" Registra gruntovni neb purgkrechtni diediny Lypnian."

Gruntovní knihy pro obec Lipňany byly zřízeny v roce 1693 a byly do nich zapisováni hospodáři na jednotlivých usedlostí, a zároveň se do gruntovních knih zapisovaly poplatky, které platili jednotliví hospodáři jednak vrchnosti, jednak různým nápadníkům. ,,Posudky" se konaly v přítomnosti panského úředníka.Při posudcích byla prohlížena rejstra sirotčím, svatební a kšaftová a zapisovaly převody majetkové, dříve ujednané do gruntovních knih.Dědicové a věřitelé hlásili se ke své spravedlnosti. Při posudku bývala přítomna celá obec,tj. všichni ,,usedlí".

Do roku 1848 nebyl sedlák vlastně majitelem,nýbrž pouhým držitelem gruntu,třebaže držitelem dědičným.A poněvadž vrchnost vykonávala nad ním i moc veřejnou (soudní,berní,politickou,)byl sedlák jejím poddaným.Poddanství není nevolnictví,t.j.otroctví,ale v XVII.století se mu blíží,neboť vrchnosti omezují osobní svobodu poddaných více než v stoletích dřívějších.Sirotci poddaných jsou povinni odsloužit si ,,sirotčí léta"jako dvorští čeledínové,a odešli li do světa za lepším živobytím,jsou ve vrchnostenských zápisech gruntů zváni ,,zběhlými a zle zachovalými".(Jejich pohledávky na gruntech osobuje si vrchnost,již je splácí nový hospodář).Sedlák se nesměl ženit bez dovolení vrchnosti,zejména ne na cizí panství.Také jinak byli sedláci omezováni v osobní svobodě.Museli kupovat od vrchnosti co nabízela.Na statcích kapitulních nebylo však nejhůře.Její poddaní byli nuceni kupovat jen pivo z pivovaru tršického.Rozhodující vlastnictví ke statkům dokumentovaly vrchnosti také tím,že koncem 17.století(v Lipňanech asi roku 1690),daly pole znovu přeměřiti a rozdělily je tak,že všechny grunty mněly stejnou výměru.Přes tyto okolnosti nebyl sedlák nevolníkem.Předně jeho dědické právo k statku nebylo převratem bělohorským otřeseno.

Od roku 1693 mají sedláci grunty řádně připisovány na kanceláři v Tršicích.Byli sedláky zákupními.,,Kupy" čili ,,trhy" gruntů se vedly v knihách purkrechtních neboli rejstrech velmi přesně.Slova ,,kup" užívá se vždy,i tehdy,běží-li o syna,zetě a pod.Znamená to tedy to,že slovo ,,kup"se zde užívá ve významu jako převzetí práv i povinností s gruntem spojených. Podle práva dědického a poručenství měl dostat grunt jeden ze synů hospodářových,ale byly-li děti nedospělé,přejímal statek na řadu let (např.20) otčím. Při postupu gruntů se udává vždy cena.Tato cena byla stanovena v roce 1693 na 833 hřiven 12 grossu a je stejná více než 100 let.Cena je u všech gruntů stejná.Ve Vacanovicích byla stanovena cena za grunt 680 hřiven.Při ,,koupi" gruntu se mněl nejprve složit ,,závdavek".Ostatní peníze zvány ,,področní" a mněly se platit každoročně po 8 hřivnách ,,nápadníkům" to znamená majitelům pohledávek,zejména dědických podílů.Na to jsou při každém postupu celé účty.