> WEB2.0 Lege artis terapie HTM <

Metasocialisační příspěvek k takto jmenovanému tématu

Níže uvedené standardy lege artis byly porušeny a to v případě pouze jednoho jediného záznamu EZKA, během jediného roku, převážně v jediné nemocnici).

Léčba antibiotiky musí být systémově zdůvodněná, nasazená pouze z vážných důvodů a pouze pokud není možné použít jinou alternativní léčbu. (28.12.11)

Při léčbě antibiotiky nesmí docházet ke zbytečným komplikacím jinými podružnými léky. (28.12.11)

Při léčbě ústně podávanými antibiotiky musí být vedlejší patogenní účinky na flóru tlustého střeva ošetřeny paralelním podáním synbiotik. (28.12.11)

Léčba antibiotiky probíhá na lékařský předpis a pod lékařským dohledem. (28.12.11)

Při léčbě antibiotiky musí být pacient seznámen s rizikem opakovaného průjmu s nutným okamžitým lékařským ošetřením a s možným smrtelným koncem při zanedbání lékařského ošetření. (28.12.11)

Průjmy během léčby antibiotiky lze chápat jako počínající postantibiotickou enterokolitidu a test stolice musí obsahovat požadavek na clostridiový toxin. (28.12.11)

Při léčbě antibiotiky průjmy během pracovního klidu musí být okamžitě řešeny na specialisovaném oddělení nejbližší nemocnice. (28.12.11)

Při léčbě antibiotiky průjmy neřešené praktickým lékařem musí být okamžitě řešeny na specialisovaném oddělení nejbližší nemocnice. (28.12.11)

Při léčbě antibiotiky průjmy musí být v nemocnici prediagnosticky vyhodnoceny jako postantibiotická enterokolitida a okamžitě potvrzená testem na clostridiový toxin. (28.12.11)

Potvrzená postantibiotická enterokolitida musí být řešena na příslušném JIP oddělení nemocnice (nejedná se o infekční nákazu) pomocí speciálního proticlostridiového antibiotika za současného léčení ledvin a tlustého střeva. (28.12.11)

Během léčení musí být ve výživě dostatek vitaminů, především vitaminu D proti patogennímu rakovinovému působení clostridiového toxinu B. (28.12.11)

Během nemocničním léčení je nutné zachovat užívání stávajících osvědčených léků a neexperimentovat s novými. (28.12.11)

Během nemocničního léčení nutno uvážit, že součástí léčby je i adekvátní strava, režim pitný a stravovací . (28.12.11)

Po vyléčení z postantibiotické enterokolitidy musí být v úvahu vzata možnost mutagenního a karcinogeního působení clostridiového toxinu B s následným vznikem rakoviny především v krevních filtrech játrech a slezině. (28.12.11)

Na konci léčení postantibiotické enterokolitidy musí dojít k CT vyšetření dutiny břišní na možné poškození jater, sleziny, ledvin nebo tlustého střeva. (28.12.11)

Po vyléčení postantibiotické enterokolitidy na infekčním oddělení musí dojít k doléčení na oddělení interny. (28.12.11)

S odstupem dvou měsíců po vyléčení z postantibiotické enterokolitidy má dojít k PET vyšetření na možný výskyt rakoviny v játrech a slezině. (28.12.11)

Výskyt rakoviny ve slezině projevuje se dloubáním v levé podbrániční oblasti za současné dobré chuti k jídlu a dobrého zažívání. (28.12.11)

Při včasném zachycení rakovinového nádoru ve slezině je ho možné zkusit chemoterapeuticky léčit bez nutnosti okamžitého odebrání sleziny. (28.12.11)

Nádor ve slezině a játrech je dobře viditelný SONO vyšetřením. Nádor ve slezině coby krevnímu depozitu má, oproti játrům, evidentně maligní charakter a při pokročilém stádiu nádoru pro vlastnosti sleziny je nutné uchýlit se k jejímu odebrání. (28.12.11)

Při odstraňování sleziny s anaplastickým čili nesolidním nádorem je nutné dodržet postup preoperační, peroperační a postoperační zamezující vzniku implantační metastáze. Porušení těchto postupů je odsudkem k smrti. (28.12.11)

Pochybení při odstraňování sleziny s anaplastickým čili nesolidním nádorem je nutné zmínit v lékařské zprávě jako možnost vzniku implantační metastáze. Zatajení pochybení je odsudkem k smrti. (28.12.11)

Po odstranění sleziny je nutná lékařská zpráva o zdravotním stavu organismu. (28.12.11)

Po odhojení odebrané sleziny nutno provést CT kontrolu zda v místě odebrání nedošlo k implantační metastázi na peritoneu coby mimorgánovému anaplasťáku slezinného typu. Zanedbání tohoto postupu je odsudkem k smrti. (28.12.11)

Před chemoterapií jater napadených anaplasťákem je třeba PET vyšetření zda ve hře není ještě jiný nádor než v játrech. (28.12.11)

Při chemoterapii nutno rozlišovat chování solidního a nesolidního (anaplastického) nádoru, anaplasťáku orgánového a mimoorgánového, u mimoorgánového ještě možnost cévního nebo peritoneálního. U mimorgánového anaplasťáku jedná se drtivou většinou o operačně podmíněnou implantační metastázi z orgánu postiženého rakovinou na membránu peritonea tedy správně zvaného exterperitoneálním. (28.12.11)

Při odoperovávání orgánového karcinomu v břichu nebo malé pánvi dochází snadno k usazení rakovinných buněk na membráně peritonea coby vzniku implantačních metastází zvaných správně exterperitoneálními karcinomy a taktéž správně diagnostikovanými. Exterperitoneální rakovina se přitom odehrává vždy vně peritonea do okolní dutiny. S počtem chirurgických zákroků roste i počet exterperitoneálních karcinomů. Intraperitoneální karcinomy jsou vždy hematogenního nebo lymfogenního původu. Exterperitoneální karcinom je vždy operačně mechanického původu. Exterperitoneální karcinom stejnými markery (třeba CA125) může simulovat intraperitoneální nebo orgánový karcinom. (22.2.12)

Při odoperovávání orgánového karcinomu v hrudní dutině dochází snadno k usazení rakovinných buněk na membráně pleury coby vzniku implantačních metastází zvaných správně exterpleurálními či parapleurálními karcinomy a správně diagnostikovanými. Rakovina se přitom odehrává vždy vně pleury do okolní dutiny. S počtem chirurgických zákroků roste i počet exterpleurálních karcinomů. Intrapleurální karcinomy jsou vždy hematogenního nebo lymfogenního původu. (22.2.12)

Při promačkávání břicha napadeného mimoorgánovaným peritoneálním karcinomem membránového typu snadno dochází k dalším implantačním metastázím na povrchu peritonea. Rakovina se odehrává vždy vně peritonea do okolní dutiny. (22.2.12)

Lékaři ve většině případů nechápou vznik a fungování mimoorgánovaného exterperitoneálního karcinomu, když ho považují za solidní a ne za anaplastický. Krevní zásobení exterperitoneálního karcinomu děje se skrze membránu peritonea a je zatíženo jistou chemickou bariérou. Na rozdíl od hematogenní nebo lymfogenní metastáze u exterperitoneální metastáze jedná se vždy o implantaci tedy o přímý rozsev rakovinných buněk na peritoneum. (22.2.12)

Pro vlastnosti peritoneální membrány je exterperitoneální karcinom neléčitelný klasickou chemoterapií. (22.4.12)

Neléčit exterperitoneální karcinom nebo léčit ho klasickou chemoterapií vyjde nastejno a rovná se spolehlivému de facto svévolnému rozsudku smrti a ještě k tomu zcela legalizovanému. (12.5.12)

Je třeba prověřit kolik de facto svévolných rozsudků smrti bylo uskutečněno zanedbáním správné léčby exterperitoneálního karcinomu. Směrodatné v tom jsou pouze nálezy novotvarů v dutině břišní uchycených na peritoneální membráně. V tomto směru je třeba opravit diagnózy smrti a statistiky. (12.5.12)

Odmítání nebo falšování diagnózy může být příznakem zametání stop jakési lékařské mafii. (22.5.12)

Podle opravených statistik je třeba ověřit zda se nejedná o úmyslné generování případů implantačních metastází. (22.5.12)

Jedinou základní léčbou exterperitoneálního karcinomu je chemoterapie dutiny břišní cytostatickým roztokem posílená jeho hypertermií navíc doplněná postupným radiačním ozařováním exterperitoneálního karcinomu. Základní léčba založená v standardních postupech je popsána v odstavci Jiný názor5 (12.5.12)

Jedinou universální léčbou exterperitoneálního karcinomu je chemoterapie dutiny břišní cytostatickým roztokem posílená jeho hypertermií doplněná případně laparoskopickým odsátím (karcinosukcí) exterperitoneálního karcinomu. Léčba je popsána v odstavci Jiný názor3 a Jiný názor4 coby peritoneální paradialýza nebo peritoneální chemopradialýza. (12.5.12)

Ošetřující lékařka i klinika jsou informovány o možnosti základní léčby exterperitoneálního karcinomu výlučně standardními postupy coby druhém názoru. (12.5.12)

Ignorování základní léčby exterperitoneálního karcinomu výlučně standardními postupy je ve svém důsledku de facto svévolným rozsudkem smrti. (12.5.12)

Příslušné zdravotní zařízení je požádáno o prošetření de facto svévolného rozsudku smrti a výsledek zanesen do příslušné zdravotní dokumentace. (12.5.12)

Příslušné zdravotní zařízení nese spoluzodpovědnost za souhlas s de facto svévolným rozsudkem smrti. Stejně tak i zřizovatel zdravotnického zařízení, jímž může být také ministerstvo zdravotnictví. V konečném důsledku odpovědnost za de facto svévolný rozsudek smrti nese vláda. (12.5.12)

Léčba exterperitoneálního karcinomu je zneužívána pro různé lékařské hokus-pokusy lékařů a to bez jakékoliv zodpovědnosti. Aby se toto už nedělo musí mít exterperitoneální karcinom vlastní diagnózu coby typická specifická implantační metastáze a jeho léčba musí být krytá klinickou zprávou k nálezu patologie. (12.5.12)

Jakákoliv účiná metoda likvidace exterperitoneálního karcinomu předpokládá využít stabilizační úlohy peritoneální paradialýzy respektive peritoneální chemoparadialýzy. (12.5.12)

Jediným způsobem řešení zanedbaného exterperitoneálního karcinomu je peritoneální chemoparadialýza. (22.2.12)

Alternativou chirurgického odstranění exterperitoneálního karcinomu je jeho laparoskopické odsátí z centra i na peritoneální membráně ovšem vázané na peritoneální chemoparadialýzu posléze také ambulantně praktikovanou. (22.2.12)

Onkologické zařízení nezpůsobilé v podstatě jednoduché léčby exterperitoneálního karcinomu nezbývá než nakonec zbavit licence. (12.5.12)

Lékaři se ze solidárnosti všemožnými fintami snaží lékařské pochybení tedy také implantační metastázi zamaskovat a nepřipustit. Tato solidárnost však nepřipouští preventivní fungování systému léčebných standardů lege artis. (22.2.12)

Chemoterapie mimoorgánového anaplasťáku skrze membránu peritonea na bázi platiny je neúčinná. Do budoucna je možná nějaká speciální chemická látka vázaná na základní složku krve průchozí polopropustnou membránou peritonea. (22.2.12)

Chemoterapie mimoorgánového peritoneálního anaplasťáku nepřichází v úvahu s ohledem na neúčinnost stávající chemoterapie a jednak pro snížený průtok krve anaplasťákem a tedy i pro nutnou vysokou krevní toxicitu mimo něj. Jediným řešením mimoorgánového peritoneálního anaplasťáku je jeho okamžité chirurgické nebo radiační odstranění v zárodečném stavu se zabráněním vzniku následných implantačních metastází. (28.12.11)

Neúčinná chemoterapie mimoorgánového anaplasťáku a oddalování jeho likvidace přináší rostoucí riziko rozptylu (diseminace) do pobřišnice (peritonea) s neřešitelnou komplikací následných implantačních četných metastází. (28.12.11)

Chemoterapie na bázi platiny vlastně představuje otravu nádoru, ale rovněž též organismu a proto před každou chemoterapií je nutné krevní vyšetření zda otrava organismu už není přílišná, což se pozná podle úrovně neutrofilních leukocytů čili neutrofilů. Poklesne-li hodnota neutrofilů níže jak 1,8 nutno chemoterapii odložit. Hodnota neutrofilů pod 1, 8 značí stav neutropenie, pod 1,5 navíc neuropatie. (28.12.11)

Chemoterapii lze provádět v sadě malého nebo velkého cyklu tedy s prodlevou týdne nebo tří týdnů. V každém případě dávka chemoterapie nesmí tak velká, aby se po ní vyvolala patologická neutropenie či dokonce neuropatie. (28.12.11)

Chemoterapie v malém cyklu musí mít na začátku sady dostatečnou hodnotu neutrofilů, aby nemuselo docházet k protahování celé sady. (28.12.11)

Neuropatie coby nezánětlivé onemocnění nervů vyvolané jejich otravou chemoterapií a projevující se ztrátou citlivosti a hybnosti zejména dolních končetin znamená okamžité přerušení chemoterapie do odeznění postižených nervů. Trvání tohoto postižení nervů chemoterapií čtrnáct a více dní znamená její ukončení až do odeznění postižených nervů. (28.12.11)

Při dosažení neuropatie s hodnotou neutrofilů poklesem blížící se hodnotě 1.1 nutno ihned chemoterapii ukončit a nechat organismus celkově regenerovat směrem k obnově normální krvetvorby. (28.12.11)

Neuropatie coby nezánětlivé onemocnění nervů, vyvolané jejich otravou chemoterapií a projevující se ztrátou citlivosti a hybnosti zejména dolních končetin, znamená okamžité přerušení chemoterapie do odeznění postižených nervů. Trvání postižení nervů chemoterapií čtrnáct a více dní znamená její ukončení až do odeznění postižených nervů. (28.12.11)

Po dlouhodobé chemoterapii v játrech trvající více jak půl roku nutno tuto ukončit a nechat organismus celkově regenerovat do normální krvetvorby s hodnotami neutrofilů alespoň 3,5. (28.12.11)

Po účinné chemoterapii anaplasťáku v játrech se jeho hustota už po první sadě chemoterapie sníží natolik, že ten zmizí z dosahu SONO vyšetření a nezbývá než CT nebo PET vyšetření. (28.12.11)

Zanedbání vyšetření při začátku chemoterapie způsobí, že vedle anaplasťáku v játrech může nekontrolovaně růst implantovaný anaplasťák ze sleziny a přijde se na něj až po první kontrole vyšetřením CT. (28.12.11)

Za cenu hluboké neuropatie je sice zlikvidován anaplasťák spíše benigního typu v játrech, nález paralelního mimorgánového anaplásťáku však nemůže být ignorován nýbrž pro riziko diseminace ihned řešen nejlépe peritoneální chemoparadialýzou. (29.12.11)

Zanedbání nálezu patologie při vyšetření CT vede k diseminaci mimoorgánového postlienového anaplasťáku. Při celkové kontrole vyšetřením PET se pak odhalí další nová formace coby proběhlá diseminace mimoorgánového postlienového anaplasťáku do peritonea. Dochází k opakovanému ignorování lékařské zprávy k nálezu patologie. (12.2.12)

Mimoorgánový postlienový anaplasťák je zřejmě zdrojem markeru CA125 a diagnosticky patří mezi exterperitoneální karcinomy. (22.4.12)

Šoková chemoterapie mimoorgánového postlienového anaplasťáku, za cenu krátké neutropenie, hycamptinem či topotecanem je neúčinná. Po šokové chemoterapii zjištěna nová patologie v játrech. Stav jater před šokovou chemoterapií nebyla proveden a tak není jasné jedná-li se o restart staré patologie nebo o novou patologii vyvolanou použitým cytostatikem. (22.4.12)

Likvidace zanedbaného exterperitoneálního je běžnými metodami nemožná a neléčitelná. Zbývá pouze netradiční postup skrze peritoneální (chemo)paradialýzu a tím s řadou dalších metod. (22.4.12)

Zpráva o nevyléčitelnosti postlienové formace působí psychický šok a stres, který během dvou měsíců může vyvolat objevení se novotvarů v játrech na místě starých. K nálezu nové patologie na místě vyléčené staré je vystavena klinická zpráva s ohledem na možnou recidivu po pominutí vlivu staré chemoterapie. (22.4.12)

Zázračné vyléčení jaterní patologie musí být dodatečně sledováno, zda se nejedná pouze o utlumení patologie s recidivou a zda nemělo dojít k skutečnému doléčení. (22.4.12)

Pacient vystavený nutnosti zemřít dává přednost užít si kvality posledních dní života. Na počátku této cesty stála prkotina praktického lékaře a řada dalších pochybení lékařů, předně odpor lékařů pěstovat kulturu lékařských zpráv k nálezu nově zjištěné patologie. (22.4.12)

Víra pacienta v lékaře je takového stupně, že rezignuje na možnost jakékoliv léčby a je pokorně ochoten přijmout i svévolnickou ordinaci k cestě pod drn. (22.4.12)

Ignorováním lékařské zprávy k nálezu lékař pacienta dlouhodobě uvádí v klam, a o to horší je pak pravda o nutnosti rychle zemřít. (12.2.12)

Nález rakoviny neopatřený klinicky stanovenou diagnózou je úmyslným pokusem o zabití. (12.5.12)

Rakovina neléčená na základě klinicky stanovené diagnózy je úmyslným pokusem o zabití. (12.5.12)

Úmrtí na rakovinu neléčenou na základě klinicky stanovené diagnózy je úmyslným zabitím. (12.5.12)

Nález rakoviny v dutině břicha neopatřený klinicky stanovenou diagnózou exterperitoneálního karcinomu je úmyslným pokusem o zabití. (12.5.12)

Rakovina v dutině břicha neléčená na základě klinicky stanovené diagnózy exterperitoneálního karcinomu je úmyslným pokusem o zabití. (12.5.12)

Úmrtí na rakovinu v dutině břicha neléčenou na základě klinicky stanovené diagnózy exterperitoneálního karcinomu je úmyslným zabitím. (12.5.12)

Podle počtu pochybení a podle typu původící osoby mohou se úmyslný pokus o zabití nebo úmyslné zabití stát masovými zločiny. (12.5.12)

Lékařská tvrzení o neléčitelnosti rakoviny nemající základ v klinicky či systémově stanovené diagnóze mohou nabývat de facto rozsudku smrti coby úmyslného pokusu o zabití nebo úmyslného zabití a z tohoto pohledu musí být prověřeny. (12.5.12)

Léčení nesolidního nádoru na klinice solidních nádorů rovná se de facto rozsudku smrti. Nesolidní nádory patří výlučně do kompetence OKSEM. (22.5.12)

Ani vyhlášený onkologický ústav není způsobilý tedy schopen léčit nesolidní nádory, není vybaven zařízením OKSEM. (22.5.12)

Neexistence OKSEM rovná se pro řadu onkologických pacientů de facto rozsudkem smrti. (22.5.12)

Neexistence OKSEM rovná způsobem masového úmyslného zabití pro určitou skupinu onkologických pacientů. (22.5.12)

Problémem de facto rozsudku smrti Pacientky s nesolidními nádory je nakonec orgánový maligní nesolidní nádor v játrech a nikoliv nesolidní exterperitoneální nádor. (22.5.12)

Umírání onkologických pacientů de facto odsouzených k smrti spočívá v tišení bolestí a v plnění smysluplných přání. (22.5.12)

Po vyoperování sleziny se objevila bolest v levém rameni, zřejmě v důsledku hňupoléčby. Bolest v levém rameni se v důsledku následné hňupoléčby stávala více chroničtější, rozšířila se do pravého ramena a posléze i do zad. Nakonec stěžejním problémem Pacientky jsou bolesti, které s rakovinou přímo nesouvisejí. (22.5.12)

Podávání léků na tišení bolestí v ramenech (Novalgin) vede k předávkování simulující předsmrtný stav. (22.5.12)

Použití jiných léků proti tišení bolestí v ramenech (Ibalgin, Ataralgin) je u Pacientky stále méně účinné. Stěžejním problémem se stává nevolnost a od ní omezený příjem potravy. Chronickou bolest v ramenech a zádech je nakonec nutné řešit na žádost ošetřující osoby Pacientky jedině morfinovými náplastmi, které však pro trvající nevolnost dále prodlužují omezený příjem potravy. Nakonec je vše pozřené vždy okamžitě vyzvraceno, (22.7.12)

Pro zanedbanou lékařskou péči a katastrofální zdravotní stav si Pacientka přirozeně stále více přeje ukončit své trápení smrtí. Lékař je povinen toto přání pacienta akceptovat avšak při nápomoci smrti musí být vždy zachována systémovost. (12.8.12)

Případ Pacientky po řadě lékařských pochybení bez systémově stanovené diagnózy rakoviny končí de facto trojnásobným rozsudkem smrti. Bezprostřední příčinou smrti Pacientky se už neukazuje ani život ohrožující nesolidní nádor v játrech coby výsledek léčení jakoby solidního nádoru i jako zřejmý výsledek pokusničení s šokovou chemoterapií. Použití léku na tišení chronické bolesti, klinikou rutinně podávaný, vedlejšími efekty nakonec Pacientce způsobí vnitřní krvácení s nevratným postižením trávicího systému s následným permanentním zvracením při každém příjmu jídla či pití. Následkem je dehydratace, podvýživa, selhání ledvin s edémem dolních končetin. K tomu všemu přistupuje netišená bolest z opětně vyvolaného chronického zánětu v koleně. (12.8.12)

Řešení selhání ledvin jednoduchou infuzí ledviny odblokuje, Pacientka však v posledním stavu vědomí a za přítomnosti domácího hospicu vyslovuje poslední vědomé přání umřít. Nastupuje u ní stav celkového edému organismu, selhávání krevního oběhu, začínají nastupovat proleženiny s následnou bolestí při každé manipulaci. Vzniká edemické kóma kdy Pacientka slovně už reaguje pouze na bolest. Dodatečné použití kombinované infuze totiž ledviny zablokuje a způsobí hromadění tekutiny v nohou, v břichu a při pozici vleže a k tomu ještě na boku (kvůli počínajícím proleženinám) nástup edému plic, který působí rychlou smrt. (12.8.12)

Řešení problému omezeného příjmu tekutin s dehydratací nakonec Pacientku bezpečně odsuzuje k smrti. Ať tak či onak na celé čáře vítězí hňupoléčba ignorující systémově stanovenou diagnózu a od ní odpovídající systémovou léčbu. Pravou příčinou smrti Pacientky jsou nakonec diagnosticky klinikou zanedbané chronické bolesti v ramenech léčené nesystémově neúčinnými analgetiky (Novalgin) s vedlejšími účinky a smrtelným stavem omezující příjem potravy s následnou dehydrataci a edémem organismu jakožto konečným rozsudkem smrti. (12.8.12)

Pacientka na tišení chronických a krutých bolestí dostává neúčinné analgetikum vázané sice na lékařský předpis avšak nevázané na lékařský dohled. Pod tlakem chronických bolestí lékařsky předepsaný lék nutí Pacientku k předávkování vedoucí k anorexii (neplést si ji s mentální anorexií!) jakožto rychlému a účinnému rozsudku smrti coby úmyslnému završení pokusu o zabití. Výdej léku nemůže být vázán pouze na lékařský předpis nýbrž i na lékařský dohled nad užitím léku. (12.8.12)

Pokus o úmyslné zabití Pacientky je nakonec systematicky zanedbávanou diagnostikou řadou lékařů dokonán a uskutečněn. Pacientka nakonec umírá na edém plic, který je však diagnosticky maskován jako bronchopneumonie a ne jako konečný důsledek ignorování chronické bolesti podléhající povinnosti přistupovat k ní jako ke každé patologii, nejen onkologické. Ze strany hňupozrůdných osob pečujících o zdraví ignorováním léčebných standardů lege artis jde nejen o masové zabíjení pacientů, ale navíc o okrádání jejich posledních dní kvality života. Na případu Pacientky je tato hňupozrůdnost evidentní. Už na začátku onkologické léčby mělo být zřejmé, že patologie je neléčitelná, že smrt je nevyhnutelná, s úmyslem zachránit pro Pacientku důstojný poslední rok kvality života a ne se za každou cenu pokoušet o nemožné za cenu smrti úmyslného zabiti s okradením posledního roku kvality života. Nakonec i samo ohledání smrti Pacientky je poznamenáno nedůstojností vlastní hňupozrůdnosti. (12.8.12)

Smrt člověka jakožto extrémní patologie musí podléhat ohledání mrtvého jak nálezem, tak zprávou k nálezu řetězem předcházejících souvislostí. Smrt musí být ihned ohlášena spádovému lékaři k okamžitému ohledání mrtvého člověka pokud možno co nejdříve po úmrtí. Do pěti hodin od úmrtí musí být ohledaná mrtvola ohlášena pohřební službě, mrtvého člověka pak do péče přebírá služba pohřební a nikoliv kriminální. (12.8.12)

Protokol ohledání mrtvého (člověka) obsahuje část týkající se bezprostřední či přímé příčiny smrti, příčiny této příčině předcházející až k prvotní příčině smrt nepřímo podmiňující. Uvedenému ohledacímu protokolu jde tedy o příčinnou souvislost správně postižitelnou pouze systémovým přístupem. (12.8.12)

Ohledací protokol zemřelého (člověka), v našem případě Pacientky, měl v bodě a) uvést edém plic, v bodě b) edém břicha a nohou, v bodě c) chronickou anorextickou nauzeu a tím chronickou malnutrici vyvolanou předávkováním lékařsky chybně předepsaným kontraproduktivním analgetikem (novalgin). Na další související příčiny už protokol nemyslí jako jsou chronické bolesti v ramenech vyvolané zřejmě svévolnickou onkologickou chemoterapií. Někde v hloubi všech příčin je nakonec hňupozrůdnost zdravotnického systému podmíněná hňupozrůdností samotné podstaty degenerovaného lékařského stavu, správně hippokratovskou přísahou založeného v umění systémovosti pěstováním veřejných standardů lege artis. (12.8.12)

Smrt Pacientky nastala beze svědků avšak s přesností na hodinu a byla ihned ohlášena. Ohledání Pacientky i dvě hodiny po smrti mohlo evidentně konstatovat edém dolních končetin a edém břicha a odtud chronickou podvýživou a kolapsem ledvin dovodit edém plic jakožto bezprostřední příčinu smrti. Smrti bezprostředně předcházely potíže s dýcháním coby těžkost dýchání s lapáním po dechu (viz přítomnost domácího hospicu) a nikoli projevy zápalu plic. Smrti evidentně nepředcházely horečnaté stavy ani kašel nebo vykašlávání čímž je vyloučena jakákoliv pneumonie neboli zápal plic a to včetně průduškového. Smrti Pacientky přímo předcházela absolutní anorextická malnutrice s nutností nakonec podávat infuze z důvodů permanentního zvracení během každého pozřeného pití či jídla. První dvě infuze byly klasické, další už kombinované. Během prvních dvou infuzí začaly ledviny produkovat moč, v dalších se produkce moči zastavila a nezadržitelně vedla k celkovému edému organizmu a smrti. Příčinou selhání ledvin a následných edémů je totální hladovění pro permanentní anorextickou podvýživu. Stav anorexktické nevolnosti nastal po předávkování a otravě (doprovázeném zvracením krve a krví ve stolici) analgetikem (Novalgin) při neúčinném tišení krutých bolestí v ramenech. Základní příčinou smrti v řetězu příčin je nediagnostikovaná chronická bolest v ramenech coby zanedbaná lékařská péče. Chronická zesilující bolest v ramenech mohla být sice vyvolána předcházející nesystémovou chemoterapií, onkologické příčiny smrti jsou však podružné. Jako v celém případě je na vině všech problémů Pacientky a její smrti typické úmyslné zanedbání lékařské zprávy k nálezu patologie. (12.8.12)

Jak na počátku případu Pacientky, tak i na konci šlo o potencovaný kolaps ledvin pokud zanedbání systémové diagnózy vedlo k chybné léčbě, k zanedbané zdravotní péči, k poškození zdravotního stavu pacienta a k porušení hippokratovské přísahy. (12.8.12)

Lékařská zpráva o nálezu nově zjištěné patologie je popsána natolik přesně a správně, aby nedošlo ke zmatečnému výkladu a aby nebylo nutno neustále opakovaně provádět prohlížení původních údajů vyšetření. (28.12.11)

K nálezu nově zjištěné patologie je vystavena lékařská či klinická zpráva s případným upřesněním nálezu, s klasifikačním zatříděním a založením do systému databáze, s vyhledáním a prostudováním obdobných případů, s vypracováním anamnézy, diagnózy, prognózy, způsobů terapie, výběru optimální terapie, za případné spoluúčasti lékařského koncilia, lékařské konference, nebo emailové žádosti o pomoc při vyhledávání. (28.12.11) Na ambulanci nechápou úlohu klinické zprávy, chápou ji jako tak zvanou velkou lékařskou zprávu avšak pod ní se skrývá pouhý kompilát z vytržených textů dílčích ambulantních zpráv i kruté lži je-li pacient mimo dosah lékaře a nemůže se už bránit. Lékařská zpráva k nálezu musí představovat systém všech podstatných okolností a způsob řešení nových skutečností. (12.2.12)

Lékařská osoba neschopná vytvářet lékařské zprávy k nálezu není schopná dostát hippokratovské léčebné zásady coby systémovosti a schopnosti tvořit a užívat systému léčebných standardů lege artis. (12.2.12)

Lékařská zpráva o nálezu nově zjištěné patologie je popsána natolik přesně a správně, aby nedošlo ke zmatečnému výkladu a aby nebylo nutno neustále opakovaně provádět prohlížení původních údajů vyšetření. (28.12.11)

K nálezu nově zjištěné patologie je vystavena lékařská či klinická zpráva s případným upřesněním nálezu, s klasifikačním zatříděním a založením do systému databáze, s vyhledáním a prostudováním obdobných případů, s vypracováním anamnézy, diagnózy, prognózy, způsobů terapie, výběru optimální terapie, za případné spoluúčasti lékařského koncilia, lékařské konference, nebo emailové žádosti o pomoc při vyhledávání. (28.12.11) Na ambulanci nechápou úlohu klinické zprávy, chápou ji jako tak zvanou velkou lékařskou zprávu avšak pod ní se skrývá pouhý kompilát z vytržených textů dílčích ambulantních zpráv i kruté lži je-li pacient mimo dosah lékaře a nemůže se už bránit. Lékařská zpráva k nálezu musí představovat systém všech podstatných okolností a způsob řešení nových skutečností. (12.2.12)

Lékařská osoba neschopná vytvářet lékařské zprávy k nálezu není schopná dostát hippokratovské léčebné zásady coby systémovosti a schopnosti tvořit a užívat systému léčebných standardů lege artis. (12.2.12)

K nálezu nově zjištěné patologie je vystavena lékařská coby klinická zpráva s dopracováním rodinné a osobní anamnézy pomocí dotazového vyšetření na přítomnost rakovinových projevů. (29.12.11)

K nálezu nově zjištěné patologie je vystavena lékařská coby klinická zpráva s dopracováním anamnézy pomocí krevního vyšetření na přítomnost toxických, karcinogenních nebo mutagenních látek v krvi. (29.12.11)

K nálezu nově zjištěné patologie je vystavena lékařská či klinická zpráva s dopracováním anamnézy histologickým vyšetřením na přítomnost toxických, karcinogenních nebo mutagenních látek v tkáních. (29.12.11)

Lékařská zpráva k nálezu nově zjištěné patologie zájmem o uzdravení pacienta stojí vždy výše nad osobními lékařskými zájmy. Odtud ji při léčení nelze nikdy pominout, její pominutí je hrubým porušením hippokratovské zásady léčby. (29.12.11)

Chybějící lékařská zpráva k nálezu nově zjištěné patologie umožňuje chybně, svévolně nebo nepřesně stanovit diagnózu a pak libovolně volit léčbu a takto případně na pacientech provádět legální pokusy, legálně zanedbat akutní léčbu a způsobit tím dokonce legalizovanou smrt léčeného pacienta. Vůči takovým postupům je nutné u navržené terapie postupovat poukázáním na nepříznivou prognózu a vyžadovat příznivější alternativu léčby v rámci lékařské zprávy k nálezu nově zjištěné patologie. (29.12.11)

Pacient obdrží kopii lékařské klinické zprávy k nálezu příslušné patologie včetně kapitoly o terapii s možností se k ní systémově vyjádřit a případně i léčbu pro nesystémovost odmítnout. (22.2.12)

Ambulantní nebo klinická léčba rozvíjí lékařskou klinickou zprávu k nálezu příslušné patologie. Klinická zpráva k nálezu příslušné patologie neosahuje zprávu o konkrétním klinickém léčení. O konkrétním klinickém léčení je vydána samostatná zpráva o léčení nálezu příslušné patologie odvolávající se na lékařskou klinickou zprávu k nálezu příslušné patologie, . (22.2.12)

Léčba musí být vždy zahájena a krytá lékařskou klinickou zprávou k nálezu příslušné patologie. Léčba nekrytá lékařskou klinickou zprávou k nálezu vede snadno k zahájení léčby s chybnou diagnózou. Snaha pacienta o lékařskou zprávu k nálezu může vést ošetřujícího lékaře k uraženosti a dokonce k aktu vyhození pacienta z lékařské péče s nutností hledat si jiného lékaře. V tomto případě je nutné rychle postupovat také v hierarchickém postavení takového lékaře, jednak přes lékařskou komoru a také ihned přes internet. (12.2.12)

V případě odmítání klinické čili systémové lékařské zprávy k nálezu ze strany ošetřujícího lékaře je nutno volit jeho změnu a požadovat, aby nový ošetřující lékař byl schopen dostát hippokratovské léčebné zásadě, aby byl s dosavadním lékařem v nezávislém vztahu a aby dosavadní ambulantní zprávy a lékařské výkony byly prověřeny a brány s rezervou pokud nejsou dostatečně systémově argumentovány. (12.2.12)

Při volbě ošetřujícího lékaře je nutné, aby už jeho zaměstnavatel tedy příslušné zdravotnické zařízení pěstovalo kulturu profesní lékařské způsobilosti dodržovat systémovost a systém léčebných standardů lege artis a aby tuto kulturu publikovalo na svých webových stránkách na internetu. Uvedené povinnosti implicitně vyplývají z profesní hippokratovské přísahy. (22.2.12)

Při stvrzování každého podpisového závazku pacienta s příslušným zdravotnickým zařízením musí být v podepisovaném textu bezprostředně před místem podpisu pacienta uvedena klauzule o pěstování kultury zdravotnického zařízení coby profesní způsobilosti dodržovat systémovost a systém léčebných standardů lege artis ze strany lékaře i pacienta. (22.2.12)

Lékařské nebo léčebné úkony svázané s porušením léčebných standardů lege artis nelze hradit z všeobecného zdravotního pojištění. (22.2.12)

Má-li příslušná zdravotní pojišťovna dohlížet na proplácení léčebných úkonů splňující systém standardů lege artis pak musí dbát na vlastní systém standardů lege artis. (22.2.12)

Má-li zdravotnictví fungovat na systému standardů lege artis pak jde o fungování celého společenského systému založeného ve fundamentální demokracii. (22.2.12)

Samotné zdravotnictví založené v standardech lege artis musí začít fungovat od nemocničních klinik. (22.2.12)

Klinika je místem, kde se systémové léčebné standardy lege artis tvoří a udržují na příslušném metanetu současně přístupné obci lékařské, léčitelské a pacientské. (22.2.12)

Klinika dává přednost klinicky ověřené léčbě před klinickým ověřováním, pacient vždy musí vědět zda je léčen ověřenými klinickými standardy nebo je na něm prováděno klinické ověřování ke kterému musí dát souhlas. (22.2.12)

Společným úsilím v porušování léčebných standardů lege artis je pacient legálně dotlačen bez protestů odebrat se pod drn. (22.2.12)

Provádět léčení bez systémovosti nebo s ignorováním léčebných standardů lege artis je mnohdy a mnohde způsob jak léčebný malér zamést pod drn nebo jak případný pacientův exitus legalizovat. (12.2.12)

Ke každé klinické zprávě k nálezu patologie přísluší její metalékařská varianta. (12.2.12)

Lékařská klinická zpráva k nálezu patologie spolu s Metalékařskou zprávou k nálezu sledují porušení systémovosti léčby s prevencí dodržováním léčebných standardů lege artis. (12.2.12)

Lékařská klinická zpráva k nálezu a její Metalékařská zpráva k nálezu jsou povinně průběžně ukládány na příslušném metanetu a nakonec veřejně přístupné pro poučení jiných uživatelů. (12.2.12)

Obci lékařské je určena Lékařská zpráva k nálezu, obci dohlížitelské Metalékařská zpráva k nálezu. Lékařská zpráva k nálezu a Metalékařská zpráva k nálezu jsou v systémovém vztahu tedy komplementární leč nezávislé a do jisté míry v oponentním vztahu. (12.2.12)

Rozpor mezi klinickou zprávou k nálezu a metalékařskou zprávou k nálezu je řešen dodržením profesní přísahy ze strany ošetřujícího lékaře zaručující dodržení systémovosti a systému léčebných standardů lege artis. (22.2.12)

Rozpor mezi klinickou zprávou k nálezu a metalékařskou zprávou k nálezu je řešen dodržením systémovosti ze strany kliniky a to konciliární klinickou zprávou k nálezu zaručující dodržení systémovosti a systému léčebných standardů lege artis. (22.2.12)

Rozpor mezi klinickou konciliární zprávou k nálezu a metalékařskou zprávou k nálezu je řešen dodržením systémovosti ze samotných systémových základů kliniky, nemocničního zařízení popřípadě i ze strany zřizovatele tohoto zařízení zaručující dodržení systémovosti a systému léčebných standardů lege artis. (22.2.12)

Při chybějící Lékařské klinické zprávě k nálezu nebo její neúplnosti je možné argumentovat Metalékařskou zprávou k nálezu. (12.2.12)

Precedenční ukázka Metalékařské zprávy k nálezu patologie je dostupná skrze vyhledání textu M_L_Z na tomto metanetu a je konečně uvolněna k publikaci. (22.2.12)

Lékařská zpráva k nálezu coby klinická zpráva tvoří systém všech relevantních lékařských informací k nálezu a je i místem řešení oponentních názorů. V kapitole "Terapie" uvádí postupy klinicky ověřené nebo ověřované. Lékařská zpráva k nálezu je do praktické podoby rozvíjena ambulanční nebo klinickou zprávou o léčení s odkazem na příslušnou klinickou zprávu k nálezu. (22.2.12)

Lékařská zpráva k nálezu coby klinická je systémově povýšena do léčebné Metalékařské zprávy k nálezu nebo může být i reakcí na Metalékařskou zprávou k nálezu. (22.2.12)

Ke každé klinice existuje příslušná klinika systémově experimentální medicíny založená na systémovém přístupu v opozici vůči klinickému rutinérství a zkostnatělému přístupu k pacientům. Příslušné klinice systémově experimentální medicíny přísluší povinnost systémového přístupu k léčbě tedy rovněž praxe VLSLA jakož i praxe práva pacienta na druhý názor. (22.4.12)

Ke každé onkologické klinice existuje onkologická klinika systémově experimentální medicíny (OKSEM) založená na systémovém přístupu v opozici vůči klinickému rutinérství a zkostnatělému přístupu k pacientům. (22.4.12)

Ke každé onkologické klinice případně existuje dočasné onkologické pracoviště systémově experimentální medicíny (OPSEM) nebo dočasný onkologický tým systémově experimentální medicíny (OTSEM) . (12.5.12)

V rámci různých klinik může případně existovat meta-klinika systémově experimentální medicíny (MKSEM). (12.5.12)

Léčba exterperitoneálního karcinomu automaticky přísluší do kompetence OKSEM (případně OPSEM či OTSEM) tak, aby nedošlo k zanedbání lékařské péče. (12.5.12)

Léčba exterperitoneálního karcinomu může promptně začít skrze OPSEM či OTSEM tak, aby nedošlo k zanedbání lékařské péče. (12.5.12)

Zanedbáním lékařské péče coby zanedbání hippokratovské zásady léčby jsou pacienti snadno svévolnickým počínáním posíláni na smrt a nejvíce na onkologii. Dokazuje se to jednoduše - neschopností vytvořit pro pacienta systémovou lékařskou zprávu a neschopností akceptovat systém léčebných standardů lege artis vůbec. (22.2.12)

Léčebné standardy lege artis vznikají na základě chyb svévolnických lékařských postupů a zvláště tehdy, kdy příslušný pacient je už od počátku léčby odsouzen na smrt a potom postupně postrkován do hrobu. Smrt těchto odsouzenců není skrze jejich EZKA příběhy systémem léčebných standardů lege artis rozhodně zbytečná. Osoby odpovědné za masové potlačování hippokratovské zásady léčby neujdou konci světa svévolníků. (12.2.12)

Kontrola léčené patologie vyšetřením na CT či PET je v speciálním odstavci zaznamenána v průběžné zdravotní dokumentaci s posouzením účinnosti chemoterapie na patologii starou i novou. Uvedené odstavce jsou způsobem jak vést lékařské zprávy k nálezu a také zakládají texty pro dokumentaci EZKA. (28.12.11)

Ke každé léčbě patologie je nezávisle na zdravotní dokumentaci paralelně vedena anonymní dokumentace EZKA určená pro osobu klienta a skrze internet nakonec veřejně přístupná i pro poučení jiných klientů. (28.12.11)

Psychoterapie je nezbytnou součástí každé terapie. Všude tam, kde je terapií vyvolávána nejistota a strach je zanedbána psychoterapie a tím i terapie. Součástí psychoterapie je průběžné informování pacienta o průběhu terapie. Pacient má takto právo k terapii se vyjadřovat, standardní terapii vyžadovat, nestandardní terapii odmítnout. (29.12.11)

Zvláště v případech chemoterapie úloha psychoterapie významně roste. Pacient je o chemoterapii průběžně informován tedy s přípravou, s přerušením, s odložením, s pokračováním, s ukončením. (29.12.11)

Součástí psychoterapie je udržování lékařské dokumentace a záznamů EZKA. Významnou náležitostí psychoterapie jsou systémově fundované lékařské zprávy ke každému nálezu nové patologie. (29.12.11)

Lékařská dokumentace je součástí psychoterapie a na její kopii má pacient nárok. (29.12.11)

Pacient má být před nadcházející léčbou seznámen s lékařskou dokumentací. (29.12.11)

Lékařská zpráva má obsahovat vysvětlující pasáž pro záznam EZKA sloužící k zamezení nejistoty a strachu pacienta. (29.12.11)

Záležitostí psychoterapie je informovat o vedlejších účincích léků a kdy pacient má právo rizikovou léčbu pro nesystémovost odmítnout. (29.12.11)

Už psychický stres z nastávající chemoterapie vyvolává padání vlasů. (29.12.11)

Vedlejším účinkem v počátku chemoterapie na bázi platiny je dočasné vypadání vlasů vyžadující větších prodlev mezi chemoterapiemi. (29.12.11)

Vedlejším účinkem chemoterapie na bázi platiny může být otrava organismu (lehká neuropatie) jevící se jakožto zarudnutí kůže a její svědění zejména na konci dolních i horních končetin vyžadující větších prodlev mezi chemoterapiemi. (29.12.11)

Vedlejším účinkem chemoterapie na bázi platiny je počínající otrava organismu (střední neuropatie) jevící se jakožto brnění prstů končetin dolních i horních a také časté pálení žáhy vyžadující větších prodlev mezi chemoterapiemi. (29.12.11)

Vedlejším účinkem chemoterapie na bázi platiny je otrava organismu (střední neuropatie) jevící se jakoby hnisavá ložiska pod nehty u nohou i rukou coby odumření nehtového podloží vyžadující okamžité přerušení chemoterapie až do odeznění příznaků otravy. (29.12.11)

Vedlejším účinkem chemoterapie na bázi platiny je otrava organismu (těžká neuropatie) jakožto nezánětlivé onemocnění nervů zejména v dolních končetinách se ztrátou citlivosti a imobility vyžadující okamžité přerušení chemoterapie až do odeznění příznaků otravy. (29.12.11)

Všechny nestandardní postupy musí být prováděny až po informování pacienta a s jeho souhlasem. (29.12.11)

Součástí psychoterapie je rovněž pěstování bojového ducha proti nemoci jakož i jiné nepřímé léčebné úkony, zvláště v případě chemoterapie. (29.12.11)

V případě dlouhodobé či komplikované léčby na více odděleních nemocnice významnou úlohou jsou záznamy EZKA. (29.12.11)

K pěstování psychoterapie má každé oddělení nemocnice (zvláště onkologické) speciální zdravotní sílu pro záležitosti EZKA a LDS. (29.12.11)

Součástí veřejných léčebných standardů lege artis (VLSLA) jsou rovněž práva pacientů. (12.4.12)

Každý pacient má právo na VLSLA tedy na ošetřujícího lékaře praktikujícího VLSLA. Lékař či pacient odmítající při plném vědomí praktikovat VLSLA je vykázán do okrajové oblasti veřejné zdravotní péče. (12.4.12)

Každý pacient má právo na volbu zdravotního zařízení podle praktikovaného VLSLA zařízením tedy na běžnou zdravotní péči co nejblíže bydlišti, vážné případy do specializovaných center. (12.4.12)

Každý pacient má právo na písemné důvodné vysvětlení jeho léčby dle VLSLA. Obecným vysvětlením léčby je klinická zpráva k nálezu léčené patologie. Zobecňujícím vysvětlením, zpravidla klinické zprávy, je metalékařská zpráva. Ambulantní léčbě musí předcházet klinická zpráva k nálezu léčené patologie a písemný vysvětlující scénář léčby. Ambulantní zpráva se odvolává na klinickou zprávu k nálezu léčené patologie jakož i k scénáři léčby a poskytuje vysvětlující texty pro scénář detailní léčby a EZKA záznam. (12.4.12)

Každá osoba vázaná hippokratovskou profesní přísahou je povinována uměním systémovosti a tedy i praktikováním VLSLA. (12.4.12)

Lékař je povinen dle VLSLA písemně důvodově vysvětlit léčbu pacienta (nejlépe formou klinické zprávy k patologii) tak, aby pacient mohl učinit vědomé rozhodnutí (informovaný souhlas) o akceptování léčby. Bez toho lékař nemůže provést žádný léčebný zákrok. (12.4.12)

V případě, že lékař dostatečně dle VLSLA nevysvětlí léčbu nebo je neschopen umění systémovosti či jinak nedůvěryhodný má pacient právo na jiné bezplatné vyšetření dle VLSLA. (12.4.12)

Pacient má právo být písmeně informován o svém zdravotním stavu. (12.4.12)

Budoucí potenciální pacient má právo sepsat "living will", úředně ověřenou podpisem, to je vůli stanovící, že lékaři se mají držet postupů VLSLA v případě, kdy již pacient nebude schopen systémové komunikace. (12.4.12)

Pacient je povinen dodržovat léčebné postupy dle VLSLA se kterými vyslovil vědomý souhlas. (12.4.12)

Lidé jsou svobodní a rovní globálně sdíleným Metazákonem coby jednotou v různosti. (29.12.11)

Dle Metazákona lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti, coby způsobilosti lidství činit vesmírnou vládou systémovosti a odtud, i v právech. (29.12.11)

Sdílet Metazákon vlastně obecně znamená sdílet systémovost a příslušný systém standardů lege artis. (29.12.11)

Metazákon tvoří Základní zákon každé legislativy a každého legislativního řádu. (29.12.11)

Metazákon je profesně plněn skrze profesní standardy lege artis. U profesí nutno rozlišovat standardy lege artis profesionální a uživatelské. (29.12.11)

K standardům lege artis se přihlíží jako k profesním zákonům svobodných lidí a pro svobodné lidi. (29.12.11)

Profesní standardy lege artis omezují svévolnost a posilují svobodu v rámci profese i s ohledem na její okolí. (29.12.11)

Pěstování standardů lege artis je záležitostí kterékoliv svobodné profesní činnosti tedy i léčebné. (29.12.11)

Lékaři a pacienti coby svobodní lidé jsou si rovni v sdíleném Metazákoně tedy v systémovosti a v systému léčebných standardů lege artis včetně metamanažovaného způsobu žití coby vždy přítomného způsobu léčby na straně lékaře i pacienta. Otrok svévolnosti, ať lékař nebo pacient, nezpůsobilý sdíleného Metazákona nemůže se dovolávat systémovosti a systému léčebných standardů lege artis. (29.12.11)

Terapie důstojná svobodného člověka je založena na hippokratovské léčebné zásadě užitím systémového přístupu a systému léčebných standardů lege artis. (29.12.11)

Systém léčebných standardů lege artis slouží k navození důvěryhodnosti lékaře a tím ke správné komunikaci lékaře s pacientem. (29.12.11)

Hippokratovskou zásadu léčby lze naplnit pouze systémovostí a systémem léčebných standardů lege artis (29.12.11)

Základem terapie a tedy i systému léčebných standardů lege artis je lékařská respektive klinická zpráva k příslušnému nálezu patologie. (29.12.11)

Každá léčba je v doprovodné zprávě uvozena předmětem léčby s odkazem na lékařskou respektive klinickou zprávu o předmětu léčby (29.12.11)

Vlastní léčba je v doprovodné zprávě vždy nastavena vymezením mezí užití. (29.12.11)

Zpráva o léčebné chemoterapii uvádí následující položky: předmět léčby, lékařskou (klinickou) zprávu k předmětu léčby, lék použitý k chemoterapii, způsob dávkování, případné kontraindikace, režim opakování, vedlejší účinky použitého léku, limitní hodnoty použitého léku, způsob průběžné kontroly nadlimitního použití léku, způsob a lhůtu kontroly efektivnosti použité léčby, odkaz na použitý uživatelský systém léčebného standardu lege artis, další upřesnění na nový styl žití. (29.12.11)

Léčebné standardy lege artis na této webové stránce udržuje institut Léčebné Dohlížecí Služby, zkráceně jen LDS. (28.12.11)

Každé pochybení v léčbě je napraveno došetřením se zapsáním do léčebných standardů lege artis jmenovaných také jako Léčebný dohlížecí systém či zkráceně LEDOSYS. (28.12.11)

LDS uznává hippokratovskou zásadu léčby a za tím účelem praktikuje systémovost a léčebné standardy lege artis tedy i tento metanetový LEDOSYS. (28.12.11)

Terapii bez přítomnosti léčebného standardu lege artis nelze považovat za plnohodnotnou. (28.12.11)

Lékařská léčba bez dodržení profesních léčebných standardů lege artis znamená porušení stavovské hippokratovské přísahy. (28.12.11)

Za vydatný zdroj standardů lege artis slouží záznamy EZKA, které případně zajišťuje institut LDS. (28.12.11)

Lékařské tajemství není důvodem k odmítání pěstovat léčebnou kulturu lege artis. (28.12.11)

Provozní povinnost pěstovat léčebnou kulturu lege artis přísluší každé lékařské osobě. (28.12.11)

Povinnost pěstovat profesní léčebné standardy přísluší rovněž prodejcům léků. (28.12.11)

Pěstovat profesní kulturu lege artis přísluší rovněž každé tržní osobě byť lékařské či farmaceutické. (28.12.11)

Vybírat lékařské nebo farmaceutické regulační poplatky zakládá rovněž povinnost ctít tržní standardy lege artis. (28.12.11)

Lékařské nebo farmaceutické regulační poplatky slouží k provozování léčebných standardů lege artis. (28.12.11)

Lékařská komora coby profesní sdružení lékařů má z hippokratovské přísahy povinnost pěstovat léčebnou kulturu lege artis. (28.12.11)

Rovněž každá jiná komora coby profesní sdružení lékařů má z hippokratovské přísahy povinnost pěstovat léčebnou kulturu lege artis. (28.12.11)

Provozování léčebných standardů lege artis je platově i pracovně ošetřeno. (28.12.11)

Příslušné lékařská nebo farmaceutická fakulta má z vyžadované hippokratovy přísahy coby součást profesního diplomu za povinnost pěstovat léčebnou kulturu lege artis. (28.12.11)

Příslušná lékařská nebo farmaceutická fakulta má za povinnost pěstovat výchovu k léčebné kultuře lege artis. (28.12.11)

Součástí lékařské atestace je rovněž profesní znalost léčebných standardů lege artis. (28.12.11)

Ministerstvu zdravotnictví a školství coby zřizovatelům příslušných nemocnic či zdravotních škol přísluší povinnost pěstovat léčebné standardy lege artis. (28.12.11)

Veřejnoprávnímu médiu přísluší povinnost informovat potenciální pacienty o léčebných standardech lege artis. (28.12.11)

Všem zdravotnickým zařízením přísluší na svých webových stránkách informovat o vlastních léčebných standardech lege artis. (28.12.11)

Jiný názor38
Klinika kardinálně porušila VLSLA když k léčbě nevypracovala klinickou zprávu k Patologii odkazující na ni v ambulantní zprávě o léčbě a sloužící jako vysvětlení léčby.
Jiný názor39
Klinika kardinálně porušila VLSLA jakož i práva pacientů když léčbu vůbec nevysvětlila.
Jiný názor40
Klinika kardinálně porušila VLSLA když léčbu Patologie nepodmínila použitím peritoneální paradialýzy.
Jiný názor41
Klinika kardinálně porušila VLSLA když léčbu Patologie nepodmínila použitím peritoneální chemoparadialýzy.
Jiný názor42
VZP či jiná kardinálně porušila VLSLA když léčbu Patologie neumožnila užitím peritoneální paradialýzy.
Jiný názor43
VZP či jiná kardinálně porušila VLSLA když léčbu Patologie neumožnila užitím peritoneální chemoparadialýzy.
Jiný názor44
SÚKL kardinálně porušil VLSLA když v případě exterperitoneálního karcinomu léčbu cytostatiky zcela nevyloučil.

Člověk má právo na zdravé a zdraví nepoškozující sezení. (12.04.12)

Pro zhmožďování tkání a nervů z čekáren odstranit tvrdé sedací zařízení. (12.04.12)

Pro zhmožďování tkání a nervů z dopravních prostředků odstranit tvrdé sedací zařízení. (12.03.12)

Pro zhmožďování tkání a nervů z pracovišť odstranit tvrdé sedací zařízení. (12.04.12)

Pro zhmožďování tkání a nervů z domácností odstranit tvrdé sedací zařízení. (12.04.12)

Zvláště muži by si měli uvědomit, ža si vlastně často sedí na prostatě. (22.05.12)

Namísto odstranění zdravotně závadného sedacího zařízení je možné použít i šetrnější řešení použitím jednoduchého podsedáku ze speciálního materiálu staré karimatky. K dostání jsou ovšem různé podsedáky za přijatelnou cenu. V každém případě podsedák je nutné vybavit řemínkem s karabinkou a tu při usednutí uchytit na opaku nebo na příručním zavazadle, jinak se snadno zapomene a ztratí. (12.04.12)

Pro zhmožďování tkání a nervů z pracovišť odstranit nevhodné pracovní prostředky. (12.04.12)

Pro zhmožďování tkání a nervů z domácností odstranit nevhodné pracovní prostředky. (12.04.12)

Pro zhmožďování tkání a nervů věnovat pozornost všem možným příčinám. (12.04.12)

§§+kom O způsobu komunikace

§§+jak začít

Jak si založit vlastní stránku a provozovat metasocialisace na výše uvedené téma? Zájemce si vyvolá příslušné metasocialisační stránky Metaústavního metasoudu k prostudování příslušných §§paragrafů. Pokud jejich prostudováním uzná za vhodné účastnit se metasocialisace absolvuje dále uvedený postup. Začít metasocialisaci na výše uvedené téma znamená na minimum zjednodušit stránku Web2.0 a převzít ji podle tohoto vzoru, tedy nachází se na této stránce a chce se připojit k příslušné obci metanetu. Stiskne Crtl+A, v důsledku čehož se celá stránka vybere začerněním. Okopíruje si ji skrze Ctrl+C. Spustí jednoduchý textový editor (příkladně WordPad), nastaví se v něm na nový dokument, klikne na něj myší, stiskne Crtl+V a stránku si tam okopíruje. Potom si editací vzorového textu vytvoří svou verzi na uvedené téma. Změny uloží tlačítky Ctrl+S. Pokud na chtěné téma neobjeví žádný vzor, vytvoří si svou Web2.0 stránku z kteréhokoli jiného analogického vzoru. Pokud má stránku opravenou a připravenu, okopíruje si ji do editoru schopného jednoduše editovat webové stránky. V takovém editoru bude webová stránka vždy na začátku editace převedena do formátu normální editace a při ukončení editace zase zpět převedena do webovské formy. V rámci osobního intranetu bude stránka vyzkoušena a případně opravena. Potom už může být odeslána na webovský portál podle místa uvedeného v identifikačním řetězci odeslané stránky.Případné další úpravy budou provedeny způsobem běžné editace a potom odeslány na Intranet nebo Internet. Uvedenou činnost je schopen zvládnout žák obecné školy.

§§+klice Slouží pro vyhledání příbuzných stránek na internetu, proto je nikdy neupravovat!

Globalisací proběhlá metanoia (změna smýšlení založená v systémovosti coby globálním právu) zakládá noosféru a v jejím rámci Web2.0 metaspolky příslušného metastátu.

Moravská Lege_artis metanet:
>http://www.volny.cz/metainfo/Web2.0/Morava_Lege_artis_terapie_metanet.HTM<

§§+logo O přispěvateli

METAUNIVERSITA

(Universita Synergismu)

veřejně prospěšná metaspolečnost (v. p. ^ms.)

prezentuje aplikaci ZxZ

!!!Systém ve stavu ověřování!!!

Web2.0 Morava metanet pro systémovost kultivovaný provozní řád

Použít tlačítek Ctrl+Home pro návrat

§§+zásady metasocialisace

Metasocialisace určená tématem této stránky je cestou celoživotní. Účastník metasocialisace coby svobodný člověk těmito stránkami kultivuje sebe i jiné k praktikování génia loci Absolutna. Jde přitom pouze o poctivé vyjádření textu na dané téma vlastními slovy. Nejde o světoborný výkon, přesto ho hňupolidé nebudou schopní. Každý si sám vůči jiným lidem vystaví svou vizitku. Metasocialisace se Metazákonem týká kterékoliv lidské činnosti a vhodným tématem tudíž přináší evoluční výhodu zvláště pokud je uplatněna v rámci příslušné země či kultury. Z druhé strany ignorování metasocialisace je cestou stagnace, úpadku a cestou do propadliště dějin. Je-li řeč o reformách pak je metasocialisace tou zásadní formou, bez ní stává se každá reforma deformou. Způsobem metasocialisace jsou pochopitelně i metasociální sítě jakožto evoluční prostředek systémového výběru platného pro vší realitu. Metasocialisace stává se takto prubířským kamenem v posuzování masových zločinů vedoucích ke genocidě lidstva.

§§+sos O pomoci

Metasocialisace se uskutečňuje v režimu Web2.0 a prostředníkem k tomu je i tato stránka, jejíž posláním je vytvořit předpoklad pro praxi genia loci v rámci metanetu noosféry. Na začátku stránky je skryto její jméno následované vysílacím řetězcem. Ten obsahuje znakosled ZxZ jímž se signalizuje, že vlastník či provozovatel stránky je svobodný člověk tedy praktikující Metazákon jakožto záruku poctivosti, solidnosti a pravdivosti. Jde o symbol metasociální sitě a označení člověka svobodného charakteru coby vlastníka či provozovatele stránky. Naopak chybějící znakosled ZxZ značí svévolníka jemuž je nejlépe se vyhnout. Fixlování v záležitosti dodržování deklarace ZxZ je považováno za masový zločin. Metasocialisací jde o praktikování Metazákona tedy o kultivaci k důstojnosti coby činění vládou systémovosti. Takto kultivace k metasocialisaci spočívá v pěstování svobody praktikováním Metazákona. Svobodný člověk nepotřebuje socializaci kterou předvádí diktatura proletariátu nebo diktatura kapitálu. Svobodnému člověku je pouze třeba nápodoba génia loci Absolutna formou Web2.0 metanetu noosféry. Adeptu metasocialisace je nejprve třeba, na příslušné stránce metasoudu, prostudovat si co se metasocialisací rozumí a teprve pokud někdo bude mít potřebu vyjádřit metasocialisaci vlastním pojetím může přistoupit k založení své příspěvku podle vzoru této stránky. Smyslem metasocialisace je ulehčit svobodnému člověku žití ve smyslu pomoci. Každý svobodný člověk se může v rámci tématu stránky obrátit na pomoc od metasociální sítě nebo naopak může pomoci v rámci metasociální sítě. Každý člověk je tolikrát silný kolikrát za ním stojí metasociální siť. Každý svobodný člověk musí svou nezištnou účast prokázat na podílnictví metasociální sítě. Stránka je povinně opatřená vysílacím jménem stránky, identifikačním řetězcem, návěstím příspěvku a rovněž klíčí napomáhajícími vyhledávací službě. Ke komunikaci je použit signál + před nebo za návěštím příspěvku. Prostřednictvím vyhledávací služby pak lze vyslat potřebný volající signál nebo naopak takový signál může každý pomoci vyhledávat sám. Velkou pomocí pro jiné účastníky metanetu však už je snaha svou stránku aktuálně a pravdivě udržovat. Signalizující stránka je vyhledávací službou zaregistrována a vysílací znak je možné vymazat. Pokud dojde ke změně ve stránce, označené červeným textem, tak se signál píše před návěstí příspěvku a čeká se až změnu zaregistruje vyhledávací služba, aby se vysílací signál mohl signál vymazat. Pokud vyvstane potřeba komunikace signál se zapíše za návěstí příspěvku a příslušný komunikační text se červeně zapíše za zarážky pro komunikaci. Po zaregistrování vyhledávací službou se signál za návěstím stránky vymaže. Každý účastník metasociální sítě čas od času provádí vyhledávací službu jejíž výsledek zapisuje do svého seznamu příbuzných stránek. Je však možná i přímá oznamovací procedura skrze elektronickou poštu, elektronický telefon nebo nejlépe skrze speciální prostředky metasociální sítě.