Aktuality z astronomie
Mlhovina Helix v nových barvách
Dalekohled VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy) na observatoři Pranal v Chile, zachytil
pozoruhodný nový snímek známé mlhoviny Helix v souhvězdí Vodnáře. Tento snímek, který byl podřízen v infračerveném oboru spektra, odhaluje zdroje chladného plynu, které nejsou patrné na snímcích ve viditelném spektru. Podobným způsobem je zvýrazněno na snímku i bohaté pozadí hvězd a galaxií.
Mlhovina Helix je jedna z nejbližších a také nejpozoruhodnějších příkladů planetárních mlhovin. Nachází se v souhvězdí Vodnáře přibližně ve vzdálenosti 700 světelných let daleko od Země.
Byly objeveny první planety zemského typu mimo sluneční soustavu
Kosmický teleskop Kepler objevil první planety obíhající hvězdu podobnou Slunci mimo naší soustavu. Planety nazvané Kepler-20e a Kepler-20f jsou příliš blízko k jejich mateřské hvězdě, aby se v tzv. obyvatelné zóně na povrchu planet mohla vyskytovat tekutá voda. Jedná se první potvrzené objevy nejmenších exoplanet obíhající kolem hvězdy podobné Slunci.
Tento objev je známkou dalšího významného milníku v hledání planet podobných Zemi. Objevené planety jsou považovány za skalnaté. Kepler-20e je o málo menší než Venuše, měří 0.87 násobku poloměru Země. Kepler-20f je zase o málo větší než Země, měří 1.03 násobek tohoto poloměru. Obě planety jsou v pětičlenné soustavě planet pojmenované Kepler-20, ve vzdálenosti přibližně 1 000 světelných let v souhvězdí Lyry.
Kometa Lovejoy přežila sluneční peklo
V posledních týdnech se velmi často psalo o kometě C/2011 W3 (Lovejoy), která se přibližuje na své oběžné dráze Slunci. Komety,
které se navrací ze vzdálených oblastí sluneční soustavy po protáhlých drahách, výrazně zvyšují svou jasnost a tím pádem se stávají
pro pozorovatele ze Země nápadné. Nicméně při tomto průletu kolem Slunce ztrácí kometa zahříváním mnoho materiálu a každým návratem
ke Slunci kometa draze zaplatí. Ztrátou hmotnosti při mnoha návratech se kometa v podstatě rozplyne do prostoru. Není výjimkou, že
kometa průlet kolem Slunce nepřežije a rozpustí se ve sluneční koróně. Oproti předpokladům se průlet kometě C/2003 W3 (Lovejoy) nestal
osudným. Když kometa zmizela u Slunce a pár hodin poté se na opačné straně objevilo podivné jasné těleso na dráze komety, bez ohonu,
nikdo nevěřil svým očím.
Novinky z hvězdárny
Filmový večer pro dospělé
ve středu 15. února v 17:30 hod.
PÁN PRSTENCŮ PREMIÉRA POŘADU
Soustava Saturnových prstenců je asi nejkrásnějším útvarem celé Sluneční soustavy. Jedná se vlastně o obrovský kolotoč miliard částic. Nejmenší z nich jsou mikroskopická zrníčka, největší kamenné a ledem obalené bloky velikosti celých domů.
Astronomická přednáška
ve středu 22. února v 17:30 hod.
KONEC SVĚTA V PŘEDPOVĚDI MAYSKÝCH HVĚZDÁŘŮ
Určitě jste již slyšeli o konci světa v roce 2012. Na zimní slunovrat 21. prosince 2012 má totiž skončit velká perioda Mayského kalendáře a sami Mayové na tento okamžik předpovídali "očištění" civilizace.
Přednáší: Mgr. JAKUB ROZEHNAL, Štefánikova hvězdárna v Praze
Tip na pozorování v únoru 2012
Měsíc - náš nejbližší kosmický soused je v únoru na večerní obloze dobře pozorovatelný od 1. do 7. února a od 24. února do konce měsíce. První čtvrť - období s nejlepšími pozorovacími podmínkami – nastává už 31. ledna.
Na únorové večerní obloze budeme moci pozorovat největší planetu Sluneční soustavy – Jupiter a nejjasnější planetu oblohy – Venuši. Ve dnech 25. 2. – 27. 2. bude večer na západě pozorovatelné seskupení Měsíce, Venuše a Jupiteru.
Většinu noci kromě večera spatříme na obloze planetu Mars. Nejvýhodnější podmínky pro pozorování planety nastanou však až v březnu, tehdy nastane opozice planety se Sluncem (3.3.). Mars bude mít jasnost -1.1 magnitudy.
Z objektů hvězdného vesmíru nám únorová obloha nabízí dvojhvězdy, hvězdokupy, mlhoviny i galaxie. Z dvojhvězd je to např. Castor ze souhvězdí Blíženců. Známou hvězdokupu Plejády můžeme najít v souhvězdí Býka. Ozdobou únorové oblohy je Velká mlhovina v souhvězdí Orionu.
