Pochází z Pelhřimova. Spolu s bratrem Lubomírem působil od roku 1943 v dramatickém studiu mladých Mladá komedie, které vedl Zbyněk Vavřín. Po válce opustil rodné město a odešel do Prahy studovat práva a filozofii. Brzy dal však přednost divadlu. Na filmovém plátně se objevil poprvé ve filmu V horách duní (1946).
     Působil jako herec, režisér i umělecký ředitel pražského Divadla satiry. V roce 1949 nastoupil do filmového studia Barrandov. Nejprve se uplatnil jako spoluscenárista komediální agitky Racek má zpoždění (1950). Pak působil jako spolurežisér na snímcích Slepice a kostelník (1950) a Haškovy povídky ze starého mocnářství (1952).
     Jako svůj první samostatný film natočil veselohru Cirkus bude (1954), v níž kromě komediálních výkonů herců zachytil také umění předních československých artistů. Oldřich Lipský byl velký obdivovatel cirkusu a do cirkusové manéže a zákulisí umístil děj i několika dalších svých filmů: Cirkus jede (1960), Šest medvědů s Cibulkou (1972) a Cirkus v cirkuse (1975).
     V roce 1955 se vrátil k Jaroslavu Haškovi a uvedl čtyři jeho povídky ve filmu Vzorný kinematograf Haška Jaroslava (1955). Je také režisérem jedné z prvních českých utopistických veseloher Muž z prvního století (1961) a veleúspěšné parodie na westerny Limonádový Joe (1964).
     Počínaje experimentálním snímkem vyprávěným pozpátku Happy end (1967) začala Lipského spolupráce se scenáristou Milošem Macourkem. Z této spolupráce postupně vznikly snímky: Zabil jsem Einsteina, pánové… (1969), Čtyři vraždy stačí drahoušku (1970), Slaměný klobouk (1970), Šest medvědů s Cibulkou (1972) a Cirkus v cirkuse (1975).
     Mezitím stihl natočit snímek Tři chlapi na cestách (1973), který vycházel z oblíbeného televizního seriálu Jaroslava Dietla Tři chlapi v chalupě.
     Počínaje oblíbenou veselohrou Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974) počala spolupráce Oldřicha Lipského s představiteli Divadla Járy Cimrmana Zdeňkem Svěrákem a Ladislavem Smoljakem. Úspěch prvního společného filmu následovala další komedie: „Marečku, podejte mi pero!“ (1976). Za scenáristické spolupráce Zdeňka Svěráka natočil Lipský ještě dětský film Ať žijí duchové (1977) a Werichovu pohádku Tři veteráni (1983).
     Po filmu Limonádový Joe (1964) došlo ještě dvakrát ke spolupráci Oldřicha Lipského se scenáristou Jiřím Brdečkou ve filmech Adéla ještě nevečeřela (1977) a Tajemství hradu v Karpatech (1981).
     V roce 1986 natáčel veselohru Velká filmová loupež (1986) odehrávající se během výstavy, která probíhala u příležitosti 40. výročí znárodnění československé kinematografie v pražském paláci U Hybernů. Během práce náhle zemřel a jeho poslední film dokončil Zdeněk Podskalský.

---