na psychoterorizmu a toho státního především. Stranění soudců nesmí nikdo ohrožovat. Příslušného soudce pro jeho psychoterorizmus nelze odvolat nebo přeložit k jinému soudu. Psychoteroristický výkon soudcovské funkce je ovšem neslučitelný s nezávislostí založenou ústavním Metazákonem. Potlačování ústavního Metazákona a jeho šíření formou psychoterorizmu je garantováno ústavním soudem. Legalizace psychoterorizmu je tedy podmíněna samotným ústavním soudem. Ústavní soud stává se soudním orgánem ochrany ústavnosti založené v psychoterorizmu. Soudce ústavního soudu jmenuje psychoterorizmu věrný prezident republiky s většinovým souhlasem sboru senátorů věrných psychoterorizmu. Soudce ústavního soudu může být jmenován pouze s podmínkou desetileté praxe právnického povolání v prostředí státního psychoterorizmu. Ústavní soudce na svou čest a svědomí sice slibuje chránit neporušitelnost přirozených práv a práv občana, ale už nikoliv všelidský Metazákon coby základní ústavní zákon. Má se řídit ústavními zákony podléhající ústavní většině sněmovny poslanců a senátorů věrných psychoterorizmu. Má se rozhodovat podle svého nejlepšího přesvědčení nezávisle a nestranně, což by v prostředí psychoterorizmu znamenalo ústavní slib složit s výhradou tedy vlastně nebýt jmenován. Soudce ústavního soudu nelze trestně stíhat protože vyžaduje většinový souhlas senátorů věrných psychoterorizmu. Trestní stíhání ústavního soudce věrného psychoterorizmu je tedy navždy vyloučeno. Namísto ústavního soudu může rozhodovat Nejvyšší správní soud jenže zase v prostředí státního psychoterorizmu. Proti psychoterorizmu tedy není možná jakákoli soudní žaloba. Soudci ústavního soudu jsou při svém rozhodování sice vázáni pouze ústavními zákony tedy předně Metazákonem a tedy i Metazákonem EU a OSN, jenže svým podmínečným jmenováním jsou odsouzení stranit psychoterorizmu. Obecné soudy jsou povolány především k tomu, aby poskytovaly ochranu psychoterorizmu. Soustavu soudů chráněného psychoterorizmu tvoří nejvyšší soud, nejvyšší správní soud, vrchní, krajské a okresní soudy. Působnost a organizaci rádoby nezávislých soudů přitom ustavuje státem navozený psychoterorizmus. Soudce je jmenován prezidentem republiky, který straní psychoterorizmu a takto je soudce k stranění psychoterorizmu předurčený. Soudce je při svém rozhodování nakonec vázán zákonem tedy psychoterorizmem státu. Je tu sice pro soudce možnost psychoterorizmu čelit, ale pouze teoretická totiž dojde-li obecný soud k závěru, že v kauze použitý zákon je v rozporu s ústavním zákonem má ji předložit ústavnímu soudu jenž je však v zajetí psychoterorizmu. Takto v bludném kruhu psychoterorizmu neexistuje možnost psychoterorizmu se soudně bránit. K odpovědnosti za masové zločiny psychoterorizmu tak nezbývá než povolat Poslední soud. Psychoterorizmus se však zdaleka netýká jen státu, ale každé masové činnosti porušující Metazákon. K psychoterorizmu patří nejrůznější zvůle: zaměstnavatelů a jejich manažmenty právnických osob, výrobců a prodejců, dodavatelů trhu, masmédií, reklamy, školní výchovy, zdravotních a sociálních služeb, církve, nekalé konkurence, špionáže, krizí, válek, tedy všeho s působností masových činů porušujících Metazákon. Hňupoelitníci kopou za své zájmy a nikdy za zájem lidu, který jediný je přitom zdrojem moci státu. Zkorumpovaní hňupoelitníci nikdy nemohou uznat Metazákon, protože by to znamenalo omezení jejich moci založené v diktatuře kapitálu. Skrze hňupoelitníky stát vždy stojí na straně nejrůznější korumpující lobby, nikdy na straně lidu. Veškeré zlo páchané na lidu působí hňupoelita, lid ovládaný hňupoelitou se nemůže zla masových zločinů psychoterorizmu nikdy zbavit. Stát hňupoelitníků je nucen svobodné lidi zastrašovat a tak záměrně sahá k masovým zločinům psychoterorizmu tedy k omezování Metazákona omezováním svobody a rovnosti. Za masové zločiny psychoterorizmu pochopitelně nejsou hňupoelitníci nikomu zodpovědní, demokracie stává se diktaturou hňupoelitníků, vzniká nová totalita. Podle mocnosti porušování Metazákona je určena i mocnost masových zločinů psychoterorizmu. Páchání masových zločinů psychoterorizmu je snadno prověřitelné. Je tu tedy plně dán právní důvod k nástupu Posledního soudu, který konečně příslušné hňupoelitnické osoby učiní odpovědnými a zodpovědnými za masové zločiny psychoterorizmu. §§+x09 Každý svobodný člověk sám sobě odpoví výzvě Poslednímu soudu a to bojem proti masovým zločinům psychoterorizmu cestou účasti v metasociálních sítích. Globalisací končí svět svévolníků tedy i svět církví a předně té katolické či vatikánské s nezbytností vytyčit zásady její sociální likvidace. Ve světové válce proti terorizmu je katolická alias vatikánská církev zřejmým nepřítelem Metazákona, metalásky a lidstva, jak to ostatně dokazuje její katechizmus. Globalisací musí už konečně skončit tisícileté masové zločiny psychoterorizmu katolické alias vatikánské církve. Je třeba nastolit osobní odpovědnosti. Každý katolík musí uznat a přiznat svou spoluúčast na masových zločinech psychoterorizmu své církve a měl by z ní promptně vystoupit. Skalní katolík musí na sebe vzít odpovědnost za masové zločiny psychoterorizmu své církve. Stát praktikující konkordát musí na sebe vzít odpovědnost za spoluúčast na masových zločinech katolické církve. Každý občan státu praktikujícího konkordát musí na sebe vzít odpovědnost za spoluúčast na masových zločinech psychoterorizmu katolické elity. Každý katolík účastný ve službách pilířů demokracie či státní moci stává se nepochybným nositelem masových zločinů psychoterorizmu. Exponenti katolicizmu a katolické církve ve vládě jsou jasnými masovými zločinci psychoterorizmu, a stejně tak exponenti katolicizmu a katolické církve v některém mocenském pilíři demokracie. Uznání církevních restitucí stává se aktem masových zločinů psychoterorizmu. Veřejné akce vatikánské církve jsou důkazem jejích masových zločinů psychoterorizmu i občanů na nich účastných. Systémový metarealismus uplatněný nad katechizmem vatikánské církve musí se stát náplní příslušných metanetových okruhů. A jako katolická církev nebo katolická organizace páchá masové zločiny psychoterorizmu tak i každá organizace praktikující komunistickou nebo kapitalistickou ideologii nepřátelskou Metazákonu a lidstvu. §§+x10 Diktatura, církve či státu, potlačuje svobodu lidí jednoduše proto, že potřebuje manipulovat s lidmi a k tomu používá psychoterorizmu. Církev pomocí psychoterorizmu činí z lidí stádo věřících, podobně stát pomocí psychoterorizmu z lidí činí stádo volících. Nejsnadněji církev či stát páchá psychoterorizmus pomocí školských zařízení. Lidské stádo zbavené svobody pak snadno podporuje masové zločiny psychoterorizmu působeného diktaturou církve či státu. Metoda masového psychoterorizmu je jednoduchá absencí výchovy ke svobodě hňupovírou nebo hňupovědou, stačí příslušné školské zařízení prolnout vírou nebo vědou zbavené systémovostí metarealismu a metalásky. Učinit přítrž tomuto masovému psychoterorizmu znamená pěstovat výchovu k metalásce vírou i vědou skrze systémovost metarealismu. Pěstování systémovosti metarealismu a tím i synergie protikladů stává se bytostnou záležitostí globalisovaného člověka. Globalisace od lidstva vyžaduje opustit živelnou evoluci založenou na svévolnosti a vydat se nadále směrovanou evoluci na základě metagramotnosti. Metagramotností rozumí se schopnost akceptovat Metazákon metainformatikou, která svobodnému umožní člověku metainformovat jiné a současně jinými být metainformován. Globalisovaným lidem je třeba metamozku coby prostředku fundamentální demokracie založené metasociálními sítěmi. Obsluha metasociálních sítí stává se záležitostí metagramotnosti a ta následně záležitostí globalisované ekonomiky a politiky. Metagramotnost poskytuje jejím aktérům evoluční výhodu v zaměstnanosti, v náhradním zaměstnání, v důchodové náplni. Pěstováním metagramotnosti metasociálními sítěmi nejde jen o podnikovou kulturu, o ochranu spotřebitelů, o svobodu výběru, ale o správnou volbu v každé lidské činnosti. Ono správné rozhodnutí založené v systémovosti metarealismu je totiž klíčové pro globalisovanou ekonomiku a politiku. Předpokladem pro člověka globalisované ekonomiky a politiky je metainformatická výchova školní či podniková. Každý může metasociálními sítěmi začít hned teď. §§+x11 Praktikování Metazákona stává se pro globalisaci nezbytností. V epoše globality je zachování lidstva možné pouze zachováváním Metazákona. Úhlavnín nepřítelem lidstva stává se nepřítel Metazákona. Co platí pro lidstvo platí i pro EuroUnii (EU). Zachování EU je možné pouze zachováváním Metazákona. Nepřítel Metazákona stává se úhlavním nepřítelem EU. To vše je zřejmé je.li nepřítel Metazákona nepřítelem svobody, rovnosti, důstojnosti, lidství, demokracie, trhu i socialisace. A hlavně elita lidí nemůže být jiná než přátelská vůči Metazákonu. Především stoupenci amerikanizmu, judaizmu a katolicizmu tvoří jádro nepřátel Metazákona. Kam ignorování Metazákona vede předvádí Eurounie. EU odmítla Lisabonskou smlouvou akceptovat ústavní Metazákon a nastolila vládu psychoterorizmu. Orgány EU a její členské státy odmítly euroústavní Metazákon a tak se ve své činnosti řídí svévolností, která však masovým psychoterorizmem vede k zániku EU. Především Francie a Velká Británie se podílejí na vzestupu eurounijního psychoterorizmu. Tyto státy předvedly působnost psychoterorizmu NATO v Lybii a tím i svůj podíl na nové lybijské vládě. Postfašisté se obávali soudního procesu s Kaddáfim a tak ho zřejmě raději nechali jako zuřivého psa zastřelit, ostatně obdobně jako v případě bin Ládina. Bez ústavně zaručeného Metazákona je cesta k postfašizmu lybijskému lidu garantována. Lybijský lid by si měl uvědomit, kam je vlastně manipulován. Měl by si to ještě urgentněji uvědomit všechen eurounijní lid. Vlády nad EU se ujali psychoteroristé. Bez svrchovanosti Metazákona nad EU a jejími členskými státy jsou veškeré pokusy o odstranění eurounijní krize pouze dalšími masovými zločiny psychoterorizmu. Eurounie potažmo eurozóna se svévolnickým vládnutím ocitla v krizi. Jediná cesta k nápravě EU je možná základním zákonem coby Metazákonem, aby jím tedy lidmi svobodnými mohla být EU řádně spravována. Tomu je třeba napomoci. Signatáři Lisabonské smlouvy pohrdli Metazákonem a dopustili se spáchání masového zločinu psychoterorizmu čímž na sebe uvalili metakaranténu Posledního soudu. Odtud i signatáři tzv. eurovalu páchají další masový zločin psychoterorizmu a tím na sebe uvalují metakaranténu Posledního soudu. Masové zločiny psychoterorizmu páchají nejen představitelé EU, ale předně představitelé členských států EU. Příkladem tohoto státního psychoterorizmu je česká Nečasova vládní koalice Top09, ODS a Věcí veřejných. Pro pandemii svévolnosti už nadále nelze tolerovat páchání masových zločinů psychoterorizmu, když je pro nástup lidstva do epochy globality vše připraveno. Během prvního desetiletí třetího tisíciletí (po Kristu s jeho koncepcí království nebeského i Posledního osudu) coby vstupu do epochy globality, byl podán důkaz správnosti kategorického imperativu k Metazákonu jakožto důsledku rozpoznání Absolutna a pro globalisaci i nezbytná nutnost jeho nápodoby Metazákonem. Autorita Metazákona je založena na třech pilířích lidského poznání - v Metateorii všeho, v Metabibliotéce a v Metaústavě. A jedině takto je současně dána oprávněnost vykonat Poslední soud vyústěním dějin lidstva do soudného času roku 2012. S nástupem roku 2012 počínaje dnem 11.11.2011 se globálních záležitostí lidstva a všeho lidu tedy i lidu EU ujímá noosféra reprezentovaná Globální Vládou Metazákona či zkráceně GVM s jejími rozhodujícími počiny. Prvním počinem GVM je aplikace kategorického imperativu k Metazákonu jakožto nutnost metasociální výchovy každé nové generace ke svobodě a rovnosti tedy k důstojnosti skrze praxi metamanažmentu žití. Naprosto klíčovou v tom je započít všechny reformy reformací školství a to už od úrovně školky a první třídy. Svobodné školství svobodného lidu epochy globality počíná metasociálními sítěmi tedy předně nutností naučit se číst a psát na pozadí školských metaintranetů. Už prvňáčkovi musí být jasné, že příkladně sociální síť Facebooku je prostředkem psychoterorizmu a způsobem jak člověka degradovat na poslušnou ovci v rámci diktatury kapitálu. Tato metasocialisace ovšem znamená současně s dětmi ke svobodě kultivovat i rodiče. Součástí prvouky žáčka epochy globalisace je nutnost představy o světě Absolutna jeho nápodobou už ve školské výchově a výuce. Fyzika, chemie a matematika jsou integrální součástí Metateorie všeho. A podobně i ostatní školní předměty jsou součástí Metabibliotéky a Metaústavy. Ignorování tohoto požadavku na globální výchovu a vzdělání je třeba interpretovat jako projev psychoterorizmu státu či církve činit školstvím z lidí dav hňupolidí neschopných svobody a svobodného trhu. Člověk neschopný metasocialisace není schopen svobody a rovnosti či lidské důstojnosti a je tedy plným právem považován za hňupočlověka, ze mentálně postiženého neschopného svobodné volby. Protože metasocialisace vyžaduje nezbytné finanční zdroje tak mezi první počiny GVM patří najít je okamžitým zrušením daňových rájů s tím, že vybrat daň z příjmu patří do místa jeho vytvoření. Daňové ráje jsou GVM považovány za akt masového zločinu psychoterorizmu a proto podléhají metakaranténě Posledního soudu. Mentalitě globalisovaného svobodného člověka rovněž přísluší fundamentální demokracie epochy globality, kdy kterákoliv moc (zákonodárná, výkonná, soudní i tržní) podléhá autoritě GVM. Kterákoliv moc nepřátelská GVM pácháním masových zločinů psychoterorizmu uvaluje na sebe metakaranténu Posledního soudu. Kterékoliv masové porušení GVM v oblasti školství, práce, trhu, médií, informování, politiky a vzorů jednání či chování pro páchání masových zločinů psychoterorizmu uvaluje na sebe metakaranténu Posledního soudu. Volit politickou stranu či hnutí nepřátelskou Metazákonu znamená volit vládu psychoterorizmu. Připouštět k volbám politickou stranu nebo volební kandidaturu nepřátelskou Metazákonu značí podporu psychoterorizmu. Kdo je kdo dá se snadno zjistit účastí v metasociálních sítích. V tom je třeba založit precedens. Z uvedeného je evidentní, že Nečasova vládní koalice ODS, TOP09 a Věcí veřejných páchá na lidu zemí českých masové zločiny psychoterorizmu, které se skrze členství promítají do EU i OSN. §§+x12 Eurounijní psychoterorizmus není izolovanou záležitostí, má svůj základ v OSN nebo lépe řečeno v Radě bezpečnosti. OSN nastavila světový psychoterorizmus jednoduše tím, že úvodní Deklaraci neučinila Metazákonem a tím ponechala i Radě bezpečnosti prostor pro působení psychoterorizmu. Takto každý členský stát OSN, příkladně Izrael, má možnost pěstovat vlastní psychoterorizmus. I nečlenskému Vatikánu je skrze konkordát daná možnost psychoterorizovat členské státy OSN. §§+x13 V psychoterorizmu však nejde jen o státy, ale i o mezinárodní organizace či společnosti v rámci trhu. Na globalizovaném trhu je velkodušně umožněno všemožné řádění masového psychoterorizmu. Kdo chce v nekalé globální tržní soutěži uspět musí se podřídit mnohotvárnému psychoterorizmu. Čína všem ukazuje jak je to snadné. Každému účastníku stačí o svém produktu mlžit, zamlčovat a nepodávat o něm informace nebo dokonce metainformace. Na trh jsou uváděny produkty, které by si metainformovaný spotřebitel nikdy nekoupil. Hlavně vykořisťovanou pracovní silou se nabízí snadná cesta k působení masového psychoterorizmu. K nekalé činnosti si účastník trhu snadno pomáhá psychoterorizmem reklamy. A s psychoteroristickou reklamou jsou spojena masmédia, která své produkty nakoupí a ty se pak řádně prošpikované reklamou udávají ke spotřebě za cenu dalšího psychoterorizmu. Předně bankovnictví nemůže být tohoto psychoteroristického reje ušetřeno, když svou finanční mocí coby diktaturou kapitálu psychoterorizmus snadno zmnožuje. Mnozí rádobyléčitelé se zhoubný psychoterorizmus snaží léčit zase psychoterorizmem. Lidstvo se dostává do bludného kruhu psychoterorizmu. Svět se stává pandemicky postižen jedním velkým psychoterorizmem, se kterým zmanipulovaný lid zbavený svobody rád souhlasí. A mnozí se pak naivně diví, kam že se ten svět řítí. Jisté je, že globální psychoterorizmus léčený psychoterorizmem vede lidstvo k sebezničení. Jediný způsob jak lidstvo této hrozby sebezničení zbavit je vyvolat metatřídní boj či světovou válku proti terorizmu a nakonec i Poslední soud. Co globální psychoterorizmus příčinně vyvolalo, to musí být napraveno. Jediná globální všenáprava lidstva spočívá v návratu vlády Metazákona, ostatně jinou systémovou alternativu v léčbě lidstva nikdo nenabízí. §§+x14 Globalizací jediný masově činný hňupočlověk stačí k šíření masových zločinů psychoterorizmu v podobě patsunami. A o to více organizace hňupolidí, jakou je třeba příkladně katolická či vatikánská církev. Všudypřítomným zdrojem spontánních masových zločinů psychoterorizmu a tím i všemožných vln patsunami je diktatura kapitálu. Nikdo se diktatuře kapitálu nemůže vyhnout, kdo by chtěl bude její silou jednoduše převálcován. Všem lidem je v patách světový psychoterorizmus a nutnost světové války proti němu. Lidstvu k přežití a zachování nezbývá než Poslední soud a patřičná zvěst o něm. Je tu poselství roku 2012 coby zvěsti o konci světa svévolníků: Kdo masově poruší Metazákon uvalí na sebe metakaranténu Posledního soudu se všemi důsledky jejího porušení. A v uskutečnění tohoto poselství nastal čas pomalu začít. Jak ve světové válce proti terorizmu začít je nasnadě. Tisíciletým mistrem masových zločinů psychoterorizmu je katolická církev. Tím novým mistrem masových zločinů psychoterorizmu je demokracie v mimikrech postfašizmu - děje se tak především v postkomunistických státech v prostředí hurákapitalizmu. Dlouhodobým aktérem psychoterorizmu v Česku je ODS. A je pochopitelné, že starý i nový mistr psychoterorizmu nachází společnou řeč ve vzájemné podpoře. Odtud je třeba s odsudkem začít. Nečasova vládní koalice ODS, TOP09 a Věcí veřejných pro masové porušování Metazákona na sebe uvaluje metakaranténu Posledního soudu. V době úsporných opatření státního rozpočtu katolíci zastoupení v Nečasově vládní koalici hodlají zločinecké katolické alias vatikánské církvi věnovat z rozpočtu desítky miliard korun a o ty ošidit občany českých zemí. Tisícileté masové zločiny katolické církve jsou tím završeny a následně odsouzeny. Katolická alias vatikánská církev pro masové porušení Metazákona na sebe klérem uvaluje metakaranténu Posledního soudu. Tím na sebe uvalují metakaranténu Posledního soudu i vlády států praktikující konkordát a diplomatické zastoupení se státem Vatikán. Rovněž na sebe metakaranténu Posledního soudu uvalují osoby udržující finanční či tržní styk s Vatikánem jakož i s katolickými či vatikánskými organizacemi. Metakaranténu Posledního soudu na sebe uvalují rovněž organizace praktikující katechezi katolické či vatikánské církve. Metakaranténu Posledního soudu na sebe uvalují i masmédia propagující ideologii katolicizmu a hlásající podporu psychoterorizmu katolické či vatikánské církve. Nepřátelství vůči Metazákonu je rovnocenné nepřátelství vůči přírodním zákonům masovostí a znamenající veřejné ohrožení. §§+x15 Obdobné masové zločiny psychoterorizmu plynou lidstvu i z působnosti ideologie amerikanizmu nebo judaizmu. Nakonec samotné působení kapitalizmu představuje masové zločiny psychoterorizmu ženoucí lidstvo do propasti sebezničení. Masové či dokonce globální porušování Metazákona kapitalizmem působí masové zločiny psychoterorizmu v rozsahu rovnajícím se až genocidě lidstva. Lidstvu je třeba spasení od takového osudu. Na pomoc lidstvu přichází noosféra a její GVM. Globálnímu psychoterorizmu musí odpovídat i odpovídající boj proti němu, neboli boj proti psychoterorizmu musí se globalisací stát záležitostí třetí a poslední světové války. V předvečer Posledního soudu tak zcela přirozeně nastupuje poslední světová válka tentokrát proti globálnímu psychoterorizmu. Globální osvobozenecká válka proti psychoterorizmu započala dnem 20.11. 2011 a skončí dnem 20.12. 2012, aby následujícím dnem 21.12. 2012 nastoupil Poslední soud svévolníků coby nepřátel Metazákona. S nástupem GVM tedy paralelně počíná i globální válka proti psychoterorizmu. Ještě před nástupem Posledního soudu je takto každému člověku dána šance podílet se na konci světa svévolníků. Účast v třetí světové válce vychází z principu sebeobrany lidstva coby globálního boje proti nepřátelům Metazákona přičemž základní formou tohoto sebezáchovného boje jsou nejrůznější podoby sociální likvidace osob, které porušováním Metazákona páchají zločiny psychoterorizmu. Počínaje datem 21.12. 2012 jsou psány nové dějiny globalisovaného lidstva schopného efektivně čelit globálním katastrofám nejrůznějšího druhu. Člověk epochy globalisace má k vedení globální války vlastní a snadno dostupné prostředky. Téměř každý člověk má možnost zasáhnout do třetí světové války proti psychoterorizmu mocnou silou internetu, intranetu nebo externetu. Jsou tu sociální sítě nabízející nejrůznější prostředky v boji proti psychoterorizmu. Jsou tu metasociální sítě. Nakonec téměř každý člověk má v rukou mocnou zbraň v podobě mobilu, záleží jen na jeho důvtipu. V třetí světové válce jsou člověku k dispozici všeobecně dostupné prostředky svobodného šíření metainformací mnohonásobně znásobující jeho individuální sílu. V tomto množství různorodého lidu skrývá se mocná síla lidstva noosféry dávající šanci tisícileté zlo svévolníků konečně porazit. Třetí světová válka, na rozdíl od předchozích, odehrává se výlučně na poli informačním, jejími zbraněmi jsou výhradně metainformace všemožně šířené internetem, intranetem a externetem, samozřejmě s patřičným sociálním dopadem. §§+x16 Třetí světová válka nabyla nejjednodušší možné podoby universálním využitím principu lege artis v každé profesní činnosti. Není jiného zbytí, už tu bylo skoro vše možné. Komunizmus, socializmus a také kapitalizmus představují zřízení naprosto neslučitelná s duchem globalisace. Globalisace vyžaduje universální a detailnější zákonodárství najmě skrze profesní standardy lege artis. Třetí světová válka takto může regulérně začít, pokračovat i skončit. Odpověď na otázku kde začít je zřejmá a to všude ve všech profesích, v oblasti medicíny, ekonomie, politiky, trhu, byznysu, podnikání, zaměstnanosti a dalších. Trvání jednoho roku je pro tak jednoduchou záležitost dostačující. Formy třetí světové války mohou být rozmanité, přirozeností se však mají předně dotknout velitelů ozbrojených sil. Jak? Každý velitel ozbrojených sil kterékoliv úrovně nezpůsobilý činit Metazákonem sám na sebe uvalí metakaranténu Posledního soudu a o něm bezpečně víme kdy nastoupí. Mezi první akce třetí světové války zcela přirozeně poslouží akcie, když příslušné společnosti neschopné standardů lege artis ztratí tržní cenu a tedy cenu akcií. Nejen to, takové společnosti jsou přirozeně vyřazeny ze soutěže trhu. Nakupovat produkty takových společností znamená uznávat jejich nekalost. Společnosti neschopné samy od sebe řídit se vlastními standardy lege artis dají se označit za nekalé tedy nezpůsobilé tržní soutěže. Nejen to, každý účastník trhu je pro nezpůsobilost řídit se vlastními standardy lege artis je z trhu vyloučen. K rozhodnutí, kdo je k takovému vyloučení jednoduše určen poslouží jeho prezentace na internetu. O nezpůsobilosti být schopen tržní soutěže jednoduše rozhodne neschopnost uzákonit svou volnost stanovením příslušných omezení skrze standardy lege artis nejlépe profesní. Kdo není schopen standardů lege artis je pro nekalost z tržní soutěže jednoduše vyloučen. To platí nejen o soutěži tržní, ale také o soutěži politické a sociální. Kdo není schopen v politické činnosti schopen a ochoten svou svévolnost omezit standardy lege artis je nevolitelný a v případně zvolení z demokratického procesu vyloučen. Kdo není schopen v občanském životě svou svobodu naplnit standardy lege artis je jednoduše společensky likvidován - tržně, politicky, občansky, sociálně. Standardy lege artis ukazují se jako mocné zbraně v třetí světové válce, když osoby otročící svévolnosti stačí vystavit na veřejný pranýř všeobecně přístupnými komunikačními technologiemi. Každý svobodný člověka je povinován aplikovat v každém svém činění, zejména v profesním či oborovém. Mezi profesní činnost patří rovněž politika na úrovni firmy, obce, okresu, kraje, země, státu nebo soustátí. Politická profesní činnost tedy povinné pěstování profesních standardů lege artis týká se poslanců na úrovni státu či dokonce soustátí. Pokud se tak neděje nabízí se možnost takové osoby z demokratického procesu vyloučit. Prostřednictvím mobilů nebo sociálních sítí lze snadno vyvolávat vlny sociálního odpadu. To se snadno může dít během každých voleb i průběžně coby přípravy na ně. Třetí světová válka může být pojatá i jako volební kampaň namířená proti voleným činitelům coby odpůrcům standardů lege artis. Příhodně v Česku i jinde třetí světová válka příhodně nabírá podobu politického volebního boje. Nečasova vládní koalice ODS, TOP09 a Věcí veřejných předvedla neschopnost a neochotu standardy lege artis vzít jako základ všech reforem. Bez této základní reformy jsou všechny reformy pouhými deformami. Bez standardů lege artis je tu nová totalita, která se snadno pozná podle nepřátelství k Metazákonu respektive k standardům lege artis. Tato totalita dopouští se masových zločinů psychoterorizmu jednoduše tím, že svou svévolnostní mocí potlačuje důstojnost svobodných lidí a tím i jejich svobodu a rovnost. Tato nová totalita není schopná svobody jednoduše proto, že je vůči standardům lege artis nepřátelská a když místo nich prosazuje vlastní svévolnické zákony psychoterorizující svobodné občany. Fundamentální demokracie projevuje se všelidským sdílením Metazákona, kdy si každý svobodný člověk či osoba vymezí svou činnost standardy lege artis. Rovnice fundamentální demokracie je zřejmá. Potlačování přirozenosti či systémovosti člověka je totéž co potlačování jeho důstojnosti a potlačování jeho důstojnosti rovná se potlačování jeho svobody a rovnosti. Odtud potlačovat v člověku lidskou přirozenost či systémovost pěstováním kultury standardů lege artis znamená potlačovat jeho důstojnosti a tím i svobodu a rovnost lidí. Jednoduše potlačováním profesních standardů lege artis dochází k více či méně silnému potlačování lidské důstojnosti tedy svobody a rovnosti. Sněmovna poslanců neschopná vlastních standardů lege artis vytváří svévolnou legislativu občanů a zakládá skrytou formu diktatury. Dovedeno do důsledku příslušná poslanecká sněmovna potlačující své profesní standardy lege artis dopouští se masového potlačování svobody a rovnosti, rovnající se potlačováním základního ústavního zákona masovému zločinu psychoterorizmu. A podobně i v případě profesních institucí ústavních, státních, samosprávných, nevládních a komerčních, Souvislost potlačování profesních standardů lege artis a zločinnosti psychoterorizmu je evidentní. Globalizací tato zločinnost dosahuje globální dimenze a boj proti ní je možný pouze třetí světovou válkou a nakonec Posledním soudem. Jsou profese odkud je třeba se standardy lege artis začít a které se dotýkají každého, jde o profesi lékařů a poslanců. Poslanci jsou profesně sdruženi ve sněmovně a tato by na internetu měla své profesní standardy lege artis bez otálení zveřejnit. Lékaři jsou sdruženi v lékařské komoře a od ní se očekává totéž. Každý občan má tedy takto mít možnost základní profesní standardy lege artis stále před očima a neustále jejich plnění vyžadovat osobně i skrze ochránce práv a ústavní soud. Samozřejmě a přirozeně lze profesní standardy lege artis očekávat od samotného úřadu ombudsmana a ústavního soudu. Posléze se na plnění standardů lege artis lze obracet i v dalších profesích. Profesní standardy lege artis jsou záležitostí plnění Metazákona coby základního ústavního zákona a jejich vyžadování patří do kompetence jak úřadu ombudsmana tak i ústavního soudu. Tím však vše nekončí. Profesní standardy lege artis jsou záležitostí rovněž eurounijní legislativy patřící do kompetence Evropského soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva. Uvedené eurounijní instituce mají jít příkladem a na internetu zveřejnit pro eurobčany vlastní profesní standardy lege artis. Na řadě v tomto procesu fundamentální demokracie jsou pochopitelně další eurounijní instituce jako příkladně Evropský parlament a Evropská komise. Nakonec se vše má opakovat i na mezinárodní úrovni, v OSN, v Radě bezpečnosti OSN, v mezinárodních organizacích. Příkladně a předně lze tento proces třeba očekávat od Mezinárodní agentury pro atomovou energii, a vzorově od legislativy USA, Číny, Ruska i jiných států. A k tomu všemu je určena lhůta třetí světové války. Pak už na řadu spravedlnosti přichází Poslední soud těch, kteří před zraky světové veřejnosti porušují jeho metakaranténu. §§+x17 Důvodem nadcházejících událostí je objektivně daná globalisace lidstva podmíněná skutečností založenou v systémovosti. Každý svobodný člověk musí svou přirozeností sledovat systémovou skutečnost a tomu musí odpovídat i společenské uspořádání společnosti. Globalisovanému lidstvu je třeba fundamentální demokracie svobodného lidu a ne jako doposud demokracie tvořená většinou otroků svévolnosti. Globalizovaná svévolnost dosáhla dimenze ohrožující samu existenci lidstva s nutností vzniku nové kosmické civilizace. Všemu právu globalisovaného lidstva se nadřazuje globálně sdílený Metazákon a jeho všelidská praxe jakožto nezbytná podmínka dalšího existování lidstva. Nastupuje globální boj o systémovost, kdy třetí světová válka je nezbytnou přípravou k Posledního soudu jímž nastupuje kosmická civilizace noosféry jíž přirozeně předchází boj o svobodu. Lidé jsou svobodní a rovní ve sdílení Metazákona tedy v činění systémovostí a systémem standardů lege artis. Toto povinování týká se nejrůznějších skupin lidí coby profesi a uživatelů. U profesí nutno rozlišovat standardy lege artis profesionální a uživatelské. Tvůrci legislativy v tom musí začít první. Sněmovna lidu neschopná standardů lege artis není ani schopná systémové legislativy. A obdobně každé ministerstvo má, skrze vládu a parlament, za povinnost v oblasti své působnosti naplnit profesní standardy lege artis. Předně tak má učinit ministerstvo zdravotnictví a pokud se toho občanům nedostane dopustí se příslušná vláda a parlament masových zločinů psychoterorizmu. Bez ohledu na to může každý svobodný člověk počínaje rokem 2012 vstoupit do noosféry coby procesu tvoření a užívání fenoménu lege artis a nejlépe skrze segment terapie přičemž léčebný požadavek hippokratovské zásady léčby lze realizovat pouze akceptováním systémovostí a systémem léčebných standardů lege artis. Naopak odmítání systémovosti a systému léčebných standardů lege artis nutno považovat za porušování profesně závazné hippokratovské přísahy a odmítání hippokratovské zásady léčby jakožto naplnění skutkové podstaty masového zločinu psychoterorizmu. Lékaři a pacienti coby svobodní lidé jsou si rovní v používání systémovosti a systému léčebných standardů lege artis. A tomuto fenoménu musí vyhovět i hippokratovská zásada léčby. V tom je třeba založit precedens. Nečasova vládní koalice svými reformami systematicky páchá masové zločiny psychoterorizmu, proto na sebe neustále uvaluje metakaranténu Posledního soudu systematicky ji porušujíc. Předně tato vládní koalice masově porušuje hippokratovskou zásadu léčby spočívající v systémovém přístupu a systému léčebných standardů lege artis a masově nutí lékařskou obec k masovému porušování profesní hippokratovské přísahy. Veškeré zásadní výkony zdravotní péče musí se nacházet v režimu léčebných standardů lege artis umožňujíc zachování důstojnosti a svobody pacienta. Jak má potom vypadat reforma ve zdravotnictví je nadmíru jednoduché. Každý zdravotní pojištěnec má mít osobní účet na který mu přichází zdravotní pojištění a odkud jsou čerpány prostředky na jeho zdravotní péči bez ohledu na jakési standardní či nestandardní úkony zdravotní péče. Na tento účet mohou přicházet rovněž prostředky nejrůznějšími jinými cestami, třeba z fondu solidarity, od příbuzných nebo přátel a kdy třeba zdravotní účet po zesnulém pojištěnci přechází na uvedený fond solidarity. Zdravotnický systém noosféry je vystavěn na systémovosti léčebných standardů lege artis, zdravotní pojišťovna proplácí pouze úkony splňující podmínku léčebných standardů lege artis. Ministerstvo zdravotnictví je odpovědné za dotváření a údržbu obecných léčebných standardů lege artis, nikoliv odborných. Toť celá zdravotnická reforma noosféry. Pro osvětlení ocitujme stěžejní léčebný standard lege artis nastíněné reformy: "K nálezu každé nově zjištěné patologie je vystavena lékařská zpráva s případným upřesněním nálezu, s klasifikačním zatříděním a založením do systému databáze, s vyhledáním a prostudováním obdobných případů, s vypracováním anamnézy, diagnózy, prognózy, možných způsobů terapií, výběru optimální terapie, to vše za případné spoluúčasti lékařského koncilia, lékařské konference, nebo emailové výzvy o pomoc při vyhledávání. (28.12.11)". Jedním z důvodů proč neustále rostou prostředky ve zdravotnictví je, že léčba probíhá svévolnicky pouze na základě lékařské zprávy o nálezu a nikoliv na základě systémové lékařské či klinické zprávy k nálezu. Léčí se typicky svévolnickým způsobem za absence léčebných standardů lege artis. Takový marnotratný zdravotní systém pochopitelně nelze nikdy ufinancovat. A obdobně jako ve zdravotnictví jsou páchány masové zločiny v ostatních rezortech Nečasovy vlády. A jako Nečasova vláda otroků svévolnosti tak i jiné vlády po světě, včetně té eurounijní. Masová profesní činnost nevymezená standardy lege artis je nezpochybnitelným důkazem masových zločinů psychoterorizmu a pro globalizaci rovněž usvědčením ze spoluúčasti na genocidě lidstva. Třetí světová válka je nezbytně nutným bojem o svobodu, o globální kosmickou civilizaci noosféry založenou v Metazákoně praktikovaného metamanažmentem žití i profesními standardy lege artis. Svět globalizovaného lidstva nedá se založit pouze dosavadní legislativou, pro zachování svobody je nutná také legislativa založená na standardech lege artis. §§+x18 Vše co existuje představuje neustálé tvoření relativních systémů v rámci systému Absolutna. Systémovost a standardy leg artis jsou bezprostřední reflexí této systémové skutečnosti a platí pro každou lidskou činnost a tím více pro každou profesi a tedy i vědeckou a tím i lékařskou. Účast na systémovosti a standardech lege artis jsou všeobecnou lidskou povinností fundamentální demokracie kosmické civilizace noosféry. Standardy lege artis jsou rovněž výrazem dobré vůle praktikovat dokonalý svět svobodných lidí, zatímco jejich nepřítomnost je výrazem zlé vůle praktikovat svět lidí zotročených svévolností. Standardy lege artis jsou také výrazem boje proti genocidě lidstva páchané otroky svévolnosti. Demokracie odmítající praktikovat profesní standardy lege artis je zločinná, protože páchající masové zločiny psychoterorizmu. Je proto pochopitelné, že léčebná praxe je vázaná profesní (Hippokratovskou) přísahou zachovávat léčebnou zásadu jíž se dá vyhovět pouze dodržováním systémovosti a systémem léčebných standardů lege artis (nad nimiž bdí Léčebná dohlížecí služba alias LDS). Zachovávat profesní hippokratovskou přísahu je nezbytné, neboť v opačném případě lze snadno osobně poškodit člověka. Podobně může člověka poškodit odsudek soudu a proto příslušné soudy (především ty eurounijní) mají vlastní standardy lege artis v podobě právního řádu založeného v precedentech. Precedenční právo je vlastní eurounijnímu právu a skrze něj i každému právu členského státu. Eurounijní právo a tedy i precedenční standardy lege artis jsou nadřízeny každému členskému státu eurounie a především jeho každému představiteli. Současná eurounijní krize je pouhým důsledkem obecného pohrdání standardy lege artis. Každý zastupitel či představitel lidu má povinnost svou činnost vymezit standardy lege artis. Nynější snaha Eurounie uzákonit rozpočtovou disciplínu je pouhým důsledkem pohrdání eurounijním právem. Po zdravotnictví nutnost standardů lege artis přechází i na soudy. Nutnost soudních standardů lege artis není záležitost svévole, nýbrž vychází z universálního principu neúplnosti jakéhokoli formálního systému včetně právního. Každý formální systém tedy i právní je neúplný a odkazuje nakonec k vyššímu systému založeném v Metazákoně praktikovaném standardy lege artis. Součástí právního řádu jsou správně rovněž zákony coby právní precedenty. To je dáno postavením Metazákona coby základního zákona každého právního řádu. To, co se označuje soudcovskou ctihodností případně nezávislostí nachází základ v Metazákoně. Soudce je ctihodný či nezávislý jedině respektováním Metazákona a tím i soudních standardů lege artis. Každý soudce nebo soud nezpůsobilý Metazákona porušuje ctihodnost a nezávislost a je z demokratického procesu vyloučen. Pro podjatost svévole je každý soudce ze soudního procesu vykázán. Soudní standardy lege artis mají vyšší právní moc než formální zákony podléhající svévoli. Každý nezávislý soudce může poukázat na porušení zákona nesplňujícího podmínku soudních standardů lege artis. A soudními standardy lege artis padá právní řád kapitalizmu jednoduše proto, že základní zákon kapitálu či ekonomie totiž zákon zisku podléhá vyššímu Metazákonu. A jako ekonomika tak i politika. Třetí světová válka je tedy současně proces usvědčující kapitalizmus z porušování právního řádu souladného se samou podstatou skutečnosti. Třetí světová válka je způsobem jak z demokratického procesu vyloučit zvůli a svévolnost. Třetí světovou válkou jde o boj za svobodu, rovnost a přátelství. Kdysi tu byl s nástupem kapitalizmu slogan volnost, rovnost, bratrství. Kapitalizmu šlo a stále jde o volnost ve svévolnosti, o rovnost ve volnosti, o přátelství svévolníků. Ja jasné, že globální kapitalizmus věrný svévolnosti přivádí lidstvo ke genocidě. A lidstvo se od sebezničení spasí jen tak, jestliže že z volnosti stane svoboda, svobodou rovnost, z bratrství přátelství ve svobodě a rovnosti. Společným jmenovatelem nových všelidských hodnot stává se sdílený Metazákon praktikovaný osobními standardy lege artis. Svoboda pro všechny lidi musí být naplněna novou dobrovolnou formou osobního zákonodárství, vláda zákona musí být nahrazena vládou všelidsky sdíleného Metazákona praktikovaného standardy lege artis. Všechny hodnoty globálního lidstva musí být vyvozeny ze skutečnosti a musí chtít skutečnost skrze standardy lege artis. Takto se demokracie musí stát demokratismem coby fundamentální a globální demokracií. Ekonomické, politické a obecně kulturní hodnoty musí být podřízeny vládě Metazákona coby osobní legislativě každého svobodného člověka. Sociosféře a biosféře musí být nadřazena noosféra coby kosmická civilizace epochy globálního lidstva. Rok 2012 musí se stát mezníkem od přechodu globalizované civilizace ke kosmické civilizaci. Svou svévolností se lidstvo ocitlo v globální krizi a cesta z ní je možná pouze v podobě profesních a osobních standardů lege artis. Kdo jsou v třetí světové válce nepřátelé lidstva je takto zřejmé, jsou to nepřátelé profesních i osobních standardů lege artis. Překonání nynější světové krize po všech stránkách stává se jednoznačně záležitostí především prioritního zavedení profesních standardů lege artis. Kterékoliv profesní sdružení (jmenované také jako svaz, unie, asociace, komora nebo aliance) odmítající praktikovat profesní standardy lege artis pácháním masových zločinů psychoterorizmu uvaluje na sebe metakaranténu Posledního soudu s důsledky jejího systematického porušování. Za profesní sdružení nutno pokládat rovněž Poslaneckou nebo Senátorskou sněmovnu, Ústavní soud, hierarchii soudů a exekutorů, státní zastupitelství, policii, úřady, obecně státní správu a samosprávu a také politické strany nebo hnutí, obchodní řetězce, korporace, mezinárodní organizace, soustátí jako je Eurounie nebo USA, uskupení států jako je G20, a mnohá další sdružení profesně kompatibilních subjektů. Obecně kterákoliv osoba masově činící a odmítající praktikovat systém lege artis dopouští se masového zločinu psychoterorizmu a proto na sebe uvaluje metakaranténu Posledního soudu s důsledky jejího porušování a když takto boj proti masovému psychoterorizmu přesahuje limitovanou působnost třetí světové války. Praktikování či odmítání systému lege artis je přitom internetem snadno veřejně verifikovatelné a ověřitelné. A k tomu právě slouží příslušné profesní metanety. Každé profesní sdružení může na internetu dokumentovat jak boj proti masovým zločinům psychoterorizmu myslí vážně. Jsou tu ovšem také metanety, které příslušné standardy lege artis ustanovují svépomocí s platností i pro profesní činnost. Jako příklad takového metanetu slouží standardy lege artis věnované terapii, zvláště pokud řeší prevenci opakovaných lékařských pochybení. Každý svobodný člověk tedy na příslušném metanetu může přispět k boji proti masovým zločinům psychoterorizmu. A hlavně osobní účastí aktivním bojkotem sociálně likvidovat subjekty páchající masové zločiny psychoterorizmu. §§+x19 Globalisací lidstvo vstoupilo do epochy kosmické civilizace noosféry. Počínaje rokem 2012 každému svobodnému člověku přísluší povinnost dodržovat Metazákon praktikováním standardů lege artis ve své činnosti. Platí to také pro vědu a vědní obory. Pro metavědu z toho plyne povinnost pěstovat kulturu lege artis v oblasti poznávání systémové skutečnosti skrze MetaTeorii všeho. MetaTeorie všeho je neformální systém výroků lege artis o Absolutnu a jeho projevech. MetaTeorie všeho je všemi svobodnými lidmi snadno pochopitelná a uchopitelná, každý se jí může účastnit. Orientací na fungování Absolutna a všeho co se v něm odehrává MetaTeorie všeho není vědou, ale metavědou a ta jako každá lidská činnost má své standardy lege artis. Metavěda je systémem poznání Absolutna a jeho fungování v nejrůznějších podobách. Základním projevem Absolutna je systémovost, kterou se v opakovaných projevech snaží popsat matematika. Zdůvodnění metavědy je opodstatněno fungováním systémovostí Absolutna ve všech podobách jednotlivostí. Metavěda pracuje se systémovým kontextem a užívá systémovou metodu. Metavědě jde o výrokové zachycení systémového kontextu Absolutna nacházejícího se v realitě přičemž všechny použité pojmy metavědy musí být zásadně přístupné všem svobodným lidem. Metavěda jakožto duchovní poznání Absolutna nutně usiluje o pravdu a rostoucí úplnost. Pro pojmy metavěda užívá všelidsky jasných a pochopitelných označení. Touto universálností je metavěda přístupná vědě a technice v jejich oborech. Úsilím po dokonalosti člověka jakožto celku lidstva si metavěda zachovává zásadní vzdělávací a výchovnou hodnotu. Touto universálností stává se metavěda metakulturou, kulturou pěstování standardů lege artis. Metakultura znamená pěstování výchovných a vzdělávacích lidských schopností k tvoření a užívání standardů lege artis. Člověku vrozená kultura je vědomým a svobodným zásahem metavědou povýšena. Kulturotvorná schopnost člověka je standardy lege artis posílena. Nápodobou Absolutna naplňuje se schopnost člověka tvořit svou kulturní evoluci a zdokonaluje se přirozenost člověka. Směr a míra kulturní tvorby jsou bytostně posíleny tvorbou standardů lege artis. Působením metavědy vzniká metakultura vztažitelná na kteroukoliv oblast materiální nebo duchovní kultury. Jako se metavěda aplikuje ve vědních oborech tak i metakultura nachází aplikaci toho kterého zemského lidu. Metavědění Absolutna je pouze záležitostí rozumu člověka a jeho kulturního společenství. Samo o sobě metavědění nestačí rozumět všemu, rozumu je třeba intuice, k metavědění je zapotřebí metavěření coby způsobilosti lidského mozku tvořit a to i samotné metavědění. Metavědění nedovede zdůvodnit samo sebe, musí spoléhat na metavěření v tvořivost mozku coby nápodoby systémovosti Absolutna. Metavědění vždy zůstává v říši logiky a protikladů, teprve až metavěření ve světě metalogiky je schopno jednotit protiklady a tvořivě posouvat poznání. Metavědění sice uznává působnost systému elementů, k tvoření systémů však potřebuje metavěření a metavýkon intuitivního tvoření. Rozum vládne metavědění, intuice metavěření. Jestliže metavěření dovede intuitivně tvořit systém, potřebuje k práci s ním metavědění. Metavědění a metavěření jsou v neustálém komplementárním či doplňkovém vztahu, navzájem se doplňují rozumem a intuicí, inteligencí a intelektem. Stačí-li třeba metavědění pojem energie, pak metavěření pojem synergie. Metavědění je třeba neustále metavěření. Metavěření je pro systémovost záležitostí každého činění. Pro universální umožnění praktikovat systémovost je metavěření všeobsahujícím přitakáním svobodného člověka k následování Absolutna, k naprostému odevzdání se v jakékoliv činění systémovosti, která se promítá do metamanažmentu žití, životem a prací. Metavěřením nejde o to pasivně věřit v systémovost Absolutna, ale o aktivní následování systémovosti Absolutna v žití. Metavěření je systémovostí způsob žití a prožívání. Metavěření je praktickou jistotou v následování systémovosti Absolutna v každodenním žití, životem a prací. Metavěření je praktické přesvědčení o správnosti sledování systémovosti v žití. Metavěření není pasivní vírou, nýbrž aktivní záležitostí spoléhat na systémovost v každodenním činění. Je-li metavědění záležitostí zdůvodnění, důkazů, vyjasnění či objasnění systémovosti, pak metavěření je záležitostí svědectví o systémovosti, svědectví o dominantní úloze sdíleného Absolutna. V tomto smyslu metavěření přináší své vlastní svědectví o systémovosti Absolutna v rámci pojetí lege artis nazývaného MetaBibliotékou. Zásadní v chápání Absolutna jsou tvrzení o neexistenci osoby Boha jak v metavědění, tak metavěření. V metavědění nebo metavěření jsou církve či náboženství považovány za masové aktéry psychoterorizmu. Stejně dopadá teizmus či ateizmus odmítající metavědění a metavěření. Všudypřítomnost je typická vlastnost či atribut Absolutna, nemůže příslušet osobě Boha, pojmu Boha vůbec. Představa Boha organizujícího Absolutno je stejně absurdní jako představa Boha organizujícího činnost toho kterého mozku. Všudypřítomná tvořivost relativna Absolutna coby jeho typický atribut je současně jeho aktuální bytí ve všech jednotlivostech, které se v něm samovydělují, samoreprokují, samoudržují nebo samorozplývají. Samotvořivost vydělování jednotlivostí coby systémovost je atributem Absolutna. Podstatné je že, atributy Absolutna alias Vesmíru, Universa či Kosmu nemohou přináležet také osobě Boha, Bohu nebo dokonce Bohu té které víry nebo náboženství. Existování Boha je důkazně vyloučeno, neboť je produktem schizofrenické mysli připouštějící současně atributy Absolutna i atributy osoby. Jednotlivosti coby systémy či synergiony svou rozlehlostí zaujímají časoprostor v Absolutnu a tím ze své působnosti vytlačují jiné. Tak je Absolutno přítomné ve všech jednotlivostech tím, že v nich udržuje a působí tvořivost relativna. Všudypřítomnost je dána aktuální nekonečností a ta může být pouze jedna. V tomto smyslu Absolutno není ani "mimo", ani "uvnitř" jednotlivostí, je tvořícím prostředím v němž se jednotlivosti systémovostí samotvoří. Absolutno není nějakým éterem, ani na něj nepůsobí nějaký Bůh, ale je podle svého bytí všudypřítomné a přece odlišné od každé jednotlivosti. Absolutno splývá v jednotě pouze samo se sebou, nikdy s nějakou jednotlivosti. Absolutno je nekonečnou nezměrností v němž se sdílí jednotlivosti aniž by tyto jakkoli narušily tuto jednotu a jednoduchost. Atributy Absolutna jsou neslučitelné s atributy jakékoliv jednotlivosti. Jednotlivosti jsou z Absolutna vyděleny synergií a nikdy mechanicky. Absolutno je pro svobodného člověka vzorem pouze systémovostí. Pohnutky dostát správnosti i spravedlnosti metavěděním a metavěřením vedou k metamanažmentu žití, životem a prací. Uznáním metamanažmentu jakožto důkazu i svědectví o všeprolínajícím systému Absolutna je také dáno opodstatnění nutnosti Posledního soudu jakož i poselství o nástupu noosféry coby vládě Metazákona praktikovaného metazákonnými lege artis. Svobodným a tedy systémově významným rozhodnutím stává se metavěření aktem metavůle. Stěžejním charakterem metavůle je stvrzení hodnoty systémovosti vyjádřené láskou k systémovosti. Metavůle má za svou stěžejní hodnotu systémovost nejen jako lásku, ale i jako dobro. Metavůle je tedy vymezena jako duchovní schopnost svobodného člověka potvrzovat poznané hodnoty systémovosti nebo o ně usilovat. Systémovostí má metavůle neomezené pole působnosti v rámci skutečnosti. Motivem metavůle je systémovost poznání a tedy i úsilí systémovost vyžadovat či chtít. Nasměrováním metavůle na systémovost je realisována svoboda. Metavůle je usilováním o svobodu, o metamanažment žití. Metamanažment žití je systémovostí naladěn k naplnění bytování v Absolutnu. Dbaní metamanažerské konstelace žití působí, že systémové hodnoty se prožívají jako důstojné svobodného člověka. Metavůle jakožto duchovní síla metamanažmentu plyne ze systémového poznání Absolutna. Metavůle je pro přítomnou systémovost charakterisována metamanažmentem žití a znamená chtění či usilování o lege artis v rámci lege artis MetaÚstavy i metakomentářů každodenního dění. Výhodou rozlišování osob podle vztahu k lege artis je evidentní příslušnost k nepřátelům či přátelům lidstva. Osoby masově nepřátelské vůči lege artis jsou evidentně nepřátelské lidstvu. Vztahem k lege artis se osoby snadno dělí na dvě nepřátelské metatřídy. Vůči nepřátelům lidstva pak lze snadno uplatnit boj a to jejich sociální likvidací jakož i metatřídním bojem. Kapitalistická společnost v honbě za svévolnickým ziskem stále globálněji porušuje Metazákon a tím snižuje naději na přežití lidstva. Armáda otroků svévolnosti sloužících k pohonu trhostroje není schopna změnit společenský systém ve prospěch zachování lidstva. Všenáprava zotročeného lidstva skrze živelné zavedení profesních standardů lege artis jeví se nereálně. Pro zachování lidstva nezbývá než drastická metoda Posledního soudu nad aktéry či stoupenci masových zločinů psychoterorizmu. Lidstvo může být od sebezničení spaseno jedině Posledním soudem. Lidem dobré vůle je skrze uvedené lege artis dána možnost povstat a okamžitě se vydat na cestu do noosféry a předat o tom svědectví prostřednictvím příslušných metanetů. Profesně či jinak masově činné osoby jsou povinovány dodržovat Metazákon systémovostí, systémovost důstojností, důstojnost svobodou a rovností a to skrze své profesní standardy lege artis. Hňupočlověk není schopen ani ochoten dodržovat Metazákon coby základní ústavní zákon. Hňupoposlanci ve své většině pak nejsou schopní ani ochotní dodržovat Metazákon v zákonech, čímž se demokracie stává tyranií a novou totalitou. Příkladem takové tyranie a nové totality je Nečasova vládní koalice a její "reformy". Dnem 1.4.2012 vstoupila v platnost zdravotnická reforma této koalice. S touto reformou sice vstupují v platnost nové oborové lege artis a s nimi i práva pacientů jenže typicky pro svévolníky totiž bez veřejných léčebných standardů lege artis a tak nezbývá jejich veřejné vytvoření, udržování a užívání. Globalizací je tu pravý čas na všeobecnou změnu a tu zaručuje pouze veřejné užití principu lege artis tedy i užití veřejných léčebných standardů lege artis (VLSLA). Kardinální chybou nastupující zdravotnické reformy je pohrdání systémovostí a to předně absencí VLSLA. Nastupující zdravotnická reforma sice přináší novou definici profesních lege artis avšak nikoliv způsob promítání lékařských pochybení do VLSLA. Takto se zdravotnická reforma staví proti lékařům a pacientům a už ze své podstaty sama sebe degraduje na deformu. Reformou správně jde o systémový přístup. Dodržet systémový přístup znamená zvážit či připomenout kontext v kterém se všichni nacházíme. Rokem 2012 nadchází konec světa svévolníků, lidstvo čeká globální změna. Lidské činění se ocitlo v krizi protože je stále více odtrženo od systémovosti reality a tak globalizací zákonitě vyvstává potřeba globální změny totiž skoncovat se světem svévolníků a nastolit vládu standardů lege artis. A taková globální událost týká se z tradice předně světa lékařství. Lékařství se absencí systémovosti dopouští vůči pacientům velkého podvodu. Ve snaze vyhnout se odpovědnosti lékařství přestalo pěstovat důvodové vysvětlování léčby skrze zprávy k léčené patologii. Ve světě lékařství vládne, jako ostatně všude jinde, svévolnost neomezovaná veřejně platnými a přístupnými léčebnými standardy lege artis. Pravdivost takového tvrzení prokazuje se snadno, když na internetu uvedená možnost není globálně k dispozici. Náprava je přitom jednoduchá, stačí si vybrat velké zdravotní zařízení a na dostatečně komplexním případě sledovat činnost lékařů, kdy okamžitě vzniká hromadění jednoho lékařského pochybení za druhým coby přesvědčivý důkaz nefunkčnosti stávajících lékařských standardů lege artis. A tyto pochybení pak jen stačí transformovat do veřejného systému léčebných standardů lege artis a umístit je do prostředí metanetu věnovaného terapii. A může tak učinit každá osoba. Takový postup jakožto precedens byl učiněn a je dostatečným důkazem toho, že lékařská pochybení jsou utajovaná a nevedou k zdokonalování systému veřejných léčebných standardů lege artis. Přesvědčit se o tom může snadno každý. V googlovském vyhledavači stačí zadat heslo či frázi zapsáním textu "metalege artis" a česky ho nechat vyhledat. Objeví se odkaz přímo na VLSLA od LDS nebo na moravský metanet pro terapii a kliknutím na tento odkaz se zájemce ocitá v metanetu pro terapii a v jeho adresáři pak vyhledá odkaz na příslušný systém veřejných léčebných standardů lege artis (VLSLA) a předně od LDS. VLSLA od LDS stanoví postupy, které nebyly dodrženy a jež poškodily pacienta. Každá osoba může do tohoto metanetu věnovaného terapii přispět svou webovou stránkou, předně samozřejmě každá klinika. Takovým způsobem pak lze snadno posoudit kliniku i ošetřujícího lékaře. Nejdříve několik poznámek jak má dle VLSLA vypadat správný postup kliniky. Klinika má předně dodržovat systém léčebných standardů to znamená respektovat ve svém činění systémovost vlastní, vnější a rovněž systémový dohled pacienta nad léčbou, pokud je takový dohled činný. I bez něj však má být s pacientem navázán systémový kontakt, je-.li to možné. Apriorně nutno udržovat systémový dialog lékaře s pacientem, je-li toho pacientská strana schopná. Léčebným úkonům k léčené patologii musí předcházet klinická zpráva s reflexí ze strany systémového dohledu pacienta což předně pro klinickou zprávu znamená akceptovat metalékařskou zprávu. Obě zprávy by se měly shodnout na systémovém postupu. Proces shody je usnadněn předchází-li metalékařská zpráva klinickou. Z profesního hlediska jsou lékaři vázáni hippokratovskou přísahou coby uměním systémovostí praktikovaným léčebnými standardy lege artis tedy rovněž VLSLA od LDS. Lékařské otročení svévolnosti a potlačování VLSLA došly takové dimenze, že reforma zdravotního systému nemůže být naplněna pouhým legislativním formalizmem. Reformovaný zdravotní systém není pouhým legislativním postupem schopen dodržet příslušný ústavní zákon o zdravotní péči občanstva. Každý člověk může udělat něco podstatného pokud bude trvat na písemném důvodném vysvětlení své léčby a tyto dokumenty si bude ukládat ve svém osobním archivu záznamů EZKA. Uvedený dokument pak svědčí o kvalitě lékaře a tím o kvalitě léčby jím poskytnuté. §§+x20 A jako je zdravotnická reforma bez systémovosti obrovským podvodem tak i reformy jiné. Reformy nemohou být pouhou záležitostí legislativního formalizmu, musí vyhovět požadavku systémovosti doby a realizovat je systémovostí musí lidé. Jinak řečeno především zákony musí vyhovět systémovosti doby a to tak, že sami zákonodárci musí prvně být schopní a ochotní zákony systémovostí tvořit aby tyto nenabývaly podoby masových zločinů psychoterorizmu. Hňupoposlanci svévolnickými zákony páchají na lidu masové zločiny psychoterorizmu. Zákony z dílny hňupozákonodárců v lidu potlačují systémovost, důstojnost, svobodu a rovnost. Není divu, že hňupoelitníci vyvolávají povstání lidu. Je tu hnutí Stop vládě! Správněji Stop hňupovládě! A to každé hňupovládě co jich na zeměkouli působí. Jde o hnutí Stop hňuporeformám! Nejde o politické hnutí, ale o všelidové a všelidské hnutí. Jde o hnutí Stop hňupoškrtům! Jde o hnutí Stop hňupoelitníkům! Jde o hnutí Stop masovému psychoterorizmu! Jde o hnutí Stop kapitalizmu! Jde o hnutí Stop -izmům! Jde o hnutí Stop hňupodemokracii! Jde o hnutí Stop hňupostranám! Příkladem takové hňupoelity je Nečasova vládní koalice ODS, Top09 a Věcí veřejných. Je jen přirozené, že se do čela takového hnutí postaví odbory, ovšem nikoliv hňupoodbory. Nástupem globalisace noosférou jde o hnutí Stop hňupolidem! Označit člověka za hňupa není nadávkou, ale vymezením jeho neschopnosti následovat systémovostí skutečnost. Hňupočlověk svou svévolností působí zlo a nápravě přísluší toto zlo mu vracet. Opakem hňupočlověka je člověk moudrý schopný Metazákonem sledovat systémovostí řád skutečnosti a působit tím dobro a toto rovněž vracet. Moudrost je metavědění a metavěření o bytostném procesu Absolutna a všeho co se v něm coby synergion udržuje. Moudrost je pozorování, posuzování a především činění všeho časného ve smyslu vesmírné vlády systémovosti. Moudrost svou potenci prokazuje tím, že všemu jednotlivému vykazuje náležející místo v řádu tvořeném vesmírnou vládou systémovosti. Moudrost je shoda myšlení a činění odvozených z vesmírné vlády systémovosti. Základem moudrosti je vhled vesmírné systémovosti vyrůstající z metamanažerského uvažování tvořící žití životem a prací. Moudrost ve vyšší instanci vyrůstá z metavědění a metavěření, které všechny jednotlivosti začleňuje do souvislosti dané procesem systémovosti Absolutna. Moudrost v nejvyšší instanci je produktem evoluce kultury, v níž člověk metamanažující žití láskyplně zakouší a vyciťuje Absolutno, vesmírnou vládu systémovosti a produkovaný řád všech jednotlivostí. Moudrost je takto obsažena v chtění Metazákona. Kritériem kvality člověka je chtění základního ústavního zákona coby Metazákona skrze umění systémovosti a profesní lege artis. Umění systémovosti však není výlučnou záležitostí profese, je záležitostí universální jako moudrost sama. Změní systémovosti je platná pro každou masovou respektive veřejnou činnost. Tuto moudrost mají zakládat vysoká studia. Vysokoškolská nebo universitní profesní studia mají tedy zahrnovat i profesní lege artis a uměním systémovosti je vytvářet a dodržovat. Tato profesní zásada je ostatně vyjádřena v každé profesní přísaze vázané na akademický titul. Ta či ona profesní přísaha tedy vlastně znamená v profesi pěstovat a dodržovat moudrost. Akademický titul tedy znamená závazek dostát profesní přísaze uměním systémovosti a systémem profesních zásad lege artis. Člověk masově profesně činný vázaný přísahou musí navíc osvědčit svou způsobilost dostát přísaze. Jinak řečeno z preventivních důvodů osoba vázaná profesní přísahou avšak nezpůsobilá umění systémovosti nemůže beztrestně vykonávat masově profesní činnost. Tato skutečnost se promítá i do probíhající Třetí světové válce proti (psycho)terorizmu nejen obsahem, nýbrž i formou v podobě metatřídního boje. Záležitost osvobození lidstva od svévolnosti každé osobě dobré vůle ukládá povinnost sociální likvidace osob masově činících bez kompetence založené v respektování Metazákona. Takto končí epocha kapitalizmu a nastupuje epocha noosféra. Masově činící hňupoelita páchá masové zločiny psychoterorizmu a nejzřetelněji hňupoelita spřažená vládou a zákonodárci. Od nich jsou současně postižení občané a námezdníci, občané jsou námezdníci, námezdníci jsou občané. Věc psychoterorizmu dotýká se jak námezdníků, tak občanů tedy odborů i občanských iniciativ. Je tu ovšem přítomná i ostatní masově činící hňupoelita. Odpor vůči aktérům masových zločinů psychoterorizmu je záležitostí všelidovou a všelidskou. Kapitalizmus globalizací porušuje Metazákon globálně. Náprava může se dít nejen tou kterou lokální generální stávkou, ale globálně globální generální stávkou coby způsobu metatřídního boje. To má své opodstatnění, když je kapitalizmus založen na zákoně svévolnického zisku. Kapitalizmus upřednostňuje svévolnický zisk systémovostí a svévolnického jednotlivce alias hňupa před moudrým člověkem. Kapitalizmus neujařmený Metazákonem povyšuje hňupství na metu lidského snažení. Kapitalizmus globalizací všechny hodnoty transformuje na hňupohodnoty, člověka na hňupočlověka, trh na hňupotrh, ekonomiku na hňupoekonomiku, politiku na hňupopolitiku, demokracii na hňupodemokracii. Kapitalizmus potlačuje vesmírný řád systémovosti a proto globalizací vede lidstvo k sebezničení a způsob jakým to činí je masový psychoterorizmus, počínaje zákony přes konkurenci námezdníků, vládu korupčníků, konče reklamou a cenovou válkou. Kapitalizmus činí z člověka davového hňupa. Hňupočlověk není schopen činit řádem vesmírné systémovosti, je zbavován důstojnosti a tím svobody a rovnosti. Kapitalizmus masově lidem poškozuje zdraví, zdraví se stává byznysem a nikoliv péčí o zdraví. Kapitalistické zdravotnictví poplatné byznysu nakonec půo využití svévolně posílá onkologicky nemocné na smrt. Kapitalizmus masově zbavuje lidi soudnosti, dělá z lidí stádo hňupů neschopných svobodné volby. Kapitalizmus potlačuje vesmírný řád systémovosti a proto globalizací vede lidstvo k sebezničení. Způsob jakým to činí je masový psychoterorizmus, počínaje zákony přes konkurenci námezdníků konče reklamou a cenovou válkou. Kapitalizmus z člověka dělá davového hňupa. Hňupočlověk není schopen činit řádem vesmírné systémovosti, je zbavován důstojnosti a tím svobody a rovnosti. Kapitalizmus záměrně potlačuje svobodu a rovnost lidí, když jejich výchovu a vzdělání odmítá podmínit řádem vesmírné systémovosti. Osoba nezpůsobilá činit vesmírnou vládou systémovosti nakonec není schopná ani ochotná omezit svou volnost v mezích svobody a rovnosti. Osoba nevychovaná a nevzdělaná v řádu vesmírné systémovosti nemůže dojít svobody a rovnosti. Osoba neschopná činit vesmírnou vládou systémovosti nemůže bytovat ve svobodě a rovnosti. Osoba neschopná činit vesmírnou vládou systémovosti nemůže dojit kvality žití ve svobodě a rovnosti. Osoba neschopná činit vesmírnou vládou systémovosti nemůže dojit lidské přirozenosti. Z uvedeného výčtu jasně vyplývá zločinnost kapitalizmu i jeho stoupenců. A kapitalizmus všechno činění transformuje v byznys. Zákonodárcům diktuje nejrůznější lobby. Státní správa i samospráva stávají se příležitostí k byznysu ve formě korupce. Politika stává se jedním velkým politickým byznysem. Každý se snaží něco urvat z tohoto všeobecného byznysu. Aby to všechno fungovalo přicházejí na řadu hňupopolitici hňupozákony, hňopškrty, hňuporeformami, hňupovyhláškami. Součástí této zvrhlosti kapitalizmu stává se hňupovláda, hňupokoalice, hňupodemokracie. Toto společenské bahno či tsunami valí se společností a strhává sebou všechny, dokonce parlament své členy nalézá už i ve věznicích. Kapitalizmus je mistrem špinavé politiky a nekalých praktik, každému může být snadno podstrčena droga a rovněž úplatek. Jenže v kapitalizmu existuje úplatek a byznys. Je tu příklad. V souvislosti s hňuporeformami vládní straně klesají preference, opoziční straně naopak o to rostou, a tak chátrající a upadající strana zvolí rafinovaný útok na opozici. Jako cíl ji poslouží výrazný poslanec coby hejtman opoziční politické strany. Jako bílý kůň je využit přeběhlík od vládní strany k opoziční. Přeběhlíkovi je nenápadně nakukáno jak se vetřít do přízně opozičního hejtmana, jak využít jeho slabosti pro kulturní památky, jak tuto jeho slabost může přeběhlík využít pro svůj byznys. Přeběhlík stane se členem opoziční politické strany, spřátelí se s hejtmanem a získá jeho důvěru. Přeběhlík zakládá projekt na opravu kulturní památky v regionu s pomocí fondů EU, nabídne projekt hejtmanovi, sežene další účastníky ze spřízněné politické strany a přemluví je k navýšení nákladů, které budou účastníkům projektu sloužit jako zisk. Jenže přeběhlík je známý ochmelka, který v podnapilosti politický byznys vykecá přátelům z vládní strany. Samozřejmě jeden z nich nelení a na účastníky projektu podá trestní oznámení na státním zastupitelství a to rozjede policejní akci a také souhlas k odposlechu účastníků projektu. Přátelé v triku zvaném regionální politika a byznys zahajují opravu památky a jako uznání na přátelské sešlosti dávají nic netušícímu hejtmanovi pozornost v podobě krabice s vínem a penězi. Policie vše odposlouchává a v okamžiku předání uvedené přátelské pozornosti hejtmanovi ho zatýká, když předanou přátelskou pozornost svévolně označí za úplatek. Policií je přátelská pozornost zabavena ještě dříve než si ji hejtman osobně prohlédne a teprve potom vrácena. Podstatné v tom je rozebrat zda skutečně šlo o úplatek. Předně k předání došlo na přátelské sešlosti regionálních politiků a byznysu. Takoví přátelé si jednoduše úplatky nepředávají, mohou si předávat pouze dary nebo spíše splacené dluhy. Byznys zná i uznání za umožnění, které chápe jako dluh. V regionální politice a byznysu dějí se v kapitalizmu běžné rejdy i mimo pojetí úplatků. Označit tyto rejdy za nekalé však znamená prvně odsoudit kapitalizmus jako zločinnou platformu politiky a byznysu, k tomu však nedošlo. Naopak sama policie, státní zastupitelství i soudy se této platformy zúčastní, jsou součástí zločinného kapitalistického zřízení. Navíc kauza zatčení hejtmana stává se aférou sloužící skrze politikum k ovlivňování nadcházejících voleb. Ostatně ministrem vnitra je člověk těchto nekalých praktik mistr. Co k tomu všemu dodat? Uvedený hejtman nespáchal skutkovou podstatu trestného činu přijetí úplatku, převzal pouze od regionálních přátel politiky a byznysu dluh v rámci zločinné kapitalistické společenské platformy. Policie se dopustila skutkové podstaty masového psychoterorizmu občanů, když svévolně označila něco co úplatkem není. Tímto trikem se hejtman a posléze už jen poslanec stal vězněm. Při domovní prohlídce se v stejném policejním duchu navíc našly uschované peníze zřejmě pocházející z nastíněného regionálního politického byznysu. Bývalý hejtman se pochopitelně cítí nevinen a podveden, nechce na svou funkci poslance rezignovat, aféra se prohlubuje, preference veřejného mínění se mění ve prospěch vládní strany. Určující v tom je rozlišit, komu uvedená aféra prospívá. Kapitalizmus má vždy k dispozici peníze pro spojení politiky a byznysu, vládní politická strana má dostatek lobbyistů, dárců a sponzorů k páchání činnosti nepřátelské Metazákonu. Suma sumárum, v případě hejtmana nejde o korupci, ale o politický byznys v pojetí kapitalizmu a hejtmanovou činností nejde o účast na byznysu, ale o součást politického byznysu. Než izolovaně odsuzovat bývalého hejtmana a jeho přátele nutno odsoudit praktiky kapitalizmu a jeho stoupenců v rámci politického byznysu. Na druhou stranu hejtman se honosí titulem MUDR. tedy profesní přísahou jíž lze dostát pouze pěstováním umění systémovosti skrze postupy lege artis. Ovšem k témuž jsou analogicky povinováni jiní poslanci honosící se akademickým titulem. Vládní koalice má radost jak na hejtmana nastražila past, ale sama se do ní chytla. Kdo jámu kopá, sám do ní padne - chtělo by se říci. Vládní koalice stranící zločinnému kapitalizmu bere na sebe zodpovědnost za spoluúčast na genocidě lidstva. Tuto genocidu může pocítit každý, na svém zdraví zcela jistě. Kapitalizmus produkuje stále více nemocných, hlavně těch dlouhodobých a drahých - onkologických. Hňupovláda nechává úmyslně masově zabíjet onkologicky nemocné, nevejdou se totiž do škatulky rutinní léčby. Hňupovláda za pochodu neřeší nové léčebné postupy onkologicky nemocných. Hňupovláda nepěstuje léčebnou kulturu lege artis. A policie a státní zastupitelství tomuto záměrnému masovému zabíjení pacientů nečinně přihlíží. Kapitalistickému zdravotnictví jde předně o byznys, starost lékařů o byznys je až na prvním místě. Kapitalistickému zdravotnictví jde o to, vytáhnout z nemocných co nejvíce peněz. Kapitalistickému zdravotnictví nejde o kvalitní léčbu podmíněnou systémovostí, ale o svévolnost lékařů účastných na byznysu. Názorně je to vidět na onkologických pacientech, nákladně se léčí pouze za účelem udržení pacienta v procesu byznysu. U nich nejde o vyléčení, ale rádoby o co nejdelší léčení. Jde také o svérázné šetření, když mnozí pacienti jsou úmyslně posíláni na smrt, zvláště když se už na nich provedly pokusy diktované výzkumem a farmaceutickými firmami. Verifikace uvedených tvrzení je snadná. Pokud pacientovi není fundovaně stanovena diagnóza ocitl se v procesu byznysu a tedy v prostředí systematického poškozování zdraví zločinným kapitalizmem. Jak se bránit? Způsobem sociálního boje. Vést třetí světovou válku proti zločinnému kapitalizmu je záležitost převelice jednoduchá spočívající v aktivním bojkotu hňupoosob nezpůsobilých a neschopných umění systémovosti tedy i profesních standardů lege artis. Každý může hned začít, u lékařské osoby ihned. Lékařská osoba neschopná a umění systémovosti tedy rovněž veřejných léčebných standardů lege artis není schopná dostát profesní hippokratovské přísaze a je tudíž zralá k sociální likvidaci. Činnost lékařské osoby je však podmíněna příslušnou hňupovládou, hňopozákonodárci a hňupostranou. Zdravotnická reforma měla skrze ministerstvo zdravotnictví nastavit veřejné léčebné standardy lege artis a pokud se tak nestalo je to jednoznačným důkazem zlého úmyslu Nečasovy vládní koalice páchat masové zločiny, nejmarkantněji v onkologii. Za všechny úmyslně onkologické zabité pacienty je tu metakaranténou Posledního soudu předběžné opatření vůči příslušné hňupovládě nebo hňupostraně, vůči příslušnému hňupozákonodárci, hňupozastupiteli, hňupokandidátu. Příslušná hňupovláda nebo hňupostrana, příslušný hňupozákonodárce, hňupozastupitel nebo jeho potlačováním Metazákona dopouští se masových zločinů úmyslného zabíjení onkologických pacientů a uvaluje na sebe metakaranténu Posledního soudu a důsledků z jejího porušení. A obdobně to platí i pro hňupolékaře. Příslušná lékařská hňupoosoba potlačováním Metazákona dopouští se masových zločinů úmyslného zabíjení onkologických pacientů a uvaluje na sebe metakaranténu Posledního soudu a důsledků z jejího porušení. Aby umění systémovosti mohlo účinně působit musí být transformováno do profesních systémů lege artis. Ztráta umění systémovosti v kapitalizmu je všeobecně dána přemírou racionality ústící ve svévolnost a souvisí se ztrátou svobody volby. To se v lékařství projevuje neschopností vyhmátnout podstatné, v neschopnosti vytvořit klinickou zprávu k patologii, v neschopnosti stanovit správnou diagnózu a léčbu, v neschopnosti tvořit systémy lege artis a řídit se jimi. Samozřejmě o katastrofu pak předně jde v onkologii. V tom je třeba založit precedens. Nečasova vládní koalice zavedla hňuporeformu zdravotnictví umožňující ignorováním veřejných léčebných standardů lege artis legalizovat úmyslné masové zabíjení onkologických pacientů, nejen dospělých, nejen starých, ale i dětí. Každá správná reforma má přinést oborové veřejné standardy lege artis tak, aby nebylo možné páchat žádné masové zločiny. To se evidentně neděje. Na vině masových zločinů jsou evidentně zákonodárci. Hned po zákonodárcích jsou v záležitosti masových zločinů na řadě zastupitelé občanů samospráv chápající politiku jako byznys. Obojí poznají se snadno nepřátelstvím k profesním lege artis. Nástupem roku 2012 měl každý stát možnost skrze reformy nastavit si veřejné standardy lege artis. Pokud se tak do poloviny roku 2012 nestalo pak vznikl regulérní nárok občanů na generální stávku (odlišnou od běžné stávky), protože nelze oddělit námezdnictvo a občanstvo. A pokud tak ve většině států nedošlo tak dokonce vznikl nárok lidstva na globální generální stávku. A když ani to nepomůže změnit stav lidstva nezbývá než na konci roku 2012 nástup Posledního soudu. Budoucnost lidstva je podmíněna uměním systémovosti transformovaným do podoby lege artis. Stát vedle zákonů je skrze svá ministerstva rovněž povinen tvořit a udržovat oborové veřejné lege artis a pokud tak nečiní dopouští se na svých občanech masových zločinů psychoterorizmu. Stát je předně povinován stanovovat veřejné profesní standardy lege artis v oboru zdravotnictví. Vždyť ve světě zamořeném karcinogeny může každý rakovinou onemocnět, každý může být operován na rakovinu, u každého může být vyvolána smrtelná postoperační implantační metastáze, každý může být bez veřejných léčebných standardů lege artis svévolně de facto odsouzen k rozsudku smrti. V kapitalistickém zdravotnictví si občan může připlatit i na svého operatéra, současně si tím však může připlatit i na svého zabijáka třeba právě v podobě původce implantované metastáze. Stát, který nepěstuje veřejné léčebné standardy lege artis dopouští se legalizace úmyslného zabíjení především onkologicky nemocných. Aplikováno na konkrétní stát, Nečasova vládní koalice v rámci zdravotnické reformy občanstvu nepředložila veřejné léčebné standardy lege artis a tak se vlastně dopustila legalizace úmyslného zabíjení onkologicky nemocných a nejen jich. V rámci Nečasovy vládní koalice se tohoto masového zločinu dopustily vládní strany ODS, Top09, Věci veřejné a nakonec i Lidem. Je zřejmé, že volit nebo jinak podporovat uvedené strany znamená rovněž volit legalizované úmyslné zabíjení (nejen) onkologicky nemocných tedy potenciálně každého občana. Vskutku, občané už mají možnost zvrhlou demokracií volit si legalizované úmyslné zabíjení spoluobčanů. A to nejen v Česku. Takový stav demokracie si rozhodně zasluhuje globální změnu roku 2012. V honbě za ziskem kapitalizmus lidi nabádá k nejrůznějším zvrhlostem a tak není divu, že se demokracie, politiky a ekonomie zmocnily hňupozrůdy. Přece pro nestvůru, netvora, odchylku od řádu stvoření, pro něco odporného, odpudivého, hrozného a nepřirozeného existuje pojmenování zrůda. Tělesně existují zrůdy zvířecí a lidské. Vůči zvířecím ty lidské mají navíc podobu zrůdného jednání podmíněného zrůdnou myslí, jde o hňupozrůdy tedy o hňupolidi odmítající respektovat vesmírný řád stvoření tedy Metazákon a jeho podobu v profesních standardech lege artis. Odmítat Metazákon tedy i profesní lege artis je něco jako odmítat přírodní zákony. Je jasné, že takové masové odmítání přirozeného řádu působí masové zlo. Působením globalizujícího kapitalizmu hňupozrůdami hemží se celá zeměkoule a s největší koncentrací v řadách ústavních činitelů dávajících zvrhlý vzor ostatním občanům nebo dokonce mocenským terorem k tomu občany nutí. Ostatně cítí-li se někdo dotčen být zván hňupozrůdou může na příslušném profesním metanetu věnovanému lege artis vystoupit na svou obranu. Uvidíme kolik takových bude. Je tu ale obecnější řešení. Každá slušná právnická osoba o sobě na svých webových stránkách správně zveřejňuje užívané standardy lege artis a pokud tak nečiní má nárok nazývat se hňupozrůdnou s následným postihem sociální likvidací. To má své opodstatnění. Hňupozrůdnost stala se výlučnou ideologií globalizujícího kapitalizmu. Aplikováno na Česko působení Nečasovy vládní koalice je záležitostí hňupozrůdnosti a tedy výlučné ideologie hňupozrůdnosti globalizujícího kapitalizmu. Podle Ústavy stát nemůže být založen na výlučné ideologii a tak činnost Nečasovy vládní koalice je vlastně záležitostí protiústavní a protistátní. Zákonodárným působením Nečasovy vládní koalice jsou hňupozrůdnou výlučnou ideologií zasažení ústavní činitelé včetně samotného Ústavního soudu. Naplňuje se tak ústavní podmínka pro masový odpor občanů vůči výlučné ideologii coby hňupozrůdnosti tedy i vůči Nečasově vládní koalici. Účast vládních stran Nečasovy vládní koalice tedy TOP09, Lidem, ODS i Věcí veřejných podle Ústavy vlastně znamená protistátní a protiústavní činnost a stejně tak jejich účast ve volbách. Rozpoznaná hňupozrůdná výlučná ideologie globalizujícího kapitalizmu tak evidentně naplňuje poslání roku 2012 skoncovat s kapitalizmem a to jednoduše prioritou Metazákona a tedy prioritou profesních standardů lege artis před kapitalistickým hňupozrůdným zákonem zisku. Takto je snadno pochopitelné i hnutí zvané STOP každé hňupozrůdné vládě. Je přirozeně evidentní, že hňupozrůdnost coby globalizující výlučná ideologie kapitalizmu působí genocidu lidstva, které je navigováno k sebezničení. Nástup roku 2012 má tedy takto své dějinné zdůvodnění a oprávnění. Ostatně samotná Ústava vylučuje vázanost státu na výlučnou ideologii tedy i náboženství. Odtud vyplývá, že i ústavní činitelé coby představitelé státu nemohou holdovat výlučné ideologii tedy i náboženství. A týká se to především zákonodárců, kteří stanovují zákony státu platné celkově pro ústavní činitele. Z jiné strany Ústavy lze předpokládat, že zákonodárci jsou svobodní a rovní tedy že ctí Metazákon a jeho praktikování profesními standardy lege artis. A kdo tak ze zákonodárců nečiní stvrzuje svou protiústavní a protistátní činnost. Protože státní moc je Ústavou vázána na demokracii týká se nezbytnost ctít Metazákon rovněž na všechny představitele státní moci tedy nejen na moc zákonodárnou nýbrž i moc soudní a výkonnou. Vládu odmítající praktikovat Metazákon lze evidentně označit za hňupovládu a žádat její okamžité ukončení, Proto je plně legální ono STOP hňupovládě Nečasovy vládní koalice. Platí universální zásada postihu masové hňupozločinnosti. Pro každou osobu vykonávat masovou činnost v hňupozrůdnosti znamená páchat masový zločin psychoterorizmu a tím na sebe vztáhnout a uvalit metakaranténu Posledního soudu se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Společná platforma státu oprávněně předepisuje povinnost ctít Metazákon všem právnickým osobám a především těm masově činným. První z obecně masově činných právnických osob jsou komerční masmédia jako je televize. Odtud lze snadno dovodit, že příkladně TV Nova, TV Prima, TV Barrandov a jiné jim podobné televizní kanály praktikují protiústavní a protistátní činnost. Dovedeno do důsledku všechny osoby masově účastné trhu jsou povinovány dodržovat Metazákon a jedině tak neškodit jiným účastníkům trhu. Vždyť uživatelský atest k tržně nabízenému produktu je svým způsobem pouhá forma standardu lege artis jakožto předpoklad spásy lidstva od sebezničení. Takto má globalizující kapitalizmus podobně vystaveno ono STOP hňupozrůdnosti. Ono STOP hňupozrůdnosti je nutné vztáhnou i na stávající Radu bezpečnosti OSN. Stačí pouze přihlédnout k Radě bezpečnosti OSN tedy k jejím členům praktikujících globalizující kapitalizmus. Právem veta pak jde především o členy USA, Rusko a Čínu. Jednou jsou to USA, jindy Rusko a Čína, jasně je to patrné v případě občanské války v Sýrii. Jinak řečeno v zájmu lidstva je třeba nová OSN založená v Metazákoně a nikoliv na vágní Deklaraci. Neochota k tomuto je zřejmá, když největším nepřítelem kapitalizmu je svobodný člověk, protože se s ním totiž nedá jakkoliv manipulovat. A podobně nepřítelem všemožných církví, náboženství, sekt a věr je opět svobodný člověk. Naopak všem těmto přátelům v potlačování Metazákona tedy svobody a rovnosti je společná hňupozrůdnost. Kapitalizmus má svou ideologii hňupozrůdnosti pojmenovanou též jako amerikanizmus. Vedle kapitalizmu dalším velkým nositelem hňupozrůdnosti je vatikánská církev svým katolicizmem. Hňupozrůdností je ale už pouhá víra v osobu Boha jakož i každá jiná víra vystavěná na ignorování Metazákona potažmo Absolutna. Hňupozrůdností je tedy i věda sloužící hňupozrůdnosti kapitalizmu a odmítající pro člověka coby transcendenci přijmout vesmírnou vládu systémovosti jakožto Metazákon. Globalizací však lidstvu sebezáchovně nezbývá nic jiného než tuto vládu Metazákona bezvýhradně přijmout. Cirkus kolem hňupozrůdnosti předvedla Poslanecká sněmovna, když ji policie požádala o vydání bývalé ministryně obrany k trestnímu stíhání za zanedbání odborného posudku k nákupu údajně předražených vojenských letadel CASA. Zákon sice takovou povinnost odborného posudku vysloveně neukládá, avšak Metazákon ano a to v podobě povinnosti vypracovat příslušný standard lege artis. Ministryně obrany skutečně zanedbala povinnost vytvoření standardu lege artis k nákupu vojenských letadel CASA. Ostatně takovou povinnost nechápe ani ministr financí pochopitelně coby vazal vatikánské církve. Vatikánská církev z principu své víry pohrdá Metazákonem tedy Základním ústavním zákonem, svobodou a rovností, tedy Ústavou naplňovanou standardy lege artis. Vatikánská církev ve svém katechizmu svou víru nestaví na Metazákonu a usvědčuje sama sebe z páchání masových zločinů psychoterorizmu čímž na sebe oprávněně uvaluje metakaranténu Posledního soudu se všemi důsledky jejího porušování. Typickým masovým zločincem psychoterorizmu je pak ústavní činitel coby příslušník vatikánské církve. Vatikánská církev z principu své víry vede své členy k páchání masových zločinů psychoterorizmu a k jejich spoluúčasti na těchto zločinech. Ústavní činitel coby příslušník vatikánské církve přirozeně pohrdá Metazákonem, Ústavou, Ústavním slibem a ve svém činění skrze pohrdání standardy lege artis páchá masové zločiny psychoterorizmu. Ukázkovým masovým zločincem psychoterorizmu je příslušný ministr vlády coby příslušník vatikánské církve. Vatikánská církev se stala historickým završením masových zločinů psychoterorizmu páchaného katolicizmem. Odtud cirkus předváděný ministrem financí zasluhuje si prozkoumání. Ministr financí si v záležitosti vyšetřování kauzy CASA telefonuje s vyšetřujícími policisty ba dokonce s policejním prezidentem a přitom každá strana o tom protichůdně informuje veřejnost. Politická opozice přirozeně žádá odchod ministra financí z vlády. Jenže marně. Marnost je zřejmá. Strana Top09 se stala koncentrací vazalů či lépe agentů vatikánské církve. Vyloučení ministra financí z vlády by vedlo k rozpadu Nečasovy vlády a vládní koalice a konci církevních restitucí. Nečasova vládní koalice se nakonec stala rukojmími vedoucích představitelů TOP09 coby agentů vatikánské církve. V tomto duchu se pak daří protlačit církevní restituce, které jsou z 80% právě záležitostí vatikánské církve. Církevní restituce jsou tedy jen podporou masových zločinů psychoterorizmu vatikánské církve. Nečasova vládní koalice se dostala do zajetí agentů vatikánské církve. Církevní restituce však mají správně posloužit k odškodnění historické újmy církví na lidu zemí českých a nikoliv k nastolení masových zločinů psychoterorizmu praktikovaných typicky vatikánskou církví. Navíc podpora ze strany zákonodárců v záležitosti církevních restitucí je zřejmým porušením poslaneckého slibu, když zájmem všeho lidu je odškodnění za masové zločiny na zemích českých spáchané v historii katolickou církví. Svrchovanost českého státu byla porušena, český stát se dostal se do vleku vatikánského státu dokonaného případným konkordátem. Ústavní činitel stranící vatikánské církvi nebo globalizujícímu kapitalizmu pohrdá Metazákonem, pohrdá Ústavou, porušuje Ústavní slib a stává se pachatelem masových zločinů psychoterorizmu. Příslušník vatikánské církve je vazalem státu Vatikán, je vázán vatikánským katechizmem a výlučnou ideologií vatikánského katolicizmu. Být příslušníkem vatikánské církve evidentně není důstojné lidí svobodných a rovných. Příslušník vatikánské církve není způsobilý dodržovat základní ústavní zákon a ústavní podmínku demokracie státu. Nečasova vládní koalice se evidentně dopustila ústavního zločinu a masového zločinu psychoterorizmu, když odhlasovala zákon o církevních restitucích. Nečasova vláda prosazující církevní restituce si evidentně nezaslouží dát ji důvěru a to už jen kvůli tomu, že její někteří členové jsou příslušníky vatikánské církve. Rovněž Nečasova vládní koalice, která dala Nečasově vládě důvěru dopustila se ústavního zločinu jakož i masového zločinu psychoterorizmu. Jmenovitě poslanci, kteří tak učinili porušili ústavní slib a spáchali masový zločin psychoterorizmu. Ne jinak na tom v pohrdání Metazákonem jsou i jiní ústavní činitelé coby aktéři nejen hňupozrůdnosti vatikánské církve, ale i globalizujícího kapitalizmu. Globalizující kapitalizmus podobně jako vatikánská církev pohrdá Metazákonem, Základním ústavním zákonem, Ústavou a standardy lege artis. Stoupenec globalizujícího kapitalizmu stává se spolupachatelem masových zločinů psychoterorizmu. Hňupozrůdnost kapitalizmu je zřejmá už ze závislostí tržních produktů na poptávce masy hňupolidí. Civilizace globalizujícího kapitalizmu má strach z islamizmu přičemž sama praktikuje hňupozrůdnost amerikanizmu, katolicizmu a judaizmu jakož i dalších všemožných -izmů. Opravdový strach lze mít jen z pohrdání významu lege artis jakožto praxe Metazákona. Lege artis má různé podoby, příkladem je třeba pojem USB portu. Správně jde o počítačové připojení zařízení. Jenže výrobci si ho vykládají po svém a tak masově lidem zabránili používání externích disků u nejrůznějšího zařízení užívajících paměťových zařízeních. Aby lidem omezili svobodu výběru neuvádí požadovaný výkon USB zařízení, ani výkon USB portu, ani požadavky na délku připojení pro dodržení rychlosti přenosu, ani test správnosti připojení matoucí zprávou o chybném HW. Externí HDD s výlučným USB připojením je pouhou počítačovou hračkou bez možnosti připojení k přehrávačům virtuálních DVD na televizoru a to už je podstatný zásah do života lidí. Výrobci těchto zařízení musí přece uživatelům dát jasně najevo, že na těchto zařízeních nemohou provozovat virtuální DVD ani na nich provozovat AV záznamy. Jediným prostředkem jak virtuální DVD přehrávat je externí USB disk se samostatným napájením umožňující větší komfort jako je kapacita, chlazení, indikace průběhu přehrávání nebo možnost disk vypínat a zapínat při trvalém připojení k napájení. Takto je možno snadno pěstovat knihovnu virtuálních DVD o kapacitě až několika stovek DVD. Důležité v tom je možnost zachování minulých záznamů včetně vlastnoručně pořízených převedením do podoby virtuálních DVD a tyto pak provozovat na externím velkokapacitním HDD. Jiným druhem pohrdání standardů lege artis a tedy svobodou výběru je absence uživatelského atestu v nabídce tržního produktu. A pokud prodejci uživateli vnutí výrobek k odzkoušení ihned dělají okolky se spoustou výmluv, že na vině je uživatel. Aby měl uživatel při každé koupi z takového produktu permanentní strach, a to už je masový psychoterorizmus. Zločinnost kapitalizmu je zřejmá, spočívá především v masovém psychoterorizmu, v masovém okrádání lidí o metainformace, o standardy lege artis, o svobodu výběru. Předkládání důkazů o hňupozrůdnosti globalizujícího kapitalizmu nemá konce. Na příslušném metanetu se dozvídáme o hňupozrůdnosti celého lékařského stavu, o tom jak této domnělé elitě, pyšnící se hippokratovskou přísahou, je usnadněno beztrestné masové zabíjení lidí. Poctivost člověku nedá a hned se proti takovému zlotřilému počínání musí postavit příslušným standardem lege artis, když každý následující nápis na léku "Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis" musí být rozšířen doplněním o následující text "a užití vázáno na lékařský dohled". To znamená, že lékař vystavující lékařský předpis je odpovědný jak za systémově stanovenou diagnózu tak i za dohled nad jeho užitím. Ignorování veřejného lege artis léčivého přípravku upozorňujícím textem "Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis a užití vázáno na lékařský dohled" budiž považováno za důkaz úmyslného eventuálního poškození zdraví spotřebitele. Lékařské osoby nevlastní atestaci na systémovost a přesto se snaží do systémovosti organismu fušovat a že pak páchají masové zločiny zabíjení pacientů je zřejmé. Právnické lékařské osoby nevlastní licence k léčení nesolidních nádorů a přesto je léčí a že pak páchají masové zločiny zabíjení pacientů je zřejmé. Právnické lékařské osoby nedisponují odborníky na léčení nesolidních nádorů a přesto je léčí a že pak páchají masové zločiny zabíjení pacientů je zřejmé. Bez způsobilosti chápat systémovost dochází k lékařským hokuspokusům na lidech, doprovázených masovým zabíjením. Hňupozrůdnost je více než zřejmá pokud profesní činnost není vázaná kompetencí akceptovat systémovost a skrze standardy lege artis ji praktikovat. Každý profesní stav má mít své standardy lege artis tedy rovněž učitelský jakož i manažerský, bez nich však hňupozrůdnost jako rakovina prorůstá civilizací kapitalizmu a ničí na co narazí. Chybění oborových standardů lege artis stává se evidentním důkazem úmyslného páchání masových zločinů psychoterorizmu postižitelných v konečné podobě institutem Posledního soudu. Odmítáním veřejných standardů lege artis stává se zločinnost globalizujícího kapitalizmu evidentní. Zatím nezbývá než na takové odmítání praxe Metazákona předběžně upozorňovat. §§+x21 Je rovněž nejvyšší čas hňupozrůdnost blíže osvětlit. Teprve až nástupem globalizace lidstvo zachvátila pandemie hňupozrůdnosti. Došlo k tomu postupně v rámci entropického civilizačního růstu přičemž globalizací nebylo možno ani nic jiného očekávat. K tomuto tragickému konci lidstvo nezadržitelně spělo po dlouhou řadu generací už od judaistické starozákonní přes tradici křesťansky novozákonní a reformátorskou. Při osvětlení této aktuální pandemie nutno především vyvrátit mýtus o svobodě v kapitalizmu. Kapitalizmus jednoduše není nic jiného než diktaturou kapitálu nezbytně s průvodní totalitou hňupozrůdnosti. Z pohledu hňupozrůdnosti je kapitalizmus přinejmenším na stejném zločinném potenciálu jako diktatura proletariátu, pokud i v případě kapitalizmu jedná se o totalitu hňupozrůdnosti. Pokud je následování Metazákona obecným dobrem a odmítání Metazákona obecným zlem pak komunizmus i kapitalizmus jsou podobně zločinné společenské formace, Kapitalizmu podobně jako komunizmu je vlastní pohrdat Metazákonem a tím i svobodou, rovností, důstojností a kategorickým imperativem k nutnosti činy následovat vesmírný řád. Metazákonu lze vyhovět pouze uměním systémovosti v celém komplexu žití přičemž toto vyhovění jmenujeme metamanažmentem žití, životem a prací. Podstatné v záležitosti metamanažmentu jsou metainformace nabývající především podobu standardů lege artis. Svobodný člověk musí umět následovat ducha reality a tedy Metazákon jenž musí být schopen naplnit skrze standardy lege artis a dát o nich také patřičně vědět prostřednictvím nezávislého média metasociálních sítí totiž na všemožných metanetech. To ovšem kapitalizmus vylučuje z principu svého existování. Kapitalizmus totiž nemůže připustit svobodu coby vládu Metazákona neboť to by vlastně znamenalo konec vlády kapitálu coby vlády maximalizace zisku za každou cenu tedy i za cenu masového ničení zdraví lidí a jejich životního prostředí. Ze stejného důvodu kapitalizmus potlačuje metainformace, bez nichž však není svobodného člověka a metamanažmentu žití. A potud je kapitalistické školství pouhým systematickým potlačováním výchovy ke svobodě tedy k metamanažmentu žití. Masové potlačování svobody kapitalizmus není nic jiného než novodobé otroctví svévolníků tedy společnost lidí otročících svévolnosti skrze svévolnou maximalizaci zisku. Člověk kapitalizmu otročící kapitálu a trhostroji odmítá napodobovat žití odvozené ze systémovosti Absolutna. Posouzení zla globalizujícího kapitalizmu stane se průhlednější, když už od počátku evropského kontinentálního kapitalizmu je pro posuzování hňupozrůdnosti k dispozici zárodek Metazákona. Ze stejné doby pochází nastavení pojmů jako duch zákonů, neviditelná ruka trhu a také představa Absolutna a to v míře, kdy se teorie relativity měla vlastně jmenovat teorií absolutivity. Samotný proces trhu je správně chápán jeho duchem coby analogií Absolutna. Takto holdování trhu má být správně v tržních činech podpořeno holdováním Metazákona. A podobně i jiné odvozené společenské procesy kultury jako jsou civilizace a demokracie. To se však v kapitalizmu uskutečnit nemohlo a co jako civilizační problém nakonec vyvstalo až globalizací. Odtržeností civilizace od ducha reality je pak snadno pochopitelné, že globalizující kapitalizmus bez platformy Metazákona vede k sebezničení lidstva. Kapitalizmus ignorováním Metazákona nutně působí entropii řešenou cyklicky se opakujícími krizemi. Jenže situace se mění v případě globální krize, kdy krize v takovémto rozsahu může být pro lidstvo snadno první a zároveň poslední. Globalizujícím kapitalizmem vyvstává před lidstvem potřeba civilizační změny spočívající v naprosté prioritě Metazákona. Ze samé podstaty existence systémů vyplývá, že starý společenský systém se bez boje nevzdá a tak po marných snahách o různé revoluce nezbývá než užít institutu Posledního soudu. Pochopit hňupozrůdnost kapitalizmu není až tak těžké pochopit. Ekonomicky vše kapitalistické podléhá hňupozrůdnému diktátu kapitálu tedy rovněž politika a tím i demokracie. Masa voličstva je zákonnými prostředky jednoduše přinucena volit své zastupitele coby příslušníky hňupozrůdných politických stran. Takto zvolená zákonodárná moc pak jednoduše skrze zákony stvrdí příslušnou hňupozrůdnou diktaturu kapitálu hájící zájmy nejrůznějších lobby. V každém případě takto vznikající zákonodárný systém je hňupozrůdný, pokud se vymyká ústavní moci Metazákona. Kapitalistický společenský systém takto sám politicky skrze diktát hňupozrůdných zákonů reprodukuje hňupozrůdnost ekonomickou. I když vlastní trh svou neviditelnou rukou podléhá moci Absolutna, pak je ekonomicky, politicky a civilizačně deformován kapitalistickou hňupozrůdností, protože dává přednost zákonu zisku před Metazákonem. Tržní nabídka kapitalizmu je stvrzena poptávkou nastavenou masou hňupozrůdnictva. Sama podstata kapitalistického trhu udržuje hňupozrůdnou homeostázi coby hňupozrůdné společenské klima. Poptávka trhu nakonec není řízena svobodnou volbou spotřebitelů, ale diktátem producentů. Spotřebitel záměrně nedostává k dispozici informace k svobodnému výběru a je nucen podřídit se diktátu producentů. V zájmu udržení hňupozrůdnosti kapitalistického trhu pochopitelně nemůže být pěstována kultura veřejných standardů lege artis v podobě uživatelských atestů nebo zvyklostí tržních producentů. Takto nastavená hňupozrůdnost kapitalistického trhu prospívá producentům avšak evidentně poškozuje spotřebitele a to nejrůznějším způsobem počínaje od nefunkčnosti, přes masové užívání škodlivých látek až po všemožné ničení životního prostředí. Takto chápáno je zcela zřejmé, že kapitalistická hňupozrůdnost globalizací nezadržitelně vede k sebezničení lidstva. Je pak také snadno pochopitelné, že globalizací planetární entropie biosféry a sociosféry dosahuje bifurkačního stavu s nutností nástupu noosféry coby globální vlády Metazákona. Lidstvu k spasení od důsledků kapitalistické hňupozrůdnosti nezbývá než globální změna spočívající v globálním nastolení absolutní priority Metazákona a to právě nástupem Posledního soudu příležitostně novým pozemským a galaktickým cyklem počínaje dnem 21. 12. 2012. Pro lidstvo končí pobyt v poklidném vesmírném zákoutí s vyvstalou nutností čelit vesmírným kolizím. Situace je přitom průhledná či transparentní pokud nepřítelem lidstva stává se každý masový nepřítel Metazákona a to osobou fyzickou i právnickou. Rozumíme-li duchem vlastně systém, pak potlačováním Metazákona jde o potlačování jeho ducha čili tedy jde o potlačování ducha metareality, o ducha skutečnosti či správnosti, o ducha svobody, o ducha zákonů, o ducha demokracie, o ducha trhu, o ducha vědy, prostě o ducha systémovosti všeho. Nástupem globalizace se porušování Metazákona stává spoluúčastí na genocidě lidstva. Masovým potlačováním Metazákona jde evidentně o masový zločin psychoterorizmu tedy nutně s uvalením postihu metakaranténou Posledního soudu se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Protože praxe Metazákona je průkazně uskutečňována skrze příslušné veřejné standardy lege artis pak porušování Metazákona je snadno prověřitelné, prokazatelné, dokazatelné. odsouditelné a odsudek za to právně snadno zdůvodnitelný. Metazákon se takto správně stává základem každého právního řádu epochy globalisace tedy předně ústavy a ústavnosti. Porušování Metazákona se globalisací dostává na úroveň ústavní, právní a trestní včetně záležitostí vymahatelnosti. Je tu po ruce malý aktuální příklad. V Česku právě proběhla kauza pančování alkoholu metylalkoholem s vědomým úmyslem masového zabíjení lidí. Tato kauza splňuje podmínku masového zločinu psychoterorizmu a odsudek metakaranténou Posledního soudu. Nejde jen o počin několika osob, ale o stav zákonnosti jenž je tomuto chování nápomocen. Jde přitom jen o pověstnou špičku ledovce, vždyť k masovému zabíjení úmyslem a činem dochází mnoha různými civilizačními způsoby tržními, právními, zákonodárnými a sociálními. Trestat postihem takovouto masovou hňupozrůdnost je mimo jakýkoli společenský systém kapitalizmu a nezbývá než postih uskutečnit jedině institutem Posledního soudu. Kritériem hňupozrůdnosti zločinné civilizace je obecně nízká úroveň metainformací, které jsou člověku k dispozici. Svobodný člověk ke svému rozhodování a volbě činů nutně potřebuje metainformace a především v nejrůznějších podobách veřejných standardů lege artis. Kapitalistický člověk však ke svému žití nemá k dispozici potřebné metainformace, proto o takové civilizaci lze právem tvrdit, že je hňupozrůdná. Klíčové v tom jsou předně veřejné standardy lege artis v podobě uživatelských atestů nabízených tržních produktů. Tyto atesty jsou záměrně potlačovány neboť jimi by se fůra tržních produktů okamžitě stala neprodejná. A to se týká také služeb jakožto zboží. Každá právnická osoba nepěstující metainformace o svém tržním produktu by byla ihned z tržní soutěže vyřazena a proto se v kapitalizmu takové informace jednoduše napěstují. To je ale podstatné potlačení svobody spotřebitele. Spotřebitel v kapitalistické společnosti nemá k dispozici nejen metainformace pro svobodný výběr, nemá vůbec možnost svobodně si zvolit tržní produkt. Tržní systém kapitalizmu stává se bez metainformací diktaturou producentů. Svobodná poptávka a nabídka v kapitalistické společnosti je velký mýtus. Nabídka a poptávka kapitalizmu týká se pouze masy hňupozrůdnictva a nikoliv svobodné masy spotřebitelů. Tržní producenti kapitalizmu neberou v potaz potřeby spotřebitelů, ale jednoduše spotřebitelům diktují co si mají a mohou koupit. A k tomu je také určená hňupozrůdná reklama. Jeden přiklad za všechny. V kapitalistickém systému si svobodný člověk nemůže vybrat zařízení, které pracuje s televizním formátem, a které disponuje příslušným AV výstupem pro tvorbu metainformací. Pochopitelně hňupozrůdnictvo není schopno samo si metainformace vytvářet a tak je s takovým diktátem spokojeno. Jsou tu pro hňupozrůdnictvo třeba chytré telefony bez možnosti AV výstupu a vytváření metainformací. Jsou tu televizory s vysokým rozlišení avšak bez možnosti vytvářet si metainformace s nižším rozlišení. Jsou tu zařízení externích disků pro archivaci informací, ale už ne zařízení pro jejich reprodukci. Chytré telefony umožňují monitorovat chování uživatelů přičemž výstupy z toho slouží k nekalým tržním návodům, aby tím jen dále podporovaly růst hňupozrůdnosti. Vrchol hňupozrůdné nabídky a poptávky kapitalizmu utváří spekulativní ceny surovin a komodit jdoucí proti zájmům spotřebitelů. A příslušné IT tržní produkty neumožňují provozování metainformaci v rámci metanetů. O samotných hráčích kapitalistického trhu nejsou k dispozici metainformace, které by je vyřazovaly z tržního prostředí pro nekalé chování. A tak na scénu konečně přichází nutnost vzniku platformy veřejných standardů lege artis, která svobodný výběr tržních hráčů vyžaduje a umožňuje. Nepřítelem svobody a lidstva stává se odtud hned každý tržní hráč, který systém veřejných standardů lege artis neužívá. Je jasné, že předním masovým nepřítelem lidstva stává se i hňupozrůdná věda posluhující zločinnému kapitalizmu. Hňupozrůdnost vědy spočívá v tom, že neakceptuje platformu Absolutna nezbytnou pro chápání relativna. Přitom taková věda snaží se vytvářet zdání vědeckosti teorií Velkého třesku, evidentně však stojí na písku. Předně ignoruje nekonečnost vesmíru, ten nemůže vzniknout z matematického bodu, pro vznik a zánik toho či onoho vesmíru je tu vždy vesmír nekonečný. Je tu reálná neexistence matematického bodu vznikajícího vesmíru podle teorie Velkého třesku. Pro vše vznikající a zanikající je tu jiná platforma, která tento proces metareality umožňuje a to je Absolutno. Vše se děje procesem metarealismu Absolutna tedy předně zákonitosti a zákony. Sama struktura Absolutna existencí fungování času ve své hloubce vylučuje nekonečno matematického bodu. Hňupozrůdnost vědy spočívá už v tom, že matematický popis výsledků Absolutna vydává za samotnou realitu. Tak třeba hňupozrůdná věda časoprostor vydává za realitu mimo vlastní procesy reality či metareality Absolutna, když pracuje s časoprostorem jakoby s fikcí bez vazby na metarealitu. Taková věda vytváří mnohé fikce jako jsou paralelní vesmíry, červí díry, matematickou reverzibilitu událostí bez uvážení entropie a negentropie metareálných procesů. Vrchol vší vědecké hňupozrůdnosti spočívá v tom, že sice uznává systém, ale nechápe jak vzniká, jak se udržuje a jak zaniká či se přetváří. Věda nechápe Absolutno jakožto prostředí tvořící systémovost a systémy, prostředí tvořící evoluci systémů coby synergionů a jejich zkomplexňování. Věda nechápe význam Absolutna jakožto samotvořícího prostředí synergionů, jejich stvoření, reprodukci, evoluci a přetváření. Věda ve své hňupozrůdnosti nechápe, že vše co existuje pak pouze coby synergion Absolutna, od fotonu či gravitonu, přes struktury DNA po komunikací komplexních synergionů, od atomů až po galaxie a jejich seskupení. Galaxie je opět jen synergionem, jako vše co v rámci Absolutna existuje. Hňupověda nechápe, že Absolutno jeví se temnou energií a hmotou a že v rámci procesů metareality vzniká deformace kvant světla, která je hňupovědou vykládána jako Velký třesk se stále rychleji se rozpínajícím se vesmírem. Ve své hňupozrůdnosti věda pochopitelně ignoruje vlastní metainformace v podobě standardů lege artis jen aby tím udržovala mýtus o své vědeckosti . Ono je to pochopitelné, neboť je závislá na hňupozrůdnosti kapitalizmu. Věda slouží kapitalizmu také tím, že hňupozrůdnost přijímá za normu čímž chování hňupozrůdnictva vydává za doporučené tržní chování, aby tím jen ještě více posílila hňupozrůdnost kapitalistického trhu. A podobně jako s vědou je to s vírou. Hňupověda toleruje fikci osoby Boha jakoby osobu řídící Absolutno, jakoby hňupozrůdnost vlády konečna nad nekonečnem. Proto nutně přichází svobodná metavěda a metavíra, které jsou v komplementárním vztahu tím, že se navzájem podporují a doplňují. A s nimi na svět přichází noosféra a její orgány včetně příslušných zemských či regionálních Metauniversit. Ovšem nejen skrze instituce noosféry může člověk vhlížet do světa hňupozrůdnosti, vždyť každý člověk může svou hňupozrůdnost snadno posoudit vztahem k sexu. Svobodný člověk dostává o sexu metainformace, hňupozrůdník je z principu nemá k dispozici. Vedle metavědy a metavíry je tu na scéně i metasex. Sex je u člověka kapitalizmu záležitostí hňupozrůdnosti protože záležitostí živočišnosti či zvířeckosti. Mentalita kapitalizmu založená v maximalizaci osobního užitku je metasexu nepřátelská. Jde o to, že obcování mezi pohlavími je záležitostí jednocení protikladů, které se neobejde bez umění systémovosti. Pro svobodného člověka je tu metasex a o něm k užitku příslušné metainformace. O hňupozrůdnosti sexu ostatně svědčí ukázky z diskrétní části Videotéky. Odtud do očí přímo bije stereotyp hňuposexu. Sexuální rutině se hňuposex marně snaží čelit různě jako třeba ližbou přirození, co nejrychlejšímu pohyby a pochopitelně i střídáním partnerů a jejich hledáním s následným úpadkem manželství včetně rozvodů bez ohledu na postižení možných potomků. Pochopitelně i metasex má své lege artis a své metanetové stránky. S metasexem tedy s Metazákonem a standardy lege artis coby uměním systémovosti, souvisí široká metanetová a metasociální oblast manželství, partnerství, družení a přátelství založená na platformě metamanažmentu žití, životem a prací. Aby globální zlo v podobě hňupozrůdnosti kapitalizmu rychle skončilo má každý člověk možnost aktivní účasti. Každý člověk může hňupozrůdy jednoduše demokraticky nevolit a před pandemií hňupozrůdnosti jiné lidi také varovat využitím veřejných komunikačních prostředků. Z nastíněného je vidět, že kapitalistická společnost je evidentně zločinná. Nejen to, zločinnost kterékoliv lidské společnosti. spočívá v neukotvenosti práva a zákonů v řádu a řádu v realitě a tedy v Metazákonu. Jinak řečeno správný a spravedlivý právní řád, aby nebyl zločinný, musí být ukotven v řádu vesmírnosti a popsán zákony včetně precedentů v podobě standardů lege artis. V praxi to znamená, že právní řád musí být zakotven v ústavě a ta v Metazákoně. Metazákon musí být odvozen ze samé podstaty reality totiž z metareality coby Absolutna či jinak řečeno z vesmírné vlády systémovosti. Lidské zákony, právní řád, lidské poznání, věda i víra musejí být odvozeny z metareality a vyhovovat Metazákonu. To však znamená, že i lidé tyto normy vytvářející musí být způsobilí Metazákon ctít a praktikovat standardy lege artis. Takto nastavené právo a spravedlnost následně jednoznačně svědčí o evidentní hňupozrůdnosti a zločinnosti komunizmu, socializmu i kapitalizmu. Nástupem globalizace tedy nutně musí dojít ke globální změně civilizace schopnou uvést lidskou společnost do souladu s vesmírnou realitou. A toto je nezbytné uskutečnit co nejrychleji Posledním soudem, protože jinak se lidstvo globalizací vystavuje riziku sebezničení. Politicky, ekonomicky, vědecky, věroučně a vůbec civilizačně kapitalizmus není vyvozen ze samotné metareality, proto přirozeně nástupem globalizace dochází k nárůstu entropie v míře ohrožující lidskou existenci. Zločinnost globálního kapitalizmu nedbáním nutnosti dodržovat Metazákon spočívá v masovém psychoterorizmu státním, tržním, kulturním a civilizačním, v diktátu práva a zákonů nezaložených v metarealitě nýbrž v diktatuře. Globalizovaný kapitalizmus je masovým potlačováním Metazákona tedy svobody a rovnosti lidí. Svoboda a rovnost musejí být správně založeny v realitě dané duchem Absolutna. Globalizovaná kapitalistická civilizace svou svévolností páchá masové zločiny psychoterorizmu a nezbývá než ji svrhnout a noosférou nastavit civilizaci ctící Metazákon a to nejen zákony nýbrž i precedenty v podobě veřejných standardů lege artis. Stěžejní v tom je umění systémovosti praktikované metamanažmentem žití, životem a prací. A k velké změně lidské civilizace není třeba nic víc než absolutní priorita Metazákona v každém lidském počínání. Je třeba velké civilizační změny i bez bombastické revoluce a to jednoduše institutem Posledního soudu. Vůči masovým nepřátelům Metazákona globalizujícího kapitalizmu nezbývá než právně nasadit přípustný akt nutné sebeobrany. Podstatné v celé záležitosti nezbytnosti skoncovat s kapitalizmem je snadná měřitelnost jeho hňupozrůdnosti. A nejen měřitelnosti této hňupozrůdnosti nýbrž také snadná míra prověřitelnosti, prokazatelnosti, dokazatelnosti a postižitelnosti. Tímto universálním prostředkem nápravy civilizace jsou veřejné standardy lege artis a tím také internet. Každá webovská adresa internetu, obsahující nejrůznější webovské stránky, má rovněž poukazovat na souvislost s veřejnými standardy lege artis coby nástroji svobody a odtud i s příslušnými metanety. Takto je snadno v dosahu každá právnická osoba a od ní i přímá odpovědnost jejího manažmentu a také vlastníka či zřizovatele. Takováto procedura je navíc veřejná a komukoliv přístupná. Každý se může snadno přesvědčit jaká je souvislost příslušné osoby s genocidou lidstva působenou ignorováním či potlačováním Metazákona. Vedle osobní odpovědnosti té které osoby jsou tu i odpovědnosti tak říkajíc universální či globální. Jde o pohrdání Metazákonem v stěžejních civilizačních oblastech moci kapitalizmu, které se stávají osudnými až teprve vstupem do epochy globalizace. Uvedené následky hňupozrůdnosti ventilované jakožto krize globalizujícího kapitalizmu je třeba pojmenovat společným zlem ve kterém ústřední roli sehrávají oblasti majetková či vlastnická, oblast zastupitelská a především oblast manažerská. Odstranit toto globální zlo vyžaduje povýšit žití Metazákonem skrze metamanažment jakožto jediný způsob pěstování svobody. Jinak řečeno specifickou funkcí manažmentu je nutno podřídit metamanažmentu, a stejně tak oblast zastupitelskou i oblast vlastnickou či majetkovou. Překonat zlo globalizujícího kapitalizmu nelze jinak než globálně metaústavně zakotveným Metazákonem platným pro jakoukoli činnost, ale předně pak pro stěžejní oblasti lidského činění. V tomto duchu namísto upadlé úlohy dělnické třídy nastupuje revoluční postavení námezdnické třídy podléhající diktátem předně skupině manažerské, a ta skupině vlastnické nebo zastupitelské. Ještě obecněji však jde o boj metatřídy stoupenců Metazákona a jeho nepřátel. V tomto globálním duchu boje metatříd už nelze spoléhat na jakoukoliv reprezentaci a pro nekompetentnost příslušných soudů poplatných globalizujícímu kapitalizmu nezbývá než k boji užít institutu Posledního soudu právně přijatelného coby aktu nutné obrany občanstva či globálně lidstva. V uvedeném duchu svým posláním Metaústavní Metasoud počínaje dnem 21.12.2012 před Poslední soud předvolává osoby fyzické či právnické pro systematické porušování jeho metakarantény, kterou tyto osoby na sebe uvalily pácháním masových zločinů psychoterorizmu i masovým svévolnickým zabíjením všeho druhu coby masového činění nepřátelského Metazákonu, k němuž se láska uměním systémovosti důkazně snadno prověřuje veřejnými standardy lege artis. Počínaje dnem či datem 21.12.2012 každé zlo, i možné, je vymezeno zápisem v podobě veřejného standardu lege artis tak, aby se zlo již nemohlo beztrestně opakovat. Přitom masové porušování veřejného standardu lege artis je považováno za páchání masového zločinu psychoterorizmu a stíháno metakaranténou Posledního soudu a jejíž systematické porušení znamená automatické předvolání před Poslední soud. Je dobré některé navozené veřejné standardy lege artis připomenout. Nástupem Posledního soudu namísto lidské smyšlenky osoba Boha nastupují Metazákonem globálně a kosmicky, ústavně a zákonně, veřejné standardy lege artis. Není osoby Boha, ta je pouhým lidským výmyslem k masovému psychoterorizmu lidí. Co reálně transcendentně existuje je pouze nekonečné a věčné Absolutno. Strašení smyšlenou osobou Boha je pouhým dalším masovým zločinem psychoterorizmu z mnohých. Uveďme některé. Pro hňupolid náhražkou smyšlené osoby Boha stávají se sociální sítě a ty bez zakotvenosti ve veřejných standardech lege artis nejsou ničím jiným než masovým zločinem psychoterorizmu. Mnohé masové aktivity na internetu jsou pouze dobře utajeným Velkým bratrem tedy masovým zločinem psychoterorizmu. Kam se svobodný člověk vrtne narazí na nesčetné zla, protože nejsou vymezena veřejnými standardy lege artis. Ty mohou nejrůznější podobu. Tak během provozování Metaarchivu se statisticky ukázalo, že každé sté značkové DVD určené k vypálení je vadné což se odhalí až během jeho vytváření, každé tisící DVD je fatálně vadné což se pozná už na počátku při jeho prvním čtení, kdy se zadře rekordér tak, že nezbývá než mu přerušit síťové napájení. Uvedená fatální chyba ukazuje i na fatální chybu čtecích zařízení DVD, kdy se po určitých pokusech opakované čtení má ukončit oznámením chyby a nikoliv se nekonečně nesmyslně pokoušet o načtení nečitelného a riskovat poničení čtecího zařízení a nebo jeho zničení drastickým odpojením zařízení od napájení. Uvedený postup týká se příslušného hardware i software. Týká se i masové výroby výlisků DVD s určitým obsahem. Před časem bylo referováno o zahájení seriálu Kosmos. Ten po 46 dílec h skončil a i z něj se dají vyvodit některé veřejné standardy lege artis. Každý díl seriálu by měl být označen s ohledem na celkový počet. Těch nakonec bylo 46. Ze 46 DVD se obtížně podařilo běžným postupem nakonec všechny sehnat, mnohdy za cenu zjitřených nervů a se značným stresem. Distribuce nebyla od počátku domyšlena a tak se seriál stal svým způsobem pro sběratele masovým psychoterorizmem. Z celkového počtu 46 DVD pouze tři nebyly čitelné totiž čísla 36, 37 a 38. Při opakovaném nákupu těchto dílů rovnou od vydavatele seriálu se tatáž chyba projevuje znovu. Evidentně jde o špatně vylisovanou sérii tedy o DVD s nekompatibilními "ujetými" stopami. To svědčí o zanedbané kvalitě na výstupu z výroby, kdy by se i při náhodném testování musela nekompatibilita projevit. Vydavatel seriálu i po jeho ukončení prodává vadné čísla DVD a vydává je klamně za dobré. Lze plným právem požadovat dodatečnou reedici uvedených čísel. Mohlo by se zdát, že jde o banalitu ovšem na vině je jednoznačně příslušný hňupo-manažment odmítající akceptovat potřebu uživatelského atestu coby veřejného standardu lege artis. Masovým zločinem psychoterorizmu je i úloha standardů ISO, které za základ kvality nepovažují veřejné standardy lege artis. Je tu na paškál možno brát další nesčetné masové zločiny psychoterorizmu. Jedním z nich je omezování svobody vytváření metainformací bez možností archivovat televizní obraz a znovu ho reprodukovat a upravit do podoby metainformace. Podobným zlem je rovněž tržní nepřítomnost IT technologií, které by svobodným lidem dávaly možnost vytvářet a prohlížet metanety coby způsobu veřejných standardů lege artis. To se masově týká oblastí internetu. Internetu, intranetu, externetu i extranetu příslušnými nosiči v zařízeních mobilů, tabletů, notebooků, počítačů i rekordérů. I takovému zlu je třeba předcházet založením příslušného veřejného standardu lege artis. Každé zařízení zobrazující signál displeje má být opatřeno konektorem Jack 3,5 mm s AV výstupem zpracovávaného obrazu displeje s možností pamatování příslušným záznamníkem s možností posléze signál archivovat, reprodukovat a upravovat což se týká i rekordérů s přechodem od DVD nosičů k virtuálním. Odkaz na autorská práva přitom není relevantní, pouze se tím zakládají další omezení svobody a masové zločiny psychoterorizmu. Pod tlakem nových IT technologií celá oblast internetu přechází do skupinového užití intranetu a nakonec do oblasti externetu. Nosičem externetu stává se kapesní externí HDD dostatečně malého příkonu schopného AV přehrání stejně kapesním záznamníkem, přehrávačem a nakonec i příslušným rekordérem s patřičnou úpravou do metainformací. Zprostředkování metainformací včetně klipů v oblasti externetu děje se sítí mobilů a nakonec "kabelovým" přenosem kapesních externích HDD a jejich hostujícím sdílením. I v tom je třeba založit odpovídající precedens coby veřejný standard lege artis takto: "Každé zařízení zprostředkovaně komunikující s člověkem výstupem na displeji poskytuje o tom paralelní výstup způsobem Jack 3,5 mm AV výstupu určené k svobodnému šíření informací. Každé zařízení s větším displejem má na svém vstupu možnost zvětšeného paralelního přehrání videosignálu ve formě Jack 3,5 mm AV vstupu. Takto jediným universálním AV formátem je zaručena kompatibilita všemožných zařízení pracujících s displejem a tím překonán jakýkoliv firemní monopol na zpracování informací." Potlačení tohoto veřejného standardu lege artis je přitom snadno bráno za evidentní veřejné omezování svobody člověka. Takto rovněž končí doba fyzických nosičů CD a DVD, evolučně však pokračujících v podobě virtuálních CD a DVD na nosičích externích HDD. Každý svobodný člověk má v osobním vlastnictví a pro vlastní použití k dispozici osobní knihovnu kapesních externích HDD virtuálních CD nebo DVD podléhající osobnímu vývoji osobnosti od věku dětského až po věk seniorský a to včetně záležitosti dědičnosti. Řada těchto osobních virtuálních knihoven se zachová jen pokud je nakonec věnována Metauniversitě pro účely transformace do MetaArchivu. Tomu všemu je poplatná i oblast IT technologií a metasociálních sítí v podobě svobodné kreativity příslušných metanetů hrajících úlohu metamozku lidstva. Odtud je rovněž ihned zřejmá zločinná úloha stávajících sociálních sítí, především Facebooku, a to centralizujícím masovým potlačováním sociální kreativity lidí. Uvedeným způsobem veřejných standardů lege artis na všech druzích sítí končí centralizující úloha dohledu Velkého bratra a následně metasociálními sítěmi propuká skutečná svoboda s příslušným tvořením a šířením metainformací. Všeobecnou virtualisací a především podobou metamozku lidstva nastává skutečný konec světa svévolníků a nastupuje svět svobodných lidí. V nástupu role Posledního soudu je přitom podstatné považovat masové pohrdání veřejnými standardy lege artis za důkaz masového psychoterorizmu a to pro masové potlačování lidské důstojnosti coby nezbytné podmínky svobody. Datem symbolicky označeným jako 20 12 20 12 nastal zlomový bod lidstva, aby bezprostředně po něm to je dnem 21.12.2012 po více jak tisíciletém očekávání konečně započal soudný den a tím i soudný čas. Tento bod obratu v lidských dějinách byl předpovězen v souladu s nástupem dalšího kosmického cyklu a není důvod proč takto založenou předpovědi ignorovat v novém řádu lidstva. Pro nástup globalisace zápecnictví lidstva už není na místě, důvodů je celá řada. Vesmír je nebezpečným prostředím pro život. Na planetě Zemi se už dlouho neudála velká kosmická katastrofa a proto je pouze otázkou času, kdy se tak stane a lidstvo této hrozbě musí začít čelit. Navíc počínání svévolníků je už celoplanetárně evidentně neudržitelné. Ke změně stylu žití lidstvo nemá času nazbyt, globalizací evoluce lidstva už nemůže být nadále živelná, je třeba okamžité změny a tak nezbývá než se co nejrychleji zbavit masových zločinců psychoterorizmu. Přes odsouzeníhodné počínání svévolníků byl lidem po dlouhá dvě tisíciletí slibován příchod Posledního soudu avšak teprve až globalizací takový mohl být takový soudný skutek opodstatněn. Konečně je tu v metarealitě založený konec světa svévolníků a tedy i konec kapitalizmu. Skoncovat s kapitalizmem se už kdysi marně pokoušel komunizmus, ale protože tak učinil bez Posledního soudu je jím nakonec odsouzen také. S nástupem Posledního soudu a s koncem kapitalizmu současně nastupuje noosféra coby metamozek lidstva jakožto vrstva života nadřazená sociosféře a zároveň v souladu s biosférou. Noosféra je uspořádaná regionálně podle kulturních oblastí kdy každý příslušný metamozek regionu noosféry je tvořen vrstvami externetu, extranetu, intranetu a internetu. Ústřední roli v úloze metamozku lidstva sehrává metamobil. Je to pochopitelné pokud každý metamobil externetu na externí paměťové kartě disponuje FAT uložištěm souborů s maximální kapacitou až 32GB a s obrovskou potencí informačních funkcí. Každý uživatel externetu o svém externetovém uložišti může informovat na svém příslušném metanetu popisem a informovat o tom přátele pomocí SMS zpráv, aby se lavina nápodobou šířit začala po externetu. Každé externetové uložiště obsahuje soubory fotek, hudby, filmů, videa, videoklipů a dokumentů napomáhající žití a potud takové šíření je záležitostí nové kvality žití. Externetové uložiště metamobilu umožňuje provozovat intranetem příslušný internet nebo ho po stažení opakovaně užívat. Takováto možnost pak přímo vybízí pro šíření metainformací metamozkem jako jsou právě veřejné standardy lege artis. Solidnost, pravdivost a bezpečnost metamozku je zaručena příslušností k rodině metanetů. Péče o ten který metamozek je záležitostí příslušné Metauniversity. O adresy metamozku pečuje příslušná Metauniversita působící skrze vlastní metamobil SMS zprávami a vzorově vlastním uložištěm. Každý svobodný člověk pomocí svého metamobilu stává se jakýmsi neuronem metamozku. V počtu metakomunikujích lidí je takto dána možnost vytvářet metamozek lidstva. Pro činnost metamozku noosféry je charakteristická samoorganisovanost podmíněná způsobilostí činit uměním systémovosti. Metauniversita provozuje ohlašovnu běžných a speciálních adres metamozku s jejich následnou distribucí na svém metanetu věnovaném externetu a rovněž skrze něj provádí šíření svého působení výchovou a vzděláním ke svobodě. Pro speciální adresy metamozku platí zásada veřejnosti leč fyzické nedohledatelnosti. Fyzicky dohledatelná adresa metamozku přestává být jeho speciální adresou. Fyzická nedohledatelnost speciální adresy metamozku znamená výlučné užití metamobilu pouze pro interní specialisované účely, vždy bez osobních údajů s metamobilem nikdy nekomunikovatelným ze stejného místa zeměkoule. V případě potřeby speciální adresa metamozku může přebrat úlohu Metauniversity. Nástup Posledního soudu je takto rovněž bojem proti jakémukoliv (psycho)terorizmu tedy koncem dohledu Velkého bratra a nástupem skutečné svobody lidí. Pro lidstvo není jiného zbytí než nástup metamozku. Vstupem do epochy globalizace se lidstvo musí, uměním systémovosti v žití životem a prací, globálně podřídit kosmickému řádu. A tato velká civilizační či lépe kulturní změna musí proběhnout okamžitě, neboť co nevidět může být už pozdě. Je v samé podstatě vesmíru, aby zaniklo vše cokoli přes míru porušuje jeho řád. A ne jinak je tomu se svévolníky, kteří masově porušují metakaranténu Posledního soudu. Patří jim plně zdůvodněným aktem nutné a přiměřené sebeobrany podle práva stát se odsudkem Posledního soudu potomky smrti. Globální svévolností je totiž lidstvo vystaveno riziku sebezničení rovnající se genocidě. Pro každého člověka je nezbytné vybrat si mezi smrtí masových zločinců psychoterorizmu nebo životem a existencí lidstva. Uvedený odsudek Posledního soudu je právně a správně přijatelný coby akt nutné a přiměřené sebeobrany lidstva. Uvedený odsudek vztahuje se rovněž na ty, kteří odsouzeným pomohli porušovat metakaranténu nebo kteří si přivlastnili jejich majetek. Hlavně je třeba mít na paměti, že konec světa svévolníků je koncem kapitalizmu a počátkem nového lidstva skrze metamozek noosféry. Konec světa kapitalizmu ovšem zdaleka neznamená začít ho bourat, nýbrž ho pouze jinak zabydlet, jedná se o revoluci bez revoluce, jde výlučně o absolutní prioritu Posledního soudu, o vládu Metazákona, o vládu veřejných standardů lege artis skrze umění systémovosti založené v Absolutnu s jeho nápodobou metamozkem lidstva. Činnost metamozku noosféry odehrává se coby metasocialisace metasociálními sítěmi což znamená extenzívně a intenzívně započít rozvíjet nejrůznější metanety nápomocné lidem k žití, životem a prací. Nástup odpovídajících informačních technologií je samozřejmá. V každém případě provozovat svévolnickou tržní činnost potažmo kapitalizmus bez veřejných standardů lege artis zakládá páchání masových zločinů psychoterorizmu a trvalou účinnost metakarantény Posledního soudu, proto než o záležitost jednoho dne jedná se píše o soudný čas. Hňupozrůdnost kapitalizmu je urychleně rostoucí globální entropií zcela evidentní, jeho životnost v epoše globality už ztrácí jakékoliv opodstatnění. Další trvání kapitalizmu stává se fatální cestou ke genocidě lidstva. Lidé se mohou od sebezničení spasit pouze nástupem Posledního soudu a jeho uskutečněním. Je-li nástup Posledního soudu zřejmý, jeho působnost si lidé musí vybojovat sami. Viníci odpovědní za všemožné zla páchané na lidstvu jsou adresně známí. Každý musí zvědět, že Posledním soudem nastupuje nutný boj za svobodu, protože boj za holé přežití. Sám krizový fenomén roku 2012 spočívající v hňupozrůdnosti nejrůznějších vedoucích či představitelích lidí a lidu, naviguje lidi a příslušný lid všude kde boj za svobodu musí neodkladně začít. Nástup Posledního soudu uskutečnil se až nástupem globalizace na počátku třetího tisíciletí během jeho prvního desetiletí charakterisovaného symetrickým datem 20XY 20XY (s upomínáním jeho nástupu skrze datumy 20.01.2001, 20.02.2002 ... až posledním 20.12.2012) a to na základě dávného počátečního příslibu příchodu království nebeského či vesmírné vlády systémovosti. Tato velká civilizační změna lidstva nespadla z nebes, ale odehrála se v letech 2001 až 2012, z toho prvních deset let v režii odsuzujících metakomentářů denního tisku a nakonec v režii metakomentářů Metaústavního metasoudu. Uvedené metakomentáře jsou takto nedílnou součástí Posledního soudu. Je tedy patřičné vědět, že Poslední soud a jeho nástup měl své systémové období. Poslední soud je pouhým přirozeným završením přípravného období, tak jak posilovala globalizace kapitalizmu a tím i entropie lidstva. Nástup Posledního soudu kryje se současně s 21. pokračováním Metaústavního soudu. Podle prorockého pojetí má mít nástup Posledního soudu svou monumentalitu současně civilizační či kulturní i astronomickou, křesťanskou i mayskou. Velká civilizační změna spojená s Posledním soudem je založena v příchodu noosféry coby globální vlády Metazákona praktikovaného skrze veřejné standardy lege artis. Jimi je třeba soudný čas a konec kapitalizmu naplnit. Kapitalizmus podstatně končí tím, že noosféra přináší užívání veřejných standardů lege artis v podobě metamozku coby zdaleka vyšší efektivity v oblasti ekonomické a politické než kapitalizmus. Noosféra oproti kapitalizmu lidstvu přináší jednoznačnou evoluční výhodu. Každý aktér trhu své postavení a důvěryhodnost nabývá dle prohlášení o shodě na úlohu veřejných standardů lege artis. Absence pěstování veřejných standardů lege artis je naproti tomu implicitním důkazem pěstování psychoterorizmu a spoluúčasti na genocidě lidstva. Kapitalizmus končí jednoduše tím, že každé zboží včetně jeho producenta musí mít svůj uživatelský atest v duchu standardů lege artis tedy v duchu systémovosti trhu týkající se rovněž pracovní síly, zaměstnance a zaměstnavatele. Zboží bez uživatelského atestu stává se zdrojem psychoterorizmu a má být jako neprodejné z trhu vyloučeno jednoduše nekoupením nebo bojkotováním. Zboží bez dostatečně systémově podloženého návodu stává se zdrojem psychoterorizmu a má být vráceno. Každá právnická osoba účastná tržního procesu praktikující psychoterorizmus má být z trhu vyloučena. Každá masově činná osoba pěstující masový psychoterorizmus má být ze společnosti jednoduše se svým zbožím vyloučena na základě metakarantény Posledního soudu. Zdůvodnění postihu za masový psychoterorizmus je nasnadě. Ekonomika a politika jakožto součást kultury či civilizace jsou přirozeným produktem Absolutna prolínající vším co existuje. Teorie Absolutna prolíná vším poznáním tedy i základy každé správné vědy a víry. Neexistuje smyšlená osoba Boha, existuje pouze Absolutno. Strašení osobou Boha i dovolávání se jeho úslovím "k tomu mi dopomáhej Bůh" je zřejmým projevem a důkazem masového psychoterorizmu. I tento odsudek přísluší velké civilizační změně lidstva. Namísto osoby Boha nastupuje idea Absolutna jakožto zdroje veškeré relativity, veškeré existence i veškerého chápání reality. Velká civilizační změna dotýká se tedy nejen ekonomiky a politiky, ale i vědy a víry. Nástup Noosféry je současně starostí o tu kterou kulturu, proto s koncem kapitalizmu předně skončila éra angloamerického kulturního či civilizačního monopolu. Není nadřazené lidská rasy, každá lidská rasa duchem své kultury je na stejné úrovní užíváním veřejných standardů lege artis. V duchu metamozku noosféry nastupuje regionální spoluúčast kterékoliv kultury noosféry, každého svobodného člověka. V duchu noosféry končí diktát kteréhokoliv Velkého bratra, nastupuje epocha skutečné svobody. S nástupem skutečné svobody nastupuje i odpovídající tvořivost člověka a lidí. S koncem světa svévolníků končí i nejrůznější -izmy jako kapitalizmus, komunizmus, marxizmus, liberalizmus, konzervatizmus, amerikanizmus, judaizmus, katolicizmus a mnoho dalších. Jak skoncovat s kapitalizmem je přitom nadmíru jednoduché, když každé zboží neprovázené uživatelským atestem coby možností svobodného výběru je považováno za neprodejné respektive za zdroj psychoterorizmu a při jeho působení masovým psychoterorizmem zakládá důvod implicitního uvalení metakarantény Posledního soudu i s důsledky jejího porušení. Nejedná se pouze o prodej zboží nýbrž i o jeho reklamu a tím i o masová média. Odtud působnost Posledního soudu netýká se tedy pouze jednoho soudného dne nýbrž soudného času. To má své praktické důsledky. Je-li příslušné prodávané zboží vybavené mikroSD paměťovou kartou, včetně interní, musí na ní být uživatelský atest uložen a zařízení prodáváno s přiloženým tištěným krátkým návodem jak atest detailně používat. Uživatelský atest na uvedené kartě je kopií jeho podoby na příslušném metanetu nebo internetu a kdykoliv schopný uživatelské aktualizace a užití. A nejen to, paměťová karta se může stát uložištěm dalších jiných osobně užitých veřejných standardů lege artis. Odtud vyplývá i jedinečné postavení metamobilu jakožto privátního masového uložiště nejrůznějších veřejných standardů lege artis. Prakticky každý metamobil musí být předně ve svém interním uložiti vybaven uživatelským atestem coby veřejným záznamem lege artis a to skrze odpovídající metanet coby internetový dokument htm či html. Metamobil tedy musí být předně schopen prohlížet si staženou intranetovou podobu internetu respektive metanetu což obnáší schopnost volbou funkce v příslušné aplikaci prohlížet soubor s příponou htm nebo html tedy předně dostat se na začátek nebo konec souboru, v dalším rovněž zadáním textu z klávesnice vyhledat ho v souboru a nastavit se na něj, dále si musí pamatovat historii hypertextových odkazů vpřed a vzad s možností vrátit se na příslušný bod prohlížení intranetu, má umět pracovat v režimu letadlo a také v režimu potvrzování vstupu na internet pro případ začátečnických omylů, rovněž musí být být vybaven příslušnou aplikaci virtuálního přehrávače souborů z virtuálních DVD nebo CD nosičů; a jak již bylo uvedeno musí být schopen nezbytného AV výstupu, a to nejen z paměťové karty nýbrž přímo z grafické karty displeje. Jde o to, že příslušné informační zařízení musí být schopno vytvořit AV záznam o manipulaci s dotykovým displejem formou černé skříňky dokládající dohledatelná pochybení coby reklamací té které aplikace nebo dokonce příslušného operačního systému. Úloha metamobilu je po metasociální stránce nezpochybnitelná. Metamobil umožňuje rozvíjet metanetové přátelství od internetového do subtilnějších podob intranetu nebo externetu, od metasociální podoby internetu coby metanetu od skupinové podoby intranetu či externetu až po osobní přátelství. Umožňuje praktikovat internet, intranet a externet jakožto platformy pro osobní přátelství. Umožňuje ujednotit protiklady kolektivního a individuálního, pracovního a osobního, ujednotit žití životem a prací. Tomu rovněž odpovídá možnost metamobil provozovat ho přepínatelně na dvou SIM kartách či na dvou SD externích paměťových úložištích. A co navíc provozování metamobilu a jeho virtuální klávesnice musí být poplatné příslušné jazykové mutaci a vyloučit příslušnou aplikací magii s diakritikou klávesnice. Metamobil se takto stává prostředkem jak překonat doposud nepřekonatelné protiklady žití. Této úloze metamobilu odpovídá i starost o něj, o jeho bezpečnost a provozování. Užíváním metamobilu a tím externetu jedná se o skutečnou změnu civilizace, o evoluční výhodu metamozku noosféry jíž kapitalizmus není schopen a tak nutně musí zaniknout, aby jeho místo zaplnila noosféra a její metamozek. Jakkoliv dokonalá technologie je použita přece je k ničemu bez jejího uchopení metamozkem jeho jednotlivými mozky. Metamozek je funkční pouze jakožto mozek mozků svobodných lidí schopných uměním systémovosti skrze své činy napodobovat Absolutno. Jak bylo řečeno Poslední soud není záležitostí jednoho dne, ale nezbytného soudného času. Ukončit kapitalizmus znamená nad ním důsledně provést Poslední soud ve všech možných oblastech lidské činnosti, což ovšem vyžaduje působnost metamozku a příslušnou kultivaci lidí. Konec kapitalizmu zásadně znamená uměním systémovosti začít globálně kultivovat lidi ke svobodě a ke svobodnému vzdělávání. K tomuto úkolu je sice povolána Metauniversita příslušnou kulturní oblasti noosféry což však pro svobodného člověka neznamená váhat a vyčkávat, nýbrž začít s metakultivací u sebe nejlépe pořízením metamobilu a do jeho uložiště si stáhnout internetové stránky Metauniversity (Metainfo a Metainfa na portálu volny.cz) a na něm započít provozovat svůj externetový intranet. Kdo je k umění systémovosti způsobilý může metamozek započít realizovat ihned. Chce-li se však obecně kdokoli do uvedené činnosti zapojit měl by přece jen nejdříve absolvovat prostudování Metakomentářů jakožto přípravu na účast metamozku noosféry. Kdo se však skrze Metakomentáře zúčastnil přípravného období Posledního soudu může s účinností metamozku ihned započít skrze vlastní metanety věnovaných záležitostem metakursu, matagymnasionu a metauniversity, vedle toho už může také započít provozovat vlastní metanety. Pěstování metanetů není pouhou záležitostí privátní, nýbrž též svrchovaně profesní protože záležitostí nové bezkonkurenční ekonomiky a rovněž politiky. K urychlenému uvedení ve známost každého nového přírůstku metamozku stačí vždy, skrze SMS zprávu, zaslat příslušné spádové metauniversitě adresu nového metanetu. Vybavenost metamobilem je první nezbytnou počáteční záležitostí nástupu noosféry. K provozování metamozku noosféry je dále nezbytně zapotřebí dalšího stěžejního zařízení. Jedná se o zařízení nápomocných vyčlenit z lidského činění noosféru tedy metamozek lidstva. Jde o zařízení schopných na úrovni metasítí metamozkem napodobit metarealitu, předně zvědět jak funguje a tu pak napodobit. Jinak řečeno noosférou jde o způsob jak realizovat fundamentální demokracii na níž se může podílet každý přičemž takovou demokracii jmenujeme demokratismem jenž následuje po kapitalizmu. Technologicky jde noosférou o metamobil, metatablet a metaserver. Jedním z těchto zařízení je rovněž jednoduchý netbook, místo něhož se však stále více prosazuje tablet. V souladu s duchem noosféry je třeba založit i pro metatablet veřejný standard lege artis . Metatablet je zapotřebí k monitorování internetu a i samotného metatabletu totiž jeho dotykového displeje s případnou archivací na příslušném virtuálním DVD. O metamoblilu bylo již referováno výše a zbývá podat obrys zásad užití metatabletu. Nejdříve co musí umět každý dotykový tablet. Jde předně o možnost virtualisace celé klávesnice podle příslušné jazykové mutace s možností okamžitého výběru té které virtuální klávesnice, čímž odpadne stresující displejová magie s diakritikou. Další stálou funkcí tabletu je možnost pořízení textu z virtuální klávesnice v rozsahu Poznámkového bloku nebo ještě lépe v možnostech známého WordPadu. Samozřejmá je rovněž možnost připojení dotykového tabletu k internetu mobilně pomocí USB 3G modemu nebo přes WIFI. Metatabletem se pak vlastně jedná pouze o primitivní netbook. Metatablet splňuje podmínky veřejných standardů lege artis a to podobou technických specifikací, které jsou v několika jazykových mutacích vystaveny na obalu prodávaného zboží. Protože metatablet obsahuje dostatečnou vnitřní paměť je v ní uložen podrobný elektronický návod k použití, přiložen je pouze krátký tištěný návod (formou kuchařky) jak podrobný návod použít. K solidnosti výrobce či prodejce patří doložit podrobný návod uživatelským atestem, návod pouze doplňující či upřesňující. V rámci technických specifikací je rovněž uveden odkaz na možnost použít podrobného elektronického návodu z vnitřní paměti. V rámci obalu je také uvedeno, že jakákoliv závada zařízení vůči jeho technickým specifikacím je řešena výměnou s uvedením výměny na paragonu, razítkem prodejce, datem a podpisem osoby jež výměnu provedla. Výměnu zboží je možné provést maximálně třikrát, potom přichází nárok kupujícího na storno kupní smlouvy spočívající v kompletním vrácení rozbaleného zboží s vrácením peněz. Standardní oprava elektronického zařízení reklamací nepřichází v úvahu, pro náročnou technologii je neproveditelná. Pak zbývá pouze trojí možná výměna (pokud nejde o závadu systémovou) nebo rovnou cesta odstoupení od kupní smlouvy. Nejlépe pokud má spotřebitel již před nákupem zboží možnost zvážit solidnost výrobce i prodejce s možností svobodného výběru, jak vyžaduje duch trhu. To se týká hlavně veřejných standardů lege artis. Nyní k metatabletu. Metatablet má mít alespoň jedno velkokapacitní uložiště ve slotu na mikroSD kartu až do 32BG (v režimu správy souborů typu FAT). Tato paměť pak umožňuje na metatabletu provozovat stále aktuální návod. Samozřejmostí metatabletu je použití maximálně zabezpečené bezdrátové sitě typu WIFI s uvedením typu zabezpečení výběrem odpovídajícího bezdrátového modemu. S ohledem na zabezpečení komunikace metatablet umožňuje provozovat také 3G USB modem, je třeba uvést jaký je podporován. S ohledem na nejednoznačnost použití USB konektoru operačním systémem metatabletu je třeba 3G USB modem patřičně nakonfigurovat. Metatablet je vybaven možností host USB konektorem sloužící pro síť 3G i když se tím jeho použití omezuje. Na tento konektor je možné nouzově připojit jiná zařízení jako příslušnou externí klávesnici nebo paměťovou tubu. Z toho vyplývá potřeba spolehlivosti USB konektoru, který musí být typu mikro a ne mini, jelikož typ mini není dostatečně pevně ukotven a má tendenci vyviklávat se. Technická specifikace tabletu by měla uvést jaký typ USB konektoru je použit. Z ústředního postavení USB konektoru a četnosti manipulace s ním vyplývá i nutnost dlouhodobě zabezpečit jeho spolehlivost skrze trvalou redukcí na standardní USB konektor typu samice. Pochopitelně pro toto řešení je třeba rovněž externí klávesnici vybavit odpovídající redukcí. V technických specifikacích je třeba uvést jaký jazyk klávesnice podporuje a jaké zabudované aplikace jí dokážou použít. S ohledem na různá použití USB konektoru metatabletu je třeba externí klávesnici k metatabletu nejlépe připojit bezdrátově což znamená, aby metatablet měl v technických specifikacích možnost použití specifické klávesnice což je možné až od verze operačního systému Android 4.0 a to podporou bezdrátových zařízení zvaných Bluetooth. Jak bylo výše předesláno lze potíže s klávesnicí, podporující ten který jazyk,elegantně vyřešit vedle volby jazyka i výběrem virtuální klávesnice, odpadá tak magie s dotykovým displejem a nízká produktivnosti textů pro složitou editaci diakritiky. Celý problém s klávesnicí je zástupný a spočívá v nechuti výrobce tabletu jazykový problém v oblasti klávesnice řešit vhodnou aplikací. V důsledku uvedené nechutě rapidně klesá produktivnost pořizování textů, což je ovšem u metatabletů stěžejní záležitost. Podcenění možnosti psaní textů na tabletu vůbec vyvolává dojem, že je určen pro analfabety orientovaných na obrázky a ne na texty. Metatablet je editačně napojen na internet tedy na texty skrze soubory typu htm či html. Podceňování textů kapitalistickou civilizací ostatně vede k smutnému stavu lidské populace stále méně textům sdělovat a rozumět. Proto je tu i obecnější oprávněnost nástupu metatabletů. Metatablet alternativně nastupuje místo netbooku a tak jeho záležitostí je vedle editace textů rovněž monitorování magie ovládání dotykového displeje jakož i pohyb po internetu, tedy problémy obecně řešené AV výstupem a AV vstupem metatabletu s možností příslušného zpracování AV záznamníkem, jeho přehráním či archivací pro potřeby dokumentace a to jednoduše z důvodů obtížnosti slovy popsat viděné. Tablety vůbec mají špatné návody právě pro náročnost textově popsat manipulaci s dotykovým displejem. Vzniká tu nutná potřeba zdokumentovat viděné skrze AV vstup/výstup. Odtud rovněž povstává potřeba rychlého rekordéru virtuálních DVD. Metatablet by tedy měl využívat Jack konektor 3,5 mm pro AV výstup přímo z ovladače z dotykového displeje. Další veřejné standardy lege artis metatabletu vyplývají z jeho poslání provozovat metamozek noosféry. Provozování metatabletu musí umět pracovat jak v rámci místní sítě WIFI tak přímým napojením metatabletu do sítě 3G příslušným USB modemem. Takto fungující modem umožňuje mobilně přenášet problém metanetu sebou aniž je třeba sebou tahat WIFI síť. Příslušnou řadou aplikací metatablet mobilně zajišťuje potřeby provozu metamozku. Předně podle zadaných klíčů musí na příslušném úseku internetu, ve spoluprácí s jinými prostředky, umět dlouhodobě vyhledávat stránky metamozku a jejich adresy seznamem předávat k dalšímu použití. Další aplikace musí umět stránky příslušného metanetu stáhnout a vytvořit z nich externetový intranet pro studium a zobecnění s publikací na vlastní stránce metanetu. Editace vlastní stránky metanetu musí se dít v metatabletu přímo automatickým překladem html na začátku a konci. Takto ověřená externetová stránka internetového intranetu je jinou aplikací odeslána na metanet k dalšímu obdobnému zpracování jiným členem tohoto metanetu. Takto na metanetu postupně vzniká invariant jiným způsobem nedosažitelný. Na metatabletovém uložišti se schází a nachází kopie jednotlivých stránek příslušného metanetu a z nich se v prostředí off-line na vlastním externetovém intranetu vytváří výsledná podoba řešení, která se posléze odešle na metanet internetu. Tuto stránku pak s jinými akceptují ostatní a tak dokolečka analogickým hledáním vytváří se rychle konečná podoba invariantního řešení. Každý účastník si na své stránce metanetu připravuje revizi a proto čas od času přirozeně dojde k motivaci dosavadní systémové řešení inovovat a tím k nové potřebě celý proces hledání metainvariantu příslušného metanetu opakovat. A každý svobodný člověk má možnost kapacitou svého umění systémovosti do tohoto procesu zasáhnout. Protože každý člen příslušného metanetového metamozku disponuje uměním systémovosti cokoliv činit vzniká jedinečná schopnost tvořit a řešit záležitosti vymykající se možnosti jednotlivého mozku. Za příklad nechť slouží metanet věnující se metarealitě respektive MetaTeorii všeho skrze model Absolutna či otázek kolem něj. Stejně nápodobným metanetem však může třeba být metamozkové řešení té které rakoviny, každé jiné nemoci nebo jiného závažného problému. Uvedená působnost metamozku se masově obtížně realizuje v podmínkách kapitalizmu a to pro jeho vyhraněný egoizmus s touhou po osobním zisku. Odtud pro existenční potřebu metamozku vyplývá i nutnost skoncovat s kapitalizmem. Jednak se musí vytvořit potřebné technologie, jednak a to hlavně je třeba započít s kultivací lidé ke svobodě uměním systémovosti. Vzniká nová sféra virtualisace dat a počítačů s rozptýlenou strukturou a s odpovídající IT technologií. Problém virtualisace metamozku děje se pro externet metamobilem, pro internet metatabletem a pro extranet metaserverem. Metaserver virtualisuje stránky metanetů, vytváří adresáře metanetů a sociace, neustále si je v paměti aktualizuje přičemž z nich ponechává pouze jejich jádro zbavené komunikačních slupek. Pro konkrétní oblast metamozku existuje pole paralelně a komplementárně pracujících těchto zařízení. Pokud jsou zařízení metamozku vybavena operačním systémem jsou náchylná na zacyklení operačního systému s vyřazením funkcí všech tlačítek čímž vzniká nutnost vybavit zařízení funkcí reset bez nutnosti drastického odpojení baterie (třeba v případě tabletu existuje spolehlivý postup jak operační systém zacyklit). Všechna tři uvedená stěžejní zařízení, určená pro správu metamozku, jsou vybavena prohlášením o shodě na dodržení veřejných standardů lege artis konkrétně systémově pojatými náležitostmi jakými jsou návod, uživatelský atest a dostatečné zabezpečení jejich dlouhodobého provozu způsobem šifrování dat na paměťových úložištích a antivirovými procedurami. Součástí bezpečnosti těchto zařízení je certifikovaná aktualizace jejich vybavenosti, nelze trpět anonymní aktualizace bez certifikace původce a heslem. Jak metamobil tak především metatablet jsou zabezpečena proti vypadnutí z rukou nebo z pouzdra. Nestačí tablet fixovat v pouzdru vertikálně, ale také horizontálně. Nic nepomůže bezpečně držet pouzdro tabletu, když z něho může zařízení vypadnout a spadnout. Ovšem než budou požadavky na virtualisaci metamozku realizovány je třeba neotálet a postupovat vpřed přičemž záležitosti metamozku řešit improvizovaně a spíše v pojetí netbooku. Operační systém Android 4.0 použitý pro mobily a tablety neumí s aplikacemi pracovat víceúlohově. Práce s aplikací probíhá jednoúlohově, i když tuto je možno přerušit a k ní se opět vrátit. Chybí také přístupná správa odložených úloh. Operační systém použitý pro metamobily a metatablety musí umět při spuštění aplikace vytvořit její virtuální kopii a s ní pracovat. Metamobil i metatablet však vyžadují potřebu pracovat v režimu paralelně pracujících aplikací podle potřeby obsluhy a tedy metamozku. Při práci metamozku vzniká potřeba odbíhat k zjišťování různých potřebných informací, nelze pracovat s pouze s jedinou jednorázovou aplikací. Účinnost metamozku lze dobře ilustrovat zapojením metatabletů zprvu jen do místní sítě WIFI a posléze skrze ni do širší konference. Veřejnými standardy lege artis se musí změnit kdeco, především obchod s aplikacemi. Civilizace kapitalizmu je vůči metamozku obecně nepřátelská a proto nezbývá než kapitalizmus ukončit právě Posledním soudem. Je třeba o tom podat přesvědčivý důkaz, pokud potřeba metamozku je pro lidstvo epochy globalizace otázkou existenční. Pro působnost globalisace je vznik a působnost metamozku samozřejmou nutností. S koncem světa svévolníků nastupuje Metamozek coby počátek nového světa a je pouze otázkou odkud. V záležitosti metamozku vyvstává pouze jediný problém totiž na jaké téma ho otestovat. Je vícero problémů, jejichž řešení je metamozkem nezbytné ihned započít, jeden je však přece jen naprosto klíčový. Se změnou lidské civilizace přišel čas předložit metamozku kardinální problém lidstva totiž odvěkou otázku jak funguje vesmír, jak v něm vše funguje a tedy jak má fungovat i nová civilizace nastupující po kapitalizmu. Velkou civilizační změnou lidstva vyvstává šance pro kterýkoliv kulturní region tedy i pro Moravu. Lid Moravy má jako první možnost pokusit se vlastním moravským metamozkem kardinální otázku lidstva začít řešit. K uvedenému testu není zapotřebí žádná učenost, postačí zdravá mysl založená ve zvládnutí umění systémovosti. Každý člověk se může uvedeného testu zúčastnit, i ti úplně chudí třeba prostřednictvím svého metaspolku. Na tahu je v tom Metauniversita každým svým regionem noosféry a příslušným metanetem zabývajícím se fungováním vesmíru a všeho co se v něm nachází. Případným zájemcům je ponechán náskok. Nástup správy metamozku Metauniversitou nastává až po nástupu stránek metanetu v dostatečném počtu. Metamozkem však nejde pouze o řešení velkých problémů nýbrž i o prozaické záležitosti týkající se té které kultury včetně podnikové nebo jakéhokoliv okamžitého účelového seskupení občanů. I to může být alternativou uvedeného testu metamozku. Lidé se musí od sebezničení spasit sami, nikdo to za ně neudělá. Jedinou cestou ke spasení od sebezničení je pro lidstvo metamozek noosféry. Každý může nástup metamozku urychlit účastí skrze vlastní stránkou toho kterého metanetu. Je tu rovněž příležitost podat zprávu o tom, jak vypadá svět lidí po zahájení Posledního soudu. Jak se dalo očekávat je Metazákon stejnou zátěží pro komunizmus i pro kapitalizmus. V Česku právě proběhlo volební referendum, v němž lidé odhodlaně volili a zvolili zlo, sice menší avšak i tato podpora zla se jim vrátí. Hňupodav živený a masírovaný trhostrojem kapitalizmu není schopen svobodného výběru a proto nutně volil svévolnické zlo. Nešlo o svobodné volby nýbrž o skryté důsledky diktatury kapitálu. Představitel Nečasovy koalice pro masové nepřátelství vůči Metazákonu na sebe uvalil metakaranténu Posledního soudu a přesto se rozhodl kandidovat na funkci prezidenta a to cestou přímé volby. První přímé volby lidu českých zemí se nakonec staly ukázkou masového pohrdání Metazákonem coby základním zákonem Ústavy. Kandidující osoba z Ústavy byla sice nevolitelná mohla však být masově volena a byla zvolena za přispění veřejnoprávní televize a jejího hňupomanažmentu. Nepřátelé Metazákona působí zlo, masoví masové. Je nanejvýš spravedlivé vracet aktérům zla zlo navracet. Pro působnost globalizace se nikdo globálnímu zlu nevyhne. Masmédia mezi prvními lidem zamlčela konec světa svévolníků, dopustila se už tím masového zla. Každá osoba, fyzická či právnická, odmítající ctít Metazákon coby umění systémovosti působí svým svévolnictvím zlo a dopouští se zločinu úměrně svému společenskému postavení, vlivu a moci a přísluší ji zlo ve stejné míře vracet. Pokud se tak dít nebude budou si lidé navzájem působit zlo směrem od viníků k nevinným a nakonec to odnesou ti nejnevinnější to je děti respektive další generace lidstva. S působností globalizace zlo roste a entropií postihuje lidstvo stále extenzivněji a intenzivněji. Učinit tomu přítrž znamená toto zlo pojmenovat. Původce masového zla v globální dimenzi je nepřátelstvím vůči Metazákonu přitom evidentní, je to top manažment a ten v masmédiích především. Každý člověk však zlo snadno pociťuje pokud se mu jím snižuje kvalita žití, životem a prací. Za vším zlem se skrývá svévolnictví namířené proti Metazákonu. Každý člověk svým svévolnictvím vyvolává zlo, které se k němu coby pandemie postfašizmu vrátí. Vzepřít se tomuto zlu je jedině možné skrze žití Metazákonem, platilo to pro éru komunizmu a platí to i pro éru končícího kapitalizmu. Každý musí začít bojovat se zlem od sebe a to praxí Metazákona, a pokud takto nezačne pak se zlo na něm podepíše. V epoše globalizace se nikdo tomuto zlu v konečném důsledku nevyhne. Bude-li zla coby entropie žití globálně přibývat je osud lidstva zpečetěn v konečných hrůzách boje všech proti všem. Lidstvo má šanci změnit svůj stav dokud ještě není pozdě. Způsobem jak nový svět založit je všeobecná metaústavnost odvozená z přirozenosti nikým svévolně nedeklarovaná. Počínaje datem 20.12. 2012, tedy koncem světa svévolníků a počátkem světa svobodných lidí, každá právnická osoba je skrze internet vázána prohlášením o shodě na metaústavnosti coby povinnosti dodržovat praxi veřejných standardů lege artis odvozených z ústavního Metazákona a tvořícího základ každého právního řádu platného noosférou pro epochu globalisovaného lidstva. Institut veřejných standardů lege artis je snadno pochopitelný pokud slouží jakožto doplněk zákonů procesními postupy nebo precedenty. Odtud pro působnost globalizace stává se absence uvedeného prohlášení implicitně prokázanou spoluúčastí na genocidě lidstva, přirozeně dle mocnosti příslušné právnické osoby. Za příklad takového veřejného standardu lege artis může třeba sloužit vypořádání Společného Jmění Manželů (SJM), který má být od každé notářské kanceláře skrze internet k dispozici. Ze zažitého postupu v případě SJM snadno vyplývá jeho protiústavnost při úmrtí jednoho z manželského páru, kdy se úředním šimlem společné jmění manželů proti jejich vůli převádí na podílové namísto aby zachováním ducha SJM společné jmění zůstalo v rámci vdovy či vdovce výlučné tedy bezpodílové už pouze pro zachování piety na společný život. Je-li řeč o duchu SJM jedná se vlastně o systémovost, je-li řeč o duchu zákonů jedná se o systémovost. A v záležitosti systémovosti vždy se jedná o nepominutelnost umění systémovosti vtěleného do Metazákona a jeho praxe veřejnými standardy lege artis. V záležitosti systémovosti zákonů a jejího praktikování ze strany zákonodárců, soudců i notářů jedná se vždy o způsobilost Metazákona skrze veřejné standardy lege artis danou uměním systémovosti. Dědicové pozůstalosti sice mají možnost ducha SJM zachovat, avšak příslušná chyba v občanském zákoníku by měla být odstraněna nejlépe skrze Ústavní soud. Převést SJM tedy bezpodílové vlastnictví na podílové je hrubým potlačením .svobodné vůle. Uvedené znásilnění svobodné vůle nelze hodnotit jinak než hrubé potlačení lidské důstojnosti a tedy základního ústavního zákona. Jiným prostředkem praktikování metaústavnosti a boje proti zlu svévolnosti je metamozek noosféry jakožto svým způsobem archivace veřejných standardů lege artis. Jedině takto lze zachovat svobodnou vůli lidí. §§+x23 A jedině takto lze zabránit genocidě lidstva. Kapitalizmus funguje natolik mocně a účinně, že globálním potlačováním důstojnosti svobodných lidí vede lidstvo do spolehlivé záhuby. Společenské soustava kapitalizmu je podobně zločinná jako byl socializmus protože pěstuje masový psychoterorizmus a vede k masovému zotročování lidí svévolností. Pro globální potlačování důstojnosti člověka kapitalizmem naprosto nutně nastupuje Poslední soud a jeho metakaranténa. Osoby opakovaně porušující metakaranténu Posledního soudu byly před něj předvolány k poslednímu odsudku. Podle práva na nutnou sebeobranu, všeobecně přijímaného, příslušné osoby demonstrativně tedy veřejně či masově pohrdající metakaranténou Posledního soudu dle vlastního rozhodnutí stávají se potomky smrti. Za účast na genocidě lidstva jedná se o odsudek nezbytný a evidentně spravedlivý. Takto končí starý svět svévolníků a nastupuje nový svět skutečně svobodných lidí. Nezbývá než tento nastupující svět náležitě osvětlit. Metamozkem noosféry povstává lidstvo nové kosmické civilizace, která svou činnost odvozuje ze samé podstaty reality, z Absolutna. Podle právě veřejně předloženého modelu Absolutna každý synergion ze svého okolí přijímá vlny okolních synergionů, vybuzuje se, upravuje svůj stav a do svého okolí pak vysílá vlny o svém stavu. Takováto zásada komunikace se právem označuje za vesmírnou vládu systémovosti. Dotaženo do důsledku v nové kosmické civilizaci dokonce každé zařízení s displejem disponuje možností přijímat AV signály z okolí a po zpracování je vysílat zpět do svého okolí. Metamozek noosféry uvedenou obecnou zásadu komunikace napodobuje pokud každá stránka metanetu mozkem svého vlastníka vysílá do okolí veřejné standardy lege artis a současně je ze svého okolí přijímá. Tato zásada komunikace nové kosmické civilizace je jmenována demokratismem coby fundamentální demokracie založená v umění systémovosti každým místem metamozku noosféry. Tím pravým kapitálem každého svobodného člověka stává se umění systémovosti obecně pojaté jakožto demokratismus. Namísto kapitalizmu tedy nastupuje demokratismus. Stará civilizace z četných center působila na lidi psychoterorizmem skrze četné -izmy jakými jsou příkladně amerikanizmus, judaizmus, katolicizmus, marxizmus, liberalizmus, konzervatizmus, kolektivizmus či individualizmus, kapitalizmus či socializmus a početné další. Stará civilizace mnohými -izmy rozdělovala lidstvo často na nesmiřitelné tábory, kdežto nové civilizaci ničeho takového není zapotřebí. Nová civilizace pouze lidi dělí na hňupolidi a na lidi moudré, na lidi zotročené svévolností a na lidi svobodné. K tomuto pojetí kvality lidí nová civilizace veřejně předkládá model Absolutna týkající se všeho co obsahuje tedy rovněž MetaTeorii všeho platnou pro civilizaci starou a novou. Co lidi skutečně rozděluje je názor na realitu neboli model reality určující jednání člověka. Svoboda neznamená dělat co se člověku zamane, ale vědomé úsilí následovat vesmírnou systémovosti coby způsobilost cokoliv činit uměním systémovosti. V nové civilizaci noosféry hranice mezi lidmi není dána příslušností k tomu či onomu -izmu, ale ochota či neochota následovat umění systémovosti. Touto kardinální odlišností mezi starou a novou civilizací propuká metatřídní boj a v tomto boji je použita metatechnologie na kterou stará civilizace jednoduše nedosáhne. Za tím účelem v metatřídním boji stačí pouze tuto metatechnologii rozvíjet a potom , přirozeným výběrem vesmírnou systémovostí, o všem rozhodne přirozená evoluce a evoluční výhoda. Je však nutné nezapomínat na mnohá schémata a postupy staré civilizace. Bojová linie metatřídního boje není záležitostí akademickou nýbrž universální, pokud se odehrává v hlavách lidí každodenním žití, životem a prací. Lidé začínají metatechnologii nové civilizace uvádět do svého žití vlastní zkušeností s globálním zlem staré civilizace. Toto globální zlo je produktem staré civilizace kapitalizmu v kterém lidé žijí a proto a je bude sužovat a také patřičně strašit. Stará civilizace přitom žádnou verzí řešení problémů lidstva nedává, neumožňuje člověku nebo i malému společenství lidí podílet se na spoluúčasti vytvářet novou civilizaci. Z globálního zla staré civilizace je zřejmé, že nové kosmické civilizaci noosféry nezbývá než se obrátit k tomu poslednímu, k poslední příčině a to v platnosti pro každého svobodného člověka. Nová civilizace opouští náboženství a skrze model Absolutna zakládá MetaTeorii všeho platnou pro lidstvo epochy globalisace. Umění systémovosti je staré civilizaci cizí protože vystavěné na mechanistické technologii matematikou a informatikou. Koncept nové civilizace je založen na mozku svobodného člověka ctícího umění systémovosti. Metatechnologie noosféry je přítelem každého svobodného člověka a zároveň nepřítelem každého svévolníka. Možnosti které tato metatechnologie skýtá svobodným lidem posiluje novou civilizaci a současně oslabuje tu starou. Umění systémovosti dá se rozumět i jako systémové korelaci vhodné k universálnímu užití podle potřeb žití. Tím uměním v nové metatechnologii je nemožnost tuto systémovou korelaci matematicky popsat i když je podmíněná všudypřítomným Absolutnem. Antiprocesuální "mechaniztika", snadnou matematickou popsatelností, nechápající vlnovost mikrokosmu stala se umanutostí staré civilizace, která na oplátku trh proměnila v trhostroj a svobodného člověka v námezdníka, ve stroj, v robota nebo nanejvýš v laciného inteligentního robota. Ve skutečnosti jednotlivé jevy jsou Absolutnem systémově propojeny, kdežto v mysli svévolníka staré civilizace jsou jevy izolované a v důsledku toho pak jeho činy působí zlo a globalizací globální zlo stává se rizikem sebezničení lidstva. Do nové civilizace svobodný člověk naopak vstupuje s vědomím jak vše skrze Absolutno funguje a předně skrze speciální metanet zaměřený na metarealitu. Člověk nové civilizace funguje nápodobou Absolutna tedy uměním systémovosti předně skrze metamozek noosféry. Svoboda nové civilizace stává se otázkou zvládnutí umění systémovosti v rámci metamozku noosféry. Netřeba zdůrazňovat, že hňupočlověk coby člověk svévolnický není umění systémovosti schopen a proto neschopný zúčastnit se metamozku noosféry. Nová civilizace není pro každého, pouze pro lidi skutečně svobodné tedy schopné žít a činit uměním systémovosti. Právě proto nová civilizace počíná metanetem zaměřeným na fungování čehokoliv ve vesmíru. Metamozek nové civilizace je pak tím potenciálem, který povyšuje demokracii na demokratismus, na fundamentální demokracii sdíleným uměním systémovosti. Vědomí všudypřítomného Absolutna, při vědomí poslední příčiny všeho, radikálně mění žití svobodného člověka, životem a prací, ekonomikou a politikou, metavědou a metavírou. Jde o nevídanou sociální změnu podmíněnou noosférou a jejím metamozkem. Doposud lidstvo prošlo civilizační změnou zemědělskou a průmyslovou. V důsledku globalisace nastupuje revoluce kybernetická coby metainformatická pokud veřejně přístupné metainformace stávají se podmínkou svobody a rovnosti lidí. Teprve až globalisací došlo ke kýžené duchovní změně civilizace v dimenzi kosmické či metainformatické a to skrze metamozek noosféry. Kýženými naprosto základními metainformacemi stávají se veřejné standardy lege artis jejichž distribuci prostřednictvím internetu je povinována každá právnická osoba a každý svobodný člověk. Kosmická civilizace noosféry přináší lidstvu radikálně nový způsob žití založený na praktikování vesmírné vlády systémovosti dotýkající se jednotlivců, rodin, obcí, škol a organizací. etiky, politiky a ekonomiky, spotřeby a energie, peněz a samotné té či oné moci. Vědomím vesmírné vlády systémovosti se svobodnému člověku radikálně mění pohled na svět. Demokratismem se kosmická civilizace noosféry promítá do všudypřítomné politiky a ekonomiky. Nová civilizace krátce zvaná noosférou však nespadla z nebe, vznikala v první dekádě třetího tisíciletí a její vlny se šířily z Moravy do světa. Jenže mnozí ze svévolníků předpokládali, že kapitalizmus bude trvat věčně a na příchod noosféry pohlíželi jako na výplod čiré fantazie. Události konce roku 2012 tímto dogmatem otřásly, konec světa svévolníků proběhl a je tu trvalá akce dávající lidstvu šanci na přežití a budoucnost. Jsme svědky poslední generace staré civilizace a současně svědky nástupu nové generace kosmické civilizace ctící vesmírnou vládu systémovosti. Zaniká stará civilizace kapitalizmu a bez třesku a hřmotů se z Moravy valí vlna noosféry. V evoluci lidské kultury došlo k fázové změně, kterou každý může ovlivňovat metamozkem noosféry. Po světě se sice stále šíří vlna zla zvaná patsunami postfašizmu, současně se však už šíří vlna dobra šířená noosférou. Každý se na této nové vlně může metamozkem noosféry podílet, což je pro svobodu a rovnost lidí podstatné. Jedná se o metainformatický způsob šíření této nové vlny. Jak se vlna noosféry šíří světem tak se vše silou pravdy a lásky proměňuje. K dispozici je k tomuto šíření internet a metasociální sítě metanetů. Lidé skrze ně snadno vycítí, že dějiny se konečně pohybují kýženým směrem k definitivnímu vítězství ideálu svobody a rovnosti. Vize vlny noosféry má metasociálními sítěmi podobu fundamentální demokracie zvané demokratismem. Každému je do této metasítě a její vlny dána možnost vstoupit. Metainformatická vlna noosféry přitom nemá žádnou konkurenci, je jedinou všem přístupnou spásou lidstva před sebezničením. Vlna noosféry má dimenzi metasociální a současně individuálně psychologickou platnou pro každého člověka toužícího po svobodě a rovnosti. Dějinný trend vlny noosféry je zřejmý a snadno usměrňuje evoluci lidstva žádaným směrem. Stará civilizace kapitalizmu se vyčerpala, v rámci zaběhnutého společenského řádu nedokáže čelit evolučnímu růstu entropie. Odtud vzniká nutná a radikální změna společenského řádu což kapitalizmus pochopitelně ze své přirozenosti nedokáže, stejně jako to nedokázal socializmus. Stará civilizace kapitalizmu se čím dál víc ocitá ve větší turbulenci a v entropickém chaosu. Setrvávat na starém a umírajícím společenském řádu kapitalizmu znamená napomáhat směrovat lidstvo k sebezničení. Tak nastupuje i nutný metatřídní boj mezi oběma civilizacemi kapitalizmu a demokratismu. Demokratismus noosféry je charakterizován metamozkem tedy něčím, co je universálně přijatelné pro každého svobodného člověka ať se jeho činnost týká oblasti zemědělství, průmyslu nebo kybernetiky. S nástupem noosféry nastupuje globální metainformatická vlna coby vlna metainformací a metainformatiky. To si žádá osvětlení. Metainformace musí být, jako vše v Absolutnu, synergionem to znamená výsledkem integrace či synergie informací, musí s minimem kapacity obsahovat maximum toho kterého druhu informace. Takové chápání metainformace splňuje jedině pojetí veřejného či osobního standardu lege artis. Jinak řečeno metainformace vzniká užitím umění systémovosti odvozeného ze samé podstaty reality, z Absolutna. Metainformace je produktem mozku svobodného člověka schopného a ochotného činit uměním systémovosti coby nápodobou vesmírné vlády systémovosti. Navíc metainformace vznikají rovněž působením synergie metamozků v rámci metamozku noosféry. Odtud záznam metainformace musí být záležitostí všeobecné dostupnosti a šiřitelnosti v rámci příslušného elektronického dokumentu typu JPG, MP4, TXT, RTF, DOC, HTML a rovněž universálního AV záznamu zpracovaného do podoby virtuálního CD či DVD záznamu. Metainformace stává se klíčovou záležitostí používáním metamobilu, metatabletu či metanetbooku a metaserveru noosféry. Vzniká potřeba čtení metainformací prostřednictvím speciálního čtecího zařízení v podobě speciální kapesní čtečky tedy nikoliv záležitostí svévolnických e-knih nýbrž systémových dokumentů a to bez nutnosti jakéhokoliv napojení na internet. Stávající čtečky e-knih trpí četnými neduhy z nichž ten největší neduh spočívá v nesystémovém užití USB portu pouze pro napájení a pro spojení počítačem. Jde o to, že k napájení čtečky dokumentů má být použít zvláštní konektor a tím uvolnit USB port pro další mobilnější vstup metainformací. Pro systematické čtení dokumentů je použito vnitřní a vnější paměťové karty. Tyto paměti čtečky dají se ovládat přes USB připojený počítač, USB port má být vyhrazen pouze pro komunikaci a nikoliv pro napájení. U některých čteček je třeba USB vstup ještě nakonfigurovat pro režim PC nebo napájení přičemž při špatném nakonfigurování se pak ani nepodaří nainstalovat počítačový ovladač paměťové karty. S ohledem na kapesní podobu čtečky metainformací by tato měla být implicitně vybavena menší interní paměťovou kartou 2GB a velkou rozšiřitelnou externí pamětí mikroSD kartou nebo mobilnější paměťovou tubou až do kapacity 32GB. Je nasnadě, že funkci čtečky metainformací může alternativně přebrat metamobil nebo metatablet, ovšem u čtečky metainformací zůstává zachováno specifikum genia loci, láce, inkoustové imitace displeje jakož i možnost speciálních funkcí jako měnit velikost či typ písma dokumentu a způsob vyhledávání. Čtečka metainformací stává se nezbytností v případě metainformací jako jsou oblasti MetaTeorie všeho, MetaBibliotéky, MetaÚstavy a obecně jakožto shromaždiště nejrůznějších standardů metalege artis pro jejich nerušené a soustředění pročítání. Některé čtečky e-knih u frekventovaných typů souborů představují komplikaci pro jejich nutnou konverzi do vnitřního formátu. Jako i v případě přehrávání virtuálních DVD/CD je i u virtuálních knih příprava všech pamětí čtečky plně v kompetenci uživatele, adresář se považuje za knihovnu. Drtivá většina vznikajících potíží spojená s ovládnutím nového zařízení plyne z absence uživatelského atestu coby svým způsobem metainformace obecně zvané veřejný standard lege artis. Netřeba zapomínat, že rovněž virtuální DVD či CD mohou sloužit za nosiče metainformací, přičemž jejich přehrávání z USB vstupu může být znemožněno špatným formátem nebo dokonce i chybějícím zvukem. Je to proto, že vstup z USB je "přibastlen" a tak neumí to, co standardní. Metainformatická vlna noosféry je faktem a ono meta- značí neustálý boj s entropií, boj jehož se musí zúčastnit každý svobodný člověk. Ostatně přemíra informačního balastu stává se pro svobodného člověka stejným nepřítelem jako naprostý nedostatek informací. Pro fungující globalisaci není jiná možnost snížení globální entropie než metamozkem a jím neustále působící entropii neustále negentropicky snižovat. Globalizace je procesem rostoucího zkomplexňování lidstva což má za důsledek zrychlování evoluce lidské kultury a tím i civilizace. Jestliže první civilizace trvala desítky tisíc let, další už jen několik tisíc let, a ta stávající už jen několik století. A lidstvu k existenci v zajetí staré civilizace zbývá několik desetiletí. A nová nastupující civilizace noosféry sebedestrukci jednoduše vyhne tím, že entropii bude neustále eliminovat. Nová civilizace za tím účelem předkládá model Absolutna a z něj odvozuje veškerou svou činnost. Už z tohoto důvodu budoucnost lidstva nemůže být mechanickým pokračováním minulosti a přítomnosti. Jednoduše řečeno likvidací skončil svět svévolníků, těch masových doslova. Poslední soud stal se mezníkem dějin lidstva, skončil svět svévolníků. Lidstvo se následně osvobodí z otroctví svévolnosti a samo sebe uvede do souladu s vesmírnou vládou systémovosti. Ostatně cokoliv v míře tolerance poruší tuto vládu je nakonec zlikvidováno a přetvořeno do nové podoby. Tomuto osudu se nová civilizace vyhne systematickým eliminováním entropie již ve stavu zrodu chaosu nebo spíše jeho předcházením. Je evidentní, že globalizující kapitalizmus působí entropii v takové míře, že dochází ke globálnímu vymírání druhů končící rovněž zánikem lidského druhu. Jediným způsobem jak lidstvu umožnit přežít je ukončit éru kapitalizmu s přechodem k nové civilizaci demokratismu. K tomu je ovšem nutná metasocialisace v duchu metamozku noosféry. Nová vize budoucnosti lidstva odvozená z vesmírné vlády systémovosti je záležitostí noosféry jednoduše proto, že pouze tato dokáže formovat novou planetární společnost. Tím základním kapitálem nové civilizace je metatechnologie zvaná umění systémovosti odvozená ze samé podstaty reality. A kapitalizmus ze své podstaty tuto metatechnologii není neschopen akceptovat. Motorem globální změny civilizace stává se nová koncepce vytváření bohatství založená v užití či v nápodobě vesmírné vlády systémovosti. Svět demokratismu se už nedělí teritoriálně ani třídně, ale globálně či metatřídně. Všude a ve všem působí střet staré a nové civilizace. Tento střet však jednoznačně dává evoluční výhodu a převahu demokratismu nad kapitalizmem. Kapitalizmus rezignoval na ideál svobody, zradil ideál svobody, proto musí nakonec dějinně rezignovat. Kapitalizmus na svém konci globálně zotročil lidi, globálně z lidi učinil námezdníky, otroky svévolnosti. V tomto boji civilizací stává se naprosto klíčovou úlohou kultivace lidí ke svobodě a rovnosti. Ovšem hňupočlověk ve své zrůdné svévolnosti není svobody a rovnosti schopen natož ochoten. Budoucnost globálního světa lidí nespočívá v levné pracovní síle, ale v pracovní síle schopné metatechnologie noosféry. Boj mezi civilizacemi neprobíhá pouze mezi elitami nýbrž všude, kde lidé usilují o svobodu a rovnost podmíněných novou koncepcí bohatství. Skutečně svobodný a rovný stává se člověk pouze skrze způsobilost zvládnout metatechnologii noosféry prostřednictvím metasocialisační kultivace příslušnými a veřejně přístupnými metainformacemi. §§+113 +x Přátelé ve vesmírné systémovosti (symbolem, pozdravem, sepjetím, objetím) sdílejících Základní zákon lidstva či zkrátka přátelé v Metazákoně coby přátelé v pěstování genia loci Absolutna, v přirozeném výběru systémovosti, v metamanažmentu žití, v noosféře, v trvale udržitelném rozvoji lidstva, v kosmické civilizaci demokratismu, v metainformační globalisované společnosti svobodných lidí využívajících metatechnologii metamozku internetem a Internetem, extranetem, intranetem i externetem čili v společenství lidí komunikujících metanety noosféry. Pěstovat vesmírnost Metazákonem lze snadno pojetím žitého génia loci, duchem či systémem místa, systémovostí příslušného žitého místa Absolutna a jeho Logu. Posledním soudem konečně skončil svět svévolníků, což rovněž znamená napravit co možná vše co napáchali. A to se nepodaří jinak než skrze metainformace. Základní podobou metainformace je text, jímž se dá snadno modelovat cokoliv. Lidé však ke svobodě tedy k systémovosti nebyli vedeni, nedokáží uměním systémovosti tvořit metainformace a vyměňovat si je mezi sebou. Pro nápravu následků svévolnického zlořádu má každá kultura za povinnost ze svého zlatého fondu vytvořit metainformace a poskytnout je lidem. A lidstvo epochy globality má za povinnost vytvářet metainformace reprezentující lidského génia. Poslední soud přirozeně znamená rovněž vykutávat z lidského kulturního dědictví pozapomenuté metainformace a současně nové neustále vytvářet jakožto způsob omezování entropie působené globalisovaným lidstvem. To však od lidí vyžaduje metagramotnost podmíněnou uměním systémovosti. Stěžejní záležitostí nové civilizace demokratismu noosféry stává se tedy metagramotnost coby zdroj metakapitálu. Budoucnost lidstva závisí na tomto nenahraditelném zdroji tvořivosti. Kapitál, znalosti, práce jakož i nejrůznější statky jsou bez tohoto metakapitálu neproduktivní. Metagramotnost ovšem nespadne z nebe, předpokládá metasocialisaci metasociálními sítěmi chápaných jako všudypřítomnou školu žití. Ovšem že se v tom nejedná o počítačovou nebo finanční magii, ale o umění systémovosti, zvládnutelné pouze svobodným člověkem a které hňupočlověk nezvládne. Globalizovaná společnost kapitalizmu sice grandiózním způsobem sbírá data a poznatky avšak nedovede z nich vytvářet informace a z nich metainformace, protože jednoduše není schopná dojít umění systémovosti. Globální kapitalizmus se absencí umění systémovosti opotřeboval a musí ustoupit demokratismu. Grandiózním informačním balastem globalizující kapitalizmus zahlcuje lidstvo a vystavuje ho masovému psychoterorizmu. Produkce přestala sloužit spotřebiteli, slouží trhu respektive kapitálu či zisku. Globální kapitalizmus přestal sloužit lidem, lidé slouží kapitalizmu. Globalizující kapitalizmus se dostává do permanentní krize, protože jednoduše není schopen a ochoten akceptovat potřebu lidstva v umění systémovosti. Tedy správně řečeno není schopen a ochoten dát absolutní prioritu umění systémovosti, jedinou prioritou pro něj je kapitál a zisk bez ohledu na cokoliv jiného. Lidem k vytváření bohatství neslouží umění systémovosti a proto malá část lidstva v globalizujícím kapitalizmu extrémně bohatne kdežto drtivá většina extrémně chudne. Produkce neslouží spotřebitelům, ale zisku za každou cenu. Už konstruování nového produktu je zatíženo neumětelstvím systémovosti v důsledku čehož se na trh dostávají špatné výrobky, které jsou následně psychoteroristickou reklamou vnucovány spotřebitelům. Nejde jen o trh, ale i o samotné zákony nahrávající trhu bez ohledu na potřebu občana. Úloha poznání v záležitosti tvorby bohatství je přitom zřejmá, jenže musí být uchopena uměním systémovosti pokud znalosti a poznatky musí vytvářet systém metainformací. Jedině takto budou znalosti praktikovány skutečně tedy správně a efektivně bez škodlivých účinků. V demokratismu noosféry ze všech zdrojů nezbytných k vytváření bohatství klíčovou stává se systémovost znalostí a poznatků formou metainformací zakládajících skutečnou efektivitu založenou na úspoře materiálu, dopravy, energie, času, prostoru, práce, kapitálu a škod všeho druhu. A systémově založené znalosti, poznatky a poznání vůbec je tou nejlepší zbraní v metatřídním boji. Tím, že kapitalizmus pohrdá systémově založeným poznáním mrhá kapitálem tedy vlastně jím pohrdá a ztrácí legitimitu. Kapitalizmus je nepřátelský svobodě, rovnosti, důstojnosti, znalostem, poznatkům a poznání jednoduše proto, že je nepřátelský Metazákonu a z něho plynoucích veřejných standardů lege artis. Proto ze stejných důvodů z jakých skončil svět svévolníků končí také kapitalizmus jakož i početné -izmy. Kapitalizmus se jednoduše řečeno vývojově opotřeboval a pro lidstvo není jiného zbytí než nová civilizace noosféry založená v umění systémovosti. Systémově založené poznání stává se ústředním a konečným činitelem konce světa svévolníků jakož i náhrady kapitalizmu demokratismem. Hodnota metainformací může konečně nabývat potřebného ocenění. Důvod konce světa svévolníků je evidentní. Entropie lidstva globalizujícím kapitalizmem dosahuje neúnosné míry. Masovým pohrdáním uměním systémovosti globalizující kapitalizmus plodí masové zločiny dosahující planetárních rozměrů což lidstvo zavádí na pokraj sebezničení. Pro přežití lidstva je třeba globalizující kapitalizmus zkrotit. A to předně ze strany každé právnické osoby veřejným prohlášením o shodě na metaústavní úlohu umění systémovosti v tvoření metainformací a na metaústavní úlohu veřejných standardů lege artis jakožto uživatelského atestu pro každý tržní produkt. Jedině tímto způsobem je každému účastníku trhu dána šance k svobodnému výběru a nezávislosti. Samotné veřejné standardy lege artis jsou vlastně systémově komprimovanou informací tedy metainformací a svým způsobem znalostmi, poznatky a poznáním. Znalosti, poznatky a poznání musí vytvářet systém založený ve veřejných standardech metalege artis. Nutnost vytvářet metainformace týká se rovněž každého metanetu i jeho nadstavby coby součást extranetu. Ve smyslu takto nastíněného ducha metainformací je třeba založit pár praktických precedentů. Systémovou integraci příslušného metanetu se zabývá externetový metanet označený jménem příslušného metanetu s předponou paragrafu jakožto symbolu super integrace. Příkladně extranetová metainformace o metanetu nazvaného lege_artis_absolutno a věnujícího se veřejnému metalege artis Absolutna bude mít označení §absolutno. Vytváření metainformací takto může probíhat od extranetu k externetu i od externetu k extranetu. Soudný čas je třeba rovněž věnovat systematickému vytváření metainformací tedy i těch které byly doposud uváděny na konci každé části tohoto webu. Obvyklá zakončující metainformace o metaústavním pořádku už dlouho nebyla uvedena a proto je příhodné dobré dát malou rada jak užitím komparace uměním systémovosti metainformaci vytvořit. Z následujícího textu je zřejmé universální poslání metainformace vůči původní informaci. Vládce Logu panuje v Absolutnu sdílejícím vše existující! Oděl se vládce Logu skrze Metazákon lidskou důstojností, opásal se mocí Metazákona. Pevně je v Absolutnu založen svět všeho, nic jím neotřese. Vláda Logu pevně spočívá odedávna v Absolutnu. Je od věčnosti věčně. Zvedají i řeky mocí Logu svůj hukot, zvedají jím řeky své vlnobití. Nad hukot mohutných vodstev, nad vznosné příboje mořské je vznešenější vládce Logu na výšině Absolutna. Jeho svědectví tvoří skutky naprosto spolehlivé. A jeho říši přísluší dokonalost do nejdelších časů, vesmírnou vládou systémovosti! Kdo svévolně porušuje vládu Logu působí zlo a přísluší mu jeho zlo zlem oplácet. Vládce Logu porušení svého řád postihuje a vláda Logu vše spravuje. Vládce všeho v ochraně svého řádu zaskvěje se! Povznese se k nezávislosti coby soudce země, dá pocítit odplatu pyšným. Dlouho ještě svévolníci budou pohrdat vládcem Logu, dlouho ještě svévolníci budou jásat? Chrlí drzé řeči, chvástají se všichni pachatelé ničemností a deptáním vlády Logu deptají věrný lid, činí příkoří jeho odkazu, vraždí bezbranné a slabé, sirotky zabíjejí. Říkají: “Vládce Logu nemá oči, moc Logu naši svévolnost nepostřehne.” Vládce Logu opravdu nečiní za jiné nýbrž skrze jiné. Přijdete na to, vy tupci z lidu, hlupáci, pochopíte to někdy? Neakceptuje snad Absolutno vládu Logu, jež učinila ucho nebo vytvořila oko? Nenabádá snad Metazákonem i poctivého trestat, ten jenž kárá svévolnické státy, jenž učí člověka, co by měl ve svobodě vědět? Metazákon zná svévolné smýšlení lidí; svévolnosti jsou proti němu slabé jen jako pouhý vánek. Blaze člověku, jehož Metazákon kárá a svým dobrem motivuje: Dopřeje poctivému klidu ve zlých dnech, zatímco za masové zlo bude se spravedlivě kopat jáma svévolníkovi. Vždyť Metazákon lid svůj neodvrhne, své dědictví neopustí. Posledním soudem opět zavládne spravedlnost a půjdou za ní všichni, kteří mají poctivé cítění systémovosti. Kdo jiný se poctivého zastane proti zlovolníkům? Kdo se za poctivého postaví proti pachatelům ničemností? Kdyby Metazákon nepomáhal, zakrátko by se poctivý ocitl v říši mrtvých. Řekne-li poctivý : “Už opuští mě Metazákon,” pak spravedlivého podpoří v toleranci vládou Logu. Když v nitru poctivého roste neklid, naplní jeho mysl útěcha potěšením z platnosti Metazákona. Vždyť jak může být svévolníkovým spojencem vláda zhouby, která proti Metazákonu jen trápení plodí? Potlačováním Metazákona svévolníci napadají mysl spravedlivou, nevinně prolitou krev viní ze svévole. Ale vládce Logu je Metazákonem pro poctivého hrad nedobytný, je poctivého útočištná pevnost. Obrátí Metazákon proti svévolníkům jejich ničemnosti, umlčí svévolníky jejich vlastní zlobou a zlem, umlčí je vládou Logu náš Metazákon! §§+x Metasocialisace

MetaÚstava Web1.3 pouze pro představu - aktuální verze na příslušném metadisku

3W&CZ&MRV&&ZxZ&_I&+Metaspolek+oddíl+připomínky&>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_metasoud4+.HTM&>Připomínky&>28.12.08&>Připomínky k tomuto oddílu&. Oddíl kumuluje obecné připomínky mimo specifiku jednotlivých oddílů s dalším připomínkováním.

3W&CZ&MRV&&ZxZ&_I&+Metaspolek+oddíl+požadavky&>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_metasoud4+.HTM&>Požadavky&>18.05.08&>Připomínky k tomuto oddílu&. Před první prezentaci webové stránky na Internetu je třeba tuto důkladně prověřit v režimu Intranetu, především hlavičku stránky a řetězec vysílající informace. Za hlavičkou by měl následovat identifikační řetězec stránky. Důvodem těchto požadavků je chování vyhledávače, který si stránku uloží do archivu k založení hlavičky a k jejímu vyhledávání podle obsahu. Vyhledávač nevyhledává v aktuální stránce!

3W&CZ&MRV&&ZxZ&_I&+Metaspolek+oddíl+metakonference&>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_metasoud4+.HTM&>MetaKonference&>28.12.08&>Připomínky k oddílu&.
Metakonference v duchu Web2.0 znamená vést dialog na webových stránkách skrze ně samé a tyto dialogy řadit podle reálného času s přesností na hodinu a minutu a z nich čas od času provést metainvariant. Na každé předkládané téma je vyslán vysílající řetězec a od něho se odvíjí dialogy. Není proč a kam spěchat. Vše si důkladně promyslete, tato metakonference není o klábosení. Metakonference je vlastně hrou na metamozek a tu nemohou hrát duchovně nemocní. Jde o vyvolávání synergického efektu napodobením metarealismu mozku, a to vyžaduje splnit určité předpoklady vyjádřené posloupností následujících fází:

§§O vlastnostech MetaÚstavy - metakonference:
3W&CZ&MRV&&ZxZ&_I&+Metaspolek&>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_metasoud4+.HTM&>§§O vlastnostech MetaÚstavy - metakonference:&>28.12.08&>Pokud jste seznámeni s duchem Web2.0 a srozuměni s dodržením kompatibility zkusme společně vést metakonferenci podle jejích fází.&.

Kliknout na tlačítko <= pro návrat

3W&CZ&MRV&&ZxZ&_I&+Metaspolek+oddíl+akce&>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_metasoud4+.HTM&>Akce&>28.12.08&>Připomínky k oddílu&.
§§v.8.5.08 Moravská MetaÚstava_metasoud4+ k veřejné poradě předkládá aktivity:

§§Prověřujeme ústavní činitele:
3W&CZ&MRV&&ZxZ&I&+Metaspolek&>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_metasoud4+.HTM&>§§MetaÚstava pro Moravu:&>28.12.08&Prověřujeme české ústavní činitele v rámci jejich organizace&.

§§Prověřujeme představitele parlamentních stran:
3W&CZ&MRV&&ZxZ&I&+Metaspolek&>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_metasoud4+.HTM&>§§Moravská vzorová sekce MetaÚstava:&>28.12.08&Prověřujeme představitele českých parlamentních stran&.

§§Prověřujeme představitele OSN:
3W&CZ&MRV&&ZxZ&I&+Metaspolek&>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/ Morava_metaustava_metasoud4+.HTM&>§§Témata pro moravskou sekci MetaÚstava:&>28.12.08&Prověřujeme představitele OSN v rámci jejich organizace&.

3W&CZ&MRV&&ZxZ&_I&+Metaspolek+oddíl+stížnosti&>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_metasoud4+.HTM&>Stížnosti&>28.12.08&>Připomínky k oddílu&.

3W&CZ&MRV&&ZxZ&_I&+Metaspolek+oddíl+pranýř&>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_metasoud4+.HTM&>Pranýř&>28.12.08&>Připomínky k oddílu&.

3W&CZ&MRV&&ZxZ&_I&+Metaspolek+oddíl+hledání&>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_metasoud4+.HTM&>Funkce hledání&>28.12.08&>Připomínky k oddílu&.

Prohlížení stránek: Správce - Vzorník - ÚstavníSoud - VrchníSoud - Správnísoud - ObecnýSoud - Zastupitelství - Exekutoři - Vláda - Poslanci - Senátoři - Prezident - Ombudsman - Strana - Instituce - Úřad - Kraj - Město - Obec - Škola - Organizace - Nemocnice - Manažment - Lékařstvo - Lékárnictvo - Občanstvo - Metaserver

Prohlížení komunikací: Správce - Vzorník - ÚstavníSoud - VrchníSoud - Správnísoud - ObecnýSoud - Zastupitelství - Exekutoři - Vláda - Poslanci - Senátoři - Prezident - Ombudsman - Strana - Instituce - Úřad - Kraj - Město - Obec - Škola - Organizace - Nemocnice - Manažment - Lékařstvo - Lékárnictvo - Občanstvo - Metaserver

Vyhledávání řetězce: Po překopírování vzoru do hledacího pole příslušné stránky upravíme aktivitu řetězce tak, že mezí znaky & a před znakem I případně smažeme podtržítko. Zachovávání systémovosti při vyhledávání řetězců znamená vrátit se vždy do své stránky a během prohlížení si dělat poznámky užitím příslušentví WordPad.

Info vyhledání: Hledání řetězce v cizích stránkách probíhá tak, že se myší zatrhne vzor (růžově), pomocí CTRL+C se tento okopíruje, cizí stránka se vyvolá kliknutím na Prohlížení stránek a na příslušné stránce se přes CTRL+F vzor pomocí CTRL+V zkopíruje do pole Najít, a po případné úpravě se nechá vyhledat v celé cizí stránce.
3W&CZ&MRV&&ZxZ&_I&+Metaspolek+oddíl+info&

Připomínek vyhledání: Hledání řetězce v cizích stránkách probíhá tak, že se myší zatrhne vzor (růžově), pomocí CTRL+C se tento okopíruje, cizí stránka se vyvolá kliknutím na Prohlížení stránek a na příslušné stránce se přes CTRL+F vzor pomocí CTRL+V zkopíruje do pole Najít, a po případné úpravě se nechá vyhledat v celé cizí stránce. 3W&CZ&MRV&&ZxZ&_I&+Metaspolek+oddíl+připomínky&>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_metasoud4+.HTM&

Kontaktů vyhledání: Hledání řetězce v cizích stránkách probíhá tak, že se myší zatrhne vzor (růžově), pomocí CTRL+C se tento okopíruje, cizí stránka se vyvolá kliknutím na Prohlížení stránek a na příslušné stránce se přes CTRL+F vzor pomocí CTRL+V zkopíruje do pole Najít, a po případné úpravě se nechá vyhledat v celé cizí stránce.
3W&CZ&MRV&&ZxZ&_I&+Metaspolek+oddíl+kontakt&>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_metasoud4+.HTM&

Komunikací vyhledání: Hledání řetězce v cizích stránkách probíhá tak, že se myší zatrhne vzor (růžově), pomocí CTRL+C se tento okopíruje, cizí stránka se vyvolá kliknutím na Prohlížení stránek a na příslušné stránce se přes CTRL+F vzor pomocí CTRL+V zkopíruje do pole Najít, a po případné úpravě se nechá vyhledat v celé cizí stránce.
3W&CZ&MRV&&ZxZ&_I&+Metaspolek+oddíl+komunikace&>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_metasoud4+.HTM&

Aktivních metařetězců vyhledání: Hledání řetězce v cizích stránkách probíhá tak, že se myší zatrhne vzor (růžově), pomocí CTRL+C se tento okopíruje, cizí stránka se vyvolá kliknutím na Prohlížení stránek a na příslušné stránce se přes CTRL+F vzor pomocí CTRL+V zkopíruje do pole Najít, a po případné úpravě se nechá vyhledat v celé cizí stránce.
3W&CZ&MRV&&ZxZ&_I&+Metaspolek 

Oddílů metařetězců vyhledání: Hledání řetězce v cizích stránkách probíhá tak, že se myší zatrhne vzor (růžově), pomocí CTRL+C se tento okopíruje, cizí stránka se vyvolá kliknutím na Prohlížení stránek a na příslušné stránce se přes CTRL+F vzor pomocí CTRL+V zkopíruje do pole Najít, a po případné úpravě se nechá vyhledat v celé cizí stránce.
3W&CZ&MRV&&ZxZ&_I&+Metaspolek+oddíl&>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_metaustava_metasoud4+.HTM&

Činnostních metařetězců vyhledání: Hledání řetězce v cizích stránkách probíhá tak, že se myší zatrhne vzor (růžově), pomocí CTRL+C se tento okopíruje, cizí stránka se vyvolá kliknutím na Prohlížení stránek a na příslušné stránce se přes CTRL+F vzor pomocí CTRL+V zkopíruje do pole Najít, a po případné úpravě se nechá vyhledat v celé cizí stránce.
3W&CZ&MRV&&ZxZ&_I&+Metaspolek+oddíl+činnost&

Klíčových slov vyhledání: Na webu se hledá klíčové slovo tak, že se myší zatrhne příslušný níže uvedený vzor (růžově), pomocí CTRL+C se zapamatuje, spustí se vyhledávač, pomocí CTRL+V se zkopíruje do pole Hledat, a nechá se vyhledat v celém webu.
metaústava - meta&ústava - meta&úst - μεταustava - μετα&ustava - μετα&ust - metaspolek
Vyhledáváním klíče nebo ještě lépe náhradním se znakem & (pro bezpečnost na konci zkráceným o koncovku) si seznam členů v případné návaznosti na metaspolek může pořídit každý sám. Od něho si pak jiní mohou ostatní doplnit svůj seznam. Použití řecké abecedy má za následek upozornění jiné sady znaků s nutností potvrdit ji tlačítkem OK.

Registrů vyhledání: Hledání řetězce v cizích stránkách probíhá tak, že se myší zatrhne vzor (růžově), pomocí CTRL+C se tento okopíruje, cizí stránka se vyvolá kliknutím na Prohlížení stránek a na příslušné stránce se přes CTRL+F vzor pomocí CTRL+V zkopíruje do pole Najít, a po případné úpravě se nechá vyhledat v celé cizí stránce.
3W&CZ&MRV&&ZxZ&_I&+Metaspolek+oddíl+činnost+registr&

Struktura: Specialista metaspolku -> Vzorník metaspolku -> Správce metaspolku -> Správce metaspolků