(PMDD hnojení)

Původně jsem vyměňoval 1/3 obsahu týdně.Musím říci, že při změně akvária na 200 litrů to již není tak jednoduché a asi i účelné. Dnes měním 1/3 vody tak 1x za dva až 3 týdny. Usazené exkrementy odsávám tak, že na hadici, kterou vypouštím vodu mám nasazen zvon, původně z čistícího udělátka Tetra. Funguje to bezvadně. Vyměňovaných 60 litrů je dostatečných na celkové vyčištění dna. Zatím jsem ale nikde nenašel odpověď na otázku, jak často takové čištění provádět. Po cca dvou týdnech se již na dně povalují kousky všeho možného, listy, části rostlin, atd. Nezapomeňte, že živorodky jsou bíložravci a tak se rostlinami s oblibou přiživují. Na druhou stranu jsou exkrementy důležitou součástí koloběhu jako hnojivo pro rostliny. Pro odstranění řas ze skel používám "dvoufázovou" metodu.

Nejprve oškrábu řasu takovouhle škrabkou, která je vybavena žiletkou. Původně jsem používal škrabku, na konci s tvrdou textílií, ale ta se neosvědčila na řasu, která je již starší a pevněji přichycená. Žiletka je skvělá a udělá spoustu práce. Po výměně vody je tak do druhého dne vidět, kde jsem neprojel žiletkou, kde řasy zůstaly, nebo jsou odstraněny nedokonale. Pak nastupuje druhá fáze - magnetická škrabka s již výše zmíněnou tvrdou textílií, jako je např. na houbičce na nádobí. Tou zajedu do všech koutů, které jsem před tím minul, nebo zapoměl. Celkový efekt je naprosto vyhovující, i když řasu z rostlin tímhle nedostanu :-))). Druhý konec škrabky, který by měl sloužit pro účely sázení rostlin jsem nikdy nepoužil a myslím si že ani nepoužiji.

Používané chemikálie:
Otevřeně musím přiznat, že občas mám pocit, že vůbec nemá smysl do vody nic dávat. Stačí se podívat na výše zobrazený graf aby bylo zřejmé, že pouhý experiment s kvasnicovým generátorem CO2 dokázal vychýlit chemizmus zdejší vody. Ostatní změny nevybočují z mezí kolísání, měřitelného v domácích podmínkách. Přesto jsem postupně za dobu svého akvaristického snažení shromáždil několik přípravků a ingrediencí, které více-méně do vody přidávám.

Aquaregulátor - přípravek pro úpravu vody. Měl by z vody odstranit chlór a těžké kovy, takže vodu připraví pro použití v akváriu bez nutnosti vodu odstát. Zatím jsem se ale nedočetl, co se s tím tedy děje. Přemění tyto škodlivé chemické prvky na neškodné, nebo se vyloučí do okolního vzduchu ?? Nebo pracuje s látkami v akvarijní vodě, kterým nedovolí státi se škodlivými v okamžiku přilévání té vodovodní ? Odpovídající množství Aquaregulátoru smíchám s vodou v láhvi a naleji do akvária při současném napouštění vody přímo z vodovodu.

Sůl - používám sůl bez jódu, kterou jsem kdesi objevil, už nevím kde. Určitě to ale bylo v některém supermarketu. Přidávám jednak kvůli živorodkám, jednak jako první léčivo při problémech. V objemu 1 zarovnaná polévková lžíce při výměně 1/3 oběmu vody, t.j. cca. 60 litrů. Otázkou je, jestli je tato sůl opravdu bez jódu a ostatních chemikálií. Přidávám ji více než rok a ryby jsou docela spokojené.

Aquatropic -přípravek který má zlepšovat vlastnosti vody, resp. upravovat vodovodní vodu na vodu subtropickou. Mám potvrzeno, několikrát se mi rybičky vytřeli den po výměně vody, sexuální aktivita samců výrazně vzrůstá. Na druhou stranu obsah výrazně spolupracuje na zanášení hadic filtru. Dnes již nepoužívám.

 

Aquaflor - hnojivo na rostliny na bázi rašelinového výluhu. Dnes již nepoužívám jednou za 3-4 týdny, místo rašelinových granulí ve filtru. Současně snižuje množství světla dopadajícího na rostliny.

 

TETRA AquaPlus - Vitamínový koncentrát. Používám jednou za měsíc, dva.

BioFlor - hnojivo obsahující jako hlavní složku Fe- železo. Občas, když si vzpomenu, jednou za měsíc, dva. Obsahuje sice železo a další prvky nutné k dobrému růstu rostlin, dle všeobecného názoru (ne nutně platného, ale i mého) obsahuje také prvky které podporují růst řas. Již nepoužívám.

Chemické parametry vody měřím pomocí kapkových měřících přípravků Rataj a Sera. S tím co naměřím ale spokojen moc nejsem. Ono když máte určit, jestli je ta zelená stejná jako tahle zelená na potištěném papíře, nebo přece jen trochu zelenější, tak ty výsledky moc důvěryhodné nejsou. Rovněž fakt, že i když rostliny rostou jako o závod, rybám se daří a řasa nikde a současně výsledky chemických rozborů jsou v podstatě úplně stejné jako v době, kdy bylo vše špatně, ve mě rovněž vzbuzuje pochybnosti jak o použitých měřících metodách, tak i o důležitosti těchto parametrů pro běžný chov tropických ryb. Zdůrazňuji běžný chov, nikoliv šlechtitelské snahy.

Na základě diskusí na WEBu jsem se pustil do experimentování. Vzal jsem nejodolnější rostlinu (snad) a současně nejvíce napadenou Ruduchou a použil jsem:

• 5 litrů vody
• 30 ml SAVO
• 2 minuty

a vše jsem spojil. Rostlinu jsem již jednou úplně "odlistil" a přesto na ní Ruducha přímo kvete. Takže tohle byl takový pokus před smrtí. Uvidíme, co to udělá.

 

Hnojení akvarijních rostlin pomocí PMDD.

Pomocí zdrojů z WEBu jsem si pořídil komponenty na přípravu PMDD. Pro ty, kterým se to nechce hledat, kopie receptury ze stránek Rosika:

Jak tedy namíchat PMDD? Já postupuji takto:
Do půllitrové umělohmotné láhve od nějakého nápoje nasypu všechny pevné komponenty a pak to zaliji vodou a dobře promíchám. Protože málokdo má k dispozici tak jemnou váhu, aby mohl odvážit přesná množství a popis 1 kávovou lžičku nebo 3 polévkové lžíce je také zavádějící, uvádím zde odpovídající objem v ml. Pak je snadné vzít si malou štamprli (20 ml) a podle ní odhadnout kolik toho do směsi nasypat. Dávkování je následující:

K2SO4 - Síran draselný - 14 g - odpovídá asi 11 ml - velmi špatně se rozpouští
KNO3 - Dusičnan draselný - 6 g - odpovídá asi 6 ml - známý pod názvem rychlosůl
MgSO4-7H2O - Heptahydrát síranu hořečnatého - 33 g - odpovídá asi 33 ml
Fe, B, Mn, Mo, Zn ... - Stopové prvky a především železo - 15 g - odpovídá asi 21 ml
H2O - Voda nejlépe destilovaná - 300 g - odpovídá přesně 300 ml

 

V originálním návodu je sice uváděno že směsy stopových prvků se má dávat 9 g, jenže tam je použit jakýsi Chelated Trace Element Mix, který má obsah železa kolem 7%. U nás dostupný Tenso coctail má jen 3,84 % - proto to navýšení na 15 g. Zvyšuje se tím ovšem hladina i dalších stopových prvků. Snad by neměly škodit. To zatím nemám prověřeno. Dávkuje se 3 - 5 ml / 100 l / den.

Tohle tedy dávkuji zatím cca 4ml/100l denně - 7,5 ml na akvárium. Dnes akvátium a hlavně řasa vypadá následovně:

Po cca 14 dnech první dojmy a pozorování. PMDD začíná fungovat. První várka byla chybně namíchána a tak se nijak výrazně neprojevovala. Nová, kterou jsem začal aplikovat cca před týdnem se již výrazně projevuje.

Na obrázku je patrný ústup řasy. Rozhodně se tedy nedá říci, že by řasa mizela, ale zpomalil se její růst. Současně, díky výraznějšímu růstu rostlin si můžu dovolit více protrhávat rostliny a tedy ničit ty listy, kde již řasa je. Na kameni na pozadí je dobře patrná řasa, subjektivní pocit je ten, že ustupuje. Uvidíme tak za měsíc, co to udělá. Ryby nereagují nijak.

 

 

 

 

 

Rostliny reagují na hnojení PMDD růstem. A to značným. Rychlerostoucí typy se zbavily řasy poměrně dobře. Respektive jsem je protrhal a na nových výhoncích je již řasa minimálně. Červené typy, které i s PMDD nic zázračného nepředvádí se zase pokrývají řasou. Všechny jsem zlikvidoval a nechal jen horní stonky bez řasy. Zatím to vypadá, že to bude fungovat. Pomohla také kombinace s novými zářivkami a elektronickým předřadníkem. Rostliny typu Cabomba hlauhinesys se drží a Cabomba aquatica je na tom skvěle. Zatím ale čekám. Krásně je vidět rozdíl v kvalitě rostlin na fotografiích zde a tady.