|
|
|
|
Informativní charakteristika Sokolovska
Geografie
Sokolovska Sokolovsko leží v hornatém koutu severozápadních Čech při hranicích se Spolkovou republikou Německo v sousedství Chebska a Karlovarska. S nimi tvoří jeden z nejmenších krajů České republiky – Karlovarský kraj, spojený hřebenem Krušných hor sahajících do sousedního Saska a tokem řeky Ohře pramenící v Bavorsku. I když to na první pohled tak nevypadá, představuje území plné krásy, rozmanitosti, krásné přírody, řady historických památek a pozoruhodností, ale též území plné moderní techniky a významných průmyslových výrob. Svou rozlohou 754 km2 patří bývalý okres Sokolov, k nejmenším v republice. Na jeho území však žije téměř 100 000 obyvatel. Území lze rozdělit do tří základních oblastí, které měly podmíněn svůj vývoj a historii předurčenými přírodními podmínkami a geografickou polohou. Jsou to západní Krušné hory, Slavkovský les a mezi těmito pohořími ležící Sokolovská pánev. Geologie
a průmysl Sokolovska Sokolovsko vždy vynikalo značným přírodním bohatstvím, jehož těžba a zpracování značně ovlivnily celkový charakter regionu a rozvoj jednotlivých průmyslových odvětví. Asi bychom marně hledali na mapě České republiky druhou oblast, kde se na tak malém území nalézají prakticky všechny možné druhy těžených surovin. Ať se jedná o rudy barevných kovů (např. cín, wolfram, měď, olovo, zinek, stříbro, bizmut, zlato, železo, aj.), z nichž mnohé ve své době hrály velmi významnou úlohu v dějinách Evropy (stříbro, cín), energetické zdroje v podobě zásob hnědého uhlí, tradiční nerudní suroviny (kaolín, živce, baryt, fluorit, jíly), nerudní suroviny moderních technologií (andaluzit, wollastonit, titanové jíly), uranové rudy nebo dokonce i lokality s výskytem drahých kamenů. Nelze zapomenout ani na bohatství relativně běžného kamene jako kvalitní suroviny pro stavební průmysl nebo speciální materiály (žuly, čediče, pokrývačské břidlice, hadce a jiné). Těžba těchto surovin, především však hnědého uhlí, zcela změnila ráz krajiny z typicky zemědělské oblasti s rozvinutým obilnářstvím, chmelařstvím, ovocnářstvím a pastevectvím na krajinu výrazně průmyslovou. Vlastní těžba a zpracování nerostů s sebou nesla řadu doprovodných činností a návazných finálních výrob. Omezování těžby některých surovin v historickém vývoji znamenalo hledat a postupně zajistit novou obživu pro zdejší obyvatelstvo. Tak se zde v průběhu času rozvíjí pestrá škála řemesel, manufakturních a později i továrních výrob. Mezi nejtypičtější je možné zařadit cínařství, železářství, chemické výroby v širším slova smyslu, produkci porcelánu a skla, výrobu hudebních nástrojů, textilní průmysl (krajky), strojírenství, aj. Průmyslový charakter odvíjí ve své podstatě stavební vývoj a vzhled městských center a i jejich okolí. Postupně se objevují v dnešním slova smyslu ekologické problémy, které se nám však v současnosti daří pomalu odstraňovat. Tuto daň moderní době nám však i dnes zcela vyvažují a pomáhají překonat neopakovatelné kouzelné přírodní scenérie, zákoutí a krásná údolí ve Slavkovském lese a v západní části Krušných hor. Tato místa jsou opravdovou oázou klidu, odpočinku i ukázkou neporušené přírody a mohou tak nenahraditelně sloužit pro zimní i letní rekreaci nejširšího obyvatelstva. K osídlení
Sokolovska Nerostné bohatství však přineslo i rozvoj lidské společnosti a sídelních struktur. Jednotlivým etapám podle významu a zájmu o daný typ surovin odpovídaly i demografické změny v regionu. Vznikla nová sídla, některá dosahovala nebývalého rozkvětu (např. Horní Slavkov patřil v 15. až 16. století k největším městům Českého království, Loket představoval prakticky po celé historické období velmi významné správní středisko, apod.), ale bohužel některá sídla v průběhu doby i vlivem těžby surovin, poválečným odsunem německého obyvatelstva nebo vznikem vojenského újezdu Císařský les zanikla.
V současné době se na území bývalého okresu Sokolov nachází 38 dále uvedených
samosprávných měst a
obcí : Březová, Bublava. Bukovany, Citice, Dasnice, Dolní Nivy, Dolní
Rychnov, Habartov, Horní Slavkov, Chlum sv. Maří, Chodov, Jindřichovice,
Josefov, Kaceřov, Krajková, Královské Poříčí, Kraslice, Krásno, Kynšperk nad Ohří, Libavské Údolí, Loket, Lomnice,
Nová Ves, Nové Sedlo, Oloví, Přebuz, Rotava, Rovná, Sokolov, Staré
Sedlo, Stříbrná, Svatava, Šabina, Šindelová, Tatrovice, Těšovice,
Vintířov a Vřesová. Bližší statistické údaje je možno získat z předcházející mapky Sokolovska s grafickým znázorněním jejich katastru a to „poklepem“ na jednotlivé názvy obcí. Ke
zvláštnostem Sokolovska
Sokolovsko je svou výše popsanou historicky ovlivněnou vývojovou charakteristikou sídelního útvaru značně specifické a to nejenom v rámci Karlovarského kraje. Svou obecnou problematikou se blíží spíše Mostecku a Chomutovsku, kde také finanční prostředky vzniklé z prodeje těžby hnědého uhlí a výroby elektřiny odcházely, aniž by se v náležitém objemu vracely k nápravě negativních dopadů na obyvatelstvo a krajinu. Jedná se nejenom o dopady ekologické (potřeba intenzivnějších rekultivací po důlní činnosti), ale i zdravotní, vzdělanostní a urbanistické. Rovněž útlum hnědouhelného hornictví má svůj nedobrý vliv na celkovou zaměstnanost v mikroregionu a nesporně ve svém důsledku nese potřebu postupné restrukturalizace průmyslové základny Sokolovska s důrazem na rozvoj služeb, rekreační turistiky a podobných především neprůmyslových aktivit.
Příspěvek
k nápravě
Ve snaze svépomocně přispět k nápravě známé problematiky této dlouhodobě opomíjené pánevní oblasti, byla v roce 1999 z popudu tehdejšího senátora JUDr. Jiřího Vyvadila založena Hospodářská a sociální rada Sokolovska jako iniciativní orgán osobností veřejného života. Toto kolegium přispívá předkládáním řešení problémů Sokolovska a vlastní komunikací se samosprávou a státní exekutivou k prosazení nezbytných strukturálních změn v regionu vedoucích ke zvýšení kvality života jeho obyvatel především formou nápravy škod na životním prostředí v lokalitách zasažených těžbou a zpracováním hnědého uhlí. První úspěchy se již dostavují !
|
|
Otázky a připomínky: webmaster@hsrs.cz
|
