Ustavení kronikáře: Usnesením obecního zastupitelstva ze dne 19.října 1924 byl jsem já,Květoslav Hruška,správce školy v Lipňanech,ustaven prvním kronikářem zdejší obce.Funkce této jsem se ujal 25.října 1924. Narodil jsem se 21.dubna 1883 v Horce nad Moravou,jsem náboženství - od roku 1920 československého a jsem příslušníkem strany republikánské. Událostiv z doby světové války a před ní napsal jsem za pomoci občanů lipňanských. Tato pamětní kniha čítá 300 - tři sta - stránek číslovaných.
Úvodní slovo: Jak dlouho asi tady,dědinko malá,už stojíš?Kolik věků přehnalo se přes krovy chalup tvých?Kolik válek,kolik jiných pohrom přetrpěla jsi již a jaké ony v tobě způsobily převraty?Či stojíš od jakživa v té podobě,ve které tě dnes spatřuji? A jací lidé bydleli před léty pod tvými starými střechami? Ti by nám to všechno snad mohli povědět - ale oni odpočívají již dávno věčným spánkem.A jen pranepatrné drobty tvé minulosti jsou uchovány ve starých listinách,větší část tvé historie zůstane nám však navždy utajena.
Názvy rolí:Malá za hájem,Za hájem široká,U chebza,H hrušek.Pod Boží mukou, U bláta,V studinkách,Studnice,Nad zhánělky,Za branou,Od přestavlk, Dílečky,Nivy,Hrubé díly,Čtvrtky,Za kopcem široký,Nad loukou, Czahouz,Za Svatým Jánem,Za dolní loučkou.
jest poměrně málo osad na Moravě,o nichž přesně víme kdy vznikly; a ty všechny jsou arci původu poměrně mladšího.Velká většina jich však původem svým náleží šerému dávnověku. Každá doba mněla své vlastní řády společenské,svou ústavu,své zvláštní právo veřejné.A tyto řády jevily se také tvářností osad,takže jinak vypadá plán dědiny staroslovanské,jinaká jest rozloha osady založené za pozdější nadvlá- dy německých řádů feudálních a jinakou zase tvářnost mají vesnice posledních století.Při tom ovšem i útvar krajiny měl svůj vliv na rozmístění domů.Jinak zajisté jsou rozestaveny domy v dědinách na rovině,jinak v horách. V každé osadě může se zjistiti prvotní jádro ,kolem něhož později vznikaly části novější.U dědin staroslověnských jest tímto prvotním jádrem náves,více nebo méně okrouhlá neb aspoň oblá - jako v Lipňanech - někdy také trojhranná. V tomto charakteristickém typu ztělesnila se staroslovanská ústava rodová ne- boli zádružní. Rod - totiž děd s rodinami svých synů - odloučiv se od dosavadního společ- ného rodu,zabral neosazený dosud,neobdělaný,nikomu ještě nenáležící kus půdy a vyhlédnuv příhodné místo pro osadu,vyměřil stavební prostor každé rodině. Postaveny pak chalupy a to tak,aby dohromady tvořily uzavřenou náves.Za nimy teprve stály chlévy a stodoly.Do návsi vedla zpravidla toliko jediná cesta,branou uzavřitelná.Podnes v některých dědinách moravských říká se tako- vým vchodům do návsi ,,brána",pole pak ,,Za branou" - jako v Lipňanech - se nazývá. Jsouce národ rolnický,staří Slované vyhledávali především půdu úrodnou,ro- vinatou nebo málo svahovitou.Osady pak zakládali obyčejně u tekoucích vod - - nutila je k tomu potřeba vody - zpravidla v zátočinách potoků nebo i na ostrohu při stoku dvou vod.Místa pro staroslovanské osady vyhlédnutá nesměla býti vydána návalům sil přírodních,zajména povodním.Konečně vybírána místa také proti větrům chráněná mírnou vyvýšeninou - jako Lipňany. Ve století XIII.vytlačen byl u nás staroslovanský řád zádružní německým řá- dem feudálním,jež zavedli Přemyslovci,šlechta i kněžstvo z politiky finanční, a podle něhož statky,pozemky nebyly společným majetkem rodovým,nýbrž byly v držení jednotlivce a mohlu býti převáděny z ruky do ruky. Ještě na rozhraní obou těchto dob vzniklo množství nových osad na základě práva německého.Jsou to osady řečené Lhoty.Ty již nemají jednotné,uzavřené návsi jak osady staroslovanské. Se způsobem stavby vesnic úzce souvisí také rozdělení polností.Rod zabral totiž nejprve jenom tolik půdy,kolik mohl obdělati.Poněvadž u starých Slovanů zavedeno bylo hospodářství trojpolní,všecka zabraná půda rozdělována každého roku na tři části,z nichž na jedné byl ozim,na druhé jař,kdežto třetí ležela úhorem,což se pokaždé do tří let vystřídalo.Každá tato třetina půdy rozdělena byla zase na tolik pruhů - honů,t.j.záhonů - kolik druhů obilních bylo pěsto- váno.Často útvar krajiny,řečiště nebo hranice sousední obce nutily osadníky rozděliti polnosti nikoli na pruhy rovnoběžné,nýbrž na př.,,na klíny",jinde zase ,,hony" kroutí se hadovitě neb obloukovitě - jako v Lipňanech. Ale když se rod rozmnožil,tu půda dosud zabraná nestačívala vyživiti jej a proto zorán nový,dosud ladem ležící kus vedlejší,a to takový,jaký jedním pluhem mohl býti obdělán,a tokovému kusu říkalo se ,,popluží",které opětně rozděleno tak,jako půda dříve vzdělaná.Tímto způsobem vznikla ona směsice pozemků,jak ji dosud viděti u mnohých staroslovanských osad - jako v Lip- ňanech - pokud snad pozamky ty nebyly za dob pozdějších z vůle panské rozdě- leny jinak a nebo za nové doby sceleny dobrovolnou shodou jejich vlastníků. Kdy a kým Lipňany byly založeny,není známo.Podíváme-li se však na Lipňany a na jejich starý katastr,tu všechny okolnosti nasvědčují tomu,že Lipňany jsou dědina starobylá,staroslovanská.Ostatně je to dědina malá,dědiny zaklá- dané v době kolonizace německé byly vžde větší.A skutečně!
Lipňany uvádějí se v listinách poprvé již roku 1262,kdy držel je jako léno olomoucké kapitule JINDŔICH z HOHENBUCHU.Roku 1281 připomíná se jistý RIVIN z LIPNAN.Roku 1373 přešla ves v majetek kláštera u sv.Jakuba v Olomouci,který ji odkoupil od KUŇKA z DRAHOTUŠ.Krátce před tím získal týž klášter i blízké Vacanovice a od té doby uvádějí se v listinách obě vesnice často v úzkém spojení. Když pak počátkem XVI.století nastal úpadek uvedeného kláštera a statky jeho byly většinou od šlechty zabrány,zmocnil se také tehdejší majitel Tršic Jiří Žabka z Limburka,český místokancléř,obou vesnic.Roku 1527 žaloval ho biskup olomoucký,Stanislav o 6000 kop gr.za neprávem přivlastněné vsi,které prý byly deskovým statkem biskupů olomouckých.Spor patrně nevyhrál biskup, neboť roku 1532 daroval český král Ferdinand I.obě vesnice témuž Žabkovi za prokázané mu služby v dědičné držení.Žabka však prodal Lipňany i Vacanovice Žibřidovi z Bobolusk a po něm je držel syn jeho Nikodem,pán na Kokorách. Roku 1568 koupil Tršice biskup olomoucký Vilém Prusinovský,ale za 2 měsíce na to pustil statek tršický výměnou kapitule olomoucké.Ku konci téhož století dostaly se Lipňany a Vacanovice olomoucké kapitule,která je asi kolem roku 1571 koupila za 1200 zl.mor.Ta obě vesnice připojila k panství tršickému a spojila je s Tršicemi v léno - společný statek kapitulní,s nímž sdílely pak Lipňany další jeho osudy až do roku 1848,kdy zrušeno poddanství a roboty vel- mi změnilo dosavadní život lidu venkovského a dalo životu lidu na vesnicích směr a ráz docela nový.Zavedením nových řádů otevřena pak brána svobody a rychlejšího vývoje v ohledu hnotném i duševním.Sedláci pak stali se úplně svobodnými. Sedmdesát roků na to t.j.dne 28.října 1918 splnil se odvěký sen českého národa a Čechy,Morava,Slezsko a Uherské Slovensko prohlášeny za samostatný stát.Český venkov s nadšením a s radostí přijal tento převrat.
Lipňany jsou vzdáleny od Olomouce asi 13 km směrem na jihovýchod.Dědinka sama leží v dolince na mírném svahu,sklánějícím se do údolí říčky Olešnice. Protéká ji potok,který pramení na hraničkách přestavlckých.Za zahradou půl- lánu č.16 roztékal se v rybník.Rybník zrušen v roce .Do tohoto rybníku teče menší potůček počínající u silnice vedoucí z Vacanovic do Lipňan,do kterého se zaúsťovaly silniční příkopy a staré drenážní odtoky.Ze zrušeného rybníku ,který býval osázen vrbou košíkářskou,odtékala voda potokem přes obecní pozemky do Pazdernice.Pazdernice jest mnohem větší potok a počíná na hranici katastru obce Lipňan,Tršic a Doloplaz a má přítok,jehož začátek jest u hraničkové cesty lipňansko - vacanovské.Tvoří místy přirozenou hranici mezi pozemky lipňanskými a tršickými a u Skřička vlévá do Olešnice.
Uprostřed vesnice jest obecní kaple a vystavěna byla sedláky Lipňanskými r 1781 a posvěcena téhož roku Františkem Drottnerem,farářem z Tršic.Jest zasvě- cena sv.Florianu,mučedníku.V kapli jest starý dřevěný oltář a na něm soška P.M.Lurdské.Za oltářem na zdi ve výklenku jest obraz P.M.Ustavičné Pomoci,po levé straně oltáře visí na zdi obraz sv.Jana Nepomuckého a na pravé obraz sv. Floriana.Před oltářem na pravé straně na dřevěném podstavci stají dřevěná soška sv.Floriana.U kaple jest kříž,který postavil svým nákladem Josef Mráček ,výminkář při půllánu č.16.,roku 1867.Kříž byl posvěcen dp.Fran- tiškem Chalupou ,farářem a arciknězem ve Velkém Týnci.Tendu nemá žádného. Obec se zavázala reversen ze dne 9.června 1867,že bude kříž v dobrém stavu udržovati na věčné časy.Podepsáni jsou:Jan Chalupa - představený J.Přindiš - radní Frant.Lepař - výbor Frant.Mráček - výbor V důsledku toho byl upraven roku 1914.
Na cestě k Tršicím stával kříž,který byl ve špatném stavu a proto znova byl postaven r.1846 nákladem obce.Byl posvěcen dp.Liborem Čechem,farářem z Tršic.Tendu nemá žádného,obec se zavázala reversem ze dne 15.srpna 1846,že kříž bude udržovati v dobrém stavu.Podepsáni jsou:Antonín Chalupa - rychtář Josef Mráček - purkmistr Frant.Lepař - soused Dominik Prášil - soused Tento kamenný kříž t.č.stojí na obecní louce za zahradou čtvrtlánu č.27 a op- raven byl v roce 1914.
Kříž u Pazdernice dala postaviti roku 1886 pí.Marie Zemanová,rolnice č.22. Vpředu na podstavci jest soška Panny Marie Lurdské,na levé straně jest nama- lován sv.Metoděj a na pravé straně sv.Cyril.Vzadu pak vtesáno: Tento kříž nechala postavit ke cti a chvále Boží Mariana Zemanová čís.22.z Lipňan Roku 1886 Kříž tento posvětil dp.Mat.Novák,farář z Tršic.Tendu nemá žádného,avšak reversem ze dne 26.září 1886 zavazuje se Marie Zemanová za sebe a své nás- tupce usedlosti čís.22.tento kamenný kříž v dobrém stavu udržovati.
U školy při silnici k Vacanovicím stojí Boží muka.Postavena byla roku 1820 obcí Lipňanskou,která se zavázala reversem za dne 10.září 1820,že bude ji udržovati na všechny budoucí časy v pořádku. Podepsán:Jan Lepař,rychtář Josef Tomančík,Ignác Pospíšil,Frant.Hradil za obec.
vesnicí vedou okresní silnice II.třídy:Velká Bystřice - Penčice a Kokory Tršice.Tyto silnice se na návsi křižují.První silnice byla silnice z Vacano- vic do Lipňan.Začínala u kamene 5,3,to jest u obecního hřbitova vacanovského a vedla až ke kameni 7,6,t.j.před Zapletalovým čís.15 a odtud ještě 46 m dále Byla 2346,6 m dlouhá a měla 5,5 m normální šířky.Silnice tato byla povolenaŹ zemským výborem výnosem ze dne 9.prosince 1889 čís.41153 a okresním silnič- ním výborem v Olomouci ze dne 21.prosince 1889.Stavba zadána dne 8.ledna 1890 Isidoru Vybíralovi,majiteli usedlosti z Tršic,-měl v Tršicích kamenolom - za vyvolávací cenu 10862 zl 80 kr. s 11 ¶1¶/.2 .slevením,vyjma dovozu stavebního materiálu,který obce Lipňany a Vacanovice měly výkonati.Jako kauci složil 1100 zl.Lhůta:silnice má býti hotova do 31.prosince 1890.Stavbu silnice pro- vedl zednický mistr Frant.Souček z Prostějova,jako stavby vedoucí.Kolaudace byla 21.srpna 1891.Silnice od kamene 5.3 ku Svésedlicím až ku kameni 2.6 by- la provedena r.1891.
Pokračování silnice k Penčicím v délce 601 m.Na stavbě této silnice usnes- la se obec ve své scůzi ze dne 30.ledna 1896.Stavba byla povolena výnosem zemského výboru moravského ze dne 23.června 1896 čís.28566 a stavba zadána silničním výborem v Olomouci ze dne 27.února 1897 p.Frant.Součkovi zŹ Prostějova za 3412,70 zl.se srážkou 3%.
Povolení ku stavbě této silnice udělil moravský zemský výbor svým výnosem ze dne 10.října 1907 čís.66487,definitivní povolení dostalo se uvedené stav- bě silnice výnosem zenského výboru ze dne 21.listopadu 1907 čís.100152.Pro- vedení stavby této silnice zadáno bylo ve schůzi silničního výboru v Olomou- ci ze dne 5.prosince 1907 Eduardu Koryčanovi,zednickému mistru z Buku u Pře- rova se slevou 5 %.Stavba zahájena byla v měsíci březnu 1908 a ukončena vŹ říjnu 1909.Dozor měl silniční výbor.Kolaudace provedena ve dnech 18.a 20.říj- na 1910.Silnice začíná v Nelešovicích u školy a končí a končí se na okresní silnici Velká Bystřice - Penčice a jmenuje se silnice Kokory - Tršice.Kámen použit z lomů penčických a pro drobný štěrk vápenec z Grygova a písek z lomů grygovských.Rozpočet na stavbu této silnice činil 41503,60 K,stavba všakŹ zadána za 35217.18 K.Vyplaceno bylo 37096.25 K,práce silničního výboru ve vlastní režii,válcování a j.činilo 11204.80 K.,takže stavba silnice celkem stála 48301.05 K.Na to přispěly:Lipňany 8630.01 K Suchonice 5106.89 K Nelešovice 7174.99 K Cukrovar v Brodku 1205.45 K Silniční fond 26183.74 K Celkem 48501.05 K
Povolení ke stavbě této silnice udělil zemský výbor výnosem ze dne 18.června 1912 č.54097.Stavba zadána silničním výborem ve výborové schůzi ze dne 5.prosince 1912 Josefu Balcaříkovi,podnikateli staveb v Řepčíně,za celko- vý obnos 12056.33 K.Se stavbou silnice započato bylo v měsíci lednu 1913,prováděna byla během roku 1913 a úplně ukončena byla koncem dubna 1914. Délka její 757 m.Za stavivo použito bylo kamene z lomů penčických (droba) a majetínských (vápenec),za písek strojní drť a moravní písek. Silnice stála:1.Účet podnikatele za eferované práce 12791,95 K 2.Účet podnikatele za zábradlí 863,78 K. 3.Vydání silničního výboru za dodávku drobného štěrku,písku,výlohy za válcování 4297,39 K. Celkem 17953,12 K Rozdíl se vysvětluje zdražením zemních prací a.j. Na to přispěla obec Lipňany 5953,33 K a silniční fond 11999.79 K Celken 17953,12 K. podepsán : Chalupa Josef a Mačák Jan Silnice kolaudována 9.listopadu 1914.Kolaudační nález zní:O celkovém provedení možno se vysloviti s úplným uspokojením a možno dáti jemu výraz so- lidní práce,objektům pak možno připočísti stabilnost a úhlednost,vozovce hladkost a velmi dobrou sjízdnost.
O kapli se nám zachovalo následující:Dne 18.12.1710 píše tršický farář Jindřich Arnošt Halama,rytíř z Jičína(1709 - 1719) konsistoři:lipňanský soused Martin Boháč učinil slib,že vystaví v obci Lipňanech na vlastní útrat- ty ke cti sv.Floriana Mučedníka a ke cti Boží kapli,ve které by se častěji mohla sloužiti mše svatá.Poněvadž Martin Boháč bývá často nemocen a dosud ži- je,sám všechno potřebné zařídítí chce,prosím o dovolení ku stavbě kaple.Dne 28.dubna 1712 píše týž farář konsistoři:,,S dovolením konsistoře byla kaple v Lipňanech postavena a zařízena.Zbožní a horliví farníci vroucně žádají,aby o blížícím se svátku sv.Floriana(4.května) poprvé mohla býti v kapli sloužena nše svatá.Přimlouvám se proto,aby farníkům lipňanským bylo vyhoveno a mše svatá i jindy mohla býti sloužena.Visitační zpráva z roku 1771 uvádí:Kaple postavená roku 1711,na malé vížce zvonek s nápisem - ,,Pro communitáte in Lipňan honori B.M.V.et S.Floriani 1711" - Pro obec lipňanskou ke cti bl.B.M. a sv.Floriana,zvon váží asi dva centy (cent asi 56 kg). Dne 24.května 1780 píše tršický farář František Drottner (1770 - 1791) konsistoři: "Před dvěma roky shořela v Lipňanech kaple,s dovolením konsistoře postavená a sv.Florianovi zasvěcená,tak že musí býti ze základu na místě několik kroků od dosavadního stanoviště vzdáleném,znovu postavena.Obec lipňanská se nabízí,že kapli znovu vystaví.Prosím o dovolení,aby směla býti kaple znovu postavena,po vystavení mnou posvěcena a aby bylo dovoleno jako dříve sloužiti mši sv. o svátku sv.Floriana a kromě toho v oktáv sv.Jana Nepomuckého a v úterý v Hody.Mimo to,kdykoli bude zaopatřován nemocný a jindy,kdy bude potřeba."V červnu 1780 podal děkan bystřický Jan Josef Klitschnik o této žádosti vyjádření.Píše:"Dne 12.toho měsíce (června)byl jsem v Lipňanech,abych shlédl místo pro kapli určené.Leží uprostřed obce,je odděleno od obytných stavení a proto chráněno od nebezpečí ohně. Kaple je 5 ogií (?) dlouhá a 3 ogie široká,z dobrého materiálu od základů až po okna již vystavěná,vlastním nákladem občanů lipňanských,bez újmy práv farního kostela v Tršicích. Lipňanská obec vydala reverze,pečetí svou opatřený a kapitule jako majitelce místa předložený,že bude na věčné časy kapli spravovati.
Nejvýznamnější budovou místní obce jest škola.O vzdělání obyvatelstva se starala teprve doba teresiánská,která zakládala školy farní.V Tršicích však trvala škola již od začátku 17.století.Do té chodily školní děti z Lipňan i Vacanovic.V roce 1887 rozhodli se občané lipňanští a vacanovští,že si postaví jednotřídní školu v Lipňanech a za tím účelem podnikli patřičné kroky.Vysoká c.k.zemská školní rada v Brně povolila v sezení,dne 23.května 1887 konaném, obcím Lipňanům a Vacanovicím vyškoliti se ze školy tršické a zříditi novou jednotřídní školu v Lipňanech.
Přípravné práce - jakmile došla žadateli tato zpráva,podnikli ihned přípravné práce ku provedení stavby.Tak dne 13.září začali cihláři dělat cihly pro ško- lu,neboť bylo usneseno cihly nadělati v Hliníku a vypáliti v obecní cihelně lipňanské.Ku pálení cihel objednáno uhlí z Ostravy a dříví z Bělé.Na valné hromadě všech občanů dne 19.září 1887 byli zvoleni za dohližitele ku stavbě nové školy Ordelt a Frant.Koutný za odměnu 25 zl.Na schůzi dne 23.října 1887 stanoveno,aby za pozemky potřebné ku stavbě byly dány majitelům pozemky obec- ní v téže výměře,což bylo schváleno ve schůzi obecního výboru dne 20.února 1888 s usnesením,že obec je povinna hraditi veškeré útraty spojené s převodem.
Zadání veškerých prací - Dne 5.března 1888 byly veřejnou dražbou zadány jednotlivé práce:Práce zednické rozpočteny na 1296 zl.byly zadány za 972 zl. Albertovi Poláškovi,zednickému mistru z Vel.Týnce,práce tesařské rozpočteny na 963 zl.zadány za 600 zl.Eduardu Přikrylovi z Tršic,práce pokryvačské roz- počteny na 383.94 zl.zadány za 295 zl.Libigrovi ze Zákřova,stolářské práce rozpočteny na 466.11 zl.zadány za 410 zl.Janu Karlíkovi z Tršic,práce klem- pířské rozpočteny na 299.50 zl.zadány za 199 zl.Karlu Křivému z Přerova,zá-mečnické práce rozpočteny na 239,45 zl.,zadány za 220 zl.Hamfovi, sklenářské práce rozpočteny 61,91 zl.zadány za 55 zl.Frant.Grofovi z Přerova, natěračské práce rozpočteny na 103,09 zl.,zadány za 74 zl. Kubáčovi z Vel. laznik,kamnářské a hrnčířské práce rozpočteny na 218,60 zl.zadány za 216 zl. a kamenické práce rozpočteny na 107,89 zl.zadány za 90 zl.
Dne 8.června 1888 byl položen základní kámen.Přítomní byli z Vacanovic Jan Fogl,Prášil a Jan Sklenář,z Lipňan Lepař,Ordelt a Koutný.Pan zednický mistr Al.Polášek krásnou řečí jmenované přivítal,pak prošli vykopanými zákla- dy,na češ slavnostně položen základní kámen.Na ten přítomní zástupcové klepali a při každé ráně řekli nějaké heslo.Tato slavnost byla zakončena velice přátelským večírkem.
V měsíci červenci dospěly práce tak daleko,že vyslaná komise od c.k.okres- ní školní rady v Olomouci uznala místnosti k vyučování a obývání vhodné aŹ způsobilé.Vypsán konkurs na místo učitele.Prvním učitelem jmenován Frant. Andrýs,podučitel v Holici,dekretem ze dne 27.srpna 1888 čís.7461. -učitelé :Andrýs František 1. 9.1888 - 23.11.1906 Odstrčil Václav 26.11.1906 - 27. 2.1912 Černoch Ctibor 28. 2.1912 - 13. 3.1916 Hruška Květoslav 14. 3.1916 - 30. 6.1939 Havlíček Emanuel 5. 9.1939 - 30. 4.1943 Grolich Alois 1. 5.1943 - 31. 8.1955 Sigmund Jan 1. 9.1955 - 31. 8.1957 Hruška Vlastimil 1. 9.1957 - 30. 6.1977