MUDr. Karel Sperber O.B.E. (1910-1957)

Roger Ryan

(english)

Zveřejněno na Válečných Střípkách se svolením pana Rogera Ryana, překlad Tomáš Jakl

Přestože MUDr Karel Sperber vystudoval v Praze v roce 1935 medicínu a pracoval v Československu jako lékař, nebyla mu po příjezdu do Anglie v roce 1939 lékařská praxe povolena. Nastoupil jako účetní na loď SS Automedon, který vyplula z Liverpoolu 24. září 1940. 11. listopadu byl Automedon v Indickém oceánu ostřelován německým pomocným křižníkem Atlantis a kapitán a lodní důstojníci zahynuli. Posádka a tři pasažéři padli do zajetí a byli umístěni na palubu zajatého norského tankeru Storstad, užívaného Němci jako plovoucí vězení. Sperber a námořníci obchodního loďstva byli vyloděni v Bordeaux a drženi v zajetí nejprve v Sandbostalu, v táboře Stalag XB, a poté v táborech pro spojenecké námořní zajatce Marlag a Milag Nord. V Milagu měl Sperber zajatecké číslo 87376 a pracoval zde jako táborový lékař.

Gestapo se o MUDr. Sperbera začalo zajímat protože byl Čech, a  jako takový byl považován za zrádce Říše, a Žid. V roce 1942 jej vojáci SS eskortovali do Auschwitzu, kde dostal číslo  85512. Byl přinucen pracovat jako vězeňský lékař a asistovat chirurgickým experimentům esesáků profesora Clauberga a  doktorů Deringa, Wirthsa, Entrese a Mengeleho. V roce 1944 pracoval ve vězeňské nemocnici tábora Monowitz-Buna, ve kterém bylo umístěno 11 000 nuceně nasazených dělníků, pracujících v chemičce IG Farben. V roce 1945 se nacházel v Buchenwaldu.

Po válce se Dr Sperber vrátil na moře jako lodní lékař. Dne 20. července 1945 byl zaregistrován Londýnskou všeobecnou zdravotní radou (London General Medical Council) jako lékař a 12. listopadu 1948 obdržel britské občanství. V srpnu 1947 byl jmenován čestným držitelem Řádu britského impéria (OBE) a o dva roky později  vstoupil do Britské zdravotní služby (British Medical Service). Pracoval  na Seychelách a na Zlatém pobřeží (Ghana) v Acře. Sperberův nekrolog v British Medical Journal uvádí, že zemřel 3. března 1957 ve věku 47 let  a že jej přežila jeho manželka Kathleen.

1. květen 2009

Prameny:

The National Archives, Kew, London.; British Medical Journal. 13. 4. 1957, s. 888.; London Gazette. 17. 12. 1948, s. 6560. ; The Medical Register 1946. London: General Medical Council, 1946, s. 2214. ; SEKI, Eiji: Mrs Fergusson’s Tea-set, Japan, and the Second World War: The Global Consequences following Germany’s Sinking of the SS Automedon in 1940. Folkstone, Kent: Global Oriental, 2007, s. 101 a 116.; Wollheim Memorial. http://www.wollheim-memorial.de.; ROMNEY, Claude: ‘How All Roads Could Lead to Auschwitz’. In: Zachor Newsletter, The Vancouver Holocaust Education Centre, č. 3, srpen 2003, s. 9.