Diskutovat, byť akademicky o této otázce, je tanec na velmi tenkém ledě. Mnohým se to z mnoha důvodů nemusí líbit. Ale - mají právo diktovat nekuřáci kuřákům, alkoholici abstinentům, řidiči chodcům, technaři milovníkům klidu, křesťané muslimům, Izraelci Arabům a Američané celému světu? Kdo rozhodne, na čí straně je právo, když soudci nejsou nikdy nestranní, nezbytně patří vždy jistým dílem do některé ze sporných skupin? Kdo rozhodne, které společenské uspořádání je pro člověka s jeho chybami optimální? Bude optimalizace nastolena dříve, než globalizace zničí svět? Proč nutit válkou asijským zemím západní demokracii, když jejich naturelu není vlastní a skončí nakonec zase jen v totalitě?

Co je to u nás za demokracii, dokonce lidovou, když její Ústava dává za úkol jednomu člověku jmenovat ministry s právem diktovat občanům? Člověku, který sám je jmenován zase jen jedním člověkem podle jeho uvážení? Komu pak jsou tito vybraní lidé odpovědni, když jen na nich záleží, vzdají-li se pod tlakem veřejnosti, nebo za výnosnou trafiku svého úřadu? Kdo ve skutečnosti kontroluje soudce, policisty, poslance a ministry, když o jejich pochybení rozhodují zase jen oni sami? Když ministři jsou současně poslanci nebo senátoři, kteří mají vládu úkolovat a kontrolovat? Když hlasují sami sobě o důvěře a sami si určují svoje platy?

Jak lze věřit představitelům státu, když současný, krajně pravicový prezident přišel z komunistického Prognostického ústavu, straníkem nebyl proto, že jej údajně Vladimír Dlouhý, jako předseda ZO KSČ odmítl přijmout a zvolen prezidentem byl s podporou komunistů? Ten, jenž “rozdal” jako ministr financí kupónovými akciemi státní majetek lidem a nyní schvaluje zákon, podle kterého jim jej mohou majoritní vlastníci “vyvlastnit”, neboť oni jsou stále více pány ve státě. Když řada soudců sloužila ještě za komunismu a noví jsou dokonce do Ústavního soudu z nich jmenováni. Když navzdory zákonu 198/1993Sb o zločinnosti komunistického režimu zastupitel komunistického režimu v Národním shromáždění může být dnes šéfem klubu poslanců vládní strany, do které po několika předchozích přestoupil?

Lidé, kteří za scénou tahají za provázky jsou prakticky téměř titíž, kteří tak činili už v minulém režimu a přispěli tak k jeho ztotalizování. I dnes mají řadu funkcionářů státu na niti, takže každé jejich obvinění se rozplyne do ztracena. Jsou-li zatčeni, je jim dovoleno telefonovat a pak zmizet. Vynucená demise policejního prezidenta je pak zahojena dobrou trafikou. Není divu, že teď jako současní manažeři, poradci vyvolených, či jako předsedové například Sdružení vlastníků bytů dál využívají svého umění manipulovat s lidmi a mastí si kapsy výhodnými zakázkami, aniž by respektovali současné zákony. Oni byli a jsou těmi arogantně diktujícími, jejich nomenklatura nevymřela a funguje dál.

Nebo snad víte, proč ministři Kühnl a Pilip podepsali dohodu MAI, podle které platíme desítky miliard za neuskutečněné investiční záměry zahraničních investorů? Proč musel každý občan republiky včetně nemluvňat zaplatit tisíc korun za jakési chyby kolem televize NOVA, aniž by byl někdo povolán k odpovědnosti? Proč Miloš Zeman později tak překvapivě jmenoval Stanislava Grosse ministrem vnitra? Kdo dosadil Vladimíra Špidlu a pak jej odstranil? Kdo nahradil ministra Tvrdíka tvárnějším? Kdo dosadil a pak odstranil premiéra Grosse, když začal být příliš samostatný? Kdo vybral překvapivě aparátčíka Jiřího Paroubka, aby to dal do pořádku a možná i odstranil stále kontroverznějšího Václava Klause? Proč je tolik pokusů dosadit na důležitá místa lidi ze starých struktur? Proč a proti komu je vybudována zásahová jednotka, rozsáhlejší a lépe vybavená, než za komunistů? Připravují nás na totalitu vlády kapitálu? Proč je tolik zločinnosti mezi policisty a státními úředníky, za což jim “hrozí vězení až 12 let”, ale nikdo ještě nebyl potrestán?

To snad nikomu nevadí, že noviny a zprávy jsou kromě vražd plné oznámení o zdražování všeho, zejména pohonných hmot, ke kterému jsme svou účastí na “válce proti terorismu” také přispěli? Proč mají banky tak nízké úroky ze vkladů, ale téměř lichvářské poplatky a úroky z úvěrů? proč lákají lidi na snadné úvěry, které jsou zlatým dolem bank a zároveň zbavují střední třídu nezávislosti? Proč se propagují “milionářské hry”, které učí lidi hazardu a spoléhání na vrtkavé štěstí? Proč je likvidována střední třída, malé a střední podnikání i české obchody a podniky, aby je nahradili zahraničními investory, kterým výnos za pět, šest let zaplatí kupní cenu jako u TELECOMu a my budeme v nich otročit na cizí? To vše je dílem monetární totalitářů, kteří se snaží soustředit veškerý majetek ve svých rukou a ze zbytku občanů vytvořit své otroky.

Právě ti se ale bojí jakékoli jinakosti v jimi zpacifikované společnosti. Takové, jaká je schopná zorganizovat větší skupinu lidí, která by je mohla ohrozit. Proto se snaží uhájit usus, že jen oni jsou těmi, kdo udělují výsady, kdo povolují, co se smí a nesmí. Ne, že bych byl při svém věku horlivým zastáncem techna. Vadí mi ale jistě méně, než například dlouhá a opakovaná, často stupidní reklama uprostřed napínavého programu v televizi. Vadí mi ale, že se nikdo neptá, kdo zaplatí nasazení kolem tisíce těžkooděnců a proč byli předem soustředěni tam, kde se závažné narušení pořádku nedalo očekávat, nebylo-li vyprovokováno.

Vadí mi naivní lhaní a dodatečné shánění argumentů pro represi. Vadí mi brutální kopání do protestujících účastníků a píchání tonfou se zřejmým úmyslem vážně zranit, stejně jako zřejmě inscenované “přiznání” aktérů, kteří ani nebyli zveřejněni. I kdyby to tak bylo, podají včas žádost o propuštění a odejdou do civilu s výsluhou let. Proč si vláda vydržuje na nás tak brutální represivní aparát, možná i horší, než měli komunisté? Kde na něj bere peníze v době jejich všeobecného nedostatku? Stačí na to nekřesťanské daně z pohonných hmot, cigaret a alkoholu? Je nutné zavádět daň z hlavy a za dešťovou vodu, jaká je už zavedena v obcích, nebo placení poplatků za televizi ze všech míst, kam je zavedena elektřina? Nepřipomíná to náhodou feudální daň z komínů na Valašsku? Nebo “pokutu za znásilněnie, protože mám prístroj?”, jak se praví v jednom vtipu?

Z uvedeného, zdaleka ne úplného výčtu jistě čiší silná pochybnost o právu jedněch, byť nějak zvolených, diktovat jiným. Vždyť výsledkem je jen podstatné zhoršení životních jistot většiny občanů, kterým nechybí ta totalita, kterou se mnozí snaží zrestaurovat, ale poklidnější život. Zejména v poslední době, tedy době války o ropu se lavinovitě životní podmínky a prostředí zhoršují. Je nejvyšší čas umravnit bezohledné dravce majetku a moci a nastolit pokoru před přírodou, neplýtvat energií a surovinami a přejít na možná méně pohodlný, ale dlouhodobě udržitelný způsob života na Zemi. Ostrakizovat usurpátory, vybrat si z dosud známých způsobů soužití ty nejoptimálnější, bez ohledu jakými účelovými nálepkami jsou označovány.

Vrcholící těžba ropy a její důsledky se dostávají do popředí.Dopady různého přístupu jsou například uvedeny v americkém časopise FTW (From The Wilderness, http://www.fromthewilderness.com). V obsáhlém článku, jehož překlad mi poskytl Martin Kolařík ze Strany zelených se diskutují důsledky neúměrné spotřeby ropy a jejich dopad na dvou případech – Severní Koreje a Kuby. Obě země zažily v plné míře ropnou krizi po kolapsu SSSR. Korea zkolabovala do hladomoru, Kuba, zvyklá na jednodušší způsob života se drží dál. Mohou tam být, v porovnání s námi, podmínky nepředstavitelné pro dnešní američany či brity. jak se ale globální hlad způsobený vyvrcholením ropné křivky a ropnou krizí stává realitou, existuje možnost, že současná úroveň života Kubánců může – za deset let či méně – připadat zbytku světa jako vyložený přepych. Vaším největším problémem totiž nebude to, že by mohlo hladovět vaše auto, ale že byste mohli hladovět vy a vaše děti.

Chceme-li přežít, je na nás, abychom se zabývali především soběstačností našeho státu i za cenu menší produktivity. Naše republika uživila nejen sebe, ale v sovětské režii dotovala i jiné oblasti jejího zájmu. Máme, nebo umíme si udělat téměř vše potřebné, kromě ropy. Tu ale v dopravě můžeme snadno nahradit etanolem a bionaftou. Je to pravda dražší, ale plochy, na nichž se budou pro to pěstovat brambory řepka a obiloviny mohou v případě nějakého embarga být použity pro zásobování obyvatelstva, takže nebezpečí nátlaku nebo hladu není veliké. Navíc stávající motory lze pro tato paliva oproti například vodíku snadno upravit.

Horší je to díky našim politikům se sdělovacími prostředky, spoji a obchodní sítí, ba i s průmyslovými podniky, které se jim podařilo zašantročit zahraničním majitelům. A v neposlední řadě se zdevastovaným malým a středním podnikáním. Tady je nutná důsledná obnova a ochrana před lobbysty cizích zájmů, snažících se udělat z nás banánovou republiku. To je ovšem už otázka změny myšlení samotných občanů, jejichž krédem je pokud možno neexponovat se, nepálit si prsty a požadovat, aby to ONI dělali pro nás lépe. ONI to dobře vědí a protože jsou zběhlí v manipulaci s lidmi, utáhnou nás často na vařené nudli. A ještě jim za to budeme psát děkovné dopisy a stavět pomníky.

Ještě dlouho bude asi trvat, než se svět rozdělí na regiony s občany přibližně stejných životních priorit, vedené lidmi pracujícími pro ně a ne pro sebe. Tak, jak už to několik let propagujeme. S vládou, která na celém světě bude zajišťovat optimální soužití těchto regionů tak, aby se měli všichni jak je jim zatím dnes jen slibováno. Takovou diktaturu bych si nechal líbit. Ne však od pana Železného, který hodlá zneužít touto myšlenku pro své další působení v politice.

14.8.2005

Vladimír Veselý