|
Režie: Ondřej Trojan Námět: novela Jozova Hanule Květy Legátové Scénář: Petr Jarchovský Kamera: Asen Šopov Hudba: Petr Ostrouchov Hrají: Eliška / Hana - Aňa Geislerová Joza - György Cserhalmi Lucka - Jaroslava Adamová Farář - Miroslav Donutil Učitel Tkáč - Jaroslav Dušek Žeňa - Iva Bittová Richard - Ivan Trojan Slávek - Jan Hrušínský Michal Kutina - Ondrej Koval Starý Kutina - František Velecký Marie Gorčíková - Edita Malovcic Mladý Gorčík - Michael Hofbauer Starý Gorčík - Jan Tříska Pavel Juriga - Imre Borároš Vojta Juriga - Juraj Hrčka Stařeček - Svatopluk Beneš Stařenka - Zita Kabátová dr. Beníček - Reinhard Simonischek Irča - Gabriele Schmoll Lipka - Tomáš Žatečka Helenka - Anička Věrtelářová |
|
Jedné noci přivezou na chirurgickou kliniku těžce poraněného muže, venkovana ze vzdálených pohraničních hor. Muž potřebuje nutně transfúzi. Má stejnou krevní skupinu jako Eliška. Ta mu svým dárcovstvím zachrání život. Tak se krví naváže pouto, které v našem příběhu vyústí ve zvláštní, neobyčejně silný milostný vztah mezi moderní, městskou, vzdělanou Eliškou a barbarským, přírodním mužem s dětskou duší - Jozou.
Odbojová skupina, v níž jsou lékaři zapojeni, je dekonspirována a pronásledována gestapem. Všem hrozí smrt. Zatímco vedoucí skupiny, primář Richard, milenec Elišky, přes noc zmizí do ilegality, pro Elišku její spolubojovníci za jejími zády narychlo vymyslí jiný, zdánlivě bezpečný úkryt. Dohodnou se s pacientem Jozou, aby Elišku ukryl ve své dřevěnici daleko v horách. S falešnými dokumenty, s novou identitou je Eliška, nyní Hana, donucena ze dne na den opustit městský život a stát se ženou horala. Žít uprostřed divoké přírody, v horské vesnici, kde se zastavil čas před sto padesáti lety. Tato vesnice sluje tajemným názvem Želary.
Želary jsou příběhem o střetu dvou rozdílných světů, dvou různých lidských povah. Jsou příběhem o zvláštním vztahu, ze strachu, obav a nedůvěry, dokonce i z odporu vyrostlé silné osudové lásky Elišky-Hany k Jozovi. Lásky tmelené společným úsilím přežít.
Želary jsou rovněž vyprávěním o nádherném kusu země, kde se vše odvíjí v souladu s přírodou a jejími často krutými, pravěkými zákony, jimž se člověk musí přizpůsobit, ctít je a vycházet z nich ve svém počínání. Eliška se o to v našem příběhu, byť klopotně, ale o to vehementněji snaží.
V neposlední řadě jsou Želary i dramatickým příběhem plným nečekaných osudových zvratů, odehrávajících se na Bohem zapomenutém místě, v jakémsi oku uragánu uprostřed válkou zkoušené Evropy.