Josef Gruber
Na snímku ten větší (všeho dočasu...). Zvaný Pepa, v kapele od roku 1999, za aktivitu potrestán funkcí kapelníka. Strojní ing.,
civilním povoláním učitel. Vystupoval
od roku 1995 jako autor písniček a doprovazeč s divadélkem Dominik, později i sám s manželkou
Ilonou (dodnes s kapelou spolupracuje jako recitátorka) v samostatných
literárněhudebních pořadech. Představení Královská večeře v Emain Macha aneb
Keltské mýty a báje I nastartovalo
cestu k irské muzice.
Dlouho hrál na vynikající kytaru Michálek-Nováček (r. v. 2000), v roce 2011 ji nahradil (pouze při vystoupeních!:) neméně dobrým dreadnoughtem z pražské dílny pánů Procházky a Grötzbacha, často v kombinaci s klasickou španělkou.
Podrobněji zde.
Pro kapelu píše české texty, vedle kytary zpívá a sám se tomu dodnes diví...
Stará se také o www stránky a když kliknete na portréty, zahraje Vám čtyři vlastní úpravy keltských melodií.
Lucie Fiona Šternerová
Zrozena z mlhy dračího dechu přišla do kapely na jaře 2005 jako zpěvačka. V civilu to, co
v kapele - zpěvačka, herečka, moderátorka - resp. civil neexistuje. V nestřeženém okamžiku
ulovila svislý irský buben bodhran, takže i bubnuje (rovněž používá tamburínu, v kombinaci
s bodhranem vzniká Orchestrion Fiona - Syncopator Factory). První bodhran zdědila po předchůdcích,
kdysi byl zakoupen v Mnichově. Ten poslední je od holandského Ira Brendana Whitea.
"Fjóna", zakladatelka aktivního fatalismu (na požádání vysvětlí), je drzý a nevychovaný dračí dech, který má rád
řezané pivo, růžové, červené a bílé víno, slivovici, žitnou, meltu, bílý čaj a vše,
co obohacuje světa i nadsvěta běh. Od 9. února 2006 dokonce i jí... A propos: spí prý od 27. 4. 2006.
Lucka Tuháčková
Zvaná LU, flétnistka a hráčka na whistle. V kapele od přelomu let 1999-2000. Kdyby nebyla
tak hezká, zdálo by se po vybalení,
že přišel instalatér, tolik má s sebou trubek... Flétna příčná je značky Buffet, whistly
jsou přímo z Anglie. V civilu bývalá učitelka mateřské školy, nyní pracuje ve firmě. Šťastná maminka dvou úspěšných dětí. Významně se podílí na vokálech
příjemně přidrzlým hláskem (jo a umí napsat hlasy!).
Irča Kutnarová
Pardon, Irena, leč nikdo jí tak neříkáme, když už tak Irka:-) Akordeon vystudovala na vysoké škole,
je učitelkou hudby, občas účinkuje v divadle, Pepa s Fionou ji poznali při jiné hudební příležitosti.
Její první vystoupení s Kloboukem stálo za to.
Podrobnosti si nenechte ujít zde. Na počátku byl záskok za končícího houslistu a následná Lucčina tichá věta:
"Ty, nemohla by s náma hrát furt?...", která bezezbytku vystihla přání zbytku. Repertoár
zvládla naprosto hned, z listu zahraje snad cokoli.
Je naprosto spolehlivá a pracovitá a její hraní inspiruje.
Má půvabně nenápadný a osobitý smysl pro humor ("dirigent se tvářil symfonicky...",
"byly asi nějaké ty erekce na slunci...":-))) a krásný vztah k akordeonu. V duchu pověry, že jsme kapela, kde pořád někdo rodí, povila Karinku...
Kloboukem prošli
- Pepa Gruber (kytara, zpěv, kapelník, české texty, scénáře, tento web): 1999 - dosud
- Tom Lachman (housle, mandolína, autor názvu): 1998 - 2004, 2005 - 2006, jako zvukař a častý host dosud
- Pavel Linka (bodhran, kytara, spoons): 1998 - 2002
- Míra (Jaromír) Svoboda (tenorové banjo, první kapelní web): 1998 - 2005
- Zuzka Trampotová (zpěv): 1999 - 2005
- Lucka Tuháčková (flétny, whistle, zpěv): 2000 - dosud
- Pavel Sláma (bodhran): 2003 - 2005
- Jana Studená (tin whistle): 2000 - 2000
- Fiona (zpěv, bodhran, spoons, postupně i scénáře): 2005 - dosud
- Irča Kutnarová (akordeon): 2006 - dosud
V historii zmínění Láďa Pohořelý a Míša Nováčková vypomohli sice jednorázově, zato však neobyčejně významně!
