• Jaroslav Trnka získal cenu Jindřicha Šilhána  "Proměnář roku 2011"

      Česká astronomická společnost a její odborná sekce Proměnných hvězd a exoplanet uděluje každoročně cenu Jindřicha Šilhána Proměnář roku. Ocenění se uděluje za vynikající pozorovatelské výsledky, objevy nových proměnných hvězd, vývoj nových metod výzkumu proměnných hvězd, publikaci výsledků pozorovatelské ale i teoretické práce v oblasti proměnných hvězd, případné zvláště významné další činnosti v oblasti výzkumu proměnných hvězd.
      V roce 2011 obdržel cenu Jaroslav Trnka z Městské hvězdárny ve Slaném za svou odbornou činnost v oboru pozorování proměnných hvězd a extrasolárních planet. Jeho aktivita i dosažené výsledky považuje vedení Sekce PHE ČAS za příkladné a dokazují, že je možné dosahovat vynikajících výsledků v tomto oboru výzkumu. Fotometrická pozorování učiněná Jaroslavem Trnkou dosahují vysoké přesnosti nutné k pozorování tak nepatrných dějů, jako je tranzit extrasolární planety přes disk mateřské hvězdy.
      Ocenění převzal laureát 5. listopadu 2011 na semináři ve Valašském Meziříčí, kde coby školitel přednášel právě o fotometrii. Sekce Proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti gratuluje Jaroslavu Trnkovi a přeje mnoho dalších úspěšných let činnosti ve slánské hvězdárně.
      Bc. Luboš Brát - předseda Sekce PHE ČAS




• Exoplaneta WASP-14b

      WASP-14b je exoplaneta objevená v roce 2008 projektem SuperWASP (Wide Angle Search for Planets) pomocí tranzitní fotometrie. Stejnou metodu jsme použili v Městské hvězdárně pro zachycení tranzitu exoplanety před mateřskou hvězdou spektrálního typu F5V. Hvězda s exoplanetou WASP-14b se nachází ve vzdálenosti 520 sv. let od Země. Exoplaneta obíhá hvězdu v periodě 2.243756 dne a její hmotnost převyšuje 7.7krát hmotnost Jupitera. Cílem našeho pozorování bylo pořídit co nepřesnější světelnou křivku tranzitu planety, abychom potvrdili pomalé prodlužování periody oběhu exoplanety kolem hvězdy. Dobře patrné je prodlužování periody na tzv. O-C diagramu. Na svislé ose jsou zaznamenány časové odchylky od předpovědi (čárkovaná linie) a na vodorovné ose je období pozorování. Každý bod v tabulce je potom změřený střed tranzitu generovaný ze světelné křivky. Ze všech pozorování od roku 2007 až 2011 je patrné, že frekvence tranzitů exoplanety, resp. perioda oběhu, se prodloužila zhruba o 14 minut!  simulace tranzitů exoplanety >>




• ETD - Exoplanet Transit Database

      Všichni aktivní pozorovatelé, kteří posílají svá fotometrická měření tranzitujících exoplanet do databáze ETD (Exoplanet Transit Database), mohou na interaktivní mapě světa nalézt svou stanici - observatoř. Nově se v databázi objevila i jedna z nejaktivnějších stanic - Městská hvězdárna ve Slaném.





• Diferenciální fotometrie exoplanety HAT-P-3 b

      Robotizované dalekohledy HATNet (The Hungarian Automated Telescope Network), které jsou provozovány z Harvardova – Smithsonova centra pro astrofyziku (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics) s primární stanicí na havajské observatoři Mauna Kea a Mt. Hopkins v Arizoně, objevili v roce 2007 u hvězdy GSC 03466-00819 v souhvězdí Velké medvědice exoplanetu známou pod jménem HAT-P-3b. Mateřská hvězda je červený trpaslík spektrální třídy K, která je ve vzdálenosti přibližně 457 sv. let od Země. Exoplaneta o hmotnosti 0,6 Mj a poloměru 0,9 Rj obíhá kolem hvězdy po kruhové dráze v periodě 2,9 d ( a = 0,04 AU; i = 87°) a její střední hustota 1,06krát přesahuje hustotu vody za normálních podmínek. Odtud plyne, že v jejímž jádře musí být 75 Mz těžších prvků. Pomocí metody tranzitní fotometrie byl dalekohledy Městské hvězdárny zaznamenán zákryt exoplanety HAT-P-3b s mateřskou hvězdou. Světelná křivka dokumentuje průběh zákrytu. Výsledky přesných fotometrických měření jsou základem pro stanovení geometrických vlastností - poloměr exoplanety a sklon její dráhy od teoretických modelů. Vyhodnocují se také časové okamžiky pro určení změn periody exoplanetárních systémů.    více  >>>




• Pozorování proměnné hvězdy CzeV218 v souhvězdí Velké medvědice

       Souběžné pozorování nově objevené pulzující proměnné hvězdy CzeV218 UMa poblíž tranzitující exoplanety HAT-P-22 b. Do pozorování se zapojily dvě stanice - ALTAN.Observatory, Luboše Bráta v Krkonoších a Městská hvězdárna ve Slaném.
  
      Cílem pozorování bylo rozhodnout o typu proměnnosti nové hvězdy a zmapovat podrobně průběh změn jasnosti v různých částech viditelného spektra. Pro tento účel byla prováděna fotometrická pozorování bez filtru ze stanice v Krkonoších a ve filtrech BVRI ze Slaného. Výsledkem společného pozorovacího programu obou observatoří je ucelený záznam světelných změn nové proměnné hvězdy s klasifikací typu hvězd delta Scuti (DSCT), který bude obsahem připravované publikace o objevu. Hvězdy typu Delta Scuti jsou pulsující proměnné hvězdy spektrálních typů od A do prvních F se třídou světelnosti V až III. Pulsují v radiálním nebo neradialním módu s periodou mezi 30 minutami a 8 hodinami a fotometrickou amplitudou menší než jedna magnituda. Po bílých trpaslících jsou druhou nejvíce početnou skupinou pulsujících proměnných hvězd v naší Galaxii.






• Pozorování tranzitu exoplanety GJ 1214b

       Pozorování tranzitu exoplanety GJ 1214b v souhvězdí Hadonoše, které se svými parametry řadí mezi tzv. superzemě. Z celkového počtu 400 objevených exoplanet je považováno 28 z nich za planety s hmotností zhruba srovnatelné s naší planetou.
  
      GJ 1214b byla objevena na konci loňského roku projektem MEarth. Exoplaneta obíhá okolo svého slunce s periodou 1,6 dní ve vzdálenosti 0,014 AU, hmotnost asi 6 Zemí a průměr téměř třikrát větší než naše planeta. Orbitální perioda exoplanety je 1,58 dne. Přestože se mateřská hvězda exoplanety nachází velmi blízko (13 pc), jedná se o slabou hvězdu s V = 14,5 mag. Tato terestrická exoplaneta je výjimečná v tom, že obíhá kolem malé červené hvězdy hlavní posloupnosti (červeného trpaslíka). A co je nejzajímavější vůbec, exoplaneta GJ 1214b se nachází téměř v zóně života a na jejím povrchu se může nacházet voda v tekutém skupenství! Z několika málo poobjevových pozorování tranzitů exoplanety se ukazuje, že frekvence zákrytů exoplanety s mateřskou hvězdou není pravidelná a okamžiky středu tranzitu se zpožďují vzhledem k předpovědi. Krátkodobé změny v okamžicích středu tranzitu lze vysvětlit působením měsíců nebo dalších planet v soustavě, naproti tomu dlouhodobé variace v délce trvání tranzitu mohou být následkem orbitální precese planety. Některé popsané změny by pak měly být vidět v příslušných O-C diagramech (diagram rozdílu skutečného času pozorování O – Observed a předpověděného času události z modelu C – Computed) pokud v systémech existují. Na podrobné závěry si však budeme muset ještě nějakou chvíli počkat.
      Abychom mohli s jistotou potvrdit či vyvrátit objektivní změny v okamžicích středu tranzitu tohoto unikátního systému a vyloučit chyby v měření, je nutné, dlouhodobě pořizovat přesná fotometrická měření. Získané světelné křivky nám také kromě toho umožní odvodit tvar dráhy a mnohé další fyzikální vlastnosti samotné planety.  transit-detail  >>>




• Stáčení velké poloosy u WASP-12 b?     K podrobné analýze dat přispěla i měření z Městské hvězdárny ve Slaném v rámci pozorovacího projektu TRESCA, který je zaměřen na sledování tranzitů exoplanet přes mateřskou hvězdu.
  
      Christopher J. Campo a kol. (Planetary Sciences Group, Department of Physics, University of Central Florida, Orlado, USA) publikovali článek On the Orbit of Exoplanet WASP-12b , kde analyzují O-C diagram tranzitů publikovaných v ETD a zákrytů (sekundárních tranzitů) pozorovaných ze země i z kosmu pomocí infračervené družice Spitzer. Dostupná data ukazují typické stážení "přímky apsid", které známe od excentrických zákrytových dvojhvězd.   http://arxiv.org/abs/1003.2763




• Pozorování dvojice asteroidů

      Animace snímků z pozorování dvojice asteroidů (24796) 1994 CD18 a (44364) 1998 SA22. Jedná se o tělesa z hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.
  
      Snímky byly pořízeny v rámci testování nové metody režimu CCD kamery a dalekohledu - Drift-Scan Integration. Metoda umožňuje snímat dlouhé části oblohy o šířce dané šířkou CCD čipu a délkou danou jen dobou expozice. Odborný přínos pozorovacího projektu spočívá především v nashromáždění velkého množství pozorování asteroidů a určení jejich dráhových elementů. Astrometrická pozorování těles jsou odesílána do Minor Planet Center (MPC) při Smithsonian Astrophysical Observatory v Cambridgi v USA.
      Městská hvězdárna ve Slaném získala označení astrometrické stanice nesoucí mezinárodní kód MPC C11.   >>>

Otevírací doba

Návštěvu v otevíracích hodinách není třeba předem objednávat. Během celé prohlídky se Vám budou věnovat naši odborní průvodci.

• Ceník vstupného
• Jak se dostat na hvězdárnu
• Aktuální vývoj oblačnosti

Obsah stránek

• Přístrojové vybavení
• Projekt B.R.N.O. proměnné hvězdy
• Projekt TRESCA tranzitující exoplanety
• Výsledky měření - pozorovací deník
• Objevy proměnných hvězd
• Galerie našich astrofotografií
• Srážkoměrná stanice ČHMÚ