Historie rodiny Černík v Krmelíně.

Můj otec Vítězslav Černík se narodil v Krmelíně, obci, která leží asi 12 km jižně od Ostravy a v současné době je součástí okresu Frydek-Místek, v dřívějších dobách byla součástí paskovského panství. Nejprve si dovolím malou poznámku. Se jménem Černík jsem se poprvé setkal v knížce Ladislava Valenty Černotín a Hluzov, ve které uvádí, že Vilém z Pernštejna dal kolem roku 1530 sepsat urbář REGISTRA LOUČNÁ A KOPANINNÁ PANSTVÍ HELFENŠTAJNSKÉHO. V tomto urbáři je v obci Černotín uvedeno i jméno Černík. V držení pánů z Pernštejna byly Hranice jen do roku 1547. Když v roce 1561 majitel Černotína sepisoval nový urbář, jméno Černík tam již není. Není bez zajímavosti, že mezi roky 1538 - 1548 vlastnil statek Paskov Jan z Pernštejna.
Se jménem Černík to v Krmelíně není také příliš jednoznačné. Pokud začneme sledovat jméno Černík, nutně narazíme na Jakuba Czerneho , který byl sedlákem na krmelínském gruntu, později označeném číslem popisným 4. I když v Gruntovnici, která byla založena v roce 1690 je držitel označen jako Jakub Černý a tímto příjmením zapsal starobělský farař i poslední dvě děti Jakuba a jeho manželky Evy, Mathias * 23. 1. 1701 Georgis * 15. 1. 1704. Postupně jsou tyto osoby přejmenovány na Černík. Dokladem toho je zápis v matrice pro obec Krmelín, kde 17.4.1704 jako kmotra při křtu dítěte je uvedena Černička Eva. Jakub Černy zemřel 16.3.1721a je rovněž zapsán jako Černík. Zápisů v tomto smyslu lze nalésti více a můžeme tedy konstatovat, že v případě Krmelína je Černý roven Černík. S trochou velkorysosti můžeme připustit, že se změna mohla stát dříve i naopak.