Program na únor 2012
Hvědárna je pro veřejnost v ÚNORU otevřena v úterý, středu, čtvrtek a pátek od 19 do 21 hodin.
Prohlídky hvězdárny začínají v 19:00, 19:30, 20:00, 20:30 hodin.
7. a 8. února zavřeno.
Pozorování nebeských objektů probíhá mobilními dalekohledy, kopule hvězdárny je vzhledem k plánované údržbě techniky uzavřena.
Výpravy škol a institucí mají možnost navštívit hvězdárnu denně i mimo otevírací dobu podle předem sjednaného termínu.
Filmový večer pro dospělé
ve středu 15. února v 17:30 hod. PREMIÉRA POŘADU PÁN PRSTENCŮ
Soustava Saturnových prstenců je asi nejkrásnějším útvarem celé Sluneční soustavy. Jedná se vlastně o obrovský kolotoč miliard částic. Nejmenší z nich jsou mikroskopická zrníčka, největší kamenné a ledem obalené bloky velikosti celých domů.Vstupné: dospělí 20,-Kč, děti 10,-Kč.
Astronomická přednáška
ve středu 22. února v 17:30 hod. KONEC SVĚTA V PŘEDPOVĚDI MAYSKÝCH HVĚZDÁŘŮ
Určitě jste již slyšeli o konci světa v roce 2012. Na zimní slunovrat 21. prosince 2012 má totiž skončit velká perioda Mayského kalendáře a sami Mayové na tento okamžik předpovídali "očištění" civilizace. Nejčastěji zmiňované katastrofické scénáře jsou především zprávy o hromadné konjunkci planet Sluneční soustavy vedoucí k roztrhání Země, o srážce Země se záhadnou Planetou X nebo o apokalyptické sluneční erupci. Jak je to doopravdy?Přednáší: Mgr. JAKUB ROZEHNAL, Štefánikova hvězdárna v Praze
Vstupné: dospělí 20,-Kč, děti 10,-Kč
Pořady pro děti
v sobotu 3. března v 16:00 hod.JAK KOMETKA ŠLA DO SVĚTA
Pohádka o tom, jak odvážná kometka zachránila malého Pluta před ďábelským Algolem. Dále zde vystupují parádivé Plejády, moudré Slunce i pozemští hvězdáři. Přesto, že se jedná o pohádku, aktéry tohoto příběhu můžeme na obloze skutečně najít.NA VÝLET DO VESMÍRU
Dětem při vesmírné hře pomáhá veselý kosmický cestovatel, který jim také poskytuje základní informace o sluneční soustavě, hvězdách, hvězdokupách, mlhovinách i vzdálených galaxiích.Vstupné: dospělí 40,-Kč, děti 20,-Kč
Tip na pozorování
- Měsíc - náš nejbližší kosmický soused je v únoru na večerní obloze dobře pozorovatelný od 1. do 7. února a od 24. února do konce měsíce. První čtvrť - období s nejlepšími pozorovacími podmínkami – nastává už 31. ledna. Tato doba je vhodná zejména pro pozorování povrchových útvarů na Měsíci, neboť na rozhraní mezi světlem a stínem (na tzv. terminátoru) útvary vrhají zřetelné stíny. Tehdy, na rozdíl od úplňku (nastává 7. února), vynikne plastičnost měsíčního povrchu.
- Na únorové večerní obloze budeme moci pozorovat největší planetu Sluneční soustavy – Jupiter a nejjasnější planetu oblohy – Venuši. Ve dnech 25. 2. – 27. 2. bude večer na západě pozorovatelné seskupení Měsíce, Venuše a Jupiteru.
- Většinu noci kromě večera spatříme na obloze planetu Mars. Nejvýhodnější podmínky pro pozorování planety nastanou však až v březnu, tehdy nastane opozice planety se Sluncem (3.3.). Mars bude mít jasnost -1.1 magnitudy.
- Z objektů hvězdného vesmíru nám únorová obloha nabízí dvojhvězdy, hvězdokupy, mlhoviny i galaxie. Z dvojhvězd je to např. Castor ze souhvězdí Blíženců. Známou hvězdokupu Plejády můžeme najít v souhvězdí Býka. Ozdobou únorové oblohy je Velká mlhovina v souhvězdí Orionu. Této mlhovině může na únorové obloze konkurovat snad jen galaxie M31 v souhvězdí Andromedy.
Co nás čeká na obloze v únoru 2012 ?
Na únorové večerní obloze nad jihozápadním obzorem stále najdeme jasně zářící Venuši, jejíž viditelnost se stále zlepšuje a Jupiter, který je pozorovatelný v první polovině noci. Jupiter najdeme na rozhraní souhvězdí Ryb a Berana. Jeho jasnost dosahuje -2,6 magnitudy, takže je po Slunci, Měsíci a Venuši tím nejnápadnějším objektem, který můžeme na nebi spatřit. Ještě krásnější je pohled na Jupiter dalekohledem. Kupodivu, první, co nás v dalekohledu nejspíš zaujme, však nebude Jupiter samotný, nýbrž jeho čtyři nejjasnější měsíce, které jsou patrné i v malém triedru. Počet viditelných měsíců se každou noc různí – některý z nich se může schovat za planetu, anebo naopak přecházet před ní. Nejblíže se pohybuje Io, následuje Europa, Ganymedes a nejdále obíhá Callisto.
Rok 2012 bude k pozorování Venuše mimořádně příznivý. Venuši zahlédneme nad jihozápadním obzorem přibližně 45 minut po západu Slunce ve výšce 30 úhlových stupňů nad obzorem a zapadá až kolem 20. hodiny. Do jara se bude její viditelnost nadále zlepšovat a v polovině dubna zapadne jenom hodinu před půlnocí. Podle polohy na večerní nebo ranní obloze se označuje jako večernice či jitřenka, často upoutává pozornost náhodných pozorovatelů a mnohdy je dokonce mylně považována za něco „tajemného“, zpravidla přilétajícího UFO. Venuše se od Slunce na pozemské obloze vzdaluje až na 48 úhlových stupňů, takže v ideálním případě při pohledu z České republiky zapadá (vychází) o pět hodin později (dříve) než Slunce. Venuše se k nám z planet sice přibližuje na nejmenší možnou vzdálenost, ale v dalekohledech je pozorovatelná prakticky bez podrobností. Nedovolí to její hustá atmosféra.
Mars bude od poloviny měsíce pozorovatelný po celou noc a na ranní obloze ho doplní Saturn, který vychází o půlnoci.
Dne 10. 2. dojde ke konjunkci Venuše s Uranem, Venuše se bude nacházet 0,3° severně. Uran lze v blízkosti Venuše vyhledat dalekohledem. Ve dnech 25. 2. až 27. 2. bude večer na západě pozorovatelné seskupení Měsíce, Venuše a Jupiteru.
Kometa C/2009 P1 Garradd by mohla v únoru dosáhnout jasnosti kolem 6. magnitudy, což je na hranici pozorovatelnosti pouhým okem a je tak jedinou předpovězenou kometou, kterou bychom mohli spatřit bez dalekohledu na ranní obloze v souhvězdí Herkula.
Jasnou oblohu a pěkný výhled!
Obr. Obdélníkový výřez zobrazuje výhled nad západní obzor v 19:30 hodin, kde ve dnech 25. 2. – 27. 2. proběhne zajímavé seskupení Měsíce, Venuše a Jupiteru.
