Film Zastihla mě noc vznikl pod dojmem dvojího dluhu. Sama jsem již dlouho pociťovala dluh k ženám, které obětovaly život ve válce, režisér Juraj Herz chtěl vypovědět své dojmy z koncentračního tábora Ravensbrück, kde byl vězněn jako dítě.
Oba nás strhla neobyčejně zajímavá postava komunistické novinářky Jožky Jabůrkové, některé její životní osudy se staly inspirací filmu. Forma vzpomínek a vizí v posledních dnech utrpení v bunkru nám umožnila určitou volnost ve výběru jednotlivých úseků Jožčina života.
Jožka Jabůrková měla nesnadné dětství s bigotní, přepjatou a hluboce nešťastnou matkou, ale vymykala se z její péče a ustavičně se jako zdravá rostlinka točila za sluncem. Základními rysy její povahy byly optimismus, láska ke květinám, k dětem, k lidem, neustálé hledání pravdy a odvaha prožít život bez kompromisu. Jožka Jabůrková dala své nadání, svůj temperament, svou pracovitost i všechny své síly boji za proměnu světa. Pokusili jsme se filmem dokázat, že právě tento způsob života jí přinášel štěstí. Tento pocit štěstí je vlastní nejen Jožce, ale celé generaci bojovníků za nový společenský řád, vyvěral z uhlířské víry, že je možné změnit osud člověka.
Je těžké natočit životopisný film, Jožka se od počátku své stranické práce setkávala s mnoha historickými osobnostmi jak za první republiky, tak i za okupace v koncentračním táboře. Byli jsme si vědomi, že nemáme dost prostoru na jejich podrobnější popis, proto jsme obklopili Jožku obyčejnými lidmi, kterým zasvětila svůj život.
Neměli jsme ctižádost postihnout historicky věrně celou epochu, toužili jsem vzbudit v dnešních lidech lásku, porozumění a úctu k Jožce Jabůrkové i ke všem ženám, bojujícím za lepší život. K uskutečnění filmu nás přivedla nejen láska k Jožce, ale i nenávist k fašismu, který stále zůstává hrozbou lidstva.
Kolárová, Jaromíra - Herz, Juraj: Zastihla mě noc. Film a doba, 1985, č. 5, s. 241 - 243.
