| zřízena prostorná školní
kaple sv. Prokopa. Kaple v Belgické
ulici je ale malá a proto je rozhodnuto o založení
prostor- |
| ného chrámu na Purkyňově
náměstí. V listopadu (8.11.) 1888 byl vybrán projekt
architekta Josefa Mockera a již na sv. |
|
Kateřinu 25. listopadu téhož roku byl při slavné mši
svaté pražským světícím biskupem
K. Schwarcem posvěcen zákla- |
| dní kámen. Stavba kostela
pokračuje s neobyčejným
nasazením a v roce 1891 navštívil staveniště sám
císař František |
| Josef I. Již v roce 1892 je
chrám z vnějšku dokončen a 8.11.1893 posvěcen
arcibiskupem pražským Františkem de |
| Paula
Schönbornem spolu se světícím biskupem pražským
Ferdinandem Kalousem a moravským
biskupem Františkem |
| Bauerem. V té době byl zdejším
duchovním správcem P. F.
Lehner který se u této příležitosti stal
pořadatelem mohut- |
| ných oslav. Účastnilo se jich
asi 70-80 tisíc lidí aby si vyslechli zahajovací
kázání, a více než 15 tisíc věřících
navštívilo |
| tento den chrám Páně. Duchovní zpěv
zajistili benediktini z Emauzského kláštera, celou
tuto událost zakončilo slavné |
| "Te Deum
laudamus". Obřady svěcení trvaly 6 hodin. |
| |
| |
| |
| Chrám je novogotická trojlodní
bazilika s transeptem t.j. s příční lodí ve tvaru
kříže. Vybudován je ve stylu
severoně- |
| mecké rané gotiky. Za vzor posloužil známý
votivní kostel sv. Otmara ve Vídni z
šedesátých let 19. století. Dvě věže |
| jako sepjaté
ruce se vypínají nad náměstím do výšky 60 m a jsou tedy dobře
rozeznatelné z mnoha míst Prahy. Obe- |
| pínají vstupní průčelí a
jsou zhruba čtvercového půdorysu. Zdobeny jsou štíty
s hodinami a fiálami, zakončeny
vysokými |
| osmi bokými jehlancovitými střechami. Na
jejich stavbu stejně jako na celý
kostel bylo použito
citolebských cihel. Věže |
| mají pět pater nestejné
výšky s různě
členitými okny. Mezi nimi je hlavní portál ke
kterému vede mohutné schodiště, |
| v jeho
tympanonu je plastické zobrazení Boží Trojice od J.
V. Myslbeka (Bůh Otec, Duch svatý a
uprostřed Kristus |
| s
adorujícími sv. Václavem a sv. Ludmilou. Ve výklencích po
stranách jsou sochy sv. Prokopa a sv. Vojtěcha od F. |
|
Hergessela a A. Prochazky. |
|
| |
| |
| Výzdoba interiéru hlavní lodi je
od vídeňského malíře J. Jobsta. Fresky na stropě a
zdech zachycují řadu světců (sv. |
| Jana Nepomuckého,
sv. J. Sarkandra, sv. Ivana, sv. Anežku, sv. Cyrila a Metoděje,
sv. Víta, sv. Zikmunda, sv. Proko- |
| pa, sv. Václava,
patronku kostela sv. Ludmilu, 4
evangelisty), ale i postavy Starého Zákona (Izáka,
Abraháma, Jakuba, |
| Noea, Ezechiela, Izaiáše,
Jeremiáše,
Daniela). V presbytáři je na zdi freska od J.Jobsta k
poctě patronky kostela sv. |
|
Ludmily je to 9 obrazů ze života této světice (jako
matka sirotků, která vykupuje, navštěvuje
vězně, buduje svatyně, učí |
| sv. Václava a umírá na
Tetíně). Významnou částí výzdoby jsou skleněné vitráže oken s obrazy
světců podle návrhu |
| maleb Fr. Seqvence, Fr.Ženíška,
Fr.Mockera, A.Liebschera, F.Urbana. Nejzajímavější
jsou ale okna v příční lodi jež |
| znázorňují
mučednickou smrt sv.Václava a sv.Ludmily. Některá
okna poškozená za 2. světové války
byla později dobře |
|
nahrazena novými. Hlavní oltář ve tvaru gotického baldachýnu od Č.
Vosmíka podle návrhu architekta Mockera je
tvo- |
| řen
krucifixem, medailonem Boha Otce a
sochou sv. Ludmily. V roce 1922 byl chrám doplněn
bočním oltářem (na levé |
|
straně) P. Maria sedí
na trůně s Ježíškem v náručí a kolem jsou
čeští patroni sv. Václav, sv.
Ludmila, sv. Vojtěch, sv. |
| Prokop, sv. Anežka a sv. Jan
Nepomucký. V pozadí je malba
Korunování, Zvěstování a Navštívení P. Marie. Na |
|
epištolní straně najdeme oltář sv.
věrozvěstů slovanských sv. Cyrila a Metoděje, v reliéfech
pokračuje schválení slovan- |
| ské
liturgie v Římě a křest sv. Ludmily a jejího
manžela knížete Bořivoje. Oba tyto oltáře jsou
od Š. Zálešáka, J. Kast- |
| nera, F. Lukavského.
Kazatelnu která je dílem J. Ziky a A. Procházky
zdobí čtyři evangelisté.
Vlevo od hlavního oltáře |
| najdeme též bohatě zdobenou křestní
kapli, vpravo je sakristie. V křížové lodi můžeme
vidět oltáře sv. Josefa a sv. An- |
| tonína (oba
tito světci bývají pro svou nesmírnou lásku k Pánu
Ježíši zobrazováni s Ježíškem v
náručí). Obětní oltář v |
| optickém středu kostela
čelem k lidu je z mramoru a byl posvěcen
16.9.1992. Po stranách chrámu jsou ještě keramické |
|
oltáře P. Ježíš v Getsemanské zahradě
a Pieta. V roce 1929 u příležitosti svatováclavského
milénia se chrám stal arci- |
| děkanským. Hlavní loď má délku 50 m. Po pravé
straně hlavního vchodu jsou na zdi plastiky sv.
Vojtěcha a sv. Ludmi- |
| ly. Vlevo je kaple sv. Kříže
která o Velikonocích slouží jako
Boži hrob a o Vánocích jsou zde vystaveny jesličky
které |
| vytvořil řezbář A.Charvát.Figurky
betléma jsou téměř
čtvrt metru vysoké. Zvony postihla, tak jako ve většině kostelů |
|
pohroma. Během obou světových válek byly
zrekvírovány a zničeny. Původně měl kostel
celkem zvonů 5, sv. Ludmila, |
| sv. Václav, sv. Vojtěch,
sv. Prokop a P. Maria která po
první likvidaci zvonů pukla žalem. Během likvidace při 2. svě- |
| tové válce se podařilo
zachránit pouze umíráček který zůstal sám až do
znovuotevření kostela. Nyní je na věži též
opět |
|
opět zvon sv.Václav, dar jedné vinohradské rodiny a
dva zvony jsou přeneseny z kostela
Nejsvětějšího Srdce Páně na |
| Vinohradech. Na jaře roku 1974
byl kostel pro stavbu metra
uzavřen a začala generální oprava, která měla trvat až do |
| roku 2000. V roce 1980 byla
opravena střecha a 24.12.1984 byla sloužena opět
první mše svatá v provizorně otevře- |
| né jižní lodi. 16.září
1992 je slavnostně znovu otevřen celý chrám Páně
za účasti J. E.
kardinála Miloslava Vlka a velké- |
| ho množství
věřících a zvědavců. Tento chrám bývá také
často vyhledáván svatebčany. Svátost manželství
zde uzavřeli |
| např. spisovatel Jaroslav
Hašek, nebo prezident Dr. Edvard Beneš. |
| |
