1991
Proroctví Sibyly, královny ze Sáby
(Kniha sedmá – královská)
„…a stane se proto v době té, že lid projeví nespokojenost a oslavováním Hospodina jenom za zlato a nebude chtíti uctívati ty, kteří na presto Jeho zasednou.
Nikdy, v žádném bratrstvu se nebude opakovati to, co v bratrstvu Mesiášově v té době. Hřích nebude hříchem, pak-li zlatem vyvážen bude. Nepravost nebude nepravostí, pak-li apoštolu se úplata dá. Z člověka stane se psanec, který půjde životem, aniž by věděl, zda činí to neb ono dobře anebo zle, neboť dobře činil-li, pak dělal něco, co jiní nečinili a zlo když páchá, pak činí to, co činí jiní.
S tím rozdílem však: chudák, pak-li zlo činí a nemůže zlatem čin svůj proplatiti, trestán a poznamenán jest. Boháč pak hřích svůj zlatem proplatí a jest všeho hříchu čist.
Taková doba, v níž podobné úkazy lze zjistiti, jest dobou úpadku a mrzkosti. Lidé, kteří v takové době žijí, nejsou opravdu tvory Hospodina, ale něčím, nad čím by se Tvůrce musil zamysliti.
Hřešíš-li, pak trp za poklesek svůj, a jsi-li spravedliv, buď odměněn, ať jest tato odměna zde, anebo tam, před soudem stolicí Páně.
Apoštol anebo kněz, který za hřích tvůj zlato žádá, rouhá se Hospodinu a není hoden, abys před ním na okamžik zastavil krok svůj a řekl jemu: Hospodin s Tebou.
Kde pokání jest po tobě žádáno, tam běž. Kde zlato za hřích, odejdi.
Proto také v letech 1400 po narození Mesiášově budou se tři lidé děliti o výnos za vysvobození z hříchů. Proto, že jenom a jenom zlato světem v té době povládne, proto také upadne moc Římanů a přijde doba velkého úpadku.
Vidím město nad jezerem. A nad tímto městem vidím oheň. Kolem ohně vidím černé pláště v purpuru zahalené. Zdá se, že v tomto ohni umírá kus ryzí pravdy, člověk, který v té době jde proti všem, který nechce uznati tehdejší řád a mrav.
Tam zmírá člověk pro pravdu v plamenech. Ano, pravda jest ohněm a pak-li jeho katové oheň pro něho připravili, nic lepšího připraviti nemohli. Pravda jest ohněm, který má v našich srdcích vždycky sídliti a zmírá-li někdo v tomto ohni, pak slavnostnější smrt mu nemohla býti připravena.
Smrt jednotlivce není a nesmí býti smrtí celého národa!
Obrázek Jana Husa z knihy
Velký Spor Věků
mezi dobrem a zlem, pravdou a lží
od Ellen G. White (1888)
Zemřel-li v plamenech jeden člověk pro pravdu, pro své přesvědčení, pak jeho smrtí neodcházejí všichni ti, kteří konání jeho schvalovali. Naopak! Zde byl příklad houževnatosti v hájení pravdy a proto celý národ jeho bude cítiti ve svém nitru povinnost jíti za ním a hledati to, co on nedokončil.
Nastane proto v letech 1400 po narození Mesiáše v Evropě řež, jaké doposud snad Evropa neviděla. Sever proti jihu – západ proti východu. A všichni budou tvrditi, že se bijí pro pravdu! Co pravda jest, jsem již řekla, ale připomínám:
Pravda se nehledá na bojišti!
Mečem a násilím pravdy nedosáhneš!
Pravda jest více nežli krev!
Pravda jest život!”
„Ježíš řekl:
Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.
Jděte tedy, získávejte mi za učedníky všechny národy,
křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha
a učte je zachovávat všechno,
co jsem vám přikázal.
Hle, já jsem s vámi po všechny dny
až do konce světa!”
Úryvek z knihy „Proroctví Sibyly, královny ze Sáby”, nakladatelství Univerzum 1991