PANNA
(Lucerna, 1940, 79 min.)
| Režie: František Čáp Námět: divadelní hra Františka Zavřela Scénář: Rudolf Madran - Vodička Kamera: Karel Degl Hudba: Julius Kalaš Hrají: Klára - Věra Ferbasová Otec - Saša Rašilov Matka - Antonie Nedošínská Slávka - Božena Šustrová Architekt Kacík - Jiří Steimar Jeho žena - Marie Rosůlková Milena - Sylva Langová Prokop - Jiří Vondrovič Bankéř Jonát - Čeněk Šlégl Čermák - Raoul Schránil Policejní inspektor - František Roland |
|
Malý venkovský zámeček proměnili zchudlí majitelé, manželé Piskořovi, v útulný penzion. Rádi by své vzorně vychované dceři Kláře zajistili bezstarostnou budoucnost, nejlépe sňatkem s bohatým ženichem. Vybraným nápadníkem je nejprve postarší architekt Kacík, později bankéř Jonát. Klára však nechce ani jednoho, ani druhého, miluje totiž číšníka Prokopa...
Mezi českými filmaři čtyřicátých let zaujímal významné místo kultivovaný režisér František Čáp. Po komerčním neúspěchu Ohnivého léta, které však bylo vysoce hodnoceno kritikou, se v roce 1940 rozhodl natočit divácky úspěšný film. Podle divadelní hry Františka Zavřela Panna, která se hrála dokonce na jevišti Národního divadla, natočil stejnojmennou lidovou veselohru s oblíbenými komediálními herci v hlavních rolích.
Starostlivou maminku tradičně hrála Antonie Nedošinská, jejím partnerem byl překvapivě Saša Rašilov. Ve filmu se můžeme setkat také s mladou Marií Rosůlkovou a Sylvou Langovou a také s písničkou "Proč není žádnou záhadou", kterou zpívá Inka Zemánková za doprovodu Orchestru R. A. Dvorského.
Panna měla úspěch a dokonce získala jednu z cen na zlínských Filmových žních v roce 1940.