příběh třetí “Nejde-li o život, jde o h……..o“.

    Je to příběh pana CH. Pan CH začal podnikat ve stavebnictví v r. 1992. Vedl si úspěšně a tak po dvou letech už zaměstnává 25 lidí a vybudoval si i dobré jméno, díky němuž nemá o zakázky nouzi. Kupuje tedy bývalou restauraci, kterou hodlá zprovoznit a zároveň v patře zbudovat sídlo firmy. Aby nečerpal provozní prostředky, bere si na realizaci záměru od ČS úvěr ve výši 2,4 mil. Kč a brzy celý objekt zprovozňuje. V přízemí je restaurace a biliár klub, v patře se dobudovává sídlo firmy.

    Do jeho života ale doslova ze dne na den „vpadne“ tragedie, která pana CH velmi zasáhne a zcela změní jeho postoje. Podnikatelské aktivity pana CH se dostanou hodně „stranou“. Malá, pětiletá dcerka jeho přítelkyně onemocní leukémií a její život visí na vlásku. Naděje střídá beznaděj, když nezabírá chemoterapie a čeká se na poslední šanci – transplantaci kostní dřeně.

     Mezitím, co pan CH bojuje nejen o život malé holčičky, ale snaží se také pomoci své přítelkyni, která se pod tíhou událostí zhroutila, „hospodaří“ jeho zaměstnanci ve firmě „po svém“. Ve velkém stylu rozkrádají její majetek a působí tak značné škody. Pan CH se proto rozhodne vlastní aktivity utlumit a objekt pronajmout zájemci. Při výběru nemá ovšem „šťastnou ruku“. Nový provozovatel si po několika měsících přivede společníka nevalných kvalit s jehož příchodem nastávají netušené problémy. V restauraci se kromě obvyklých produktů začínají objevovat drogy a o celé dění se začíná zajímat policie.

    V té chvíli pan CH usoudí, že další problémy nemá zapotřebí a rozhodne se raději vše prodat. Z úvěru ČS zbývá doplatit ještě cca polovina (1,2mil.Kč), což by neměl být problém. Objekt byl adaptacemi podstatně zhodnocen, takže jeho úředně stanovená cena je v této chvíli 10 milionů Kč. Souběžně vrcholí také boj o život dítěte a tak pan CH jedná rychle.

    Především si zajišťuje písemný souhlas České spořitelny s prodejem a když ho dostane, začne hledat vhodného zájemce. V případě hotové platby je ochoten se spokojit s částkou 7-8 mil.Kč a tak zájemce poměrně rychle nalézá.

    Během probíhajícího jednání se ale dozví šokující novinku. Byl na něj a jeho majetek prohlášen konkurz. Zjistí to navíc nikoliv z nějakého oficielního sdělení, ale ve chvíli, kdy je mu odepřen přístup k jeho bankovním účtům ! To je síla, že ! A návrh na konkurz na něj podala, kupodivu, právě a tatáž ČS, se kterou měl písemnou dohodu, že souhlasí s prodeje jeho objektu, tak aby si z výtěžku mohla strhnout oněch 1,2mil.Kč, které jí pan CH ještě dlužil.

     A to je již scéna dokonale připravená pro vstup nám již známého pana Konkurzního. Na jeho výzvu se ozývají další „věřitelé“ a sice Správa sociálního zabezpečení  a zdravotní pojišťovna, kde ovšem jde spíš o skluz v placení, než co jiného, oficielně se ale počet věřitelů zvyšuje na tři, což nepochybně vypadá jinak, než konkurz pro jednoho a budí to dojem korektnosti. Trefně to asi formuloval jeden odborník na konkurzní problematiku, s nímž měl pan CH svůj problém (bohužel pozdě) možnost konzultovat a který mu řekl : „Vážený pane, takový konkurz, jako byl ten Váš, to je lahůdka, ten se dává za odměnu“.

     Kdopak chtěl asi našeho pana Konkurzního odměnit ? a za co ? Odpověď na tuto hypotetickou otázku by se asi dala najít a dokonce bez velkých potíží. Horší by bylo ji prokazovat.

      Pan Konkurzní hbitě i s panem CH „rozehrál svou hru“. Ve spolupráci s ním sepsal majetek a ocenil ho na 20 mil.Kč. Aby měl pan CH tu správnou motivaci k vstřícné spolupráci a hlavně ale proto, aby nic podobného nečekal a pan Konkurzní ho mohl mile překvapit, nabídl mu, že mu za zlomek původní ceny umožní majetek zpětně odkoupit, takže mu ho vlastně bude jen nějaký čas „přechovávat“ (jsou na to svědci), což se panu CH zdálo za daných okolností přijatelné.

     Jak už to tak ale někdy bývá (obzvláště lidé z okolí pana Konkurzního o tom vědí své), za zlomek reálné ceny si nakonec majetek pana CH rozebrali jiní.

      Třebaže má pan CH vážného zájemce nabízejícího slušných 6,5 mil. Kč a kontakt na něj poskytuje ČS, která na průběh konkurzu za věřitele dohlíží, není mu to nic platné. Pracovnice ČS, která se takové řešení pokouší u soudu prosazovat, přijde díky své (asi nežádoucí ?) iniciativě o místo a majetek je nakonec prodán za 2 mil.Kč. Podržte se prosím a nebo posaďte, za tuto částku ho kupuje tentýž zájemce, který za něj původně nabízel oněch výše uvedených 6,5 mil.Kč. Všechno se nejspíš děje v souladu se Zákonem o konkurzu a vyrovnání, protože soud na postupu neshledává nic závadného. Laik by to ale nejspíš hodnotil jinak.

    Panu CH by se chtělo plakat, protože ony 2 miliony Kč jsou v oné lokalitě běžnou cenou za nezastavěný pozemek. Ani zlost příliš nepomůže. Pan CH má totiž nejen stále hluboce lidské starosti, které ho ve věci „KONKURZ“ rozptylují, je ale také ve srovnání s panem Konkurzním úplným diletantem. Jde o jeho první konkurz a tak příliš neví, jak to chodí a co může očekávat. Zato pan Konkurzní se vyzná a ví, jak to „narafičit“, aby všechno vypadalo jakoby podle zákona. Má také řadu dobrých a spolehlivých spolupracovníků, na které se obrací. Spřízněná realitní kancelář sice objekty pana CH nabízí, zájemcům ale současně podává „zaručenou informaci“, že cena půjde brzy hodně dolů a na to je každý ochoten si pár týdnů počkat.

     Konkurz byl uzavřen v r. 2003 a jakkoliv se pan CH snažil na nepravosti a podivný průběh celého konkurzu upozorňovat soudy i další kompetentní instituce, měl smůlu. Vysloužil si pouze nařčení od pana Konkurzního, že konkurz sabotuje a musel se tomu soudně bránit. Vrchní soud mu dal sice opakovaně za pravdu, na výsledku konkurzu to ale nezměnilo nic.

     Ani o ukončení konkurzu nebyl pan CH řádně vyrozuměn. Usnesení mu bylo buď záhadným nedopatřením, nebo záměrně zasláno na adresu, kde již pět let nežil a tak se proti němu nemohl ani odvolat. Na ukončení konkurzu ho upozornila až Správa sociálního zabezpečení, která si ho nalézt (na rozdíl od soudu) dokázala, když od něho požadovala doplatit konkurzem nevyrovnaný závazek.

     A celkový výsledek konkurzu ? Ani majetek v hodnotě 20 mil.Kč nestačil panu Konkurznímu k vyrovnání závazku cca 1,4 mil.Kč. Po skončení konkurzu je pan CH sice nemajetný, a asi by měl být rád, že mu díky velkorysosti pana Konkurzního zbyly alespoň dluhy (cca 500.000,-Kč).          

    Aby celý tento příběh nebyl jen deprimující, nutno dodat, že ono rodinné drama dcerky bojující s leukémií a čekající na kostní dřeň k transplantaci dopadlo šťastně. Děcko se uzdravilo a daří se mu dobře. Panu CH se mezitím narodila zdravá dcerka a tak je vděčný osudu.

      Na spravedlnost ale dosud čeká. Podnikat nemůže, od státu nedostane ani korunu, se Správou sociálního zabezpečení a Zdravotní pojišťovnou se soudí. Žije v pronájmu ve stavební buňce, rodinu živí příležitostnými brigádami a víkendy tráví v maringotce u lesa. Snaží se utěšovat opakováním toho úvodního poněkud obhroublého sloganu.

             (Hrdinové příběhu : Konkurzní – JUDr. Pavel Pikola, úpadce : Jan Macho )