Zpět

 V této části nechci rozepisovat literaturu odborných článků, které si myslím jsou všude dostatečně prezentovány, ale chtěl bych se spíš zaměřit na vlastní zkušenosti a třeba i zkušenosti mých známých chovatelů z blízkého okolí.
 Zdravotní stav našich papoušků bychom měli sledovat po celý rok . Ve větší míře pozorujeme jejich chování při dlouhodobých deštích, kdy je vše ve voliérách promočeno a začíná hnít - nebezpečí onemocnění plísněmi, dále pak ve velkých vedrech - to bychom měli papoušky mírně stříkat rozprašovači, a v případě chovu v celoročních voliérách nedopustit promrznutí - bidla volíme větších průměrů, aby si ptáci mohli peřím přikrýt nohy a drápky, můžeme mírně přitápět respektivě temperovat teplotu aby ptáci nezmrzli.
 Jsou různá onemocnění o kterých se píše skoro ve všech literaturách a proto nebudu toto dopodrobna rozpitvávat . Chovatel by měl sledovat jesti některý jedinec nepoposedává schoulený, skrčený někde na zemi, jestli dobře létá, zda trus má normální zbarvení (bílá složka se zelenou) POZOR - při krmení třeba mrkví, černou jeřabinou, plody bezu vařenou kukuřicí apod. dojde ke změně barvy trusu, toto není na škodu, zpravidla za jeden až dva dny toto pomine . Dále kontrolujeme přerůstání drápků a zobáků, správné opeření, agresivní chování apod.
 Co se týče zdravotní prevence tak tu už musíme začít sami od sebe . Ve voliérách udržujeme stabilní pořádek a čistotu, aspoň jednou týdně provedeme úklid vnitřních částí.Při něm dáváme pozor, abychom ptáky zbytečně neplašili. Když samice sedí na vejcích anebo již má mladé musíme být o to více opatrní . Máme stále čisté misky pro krmivo a vodu, podáváme nezávadné krmivo, to umísťujeme tak , aby nám ptáci do něj nekáleli a aby do něj nepršelo . Ve voliérách by měli mít dostatek místa na průlet a nemohli do něčeho narazit a poranit se. Měli bychom voliéry zabezpečit tak, aby do nich nemohla proniknout žádná škodná (myši,kuny,lasičky...).
 Co se týče podávání léků při onemocnění je jisté se poradit z veterinářem než, zkoušet něco my sami. Já,jak už jsem uvedl ve stati o krmivu podávám Roboran a pak před chovnou sezónou a po ní preventivně odčervuji buďto Nilvernem (tablety do míchanice),nebo Biovermem (roztok do vody na pití).Taky podávám jednou týdně preventivně Promotor L - roztok který přidávám do vody (indikace : nedostatky ve výživě,nutriční poruchy a stresové stavy. Doporučuje se podávat v reprodukčním období pro zlepšení plodnosti, nosnosti a oplozeníschopnosti a ke zvýšení životaschopnosti mláďat ).
 Myslím si, že je to ve stručnosti popsáno skoro vše .

Zpět

  Nedávno jsem projížděl "DISKUSI" na iFauně a Exotě a narazil na téma přezimování papoušků. Dotazy byly typu : přenášet, topit, co voda, budky a podobně...Po přečtení několika názorů jsem se rozhodl, že zde uvedu jak přezimovávám své chovné páry já.
   Podle toho co jsem se dočetl na těch diskusích se ukazuje, že naše chovy nemohou a taky nejsou ani stejné ani shodné. Každý z nás má svou teorii a zároveň odzkoušenou "100% jistotu".Souhlasím s Vámi všemi aspoň ve Vašich teoriích, praxi by jsme museli ověřovat.Každá rada je drahá a musí se odzkoušet.
  Co se týče mne, papoušky přemísťuji na začátku prosince a to do sklepních prostor, kde mají do 12 stupňů po celou zimu i míň, při venkovních mrazech mezi -15°C až -20°C je teplota 8°C. Chovám ameriku (jižní) i austrálii a jsou všichni umístění ve sklepnívh prostorech."Dle mne" nezáleží jen na teplotě, a le taky čím krmíme. I když je to zimní období nejsem toho názoru "ať si páry odpočinou", krmím jen "suchým". Zkuste Vy přes zimu vydržet jen na jednostranné stravě. Mám namraženou kukuřici (nedozralou - po rozmr. je měkká), jeřabinu černou i červenou, šípky, bobule černého bezu, fazolové lusky, pak jablka a podobně. Dá se říci, že přes zimu úplně vynechám zelené krmení, až na větvičky ovocných stromů, které dávám v množství dvou kusů týdně na jeden pár. Přidávám ale konopí, prosím nenapadněte mne, že je moc tučné, samozřejmě myslím v rozumném množství.Suchým krmivem nejde překrmit, proto si raději dovolím dávat uvedené doplňky a to né každý den, i tam musíme mít hlavu na krku. Ve sklepě budky nemají, tudíž nepokoušejí se hnízdit. Nezapomínám taky větrat, ale pozor na průvan,ten by mohl nadělat škody.
  Pravidelně papoušky vypouštím 1.4. a to na "den Ptactva" a nespustím z nich oči. Budky visí celoročně, jsou sundány jen tehdy když je po sezóně čistím a opravuji. Odchovy u starších pár jsou pravidelné a nově sestavené páry na tuto změnu musím naučit. Zatím se mi to daří a nikomu nechci říkat, že je to má osvědčená metoda a že ji máte vyzkoušet taky. Vím, že každý chovatel má ten svůj zaručený recept a nikdo mu jej nevymluví. Otázkou je jen, to jestli chceme vyzkoušet něco jiného.
  Když jsem neměl sklepní prostory na přezimování, měl jsem ptáky taky venku v uzavřené voliéře, a nedá se říct o topení, ale spíše, že jsem temperoval teplotu v rozmezí -5 až +5 stupňů. Vodu jsem měnil jednou denně ona totiž nezamrzne za 10 minut, ale podstatně za delší dobu. Když bylo ač mrazivé počasí, ale slunce pouštěl jsem je se proletět tak zhruba na hodinku. Jak toho měli dost, sami zalezli. Víte jaká je to krása jak se Vám okoupe rozela a voda na ní zmrzne do podoby kapiček briliantů, a co jí to dá práce než se zobákem očistí? No je to nádhera.
  Ideálním zařízením je samozřejmě vytápěný ptačí dům s venkovními proletovými voliérami a s uzaviratelnými okny. Toto je ovšem dáno velkými nároky na prostor a taky vysokými náklady na postavení a náklady na provoz. Vím, že né každý chovatel si takové zařízení může dovolit.
  Dávám zde své zkušenosti a né rady, každý je jiný a taky mu třeba něco jiného bude svědčit. Mohl bych zde taky uvést hrubá bidla, zakrytí voliér, topení, více jedinců ve voliéře, denní prolet, krmivo bohatší na energii a podobně. Takže záleží na každém z nás chovatelů co pro ty naše svěřence vymyslíme. Těm druhům, které chtějí chovat v zimním období musíme podmínky vytvořit. Mají to dáno a letní chov by byl neúspěšný. Vyjímkou jsou ty páry, které už si zvykly na letní chov.
 Myslím si, že se dá na toto téma napsat ještě mnoho řádků .

Zpět

  Na téma "kroužkování papoušků", zda kroužkovat čí nekroužkovat, už bylo napsána spousta článků. Já se zde nechci zabývat tím jestli je kroužkování výhodné nebo nevýhodné, ani zde nechci svádět urputnou diskusi na témat Citesu ohledně kroužku čí čipu. Zda budeme mít své jedince "označené" záleží pouze jen na nás. Řekl bych, že je to chovatelské a užitečné. Já osobně se přikláním ke kroužkování, a to z několika důvodů :

na kroužku je vyražen rok pořadové číslo a příslušná země

kroužek má na noze celý život, pokud se nestane nic mimořádného

máme přehled o věku jedince a evidenci od narození; popřípadě zakoupení

budeme mít přehled i při více obsazené voliéře a po výletu mláďat

agenda, kterou si vedeme bude velice přehledná i po několika letech

  Pokud se rozhodneme kroužkovat, musíme si kroužky opatřit. To nám nebude činit potíže, protože je koupíme dnes již na všech burzách papoušků a taky na inzeráty ve Fauně, nebo prostřednictvím Internetu. Kroužky se vyrábějí od 2,2 mm až do 18,0 mm pro druhy, které uvádím v tabulce. Vlastní krožkování provádíme raději s pomocí druhé osoby, a v případě, že jsme toto ještě neprováděli, požádáme skušeného chovatele ať nás zasvětí do začátku.
 Kroužkujeme jen mláďata mezi 6 až 12 dnem po vylíhnutí, a to podle jednotlivých druhů. Tuto dobu nesmíme zameškat, později bychom kroužek nenatáhli. Velikost kroužku, jeho vnitřní průměr, volíme tak, aby na noze dospělého papouška nebyl příliš volný (nebezpečí zachycení se o pletivo...) a nebo naopak velmi těsný (vznik otoků nohy), ale aby se nedal ani sundat. Používají se i kroužky dělené, kterými se kroužkují starší a problémoví jedinci, nebo pro označení v rámci Citesu (u těchto se neuvádí rok, ten je na registračním listu). Na tyto potřebujeme speciální kleště pro sevření a hlavně pomocníka a zkušenost.

  Vlastní kroužkování provádíme takto :Kroužek bez zbytečného násílí a z citem převlékneme přes narovnané tři nejdelší prsty a pak opatrně přes nejkratší prst, který směřoval ke kloubu nohy. Můžeme si pomoci tak, že prsty potřeme třeba jedlým olejem, aby kroužek nešel ztuha. Následně 2 až 3 dny kontrolujeme zda náhodou kroužek nespadl, není řečeno že zvolený průměr bude hned ideální a taky samice se může pokusit mu jej sundat.
Uvedený obrázek názorně ukazuje posup při kroužkování.

Tady máte tabulku kroužků pro jednotlivé druhy Uvádím přehled , takže třeba na slabšího jedince budete muset volit kroužek menší a naopak. Pokud máte k tabulce nějaké doplnění nebo úpravu napište mi.

velikost v mm	použití pro druh
3,8 - 4,0	neofémy, agapornis (cana, hnědohlavý, růžohlavý), papoušíčkové,
4,0 - 4,2	andulka, aymara šedoprsý, aymara citrónový
4,5	andulka výstavní, aymara pruhovaný, agapornis (fišeri, růžohrdlý, škraboškový), papoušek (zpěvavý, mnohobarvý, rudobřichý), lori ozdobný, kakariky (žlutočelý, červenočelý)
5,0	rozela (černohlavá, žlutolící), aratinga (zlatočelý, kaktusový, oranžovočelý), tirika rudokřídlý, pyrura (hnědouchý, zelenolící)
5,5	korela chocholatá, rozela (pestrá, žlutohlavá), alexandr (rudohlavý, černohlavý, dlouhoocasý), papoušek alexandřin, pyrura černohlavý
6,0	rozela (penent, slámožlutá, žlutobřichá, adelaidská),aratinga kubánský, nandej černohlavý, mníšek, barnard (límcový, klonkurský), pyrura modrobradý
6,5	papoušek (červenokřídlý, nádherný, kouřový), aratinga (jendaj, zlatý), barnard (límc.větší,zel.červenočelý), alexandr růžový vousatý, lori (mnohobarvý, zelenopáskový, modrobřichý)
7,0	papoušek (patagónský, červenobřichý, žlutotemenný), alexandr malý, amazónci
7,5	papoušek (královský, senegalský), alexandr velký, ara (žlutokrký,červenoramenný), lori (tříbarvý, žlutohřbetý), amazoňan běločelý a malé druhy amazoňanů
8,5	amazoňan vějířový a kubánský
9,5	amazoňan - modročelý, oranžovokřídlý, žako liberijský, kakadu - růžový, gofin, naholící, alexandr čínský, vaza malý
11,0	žako šedý, amazoňan - žlutohlavý, pomoučený, kakadu inka, ara vojenský, eklektusové
12,0	kakadu - bílý, žlutočečelatý, ara arakanga, amazoňan červenokrký a větší amazoňané
14,0	kakadu molucký, ara ararauna, ara zelený
16,0	ara zelenokřídlý
18,0	ara hyacintový

Zpět

Zpět

  Nepíšu tyto otázky proto,že mám takový názor na Vás na všechny,ale po zaslání těchto poznatků mejlem,dostávám zpětně zprávu,že někdo něco zanedbal,nebo přehlédl a podpobně. Já osobně si myslím i když vyškubávání peří není skutečně zatím prozkoumáno - proč k tomu dochází,že je to vyvolané stresem papouška.
  Tak jsem Vám nastínil pár odpovědí,ale nechci zde tvrdit že jen ten " můj názor " je správný,je to samozřejmě určeno pro širší veřejnost chovatelů a veterinářů.Vy se teď snažte promyslet,kde může a nebo taky nemusí být chyba. Asi jsem Vás moc nepotěšil,ale i tyto problémy nás potkávaly,potkávají a budou potkávat stále v naše chovatelské práci

  Pokud z Vás má někdo zájem o umístění svého názoru na tuto problematiku,tak mi klidně napište já jej zveřejním

Zpět

Zpět