Podle očekávání nastávají licitace s novou úřednickou vládou. Politické strany a zejména jejich předsedové se pochopitelně nehodlají vzdát možnosti vládnout jenom proto, že dostaly distáns. Hodlají prostě zachovat si své „právo“ škodit této republice, jen aby uspokojili své poraněné ego. Nastrkují za sebe své náměstky, ba dokonce prosazují, aby pokračovali někteří z ministrů. Již jsem psal, že tento způsob sestavování takové vlády nevyhovuje meritu věci, že to není vláda která by měla mandát od voličů, nebo alespoň od jejich zastupitelů. Tedy ne volbou, protože je úřednická, ale výběrem v konkurzním řízení. Při současném způsobu volby jejich členů nemůže vzniknout nic jiného, než slepenec loutek a lobbystů neúspěšných vlád a jejich oligarchistických stranických sestavovatelů. Straničtí bossové se nechtějí za žádnou cenu vzdát svých možností, jsou jen ochotni ustoupit do pozadí a tahat za provázky svých loutek.
Taková vláda nemůže splnit požadavky na ni kladené, neboť bude mít svázané ruce. Jak to ukazují již první ústupky Jana Fišera při pokusu dosadit do vlády alespoň některé své, na stranách nezávislé lidi. Už předurčení jednotlivých křesel jednotlivým stranám, které na ně dosazují bez dalšího výběru své lidi je zavádějící. A to je ještě znásobeno další skutečností, jejíž pojmenování jistě vzbouří velkou vlnu nevole v takových případech obvyklých..
Ne, že bych chtěl napadat volbu nového premiéra z tohoto pohledu. Ani nemohu, protože jej tak dobře neznám. Může to z odborného hlediska být i vhodný člověk pro takový úkol. Až na jednu věc – patří k těm vyvoleným k vládě nad národy. Čtenáři mých článků jistě ví, že nejsem antisemita, že posuzuji lidi podle jejich chování padni, komu padni. Že předkřesťanský, nebo lépe hillelovský judaismus považuji za kladný, neboť se držel hesla „nečiň jiným, co nechceš, aby oni činili tobě!“ Správnost takového postoje asi těžko může někdo zpochybňovat. Znám osobně tak jednající příslušníky tohoto etnika a Jan Fišer může patřit k nim.
Přiznám se ale, že jsem u nich nepochopil docela to, že na otázku, proč šli za holokaustu jako ovce na smrt jsem dostal odpověď: „Provinili jsme se, tak musíme trpět!“ Definici, čím se provinili jsem se ale nedozvěděl. Nejspíš jde asi o to, že asimilovali a nedodržovali náboženské rituály a tím i onu kmenovou poslušnost. Setkal jsem se tak s praktickou ukázkou jevu, který s touto diskusí úzce souvisí. Že totiž tito lidé jsou nábožensky tak „vycepovaní“, že pro ně poslušnost k jejich Bohu a soudržnost s etnicky „bližními“ je nade vše. Jejich kmenová soudržnost je nad přátelství, nad povinnosti a nad všechny závazky k těm, kdo nejsou „bližní“. Je to tak psáno v Talmudu a je to tak činěno. Dokonce i v případech, že to je v rozporu s jejich vlastními názory. A to je problém pro funkci vládnout spravedlivě těm, kdo „bližní“ nejsou. Jejich náboženství jim dovoluje jednat s nimi jako s nerovnocennými a nedodržovat závazky k nim. Což v demokratické vládě nemá místo. Leč děje se tak a bude se tak dít zdá se i ve vládě nové.
Přiznám se, že jsem pocítil jisté zadostiučinění při pohledu na odcházející, Topolánkovsky veleúspěšné ministry. Ale i s trochou strachu, aby ti noví nenajeli do obvyklých kolejí, neboť „kdo to jednou zkusí, již tam zůstat musí“. Navíc je známo nebezpečí, že „dřív, než člověk změní funkci, změní funkce člověka!“. Zkrátka nalézt lidi, kteří by dokázali přemoci svůj dědičný hřích a pracovat ve prospěch všech, bez ohledu na prospěch svůj, nebo jiných jednotlivců nebo skupin je téměř nemožné. To mnohem snáze se najdou figurky, ochotné za slušný bakšiš, nebo i zdarma jen pro náboženské přesvědčení sloužit tak, aby to vyhovovalo těm rádoby vládcům světa, či jiným soukromníkům. Proto ten strach, protože ty moje skeptické předpovědi, založené na mých znalostech lidí k mé neradosti občas vyjdou. Vzpomenu jen mou jistou skepsi u Baraka Obamy, který neplní sliby voličům, ale jiným a proti kterému je již řada demonstrací.
Bohužel, takové jsou vztahy nás nedokonalých lidí, kteří pro třísku v oku svém nevidí trám, který na ně padá a pro své pohodlí a ignoraci před ním neuhnou. Je to ovšem také úspěch dobré znalosti manipulace s lidmi těmi, kdo se v každé situaci a za každého režimu dokáží proboxovat mezi vládce nad davem a zmanipulovat je tak, že se předbíhají ve frontě na jatka. Připomeňme si jen ten davový souhlas na Hitlerův dotaz „Chcete totální válku?“! Ale také na to, jak dopadli!
10.5.2009
Vladimír Veselý