Karel Kosík (1926-2003) - biochronologie

1926, 26. červen	Narozen v Praze.
1937—1945	Studium na Státním reálném gymnasiu v Praze XII., Slovenská ul.
1. 9. 1943 — 16. 11. 1944	Napojení na protinacistickou odbojovou organizaci komunistické mládeže Předvoj, vedoucí redaktor ilegálního časopisu Boj mladých.
1944, 17. listopad, v 6. hodin ráno	Zatčen gestapem v pražském bytě ve Slezské ulici, obviněn z účasti v ilegální komunistické straně a z přípravy k velezradě.
17. 11. 1944 — 30. 1. 1945	Vězněn na Pankráci, průběžně ho gestapo výslýchá v Petschkově paláci.
30. 1. 1945 — 5. 5. 1945	Vězněn v Malé pevnosti Terezín, jako heftlink byl nasazen při výstavbě podzemní továrny Richard II. pod Radobýlem.
5. 5. 1945 — 21. 5. 1945	Hospitalizován v Praze na Bulovce s tyfovým onemocněním.
1945, 15. září	Ukončení středoškolských studií maturitou.
1945—1950	Vysokoškolská studia.
1945—1947	Studium na Filosofické fakultě Karlovy university v Praze.
1945/1946	Zimní semestr: obor filosofie–historie (zapsané přednášky: Jan Blahoslav Kozák, Ladislav Rieger, Jan Patočka, Karel Galla, Jiřina Popelová, Arnošt Kolman, Otakar Odložilík). Letní semestr: obor filosofie–sociologie (zapsané přednášky: Josef Král, Jan Blahoslav Kozák, Arnošt Kolman, Ladislav Rieger, Otakar Machotka, Jan Patočka, Karel Stloukal).
1946/1947	Obor filosofie–sociologie (zapsané přednášky: Josef Král, Jan Blahoslav Kozák, Ladislav Rieger, Jan Patočka, Arnošt Kolman, Otakar Machotka, Karel Stloukal).
1947—1949	Studium filosofie v SSSR.
1947/1948	Filosofická fakulta Leningradské university.
1948/1949	Filosofická fakulta Lomonosovovy moskevské university — obhájení diplomové práce.
1948	Prázdninová cesta společně s A. J. Ujomovem po Kavkaze (z původní oficiálně organizované cesty pro čs. studenty Moskva–Stalingrad a zpět se s Ujomovem odpojili a lodí, vlakem a dalšími prostředky absolvovali vlastní trasu): Moskva — Stalingrad — Astrachaň — přes kalmycké stepi — Vladikavkaz — gruzínskou vojenskou cestou do Tbilisi — Suchumi — Oděsa — Moskva.
1. 11. 1949 — 30. 9. 1950	Lektor na Filosofické fakultě UK (cvičení na téma sovětská věda a ruská odborná terminologie); elév–referent na krajském sekretariátě KSČ Praha.
23. 6. 1950	Velké rigorosum z filosofie (Ludvík Svoboda, J. B. Kozák, Ladislav Rieger).
27. 6. 1950	Malé rigorosum ze sociologie (Ludvík Svoboda, Ladislav Rieger). Disertační práce: Některé otázky lidové demokracie jako zvláštní formy diktatury proletariátu (oponenti: Ludvík Svoboda, Ladislav Rieger).
1950, 30. červen	Promoce — PhDr. (promotor Bohumil Ryba).
1. 10. 1950 — 21. 10. 1952	Absolvování vojenské presenční služby (Levice, Velvety aj.) s konečnou hodností poručíka základní služby (v r. 1968 povýšen do hodnosti majora v záloze, v r. 1972 (?) degradován na vojína, v pol. 90. let hodnost majora navrácena).
1. 11. 1952 — 28. 2. 1969	Vědecký pracovník Kabinetu pro filosofii ČSAV, resp. Filosofického ústavu ČSAV.
1953, 20.—21. listopad	Liblice — vědecká konference ČSAV o díle J. V. Stalina (referát: J. V. Stalin a některé otázky národnostního osvobozovacího boje českého a slovenského lidu).
1. 6. 1954 — 30. 4. 1955	Prozatímní pověření vedením Kabinetu pro filosofii ČSAV.
1955	Člen redakční rady Literárních novin, ediční rady SNPL, redakční rady Filosofického časopisu, vědecké rady Filosofického ústavu ČSAV.
1955	Přednáškové turné: university Berlín, Lipsko, Drážďany, Jena („Některé otázky českého filosofického a společensko–politického myšlení“). Berlín („Evropská revoluční demokracie 19. století a její význam“).
1956	J. V. Frič a demokratické proudy v české politice a kultuře, Praha NČSAV (red. sborníku a stať „Josef Václav Frič — český buržoasní revolucionář“).
14.—17. 4. 1958	Liblice — vědecká konference ČSAV k dějinám české filosofie (ref. „Dějiny filosofie jako filosofie“).
1958	Česká radikální demokracie, Praha, SNPL.
12.—18. 9. 1958	Benátky — XII. mezinárodní filosofický kongres (diskusní příspěvek: „L'alienation et la liberté“, in: Atti del XII Congresso Internazionale di Filosofia, Volume settimo, Florence 1961).
15. 6. 1959	Udělena vědecká hodnost kandidáta filosofických věd na základě práce Česká radikální demokracie.
1. 9. 1959 — 30. 6. 1960	ČKD Stalingrad, Praha — tzv. politická praxe povinná pro vědecké pracovníky na základě „neuspokojivých výsledků“ politické prověrky ve Filosofickém ústavu ČSAV.
1963, leden	Praha — mezinárodní symposium o próze (referát: „Kafka a Hašek neboli groteskní svět“).
1963	Dialektika konkrétního. Studie o problematice člověka a světa, Nakladatelství ČSAV, Praha.
1963	Udělena vědecká hodnost doktora filosofických věd na základě práce Dialektika konkrétního.
7.—14. 9. 1963	Ciudad México — XIII. mezinárodní filosofický kongres (diskusní příspěvek „Kdo je člověk?“).
1964, únor	Loccum — mezinárodní symposium o nacionalismu (referát: „Národ a humanismus“).
20.—25. 5. 1964	Řím (Institut Gramsci) — mezinárodní symposium Morálka a společnost (referát: „Antinomie morálky“).
1966	Universita Notre Dame (USA) — symposium Marx a západní svět (referát: „Individuum a dějiny“).
27.—29. 6. 1967	IV. sjezd Svazu čs. spisovatelů (projev: „Rozum a svědomí“). Stává se členem Ústředního výboru Svazu československých spisovatelů.
1968, březen	Shromáždění mládeže v pražském Parku kultury a oddechu Julia Fučíka (projev: „Stůjte v poznané pravdě“).
1968, červen	Přednáška o současných čs. událostech „Krise moderního člověka a socialismus“ ve švýcarské společnosti Kultur und Volk.
22. 8. 1968	Delegátem XIV. mimořádného (vysočanského) sjezdu KSČ — zvolen členem ÚV KSČ (č. 92).
1968/1969	Externí přednášky v zimním semestru na Filosofické fakultě UK: „Problém pravdy“, „Česká otázka“.
1968, 8. listopad	Jmenován universitním profesorem filosofie.
1968, 15. listopad	Projev na zasedání ÚV KSČ ve dnech 14.—17. listopadu 1968 „Jediná záchrana — spojenectví s lidem“.
1968, listopad	Ustanoven řádným profesorem filosofie na FF UK. Pokračování přednášek „Problém pravdy“ a „Česká otázka“.
1969, listopad	Zrušeno členství v ÚV KSČ.
1970	Vyloučen z KSČ a degradován na vojína.
1970, 31. prosinec	FF UK s ním rozvazuje pracovní poměr.
1. 1. 1971 — 31. 12. 1971	V pracovní neschopnosti.
1. 1. 1972 — 31. 1. 1990	Svobodné povolání.
1972, 31. leden	Policejní domovní prohlídka, zabavení knih a osobních poznámek z vysočanského sjezdu; vyšetřovací vazba Ruzyň (po několika dnech propuštěn).
1972, červen	Zablokování honorářů ze zahraničí.
1972, 4. prosinec	Podpis na petici čs. spisovatelů na obranu politických vězňů.
1972, 13. prosinec	Zahájení procesu na základě zabaveného materiálu v lednu 1972 — proces odložen.
1973, duben	Příkaz k vyřazení veškerých publikací Karla Kosíka z veřejných knihoven.
1975, 28. duben	Policejní domovní prohlídka, zabavení poznámek a rukopisů připravovaných prací „O praxi“, „O pravdě“, „Superkapitál“.
1975, 26. květen	Otevřený dopis J.-P. Sartrovi o praktikách československé StB.
1975, 22. červen	Odpověď J.-P. Sartra. Obojí uveřejněno v deníku Le Monde 26. června 1975, poté i v Listech (redaktor Jiří Pelikán), roč. V, č. 5, červenec 1975.
1976, 16. srpen	Spolu s Janem Patočkou spoluiniciátor dopisu Heinrichu Böllovi na obranu stíhaných členů undergroundové hudební skupiny The Plastic People of the Universe.
1976	Usnesení Kolegia ČSAV o „zrušení členství“ Karla Kosíka a Jana Patočky v Mezinárodní filosofické společnosti.
1. 2. 1990 — 30. 9. 1992	Opět profesorem filosofie na Filosofické fakultě University Karlovy (smlouva nebyla prodloužena s odůvodněním, že je nedostatek finančních prostředků).
1990/1991	Přednáška: „Pokus o filosofickou kritiku moderní doby“.
1991/1992	Přednášky: „Filosofická kritika moderní doby“, „O smíchu“.
1992, 24.—25. září	Hodonín — účast na konferenci Masarykova idea československé státnosti ve světle kritiky dějin (referát: „Třetí Mnichov?“).
1. 10. 1992 — 21. 2. 2003	Vědecký pracovník Filosofického ústavu AV ČR.
24.—27. 11. 1992	Praha (Goethe–Institut) — konference Kafka a Praha (referát: „Století Markéty Samsové“).
1993	Století Markéty Samsové, Český spisovatel, Praha.
1993, květen	Görlitz (Zhořelec) — konference Princip naděje a vůle k moci (referát: „Demokracie a mýtus o jeskyni“).
21.—25. 5. 1993	Praha (Nadace Heinricha Bölla) — mezinárodní konference Praha–Berlín–Paříž 1968 (referát: „Rok 1968 a »konec dějin«“).
1993, červen	Barcelona — přednáška na Universidad Politecnica de Catalunya „Vítězství metody nad architekturou“.
1993, říjen	Paříž (Centre Georges Pompidou) — přednáška „Město a architektonika města“.
1994, červenec	San Sebastian — symposium o střední Evropě (referát: „Infernální kruhy“).
1994, listopad	Český Krumlov — symposium Nadace Bernarda Bolzana (referát: „Osvícenství a kultura“).
1996	Jinoch a smrt, nakl. Hynek, Praha.
1997	Předpotopní úvahy, nakl. Torst, Praha.
1997—2000	Vycházejí eseje v Salonu, příloze Práva.
1999	Udělení Ceny Toma Stopparda za knihu Předpotopní úvahy (Nadace Charty 77).
2000	Úvahy pro Salon, Nürnberg (bibliofilský tisk ve 12 exemplářích).
2001, 20. června	Udělení medaile Artis Bohemiae amicis za šíření dobrého jména české kultury (Ministerstvo kultury České republiky).
2003, 21. únor	Umírá v motolské nemocnici v Praze.
2005, květen	Poslední eseje, Filosofia-FILOSOFIA, Praha (nakladatelství Filosofického ústavu AV ČR).
2006, 23. listopad	Symposium Myslitel Karel Kosík ve Ville Lana (v Praze–Bubenči) uspořádalo Oddělení dějin novější české a evropské filosofie a Oddělení morální a politické filosofie Filosofického ústavu AV ČR.
• Na základě informací a archivních materiálů z kruhu rodiny Karla Kosíka a institucí: Archiv University Karlovy, Archiv Akademie věd ČR, Libri prohibiti, Archiv Národní knihovny, sestavila Irena Šnebergová.

« Pozdrav Milanu Kunderovi »

Foto: Věra Kunderová, 1979

Základní životní data