Usedlosti lipňanské platili předně starodávný "úrok"čili "dědičnou činži" vrchnosti, jakožto pozemkovému pánovi. Úrok se platil dvakrát ročně, o sv.Jiří a sv.Václavovi, pokaždé polovinu. Byl to plat neměnný. Kamil Krofta v "Dějinách selského stavu" uvádí, že ve 13. století se z lánu platil "úrok" v rozdílné velikosti, nejčastěji mezi polovinou až celou hřivnou stříbra. Od konce 13. století bylo zvykem platit úrok ve dvou lhůtách. První písemné podklady o výše platby v Lipňanech máme z roku 1677, kde byl pro tršické panství vypracován urbář. V tomto urbáři je pro jednotlivé usedlosti uvedena rozdílná výše plateb, v závislosti na pozemkové držbě. Platby se odváděly ve dvou termínech, a to na sv.Jiří a sv.Václava. Mimo peněz se odváděly i kuřata na sv.Václava a vejce na sv.Jiří. Celá obec platila 38 hřiven 28 grošů 6 denárů, mimoto 53 kuřat a 840 vajec. Mimo plateb z pozemků v současném katastru, jsou uvedeny i platby z luk na Daskabátě.
V Zemském archivu v Brně ve fondu D 2 jsou uložena i Poddanská přiznávací fáze z roku 1749. Je to vázaná kniha, která byla pořízena pro celé panství.
Z 30. listopadu 1775 máme pro obec Lipnany zpracovánu urbální fasi; kde jsou uvedeny povinnosti poddaných vůči státu, vrchnosti i faráři. Urbariální fáse se skládají ze dvou částí, z přiznání vůči vrchnosti a z kostelní fáse.Mimo jiné uvádí údaj o výši placené roční kontribuce militari ordinario, platy vrchnosti činže (termíny a výše). Také uvádí výši robot. V přiznání farářům jsou uvedeny desátky v naturáliích ( počet a druh plodin ). Státu mněli lipňanští poddaní odvádět 455 zl 24 kr., vrchnosti úrok 45 zl 37 kr při obnovení obecní rady 3 zl., na sv.Martina 3 zl., za předivo 6 zl. 15 kr 30 denárů .Mimo to poddaní odváděli 55 kuřat a 849 vajec.
Urbář z roku 1676.