Bilancování II…

 

    Je to pár dní, co sem psal první část Bilancování a už řada nedobrých zpráv mě nutí zase kritizovat současné dění. Ta první část se týkala především několika posledních desetiletí života naší republiky. Byla stručná, nemohla na pár řádcích probrat všechny skutečnosti, které nás trápí. V posledních dnech ale události přímo letí a musím proto pokračovat.

     Vyprovokovala mě zpráva, že se uvažuje opravit několik našich bojových vrtulníků, stažených z Afghanistánu v našich opravnách a jejich návrat na bojiště. Jde o zakázku za tři miliardy, ovšem s dopravou ve velkokapacitních letadlech (už jsou vyřízeny reklamace jejich závad?)  k nám a zpět a jiným nákladům to bude těch miliard jistě pět. Což si při našem minimálním zadlužení jistě jako pozornost Americe můžeme dovolit. Ba možná to spojit i s přepravou sanitních Pandurů. Jestli ale afghánci nepochopí, že jim chceme pomoci a některý vrtulník za střelby na tamní teroristy v civilu sestřelí, nemálo se to prodraží o přepravu padlých a nákup nových  vrtulníků. My se ale rádi uskrovníme, co bychom pro mír a demokracii a světě neudělali.

    Vláda se nás beztak neptá a rozhazuje naše miliardy jak se to jí, nebo Americe hodí. A ministr obrany je na to odborník. Když na něm chce někdo vysvětlení, uteče do nemocnice, rozchodí to tam v pantoflích a pokračuje klidně dál. Obdobně vyhazují naše peníze i České dráhy, když chtějí nakoupit nepříliš úspěšná Pendolina za šest miliard, třebaže návrat takové investice je sporný. Chtějí ale konkurovat Student Agency. Ne zlepšením své práce, to neumí, ale z našich kapes. Také naši udatní konšelé, kteří nemají na nás čas pro hádky mezi sebou tak pracují. Bojují proto proti korupci tak, že sami sebe korumpují nestydatě velikými platy a odměnami (od šéfa, jehož první starostí ve funkci bylo zabezpečit hmotně vysloužilé premiéry), aby techniku korupce dobře poznali. Starají se a dřou, jak z našich kapes na to vše vydřít peníze, tak si to prý zaslouží.

    Teď mají hamižníci navíc spolu s celosvětovou mafií jiné starosti. Jejich existence je zřejmě ohrožena, protože se v poslední době začínají evidentně bát. Nejen u nás, ale po celém světě. V Americe i jinde jsou časté demonstrace. Lidé ztrácejí důvěru v politický systém jako u nás, je i řada náznaků, které správně vyhodnoceny v tom utvrzují. Dokonce byla prý Davidem Wilcockem podána žaloba na vrcholové finančníky a vládní úředníky pro finanční teror obyvatel. Trochu silná káva v dané konstelaci, protože to budou stejně soudit soudci stejného zrna. Ale i kdyby to byla jenom fáma, něco to napovídá tím, že vůbec vznikla. Snad se bojí hrozby Gog a Magog (Bible Ez 38:2), nebo dalších předpovědí? Rozhodně ten sen Matina Luthera Kinga o černém prezidentu Ameriky dopadl poněkud jinak, než si on představoval.

    Po celém světě se buduje řada podzemních úkrytů pro lidi i životní potřeby. Rusko má na Urale v hoře Yamantau obrovský vojenský komplex a úkryt pro tisíce lidí ještě od doby Brežněva, Norsko má prý ohromný komplex téměř pro všechny své lidi, Švédsko má banku všech semen (Noemova archa). U nás se mluvilo o mnoha podzemních patrech na Hagiboru pod novou budovou Svobodné Evropy. Na mnoha místech Země (i u nás) jsou občas slyšet podzemní výbuchy a hučení jako od mechanického razícího štítu. Nejspíše od budování dalších tunelů. Zdá se, že Alternativu 3 berou chamtivci vážně a ti, kteří doufají, že se tam mohou skrýt se starají. O sebe, o osud občanů se nezajímají, ti jim to mají jen platit. Jak doporučil tuším pan Rockefeller svému příteli: „Proč tě zajímají lidi? Starej se o sebe a svoji rodinu!“.

     Svou vinu na tom má dnešní kapitalistické pojetí lidové demokracie. Skutečná demokracie jako vláda lidu musí zabezpečit stejná práva občanům do dané společnosti patřícím. Tedy v daném státě narozeným, bez rozdílu postavení, barvy pleti, stranické příslušnosti, náboženství i etnického původu či jiných znaků. Nedílnou zásadou musí být proto to, že funkce ve vedení společnosti musejí být pokud je to možné rozděleny paritně mezi všemi skupinami na které se společnost disociuje. A to v podílu aktivních členů politických stran, náboženských, etnických a jiných skupin k počtu všech příslušných občanů. Nemusím asi zdůrazňovat, že tomu tak ve většině národních společností není. Do vlivných míst a funkcí se dostávají takoví, kteří si dokáží na úkor druhých nahromadit majetek a s ním i vliv na ostatní. Mnozí z nich jsou hladoví na vysoké funkce, jako sportovci na medaile. Příklad máme na pražském magistrátu, kde se možná rodí nový zájemce o funkci prezidenta.

     Přidá-li se k té disociaci (dělení na skupiny) stranická, kmenová, náboženská či etnická soudržnost, počne se společnost dělit na oligarchii a plebs, v němž jsou řadoví občané ovládáni, až terorizováni ve prospěch oligarchů. Ti uchvátí veškerou moc i majetek a ohradí se zákony pro svou nesesaditelnost. A jsme tam, kde jsme teď. Jak psal Jan Neruda: „kdykoli dosáhneš nějakého postavení, vždy zjistíš, že jeden z nich je nad tebou“. Téměř na všech funkcích jsou ti k tomu etnicky stvoření, které vyhnali kozáci z Povolží pro jejich kruté chování k místním občanům. Dnes se tak chovají i k těm, jejichž náboženství přijali a terorizují je, i celý svět. Zejména prostřednictvím Ameriky, o níž veřejně prohlašují, že jí stejně vládnou oni.

     Lidé, kteří mají k tomu oligarchickému jednání sklony, nebo dokonce etnické vlohy se dokáží „zamontovat“ do funkcí v politických stranách, které dominují v zastupitelské demokracii zcela nedemokratickým způsobem. Vzájemnou podporou se dostanou na volitelná místa na kandidátkách stran, odtud do Parlamentu a do vlády. Bez nároku na odbornost, leda bychom považovali za zvláštní odbornost třeba pro obranu vlasti nazpívat pro prezidenta Ameriky píseň o vlajce hvězd a pruhů. Zpravidla však stačí stranická příslušnost a kázeň. A ochota podepsat například předražený nákup Pandurů pro naši misi v Avghanistánu. Nebo hlasovat o půjčku od MMF, kterou bychom půjčili zpátky jemu do fondu pro záchranu Eura. O což lze snadno přijít. Snad nikdy jsme tak špatnou vládu neměli. Takový je bohužel můj názor, který mám právo zveřejnit bez obvinění z pomluvy.

   Ceny nám nehorázně stoupají, bude asi muset být vydána desetitisícová bankovka, prý s Václavem Havlem, asi jako připomínku, že má velkou zásluhu o to, že když nastupoval do nevyšší vytoužené funkce, byla nejvyšší bankovkou tisícikoruna. Dnes jsou i jeho zásluhou ceny zhruba desetkrát vyšší a musí na to být tedy i vyšší bankovky. Inu  „nula od nuly prý pojde“. K tomu navíc máme zdevastovaný, nebo do zahraničí prodaný průmysl, nesoběstačné zemědělství a jsme živeni často dováženými podřadnými potravinami (máslo). Zisky našich podniků jdou vesměs do zahraničí a my musíme proto šetřit a reformovat, aby se na druhé straně mohlo nesmyslně rozhazovat.

    Dojde-li k tomu, čím se pořád straší, tedy třetí světové válce na východě, nebude nás ani nutné stěhovat na Sibiř, jak to plánoval Hitler. Pojdeme sami a doma, protože nejsme soběstační. Místo aut budeme montovat tanky a letadla a dělat saniťáky, či odtahovou službu  na bojišti pokročilých, dálkově ovládaných kyberzbraní. Jenže Bible také předpovídá, že ti, co válku začnou budou vyhubeni a Amerika zničena (a my asi s ní). Takže je těžké bilancovat. Ostatně předpovědím budoucnosti moc nevěřím, pokud nejde například o příjezd vlaku podle zaběhaného jízdního řádu. Takže si musíme počkat a doufat, že naše krev nebude jen mazivem na soukolí jiných zájmů, jako to bylo hodnoceno v minulé válce o jiných těmi, co teď připravují tu válku další. A již ji vlastně ovládáním počasí realizují.

    Záměrně zanedbávám v tomto pokračování často propagovanou hrozbu mimozemšťanů, třebaže ji nelze zcela vyloučit. Ona to ale může být kromě hrozby nadpozemské hrozba podpozemská, na což by ukazovaly například vzkazy prostřednictvím vzkazů v obilí, či ony tajemné zvuky. Nebo Naměsíčníci, kvůli kterým se přestalo létat na měsíc a kteří na ta pole přímo mohou vidět a kreslit. Osobně mám podezření na zbytky, či potomky „padlých andělů“, kteří spolu s těmi, lidem podobnými a na Zemi předem poslanými „kruťasy“ mohli pro urychlení svých plánů na adopci Země pro sebe vyprovokovat Němce k přeuspořádání poměrů na Zemi. Prozradit jim některé technologie, aby měli naději, že mohou vyhrát válku, ale pak je podrazit a s jejich nejlepšími mozky a možnostmi se přesunout na Neu Schwabenland, odkud nám svoji techniku předvádějí a čekají, až se lidstvo samo vzájemně vyhubí. Zní to dosti logicky, ale tato varianta je pro nás passé, protože bychom v ní už zřejmě neúčinkovali.

    Takže vzhůru do příštích dnů, uvidíme, co nám přinesou!

 

23.1.2012

Vladimír Veselý