5. Materiály
Konstrukční oceli- nejvhodnější pro ohýbání jsou materiály tažené za tepla a následně vyžíhané. Největší skupinou jsou materiály svařované, které jsou právě z důvodů svaru méně vhodné, avšak při dostatečné síle stěny a větších rádiusech ohybů také vhodné.
Nerezové oceli- je zapotřebí mnohem větších sil, zvýšené nároky na tuhost nástrojů a celé soustavy stroje
Hliník- pro ohýbání je vhodný zejména měkký hliník, nevýhodou je namazávání na třecí hrany nástrojů
Měď- pro ohýbání je vhodná, nutnost žíhání |