Tak máme novou vládu. Přesně podle politicko-manažerského plánu. Koalice mu natolik věří, že se ani nesnažila obhajovat svůj program. Nač také, když je vše naplánováno a funguje to. Bylo proto zbytečné pozorovat v přímém přenosu volby to nadiktované hlasování. Mnohem poučnější bylo pozorovat reakce členů vlády na výtky a kritiku. Pokud pomineme podřimování knížete, byla dosti výmluvná i mimika členú pravice, doprovázející výroky opozičních poslanců. Vyjadřovala asi „jen si kritizujte, na věci to stejně nic nezmění“. Ten schválený status vlády udělěním důvěry je ovšem drastický. Může to být i počátek ekonomické totality s důsledky horšími než za socialismu.
Pan Nečas a s ním mnoho jiných prezentuje vládu jako „don Quichotskou“, připravenou bojovat proti větrným mlýnům korupce. Ty mlýny jsou však hnány silnými větry osobní chamtivosti a mocichtivosti oněch V.I.P osob, roztáčejících tornádo globalizace, v němž je korupce olejem na ložiska zmíněného mlýna. Proto si asi nevybral ty nejlepší spolupracovníky. Někteří z nich mají jistě bohaté zkušenosti s finanční kriminalitou, ale nejsem si jist, zda je hodlají využít jako pařížský prefekt Vidocq ve prospěch nápravy věcí veřejných. Už první jejich počiny – nedodržování předvolebních slibů a pohrdání kritikou opozice nasvědčují, že se drží dvojího výkladu práva – jeho důsledného vymáhání u občanů a absolutní imunity pro sebe.
Ministři, kteří si převzali svá ministerstva, vylosovaná podle stranické příslušnosti nikoli podle odbornosti, se nyní snaží přehnanou horlivostí demonstrovat svou kompetentnost v novém oboru. Stávají se tak trochu stachanovci na svém postu a demonstrují změny hlava nehlava. Každá jitrnice má však dva konce a zmáčnete-li ji příliš, vystříkne to na druhém konci. Vyrábějí tak řadu nových nezaměstnaných a ještě více prohlubují nesoběstačnost naší republiky. Současná situace vyžaduje velmi citlivě prováděné změny a ne jednání, podobné krokům konkurzního správce, který již prodal atratiktivní část majetku a zbytek se snaží vydřít ze zaměstnanců, nemajících na bankrotu žádný podíl. Prosazuje se šetření i za cenu, že každá ušetřená koruna bude stát deset dalších. A navíc větší závislost na zahraničních zdrojích. Už nešťasné záplavy ukázaly, jak vyřazení subdodavatelů ohrožuje velké podniky. Pertspektiva naší ekonomiky díky tomu není radostná. Úroda je značně poškozena a velká provázanost se zahraničními dodavateli se může vymstít.
Při neustálých odkazech na nutnost šetřit velmi postrádám informace o nákladech na naše zahraniční mise a údaje, jak se bude šetřit tam. Myslím, že vděčnost za pomoc za války je poněkud přehnaná, vezmeme-li v úvahu, že i naši občané se aktivně na porážce Německa podíleli a že vybombardování našeho průmyslu těsně před koncem války bylo spíše spekulativní než potřebné. Jde spíše o vděčnost osobní těch, kdo ji prosazují na úkor vlastního národa, kterému tím málo prospívají, byť jsou ve vysokých a odpovědných funkcích. Je to bohužel průvodní jev tvrdě pravicové politiky ODS, která zatím nikdy nevedla k růstu HDP naší ekonomiky, jen k většímu rozevírání nůžek životních podmínek mezi V.I.P elitou a ostatními, prací se živícími občany. Ve světě probleskla zpráva o věnování částí majetku těchto „zazobaných“ státu, která ale rychle utichla. U nás bohužel ani neprobleskla, i když majetky těch pár „udřených miliardářů“ přesahují snad i několikrát státní dluh a jeho likvidace touto cestou by je nezruinovala. Banky a jiní zainteresovaní by to však nepřipustily.
Takže na nás obyčejné spadla klec. Dobře naplánovaná jako socialistické hospodářství a také asi tak dopadne. Už ten soulad prezidenta a poněkud netradičního postupu při jmenování sestavitele nové vlády i jejich vzájemná uznání cosi vypovídají. Také návrat „radaru“ po zjištění charakteru naší nové vlády potvrzuje novou perspektivu. Jen ten enormní růst cen některých produktů a prognózy růstu cen dalších i vylepšení životních podmínek většiny občanů mnoho radosti nedělá. V.I.P jsou však „za vodou“, jim to starosti nedělá. Oni jsou mimo tu klec, oni ji spouštějí. A oni se cítí být českým státem, takže „v globálu“ se máme dobře. Je-li to pravda, ukáží už asi volby do Senátu, ve kterých se ten „nečas“ pro ODS dost očekává.
17.8.2010
Vladimír Veselý