Cesta k Šamanským cestám (říjen 2001)

    Kolem 10. října se mně zase začala točit hlava. Měl jsem to už dvakrát: začátkem roku 1990 a asi pět let před tím. Chodil jsem na různá vyšetření a nikdy mi nic nenašli. Asi po 6 týdnech to vždy samo přestalo. Ale pokaždé to bylo v období, kdy se zásadně měnil můj život - buď před tím, nebo potom, ale vždy okolo.

    Kromě točení hlavy mně ovšem nic nebylo, tak jsem nejdřív ani nešel k doktorce (ostatně už asi 6 roků jsem žádné lékaře nepotřeboval, tak nač porušovat tradici). V pondělí 15. jsem měl zimnici, hlava se mi točila jako o závod a cítil jsem se velmi unaveně a divně. Navíc se mi nechtělo do práce: neuspokojovala mě, na pracovišti na mne padala únava a nemohl jsem se soustředit a mé problémy s časem se zvýraznily (činnosti trvající hodinu mně zabraly hodiny tři, i když jsem se na ně soustředil a věnoval se jim naplno - jenže po skončení jsem s úžasem zjistil, že je o tři hodiny víc - dvě hodiny se mi někam ztratily). Takže jsem se rozhodl, že k té doktorce přece jen půjdu. Dostal jsem neschopenku a začal chodit po vyšetřeních, ale tak jedno dvě vyšetření za týden, takže většinu času jsem trávil doma.

    Ten víkend před tím (5. - 7. 10.) jsem byl opět na holotropním dýchání a sweatlodge a jako obvykle, i tentokrát bylo to následující období plné sebereflexí a odpovědí. Navíc jsem přestal kouřit, omezil a změnil stravu a přestal masturbovat. Změna životních návyků a uvolnění sexuální energie spolu s naladěním na duchovno a volným časem způsobily, že celý ten čas, trávený doma, byl neobvyklý a plný zážitků. Mimořádné sny, které přicházely, ve mně budily úžas. Snad nejzvláštnější byl ten s bubnováním ve snu.