Pane Ježíši, děkujeme ti, že máme mezi
sebou kněze,
tvého služebníka a správce Božích tajemství.
Prosíme tě, dej mu věrnost a vytrvalost v tak svaté službě
a nám živou víru, žes ho poslal ty.
Učinils jej naším duchovním vůdcem: dej mu duch moudrosti a rady;
dej mu upřímnost otcovské lásky a nám dar úcty a oddanosti,
ať pozorně nasloucháme jeho slovům.
Vybral jsi ho z nás a pro nás, člověka, který se musí potýkat se slabostmi našimi
i svými.
Dej nám i jemu trpělivost a vzájemné pochopení..
Dej mu zdraví pro jeho těžkou službu.
Ať je naším dobrým pastýřem a přivede nás do nebe.
AMEN
faráři a kaplani ve Chválenicích
| Richold | 1377 |
| Jindřich řečený Kabát | 1377 |
| Jakub | 1383 |
| Jakub | 1383 + 1395 |
| František Blažek z Dobřan | 1425 - 1434 |
| Ondřej | 1566 |
| Jan | 1573 |
| Jiří | 1589 |
| Daniel Boháč | 1630 + 1659 |
| Jan Poborský | 1659 + 1680 |
| Jan Šebestian Longinus Tomandl | 1680 - 1716 |
| Josef Václav Fišer | 1716 + 1744 |
| ( kaplan Václav Frank) | |
| Marek Neupauer | 1744 + 1760 |
| František Petr Laštovička | 1761 - 1772 |
| Václav Antonín Schrotter | 1772 - 1779 |
| Matyáš Freygang | 1779 + 1815 |
| Antonín Pertak | 1815 + 1825 |
| Filip Frank | 1825 + 1844 |
| Filip Pilman | 1845 + 1877 |
| Josef Tangl | 1877 + 1909 |
| Josef Fukárek (apoštolský protonotář) | ( působil okolo roku 1915 - 1935) |
| Štefek (vikář) | ?? |
| Mudroch | - 1980 |
| Fridl | 1980 - 1983 |
| František Kohlíček | 1983 - 1990 |
|
farnost spravují plzenští dominikáni | 1990 - 2000 |
| Jiljí Příkaský OP | |
| Pavel Mayer OP | |
| farnost sloučena s farností Starým Plzenec | |
| Petr Franta | 2000 |
P.
Mgr. Jiljí
Příkaský OP
P. Jiljí patřil mezi významné duchovní kteří působili ve Chválenicích.
6. června 2000 zemřel po dlouhé nemoci P. Mgr. Jiljí Vladimír Příkaský, O.P., převor kláštera dominikánů v Olomouci. Otec Jiljí se narodil 30. prosince 1955 v městečku Trnávce, vysvěcen na kněze byl 24. června 1989. Do řádu vstoupil 16. října 1989. Působil na Svaté Hoře u Příbramy a dlouhá léta v Plzni u Panny Marie Růžencové na Jiráskově náměstí jako převor. Zasloužil se také o rozkvět celé farnosti Panny Marie Růžencové, o kulturní dění na farnosti. Založil dětské pěvecké kroužky a sám také krásně zpíval a hrál na kytaru. V červnu v roce 1999 odešel Otec Jiljí do kláštera Dominikánů do Olomouce. V Olomouci působil také jako vysokoškolský profesor na tamní církevní vysoké škole. Otec Jiljí byl pohřben v dominikánské hrobce na městském hřbitově v Olomouci.
(Převzato z portálu Městského obvodu Plzeň 10 - Lhota Sepsala Hana Janáková)
P. Mons.ThLic.
František Kohlíček
* 11.5.1914 v Buštěhradě na Kladensku + 29.1. 2007 v Praze.
Farář
ve Chválenicích 1983 - 1990.
Studoval od roku 1926 na Arcibiskupském gymnáziu v
Praze. Po maturitě v roce 1934 se přihlásil do semináře v Praze. Ale již po měsíci
studií mu bylo nabídnuto přejít do semináře v Nepomucenu v Římě. Zde se
spolu s pražským arcibiskupem Kašparem setkal při audienci bohoslovců s
papežem Piem XI. Kněžské svěcení přijal rok před ukončením studií v
roce 1939. Po návratu do vlasti v roce 1940 měl primici v Buštěhradě, které
se zůčasnil i farář z nedalekých Lidic P. Josef Štembera , který byl později
se svými farníky zastřelen. Kněžskou službu nastoupil jako kaplan v Příbrami
a později v Praze u Božského srdce Páně na Vinohradech. Před ním zde byl
kaplanem P. Jaroslav Zámečník, zatčený gestapem a umučený v koncentračním
táboře. Po válce v roce 1946 byl pražským
arcibiskupem Beranem P. Kohlíček jmenován vícerektorem pražského semináře.
V té době působil
také v pastoraci u sv. Vojtěcha v Praze. Po roce 1948 byl
upozorňován, že se dostává do zájmu stb. V červenci 1950 byl zatčen spolu
s P. Lebedou, spirituálem semináře( pozdějším biskupem ) na bohoslovecké
pouti na Křemešníku, kterou spolu pořádali a internován v Želivy. Vyslýchán
byl v Praze a v Ostravě. Tam byl také odsouzen na 18 let za to, že
neudal bohoslovce, který chtěl emigrovat a za čtení pastýřských listů. Byl uvězněn na Mírově, v Jáchymově (tam pracoval
ve mlýně na uranovou rudu). Dále byl vězněn v Leopoldově a nakonec ve Valdicích.
Tam jej v roce 1960, po deseti letech věznění, zastihla amnestie. Ani po propuštění
ale nedostal souhlas k výkonu kněžského povolání, proto až do roku 1968
pracoval v gumárně Mitas. V tomto roce si požádal o
rehabiltaci a v roce 1970 se mohl vrátit ke svému povolání. Nastoupil
jako
kaplan u sv. Antonína v Praze v Holešovicích. Zde se snažil pracovat s
mládeží, vyučoval v kostele náboženství, scházel se tajně na faře se
studenty a zapojil se i do hnutí Fokoláre. Toto neušlo pozornosti státní
bezpečnosti a proto mu byl v roce 1983 znovu odebrán státní souhlas. Ten mu
byl ale po půl roce navrácen s tím, že byl přeložen z Prahy do Chválenic.
Tam jej přivítal církevní tajemník slovy:" Dáváme Vám poslední šanci,
jste již v důchodovém věku a čekáme, že zde nebudete dělat žádnou ilegální
činnost, jako jste dělal v Praze." Kdosi o něm zde rozšířil, že je
kriminálník a on člověku, který se ho na to ptal, odpověděl: "Máte
pravdu a dokonce jsem seděl ve stejné věznici s presidentem Husákem."
Ale i ve Chválenicích se P. Kohlíček snažil nebýt zbytečný.
Snažil se opravit kostel a zapojit své farníky. A i mládež z Prahy si
sem k němu našla cestu. Nebál se ani zajít do místní restaurace a
posedět se sousedy. Byl to člověk velmi skromný a na otázku jak se má,
odpovídal: "Lépe než si zasloužím." V roce 1990 se vrátil do
Prahy, do farnosti v Karlíně a tam také své kněžské povolání dosloužil
ve svých 92 letech.
Požita literatura:
Katolický
týdenik, František Kohlíček zemřel s poctou ČT,
Příloha Doma 06/2007
Katolický
týdeník 47/2004 Bůh
dává sílu, až když ji potřebujeme
Příběhy
bezpráví (lidovky.cz)
Nové
město 3/2007
Příběhy
bezpráví 2.Ročník, 2006
P. Josef
Tangl
Působil ve Chálenicích v létech 1877 + 1909. " muž velmi zasloužilý
byl dlohá léta kn.arc.vikářem a vyznamenán byl titulem čestného kanovníka
kapitoly Stroboleslavské."
P. Jan Šebestian Longinus
Tomandl
Působil ve Chválenicích v létech 1680 -1716. Pocházel z Rokycan. Dal
zhotovit vlastním nákladem boční oltář s obrazem sv. Longina. Roku
1710 zřídil kapitálem 600zl. studenstské nadání pro hochy z rodu
Tomandlovského, anebo z přátelstva jeho. Tato nadace fungovala ještě v roce
1909, kdy byl její majetek 776 zl. Udílela se na presentaci obecního výboru
v rokycanech c.k. místodržitelsvím v Praze. Požitek z nadání činil 32 zl.
ročně.
P. František Blažek z Dobřan.
Působil ve Chválenicích v době
husitské od roku 1425 do roku 1434. Byl horlivým katolíkem a věnoval se
studiu teologie. Opisoval si různé knihy. Dodnes se zachovalo několik jeho
rukopisů, které jsou uloženy v knihovně Metropolitní Kapituly pražské a v
Univerzitní knihovně. " Manipulus flórum " z roku 1425, latinský
Nový Zákon z r. 1435, " Jakuba de Voragime Sermones dominicales"
zborník různých spisů latinských mezi nimi české verše o nové víře
z.r.1434. ( p Antonín Podlaha Posvátná místa království
českého a publikace 700 let Chválenic)