CONVIVIUM 2005
20. – 28. srpna 2005
Mezinárodní letní školy duchovní hudby
Premonstrátské opatství Želiv,
Varhanní seminář
Gregoriánský seminář
Pravoslavný sborový seminář
Sólový zpěv
Sbory anglické renesance a baroka
Česká a středoevropská renesanční polyfonie
Vokální duchovní hudba 20. století
Responsoria J. D. Zelenky
Sbormistrovský seminář
Smysl a vyústění Convivia
• rozšíření povědomí o podstatě a uplatnění duchovní hudby,
• zkušenost s jejím prováděním v autentickém prostředí,
• zkušenost s méně známým repertoárem duchovní hudby,
• setkání lidí se zájmem o aktivní provozování duchovní hudby.
Páteční a sobotní večer 26. a 27. srpna bude vyhrazen koncertu duchovní hudby v podání frekventantů Convivia – provedení výběru z nastudovaných skladeb v klášterním kostele Narození Panny Marie. Další nastudované skladby budou provedeny při nedělní slavnostní mši na závěr Convivia. Během celého týdne se rovněž naskytne dostatek příležitostí i k neformálnímu provádění dalších skladeb (i mimo program tříd).
Gregoriánská východiska
V návaznosti na gregoriánské kursy „Canta et Ambula“ klade i celé letošní Convivium zvláštní důraz na poznávání gregoriánského repertoáru jako jednoho ze základních stavebních kamenů křesťanské hudební tradice. Pro všechny účastníky je určen každodenní hodinový gregoriánský seminář (GREGO 1) a večerní gregoriánský kompletář.
Výuka
Veškerá výuka je situována v prostorách Želivského opatství. Dopoledne jsou na programu tři paralelní semináře. V první půli odpoledne budou probíhat dva paralelní semináře.
V pozdějším odpoledni budou na programu tři výběrové semináře a zároveň bude čas na přídavné zkoušky a korepetice, viz náhled rozvrhu. Těžištěm všech seminářů bude práce v komorních sborech nebo vokálních ansámblech. Po celou dobu sborových seminářů bude zároveň probíhat výuka ve třídě sólového zpěvu a ve varhanní třídě.
Dětský program
Po celou dobu seminářů je zajištěn program pro vaše děti od cca 3 do 10 let (formou mateřské školky, případně družiny), pod vedením zkušené dětské pedagožky.
Doprovodný program
Vedle práce v seminářích jsou pro Vás připraveny ve večerních hodinách přednášky, náslechy a dva až tři koncerty duchovní hudby. Po večeři jsou možné další osobní konzultace. Rádi se Vám budeme věnovat. Během týdne bude jedno odpoledne volné na relaxaci a výlety po okolí.
Jiří Hodina a Martin Horyna
Gregoriánský seminář, středověký vícehlas,
česká a středověká renesanční polyfonie
• Jiří Hodina povede na Conviviu každodenní společný ranní seminář gregoriánského základu (GREGO 1) a společný gregoriánský kompletář.
• Oba lektoři budou spolupracovat nad dopoledním sborovým seminářem GREGO 2 - OFFICIUM, jehož účelem je rozšířit povědomí o využití gregoriánského a polyfonního repertoáru v současné liturgii. Budou se zde prakticky připravovat vybrané části nešpor a ordinaria, které budou provedeny při liturgii na konci Convivia.
• V odpoledním bloku od 16:15 hodin povede Jiří Hodina třídenní výběrový seminář GREGO 3, zaměřený na vokálně vyspělou komorní interpretaci gregoriánského chorálu.
• Martin Horyna povede v odpoledním výběrovém bloku užší seminář specializovaný na vybraná témata české a středoevropské renesanční polyfonie, literátská bratrstva apod. Tento seminář bude zahrnovat přednášky i praktický nácvik repertoáru.
Jiří Hodina
Vystudoval na Conservatoire de Paris s první cenou dirigování gregoriánského sboru. Od roku 1987 členem souboru Schola Gregoriana Pragensis, v roce 1997 založil ženský vokální soubor Schola Benedicta. Je členem souboru Choeur Grégorien de Paris se kterým se pravidelně účastní velikonoční liturgie Svatého týdne v jihofrancouzském klášteře Fontfroide. Byl jedním ze spoluzakládajících členů Českomoravské hudební společnosti (dnes Čechomor); tu později opustil a založil vlastní skupinu Marcipán, která se věnuje interpretaci českých a moravských lidových písní. Od roku 2001 externě vyučuje gregoriánský chorál na Univerzitě Hradec Králové.
Martin Horyna
Přednáší na Pedagogické fakultě Jihočeské university v Českých Budějovicích dějiny starší hudby a hudební teorii. Vede vlastní vokální soubor Dyškanti, se kterým se věnuje provozování středověké a renesanční hudby. Publikoval ředu edic staré hudby, např. A. Michna: Loutna česká 1653, O. Chrysoponus Jevíčský: Bicinia nova 1579, J. Trojan Turnovský (1550-1606): Opera musica, H. Isaac (1450-1517): Missa Presulem ephebeatum. Středem jeho zájmu je polyfonní tvorba českých skladatelů 16. století, dobový hudební život a teorie, hlavním cílem jsou edice významných děl. V hojné míře spolupracuje s rozhlasem a televizí.
Andrew King
Vokální ansámbly anglické renesance
a raného baroka
Britský tenor Andrew King je znám jako jeden z nejvýznamnějších interpretů renesanční a barokní hudby. Je vyhledávaným oratorním zpěvákem, zejména jako Evangelista Bachových Janových a Matoušových pašijí. Jeho lásku ke komorní hudbě dokazuje spolupráce s The Consort of Musicke, New London Consort, Musicians of the Globe, Pro Cantione Antiqua a The Renaissance Ensemble (který zároveň řídí). Andrew King ztvárnil řadu rolí ve starých operách Cacciniho, Monteverdiho a Periho.
Nicki Kennedy
Sólový zpěv
Britská sopranistka. Od roku 1998 vyučuje sólový zpěv na Trinity College of Music v Cambridge. Vedla mistrovské kurzy v Cambridge na Queen’s College a na Broxbornském festivalu. Nicki Kennedy se specializuje na hudbu baroka a klasicismu, účinkovala jako sólistka s Les Musiciens du Louvre, Konzertchor Darmstadt, Orchestre des Champs-Elysées, Royal Philharmonic Orchestra, Florillegium, Purcell Quartet (Bachovy Janovy pašije, Haendelův Mesiáš, Samson a Saul, Haydnovo Stvoření, Vivaldiho kantáty atd.). Ztvárnila též řadu titulních operních rolí. Nicky Kennedy nahrává jako sólistka pro EMI, Deutsche Gramophon, Tactus, Amadeus a další. Do třídy N. Kennedy si připravte 2-3 árie nebo sólové ansámbly, především z oblasti starší duchovní hudby. Nicki Kennedy hovoří anglicky, španělsky, francouzsky a italsky. Zpěváci sólisté mohou pracovat individuálně nebo po malých skupinkách během celého dne, počítá se však s jejich účastí i ve sborových třídách. Upozorňujeme na vhodné propojení se sólovými úlohami ve třídě Andrew Kinga. Tlumočení zajištěno.
Vincent Rigot
Varhanní seminář
Profesor varhanní hry a skladby na Conservatoire de Metz. Vystudoval varhanní hru a dirigování gregoriánského sboru na Conservatoire de Paris. V roce 1998 byl jmenován hlavním varhaníkem v kostele Saint-Louis des Invalides v Paříži. Roku 1995 obdržel první cenu v regionální improvizační soutěži Ile-de-France. V roce 1996 obdržel hlavní cenu na mezinárodní improvizační soutěži Boellman-Gigout. Je laureátem Mezinárodních improvizačních soutěží v Paříži (1997) a Biarritzu (1999). Vincent Rigot bude doprovázet na varhany seminář společného gregoriánského základu (GREGO 1) a povede varhanní třídu. Varhanní třída bude pracovat na dvoumanuálovém barokním nástroji a několika cvičných elektronických varhanách s pedálnicí. Kurs je zaměřen na gregoriánskou improvizaci, ale po domluvě bude možné studovat i jiný repertoár. Tlumočení z francouzštiny zajištěno. Varhaníci mohou pracovat individuálně nebo po malých skupinkách během celého dne, počítá se však i s jejich pěveckou účastí i ve sborových třídách.
Jan Mikušek
Responsoria J. D. Zelenky,
duchovní hudba 20. století, sbormistrovský seminář
Vystudoval na konzervatoři v Brně obory dirigování a hru na cimbál. V studiích dirigování pokračoval na AMU v Praze, kde absolvoval ve třídě F. Vajnara. V roce 1991 se stal zástupcem dirigenta Českého filharmonického sboru Brno, kde se podílel na nastudování oratorních a kantátových děl světové literatury (L. Janáček – Glagolská mše, J. Haydn – Stvoření, A. Dvořák – Mše D Dur, G. Verdi – Requiem). V roce 1994 získal na mezinárodní soutěži Pražské dny sborového zpěvu cenu za nejlepší dirigentský výkon. Dirigoval muzikály Hair a Rusalka a v Komorním divadle v Plzni aranžoval a v sezoně 2002/03 provedl ruskou rockovou operu Juno a Avos. Od roku 2000 je dirigentem komorního sboru Vox Nymburgensis. Soukromě studoval zpěv u Terezie Blumové a pravidelně se účastní mistrovských kurzů u M. van Alteny. Aktivně se věnuje provozování staré hudby, a to především jako zpěvák v souborech Capella Regia a Ritornello, s nimiž natočil několik CD. S vokálně-experimentálním souborem Affetto svůj záběr rozšiřuje i do oblasti hudby soudobé. V roce 1999 účinkoval jako sólista v Matoušových pašijích J. S. Bacha s Boni Pueri a Královéhradeckou filharmonií na turné v Holandsku. V roce 2004 byl angažován jako zpěvák v opeře Nagano Národním divadlem v Praze.
Grzegorz Cebulski
Pravoslavný sborový seminář
Umělecký vedoucí mužského vokálního ansámblu Oktoich specializovaného na pravoslavný repertoár. Pravoslavný duchovní, vystudoval teologické fakulty ve Varšavě a v Moskvě. Od osmdesátých let působí jako dirigent a žalmista různých varšavských pravoslavných kostelů i jako sólista souborů zabývajících se světskou hudbou. Grzegorz Cebulski je laureátem dirigentské soutěže Mezinárodního festivalu církevní hudby v Hajnówce (1987, 1994). V roce 1997 byl oceněn čestnou medailí Ministerstva kultury Polské republiky a jmenován zasloužilým umělcem. Je jedním ze zakladatelů Bachovy společnosti ve Wroclavi. Tlumočení zajištěno.
Libuše Pečená
Dětský Program
Zkušená dětská vedoucí a učitelka z mateřské školy, matka čtyř dětí. Pochází z Prahy, ale v 80. letech se s celou rodinou přesunula na venkov, blíže krajině a přirozenému prostředí. V dětském kolektivu podporuje kreativního ducha, přirozený a citlivý vztah k přírodě, děti zaměstnává řadou her a vycházek, má aktivní a pozitivní vztah k hudbě.
Želivské opatství
Kostel Narození Panny Marie
(převzato z www.zeliv.cz, Autor: Jindřich Zdeněk Charouz, O.Praem.)
Přijíždíme-li do Želiva z kterékoliv strany, z klášterního areálu nejprve spatříme dvojici 44 m vysokých hranolových kostelních věží Narození Panny Marie. Když pak stojíme před kostelem, jenž je zároveň farním chrámem želivské farnosti, vidíme, že věže v průčelí svírají polygonální arkádovou předsíňku, oblíbený stavební prvek architekta Santiniho. Za ní pokračující fasádu ukončuje trojúhelný štít, na vrcholu s gotizující monstrancí z tepaného železa, atributem sv. Norberta a výmluvným svědkem eucharistické úcty premonstrátů.
Při vstupu do kostela se nám objeví pohled na trojlodní halu s emporami. Santini zde využil dispozice chrámové stavby a usiloval o centralizaci prostoru, čemuž pěkně napomáhá štuková žebrová klenba z kroužených hvězdic i visuté svorníky v arkádách. Délka hlavní lodi činí 30 metrů, presbytář měří 20 m na délku a 8 m na šířku, trojlodí pak je široké 22 m. Hlavní loď je vysoká 20 m, boční lodě 19 m a presbytář 18 m. Vnitřní zařízení kostela pochází většinou z 1. pol. 18. stol.. kdy bylo pořízeno od opatů Jeronýma Hlíny, Daniela Schindlera a Arnošta Morávka po velkém požáru roku 1712. Některé nepříliš štastné úpravy pak pocházejí z konce minulého a počátku tohoto století. Z původní freskové výzdoby kostela zůstalo jen 8 fresek na pilířích obou empor, představujících sv. evangelisty Matouše, Marka. Lukáše a Jana a čtyři velké západní církevní učitele Augustina, Ambrože. Jeronýma a Řehoře Velikého. Jsou pravděpodobně dílem Jana Kaliny, rodáka z nedaleké Sedlice (nar. 1684), který za pomoci Siarda Noseckého (1693—1753), strahovského premonstráta, vytvořil i ony fresky nedochované. Santiniho architektura se snaží prostor chrámu scelit, jak již bylo řečeno. To nás přivádí na velmi užitečnou myšlenku, kterou bychom měli uplatňovat i v jiných kostelích: totiž snažit se o postřehnutí vzájemných vztahů a souvislostí mezi jednotlivými prvky výzdoby, nestát pouze v němém údivu před jedním obrazem či sochou, ale vnímat celek a hlavně nezapomínat na to, proč byla tato vzácná umělecká díla vytvořena (ke cti a chvále Boží) a jaká je jejich úloha v kostele, tj. ukazovat modely křes»anského života, víru ve společenství svatých a věčný život (jsou stále s námi!) a hlavně přivádět blíž k Bohu. (Jindřich Zdeněk Charouz, O.Praem.)
Historie želivského kláštera
(převzato z www.zeliv.cz, Autor: Hroznata Pavel Adamec, O.Praem)
Na soutoku řeky Želivky s Trnávkou již po mnoho staletí stojí starobylý želivský klášter. Založen byl v r. 1139 pražským biskupem Ottou a českým knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou pro benediktiny, kteří přišli ze sázavského kláštera. Po deseti letech však Želiv opustili. Pražský biskup Daniel povolal řeholní kanovníky ze Steinfeldu v Porýní. Komunita premonstrátů přišla brzy na jaře r. 1149, vedena bl. Gotšalkem. V těžkých začátcích jim pomohl olomoucký biskup Jindřich Zdík. Pod vedením bl. Gotšalka se řeholní život v želivském klášteře velice slibně rozvíjel a komunita byla schopna brzy zakládat i nové kláštery – v Gerasu (Rakousko), v Milevsku a kláštery sester premonstrátek v Louňovicích pod Blaníkem, v Dolních Kounicích a v Perneggu (Rakousko). Už v předhusitské době byl klášter významným duchovním i hospodářským centrem širokého kraje. Původně byl klášter postaven ve slohu románském a po požáru byl obnoven ve slohu gotickém.
V době husitských válek byl klášter dvakrát husity dobyt a vypleněn. Mnozí řeholníci zahynuli a jen některým se podařilo najít záchranu v Jihlavě. Sotva pominulo nebezpečí snažili se řeholní život v Želivě obnovit. Kostel byl znovu vysvěcen v r. 1462. Konec těmto snahám učinil český král Jiří z Poděbrad, který v r. 1467 daroval klášter lipnickému pánu Burianu Trčkovi z Lípy. Premonstráti byli vyhnáni a útočiště nalezli v Jihlavě. Komunita však mimo klášter po sto letech vymřela.
Řeholní život v Želivě byl obnoven v r. 1622. Tehdy strahovský opat Kašpar Questenberk klášter vykoupil. Nejdříve byl obnoven kostel a potom byla stavěna budova konventu. Mezitím klášter získal zase samostatnost. Prvním opatem po obnově byl zvolen Siard Falco. Jeho zásluhou se klášter opět stal duchovním, hospodářským i kulturním centrem. Bylo také založeno klášterní filozoficko-teologické studium. První polovina 18. stol. byla dobou velkého rozkvětu kláštera za opata Jeronýma Hlíny a Daniela Schindlera. Po velikém požáru v r. 1712 byl klášter obnoven ve slohu barokní gotiky Janem Blažejem Santinim.
V době josefinských reforem se klášter zachránil před zrušením. Premonstráti převzali gymnázium v Německém (Havlíčkově) Brodě. Po dlouhá desetiletí pak gymnázium spravovali a také významným způsobem přispěli k národnímu obrození.
Na počátku dvacátého století klášter znovu vyhořel, naštěstí však ne kostel a konvent. Budova opatství byla obnovena v pseudobarokním slohu a vyzdobena ve slohu secesním. V r. 1950 byl klášter komunisty zrušen, pan opat Vít Bohumil Tajovský uvězněn (11 let). V klášteře byl zřízen internační tábor pro režimu nepohodlné kněze a řeholníky (internační tábor – vězení bez rozsudku). Od r. 1957 až do r. 1992 byla v klášteře psychiatrická léčebna. Řeholní komunita se mohla do části kláštera vrátit v květnu r. 1991.
Klášterní pivovar…
Spoluzakladatelem obnoveného Klášterního pivovaru je bývalý převor želivského kláštera, P. Hroznata Pivovar vyrábí od prosince 2003 velmi chutné patnáctistupňové pivo Gottschalk a medovinové třináctistupňové pivo Castulus. Piva se připravují svrchním kvašením dle starých receptů. V areálu kláštera je obchod s pivem a v období Convivia bude opět v provozu i venkovní posezení.
Contact: Czech Sacred Music Society,
Kolejní 676/4, 160 00 Praha 6
Tel: +420 731 480 237, +420 777 677 848 nebo +420 602 183 595