Naše nejmilejší Funynka tragicky zemřela v pátek 11. září 2009. 
Nikdy na ni nezapomeneme, proto na stránkách zůstává i její vyprávění.
Děkujeme jí za krásné chvíle, které jsme s ní prožili a za všechna
koťátka, která jako nejvzornější kočičí máma vychovala.
Odpočívá nyní na naší zahrádce, kde se jí na procházkách vždycky
tolik líbilo.
______________________________________________________
Vyprávění ze života norské lesní kočky Funny Girl Od Věže
Jsem kočička Funny Girl od Věže a vítám Vás na svých stránkách.
Nejsem ledacjaká obyčejná kočka. Jsem čistokrevná norská lesní černobílá kočička,
zkrátka taková kočičí princezna. Jako princezny si mne určitě doma považují, protože na mě dlouho dlouho čekali. Moje panička viděla obrázek jedné mojí kolegyně
norské kočky v knížce už skoro před 20 lety. Ihned se do ní zamilovala a rozhodla se, že takovou kočičku jednou bude mít.
Jak vidíte, trvalo jí to dost dlouho. Ale nakonec se přece jen dočkala. Nastěhovala jsem se k ní a zaujala první místo v domácnosti. Mám veliký dům s mnoha
pokojíčky, dvorem a zahradou.
Nejdříve jsem tu žila úplně sama. A i když si se mnou moji páničci hráli, bylo mi někdy smutno. My norské kočky jsem společenské a rády si povídáme! A tak mi
moje chovatelka jednou přivedla malou kamarádku, kříženou orientální kočičku Ta-mehew. Pak za mnou až z dalekého Polska přijel Florenss, můj ženich, letos
před prázdninami z východního Slovenska kočička Aramis a nakonec až od Severního moře kočička Blimunda. Teď už nám nebude nikdy smutno, protože jsme
vlastně taková malá kočičí smečka! Držíme spolu a užijeme si zábavy, kolik chceme! |