Jsou mimozemšťané jen móda?

Kdybychom to vzali podle narůstajícího počtu článků o nich, tak ano. Jenže ono za tím bude o trochu víc, než jen koníček a záliba jednotlivců v záhadách, či snaha úřadů o odpoutání pozornosti obyvatelstva od každodenního marasmu. Tu zálibu v záhadách mám ostatně i já a berte proto následující řádky s velkou rezervou. Jde totiž o mé dojmy a pocity, vyplývající z počtu nashromážděných „zaručených“ zpráv a jejich srovnávání, posuzování, kombinaci a zkrátka zpracování do „tušení stínů a souvislostí“, mám-li si vypůjčit od Ludvíka Součka.

Po dost dlouhé době pak taková práce začíná mít jakési obrysy, které mohou být reálné, ale docela dobře také klamné. Nikdy jsem totiž nevložil své dva prsty do útrob UFO, ani žádné na vlastní oči neviděl, byť znám osobně člověka, který to o sobě tvrdí. Nemohu ale také vyloučit, že jsem s nějakým mimozemšťanem mluvil, protože jich řada mezi námi asi je a já tomu věřím. Dokonce mám dojem, dívám-li se například na výšku, klátivý pohyb, ale hlavně na způsob jednání pana Topolánka, nebo jemu podobných, že je jeden z „velkých, šedivých“. To jednání lze definovat dost jednoznačně – vlastní prospěch a touhu po moci především a nade všechny meze. A bezohlednost k ostatním. „Jen dál a výš“ byla prý, jak přiznal, jeho nejoblíbenější píseň ve skautu.

Když se člověk začne zabývat problematikou UFO, pak vedle technických otázek o realizaci jejich strojů jej musí napadnout otázka: proč zde jsou a co zde dělají? Na víkend k nám asi nelétají a v obchodech levnější zboží než u nich nekupují. Ani přátelská a kulturní setkání nepořádají. Prosakují sice náznaky, že navázali kontakt s vládou Spojených států, ale ta to zatím nepřiznala. A tak nezbývá než analyzovat hory většinou falešných zpráv bez nezvratných důkazů a učinit si vlastní názor. K těm obvyklým pak přidat jeden tak fantastický, že jej ještě nikdo nevyslovil – že před hodně dlouhou dobou si obyvatelé svou Zemi zničili a ti přeživší teď vyčkávají, až se lidstvo umoudří a hlídají, kdy se budou moci vrátit.

Z tohoto hlediska mi ale vychází, že nejpravděpodobnější důvod působení těchto mimozemšťanů a jejich strojů u nás je ovládnout lidstvo výhradně ku svému prospěchu. Říká se sice, že existuje jakási mezigalaktická rada, která má působit ve prospěch mírového a uspořádaného života galaxií, ale nějak jsem zatím nepozoroval, že by něco, nebo někdo takové snahy tady vyvíjel. Zato ponoukání k rozbrojům a válkám, i velká neštěstí jsou na denním pořádku. Války jsou prý nejjednodušším způsobem redukce obyvatelstva a pokud si ti negativní mimozemšťané oseli z nějakého důvodu naši Zemi lidmi k obrazu svému, tedy lidmi s dědičným hříchem ne právě ideálních vlastností a vymklo se jim to z rukou, mohou být jejich aktivity z jejich hlediska prostředkem k nápravě situace.

Uvědomíme-li si ale obrovskou velikost Země a množství jejího obyvatelstva je nepravděpodobné, že by při ohromné vzdálenosti mezi planetami, ba i u našeho měsíce bylo reálně mít k dispozici prostředky na naše vyhubení nějakým násilným způsobem. Na to je třeba nějaké vesmírné katastrofy, jako je srážka s jiným, dostatečně velkým tělesem, nebo jeho tak blízkým průletem, že by svým gravitačním polem mohl způsobit potopu, či jinou katastrofu. Ani pouhé škrtnutí planet, jak se někdy spekuluje o Marsu není asi při nelineárnosti gravitačních sil možné. A tak nejspíše čekají někde „za bukem“, možná v duté Zemi Agartě, nebo spíše v dutém měsíci, jak se spekuluje z toho, že se k nám otáčí stále stejnou stranou, nebo z popíraných pozorování astronautů při jejich příletu na měsíc.

Také je velmi nepravděpodobné, že by mimozemšťané mohli shromáždit a uvolnit adekvátní ničivé síly, které by Zemi ohrozili více, než výstřel pistole do mraveniště. Zemi lze ale reálně ohrozit pandemií neznámou nemocí, nebo iniciováním nějaké klimatické katastrofy těžko uskutečnitelného rozsahu. Ještě snazší by bylo vyprovokovat celosvětovou válkou, či jiné, „samoobslužné“ působení samotného lidstva. Nemyslím však, že cílem kohokoli z nápadníků na vlastníka našeho světa by mohlo být záměrné zničení všeho života i životního prostředí na Zemi, jehož ustálení trvalo tisíce, ba možná miliony let a pro následný život kohokoli je asi potřebný. Je proto logické, že nejpravděpodobnější zůstává ta metoda vyprovokovaných místních válek. I když i to má pro ně čertovo kopýtko, že se velmi zrychlí technický vývoj válečné ničící techniky a tedy možností obrany Země.

Tyto úvahy vyplývají také z  dosud nevyřešené otázky, jaký je vlastně účel života na Zemi. Vedle samoúčelu a Darwinových evolučních názorů je nutno uvážit možnost, že si tento prostor někdo připravuje jako svůj záložní životní prostor pro případ zániku jeho vlastního prostoru. Ať už je to třeba podle Sitchina vychládající naše druhé slunce a jeho planeta Nibiru, která se k nám má v těchto létech hodně přiblížit, nebo pro nás prakticky nekonečně vzdálené planety v Orionu, alfa Centauri, nebo zeta Reticuli. Vždy by se jim hodila planeta s rozvinutou flórou a faunou, ale nikoli příliš obydlená myslícími lidmi, kteří by ji byli schopni účinně bránit jako svůj domov. Tedy nejvýše asi s půl miliardou lidí, jak je psáno na záhadných kamenech v Georgii. Ale dostupná pro ně i z hlediska jejich přepravy.

Posuzujeme-li to z hlediska nás lidí, pak je úkolem jejich hospodářského správce na „Statku Země“ udržovat v dobrém stavu půdu a domestikované i volně žijící lovné zvířectvo a přiměřený stav lidských „deputátníků“ pro dobrý chod statku. Ostatní je spíše na obtíž a je nutné to regulovat. I my bychom si pro tento účel vytvořili dozírající orgány, které by to zajišťovaly. A máme hned jeden důvod pro existenci UFO, o nichž se předpokládá, že dění na Zemi monitorují a případně i ovlivňují. A proto asi lidem zřejmě nepomáhají ke snadnějšímu životu, ale k té „samoobslužné“ regulaci svého počtu válkami. A že se snaží podporovat jednosvětovou vládu jim oddaných lidí, kteří jim v tom mají pomáhat.

Že takoví lidé mezi námi zřejmě jsou, o tom asi už není pochyb. Jen je záhadou, co jim asi bylo slíbeno za odměnu, až vesmírní páni převezmou Zemi a oni se stanou zbytečnými. Nejspíše to, že se to nestane za dobu jejich života a oni si budou moci do své smrti užívat výhod panských pohůnků. Jejich arogance tomu napovídá. Dokonce ani nemyslí na vlastní potomky, kteří by se toho Armagedonu mohli dožít. Asi je jim košile bližší než kabát.

Podle toho se také chovají. Se zpupností panských drábů utlačují a vykořisťují obecný lid věda, že to je vlastně žádaná politika toho dozírajícího Boha. Metodu „cukr a bič“ si vykládají po svém: „cukr pro nás vyvolené a bič na vás, bezvěrci a odpadlíci!“. Touto politikou ovšem trpí i všichni ostatní Židé, kteří se sice této extravagantní služby aktivně nezúčastňují, ale Talmud platí i pro ně. Z těch si tito „panští“ udělali a pro jejich zájem docela úspěšně pátou kolonu mezi ostatními lidmi. Přísnými rituály a nařízeními vycepovaní řadoví Židé tak poctivě plní své povinnosti, vyplývající z Talmudu, i když jsou mnohým již na obtíž. Ale nedovolí si je porušit a vždy straní vyvoleným, jako své šlechtě. Pudově je brání proti jakémukoli, byť i jen slovnímu napadení. Dokonce i když s tím sami zcela nesouhlasí. Jejich tragedií je, že tato povinnost zřejmě neplatí oboustranně, jak se ukázalo v holocaustu, kdy ti zámožní pro ty řadové prakticky nic neudělali. Kromě toho, že je využívali jako pracovní sílu pro válečnou výrobu, dodávali Němcům kremační pece a cyklon B.

A to je hlavní neštěstí tohoto světa. Židé jsou zřejmě chytřejší, ba vychytralí a myslí si proto, že je jejich právem vládnout ostatním. Cítí se být povzneseni nad „bezvěrci“ všeho druhu a cítí se být ublíženi, pokud se jim to nepřiznává. A právě tento pocit ublížení je to, co je nejvíc stmeluje, neboť jde o vlastnost všeobecnou a Talmudem posvěcenou. I asimilovaní toho v sobě ještě kousek mají a jak známo společná křivda je pouto nejpevnější. I proto se navzájem podporují a Žid vždy podpoří jiného Žida, je-li ve sporu s jeho byť nejlepším přítelem, ale nežidem. Tato vlastnost se nežidům pochopitelně nelíbí a tak je jejich odstrkování často oprávněnou sebeobranou. A animozita je na světě. Je-li podpořena ještě arogancí těch, kteří se dostali do vyšších a vládních postů a dělají sobě prospěšnou, protilidovou politiku, není se co divit.

Buďme však spravedliví a přiznejme si, že kousek toho, co já nazývám dědičným hříchem je v nás ve všech, neboť i my jsme byli zřejmě „vytvořeni“ k obrazu některého z Bohů. Jenom nejsme tak vycepovaní náboženskými rituály, protože křesťanství je nevyžaduje. Podle Gaussovy křivky rozložení, platící jistě i pro osobní vlastnosti je i mezi nežidy nemálo vychytrálků, kteří se živí více slovy, než rukama. A dovedou neméně šidit a okrádat ty, kteří se živí poctivě. Dokonce je to prý úctyhodné zaměstnání, kterému se říká politika. Sice počtem nepřevyšují ty, kteří jsou k tomu Bohem vyvoleni, ale „odborností“ si nezadají. Na to přichází teď i Václav Havel, který má nehynoucí zásluhy o nástup nových kapitalistických mafiánů, které do nové vlády zamontoval a teď se hrozí z jejich působení.

A jak jde doba, stále více je těch, kteří vydělávají miliardy a stále více miliard je těch, kteří kvůli tomu živoří, nebo i hladovějí. Nebo se mezi sebou zabíjejí, aby ti první toho doma měli víc. Takže je těžké říct, zda na nás ti mimozemšťané musí dohlížet, když v té „samoobslužnosti“ máme tak dobré výsledky. Ten jistě importovaný kapitalismus a peníze dělají své. Celý ten vývoj situace mě nutí k tomu, oprášit starší myšlenku, že mimozemské civilizace používají naši Zemi jako izolované sterilní prostředí k výzkumu vývoje inteligentních společenství. Něco, jako laboratorní Pétriho misky, které se používají dodnes. Po ukončeném pokusu se prostě vymyjí a slouží dál.

Je mnoho náznaků, že na této Zemi existovaly mnohé vyspělé technologie, které zanikly ať už potopou, nukleárním útokem jako v Sodomě a Gomoře, nebo i jiným způsobem. Mnohé z nich nemohly zřejmě po sobě zanechat zprávy, nebo je zatím ještě neznáme. Ale podle archeologických nálezů bylo zřejmě lékařství a mnohé jiné obory na relativně vysokém, možná i implantovaném stupni vývoje. Spojíme-li to se skutečností, že při dosavadních zprávách o kontaktech s mimozemšťany ať už jakkoli věrohodných zpravidla chybí jakákoli informace o jejich lidství, tedy nejen o stárnutí, emocech, ale o lidských, či lépe řečeno organických potřebách jejích zástupců včetně potřeby jídla a spánku, působí to na mne dojmem, že jde o vysoce inteligentní stroje. Ti vykonávají vůli jejich tvůrců, kteří vzhledem k obrovským vzdálenostem a tedy předlouhé době pro vzájemný kontakt již nemusí ani existovat. Mohou být pro takovou situaci i naprogramovány, aby si našly nové a možná i lepší pokračovatele jejich lidství na nějaké jiné planetě. To je ovšem silná utopie.

Mnohem logicky přijatelnější je úvaha, že jejich „stvořitelé“ jsou někde poblíž v dosahu, odkud celou akci řídí. Nejspíše mají zvládnutou gravitaci k pohonu svých strojů i způsob získávání energie pro svoji činnost. Kde však sídlí je dosud tajemstvím. Dávají o sobě vědět občasným zjevením se nám pozemšťanům a diskutabilními kontakty s lidmi i vládami. Na to jsme ovšem my lidé příliš tajnůstkářští, aby to bylo všeobecně známo. Konkrétní jsou jen únosy zvířat, jejichž ostatky jsou nalézány. U lidí, vzhledem k touze po popularitě je to už problematičtější. O stycích s vládami nemluvě.

Přesto je řada dosud nevysvětlených událostí, které na mimozemšťany „pasují“. Například podivné poškození větrné elektrárny v Anglii bez jakýchkoli trosek jinak při takových haváriích obvyklých. Stejný charakter má i havárie francouzského airbusu, i když je to srovnání velice odvážné a zatím nepodložené. Nelze tedy říci, že mimozemšťané náš život jen pozorují a neovlivňují. Nevíme však proč a do jaké míry.

Tento článek je základní úvaha. Bude možná změněn a mít pokračování. Je zveřejněn v této nedokončené podobě proto, že vývoj současné situace akceleruje tak rychle, že pokud se lidstvo nespojí včas k obraně své planety, už brzy to jejich planeta nebude a budeme to my, kdo tu nebude žádoucí. Hrozně se však bojím, že už je to jen výkřik do tmy.

18.6.2009

Vladimír Veselý