Žádný neví, co je kroužek…

 

    Kroužek je v české lidové písni železo… Ale je to také velká slabina našeho volebního systému. To se ukázalo v posledních volbách vysokou aktivitou v používání preferenčních hlasů. Málokoho asi mrzí vyšachování Ivana Langra ze Sněmovny, podstatně podivnější je, že se s jejich pomocí dostala s odřenými zády do Sněmovny zpěvačka Hvězd a pruhů, vozící se na Pandurech, která prestiži, ani ekonomice republiky jistě neprospěla. Pár případných dodatečných kroužků na voličem neoznačených hlasovacích lístcích ale prakticky dokázat nelze.

    Tajné hlasování má své nedostatky, které lze využít. Příčinou je obtížnost kontroly dodatečné manipulace s lístky tak, aby se nenarušila tajnost hlasujícího. Přesto několik i málo nákladných způsobů existuje. Jeden z nich spočívá v podstatě v tom, že volič by povinně označil třeba svislým přeškrtnutím pořadového čísla na kandidátce zbývající nepreferované hlasy tak, aby již nemohly být dodatečně upraveny. Takový způsob by nejen zabránil dodatečným úpravám lístků, ale mohl by dalším způsobem úpravy, například přeškrtnutím pořadového čísla křížkem uplatnit i „protipreferenční“ hlasy pro ty, kteří se voliči nelíbí a posouvaly by jej na kandidátce dolů. Nesplnění tohoto předpisu úpravy by učinilo lístek neplatným a nahradilo by i tak často diskutovaný „bílý lístek  nesouhlasu se žádným kandidátem. Což by se asi těm kandidátům nelíbilo.

     Výsledky, ale zejména následky voleb byly dosti překvapivé. Ani ne tak počty hlasů, ale reakce na ně. S odstoupením těch „těžkých kalibrů“ asi málokdo počítal, ale podstatně to zamíchalo politickou scénou. Vždy připravené „dvojky“ zcela samozřejmě zaujaly uvolněné pozice, ale poněkud mdle. Ačkoli Petr Nečas ihned prohlásil, že je připraven postavit se do čela strany a být premiérem, bylo to bráno, jako jeho dřívější prohlášení, že se v nové funkci „buď udělá, nebo oddělá“. Miroslav Sobotka se zdál být spíše zaskočen, ale nastalé možnosti se evidentně vzdát nechce. Mnoho pro to však nedělá.

    Pyrhovo vítězství levice ale nestačilo na sestavení vládní většiny a na pravici nutnost trojkoalice se žhavými, ale mocichtivými partnery zavání až příliš velkými potížemi v koaličních jednáních. Byť se v některých požadavcích shodnou s ODS, jsou si dobře vědomi, že na nich záleží, zda pravice bude mít většinu. Což se snaží vyjádřit požadavkem na počet křesel ve vládě i prosazováním možnosti plnit své volební sliby. Korunu tomu dal prezident tím, že proti zvyklostem pověřil sestavením vlády  Petra Nečase, což je úkol v dané situaci ne právě malý. Miroslav Kalousek již vystrkuje růžky, jako například při jednání o předsedovi Sněmovny, kde suverénně prohlásil, že navrhovaného Lubomíra Zaorálka prostě levici neschválí. Zřejmě by se mu tam líbila Vlasta Parkanová, jak už také problesklo médii. Věru excelentní bojovník v tak propagovaném boji s korupcí i zbytečnému utrácení státních peněz. Ať ale všichni vidí, jak opravdově to TOP 09 myslí.  .

     Petr Nečas udělal překvapivě čistku ve vrcholných orgánech ODS a přiznám se, že některé důsledky toho se mi i líbí. Zejména zvolení Miroslavy Němcové na post první místopředsedkyně strany a „ostrouhání“ přílišných ambicí Davida Vodrážky. Petr Nečas má zřejmě i pud sebezáchovy a myslí také na „zadní kolečka“ tím, že navrhuje zabezpečit ze státních prostředků „vysloužilé“ premiéry. Jistě doufá, že se on jím také stane. A je to možná i odměna za podporu jeho nominace. Je však otázkou, proč se oba původní bojovníci o křeslo premiéra tak lehce vzdali. Zda očekávají, že se ukáže, že to bez nich nejde, nebo znají scénář našeho příštího osudu lépe než my a budují si příští pozici. Včetně guvernéra Státní banky, který také nečekaně rezignoval. Může to být i útěk před odpovědností v době tak nejisté budoucnosti.

    V každém případě nás čeká dosti nepříznivé období a to celosvětově. Silné evropské státy začínají znovu ohřívat problém dvourychlostní Evropy, protože neviditelná ruka trhu v obnoveném superkapitalismu jaksi podlehla neřestem lidské chamtivosti a hrozí kolapsem společnosti. Banky lichvaří, ropní magnáti jsou ochotní zničit pro své zisky celé pobřeží, mocnosti jsou pro svou nadvládu ochotny okupovat jiné státy. Zlo bylo vypuštěno ze řetězu a z rybí polévky udělat zpět krásné akvárium s rybičkami jaksi už nelze.

 

22.6.2010

Vladimír Veselý