12.4.1999

MYSTERIUM SOUCITU

„Otče Stvořiteli, prosím Tě o vyslyšení a sdělení jednoho z dosud nevysvětlených mysterií, zdali je to možné?”

„Ano, Já Stvořitel, Tě slyším a chápu Tvůj zájem o toto sdělení. Nevím, zdali je vhodná doba k tomuto sdělení, ale budiž, pokusím se o to.

Dosud nepoznaným mystériem je Mystérium soucitu. Jedná se o mystérium, kdy lidé měli vstřícně pochopit, co od nich požaduji. Že nechci, aby se navzájem pomlouvali, osočovali, napadali, mučili, ponižovali, vraždili, ale že mají s tím druhým soucítit v jeho osudu, ať je již jakýkoliv. O tomto problému hovoří také osmý vhled Celestýnského proroctví. Každý by se měl učit a naučit vžít se do role a pocitů toho druhého, ke snazšímu porozumění situace, kterou prožívá. Je jedno jaký je určený děj karmy, který je předem stanoven. Neboť každý svým prostřednictvím sděluje tomu druhému určité poselství, které je-li správně pochopeno a vyhodnoceno, poslouží k dalšímu vývoji toho, kdo jej přijal.

Soucit je stav lidské mysli, kdy jsme ochotni zapomenout na své slabosti, malosti, poníženost až podřízenost, anebo třeba i povýšenost, - proto, abychom si osobně prožili stav toho druhého, zvláště dostane-li se do nesnází. Při správném vnímání s ním soucítíme, přenášíme se na jeho „mozkovou vlnu” – tj. vibrační hladinu, kterou vysílá. Jeho vysílaná myšlenka se spojuje s naší přijímanou a tvoří celek – soucit. Kristus, když přišel na Zem, učil všechen lid právě soucitu, aby si lidé z nejrůznějších důvodů a malicherných příčin neuzavírali možnost vzájemné komunikace v těžkých momentech jejich osobního vývoje. Tato blokace komunikační – myšlenková, neprospívá nikomu, neboť zpomaluje a oddaluje vývoj a poznání lidské bytosti – zpomaluje vývoj.

Satana (černý Bůh) rozsévala mezi lidmi nenávist a potlačovala každou jejich snahu o soucit. Zajisté znáte rčení: „Ať se každý stará sám o sebe!” Vždyť právě takový nezájem o pomoc v nouzi svému bližnímu přináší více sobeckosti, malosti, povýšenosti a zapříčiňuje mnohé neshody mezi lidmi i jinak si velmi blízkými. Tolik k tomuto mystériu.”

MYSTERIUM PODNIKAVOSTI

„Dalším mystériem je Mystérium podnikavosti. Co je tím myšleno? Každý lidský jedinec má v sobě zakořeněnu ode Mne touhu jít stále kupředu, nezastavovat se, konat neustále nové skutky, docházet k novým poznáním, pracovat a poznávat. Vy to v jiné podobě nazýváte budováním nebo podnikáním. Podnikáte něco v souvislosti s určitou představou, myšlenkou, směřující ke konkrétnímu, předem vytyčenému cíli. Podnikavost Vás vede k většímu rozvoji Vašich duchovních sil, neboť každou podnikavostí se stáváte bohatší o nový prožitek, událost, skrze podnikavost v jakémkoli oboru komunikujete se svým okolím, dostáváte se k dalším poznáním. Kristus Vás učil podnikavosti pro blaho druhých, abyste pro své podnikání neubližovali svým bližním, neboť každá podnikavost má být vedena ve snaze druhým nekřížit jejich cesty za poznáním, ba co více podnikavostí nesmí být dotčena svobodná vůle druhých! Základním kamenem Vaší podnikavosti nechť je tedy snaha vést vše k prospěchu druhých, nehledět na prospěch svůj, a vězte, že mám tolikeré prostředky, abych Vám všem, těm poctivým podnikavcům, upravil cesty, které vedou ke Mně, Vašemu Otci, což nechť je Vaší největší odměnou.”

MYSTERIUM ROZUMU

„Mystérium rozumu. Toto mystérium je velice důležité a doposud zcela nepoznané. V Bibli se neustále hovoří o víře, o víře ve Mně – Boha, o víře v nadpozemský život, o víře v lepší život atd. Ale již zde není zdůrazňován význam rozumu. Slepá víra je jak vášeň, stává se dogmatem, předivem zlých událostí, které mohou nastat, neumí-li lidé zvážit s dostatečnou rozhodností a sebekritikou svá počínání. Tato by opět neměla vésti k potlačení svobodné vůle druhých, což se však děje bez příčiny neustále.

Co je to tedy rozum. Je to stav naší mysli, kdy dokážeme rozlišovat, co je dobré a co špatné pro druhou osobu, ke které směrujeme nějaký náš úkon, ať již slovní či fyzický. Vždyť i v desateru se praví: „Nečiň druhým, co nechceš, aby oni činili tobě“. Rozum i přes myšlenkové impulsy, nám pak má napomoci zabránit nám uskutečnit to, co se nám zdá pro nás sice výhodné, ale pro druhou osobu to může být například ponižující, nepřátelské, omezující, destruktivní…

Rozum je nám štítem, kterým se chráníme před zlobou, která je v nás rovněž zaseta negativní silou. Rozum je nám zbraní, která nám napomůže v našem svobodném rozhodování. Ne nadarmo se říká: „Vemte včas rozum do hrsti!”. Stačí však i pro případ, že nás napadne zlá myšlenka, tuto včas zkorigovat, tak aby nedošlo k jejímu uskutečnění. Vy víte, že podle mého Řádu byste neměli mít ani takové zlé myšlenky, ale také víte a poznáváte to sami na sobě, jak je to v prostředí, kde žijete, těžké a někdy téměř neuskutečnitelné. Proto vám byl dán rozum, jako jakási pojistka vašeho sebeovládání pro vaše rozhodování a konání. Tím pro dnešek s vysvětlením končím.”

Otec Stvořitel

„Otče mnohokrát děkuji.”

Duchovní sdělení zapsal dne 12. dubna 1999 J. Tůma

* Poznámka: Mystérium = Mé vysvětlení